I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2014 a predikce na další období (textová část)
Obsah strana Metodika a zdroje použitých dat... 1 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace domácností v roce 2014... 2 B. Vývoj rozhodujících skupin příjmů, životních nákladů, výdajů, úvěrů a úspor domácností (podrobnější zhodnocení). 6 1. Příjmy domácností... 6 1. 1 Základní charakteristika... 6 1. 2 Mzdy... 10 1. 2. 1. Poznatky z Informačního systému o průměrném výdělku... 19 1. 3 Sociální příjmy... 23 1. 4 Ostatní příjmy... 34 2. Spotřebitelské ceny a životní náklady... 36 3. Peněžní výdaje, úvěry a úspory domácností... 39 3. 1 Peněžní výdaje..39 3. 2 Peněžní úvěry, půjčky...41 3. 3 Úspory.43 C. Vývoj na počátku roku 2015 a predikce na léta 2015 až 2016... 45
Metodika a zdroje použitých dat Makroekonomické zhodnocení vývoje peněžních příjmů, výdajů a úspor (sektoru) domácností vychází z dat statistiky národních účtů Českého statistického úřadu (dále ČSÚ), České národní banky (ČNB), Asociace pro kapitálový trh (AKAT), Czech Banking Credit Bureau (CBCB) a České leasingové a finanční asociace (ČLFA), vlastní databáze resortu práce a sociálních věcí, České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) a Ministerstva financí (MF). Využity byly také výsledky vlastních šetření MPSV a dalších institucí a agentur. Pohled na základní příjmové a výdajové charakteristiky na mikroúrovni vychází z výběrových zjišťování statistiky rodinných účtů a šetření o příjmech a životních podmínkách domácností zpracovaných ČSÚ. Dlouhodoběji platné tendence vycházejí z oficiálních údajů zveřejněných v publikaci Příjmy a životní podmínky domácností v roce 2013 a Eurostatu. Při zpracování jednotlivých kapitol Analýzy byly využity rovněž poznatky a odborně zaměřené články z tisku a internetu. Analýza mzdového vývoje byla do úrovně firem zpracována na základě údajů ČSÚ. Průměrná mzda byla vykazována na přepočtené počty zaměstnanců (zohledňující délku pracovního úvazku) v celém národním hospodářství (není-li v textu uvedeno jinak). Při zpracování dat o průměrných mzdách byly ČSÚ uplatněny matematicko statistické metody odhadů nonresponse a odhadů za nešetřenou část podnikatelské sféry a neziskových organizací, při současném využití administrativních zdrojů dat. Data za jednotlivé regiony byla získána tzv. pracovištní metodou tj. podle místa skutečného pracoviště zaměstnanců. Rozbor pohybu výdělků jednotlivých zaměstnanců umožnila data Informačního systému o průměrném výdělku za rok 2014 (pokrývající 18 660 ekonomických subjektů zaměstnávajících 2 245 tis. zaměstnanců) v gesci MPSV. Od ČSÚ byla převzata rovněž data o hrubém domácím produktu (dále HDP) a úhrnné produktivitě práce. Analýza pohybu spotřebitelských cen a životních nákladů domácností (vč. vývoje na počátku roku 2015) je založena na rozboru údajů ČSÚ; při propočtech možného vývoje hlavních makroekonomických veličin v dalších letech (v části C ) byly použity metody extrapolace již probíhajícího (resp. opakujícího se) trendu např. tržní spotřebitelské ceny, popř. regresní analýza (HDP, podpory v nezaměstnanosti apod.). S výjimkou použitých údajů z vlastní databáze MPSV, dat ČSÚ o vývoji spotřebitelských cen a životních nákladů, přehledů ČNB (bankovní vklady a úvěry) a údajů z Informačního systému o průměrném výdělku je nutno všechna ostatní uváděná data považovat za předběžná. Jejich dodatečné zpřesnění však podle ověřených předpokladů nezmění základní tendence charakterizované v materiálu. Analýza obsahuje údaje platné k 15. dubnu 2015 1
A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace domácností v roce 2014 Ekonomika České republiky navázala v minulém roce na pozitivní vývoj z konce roku 2013 a hrubý domácí produkt vzrostl o 2,0 %. Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2014 se dynamika růstu HDP mírně zpomalila (meziroční růst 1,4 %), ale hrubá přidaná hodnota vzrostla v tomto období o 3,0 % důvodem tohoto rozdílu bylo hlavně předzásobení tabákovými výrobky na konci roku 2013. Klíčovým faktorem hospodářského růstu v roce 2014 byla rostoucí domácí poptávka a investice. Výdaje na konečnou spotřebu domácností, které jsou ve výdajovém vyjádření téměř polovinou HDP, vzrostly meziročně o 1,7 %. Důvodem rostoucí poptávky domácností byly zejména reálně rostoucí příjmy domácností a postupně se snižující nezaměstnanost. Výdaje vládních institucí byly oproti roku 2013 o 2,3 % vyšší a k oživení české ekonomiky významně přispěla také tvorba fixního kapitálu (+4,5 %). Na nabídkové straně byl v roce 2014 důležitý svým celkovým objemem i meziročním růstem hlavně zpracovatelský průmysl (+6,0 %). Názorný pohled na vývoj vybraných ukazatelů české ekonomiky v letech 2008 až 2014 podává následující graf: 25 20 15 10 5 0-5 -10-15 Meziroční vývoj vybraných makroekonomických ukazatelů v letech 2008-2014 (změna v %) 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Mzdy a platy* Hrubý disponibilní důchod* Výdaje na individuální spotřebu* Hrubé úspory* Index spotřebitelských cen HDP - stalé ceny rok 2010 *Vypočteno z běžných cen Zpracováno z dat ČSÚ 2
disponibilní (čistý) příjem sektoru domácností (podle národních účtů) vzrostl v roce 2014 v nominálním vyjádření meziročně o 2,4 %, tato tendence charakterizovala také příjmy na úrovni konkrétních typů domácností na bázi statistiky rodinných účtů, kde průměrný příjem na domácnost činil 28 744 Kč (nominální meziroční přírůstek 1,6 %); kupní síla příjmů v konfrontaci s cenovou inflací na obou úrovních ve srovnání s rokem 2013 stoupla, největším zdrojem peněžních příjmů domácností byly mzdy; průměrná nominální měsíční mzda v národním hospodářství (na přepočtené počty zaměstnanců) činila 25 686 Kč a po její stagnaci v roce 2013 zaznamenala meziroční nárůst o 2,4 %; po zohlednění nárůstu cenové inflace došlo k významnému zvýšení reálné úrovně průměrné mzdy o 2,0 %, tj. nejvíce za posledních pět let, příjmy domácností sociálního charakteru druhé nejvýznamnější složky úhrnných příjmů domácností vzrostly jak nominálně (o 1,3 %), tak i reálně (o 0,9 %); zvýšily se příjmy občanů z většiny druhů sociálních dávek, pouze u podpor v nezaměstnanosti došlo ke snížení (o 4,0 %); nejvýraznější procentní nárůst byl zaznamenán u dávek nemocenského pojištění (o 9,6 %) a u dávek pomoci v hmotné nouzi (o 7,5 %), průměrná výše (samostatně vypláceného) starobního důchodu dosáhla úrovně 11 065 Kč a srovnatelnou skutečnost za rok 2013 překročila o 0,9 %, v reálném vyjádření o 1,0 %; celkový počet důchodců se v prosinci 2014 meziročně zvýšil o 5,3 tis. (o 0,2 %), nejvíce počet důchodců s trvale kráceným předčasným důchodem (o 22,7 tis., tj. o 4,2 %), na dávkách státní sociální podpory a pěstounské péče bylo vyplaceno o 0,6 % finančních prostředků více než ve stejném období předchozího roku, zatímco výdaje na rodičovský příspěvek a přídavky na děti klesly, u příspěvku na bydlení vzrostly o 19,4 %; na dávky pěstounské péče bylo po nové právní úpravě poskytnuto meziročně o 0,3 mld. Kč více (tj. o 16,1 %), 3
