Letecká doprava v roce 2005 v Evropě

Letecká doprava v roce v Evropě Osobní letecká doprava zaznamenala v zemích EU-25 růst o 8,5 % Autor: Luis DE LA FUENTE LAYOS Obsah Nejdůležitější údaje...2 Osobní letecká doprava v zemích EU-25...2 Doprava mezi jednotlivými letišti (letecké trasy)...6 Nákladní a poštovní letecká doprava v zemích EU-25...8 Letecká doprava v přistupujících a kandidátských zemích...11 Letecká doprava v Norsku, Švýcarsku a na Islandu...12 1

Graf 1: Tempa růstu u celkové osobní letecké dopravy v letech podle členských států (v %) EU-25 growth = růst v zemích EU-25 Nejdůležitější údaje Celkový počet přepravených leteckou dopravou do členských států EU-25 nebo z těchto členských států a uvnitř těchto členských států v roce byl přibližně 706 milionů. To představuje nárůst o 8,5 % v porovnání s rokem 2004. Všechny členské státy s výjimkou Malty vykázaly nárůsty počtu v letecké dopravě v rozmezí let 2004 až. zaznamenaný všemi osmi novými členskými státy ve střední a východní Evropě byl výrazně vyšší, než je průměr pro země EU-25. Lotyšsko zaznamenalo nejvyšší růst (růst o 77 %). Nejvytíženějším letištěm z hlediska počtu zůstává Londýn/Heathrow s přibližně 68 miliony, což představuje zhruba 6 % celkové osobní letecké přepravy v zemích EU-25. Na druhém místě se nachází letiště Paříž/Charles de Gaulle a třetí místo připadá na Frankfurt/Main. Šest dopravních toků mezi dvěma různými zeměmi v rámci EU-25 zaznamenalo v roce více než 10 milionů. Největší toky byly mezi Španělskem a Velkou Británií, kde bylo přepraveno zhruba 35 milionů, a mezi Německem a Španělskem, kde bylo přepraveno 21 milionů osob. Pokud jde o dopravní toky mezi jednotlivými letišti, je nejvytíženější relací v rámci zemí EU-25 relace Madrid/Barajas Barcelona (4,3 milionů osob), zatímco relace Londýn/Heathrow New York/JFK Intl. je hlavní relací, pokud jde o dopravu mimo země EU-25 (2,9 milionů). Celkový objem nákladní a poštovní přepravy realizovaný leteckou dopravou do zemí EU-25, z těchto zemí a v rámci členských států EU-25 v roce dosáhl téměř 11 milionů tun (bez zahrnutí Švédska). 80 % nákladní dopravy bylo zrealizováno se zeměmi mimo EU-25. Čtyři členské státy uváděly přepravu větší než jeden milion tun: na prvním místě bylo Německo (3,0 milionů tun) následované Velkou Británií (2,5 milionů tun), Nizozemskem (1,6 milionů tun) a Francií (1,5 milionů tun). Osobní letecká doprava v zemích EU-25 Všeobecný vývoj Tabulka 1 uvedená níže představuje absolutní počet v letecké dopravě v roce a růst v rozmezí let 2004 a. Hodnoty pro vnitrostátní dopravu jsou uvedeny bez dvojího započtení mezi vnitrostátními partnerskými letišti. Souběžně s tím souhrnné ukazatele za země EU-25 uvedené v rámci mezinárodní dopravy uvnitř EU-25 a celkové dopravy rovněž vylučují dvojí započítání mezi partnerskými letišti v EU-25. pro země EU-25 byl v roce 8,5 %. Tento vývoj navazuje na obdobný trend v roce 2004, kdy 2

toto tempo růstu bylo 8,8 %. S výjimkou Malty, která vykázala určitý pokles ve výši 1,2 %, zaznamenaly všechny členské státy v roce určitý nárůst. Osm z deseti členských států, které uváděly růst o více než 10 %, se nacházelo ve střední a východní Evropě. Největší procentuální nárůst byl zaznamenán Lotyšskem, za nímž následovalo Slovensko. V absolutních číslech zaznamenaly největší nárůst počtu v letecké dopravě Španělsko (13,9 milionů) a Velká Británie (11,7 milionů). Velká Británie dosáhla největšího objemu odbavených v letecké dopravě, který dosáhl více než 204 milionů osob. To představovalo více než 21 % veškeré osobní letecké dopravy realizované na letištích v zemích EU-25 v roce. Na druhém místě pak bylo Německo následované Španělskem, přičemž na obě tyto země připadalo více než 15 % celkového objemu. Tabulka 1: Přehled osobní letecké dopravy v zemích EU-25 podle členských států v roce Celkový přepravní objem Vnitrostátní doprava Mezinárodní doprava v rámci EU-25 Mezinárodní doprava mimo rámec EU-25 BELGIE 17 814 2,0 % 1 20,4 % 12 885-1,3 % 4 928 11,6 % ČESKÁ REPUBLIKA 11 266 13,2 % 195 12,3 % 8 042 11,4 % 3 029 18,3 % DÁNSKO 22 173 5,6 % 1 672 3,9 % 14 254 5,5 % 6 247 6,2 % NĚMECKO 145 977 7,5 % 21 901 2,4 % 73 904 9,9 % 50 172 6,3 % ESTONSKO 1 393 40,6 % 21 27,4 % 1 192 40,7 % 180 41,5 % ŘECKO 30 799 4,4 % 5 763 4,7 % 21 398 2,9 % 3 638 13,0 % ŠPANĚLSKO 143 680 10,7 % 39 005 14,7 % 89 483 8,1 % 15 191 16,9 % FRANCIE 107 955 4,8 % 26 661-1,3 % 42 995 5,1 % 38 300 9,0 % IRSKO 24 254 16,3 % 641-6,4 % 21 023 17,5 % 2 590 13,6 % ITÁLIE 87 906 8,2 % 24 664 1,9 % 46 152 11,0 % 17 091 10,7 % KYPR 6 782 5,6 % 0 : 5 643 7,5 % 1 139-2,7 % LOTYŠSKO 1 872 77,3 % 0 : 1 589 79,0 % 282 67,9 % LITVA 1 434 44,3 % 3 43,1 % 1 194 46,2 % 237 35,2 % LUCEMBURSKO 1 538 1,9 % 0 : 1 313-0,5 % 225 19,2 % MAĎARSKO 8 049 24,9 % 2 : 5 951 31,7 % 2 096 8,9 % MALTA 2 757-1,2 % 8-78,3 % 2 444 0,0 % 305-0,8 % NIZOZEMSKO 46 433 4,4 % 82-23,2 % 26 173 3,7 % 20 178 5,4 % RAKOUSKO 19 685 7,6 % 575 2,3 % 12 265 5,8 % 6 844 11,4 % POLSKO 7 080 16,2 % 861-3,5 % 4 597 23,0 % 1 622 11,0 % PORTUGALSKO 20 272 10,0 % 2 966 21,2 % 13 954 6,7 % 3 352 15,9 % SLOVINSKO 1 217 16,3 % 0 : 786 29,7 % 431-2,1 % SLOVENSKO 1 583 46,4 % 127 256,0 % 1 101 59,3 % 355 0,3 % FINSKO 12 348 4,8 % 2 819-1,5 % 7 476 5,5 % 2 053 11,6 % ŠVÉDSKO 22 899 5,4 % 7 301 3,9 % 11 705 3,3 % 3 893 16,1 % VELKÁ BRITÁNIE 204 013 6,1 % 26 688 3,8 % 116 438 5,4 % 60 887 8,5 % EVROPSKÁ UNIE 705 821 8,5 % 161 957 5,0 % 298 597 10,0 % 245 266 9,0 % Vezmeme-li v úvahu rozdělení mezi vnitrostátní a mezinárodní osobní dopravou, je možno konstatovat významný rozdíl. Vzhledem k tomu, že růst v mezinárodní dopravě v podstatě kopíroval růst celkové dopravy, došlo v některých zemích k určitému poklesu v domácí vnitrostátní dopravě. Když se podíváme na rozdělení mezinárodní dopravy mezi dopravou v rámci zemí EU-25 a mimo rámec zemí EU-25, je možno konstatovat stejný všeobecný vývoj jako v případě celkové dopravy. Tabulka 2 uvedená níže odhaluje pořadí 30 nejvytíženějších letišť v zemích EU-25 v roce z hlediska celkového počtu přepravených, společně s výsledky nejvytíženějšího letiště pro 9 členských států, u nichž se mezi 30 nejvytíženějšími letišti žádné letiště neobjevilo (s výjimkou Slovenska). Všech 30 nejvytíženějších letišť zaznamenalo nárůst počtu v porovnání s rokem 2004. 6 nejvytíženějších letišť v zemích EU-25 zůstalo stejných jako v roce 2004. Londýn/Heathrow zůstává nadále nejvytíženějším letištěm v zemích EU-25 připadá na něj téměř 6 % všech v letecké dopravě. Na druhém místě je letiště Paříž/Charles-de-Gaulle a na třetím místě pak Frankfurt/Main. Mezi 30 nejvytíženějšími letišti v zemích EU-25 pouze 4 letiště zaznamenala růst celkového počtu o více než 10 % v rozmezí let 2004 až : Kolín nad Rýnem/Bonn, Praha/Ruzyně a Barcelona. 3

