Mistrovství České republiky juniorů 2012, 23. ledna 2012 Od 3. do 5. února 2012 se v Brně uskutečnilo Mistrovství ČR juniorů, na kterém nechyběla výprava Juniorské školy squashe. Níže si můžete přečíst, co řekli před odjezdem hráči, trenér a fotografka. JUNIOŘI Filip Kočárek - B15, B17 Terka Elznicová - G19 Klára Komínková - G17 1) Na co se na mistrovství nejvíc těšíš? Filip: Těším se na kamarády, které vidím jen o turnajích, a hlavně na SQUASH. Terka: Na celkovou atmosféru. Na srandu celé party, na čas, který budu moct trávit jinak než stereotypně (škola, pes, squash, učení). Klára: Nejvíc asi na to, že si to jako loni zase všichni pořádně užijeme a že strávíme pár dní mimo Prahu. Podle mě jsme si to loni dost užili a snad si to užijeme i letos. 2) Z čeho máš největší obavy? Filip: Obav moc nemám, možná jenom, že nepodám maximální výkon a neumístím se v první trojce. Terka: Z toho, že budu hrát děsně. Že každý míček zkazím a ani si neškrtnu. A vrátím se domů akorát tak naštvaná. Klára: Nejvíce se tedy bojím toho, že se ztrapním, že budu vypadat oproti jiným hráčkám, jako že jsem
nikdy nedržela raketu v ruce. 3) Na základě zkušeností z minulého roku, je něco, čemu by ses chtěl/a vyhnout, nebo co bys chtěl/a na letošním mistrovství udělat jinak? Filip: Ano, chtěl bych se vyhnout podceňování soupeře a nastoupit v každém zápase naplno. Terka: Myslím si, že na loňském mistrovství v Olomouci to nemělo chybu. Klára: Tak vyhnout asi ani ne, jen bych chtěla uhrát alespoň nějaký set, popřípadě i nějaký zápas. V letošním roce mám svůj cíl - alespoň potrápit Kamilu Eliášovou. Jinak bych nic asi neměnila, loni jsem si to užila. 4) Co očekáváš od účasti na tomto mistrovství? Filip: Očekávám, že si dobře zahraju a získám zkušenosti do starší kategorie, z toho důvodu budu hrát na mistrovství i B17. Terka: Očekávám od toho, že celý náš tým bude hrát tak, jak nejlépe umí. Samozřejmě to očekávám hlavně od sebe. Klára: Doufám, že moje zkušenosti alespoň trošičku poskočí nahoru a později zpozoruji nějaké zlepšení. 5) Co považuješ za svou nejsilnější a co za nejslabší stránku při hře? Figo: Za nejlepší stránku považuji to, že nevypustím žádnou výměnu. Nejslabší je, že se dokážu naštvat a rozhodím si tím celou hru. To zná každý. Terka: No, nejsilnější stránku jsem zatím asi ještě úplně nenašla, ale myslím si, že se tomu trochu přibližuje hra dozadu a pak zakončení, ale jen když se mi ten zakončovací úder povede. Nejčastěji je to drop No a tím se dostávám i k druhé otázce, že hru dopředu považuji za svou slabou stránku. Protože je to právě drop, který mi lítá skoro pořád do TINU. Klára: Tak asi začnu s tou nejslabší stránkou. Moje nejslabší stránka je hlavně moje psychika, díky ní pak hra vůbec nemá smysl. Jinak jsou to určitě balóny vzadu a příjmy. Nevím, co bych mohla považovat úplně za silnou stránku, ale když jsem zrovna v klidu a nejsem pod tlakem, tak umím, podle mě, zahrát jakž takž docela dobré balóny.