na podporu v nezaměstnanosti bylo vyčerpáno o 0,4 mld. Kč více než v roce 2013, průměrný podíl nezaměstnaných osob se nezměnil, zůstal tedy 7,7 %, průměrná výše podpory v nezaměstnanosti činila 5 958 Kč a byla o 326 Kč nižší než v roce 2013, meziroční míra cenové inflace klesla na 0,4 %, (nejméně od roku 2003), nízký nárůst spotřebitelských cen byl ovlivněn velice slabým růstem cen v eurozóně, propadem cen elektřiny, řízeným oslabením kurzu koruny a rostoucí spotřebitelskou poptávkou po zboží a službách, pokles životních nákladů domácností důchodců (-0,1 %) byl zaznamenán poprvé za celou dobu existence samostatné ČR; bylo to dáno mimořádně příznivou konstelací rozhodujících vlivů ve struktuře jejich spotřebního koše s dominantním postavením levnější výživy a bydlení, v hl. m. Praze činilo navýšení 0,8 %, když při mírně nadprůměrném nárůstu nákladů na potraviny a nealkoholické nápoje byl vykázán menší propad cen bydlení, harmonizovaný index spotřebitelských cen (podle metodiky EU) činil v ČR v ročním průměru 100,4 %, což bylo méně o 0,2 p. b. než průměr 28 členských zemí EU a o 1,0 p. b. oproti roku 2013, tempo výdajů na individuální spotřebu na makroúrovni se zvýšilo v nominálním i reálném vyjádření (o 2,0 %, resp. o 1,6 %); uvedený trend svědčí o tom, že české domácností již ve velké míře realizovaly nejen nákupy zboží a služeb, ale i vydání investičního charakteru, ve struktuře spotřebních vydání domácností v roce 2014 posílila zejména dynamika i váha výdajů za odívání, obuv, veřejné stravování a finanční platby; naopak pokles byl vykázán ve sféře bydlení a dopravy; zejména u skupin konkrétních typů domácností na mikroúrovni byl již patrný větší zájem domácností o nákupy zbytnějšího sortimentu zboží a služeb, obnovila se dynamika růstu výdajů v oblasti pořízení nemovitostí, dopravních prostředků apod., 4
celkový objem úvěrů domácností evidovaných u peněžních ústavů vzrostl meziročně oproti roku 2013 o 47,4 mld. Kč (+4,0 %) a dosáhl tak ke konci minulého roku 1 230,2 mld. Kč, rozhodující část meziročního vzestupu objemu bankovních peněžních půjček představovaly, stejně jako v předcházejícím roce, hypoteční a jiné úvěry na bydlení (900,0 mld. Kč), z toho se celkový objem hypotečních úvěrů zvýšil o 50,3 mld. Kč (na 796,9 mld. Kč), domácnosti díky rostoucím peněžním příjmům navýšily stav svých úspor, kdy se jejich celkový objem v roce 2014 meziročně zvýšil o 6,1 % (+111,0 mld. Kč) na 1 923,2 mld. Kč a podstatně převýšil růst vkladů z roku 2013 (+41,9 mld. Kč); domácnosti se zaměřují na tvorbu úspor v tuzemské měně (96,4 %) a dávají výhradně přednost spoření v netermínované formě (meziroční přírůstek o 13,7 %, tj. o 150,4 mld. Kč), zatímco termínované korunové vklady se o 39,4 mld. Kč snížily; v roce 2014 pokračoval růst investic do podílových fondů, které dosáhly celkového objemu 328,9 mld. Kč (+51,9 mld. Kč). 5
B. Vývoj rozhodujících skupin příjmů, životních nákladů, výdajů, úvěrů a úspor domácností (podrobnější zhodnocení) 1. Příjmy domácností 1. 1 Základní charakteristika Běžné příjmy sektoru domácností na makroúrovni (podle statistiky národních účtů) dosáhly celkové výše 3 248,8 mld. Kč. Meziročně tak vzrostly nominálně o 2,3 % (+72,6 mld. Kč) a reálně o 1,9 % (při růstu hrubého domácího produktu ve stálých cenách o 2,0 %). Strukturu běžných příjmů ukazuje graf č. 1 v příloze. Na reálném růstu úhrnného objemu běžných příjmů se přibližně 80 % podílely náhrady zaměstnancům (+3,5 %) a téměř jednou šestinou sociální dávky (+2,0 %). V menší míře pak na něm participovaly smíšený důchod (zahrnující zejména příjmy z podnikatelských aktivit) a ostatní běžné transfery jedná se o náhrady z neživotního pojištění, výhry ze sázek a loterií apod. nárůst o 0,1 %, resp. 0,5 %. Naopak poklesla kupní síla (objemu) důchodů z vlastnictví (-8,4 %). Po odpočtu běžných výdajů (zejména daní z příjmů a příspěvků na sociální a zdravotní pojištění) zůstal sektoru domácností úhrnný disponibilní důchod v částce 2 234,8 mld. Kč, což bylo nominálně o 2,4 % a reálně o 2,0 % více než v roce 2013 (kdy se kupní síla jeho objemu v porovnání s rokem 2012 naopak snížila o 2,7 %). Relace disponibilního důchodu k objemu hrubého domácího produktu (v běžných cenách) meziročně poklesla o 1,0 p. b. na 52,4 %. Podrobnější číselné údaje o vývoji příjmů (výdajů a úspor) sektoru domácností jsou součástí tabulky č. 1 v příloze. 6
Dostupná orientační data o vývoji čistých peněžních příjmů domácností na mikroúrovni (zpravodajského souboru statistiky rodinných účtů) ukázala převážně nárůst meziroční dynamiky. Jak ukazuje tabulka č. 2 v příloze, v úhrnu všech domácností i v jejich jednotlivých kategoriích zařazených do statistického souboru byl v propočtu na 1 člena domácnosti vykázán meziroční nominální i reálný nárůst příjmů. Příjmovou situaci domácností charakterizovaly tyto tendence: průměrný měsíční nominální čistý peněžní příjem na jednoho člena domácnosti představoval 12 912 Kč, tj. nominálně o 3,0 % (371 Kč) více než v roce 2013 při zohlednění růstu meziroční cenové inflace o 0,4 % kupní síla příjmu všech skupin domácností vzrostla (největší nárůst reálných příjmů o 5,1 % vykázaly zaměstnanecké domácnosti s dětmi); průměrné domácnosti si tak mohly po několika propadech v předchozích letech v úhrnu pořídit fakticky měsíčně zboží a služby za 321 Kč na 1 svého člena proti stavu před rokem, k navýšení úhrnných příjmů zaměstnaneckých domácností přispěly všechny hlavní příjmové kategorie (jejich pracovní příjmy vzrostly v souhrnu o 3,7 %, sociální o 2,2 %), průměrný nominální příjem 1 člena domácností důchodců (bez ekonomicky aktivních členů) vzrostl v roce 2014 meziročně o 0,6 % (nárůst průměrného vypláceného důchodu přitom činil 0,9 %), a to zejména v souvislosti s růstem ostatních příjmů a valorizací průměrného důchodu na počátku roku; při mírném poklesu životních nákladů této kategorie domácností (viz dále) došlo k nárůstu jejich kupní síly o 0,7 %, čistý měsíční peněžní příjem, s nímž disponovala průměrná domácnost výběrového souboru statistiky rodinných účtů, činil 28 744 Kč, bylo to o 461 Kč více než před rokem (reálný meziroční index 101,2 %). 7
Výše uvedené poznatky z dat statistiky rodinných účtů za rok 2014 ukazují pouze základní popis příjmové situace domácností. Některé relevantní a doplňující údaje odpovídající dlouhodobě platným trendům, poskytují výsledky šetření Eurostatu (EU SILC) a ČSÚ Příjmy a životní podmínky domácností (obsahující více dat o příjmech, avšak převážně data z roku 2012 zjištěná na počátku roku 2013); v následující pasáži jsou podle našeho názoru ale uvedena víceméně platná dílčí zjištění získaná na reprezentativnějším vzorku domácností a týkající se obecně dlouhodobějších charakteristik příjmové diferenciace domácností. Uvádíme následující doplňující poznatky, částečně ještě ovlivněné ekonomickou recesí z uplynulých let: v roce 2012 dosáhl roční čistý peněžní příjem na osobu v průměrné domácnosti (podle výše uvedeného zjišťování) 149,7 tis. Kč (cca 12 475 Kč měsíčně), tj. o 2,2 tis. Kč více než o rok dříve, z hlediska postavení osoby v čele domácnosti rostly příjmy všem skupinám domácností, s výjimkou domácností nezaměstnaných, u nichž došlo k poklesu, a domácností zaměstnanců s vyšším vzděláním, jejichž příjmy stagnovaly; poprvé od roku 2008 vzrostly příjmy OSVČ; přínos pro všechny domácnosti znamenaly zejména změny ve slevách na dani z příjmů, což se odrazilo v diferenciaci příjmů, v rámci domácností zaměstnanců se diferenciace zmírnila: příjmy domácností s nižším vzděláním rostly více než u zmíněných domácností s vyšším vzděláním; vzhledem k valorizaci vzrostly také důchody a nepracující důchodci tak o něco ubrali ze svého zaostávání za dynamikou příjmů zaměstnanců, snížila se příjmová diferenciace, přičemž poklesly všechny sledované míry variability, tj. decilový poměr, variační koeficient, Giniho koeficient i koeficienty příjmové nerovnosti (blíže v publikaci ČSÚ Příjmy a životní podmínky domácností v roce 2013 ), růst počtu osob žijících v domácnostech s příjmem pod hranicí chudoby započatý v roce 2010 se zastavil a v roce 2013 činil cca 885,9 tis. (tzn. 8,6 %) typickou osobou pod hranicí chudoby byla nezaměstnaná žena žijící v nájemním bytě s 1 závislým dítětem v severozápadních Čechách; míra ohrožení příjmovou chudobou se snížila na 8,6 % (885,9 tis. osob), příjmovou chudobou bylo přitom ohroženo 4,0 % (o 0,5 p. b. méně než v roce 2012) pracujících osob žijících v domácnostech s ekonomicky aktivními pracujícími členy (viz graf č. 2 v příloze); hranice chudoby pro rok 2013 činila 116 093 Kč, tj. cca 9 675 Kč měsíčně, 8