Tabulka 2 rovněž uvádí počet letů odbavených na každém letišti. letů zahrnuje nákladní i osobní dopravu a z tohoto důvodu je třeba postupovat obezřetně, když se bude provádět porovnání těchto dat s počty. V mnoha případech je růst počtu letů menší než odpovídající růst počtu ; z toho plyne růst počtu sedadel obsazených v průměru na let (vyšší vytíženost) nebo použití větších letadel. Kombinace dálkových a krátkých tras létaných z nějakého letiště a typu dopravního spoje, zejména charterové lety do prázdninových destinací mají velký vliv na průměrný počet přepravených na jeden let. 10 nejvytíženějších letišť z hlediska počtu přepravených na jeden let zahrnuje Londýn/Heathrow a Amsterodam/Schiphol, které odbavují významné počty mezinárodních směřujících mimo rámec EU-25, jakož i letiště Palma de Mallorca a Malaga, která přijímají významné počty vysokokapacitních charterových letů. V tomto hodnocení rovněž figuruje letiště Londýn/Gatwick, které odbaví významný počet charterových, jakož i dálkových letů. Tabulka 2: Nejfrekventovanější letiště v rámci EU-25 z hlediska celkového počtu přepravených v roce Země Letiště Pořadí Letecká doprava celkem letů Vnitrostátní letecká doprava Pořadí Mezinárodní letecká doprava v rámci EU-25 Pořadí Mezinárodní letecká doprava mimo rámec EU-25 Pořadí UK LONDÝN/HEATHROW 1 67 684 0,9 % 472 0,5 % 6 673 8 24 740 1 36 271 1 FR PAŘÍŽ/CHARLES-DE-GAULLE 2 53 381 4,8 % 543-1,2 % 5 003 14 22 018 3 26 360 2 DE FRANKFURT/MAIN 3 51 789 2,1 % 476 2,9 % 7 002 6 18 758 4 26 029 3 NL AMSTERODAM/SCHIPHOL 4 44 077 3,9 % 408 0,8 % 79 208 24 354 2 19 644 4 ES MADRID/BARAJAS 5 41 725 9,4 % 406 3,9 % 19 462 1 12 788 9 9 475 6 UK LONDÝN/GATWICK 6 32 693 4,1 % 252 4,5 % 3 941 20 17 235 6 11 517 5 DE MNICHOV 7 28 448 6,9 % 382 4,5 % 8 974 5 12 004 12 7 470 8 IT ŘÍM/FIUMICINO 8 27 782 2,3 % 300-0,2 % 12 079 4 10 045 15 5 659 12 ES BARCELONA 9 27 017 10,9 % 294 6,1 % 13 141 3 11 294 13 2 582 19 FR PAŘÍŽ/ORLY 10 24 850 3,3 % 231 1,2 % 15 566 2 4 374 37 4 910 14 UK MANCHESTER/INTL 11 22 083 5,3 % 218 4,6 % 3 388 26 12 773 10 5 923 10 UK LONDÝN/STANSTED 12 21 993 5,2 % 178 0,7 % 2 666 35 17 962 5 1 366 30 ES PALMA DE MALLORCA 13 21 215 4,2 % 170 2,6 % 5 976 10 14 638 8 601 43 DK KODAŇ/KASTRUP 14 19 822 4,9 % 262-1,8 % 1 536 55 12 604 11 5 682 11 IT MILÁN/MALPENSA 15 19 485 5,8 % 222 6,1 % 3 153 28 8 657 18 7 676 7 IE DUBLIN 16 18 326 7,6 % 170 3,4 % 641 98 15 896 7 1 789 24 SE STOCKHOLM/ARLANDA 17 17 159 5,6 % 222-5,2 % 5 771 11 8 269 19 3 119 16 BE BRUSEL/NATIONAL 18 15 951 3,3 % 229-0,5 % 1 309 11 027 14 4 923 13 AT VÍDEŇ/SCHWECHAT 19 15 802 7,4 % 227 2,7 % 561 110 9 096 16 6 146 9 DE DÜSSELDORF 20 15 390 2,0 % 189 0,7 % 3 603 23 7 411 21 4 377 15 EL ATÉNY 21 14 271 4,5 % 170-5,3 % 5 166 13 6 785 23 2 320 20 ES MALAGA 22 12 607 5,7 % 111 8,2 % 3 133 29 8 995 17 479 49 DE BERLÍN-TEGEL 23 11 475 4,5 % 137 4,1 % 5 580 12 4 424 36 1 471 28 PT LISABON 24 11 236 8,1 % 126 3,4 % 2 245 39 6 203 28 2 789 18 FI HELSINKI-VANTAA 25 11 127 3,7 % 163 0,0 % 2 803 34 6 352 27 1 973 22 CZ PRAHA/RUZYNE 26 10 721 12,0 % 150 11,9 % 95 195 7 836 20 2 790 17 DE HAMBURK 27 10 573 8,3 % 134 3,2 % 4 536 16 4 438 35 1 600 26 FR NICE/COTE D'AZUR 28 9 740 4,4 % 158 2,0 % 4 257 17 4 309 38 1 175 35 ES LAS PALMAS/GRAN CANARIA 29 9 685 5,1 % 98 6,2 % 4 112 19 4 930 30 643 41 DE KOLÍN NAD RÝNEM/BONN 30 9 385 13,8 % 140 5,0 % 3 436 24 4 762 31 1 187 34 HU BUDAPEŠŤ/FERIHEGY 39 8 049 24,9 % 117 12,7 % 2 304 5 951 29 2 096 21 PL VARŠAVA/OKECIE 40 7 080 16,2 % 131 7,2 % 861 82 4 597 32 1 622 25 CY LARNAKA 51 5 001 5,5 % 48 2,6 % 0 : 3 927 39 1 075 37 MT MALTA/LUQA 78 2 757-1,2 % 30-2,9 % 8 279 2 444 57 305 62 LV RIGA AIRPORT 96 1 872 77,3 % 31 29,4 % 1 317 1 589 77 282 64 LU LUCEMBURK/LUXEMBOURG 112 1 538 1,9 % 51 0,9 % 0 : 1 313 83 225 74 EE TALLINN/ULEMISTE 119 1 393 40,6 % 26 20,6 % 21 253 1 192 89 180 86 LT VILNIUS INTL 124 1 279 28,6 % 26 : 1 307 1 076 94 201 81 SI LUBLAŇ 128 1 217 16,3 % 29 15,3 % 0 : 786 107 431 54 4

