Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.7 Základy klempířského minima Kapitola 29 Základy zednických prací Ing. Polehňa Vladimír 30.9.2012
Obsah OBSAH... 2 ANOTACE... 3 1 ZÁKLADY ZEDNICKÝCH PRACÍ... 4 1.1 PRAVIDLA ZDĚNÍ... 4 1.2 PŘÍPRAVA A POSTUP VYZDÍVÁNÍ... 5 2 PRACOVNÍ LIST ZÁKLADY ZEDNICKÝCH PRACÍ... 6 3 DOPORUČENÁ LITERATURA... 7 4 POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE... 8
Anotace Výukový materiál Realizace klempířských prací a dovedností je určen především žákům prvních až třetích ročníků všech klempířských oborů, případně i žákům nástavbového studia obdobného zaměření. Mnohé tématiky najdou uplatnění i u oborů karosářského zaměření. Zpracovaný materiál je vhodný k samostudiu žáků, ale i jako podpora pedagogických pracovníků při jejich přípravě na vyučovací hodinu. Rozsah učiva je v souladu s ŠVP s ohledem na požadavky vyplývající ze společných jednotných zadání uvedených oborů. Každý z výukových celků obsahuje přílohu pracovních listů, kde jsou připraveny otázky na procvičení získaných znalostí a informací. Žáci si rozšíří své znalosti o pravidla zdění, příprav a postupu vyzdívání. 3
1 ZÁKLADY ZEDNICKÝCH PRACÍ Nejrozšířenějším stavebním materiálem jsou dnes tvárnice a pak cihly. Díky velkým rozměrům tvárnic (500 x 240 x 248) oproti klasické cihle (290 x 140 x 65 mm) je základní obvodové zdivo staveb zhotoveno během krátké doby (několik dnů). Přesto i klasická cihla najde uplatnění a to převážně při dokončovacích pracích, budování komínů, požárních zdí, a různých přístaveb. Mnohdy právě klempíř narazí při rekonstrukcích střech na mnohé závady zdiva, které byly skryty pod krytinou nebo oplechováním. Nejnebezpečnější částí jsou komínové průduchy, kolem kterých je vedena střešní konstrukce, následné bednění nebo laťování. Proto je dobré mít základní znalosti o postupech a způsobech práce s cihlou, tvárnicí, maltou, betonem či lepidly. 1.1 Pravidla zdění Cihelná zeď se skládá z cihel nebo tvárnic či stavebních prvků spojených vápennou, vápenocementovou nebo cementovou maltou. Malta vyrovnává jejich případné výškové rozdíly a pevně je spojuje mezi sebou. Čím je povrch drsnější tím je spojení stavebních prvků pevnější. Jsou-li tvárnice děrované, pak malta vnikne i do těchto otvorů a zpevní dané prvky ještě pevněji. Ve zdivu se vyskytují spáry: a. Vodorovné - ložné b. Svislé - styčné 1.1.1 Převazování Hlavní zasadou při vazbě cihlových a tvárnicových zdí je posunutí styčné spáry v každé řadě o minimálně ¼ délky cihly. Nikdy nesmí být spára nad spárou. Dodržením této zásady se tlak roznáší šikmo na obě plochy a tak dál na větší plochu. 1.1.2 Pravidla pro vyzdívání cihelných zdí a. V líci zdi se mají střídat vrstvy běhounové s vrstvami vazákovými. b. Ve zdi má být použito co nejvíce celých cihel- hlavně jako vazáky. 4