podíl domácností s úplně nejnižšími příjmy, tj. těch, které hospodařily s příjmem pod hranicí životního minima (179,9 tis., tj. 405,3 tis. osob), vzrostl v roce 2013 na 4,2 % všech domácností. Důvodem bylo zejména předchozí zvýšení částek životního minima; z hlediska typu příjemců převažovaly domácnosti jednotlivců a neúplné rodiny, z hlediska ekonomické aktivity to byly zejména domácnosti nezaměstnaných, míra materiální deprivace (podíl osob, které trpí materiálním nedostatkem, tzn. nemohou si dovolit některé komodity a služby) podle předběžných dat Eurostatu a ČSÚ v roce 2013 zůstala na úrovni let 2011 a 2012, tj. 6,6 %, z rozboru příjmové diferenciace podle velikosti obce vyplynulo, že nejvyšší čisté příjmy na osobu v roce 2012 v domácnostech s pracujícími členy byly zaznamenány v městech nad 100 tis. obyvatel, nejnižší naopak v obcích s nejnižším počtem obyvatel (do 999 osob); u domácností bez pracujících členů byl nejnižší příjem zjištěn v obcích s počtem obyvatel mezi 1 000 4 999 a nejvyšší ve městech nad 100 tis. obyvatel tato tendence se dlouhodobě nemění, porovnání údajů ze šetření v krajích v roce 2012 ukázalo, že nejvyšší průměrné měsíční příjmy vykazovaly nadále domácnosti v hl. m. Praze a Středočeském kraji, nejnižší pak v Ústeckém a Moravskoslezském kraji (kde byla i nejvyšší nezaměstnanost). * * * V částech 1.2 až 1.4 Analýzy jsou dále popsány nejdůležitější poznatky z vývoje nejvýznamnějších kategorií peněžních příjmů domácností, tj. mezd, příjmů sociálního charakteru a tzv. ostatních příjmů. 9
1. 2 Mzdy Rozhodující část peněžních příjmů domácností tvořily mzdy. Na jejich celkových příjmech se podílely 44,2 % (v předchozím roce 43,5 %). Podíl příjmů ze závislé činnosti na celkových čistých peněžních příjmech domácností zaměstnanců (ve statistice rodinných účtů) činil 81,1 % v roce 2014 (tj. přibližně stejně jako v roce 2013). Celkový objem mzdových prostředků (bez ostatních osobních nákladů) zúčtovaný všem zaměstnancům k výplatě za celé národní hospodářství v roce 2014 dosáhl 1 156,3 mld. Kč a byl tak nominálně o 3,0 % vyšší než v roce 2013. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosáhla za celý rok 2014 výše 25 686 Kč, což představovalo meziroční nominální nárůst o 2,4 % (o 608 Kč). Spotřebitelské ceny se v porovnání se stejným obdobím předchozího roku zvýšily o 0,4 % (ve stejném období roku 2013 vzrostly o 1,4 %), tzn. že průměrná reálná mzda zaznamenala po opakovaném poklesu v předchozích dvou letech nárůst o 2,0 %. I když se v nominálním nárůstu průměrné mzdy stále ještě výrazněji neodrazil příznivý vývoj ekonomiky a zaměstnanosti na trhu práce, došlo vzhledem k velmi nízké míře cenové inflace k největšímu posílení kupní síly průměrné mzdy od roku 2009. V podnikatelské i nepodnikatelské sféře bylo zaznamenáno (i přes rozdílný vývoj v jednotlivých čtvrtletích roku) shodné zvýšení průměrné mzdy za celý rok, a to ve stejné výši jako v národním hospodářství - tj. nominálně o 2,4 % a reálně o 2,0 %. Průměrná mzda v podnikatelské sféře se zvýšila na 25 646 Kč a průměrný plat v nepodnikatelské sféře dosáhl úrovně 25 863 Kč viz tabulku č. 3 v příloze. Průměrný plat v nepodnikatelské sféře převýšil svojí úrovní průměrnou mzdu ve sféře podnikatelské o 217 Kč, tj. o 0,8 %. Po pozvolném zpomalování růstu průměrné nominální mzdy v národním hospodářství v prvních třech čtvrtletích roku 2014 (3,3 %, 2,3 %, resp. 1,8 %) došlo v samotném 4. čtvrtletí k nárůstu průměrné mzdy ve výši 2,3 %. Na rozdíl od předchozích třech kalendářních čtvrtletí, kdy se na celkovém nárůstu průměrné mzdy 10
za národní hospodářství významnější mírou podílela podnikatelská sféra, ve 4. čtvrtletí to byla naopak sféra nepodnikatelská, která zaznamenala o 1,9 p. b. vyšší nárůst průměrného platu než sféra podnikatelská. Příčinou bylo zvýšení platových tarifů zaměstnanců ve veřejných službách a správě o 3,5 % od 1. listopadu loňského roku. Průměrná mzda v podnikatelské sféře vzrostla ve 4. čtvrtletí nominálně o 1,9 % (reálně o 1,4 %), průměrný plat se v nepodnikatelské sféře zvýšil o 3,8 % (reálně o 3,3 %). Ve 4. čtvrtletí činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda v národním hospodářství 27 200 Kč. Vývoj průměrné (hrubé) nominální mzdy (na přepočtené počty zaměstnanců) v celém národním hospodářství (NH), v podnikatelské (PS) a nepodnikatelské sféře (NPS) v roce 2014 a příslušné meziroční indexy nominální mzdy zobrazuje následující graf: Součástí pravidelné informace o vývoji průměrné mzdy publikované Českým statistickým úřadem byly rovněž čtvrtletní údaje o mediánu mezd (který je odvozen ze statisticko-matematického modelu vycházejícího z výběrového šetření Informačního systému o průměrném výdělku MPSV). Jedná se o prostřední 11
hodnotu mzdového rozdělení. Na rozdíl od průměru není medián ovlivněn extrémními hodnotami a nedochází tak k jeho zkreslení o tyto údaje. Proto bývá medián v určitých případech považován za výstižnější charakteristiku než samotný průměr. Ve 4. čtvrtletí roku 2014 činil medián mezd 22 847 Kč a vzrostl proti stejnému období předchozího roku nominálně o 2,6 % (resp. reálně o 2,1 %). Medián mezd byl ve sledovaném období nižší o 4 353 Kč než průměrná mzda. Medián mezd žen činil 20 552 Kč, medián mezd mužů byl o 4 295 Kč vyšší a dosáhl úrovně 24 847 Kč. Výše průměrné měsíční mzdy zaměstnanců pracujících v malých firmách (právnické a fyzické osoby s méně než 20 zaměstnanci) podnikatelské sféry v roce 2014 činila 18 341 Kč, tj. 71,4 % celospolečenského výdělkového průměru; v porovnání se stejným obdobím roku 2013 došlo v důsledku vyšší dynamiky mezd v malých firmách ke zvýšení tohoto podílu (o 0,5 p. b.) viz tabulku č. 4 v příloze. Čistá (nominální) průměrná mzda (podle propočtů MPSV) zaznamenala nižší meziroční nárůst než průměrná nominální hrubá mzda v národním hospodářství (před zdaněním), a to u všech kategorií zaměstnanců. Zatímco zvýšení hrubé mzdy představovalo 608 Kč (2,4 %), čistá mzda se zvýšila o cca 420 Kč, tj. u bezdětného zaměstnance o 2,2 %, u zaměstnance s jedním dítětem o 2,0 %, se dvěma dětma o 1,9 % a se třemi dětmi o 1,8 %. U všech sledovaných kategorií zaměstnanců (bezdětných i s dětmi) došlo v roce 2014 k nárůstu reálné čisté mzdy, a to jak v nepodnikatelské, tak i podnikatelské sféře v rozsahu 1,4 až 1,8 %. Vývoj mezd v roce 2014 charakterizovaly zejména následující skutečnosti: umírněný nárůst průměrné nominální mzdy za celé národní hospodářství (v roce 2013 zaznamenána její stagnace), stejné zvýšení průměrné mzdy jak v národním hospodářství, tak i v podnikatelské a nepodnikatelské sféře, po cca čtyřech letech významnější posílení kupní síly výdělků, a to vzhledem k historicky velmi nízké míře cenové inflace, 12