Tabulka 3: Dopravní toky mezi zeměmi v rámci EU-25 v roce (v tis. ) BE BE CZ CZ 198 DK DK 437 210 DE DE 1 099 992 1 789 EE EE 21 75 126 214 EL EL 795 553 580 4 770 19 ES ES 3 308 616 1 687 21 063 26 368 FR FR 878 638 1 226 6 120 21 1 579 6 428 IE IE 444 258 195 1 212 23 141 2 801 1 452 IT IT 2 065 538 783 9 331 24 2 018 7 509 6 421 805 CY CY 51 80 60 426 0 1 101 7 150 74 74 LV LV 30 75 120 366 27 14 20 18 56 46 3 LT LT 27 79 178 185 36 14 25 22 95 23 2 20 LU LU 0 16 46 208 0 63 247 176 6 103 0 0 0 HU HU 218 174 173 1 518 0 277 227 489 159 543 63 0 0 11 MT MT 75 10 41 378 0 21 35 157 27 374 10 0 0 7 20 NL NL 214 342 846 2 468 53 1 290 4 252 1 994 721 2 422 120 105 89 73 349 79 AT AT 333 164 357 4 571 8 897 938 745 146 788 123 46 36 45 88 119 475 PL PL 198 117 333 1 886 17 358 286 629 154 649 46 24 55 8 124 6 314 216 PT PT 562 34 200 2 047 3 11 2 068 1 800 419 699 2 0 0 139 22 4 915 68 28 SI SI 36 26 15 255 0 76 6 96 8 4 2 0 0 0 18 5 15 66 2 0 SK SK 28 198 14 108 1 124 48 117 6 133 13 0 0 0 1 0 48 27 16 2 0 FI FI 208 130 786 1 187 171 277 860 364 40 256 58 165 65 0 169 14 399 159 88 98 0 0 SE SE 417 127 1 881 1 953 149 613 1 702 842 94 465 167 101 28 0 188 45 862 239 121 163 0 0 1 313 UK UK 1 707 2 354 2 285 11 118 187 5 633 34 809 11 317 11 843 10 737 3 003 310 220 187 1 120 1 103 7 905 1 795 1 850 4 664 157 285 778 2 028 Výše uvedená tabulka 3 zobrazuje dopravní toky mezi zeměmi v rámci EU-25 v roce. Obdobně jako v předchozích letech jsou nejvýznamnějšími relacemi, pokud jde o dvojice zemí, Španělsko Velká Británie (34,8 milionů ) a Německo Španělsko (21,1 milionů), což odráží nejvytíženější prázdninové letecké dopravní toky v Evropě. Po těchto relacích následují relace Irsko Velká Británie (11,8 milionů), Francie Velká Británie (11,3 milionů) a Německo Velká Británie (11,1 milionů). Dále zde ještě bylo dalších 8 dopravních toků mezi dvěma zeměmi s více než 5 miliony (jak je znázorněno tučným písmem v tabulce 3). Mapa 1: Přeprava mimo rámec EU-25: podíl na světových regionech - v % celkové přepravy mimo rámec EU-25 v roce Legenda k mapě: Zbytek Evropy (mimo EU-25): 32,75% Severní Amerika: 22,85 % Střední Amerika a Karibská oblast: 4,44 % Jižní Amerika: 3,69 % Severní Afrika: 10,78 % Zbytek Afriky: 5,13 % Indický subkontinent: 2,24 % Blízký a Střední Východ: 6,96 % Asijské republiky bývalého SSSR: 0,49 % Austrálie, tichomořské ostrovy a Antarktida: 0,77 % Dálný Východ: 9,55 % V roce do zemí EU-25 přiletělo nebo z těchto zemí odletělo více než 245 milionů s využitím letů, kde počátek nebo destinace byly situovány mimo rámec EU-25. To představovalo nárůst o 9 % vzhledem k počtu dosaženému za rok 2004. 5

Mapa 1 uvedená výše a tabulka 4 ukazují, že největší podíl na celkové dopravě mimo rámec EU-25 připadal na země Evropy mimo EU-25, přičemž v roce bylo přepraveno více než 80,3 milionů. To tvořilo téměř jednu třetinu celkového počtu (32,7 %). Po této oblasti následovala Severní Amerika s téměř čtvrtinovým podílem (22,9 % - více než 56 milionů ). Nejsilnější růst byl zaznamenán pro Australasii (o 18,1 % více než v roce 2004), po které následovala Jižní Amerika (růst o 16,8 %). Velká Británie byla hlavním partnerským státem ze zemí EU-25 pro trh osobní letecké dopravy mimo rámec EU-25 jakožto celek a byla hlavní partnerskou zemí v šesti z jedenácti světových regionů. Francie byla hlavní partnerskou zemí pro spoje do kontinentální Afriky, zatímco Německo bylo hlavní partnerskou zemí vzhledem k asijským republikám bývalého SSSR a též vzhledem k Evropě mimo rámec EU-25. Španělsko bylo hlavní partnerskou zemí pro trh v relaci EU-25 Jižní Amerika. Tabulka 4: Mezinárodní letecká doprava mimo rámec EU-25 podle světových regionů v roce Světové regiony v tis. Hlavní partneři v rámci EU-25 Země % Celkem mimo rámec EU-25 245 266 9,0 % VELKÁ BRITÁNIE 24,8 % Zbytek Evropy (kromě EU-25) 80 318 12,4 % NĚMECKO 27,2 % Severní Amerika 56 039 5,3 % VELKÁ BRITÁNIE 39,1 % Střední Amerika a Karibská oblast 10 878 2,1 % VELKÁ BRITÁNIE 28,4 % Jižní Amerika 9 063 16,8 % ŠPANĚLSKO 36,6 % Asijské republiky bývalého SSSR 1 209 6,1 % NĚMECKO 30,6 % Blízký a Střední Východ 17 065 9,4 % VELKÁ BRITÁNIE 33,4 % Indický subkontinent 5 931 10,4 % VELKÁ BRITÁNIE 47,0 % Dálný Východ 23 430 7,0 % VELKÁ BRITÁNIE 25,2 % Australasie, tichomořské ostrovy a Antarktida 1 885 18,1 % VELKÁ BRITÁNIE 74,3 % Severní Afrika 26 440 10,0 % FRANCIE 36,3 % Zbytek Afriky 12 584 5,0 % FRANCIE 31,4 % Doprava mezi jednotlivými letišti (letecké trasy) Tabulka 5: 10 nejvytíženějších vnitrostátních dvojic letišť (relací) v rámci EU-25 v roce Pořadí Dvojice letišť letů Cestujících na palubě Kapacita/obsazenost Dostupných sedadel (v tis) Obsazenost 1 MADRID/BARAJAS BARCELONA 4 276 6,3 % 44,9 4,4 % 4 682 7 246 64,6 % 2 ŘÍM/FIUMICINO MILÁN/LINATE 2 419-5,0 % 26,0-6,0 % 2 410 4 015 60,0 % 3 PAŘÍŽ/ORLY TOULOUSE/BLAGNAC 2 328 2,1 % 19,1 2,0 % 2 328 : : 4 PAŘÍŽ/ORLY NICE/COTE D'AZUR 2 264 6,7 % 17,2 2,9 % 2 264 : : 5 PALMA DE MALLORCA BARCELONA 1 690 5,5 % 19,0-2,3 % 1 691 2 561 66,0 % 6 EDINBURGH LONDÝN/HEATHROW 1 659-2,2 % 14,1 1,2 % 1 659 2 300 72,1 % 7 PALMA DE MALLORCA MADRID/BARAJAS 1 641 3,0 % 15,5-2,4 % 1 647 2 375 69,3 % 8 BERLÍN-TEGEL FRANKFURT/MAIN 1 546-2,8 % 12,0-0,9 % 1 549 1 997 77,6 % 9 MNICHOV HAMBURK 1 451 1,6 % 14,7-5,3 % 1 458 1 948 74,8 % 10 GLASGOW LONDÝN/HEATHROW 1 426-7,2 % 13,1 0,0 % 1 426 2 021 70,5 % Tabulka 5 uvádí nejdůležitější dvojice letišť v rámci EU-25 pro domácí osobní leteckou dopravu. Tyto hodnoty jsou uvedeny s vyloučením dvojího započítání pro osobní dopravu mezi příslušnými dvojicemi letišť v daných zemích. Jak by se dalo očekávat, nacházejí se tato letiště vesměs ve velkých členských státech. Relace Madrid/Barajas Barcelona zůstává zdaleka největší trasou s více než 4,2 milionů. Na druhém místě se udržela relace Řím/Fiumicino Milán/Linate i přes pokles ve výši 5 % oproti roku 2004. Třetí místo si zachovala relace Paříž/Orly Toulouse/Blagnac. Obsazenost dispozičních míst počítaná jako poměr mezi cestujícími na palubě a počtu míst, jež jsou v letadlech k dispozici, je uváděna pro osm z deseti nejvyužívanějších vnitrostátních relací. Nejvyužívanější čtyři relace z osmi měly obsazenost nižší než 75 %. Nejvyšší obsazenost byla zaznamenána v relaci Berlín/Tegel Frankfurt/Main (téměř 78 %). 6