HLAVNÍ TRENÉR Petr Steiner 1) Věnovali jste se před mistrovstvím nějaké speciální přípravě, ať už fyzické nebo psychické? Příprava Filipa Kočárka směřovala k tomuto turnaji v podstatě rok. V posledních týdnech hodně hrál se dvěma největšími soupeři. Věřím, že o víkendu využije vše, co se dosud naučil, a zaútočí na finále. S ostatními jsme se letos speciální přípravě nevěnovali. Cílem Terky Elznicové a Kláry Komínkové bylo kvalifikovat se, což se podařilo. Je důležité zmínit, že obě naše děvčata udělala maximum, aby se na MRJ dostala. Hrála na mnoha turnajích a v tréninku neotálela. Na druhou stranu vidím u obou nevyužitý sportovní potenciál. Souvisí to s nastavením priorit. 2) Jaký bude denní režim týmu? Předpokládám stejný režim jako loni, kdy jela poprvé početnější výprava. I když letos budou týmu chybět Terka Švejdová, Filip Eder, paní Ederová, Libor a Dáda, atmosféru čekám výbornou. Každý den začneme společnou snídaní. Kdo nevstane, bude bez milosti vytažen z postele a půjde na snídani v pyžamu. Pak se odebereme do squash centra, kde by každý z našich juniorů měl odehrát během tří dnů čtyři utkání. Irča Vanišová bude určitě opět vše pilně dokumentovat a já se pokusím co nejvíce pomoct k dobrým výkonům. Po odehraném dni plánujeme hrát společenské hry a pokusíme se pohnout s projekty v Modrém světě, které máme s Irčou, Terkou a Klárou rozpracované. A samozřejmě musíme chodit brzy spát, protože energie bude potřeba. Zejména Filip ji bude potřebovat, neboť se přihlásil do dvou věkových kategorií. 3) Co očekáváš od účasti na tomto mistrovství? Jak jsem zmínil, rád bych viděl Filipa hrát finále. Herně na to má, výzvou pro mě je dostat ho do vhodného psychického rozpoložení, aby své soupeře překonal, i když v jeho očích nebude hrát dokonale. Kromě Filipa by měla být nasazená taky Terka, tak doufám ve hratelný los a umístění mezi nejlepšími osmi. Ovšem přednější je pro mě předvedená hra a dobrý pocit Terky. Posledním členem, kterému budu hodně fandit, je Klára. Hlavní je, aby si turnaj co nejvíce užila a zároveň hrála každý zápas, každý game, každou výměnu, každý míček se stoprocentním nasazením bez ohledu na to, co se kde děje a jaký je stav. 4) Na co se na mistrovství nejvíc těšíš? Těším se na to, že od pátku do neděle nebudu muset sledovat hodiny, nikam pospíchat a přitom budu s lidmi, kteří umí vytvořit příjemnou, zábavnou i klidnou atmosféru.
FOTOGRAFKA Irena Vanišová 1) Jaká bude tvoje role na mistrovství? Jedna má role bude fotodokumentace celého mistrovství. Snažím se nefotit jen boje na kurtě, ale i emoce hráčů a rodičů či členů doprovodu, případně zákulisní atmosféru. Druhá role, a možná pro mne samotnou důležitější, je být svým způsobem součást týmu Modrého světa. Budu se snažit navodit ve všech našich hráčích dobrou náladu, odreagování a pokusím se hlavně dívčí části týmu předat něco ze svých osobních zkušeností, jak zvládnout nervozitu při nástupu na kurt. Myslím, že dívčí a ženská psychika má svá odlišná pravidla a jako hráčka žena snad budu Terce i Kláře něco platná, jsme navíc kamarádky. 2) Kolik váží tvoje fotovýbava a co ji tvoří? Několik kilogramů rozhodně. Často mě z focení bolí záda, potřebuji mít všechny věci v brašně u sebe, abych nepropásla důležitý okamžik. Samotné tělo fotoaparátu váží přes kilogram. K tomu používám výměnné objektivy s ohnisky 50 mm, 35 mm, 24 mm (liší se tím, že zaberou větší či menší úhel na kurtu). K tomu vlastním náhradní baterii a nějaké paměťové karty. Nedílnou součástí mojí výbavy na focení squashe je i hadr a čisticí prostředek na sklo, otřené ruce na skle mohou způsobit katastrofu (fotoaparát špatně přes skvrny ostří a na hráčích v tmavém oblečení jsou viditelné šmouhy ). 3) Kolik fotografií na mistrovství pořídíš? Průměrně pořídím 800 snímků každý den. Množství je dané počtem hráčů, snažím se vyfotografovat valnou většinu všech účastníků. Rozhodně ne všechny fotografie pak použiji, částečnou selekci provádím již ve fotoaparátu, zbytek doma na počítači. Snažím se zveřejnit pouze zajímavé nebo akční ostré snímky. Výsledná sada vybraných obrázků se pak blíží 150 zveřejněným fotkám za den. 4) Co je na focení squashe nejobtížnější? Fotím squash několik let a postupně jsem si ustálila sadu určitých pravidel, která celé focení dost usnadňují. Je důležité vnímat, zda jsou hráči praváci nebo leváci. Podle toho pak vybírám stranu kurtu, kde fotím, častěji se hraje soupeři do backhandu. Rozdílně vypadá vyfocená fotka od podlahy nebo focená při vzpřímené postavě. Jinak se fotí děti a jinak dospělí, vzhledem k výšce. Nerada navíc fotím tak, že překážím divákům ve výhledu, takže je občas obtížné vybojovat místo v rohu kurtu s dostatečným výhledem na zápas. Nutnou čistotu skel už jsem zmínila, což je někdy velmi obtížné řešit, protože hlavně
junioři nenechávají kurt prázdný ani na pár sekund po celou dobu turnaje!!! A nakonec je důležitá náhradní baterie a dostatek místa na kartách. 5) Na co se na mistrovství nejvíc těšíš? Na dobrou partu kamarádů.