v podnikatelské sféře došlo opět k nárůstu reálné průměrné mzdy po dvou letech, v nepodnikatelské sféře byl zaznamenán její nárůst po čtyřech letech, dynamika růstu mezd mírně vyšší než nárůst produktivity práce, mírné zvýšení (na makroúrovni) meziodvětvové diferenciace a naopak snížení územní diferenciace mezd zaměstnanců, rovněž i mírné zvýšení mzdové diferenciace na úrovni jednotlivých zaměstnanců (na mikroúrovni). Po poklesu průměrné reálné hodnoty mezd v letech 2012 a 2013 (o 0,8 %, resp. 1,4 %) došlo ve stejném období loňského roku k jejímu nárůstu (o 2,0 %), který byl nejvyšší od roku 2010. Na posílení koupěschopné poptávky působila zejména nízká dynamika spotřebitelských cen (podrobněji viz část 2 materiálu). Zvýšení průměrné reálné mzdy za rok 2014 bylo zaznamenáno v 17 z 19 sledovaných odvětvových agregací CZ-NACE a v regionálním členění ve všech 14 krajích (viz dále). Z dostupných údajů o vývoji reálné hrubé mzdy jednotlivých zaměstnanců (srovnání rok 2014 / rok 2013) vyplynulo, že přibližně 22 % z nich zaznamenalo její pokles, u 13 % víceméně stagnovala a u 65 % se zvýšila. Největší relativní zastoupení mezi zaměstnanci s nárůstem reálné mzdy měli zaměstnanci v odvětví veřejná správa a ve zpracovatelském průmyslu; v kategoriích zaměstnání technici, zdravotníci a pedagogové a vedoucí a řídící pracovníci. Mezi zaměstnanci s poklesem reálné mzdy převažovali zaměstnanci v odvětvích těžba a dobývání a stavebnictví; a v kategorii zaměstnání pomocní a nekvalifikovaní pracovníci a dělníci v zemědělství a lesnictví. Přírůstek kupní síly výdělků byl v hodnoceném období vyšší než vykázaná produktivita práce. Dynamika úhrnné produktivity práce (v pojetí hrubého domácího produktu ve stálých cenách na 1 pracovníka v národním hospodářství) vzrostla ve sledovaném období meziročně o 1,6 % a zaostala o 0,4 p. b. za dynamikou průměrné reálné mzdy vývoj od roku 2006 viz následující graf (podrobný vývoj za jednotlivá čtvrtletí viz graf č. 3 za tabulkou č. 4 v příloze): 13
Relace produktivity práce a mezd se promítla do vývoje jednotkových mzdových nákladů, které v meziročním pohledu vzrostly nominálně o 0,8 % a reálně o 0,4 %, což však nepředstavovalo vážnější riziko z pohledu udržení konkurenceschopnosti tuzemské produkce. Reálná hodnota objemu mzdových prostředků zúčtovaných k výplatě vzrostla oproti roku 2013 o 2,6 %; mzdová náročnost HDP (relace objemu mzdových prostředků k objemu hrubého domácího produktu v běžných cenách) se ve stejném porovnání snížila o 0,4 p. b. na 27,1 %. Část mezd, které svým zaměstnancům dlužili insolventní zaměstnavatelé v režimu konkurzního řízení, jim byla vyplacena Úřadem práce ČR na základě zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Celkem bylo takto k 31. 12. 2014 poskytnuto 391,9 mil. Kč (o 58,7 mil. Kč více než k 31. 12. 2013), z toho nejvíce v kraji hl. m. Praha (83,3 mil. Kč), Jihomoravském kraji (64,8 mil. Kč) a Středočeském kraji (47,5 mil. Kč). Nárůst průměrného platu v nepodnikatelské sféře za celý rok 2014 byl příznivě ovlivněn opatřením, kterým došlo k úpravě platových tarifů v nařízení 14
vlády č. 564/2004 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, s účinností od 1. listopadu loňského roku. Toto opatření přispělo ke zvýšení reálné úrovně průměrné mzdy (po jejím poklesu v letech 2010 až 2013). Nadprůměrného meziročního nominálního nárůstu v rámci nepodnikatelské sféry bylo dosaženo v odvětví veřejná správa, obrana a sociální zabezpečení, a to o 3,2 %. K nejnižšímu nárůstu průměrného platu (po poměrně významném zvýšení v roce 2013) došlo v odvětví vzdělávání o 1,8 %. V rámci odvětví zdravotní a sociální péče si o něco více polepšili zaměstnanci v oblasti sociální péče nárůst o 2,4 %, zatímco v oblasti zdravotní péče bylo zaznamenáno zvýšení o 2,2 % - podrobně viz tabulku č. 5 v příloze. Na nárůst průměrné mzdy v podnikatelské sféře působily v roce 2014 především tyto základní faktory: vliv nízké srovnávací základny části hodnoceného období (1. čtvrtletí) v důsledku vyplacení mimořádných odměn již koncem roku 2012 (v důsledku přijatých legislativních změn v oblasti daní a odvodů s účinností od 1. 1. 2013), oživení a příznivý vývoj ekonomiky, zejména průmyslu (nárůst zakázek, apod.). Dále však ještě přetrvával (i přes zaznamenaný meziroční pokles o 0,7 p. b.) poměrně relativně vysoký podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu (7,5 % k 31. prosinci 2014) a s tím související přebytek nabídky zaměstnanců řady profesí na trhu práce. Ze statistik o průměrném evidenčním počtu zaměstnanců na přepočtené počty (dle Podnikové statistiky o mzdách a zaměstnancích, jedná se o druhý nejvýznamnější zdroj dat, který se však liší od Výběrových šetření pracovních sil) je patrný pokračující meziroční nárůst zaměstnanců (o 21,8 tis.). Přírůstek zaměstnanců byl zaznamenán v obou sférách národního hospodářství. V podnikatelské sféře se zvýšil počet zaměstnanců o 13,2 tis. a v nepodnikatelské sféře o 8,6 tis. V detailnějším odvětvovém členění byly zaznamenány rozdílné trendy ve vývoji zaměstnanců. Největší a nejvýznamnější nárůst zaměstnanců byl vykázán ve zpracovatelském průmyslu (o 16,6 tis., tj. o 1,6 %), dále pak v odvětví administrativní a podpůrné činnosti (o 8,7 tis.) a odvětví veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení (o 3,1 tis.). Největší pokles zaměstnanosti byl zaznamenán stále ještě v odvětví stavebnictví (o 10,0 tis., tj. o 4,6 %), dále pak v odvětvích ubytování, stravování a pohostinství (o 4,1 tis.) a těžba a dobývání (o 1,8 tis.). 15
Z hlediska odvětvového členění (podle Klasifikace ekonomických činností CZ- NACE), které je významným kritériem při hodnocení úrovně mezd, dosáhla v roce 2014 nejvyšší nominální průměrné mzdy tradičně odvětví peněžnictví a pojišťovnictví (48 157 Kč), odvětví informační a komunikační činnosti (47 364 Kč) a odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (41 343 Kč). Celorepublikový průměr (25 686 Kč) byl překročen rovněž v odvětvích profesní, vědecké a technické činnosti (32 480 Kč), těžba a dobývání (31 409 Kč) a veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení (27 614 Kč). Nejnižší průměrná mzda byla v odvětvích ubytování, stravování a pohostinství (14 093 Kč), administrativní a podpůrné činnosti (16 725 Kč) a ostatní činnosti tj. např. činnosti podnikatelských, zaměstnavatelských a profesních organizací a odborových svazů, opravy počítačů a komunikačních zařízení a výrobků pro osobní potřebu, praní a chemické čištění, kadeřnické, kosmetické činnosti, pohřební služby, apod. (20 016 Kč). Podrobný přehled o výši průměrných mezd ve všech 19 sekcích CZ-NACE je uveden v následujícím grafu a tabulce č. 6 v příloze. 16