Tabulka 6: 10 nejvytíženějších dvojic letišť (relací) v rámci EU-25 v roce Pořadí Dvojice letišť letů Cestujících na palubě Kapacita/obsazenost Dostupných sedadel (v tis) Obsazenost 1 DUBLIN LONDÝN/HEATHROW 2 088-0,4 % 13,7-2,2 % 2 088 2 607 80,1 % 2 PAŘÍŽ/CHARLES-DE-GAULLE LONDÝN/HEATHROW 2 011 0,7 % 18,9-4,6 % 2 014 2 902 69,4 % 3 AMSTERODAM/SCHIPHOL LONDÝN/HEATHROW 1 895-5,5 % 16,7-1,8 % 1 896 2 645 71,7 % 4 LONDÝN/HEATHROW FRANKFURT/MAIN 1 527-0,1 % 12,5 0,2 % 1 531 2 342 65,4 % 5 ŘÍM/FIUMICINO PAŘÍŽ/CHARLES-DE-GAULLE 1 241 14,6 % 10,6-2,0 % 1 254 1 684 74,5 % 6 STOCKHOLM/ARLANDA KODAŇ/KASTRUP 1 214 3,7 % 12,9 3,0 % 1 245 1 981 62,8 % 7 DUBLIN LONDÝN/STANSTED 1 123-12,3 % 8,3-13,7 % 1 123 1 435 78,2 % 8 BARCELONA AMSTERODAM/SCHIPHOL 1 111-2,1 % 8,5-3,4 % 1 116 1 428 78,2 % 9 MADRID/BARAJAS LONDÝN/HEATHROW 1 094-0,3 % 8,7-2,3 % 1 097 1 514 72,5 % 10 PAŘÍŽ/CHARLES-DE-GAULLE AMSTERODAM/SCHIPHOL 1 039 4,6 % 11,1 0,3 % 1 054 : : Tabulka 6 uvádí nejvýznamnější relace mezi dvěma letišti v rámci osobní letecké dopravy v EU-25. Tři nejvytíženější trasy, z nichž každá odbavila zhruba 2 miliony v roce, měly Londýn/Heathrow za jedno z partnerských letišť; Dublin zůstává na prvním místě, ale Amsterodam/Schiphol se posunul z druhého místa na třetí místo, když byl překonán letištěm Paříž/Charles de Gaulle. Relace Řím/Fiumicino Paříž/Charles de Gaulle poskočila z desátého místa na páté místo poté, co zde došlo k nárůstu o více než 14 %. Ve většině případů, kde byl zpozorován růst počtu, rostl počet letů nižším tempem nebo dokonce poklesl. To může představovat vyšší obsazenost na jeden let nebo určitý pokles v počtu všech nákladních/poštovních spojů. Relace s nejvyšší obsazeností byla Dublin Londýn/Heathrow, kde bylo obsazeno více než 80 % sedadel. Tabulka 7: 10 nejvytíženějších dvojic letišť (relací) mimo rámec EU-25 v roce Pořadí Dvojice letišť letů Cestujících na palubě Kapacita/obsazenost Dostupných sedadel (v tis) Obsazenost 1 LONDÝN/HEATHROW NEW YORK/JOHN F. KENNEDY INTL, NY. 2 940-0,9 % 13,6-1,6 % 3 085 4 171 74,0 % 2 PAŘÍŽ/CHARLES-DE-GAULLE NEW YORK/JOHN F. KENNEDY INTL, NY. 1 730 9,8 % 9,8 7,6 % 1 730 : : 3 LONDÝN/HEATHROW CHICAGO/O'HARE, IL. 1 522 0,7 % 7,9-1,1 % 1 617 2 186 74,0 % 4 LONDÝN/HEATHROW LOS ANGELES/INTL, CA. 1 383 2,7 % 5,9 5,7 % 1 570 1 891 83,0 % 5 LONDÝN/HEATHROW HONGKONG/INTL 1 258-1,4 % 5,3 15,3 % 1 524 1 790 85,1 % 6 LONDÝN/HEATHROW DUBAI/INTL 1 183 4,8 % 6,4 7,5 % 1 385 1 957 70,8 % 7 KODAŇ/KASTRUP OSLO/GARDERMOEN 1 150-5,2 % 12,8 7,4 % 1 250 2 014 62,1 % 8 LONDÝN/HEATHROW WASHINGTON/DUPLEX INTL, DC. 1 074-0,6 % 5,3-1,1 % 1 074 1 360 79,0 % 9 LONDÝN/HEATHROW TORONTO/LESTER B. PEARSON INTL. 1 067-0,8 % 4,9-0,2 % 1 068 1 216 87,8 % 10 LONDÝN/HEATHROW SAN FRANCISCO/INTL,CA. 1 005-2,9 % 3,7 0,7 % 1 005 1 177 85,4 % Pět nejvytíženějších tras mezi letišti situovanými v EU-25 a těmi, jež jsou situována mimo EU-25, zůstalo ve stejném pořadí jako v roce 2004, přičemž čtyři z těchto tras obsahovaly Londýn/Heathrow, zatímco na druhém místě zůstala relace Paříž/Charles de Gaulle New York/JFK i přes nárůst o téměř 10 %. Přestože trh v oblasti letů mimo rámec EU-25 zaznamenal v celkových číslech nárůst o 9,5 %, tak více než polovina tras, které se umístily na prvních deseti místech, zaznamenala určitý pokles počtu a jen jedna trasa překonala průměrnou úroveň růstu na trhu jakožto celku. Obsazenost sedadel bylo možno vypočítat pro devět z deseti nejvytíženějších dvojic letišť v relacích mimo rámec EU-25. Čtyři relace z těchto deseti dvojic letišť zaznamenaly obsazenost větší než 80 %, konkrétně se jednalo o následující relace: Londýn/Heathrow Toronto, Londýn/Heathrow San Francisco/Intl, Londýn/Heathrow Hongkong/Intl a Londýn/Heathrow Los Angeles/Intl. Nejnižší obsazenost byla zaznamenána na trase Kodaň/Kastrup Oslo/Gardemoen, která byla jedinou krátkou relací zastoupenou mezi uvedenými deseti trasami. 7

