Implemantace základních vstupně-výstupních funkcí, tzn firmware Využívá se pro inicializaci a konfiguraci připojených hardwarových zařízení a pro spuštění zavaděče operačního systému, Dříve používán i pro provádění všech vstupněvýstupních operací BIOS je uložen v tzn. stálé paměti tedy je možné využít paměti typu ROM, PROM, EPROM, EEPROM, FLASH, CMOS
Standard z dob IBM PC, z tohoto plynou omezení pro dnešní počítače Standard je svázán se starou normou AT Je 16bitový a má pouze 1Mb adresovatelného prostoru Pro dnešní 32 nebo 64bitové operační systémy není k dispozici odpovídající bitové API, proto ovládání vstupně-výstupních zařízení je obsaženo přímo v operačním systému
Původní BIOS, byl doplněn o další funkce s příchodem standardu/technologie ACPI (Advanced Configuration & Power Interface) Úkoly technologie ACPI - detekce hardwaru - řízení spotřeby (Power Management) - výměna zařízení za běhu (Hot swapping) - regulace teploty (Thermal management)
V dnešní době je standardní BIOS nahrazován za tzn. Grafický BIOS Grafický BIOS je většinou založen na jádru Linuxu, V tomto BIOSu je možné využívat služby jako webový prohlížeč, skype,... Možné alternativy jsou Express Gate (základní desky ASUS), nebo např. Univerzální implementace Splashtop, Xandros Presto, Mandriva InstantOf,...
BIOS (BASIC INPUT-OUTPUT BIOS můžeme rozdělit na dvě skupiny proprietární BIOS nebo opensource BIOS Mezi proprietární patří BIOS od výrobců Award ( Award Software International), Pheonix (dnes již také Award), AMI (American Megatrends), Mezi opensource jsou to BIOSy založené na jádru Linuxu, tedy OpenBIOS, Coreboot (LinuxBIOS),...
Technologie používané v BIOSu DUALBIOS jedná se o tzn. Zálohovaný BIOS, tedy pokud se hlavní BIOS poruší je možné spustit počítač pomocí záložního BIOSU a hlavní BIOS obnovit QUADBIOS obdoba DUALBIOS, používaná u některých serverových systémů
Průběh bootování (spouštění) BIOSu, celý tento proces se nazývá POST(power-on self-test) 1. nastavení hodinového signálu (souvisí s frekvencí CPU a RAM) 2. spuštění CPU, čipové sady a RAM 3. načtení biosu do ram 4. provedení programu Bios z RAM 5. kontrola existujicích zařízení a jejich nastavení (zařízení PCI, řadiče IDE a SATA, I/O zařízení - klávesnice, myši, USB... ) 6. pokud kontroly jsou v pořádku začne boot os (dle nastavení boot sequence)
Možnosti nastavení - nastavení taktu procesoru a operační paměti, napájecí napětí procesoru - nastavení cache - detekce harddisků, CD-ROM, DVD-ROM - nastavení periferií (integr. zvuková, síťová karta, modem) - bootovací sekvence (HDD, CD-ROM, USB, LAN, FDD) - hardware monitor - zobrazuje informace o teplotě procesoru, napětí zdroje, otáčky ventilátorů - power management nastavení možností napájení
VideoBIOS nachází se v grafických kartách a rozšiřující základní služby BIOSu o grafické služby (např. VESA standard) BootROM nachází se na tzn. BootROM čipu v síťoých kartách a slouží pro možnost bootování ze sítě BBS ROM - býva v řadičích disků nebo síťových kartách kde pomocí speciálního BBS API, rozšiřuje možnost zavedení operačního systmému i ze zařízení, které standardní BIOS nepodporuje
Pro náhradu dnešního BIOSu je určen systém EFI (Extensible Firmware Interface) Původně vývýjen firmou Intel pod původním názvem Intel Boot Initiative cca. od roku 1998 Problém tohoto řešení je hlavně, že tento systém musí podporovat operační systém Operační systémy, které jej podporují Windows Vista 64bit a vyšší (XP a Vista 32 jej nepodporují), MACOSX od MACbook Pro