Dynamika vývoje průměrné mzdy byla v jednotlivých odvětvích ve sledovaném období poměrně diferencovaná a u dvou odvětví byl zaznamenán pokles kupní síly průměrné mzdy. K největšímu nárůstu došlo v odvětvích peněžnictví a pojišťovnictví (nominálně o 3,3 %, reálně o 2,9 %), zpracovatelský průmysl, veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení (obě shodně nominálně o 3,2 %, reálně o 2,8 %), ubytování, stravování a pohostinství a zemědělství, lesnictví a rybářství (obě shodně nominálně o 2,9 %, reálně o 2,5 %). Naopak pokles průměrné mzdy byl v souvislosti s útlumem dobývání uhlí v odvětví těžba a dobývání a dále v odvětví administrativní a podpůrné činnosti (obě shodně nominálně o 0,7 %, reálně o 1,1 %). Meziodvětvová mzdová diferenciace v roce 2014 vzrostla; variační koeficient průměrných mezd (podle sekcí CZ-NACE) se zvýšil o 0,3 p. b. na 33,7 %. Výše průměrné mzdy se výrazně lišila i podle velikosti organizace (zpravodajské jednotky), tj. čím více je ve firmě nebo podniku zaměstnanců, tím vyšší je průměrná mzda. V podnicích do 19 zaměstnanců (velikostní kategorii s druhým nejvyšším celkovým počtem zaměstnanců) byla průměrná mzda nejnižší a činila 18 542 Kč (cca 72 % průměrné mzdy v celém národním hospodářství). Naopak nejvyšší průměrná mzda 30 698 Kč (téměř 120 % průměrné mzdy v celém národním hospodářství) byla vyplacena zaměstnancům v organizacích s 1 000 a více zaměstnanci. V této velikostní kategorii pracuje největší počet zaměstnanců - 891,9 tis. (dle údajů z podnikového výkaznictví ČSÚ; přepočteno na plně zaměstnané). V citované kategorii společně s podniky o velikosti 500-999 zaměstnanců, tj. u dvou největších velikostních kategorií, došlo ve sledovaném období k nejnižšímu nárůstu průměrné mzdy (nominálně o 1,5 %), byl zde však zaznamenán největší přírůstek zaměstnanců o 15,4 tis., resp. o 15,1 tis. Nejméně příznivá situace byla u firem s 20 až 49 zaměstnanci, kde došlo k nominálnímu nárůstu průměrné mzdy o 2,3 %, bylo však doprovozeno snížením počtu zaměstnanců o 14,7 tis. (tzn. největší pokles zaměstnanců). U všech velikostních kategorií ekonomických subjektů, resp. jejich zaměstnanců došlo k růstu reálné průměrné mzdy podrobněji viz tabulku č. 7 v příloze. 17
Z následující mapy (grafu) je patrné výdělkové dominantní postavení kraje hl. m. Prahy (s odstupem následovaným Středočeským krajem). Tradičně je zde dosahováno nejvyšší průměrné mzdy. I přes její nejnižší nárůst dosáhla její výše 33 347 Kč. Hl. m. Praha je jediným regionem, který úrovní průměrné mzdy převyšuje celorepublikový průměr, a to o cca 30 % (o 7 661 Kč). Ve všech ostatních krajích (členění podle klasifikace územních statistických jednotek CZ-NUTS) došlo rovněž ke zvýšení průměrné nominální mzdy, a to v intervalu od 1,4 % do 3,4 %. Hranici 25 000 Kč překročil kraj Středočeský, mzdu převyšující 24 000 Kč zaznamenaly dále dva kraje (Plzeňský a Jihomoravský). Nejčetnější zastoupení měl interval 23 000-24 000 Kč (6 krajů) Liberecký, Moravskoslezský, Královéhradecký Vysočina, Jihočeský a Ústecký kraj. Nejnižší průměrná mzda 22 060 Kč byla zaznamenána v Karlovarském kraji (cca 86 % celorepublikového průměru). Diferenciace extrémních mzdových hladin na úrovni krajů se snížila o 80 Kč na 11 287 Kč (hl. m. Praha x Karlovarský kraj). Hodnota variačního koeficientu v tomto členění klesla z 11,6 % (v roce 2013) na 11,1 %. Nejvýznamnější relativní vzestup průměrné nominální mzdy vykázaly kraje Zlínský (o 3,4 %), Vysočina (o 3,3 %) a Jihočeský (o 3,2 %), naopak nejnižší nárůst byl v hl. m. Praze (o 1,4 %), 18
Ústeckém (o 1,9 %) a Moravskoslezském kraji (o 2,0 %). Ve všech regionech došlo k nárůstu reálné průměrné mzdy (v rozsahu 1,0 % až 3,0 %) viz tabulku č. 8 v příloze. 1.2.1 Poznatky z Informačního systému o průměrném výdělku Důležitým zdrojem informací o pracovních příjmech, resp. výdělcích jednotlivých zaměstnanců v České republice, které doplňují údaje ČSÚ, jsou data získaná z pravidelného statistického šetření o průměrném výdělku (ISPV). Na rozdíl od podnikového výkaznictví ČSÚ, které vychází z údajů o evidenčním počtu zaměstnanců a vyplacených mzdách za ekonomický subjekt, jehož účelem je makroekonomický pohled na mzdy, ISPV poskytuje data o mzdové úrovni jednotlivých skupin zaměstnanců i podle profesní struktury (včetně rozdělení na ženy a muže). Ve výsledcích o průměrných mzdách ČSÚ a ISPV jsou rozdíly, které vyplývají zejména z odlišné definice podnikatelské a nepodnikatelské sféry ČSÚ a mzdové a platové sféry ISPV, rozdílného způsobu přepočtu zaměstnanců, apod. Z výstupů šetření ISPV lze porovnat výdělkovou úroveň žen a mužů. Průměrná mzda mužů dosáhla v roce 2014 výše 29 858 Kč a průměrná mzda žen 23 421 Kč. Dynamika jejich růstu byla v uvedeném období u mužů o 0,1 p. b. vyšší než u žen. Rozdíl v průměrném výdělku mužů a žen činil 6 437 Kč, relace průměrné mzdy žen k průměrné mzdě mužů dosáhla 78,4 % a byla o 0,1 p. b. nižší než v roce 2013. Hodnota mediánu mezd mužů činila ve sledovaném období 24 904 Kč a mediánu mezd žen 20 888 Kč. Porovnání založené na posouzení vývoje relace mediánové hodnoty výdělků žen a mužů představovalo 83,9 % (absolutní rozdíl 4 016 Kč, což bylo o 2 421 Kč méně než v případě průměru). Mzdy žen jsou nejen v průměru nižší než mzdy mužů, ale jsou také více nivelizované. Z tohoto srovnání však nelze přímo usuzovat na diskriminaci žen v oblasti výdělků, neboť jejich úroveň podle pohlaví je ovlivněna řadou faktorů např. strukturou zaměstnanců podle odvětví, profesí, pracovního zařazení (ženy jsou obecně méně zastoupeny na lépe placených místech), vzdělání, věku (dochází k přerušení pracovní kariéry žen 19
v souvislosti s péčí o děti či jiné blízké osoby) a dále i rozsahem čerpání fondu pracovní doby vzhledem k potřebě slaďování zaměstnání a soukromého života (ženy mají nižší objem přesčasové práce placené vyšší sazbou) atd. Mírné zvětšení rozsahu mzdové diferenciace na nejnižší úrovni jednotlivých zaměstnanců (v roce 2014 ve srovnání s rokem 2013) signalizuje vývoj hodnoty většiny základních diferenciačních charakteristik popsaných v následující tabulce (vlastní propočty MPSV z dat vybraných organizací). Ukazatel rok 2013 rok 2014 Rozdíl mezi průměrným výdělkem a mediánem (Kč) 3 829 3 924 Podíl zaměstnanců s nižší než průměrnou mzdou (%) 67,6 67,8 Decilový poměr (9. decil : 1. decil) 3,46 3,47 Variační koeficient (%) 79 80 Giniho koeficient 0,30 0,30 Paretův koeficient 0,37 0,37 Podíl zaměstnanců s nižším než průměrným výdělkem z celkového počtu zaměstnanců (oproti stejnému období předchozího roku) se zvýšil o 0,2 p. b. na hodnotu 67,8 %. Obdobně se vyvíjela relace růstu nižších a vyšších výdělků; dynamika výdělku v 9. decilu převýšila v roce 2014 meziročně o 0,4 p. b. nárůst výdělku v 1. decilu. Medián mzdy v roce 2014 činil 23 078 Kč (ve mzdové sféře 22 399 Kč, v platové sféře 25 393 Kč) a byl oproti hodnotě průměrné měsíční mzdy nižší o 3 924 Kč. V platové sféře představoval tento rozdíl 1 400 Kč; ve mzdové sféře činilo zaostávání mediánu za průměrnou mzdou 4 647 Kč. Z toho vyplývá, že výdělky jednotlivých zaměstnanců ve mzdové sféře na rozdíl od sféry platové byly více diferencované. To bylo ovlivněno zejména vysokou absolutní úrovní vyplácených mezd (včetně prémií, mimořádných odměn a bonusů) vrcholovým manažerům a špičkovým specialistům v tomto sektoru. 20
Na posílení mzdové diferenciace působila dále skutečnost, že průměrné (meziroční) tempo růstu výdělků řídících pracovníků a manažerů (klasifikace CZ-ISCO, hlavní třída 1) bylo vyšší než průměrná intenzita nárůstu mezd jimi řízených zaměstnanců (o 0,4 p. b.). V rozložení úrovně mezd zaměstnanců došlo k mírnému posunu směrem k vyšším hodnotám (viz frekvenční graf v rámci vybraných výstupů z Informačního systému o průměrném výdělku v příloze). V nejčetnějším pásmu 22 24 tis. Kč pobíralo mzdu celkem 8,1 % zaměstnanců (ve stejném období roku 2013 to bylo 8,3 %). Výdělek nepřekračující 10 000 Kč mělo jen 3,7 % zaměstnanců (ve stejném období roku 2013 to bylo 4,2 %) ovšem např. v odvětvích ubytování, stravování a pohostinství 17,2 %, administrativní a podpůrné činnosti 16,5 % a ostatní činnosti 12,4 % zaměstnanců. Mzda převyšující 50 000 Kč byla vyplacena 6,3 % zaměstnanců (ve stejném období roku 2013 to bylo 6,0 %) v odvětvích telekomunikační činnosti ji však obdrželo 38,9 %, v IT a informační činnosti 34,3 % a v peněžnictví a pojišťovnictví 29,6 % zaměstnanců. K nadprůměrně odměňovaným profesím v roce 2014 patřili např. nejvyšší představitelé společností (s průměrnou mzdou 85 674 Kč), lékařští specialisté (57 944 Kč), učitelé na VŠ a VOŠ (43 959 Kč) nebo strojní inženýři (42 632 Kč). K nejhůře placeným profesím patřili zejména švadleny, šičky, vyšívači a pracovníci v příbuzných oborech (13 772 Kč), pracovníci ostrahy a bezpečnostních agentur (13 259 Kč) nebo uklízeči a pomocníci v hotelích, administrativních, průmyslových a jiných objektech (12 570 Kč). Čím vyššího vzdělání zaměstnanec dosáhl, tím vyšší měl zpravidla průměrnou mzdu. Např. zatímco zaměstnanec s maturitou pobíral v průměru mzdu (26 652 Kč) přibližně ve výši průměrné mzdy, vysokoškolsky vzdělaný zaměstnanec měl ve sledovaném období průměrnou mzdu téměř 1,6 krát vyšší (její úroveň dosáhla 42 719 Kč). Z hlediska věku patřili k nejlépe placeným zaměstnanci ve věku 30-49 let, a to ve všech hlavních vzdělanostních kategoriích. Největší rozdíly byly zaznamenány u zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním. Průměrná mzda těchto zaměstnanců ve věku do 29 let činila 29 081 Kč (1,3 násobek průměru dané věkové 21