Nákladní a poštovní letecká doprava v zemích EU-25 Tabulka 8: Přehled nákladní a poštovní letecké dopravy v zemích EU-25 podle členských států v roce Celkový přepravní objem Vnitrostátní doprava Mezinárodní doprava Mezinárodní doprava v rámci EU-25 mimo rámec EU-25 Náklad a pošta (v t) Náklad a pošta (v t) Náklad a pošta (v t) Náklad a pošta (v t) BELGIE 694 523 4,7 % 178-63,5 % 250 327 0,2 % 444 018 7,6 % ČESKÁ REPUBLIKA 56 259-2,2 % 1 235 185,2 % 33 339-3,5 % 21 685-3,8 % DÁNSKO 7 465-5,8 % 886 142,1 % 4 767 5,7 % 1 812-40,6 % NĚMECKO 3 005 967 7,9 % 103 951-15,5 % 609 299 0,9 % 2 292 717 11,4 % ESTONSKO 9 739 94,9 % 0 : 5 333 16,4 % 4 406 954,1 % ŘECKO 105 502-5,5 % 16 389-7,6 % 61 926-6,1 % 27 187-2,5 % ŠPANĚLSKO 526 125 1,1 % 129 919 3,5 % 181 437-2,0 % 214 769 2,3 % FRANCIE 1 476 721-0,6 % 172 176-3,9 % 215 614-5,3 % 1 088 931 1,0 % IRSKO 89 356 43,7 % 10 516 38,5 % 40 118 101,7 % 38 722 11,7 % ITÁLIE 754 302-3,8 % 71 581-40,3 % 268 667-1,7 % 414 054 6,0 % KYPR 39 220 5,5 % 2 : 31 062 11,0 % 8 156-11,3 % LOTYŠSKO 15 428 85,3 % 0 : 4 252 12,7 % 11 176 145,4 % LITVA 9 580 84,8 % 2 : 6 011 21,8 % 3 567 1 344,1 % LUCEMBURSKO 624 803 1,3 % 0 : 70 317 6,5 % 554 486 0,7 % MAĎARSKO 55 472-8,2 % 0 : 33 522 7,8 % 21 950-25,2 % MALTA 16 891 5,9 % 0 : 12 324 3,5 % 4 567 13,0 % NIZOZEMSKO 1 550 736 2,6 % 0 15,9 % 53 818-17,3 % 1 496 918 3,5 % RAKOUSKO 181 533 13,7 % 1 004 2,0 % 54 622-2,7 % 125 907 22,8 % POLSKO 31 130-0,9 % 3 469-22,8 % 14 701 11,3 % 12 960-5,6 % PORTUGALSKO 129 516 5,0 % 25 514 15,1 % 60 307-3,8 % 43 695 13,6 % SLOVINSKO 4 549-8,7 % 5 : 3 001-5,7 % 1 543-14,3 % SLOVENSKO 4 069-50,4 % 22-57,7 % 1 220-27,4 % 2 827-56,3 % FINSKO 119 569-3,2 % 4 948-5,6 % 60 826-10,2 % 53 795 6,5 % ŠVÉDSKO : : : : : : : : VELKÁ BRITÁNIE 2 450 838-0,8 % 133 961 0,5 % 447 817-1,8 % 1 869 060-0,7 % EVROPSKÁ UNIE 10 953 661 3,5 % 675 758-10,4 % 1 518 996 9,9 % 8 758 907 3,7 % Tabulka 8 uvádí určitý přehled nákladní a poštovní letecké dopravy v rámci EU-25 podle členských států. Hodnoty pro vnitrostátní dopravu jsou uvedeny bez dvojího započtení mezi vnitrostátními partnerskými letišti. Souběžně s tím souhrnné ukazatele za země EU-25 uvedené v rámci mezinárodní dopravy uvnitř EU-25 a celkové dopravy rovněž vylučují dvojí započítání mezi partnerskými letišti v EU-25. Kromě toho souhrnná čísla za EU nezahrnují data pro nákladní dopravu uváděná Švédskem, neboť tyto informace nebyly za rok k dispozici. Dále je třeba uvést, že data uváděná pro Dánsko nezahrnují nákladní dopravu na letišti Kodaň/Kastrup. V roce došlo k nárůstu nákladní a poštovní letecké dopravy o 3,5 %, což je mnohem méně než v případě osobní letecké dopravy, která zaznamenala růst o 8,5 % ve stejném období. Nákladní letecká doprava realizovaná na vnitrostátních leteckých spojích poklesla o více než 10 %, což pravděpodobně odráží zvýšenou konkurenci ze strany silniční a železniční dopravy. Německá letiště odbavila největší objem (3,0 milionů tun), po nich následovala britská letiště s objemem 2,5 milionů tun. Nizozemsko a Francie, na které připadlo zhruba po 1,5 milionů tun, byly jedinými dalšími zeměmi v rámci EU-25, které zaznamenaly přes milion tun. Tyto čtyři země přepravily 71 % celkového přepravního objemu v nákladní dopravě. Nejsilnější růst byl zaznamenán novými členskými státy. Dvanáct členských států vykázalo určitý pokles počtu přepravených tun nákladu. Mezinárodní nákladní doprava mimo rámec EU-25 byla největším segmentem trhu, když na ni připadlo téměř 80 % celkové nákladní dopravy v rámci EU-25 v roce. Německo, Velká Británie, Nizozemsko a Francie si udržely dominantní postavení na trhu, když na každou z těchto zemí připadlo více než jeden milion tun nákladu. Pokud jde o celkovou nákladní dopravu, tyto čtyři země přepravily přes 77 % celkového přepravního objemu v nákladní dopravě mimo rámec EU-25. 8

Tyto čtyři země byly rovněž dominantní v mezinárodní nákladní dopravě v rámci EU-25 (na kterou připadalo 14 % veškeré letecké nákladní a poštovní dopravy v rámci zemí EU-25). Zvláště silný růst zaznamenalo Irsko, které zdvojnásobilo objem leteckého nákladu a pošty zrealizovaný na tomto trhu. Vnitrostátní doprava tvořila pouze 6 % celkové nákladní dopravy v rámci zemí EU-25, což je o jeden procentuální bod méně než v roce 2004. Francie zaujímala největší postavení na trhu v této oblasti. Objem nákladu přepraveného leteckou dopravou do nových členských států nebo z těchto členských států zůstává na relativně nízké úrovni v porovnání s většinou ostatních zemí. Graf 2: Podíl celkové nakládky a vykládky u nákladní a poštovní letecké dopravy podle členských států v roce Vykládka Nakládka Pro většinu členských států byl podíl celkové nakládky a vykládky u nákladní dopravy poměrně vyrovnán, jak je zřejmé z grafu 2. Výjimkami, kdy vykládka byla výrazně vyšší, byly Lotyšsko (více než 80 % vykládky) a Estonsko a Litva (více než 75 % vykládky), což naznačuje, že leteckou dopravou bylo realizováno více importovaného než exportovaného zboží. Tabulka 9 uvádí 20 nejvýkonnějších letišť v rámci EU-25 z hlediska nákladu a pošty, jež byly přepraveny v roce, společně s hodnocením nejvýkonnějšího letiště pro 12 členských států, kde se v první dvacítce nevyskytlo žádné letiště (bez Slovenska). Zvýšený růst dopravy byl zaznamenán pro všechna z uvedených 20 letišť až na šest výjimek. Nejvýkonnějším letištěm z tohoto hlediska bylo letiště Frankfurt/Main s výkonem 2,0 milionů tun, po kterém následovala letiště Amsterodam/Schiphol, Londýn/Heathrow a Paříž/Charles-de-Gaulle; všechna tato letiště přepravila více než milion tun nákladu. Schopnost přepravovat náklad na mnoha trasách osobní dopravy obsluhovaných z těchto letišť vysvětluje dominantní postavení těchto čtyř letišť. Nicméně mezi nejvýkonnějšími 20 letišti uvedenými v tabulce 9 jsou letiště, kde je jejich pořadí zajištěno díky specializaci na nákladní leteckou dopravu. Zvláště je třeba zmínit v této souvislosti šesté místo pro letiště Kolín nad Rýnem/Bonn, sedmé místo pro Lucemburk a desáté místo pro East Midlands ve Velké Británii. Letiště Hahn se objevilo v tomto hodnocení poprvé díky tomu, že v porovnání s rokem 2004 zaznamenalo růst o více než 50 %. 9