1.2 Příprava a postup vyzdívání 1) Před zahájením zdění musí být hotovy a připraveny všechny podkladové plochy. Důležité je mít hotové základy a mít položenu vodorovnou hydroizolaci. 2) Pak je nutné mít zajištěn zdící materiál. 3) Před založením je třeba očistit podklad a vyrovnat nerovnosti. 4) Rozměříme zdivo, kde co bude a zakreslíme ukončení, napojení, schody atd.. 5) Rozměřuje se zásadně od rohu a kontroluje se i pravoúhlost stěn. 6) Zakladač nanese v místě rohu zdi maltu a rozetře ji na vrstvu asi cca 17 mm silnou. 7) Maltase nanáší cca 20 mm od okraje vkládané cihly aby se vytlačovaná malta rozprostřela jen pod plochu cihly a nevytlačovala se ven. 8) Ve vyšších patrech kontrolujeme ještě závažím osy zakreslených oken a dveří aby lícovalys otvory nižších podlaží. 9) Po vyzdění několika vrstev se kontroluje vodorovná poloha pomocí vodováhy 1.2.1 Zdivo z tvárnic betonových a porobetonových Tvárnice jsou několikanásobně větší než má rozměry cihla. Její hmotnost však musí umožňovat manipulaci. Proto se vyrábějí z lehčených hmot (struskobeton, plynobetony, pěnobetony ) Při zdění se dodržují známé vazební rozměry, styčná spára musí být vždy posunuta nejméně o 100mm. Vzhledem k daleko přesnějším mírám se nanáší menší množství vápenocementové malty(mvc). Nanáší se rozprostřením do dvou krajních pruhů. Střed bývá prázdný, což zabraňuje vzniku tepelného mostu a zdivo ve spáře nepromrzá. 1 nanesený maltový pruh 2 - tvárnice 1.2.2 Zdivo z keramických tvarovek Keramické tvarovky systému THERM (Porotherm výrobce Wienerberger, nebo SUPERTHERM výrobce HELUZ ) Rozměry : šířka x výškax délka = 247 x 238 x délka Délky - 490, 440, 400, 365, 300, 240, 175 Boční plochy jsou opatřeny drážkami (zámky), které do sebe zapadají. Styčné plochy se tak nevyplňují maltou.cihly se převazují po vrstvách. Převazování v délce min. 100mm. Tvarovky se spojují buď maltou(cca do 12mm) nebo tenkostěnným lepidlem(vrstva1mm, případně pěnou(2 pásy). 5
2 Pracovní list ZÁKLADY ZEDNICKÝCH PRACÍ 1) Vysvětli systém převazování a nakresli.. 2) Napiš min. 5 pravidel zdění.. 3) Popiš přípravu a postup zdění........ 4) Jak se zdí tvarové cihly a) betonové b) porobetonové c) keramické 6
3 Doporučená literatura 1. Ing. Jan, Zdeněk, Ing. Ždárský, Bronislav a PaedDr. Kubát, Jindřich. AUTOMOBILY, Elektrotechnika motorových vozidel II. Brno : Avid, spol. s r.o., Brno, 2008. ISBN 978-80-87143-07-0. 2. Gscheidle, Rolf a kol. Příručka pro automechanika. Praha : SOBOTÁLES, 2002. ISBN 80-85920-83-2. 3. Brisk Tábor, a.s.: Brisk - Download: Technický manuál [online]. Vystaveno 2010 [cit. 10..2010].<http://www.brisk.cz/upload/fckedit/file/download/Technical_manual_ CZ_150DPI.pdf>. 7
4 Použitá literatura a zdroje 1. Ing. Jan, Zdeněk, Ing. Ždárský, Bronislav a PaedDr. Kubát, Jindřich. AUTOMOBILY, Elektrotechnika motorových vozidel II. Brno : Avid, spol. s r.o., Brno, 2008. ISBN 978-80-87143-07-0. 2. Gscheidle, Rolf a kol. Příručka pro automechanika. Praha : SOBOTÁLES, 2002. ISBN 80-85920-83-2. 3. Brisk Tábor, a.s.: Brisk - Download: Technický manuál [online]. Vystaveno 2010 [cit. 10..2010].<http://www.brisk.cz/upload/fckedit/file/download/Technical_manual_ CZ_150DPI.pdf>. 8