kategorie), ve věku od 30 do 49 let dosáhla 45 485 Kč (1,6 násobek) a ve věku nad 50 let dosáhla úrovně 45 066 Kč (1,7 násobek). Statistika výdělků z ISPV poskytuje i zajímavý přehled o mzdách zaměstnanců v České republice podle jejich státního občanství. Absolutně nejvyšší průměrné mzdy 94 755 Kč v roce 2014 v ČR dosáhli zaměstnanci s německým státním občanstvím, a to jak v nemanuálních profesích (51 267 Kč), tak i manuálních (19 972 Kč). Druhou nejlépe placenou skupinou zaměstnanců s průměrnou mzdou 36 732 Kč, avšak téměř 2,6krát nižší průměrnou mzdou než nejlépe placení Němci, se stali pracovníci z Ruské federace. Více než tuzemští zaměstnanci si vydělali ještě občané Rumunska (30 882 Kč), Slovenska (30 453 Kč) a Polska (26 932 Kč). Naopak nejnižší průměrnou mzdu 17 201 Kč obdrželi zaměstnanci z Mongolska, Ukrajiny (19 671 Kč) a Vietnamu (19 897 Kč), u nichž převažuje výkon manuálních prací. Průměrná mzda zaměstnanců s invalidním důchodem pro invaliditu prvního nebo druhého stupně dosáhla úrovně 17 454 Kč, u zaměstnanců s invalidním důchodem pro invaliditu třetího stupně byla o 28 Kč vyšší a činila 17 482 Kč (tj. cca 65 % průměrné mzdy všech zaměstnanců). Přestože práce na tzv. kratší pracovní úvazky není v ČR rozšířena jako v jiných zemích, dochází v poslední době k jejímu většímu využívání. Ve sledovaném období průměrná mzda zaměstnance, který pracoval na zkrácený pracovní úvazek, meziročně vzrostla o 2,6 % na 23 479 Kč (přepočteno na plný pracovní úvazek). Podrobné statistiky o výdělcích (včetně mzdové distribuce) jednotlivých skupin zaměstnanců z Informačního systému o průměrném výdělku jsou součástí tabulkové přílohy v samostatné složce na konci materiálu. 22
1.3 Sociální příjmy Míra zatížení hrubého domácího produktu sociálními transfery v roce 2014 dosáhla 11,2 % (relace objemu sociálních příjmů k objemu HDP v běžných cenách) a ve srovnání s rokem 2013 se mírně snížila (o 0,3 p. b.). 10,3% 9,4% 9,3% Sociální příjmy obyvatelstva (výdaje v %) 0,6% 0,6% 0,4% 0,4% 0,3% 0,4% 0,4% 0,7% 1,7% 0,7% 0,9% 1,1% 1,7% 2,2% 2,4% 3,4% 3,0% 2,3% 1,9% 2,1% 4,5% 1,9% 4,3% 4,5% 4,0% 4,0% 4,2% 4,3% 7,8% 6,0% 5,2% 4,8% 4,2% 4,3% 4,6% 8,0% 7,7% 7,9% 7,9% Dávky podmíněné zdravotním stavem Dávky pomoci v hmotné nouzi Podpory v nezaměstnanosti Příspěvek na péči 74,4% 75,6% 76,7% 79,4% 80,2% 78,9% 78,5% Dávky nem. pojištění Dávky státní sociální podpory Dávky důchodového pojištění 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Zpracováno z dat MPSV Celkový objem sociálních příjmů (druhé nejvyšší složky peněžních příjmů domácností) dosáhl v roce 2014 částky 476,4 mld. Kč a převýšil skutečnost stejného období roku 2013 o 6,3 mld. Kč, tj. o 1,3 % nominálně a 0,9 % reálně. 23
Podíl sociálních příjmů ve struktuře celkových příjmů domácností dosáhl 18,2 % a zůstal stejný jako v roce 2013. Pokles byl zaznamenán u podpory v nezaměstnanosti. Příjmy občanů ze všech ostatních sociálních dávek se zvýšily, nejvýrazněji u dávek nemocenského pojištění a u dávek pomoci v hmotné nouzi viz tabulku č. 9 v příloze. Strukturální rozložení celkových sociálních příjmů domácností ukazuje předchozí graf. Dávky důchodového pojištění, na které bylo poskytnuto (bez dávek vyplácených do ciziny) 373,9 mld. Kč, tj. o 2,8 mld. Kč (o 0,8 %) více než ve srovnatelném období roku 2013, se podílely na celkové úrovni sociálních příjmů domácností 78,5 % (o 0,4 p. b. méně) viz tabulku č. 9 v příloze. Výdaje související s valorizací důchodů, která proběhla v lednu 2014, činily od počátku roku 1,5 mld. Kč. Nárůst zaznamenaly výdaje na starobní důchody, které (bez dávek vyplácených do ciziny) vzrostly o 4,1 mld. Kč (o 1,4 %) na 303,3 mld. Kč. Jejich podíl na celkovém objemu výdajů na dávky důchodového pojištění dosáhl 81,1 %. Výdaje na invalidní důchody se (bez dávek vyplácených do ciziny) snížily o 0,8 mld. Kč (o 1,8 %) na 43,3 mld. Kč. Klesly rovněž výdaje na pozůstalostní důchody o 0,4 mld. Kč na 26,6 mld. Kč. Průměrná výše (samostatně vypláceného) starobního důchodu se v období leden prosinec 2014 meziročně zvýšila o 103 Kč (o 0,9 %) na 11 065 Kč, v reálném vyjádření se zvýšila o 1,0 % (při použití indexu životních nákladů domácností důchodců 99,9 %), představovala 41,7 % průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství (o 0,5 p. b. méně než v roce 2013). Nejvyšší průměrný starobní důchod pobírali občané v hl. m. Praze 11 837 Kč (jeho relace k průměrné mzdě v hl. m. Praze však činila pouze 35,5 %), nejnižší v Olomouckém kraji 10 736 Kč (relace 46,9 %), v Karlovarském kraji s průměrným důchodem 10 799 Kč představoval jeho podíl na průměrné hrubé mzdě 49,0 % viz grafy č. 3 a 4 v příloze. 24
V prosinci 2014 pobíralo důchod 2 863,2 tis. osob, přičemž jejich počet se meziročně zvýšil o 5,3 tis. (tj. o 0,2 %). Počet důchodců se starobním důchodem (včetně poměrného starobního) vzrostl o 14,8 tis. na 2 355,1 tis. osob, v rámci této skupiny důchodců činil počet důchodců s trvale kráceným předčasným důchodem 563,4 tis. (oproti stejnému období předchozího roku se zvýšil o 22,7 tis., tj. o 4,2 % mj. v souvislosti s prodlužováním věku odchodu do důchodu a růstem nezaměstnanosti v předchozích letech). Meziročně se snížily počty příjemců invalidních důchodů o 5,1 tis. na 428,3 tis. o 1,2 % (z toho počet invalidních důchodců 3. stupně o 7,1 tis. o 3,4 %), vdovských a vdoveckých o 2,7 tis. (o 6,8 %), sirotčí důchod pobíralo o 3,7 % osob méně, průměrný nominální starobní důchod (vyplácený samostatně) dosáhl 11 090 Kč a převýšil o 105 Kč (tj. o 1,0 %) skutečnost stejného měsíce roku 2013 (viz tabulku č. 10). U žen činil 10 065 Kč, čímž představoval 82,0 % průměrného důchodu mužů (12 274 Kč). Průměrná výše trvale kráceného předčasného důchodu byla oproti průměrnému starobnímu důchodu o 1 197 Kč nižší a dosáhla 9 893 Kč (o 87 Kč více než ve srovnatelném období předchozího roku), z toho u mužů 11 014 Kč a u žen 8 947 Kč, pobíralo samostatně vyplácený starobní důchod do úrovně 10 999 Kč měsíčně 50,7 % osob, ve výši 11 000 Kč 13 999 Kč měsíčně 39,1 % osob, vyšší důchod než 14 000 Kč mělo 10,2 % důchodců. Postupné přelévání důchodů do vyšších pásem ukazuje následující graf: Zpracováno z dat MPSV 25
relativní rozložení všech druhů samostatně vyplácených důchodů dle pohlaví ukazuje následující graf (z 2,9 mil. důchodců bylo 1,2 mil. mužů a 1,7 mil. žen); ve skupinách s důchodem nižším než 12 000 Kč převládaly výrazně ženy, ve skupinách nad 12 000 Kč muži. 20% Relativní rozložení všech druhů samostatně vyplácených důchodů dle pohlaví v prosinci 2013 15% 10% 5% 0% Muži Ženy Zpracováno z dat MPSV Na dávkách státní sociální podpory a pěstounské péče bylo vyplaceno 37,5 mld. Kč a zůstaly tak s podílem 7,9 % na celkových sociálních příjmech obyvatel nadále druhou nejvýznamnější složkou sociálních příjmů domácností. V hodnoceném období bylo touto formou vyplaceno meziročně o 0,2 mld. Kč více finančních prostředků (o 0,6 %) než ve stejném období předchozího roku viz tabulky č. 9 a 11 v příloze. 26