Tabulka 9: Nejvýkonnější letiště v rámci zemí EU-25 z hlediska celkové nákladní a poštovní dopravy zrealizované v roce Pořadí Země Letiště Náklad a pošta (v tunách) Nakládka Vykládka Celkem 1 DE FRANKFURT/MAIN 976 111 974 499 1 950 610 6,7 % 2 NL AMSTERODAM/SCHIPHOL 699 231 796 330 1 495 561 1,9 % 3 UK LONDÝN/HEATHROW 640 964 748 314 1 389 278-1,6 % 4 FR PAŘÍŽ/CHARLES-DE-GAULLE 617 996 599 800 1 217 796-4,5 % 5 BE BRUSEL/NATIONAL 352 760 341 763 694 523 5,2 % 6 DE KOLÍN NAD RÝNEM/BONN 325 270 321 564 646 833 4,0 % 7 LU LUCEMBURK/LUXEMBOURG 293 473 331 330 624 803 1,3 % 8 IT MILÁN/MALPENSA 191 429 192 360 383 789 6,4 % 9 ES MADRID/BARAJAS 191 168 169 144 360 312 2,1 % 10 UK NOTTINGHAM EAST MIDLANDS 144 706 147 443 292 149 5,4 % 11 UK LONDÝN/STANSTED 107 678 147 133 254 812 6,6 % 12 UK LONDÝN/GATWICK 122 888 109 196 232 084 2,3 % 13 DE MNICHOV 111 983 106 208 218 191 13,4 % 14 AT VÍDEŇ/SCHWECHAT 83 919 96 064 179 983 13,8 % 15 UK MANCHESTER/INTL 58 152 91 816 149 967-2,2 % 16 IT BERGAMO/ORIO AL SERIO 73 135 61 969 135 104 4,2 % 17 IT ŘÍM/FIUMICINO 64 967 66 968 131 935-5,5 % 18 FI HELSINKI-VANTAA 59 415 55 445 114 860-2,7 % 19 DE HAHN 47 833 53 110 100 943 52,8 % 20 EL ATÉNY 43 701 57 041 100 741-3,2 % 21 PT LISABON 51 197 48 826 100 023 5,0 % 25 IE DUBLIN 28 495 35 618 64 113 89,3 % 27 HU BUDAPEŠŤ/FERIHEGY 25 342 30 130 55 472-8,2 % 31 CZ PRAHA/RUZYNE 24 630 26 982 51 612 0,0 % 36 CY LARNAKA 17 707 20 144 37 851 4,8 % 40 PL VARŠAVA/OKECIE 16 206 14 924 31 130-0,9 % 53 MT MALTA/LUQA 8 533 8 358 16 891 5,9 % 55 LV RIGA AIRPORT 1 886 13 542 15 428 85,3 % 72 EE TALLINN/ULEMISTE 2 082 7 657 9 739 94,9 % 94 LT VILNIUS INTL 1 956 3 297 5 253 1,4 % 101 DK BILLUND 3 268 1 416 4 684-18,6 % 103 SI LUBLAŇ 2 312 2 237 4 549-8,7 % Tabulka 10 uvádí podíl podle světových regionů pro mezinárodní nákladní dopravu mimo rámec EU-25, která tvořila 80 % veškeré letecké nákladní dopravy odbavené na letištích v rámci EU-25 v roce. byl zaznamenán na všech trzích s výjimkou Severní Ameriky, kde došlo k poklesu o 2 %. Nejvyšší růst o téměř 45 % byl zaznamenán pro asijské republiky bývalého SSSR. Tři nejvýznamnější trhy byly Severní Amerika s 2,6 milionů tun (30 % celkového objemu), po níž následovaly Dálný Východ s 2,4 milionů tun a Blízký a Střední Východ s 1,2 milionů tun. Celkově vzato byl poměr mezi nakládkou a vykládkou v tunách relativně vyrovnaný, byly však zaznamenány určité rozdíly v rámci některých regionů. Více než 71 % leteckého nákladu z asijských republik bývalého SSSR bylo tvořeno vykládkou, což indikuje silný podíl importů. Oproti tomu pouze 39 % nákladu ze Střední Ameriky a Karibské oblasti bylo představováno vykládkou, což naznačuje silné zastoupení exportů. Celkově byl podíl vykládky v průměru za všechna vykazující letiště na úrovni 53 %. 10

Tabulka 10: Mezinárodní nákladní a letecká doprava mimo rámec EU-25 podle světových regionů v roce (v tunách) Světové regiony Nakládka Vykládka Celkem Celkový růst v letech Podíl na celkových výkonech mimo rámec EU-25 Celkem mimo rámec EU 4 145 288 4 613 619 8 758 907 3,7 % 100,00 % Severní Amerika 1 369 120 1 225 237 2 594 357-2,0 % 29,62 % Dálný Východ 1 025 965 1 411 454 2 437 419 7,3 % 27,83 % Blízký a Střední Východ 574 545 630 255 1 204 800 4,3 % 13,76 % Zbytek Afriky 317 965 374 355 692 320 3,5 % 7,90 % Zbytek Evropy (kromě EU) 215 214 202 301 417 515 0,9 % 4,77 % Jižní Amerika 177 813 217 705 395 518 3,8 % 4,52 % Indický subkontinent 145 000 207 269 352 270 4,9 % 4,02 % Asijské republiky bývalého SSSR 59 303 148 377 207 679 44,6 % 2,37 % Severní Afrika 107 154 83 155 190 309 1,4 % 2,17 % Střední Amerika a Karibská oblast 102 026 66 090 168 116 6,7 % 1,92 % Australasie, tichomořské ostrovy a Antarktida 49 472 45 014 94 486 21,3 % 1,08 % Není známo 1 711 2 407 4 118-50,5 % 0,05 % Letecká doprava v přistupujících a kandidátských zemích Tabulka 11: Přehled letecké dopravy v Bulharsku, Chorvatsku, Rumunsku a Turecku Osobní letecká doprava v tis. Celková Vnitrostátní Mezinárodní doprava doprava doprava Nákladní a poštovní doprava v tunách nákladu Celková Vnitrostátní Mezinárodní doprava doprava doprava BULHARSKO 5 023 16,2 % : : : : 16 845-1,9 % : : : : CHORVATSKO 3 916 18,7 % : : : : 18 109 82,3 % : : : : RUMUNSKO 3 494 9,4 % 274 30,6 % 3 220 7,9 % 17 980-7,0 % 0-42,7 % 18-6,3 % TURECKO 53 516 20,6 % : : : : 333 511 1,7 % : : : : Turecká letiště zaznamenala 53,5 milionů (což představuje nárůst o 20,6 % v porovnání s rokem 2004), což znamenalo pokračující silný růst. Přeprava 333 000 tun nákladu v roce rovněž znamená, že Turecko je významným subjektem na tomto poli. Bulharsko zaznamenalo 5,0 milionů v roce, což je nárůst o 16,2 % v porovnání s rokem 2004, a signalizuje to pokračující růst, k němuž došlo v předchozím roce (o 20,9 %). Zvyšující se počet turistů létajících k bulharskému pobřeží Černého moře i nadále hraje význačnou roli v těchto ukazatelích. V roce Chorvatsko zaznamenalo zhruba 3,9 milionů, což představuje nárůst o 18,7 % v porovnání s rokem 2004. Chorvatsko zaznamenalo zvláště silný nárůst v sektoru nákladní a poštovní dopravy: o více než 82 % s 18,1 tis. tun odbavených v roce. Osobní letecká doprava v Rumunsku vzrostla v roce o 9,4 % a v celkovém vyjádření dosáhla 3,5 milionů. Pokud jde o objem nákladu odbaveného na rumunských letištích (18 tisíc tun), představuje to pokles o 7 % v porovnání s rokem 2004. Tabulka 12 uvádí dopravu na hlavních letištích u přistupujících a kandidátských zemí. Tři hlavní letiště v Bulharsku i nadále pokračovala ve svém rychlém růstu, pokud jde o počet zaznamenaných v průběhu posledních dvou let, přičemž počet se v roce na těchto letištích zvýšil alespoň o 15 %. Sofie byla zdaleka nejvýznamnějším letištěm pro nákladní dopravu, když na ni připadal přepravní objem představující 99 % celkové nákladní dopravy zaznamenané v Bulharsku v roce. V Rumunsku nadále v letecké dopravě dominovalo letiště v Bukurešti, přestože další dvě přední letiště zaznamenala velmi vysoká tempa růstu již druhý rok za sebou. V roce Bukurešť zaznamenala 11

81 % osobní dopravy a 94 % nákladní dopravy Rumunska. Tabulka 12: Nejvýkonnější tři letiště v Bulharsku, Chorvatsku, Rumunsku a Turecku Hlavní letiště Osobní doprava Nákladní a poštovní doprava (v tis. osob) (v tis. tun) BG SOFIE 1 856 16,4 % 14 725 1,8 % BURGAS 1 556 15,0 % 122-86,4 % VARNA 1 547 15,7 % 19-86,0 % HR ZÁHŘEB 1 536 10,5 % 12 032 56,4 % DUBROVNÍK 1 058 22,8 % 677-17,4 % SPLIT 904 17,5 % : : RO BUKUREŠŤ/OTOPENI 2 977 14,5 % 17 114 4,0 % TIMISOARA/GIARMATA 484 73,2 % 800-7,2 % KLUŽ-NAPOCA/SOMESENI 201 23,4 % 213 54,3 % TR ISTANBUL/ATATURK 19 294 23,7 % 274 280 2,9 % ANTALYA 15 865 16,2 % 6 932 3,0 % ANKARA/ESENBOGA 3 830 16,9 % 23 938-11,3 % Tři hlavní letiště v Chorvatsku zaznamenala v roce nárůst počtu. Celkový počet na letišti v Dubrovníku vzrost o téměř 23 %, zatímco přepravní objem u nákladní a poštovní dopravy, jež zde byla odbavena, poklesl o 17 %. V roce záhřebské letiště více než zdvojnásobilo objem nákladní a poštovní dopravy. V Turecku byl v roce zaznamenán nárůst osobní dopravy o 24 % pro Istanbul/Ataturk. Silný růst byl zaznamenán též na letišti Antalya (o 16 %). Na tato dvě letiště připadaly dvě třetiny osobní letecké dopravy uváděné Tureckem. Nákladní a poštovní doprava na letišti Istanbul/Ataturk, která vzrostla o téměř 3 %, představovala 82 % celkových výkonů zaznamenaných Tureckem v roce. Letecká doprava v Norsku, Švýcarsku a na Islandu Tabulka 13: Přehled letecké dopravy v Norsku, Švýcarsku a na Islandu Osobní doprava v tis. osob Nákladní a poštovní doprava v tunách Celková doprava Vnitrostátní doprava Mezinárodní doprava Celková doprava Vnitrostátní doprava Mezinárodní doprava IS 2 951 9,3 % : : : : 62 969 6,4 % : : : : NO 1 23 459 : 11 700 : 11 759 : 95 696 : 31 255 : 64 441 : CH 28 876 8,7 % 745 0,6 % 28 131 8,9 % 334 024 4,7 % 5 866-10,5 % 328 158 5,0 % 1) Předběžná data odhadnutá z ukazatelů zveřejněných organizací Avinor. Data pro osobní dopravu jsou založena na příletech a odletech nezahrnujících tranzitní cestující pro mezinárodní dopravu. Osobní doprava ve Švýcarsku se i nadále zotavovala a růst ve výši 8,7 % byl dosažen téměř zcela díky nárůstu mezinárodní dopravy. Letiště v Curychu dosáhlo nárůstu o 4,3 %, zatímco letiště Ženeva/Cointrin zaznamenalo růst o 9,3 % a letiště Basilej dokonce o více než 60 %. Více než 60 % letecké nákladní dopravy Švýcarska bylo odbaveno v Curychu, který zaznamenal nárůst objemu o 7,3 %, což je více než průměrná hodnota tohoto státu, jež byla 4,7%. Přestože údaje o růstu v rozmezí let nejsou pro Norsko uvedeny, organizace Avinor deklarovala růst osobní dopravy i nákladní dopravy v této zemi. Domácí trh je v Norsku velmi významný, 12

neboť představuje 50 % veškeré osobní dopravy a 33 % veškeré nákladní a poštovní dopravy. Zdaleka nejvýkonnějším letištěm v Norsku je Oslo/Gardermoen, a to jak z hlediska osobní, tak z hlediska nákladní dopravy. Další dvě norská letiště v první trojce jsou Bergen a Trondheim. V roce byly výkony letecké osobní dopravy na Islandu jen těsně nad 2,9 milionů osob, což představuje nárůst o 9 % v porovnání s rokem 2004. Nákladní doprava vzrostla o 6 % na 63 tisíc tun. Letiště Keflavik zaznamenalo 79 % a 96 % nákladu vykázaných Islandem v roce. Tabulka 14: Nejvýkonnější tři letiště v Norsku, Švýcarsku a na Islandu Hlavní letiště Osobní doprava Nákladní a poštovní doprava (v tis. osob) (v tis. tun) IS KEFLAVIK 2 111 11,8 % 59 650 6,0 % REYKJAVIK AD 381 0,6 % 1 256-5,5 % AKUREYRI 179 2,6 % 1 008 87,0 % NO 1 OSLO/GARDERMOEN 15 863 : 84 272 : BERGEN/FLESLAND 3 674 : 7 259 : TRONDHEIM/VAERNES 2 932 : 5 532 : CH 2 CURYCH 17 878 4,3 % 269 799 7,3 % ŽENEVA/COINTRIN 9 360 9,3 % 38 774-3,6 % BASILEJ 2 033 60,2 % 30 892-8,7 % 1) Předběžná data představující odhad z výsledků zveřejněných organizací Avinor. Data za osobní dopravu jsou založena na příletech a odletech s vyloučením tranzitních pro mezinárodní dopravu. 2) Data pro letiště Basilej zahrnují pouze švýcarskou dopravu. 13