30 000 27 000 24 000 21 000 18 000 15 000 12 000 9 000 6 000 3 000 0 Výdaje na vybrané dávky státní sociální podpory (v mil. Kč) 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Přídavek na dítě Příspěvek na bydlení Rodičovský příspěvek Zpracováno z dat MPSV Předchozí i následující graf ukazuje na dlouhodobě klesající tendenci výdajů i počtu příjemců u přídavku na dítě i u rodičovského příspěvku a stoupající tendenci u příspěvku na bydlení. 800 Vývoj počtu příjemců vybraných dávek státní sociální podpory v letech 2009 až 2014 (v tis. osob) 700 600 500 400 300 200 100 0 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Přídavek na dítě Příspěvek na bydlení Rodičovský příspěvek Zpracováno z dat MPSV 27
Výdaje na rozhodující dávku tohoto systému rodičovský příspěvek (s podílem 61,1 % na celkovém objemu těchto dávek) klesly o 1,4 mld. Kč (o 5,9 %) na 22,9 mld. Kč. Průměrný počet měsíčně vyplacených dávek se snížil o 4,9 %, tj. o 14,5 tis. na 279,7 tis., mj. v souvislosti s průběžným poklesem porodnosti od roku 2009 a změnou struktury čerpání rodičovského příspěvku (posun do čerpání vyšších částek a tím kratší doby čerpání příspěvku) viz tabulky č. 11 13 v příloze. Výrazný přírůstek byl zaznamenán u příspěvku na bydlení (jehož podíl na celkové výši výdajů na dávky státní sociální podpory vzrostl ve sledovaném období z 19,9 % na 23,6 %). Bylo na něj vynaloženo 8,8 mld. Kč, tj. o 19,4 % (o 1,4 mld. Kč) více při zvýšeném počtu v průměru měsíčně vyplácených dávek (o 13,5 %, tj. o 26,0 tis.) na 219,3 tis., jejichž průměrná výše vzrostla z 3 205 Kč na 3 376 Kč (o 5,3 %), nejvyšší byla v Praze (4 212 Kč), nejnižší ve Zlínském kraji (2 855 Kč) a Kraji Vysočina (2 860 Kč). Je to důsledek zvyšování nákladů na bydlení, které mělo za následek stanovení vyšších normativů pro propočet této dávky a příjmové situace některých typů domácností viz tabulky č. 11 14 v příloze. Formou přídavku na dítě (s podílem 8,6 % na celkovém objemu dávek státní sociální podpory) bylo vyplaceno 3,2 mld. Kč, tj. o 3,7 % méně než ve stejném období předchozího roku. Průměrný měsíční počet vyplacených dávek ve sledovaném období meziročně klesl o 3,6 % viz tabulky č. 11 13 v příloze. Na porodném, které bylo od 1. 1. 2011 vypláceno jen na prvorozené dítě rodinám s příjmy do 2,4 násobku životního minima rodiny, bylo vyčerpáno 142,5 mil. Kč, tj. o 3,6 % méně než ve stejném období předchozího roku (viz tabulku č. 11 v příloze). Podle územního členění připadla nejvyšší částka poskytnutá prostřednictvím systému státní sociální podpory na 1 obyvatele v kraji Ústeckém a Moravskoslezském, nejnižší v Plzeňském kraji (viz tabulku č. 15 v příloze). Dávky pěstounské péče (6,4 % podíl na celkovém objemu dávek státní sociální podpory a pěstounské péče) jsou od ledna 2013 upraveny zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Bylo 28
na ně poskytnuto o 16,1 % (o 0,3 mld. Kč) meziročně více, tedy 2,4 mld. Kč. V souvislosti s touto změnou právní úpravy došlo především ke zvýšení odměny pěstouna a nárůstu vyplacených dávek, jejichž průměrný měsíční počet se zvýšil o 12,6 % (na 25,0 tis.) viz tabulky č. 11 13 v příloze. V pořadí třetí objemově největší položku sociálních příjmů domácností tvořily dávky nemocenského pojištění (s podílem 4,6 % na celkových sociálních příjmech obyvatel). Touto formou bylo v roce 2014 poskytnuto 22,1 mld. Kč, což bylo o 2,0 mld. Kč (o 9,6 %) více než ve srovnatelném období předchozího roku viz tabulku č. 9 v příloze. Rozhodující dávkou bylo nemocenské, jehož podíl na dávkách nemocenského pojištění činil 62,9 % (o 3,2 p. b. více než ve srovnatelném období roku 2013) a jehož objem se zvýšil o 1,9 mld. Kč (o 15,3 %) na 13,9 mld. Kč. Tento nárůst souvisí především s ukončením přechodného období (od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2013), kdy zaměstnavatelé vypláceli náhradu mzdy po dobu až tří týdnů dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance od 1. 1. 2014 náleží nemocenské od 15. dne dočasné pracovní neschopnosti. Na peněžitou pomoc v mateřství bylo za leden až prosinec 2014 vyplaceno 7,3 mld. Kč, tedy o 76,0 mil. Kč (o 1,0 %) meziročně více. Její podíl na dávkách nemocenského pojištění se však snížil o 2,8 p. b. na 33,2 %. (o 1,3 %). Výdaje na ošetřovné se ve sledovaném období zvýšily na 0,9 mld. Kč Na vyrovnávacím příspěvku v těhotenství a mateřství, (jehož výše nemá vliv na celkový vývoj dávek nemocenského pojištění) bylo vyplaceno 8,6 mil. Kč (o 22,9 % více než v roce 2013), viz tabulku č. 16 v příloze. 29
Další významnou složkou sociálních příjmů domácností je příspěvek na péči s podílem 4,3 % na celkových sociálních příjmech obyvatel viz tabulku č. 9 v příloze. V hodnoceném období bylo takto čerpáno 20,4 mld. Kč, což bylo o 4,4 % (0,9 mld. Kč) meziročně více. Největší nárůst byl zaznamenán v hl. m. Praze (6,7 %), nejnižší v Jihočeském kraji (0,4 %) viz tabulku č. 17 v příloze. Měsíčně bylo v průměru vyplaceno 331,8 tis. dávek, tedy o 10,5 tis. (o 3,3 %) více než v roce 2013, z toho 27,7 tis. (8,4%) dětem do 18 let a 304,0 tis. (91,6 %) osobám starším než 18 let. V I. stupni závislosti bylo čerpáno 110,8 tis. (33,4 %), ve II. stupni 108,1 tis. (32,5 %), ve III. stupni 71,6 tis. (21,6 %) a ve IV. stupni 41,4 tis. dávek (12,5 %). Meziroční nárůst průměrného počtu vyplacených příspěvků byl zaznamenán ve všech stupních závislosti, nejvíce ve II. stupni (o 4,7 tis.) a III. stupni (o 3,6 tis). Prostředky vyplacené formou podpory v nezaměstnanosti se podílely na celkových sociálních příjmech domácností 1,9 %. V lednu prosinci 2014 na ně bylo vyčerpáno 9,3 mld. Kč při meziročním poklesu o 4,0 % (o 0,4 mld. Kč) viz tabulku č. 9. Počínaje lednem 2013 byla míra registrované nezaměstnanosti nahrazena ukazatelem podíl nezaměstnaných osob, který udává podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 64 let k obyvatelstvu stejného věku. Ve sledovaném období se průměrný podíl nezaměstnaných osob nezměnil, zůstal tedy 7,7 %. Průměrný počet evidovaných nezaměstnaných se snížil o 3,0 tis. na 561,4 tis., přičemž se snížil i průměrný počet evidovaných nezaměstnaných s nárokem na podporu v nezaměstnanosti o 2,0 tis. na 115,9 tis. Podíl žen pobírajících podporu v nezaměstnanosti na celkovém počtu uchazečů s podporou činil 50,9 % (o 1,9 p. b. více než v roce 2013). Na jedno volné pracovní místo připadalo 11,5 uchazečů (oproti 14,5 v roce 2013). Průměrná výše podpory v nezaměstnanosti se ve sledovaném období snížila o 326 Kč na 5 958 Kč, u mužů činila 6 567 Kč a u žen 5 368 Kč. Pokles průměrné výše podpory souvisel s nárůstem uchazečů o zaměstnání starších 55 let (s delší podpůrčí dobou, ale ve snížené procentní výměře), ale také s tím, že přibývá uchazečů o zaměstnání, kteří ukončili pracovní poměr sami, a v případě nároku na 30