PODSTATNÉ INFORMACE METODICKÉ POZNÁMKY Zdroje dat Všechny údaje uvedené v této publikaci byly získány z databáze letecké dopravy Eurostatu s výjimkou dat, jež odpovídají Norsku. Tato databáze je k dispozici online na internetových stránkách Eurostatu. Hlavní definice Definice používané ve statistice letecké dopravy jsou obsaženy v nařízení Komise (ES) 1358/2003, kterým se provádí nařízení (ES) Evropského parlamentu a Rady 437/2003 o statistických výkazech vzhledem k letecké přepravě, nákladu a poštovních zásilek. Hlavní používané definice jsou následující: Etapa dopravního letu (FS): Provoz letadla od jeho vzlétnutí do jeho příštího přistání. To je spojeno s definicí na palubě. Počáteční a konečné místo obchodního letu (OFOD): Doprava na komerčním letovém spoji identifikovaná jednoznačným číslem letu, rozdělená dvojicemi letišť v souladu s bodem nástupu a bodem výstupu u daného letu. To je spojeno s definicí přepravených. Cestující na palubě: Všichni cestující na palubě letadla při přistání na vykazujícím letišti nebo vzlétnutí z vykazujícího letiště. Tento údaj zahrnuje přímé tranzitní cestující. Přepravení cestující: Všichni cestující na konkrétním letu, kteří se počítají pouze jednou a nikoliv opakovaně při každé jednotlivé etapě daného letu. To vylučuje přímé tranzitní cestující. Přímí tranzitní cestující: Cestující, kteří po krátké zastávce pokračují ve své cestě stejným letadlem v letu, který má stejné číslo letu jako let, kterým přiletěli. Dispoziční místa (sedadla) pro cestující: Celkový počet sedadel pro cestující k prodeji u letadla provádějícího nějakou etapu letu mezi dvojicí letišť. Naložený nebo vyložený náklad nebo pošta (nakládka nebo vykládka): Veškerý náklad nebo pošta, jež byly naloženy do letadla nebo vyloženy z letadla. Tento údaj nezahrnuje zavazadla a přímý tranzitní náklad a přímou tranzitní poštu. Rozdíl mezi daty pro počáteční a konečná místa obchodních letů a daty etap dopravních letů je možno ilustrovat za použití následujícího příkladu: určitý let je provozován na trase New York-Londýn-Paříž. Příslušné přepravní výkony jsou představovány 185 cestujícími, kteří letí z New Yorku do Londýna, 135 cestujícími letícími z New Yorku do Paříže a 75 cestujícími z Londýna do Paříže. Potom: Z hlediska dat pro počáteční a konečná místa obchodních letů (OFOD) tedy budou zaznamenanými hodnotami: 185 na trase New York-Londýn, 135 na trase New York-Paříž a 75 na trase Londýn-Paříž. New York by zaznamenal dané údaje pro trasu New York-Londýn a New York-Paříž; Londýn by zaznamenal dané údaje pro trasu New York-Londýn a Londýn-Paříž, Paříž by pak zaznamenala údaje pro trasu New York-Paříž a Londýn-Paříž. Z hlediska etap dopravního letu zde máme dvě etapy dopravního letu a příslušné hodnoty by byly následující: New York-Londýn 320 = (185+135) a Londýn-Paříž 210 = (135+75). Data týkající se počátečních a konečných míst obchodních letů a etap dopravních letů vykazující země. V zásadě platí, že informace uvedené v této publikaci, jsou založeny na datech, jež se týkají počátečních a konečných míst obchodních letů (OFOD), a nikoliv na datech, jež se vztahují k etapám dopravních letů. Data OFOD byla použita tam, kde byla k dispozici, nicméně pro země, kde nebyla vykazována žádná data OFOD, byla akceptována data, jež se vztahují k etapám dopravních letů. Pro některé nové členské státy, které neuvedly žádná data OFOD, ani data k etapám dopravních letů, byla použita deklarace letišť. Belgie: Kvůli výjimkám poskytnutým jiným letištím se belgická data vztahují pouze na letiště Brusel a 14

Charleroi v roce 2004 a. Dánsko: Data za nákladní a poštovní dopravu v roce 2004 a nejsou k dispozici pro letiště Kodaň/Kastrup. Estonsko: Estonská data se vztahují pouze na letiště Tallinn/Ülemiste. Irsko: Kvůli výjimkám poskytnutým jiným letištím se irská data za rok 2004 vztahují pouze na letiště Dublin, Shannon a Cork. Itálie: Data za rok jsou předběžná. Lotyšsko: Lotyšská data se vztahují pouze na letiště Riga. Litva: V roce 2004 se litevská data vztahují pouze na letiště Vilnius Intl. V roce byla přidána data pro letiště Kaunas a Palanga. Maďarsko: Maďarská data se vztahují pouze na letiště Budapešť/Ferihegy. Lucembursko: Lucembursko poskytlo pouze data vycházející z etap dopravních letů. Lucemburská data se vztahují pouze na letiště Lucemburk. Malta: Maltská data se vztahují pouze na letiště Malta/Luqa. Polsko: Kvůli výjimkám poskytnutým jiným letištím se polská data za rok 2004 a vztahují pouze na letiště Varšava/Okecie. Slovinsko: Slovinská data se vztahují pouze na letiště Lublaň. Slovensko: Slovensko poskytlo data pouze na úrovni celé země. Švédsko: Kvůli výjimkám poskytnutým několika švédským letištím pro uvádění deklarací OFOD byly použity švédské deklarace etap dopravních letů. V roce Švédsko neuvedlo žádná nákladní a poštovní data. Bulharsko: Bulharsko poskytlo pouze deklarace letišť. Chorvatsko: Chorvatsko poskytlo pouze deklarace letišť. Turecko: Turecko poskytlo pouze deklarace letišť. Island: Pro Island byly použity deklarace letišť. Norsko: Předběžná data za rok odhadnutá z ukazatelů zveřejněných organizací Avinor. Data pro osobní dopravu jsou založena na příletech a odletech nezahrnujících tranzitní cestující pro mezinárodní dopravu. Vnitrostátní doprava Vnitrostátní souhrny byly vypočteny s vyloučením dvojího započítání. Mezinárodní celková letecká doprava v rámci EU-25 Celkové souhrny u dopravy v rámci EU-25 byly vypočteny s vyloučením dvojího započítání. Tabulka 3 Celkové ukazatele pro toky mezi zeměmi byly vypočteny sečtením deklarací odletů na úrovni městských letišť daných dvou příslušných zemí. Tabulky 4 a 10 Příslušné země tvořící uvedené světové regiony, jak je definováno pro tabulky 4 a 10, jsou založeny na geografické nomenklatuře používané Eurostatem pro externí obchodní statistiku. Dílčí údaje pro každý světový region je možno vytáhnout z domény letecké dopravy u online databáze Eurostatu nebo je možno je získat na požádání. Tabulky 5 a 6 Celkové ukazatele pro každou dvojici letišť byly vypočteny sečtením odletů příslušných dvou letišť. Tabulky 5, 6 a 7 Když byly k dispozici nezbytné informace na úrovni trasy, byly vypočteny hodnoty obsazenosti jako poměr mezi počtem na palubě a počtem sedadel, jež jsou k dispozici, jak je uvedeno vykazujícími zeměmi. Tabulka 8 Celkové hodnoty za země EU-25 nezahrnují Švédsko, které neposkytlo data pro nákladní a poštovní dopravu v roce. V této publikaci : znamená není k dispozici 15

V této publikaci platí tyto konvence: AT = Rakousko, BE = Belgie, BG = Bulharsko, CH = Švýcarsko, CY = Kypr, CZ = Česká republika, DE = Německo, DK = Dánsko, EE = Estonsko, EL = Řecko, ES = Španělsko, FI = Finsko, FR = Francie, HR = Chorvatsko, HU = Maďarsko, IE = Irsko, IS = Island, IT = Itálie, LT = Litva, LU = Lucembursko, LV = Lotyšsko, MT = Malta, NL = Nizozemsko, NO = Norsko, PL = Polsko, PT = Portugalsko, RO = Rumunsko, SE = Švédsko, SK = Slovensko, SL = Slovinsko, TR = Turecko, UK = Velká Británie Na přípravě této publikace se podíleli spolupracovníci Manuel Da Silva, Marion Biré (data) a Philip Osler (komentář). Zdroj: Eurostat Transport 8/2007, leden 2007 Překlad: Petr Zavadil Jazyková korektura a grafická úprava: ODIS 16

Další informace: Databáze: EUROSTAT Website/Home page/transport/data Novináři se mohou obrátit na službu mediální podpory: Bech Building Office A4/125 L-2920 Luxembourg Tel. (352) 4301 33408 Fax (352) 4301 35349 E-mail: eurostat-mediasupport@cec.eu.int Podpora pro evropská statistická data: Eurostat spolu se členy Evropského statistického systému vytvořil síť podpůrných center, která budou existovat téměř ve všech členských státech i v některých zemích ESVO. Jejich posláním je poskytovat pomoc a pokyny pro internetové uživatele evropských statistických dat. Kontaktní údaje ohledně této podpůrné sítě je možno nalézt na našich internetových stránkách: http://ec.europa.eu/eurostat/ Seznam míst na světě, kde je možno zakoupit publikace, je k dispozici v: Kanceláři pro úřední publikace Evropských společenství: Office for Official Publications of the European Communities 2, rue Mercier L-2985 Luxembourg URL: http://publications.ec.europa.eu E-mail: info-info-opoce@ec.europa.eu 17