podporu v nezaměstnanosti jim je od začátku podpůrčí doby vyplácena ve snížené procentní výši. Průměrnou výši podpory snižují také uchazeči o zaměstnání studenti. Rovněž přibývá osob, převážně žen, ucházejících se o zaměstnání po rodičovské dovolené, jejichž podpora v nezaměstnanosti je zpravidla nízká. Meziroční pokles průměrné měsíční výše podpory byl zaznamenán ve všech krajích ČR. Nejnižší průměrnou podporu vykázal Zlínský kraj (5 549 Kč), nejvyšší hl. m. Praha (7 400 Kč) viz grafické vyjádření níže a tabulku č. 18 v příloze. Zpracováno z dat MPSV Dávky pomoci v hmotné nouzi, které patří mezi složky s menším podílem na celkových sociálních příjmech domácností, ale jejichž podíl na celkových sociálních příjmech se zvyšuje (ve sledovaném období meziročně ze 2,2 % na 2,4 %), byly čerpány ve výši 11,3 mld. Kč. V porovnání s množstvím prostředků poskytnutých touto formou v lednu prosinci 2014 se jednalo o jejich překročení (o 7,5 %, tj. o 0,8 mld. Kč), které bylo způsobeno zejména navýšením počtu příjemců dávek 31
v souvislosti s vysokým počtem uchazečů o zaměstnání bez nároku na podporu v nezaměstnanosti a nepříznivou ekonomickou situací některých typů domácností viz tabulku č. 19 v příloze. Vývoj výdajů na jednotlivé dávky ukazuje následující graf: 8 000 Dávky pomoci v hmotné nouzi (v mil. Kč) 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Příspěvek na živobytí Doplatek na bydlení Mimořádná okamžitá pomoc Zpracováno z dat MPSV Z hlediska územního členění připadala nejvyšší dávka poskytnutá systémem pomoci v hmotné nouzi na 1 obyvatele v Ústeckém a Moravskoslezském kraji, nejnižší v hl. m. Praze, kde ale oproti roku 2013 vzrostla nejvíce (o 13,3 %) viz tabulku č. 20 v příloze. Výdaje na příspěvek na živobytí (jejichž podíl činil ve sledovaném období 69,9 % z úhrnného objemu prostředků na dávky pomoci v hmotné nouzi) vzrostly na 7,9 mld. Kč a převýšily skutečnost předchozího roku o 0,4 mld. Kč (o 5,8 %). Meziročně výrazně vzrostly ve všech krajích (v rozmezí od 1,2 % v Pardubickém kraji do 15,9 % v hl. m. Praze), viz tabulku č. 20 v příloze. Průměrný měsíční počet dávek se zvýšil o 11,2 tis. (o 7,4 %) na 161,6 tis. Zhruba 50,7 % (o 1,6 p. b. méně než ve stejném období roku 2013) z celkového počtu dávek přiznaných za minulý rok 32
připadlo na domácnosti jednotlivců, 8,6 % (o 0,2 p. b. více) na domácnosti s 5 a více členy. Průměrná výše vyplacené dávky činila cca 4 100 Kč. Na doplatku na bydlení, který představuje 28,8 % z úhrnu dávek pomoci v hmotné nouzi, bylo vyplaceno 3,2 mld. Kč, tj. o 0,4 mld. Kč (o 15,5 %) více než ve stejném období roku 2013; došlo nejen ke zvýšení počtu příjemců této dávky, ale i k nárůstu její průměrné výše. K vyššímu čerpání této dávky proti skutečnosti předchozího roku došlo ve všech krajích, a to v rozmezí od 6,5 % (Plzeňský kraj) do 26,5 % (Královohradecký kraj), jak ukazuje tabulka č. 20 v příloze. V průměru bylo za leden až prosinec 2014 vyplaceno 73,4 tis. dávek, tj. o 8,3 tis. (o 12,7 %) více než za stejné období roku 2013. Z hlediska struktury domácností bylo za minulý rok vyplaceno 49,7 % dávek domácnostem jednotlivců, domácnostem s 5 a více členy 8,4 % dávek. Průměrná výše dávky činila 3 721 Kč (o 116 Kč meziročně více). Výdaje na mimořádnou okamžitou pomoc (poslední z dávek tohoto systému) se proti roku 2013 snížily. Bylo na nich vyplaceno 145,6 mil. Kč, tj. o 37,3 % (86,8 mil. Kč) méně, především proto, že na rozdíl od roku 2013 nedošlo k žádné mimořádné události viz tabulku č. 21 v příloze. Dávky pro osoby se zdravotním postižením se podílely na celkových sociálních příjmech pouze 0,4 %. Bylo na nich vyplaceno 1,9 mld. Kč (o 0,5 % více než v roce 2013). V průběhu roku 2014 bylo vyplaceno 6,9 tis. příspěvků na zvláštní pomůcku (z hlediska typu pomůcky bylo nejvíce příspěvků vyplaceno na motorové vozidlo 2,3 tis.) v úhrnné výši 805,4 mil. Kč. Příspěvků na mobilitu bylo čerpáno v průměru měsíčně 232,1 tis. a bylo na ně vyplaceno za leden až prosinec 2014 celkem 1 111,3 mil. Kč viz tabulku č. 22 v příloze. 33
1. 4 Ostatní příjmy Podíl ostatních příjmů (tj. těch, jež nemají charakter příjmů ze závislé pracovní činnosti nebo sociálních příjmů) na celkových příjmech domácností (v makroekonomickém pohledu) představoval přibližně 37 38 % (zhruba stejně jako v roce 2013). Jejich absolutní objem lze na základě dostupných údajů o výši jednotlivých hlavních položek spadajících do této příjmové skupiny odhadnout na cca 985 990 mld. Kč. Nejdůležitějšími položkami příjmů (statisticky zařazenými do kategorie ostatních ) jsou zejména: příjmy z (drobného) podnikání, příjmy z majetku (pronájmy, prodeje, dividendy z cenných papírů, renty apod.), přijaté půjčky, příjmy z pojištění, přijaté úroky z vkladů, půjček, dluhopisů, příjmy ze zahraničí, dary, výhry, stipendia, výživné, příjmy z dědictví, příjmy z tzv. šedé ( stínové ) ekonomiky. Povaha těchto příjmů objektivně neumožňuje komplexní (statistickou) kvantifikaci úrovně a vývoje všech jejich výše uvedených druhů. S využitím dat čerpaných ze statistiky národních účtů ČSÚ a evidence ČNB lze konkrétně specifikovat pouze některé (často do určité míry agregované) klíčové položky (data představují celkové objemy): 34
hrubý smíšený důchod (vč. hrubého provozního přebytku) zahrnující především zisk drobných podnikatelů z výrobních činností a poskytovaných služeb (včetně jejich pracovních důchodů) a rovněž odhadované příjmy ze šedé ekonomiky ve výši několika desítek miliard korun představoval 659,5 mld. Kč a meziročně (nominálně) vzrostl o 0,5 % (3,6 mld. Kč), důchody z vlastnictví činily 127,2 mld. Kč (proti roku 2013 nominální pokles o 8,0 % v porovnání let 2013/2012 byl vykázán pokles o 5,0 %); v jejich rámci došlo k reálnému poklesu u rozdělovaných důchodů společností (-19,4 %) jde hlavně o dividendy a jiné důchody z rozdělovaného zisku (celkem činily 63,8 mld. Kč) a dále u reinvestovaných zisků z přímých zahraničních investic (-0,4 %); naopak reálný růst byl zaznamenán u přijatých úroků o 10,1 % (představovaly celkem 29,1 mld.), ostatních důchodů z investic (činil celkem 19,0 mld. Kč) a méně významných důchodů z půdy (pachtovného) v absolutním vyjádření jen 8,3 mld. Kč, a to o 4,1 %, resp. o 4,6 %, tzv. ostatní běžné příjmy (transfery) v celkové výši 146,9 mld. Kč se meziročně zvýšily o 0,9 % (v roce 2013 proti roku 2012 naopak poklesly o 4,1 %); z toho 17,9 mld. Kč představovaly náhrady z neživotního pojištění (ve srovnání s rokem 2013 to znamenalo reálný pokles jejich objemu o 1,4 %) a 129,0 mld. Kč jiné běžné transfery (mj. výhry, stipendia, výživné, dary, převody ze zahraničí a příjmy plynoucí z odškodnění obětí nacistické perzekuce, účastníků zahraničního a národního odboje a politických vězňů); jejich objem v reálném vyjádření vzrostl o 0,8 %. 35
2. Spotřebitelské ceny a životní náklady Nárůst spotřebitelských cen a životních nákladů byl v roce 2014 relativně nízký a činil 0,4 % (v roce 2013 inflace stoupla o 1,4 %) viz tabulku č. 23. V dlouhodobějším porovnání od období počátku ekonomické recese v roce 2008 to byl nejnižší roční nárůst spotřebitelských cen. Vzhledem ke struktuře spotřebního koše a vývoje cen jednotlivých komodit dosáhly loni životní náklady domácností důchodců meziročního poklesu (viz dále a následující graf průměrný meziroční nárůst, pokles v letech 2008 2014 v %): 6,3 8,2 Vývoj průměrné meziroční míry cenové inflace a životních nákladů domácností důchodců v letech 2008-2014 (nárůst, pokles v %) prům. meziroční míra inflace životní náklady dom. důchodců 4,6 3,0 3,3 1,0 1,5 1,5 2,1 1,9 1,4 2,0 0,4-0,1 Rok Meziroční přírůstek spotřebitelských cen v jednotlivých čtvrtletích se zvyšoval a nejvyšší byl (zejména vlivem základny stejných období m. r.) ve 3. a 4. čtvrtletí. Největší meziměsíční změny regulovaných, administrativních a daňově ovlivněných cen se uskutečnily tradičně od ledna, kdy klesly poměrně výrazně ceny 36