Datum: 15. 10. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_224 Škola: Akademie - VOŠ, Gymnázium a SOŠUP Světlá nad Sázavou Jméno autora: PhDr. Jana Myslivcová Název sady: Český jazyk a literatura pro 1. 4. ročník čtyřletých gymnázií Název práce: Viktor Dyk (prezentace) Ročník: 2., 3. Studijní obor: 79-41-K/41 Gymnázium Časová dotace: 45 minut Vzdělávací cíl: Žák bude schopen získat základní informace o životě a díle Viktora Dyka, bude schopen provézt jazykový, kompoziční a tematický plán vybraných děl. Pomůcky: notebook nebo stolní počítač, tiskárna, interaktivní tabule Inovace: Posílení mezipředmětových vztahů, využití multimediální techniky, využití ICT.
Opustíš-li mne, nezahynu. Opustíš-li mne, zahyneš! (z básně Země mluví ze sbírky Okno)
Viktor Dyk (1877-1931) Obrázek č. 1 Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:viktor_dyk_1899.png Obrázek č. 2 Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:viktor_dyk.jpg
Životopisné údaje Básník, prozaik a dramatik, kulturní a politický publicista, divadelní a literární kritik, překladatel z francouzštiny a němčiny, příslušník generace buřičů -anarchistů Otec ředitelem mělnického panství knížete Jiřího z Lobkovic, v Mělníku žila rodina do roku 1888, poté se přestěhovala do Prahy Po maturitě na gymnáziu vystudoval práva, ale v roce 1905 se definitivně rozhodl pro kariéru svobodného novináře a spisovatele V r. 1918 se stal poslancem Národního shromáždění a od roku 1928 senátorem, členem branného výboru. (Působil jako oponent prezidenta Masaryka). V roce 1928 se oženil po sedmadvacetileté známosti se spisovatelkou Zdenkou Háskovou Podnikal mnoho zahraničních cest. Navštívil Německo, Francii, Polsko, Litvu a Jugoslávii.; při své poslední návštěvě Jugoslávie byl postižen srdeční mrtvicí a zahynul při koupání v moři v zátoce ostrova Lopud u Dubrovníku
Přehled tvorby Poezie Próza Politická literatura Drama Paměti Libreta. Úkol: Za využití doporučené literatury doplň k jednotlivým žánrům nejvýznamnější díla Rozeber úryvky a z hlediska jazykového, tematického a kompozičního plánu rozeber celé dílo.
Ta vášeň dohřměla (A porta inferi) Ta vášeň dohřměla, ta touha povadla! Jsou v pustém sále tom rozbita zrcadla... Už těžko nyní říc', kdo ruku na ně zved'! Žár plál v nich mladých těl, lesk skvostných toalet! A zmizel orchestr, jenž tóny bouřné hrál... Vzal každý nástroj svůj a kráčel o důmdál. Žert, smích ten dávno zmlk', v tmách sténá nyní sál! a v smutnou náhradu jen vítr v okna vál! Kdy splanou lustry zas, v tón hudby, v šum a v chvat? Kdy touha zahárá a vášní budu jat?! Má duše pustý sál, neb touha povadla! Květ leží pošlapán... Rozbita zrcadla!
Milá sedmi loupežníků (Prolog)
Krysař Stáli proti sobě. Příchozí zamračeně pohlédl na krysaře. Jeho podezíravé oči hledaly, čeho by se zachytily, ale krysař těmto skoro mramorovým očím klidně unikal. Kristiánova pěst se bezděčně sevřela; výraz krysaře se však neměnil. Čekal. Kristián hledal slova a jeho pobouření rostlo tím, že je nenalézal. Tu zalétl Kristiánův pohled od krysaře k blízkým dveřím a jeho nevraživé oko jako by odměřovalo vzdálenost. Tato nepatrná vzdálenost ho nechala promluvit: "Znám vás. Jste krysař." Krysař pokynul hlavou a mlčel. Kristiánův tón byl jízlivý... ale jeho jízlivost vyzněla naplano. Ani rys se nepohnul v krysařově tváři. Naopak se jeho oči rozjasnily a svýma očima držel Kristiána jako žalářník vězně. Ale Kristián se se svým vězením nechtěl ještě smířit a opět promluvil: "Co zde činíte, krysaři? Co chcete vůbec v Hammeln?" Krysař se naklonil k růžovému keři a utrhl jeho nejkrásnější květ. "Co činím - vidíte. Voním k růži." Kristiánovy pichlavé oči vzplanuly zlým ohněm. "Krysaři nepřísluší vonět k růžím. A jste přece krysař." "Krysař, ano. Jsem k vašim službám. Topím krysy, chcete-li a chci-li já. Utopil jsem mnoho krys v Hammeln, ale dnes se mi nechce je topit." "Jste v cizí zahradě, krysaři." "Jsem namístě, kde cítím krysy. Páni konšelé a vy se domníváte, že v Hammeln už krysy nejsou. Klamete se, jako se klamou oni. Jsou zde a tuším, že nedaleko. Mám proto jasný smysl: řemeslo! A nemyslete si, že jsem byl»u Žíznivého člověka«jen proto, že vidím krysy... mnoho krys...»žíznivý člověk«se mi nelíbí; krčmář Roger je příliš roztomilý a má příliš trpké víno. Jsem střízlivý. Ale krysy jsou zde. Pouze se staly ostýchavější. Dříve byly dotěrné, vyskakovaly až na stůl. Ale kdo vám ručí za to, že se nestanou znovu dotěrnými?"
Řešení Poezie: A porta inferi, Síla života, Milá sedmi loupežníků, Okno Próza Krysař, Prsty Habakukovy. Politická literatura - O národní stát (vydáno posmrtně - 7 svazků, soubor Dykovy politické publicistiky) Drama Zmoudření Dona Quijota, Napravený plukovník Švec Paměti - Vzpomínky a komentáře Libreta k opeře Leoše Janáčka Výlety pana Broučka
Použitá literatura a prameny BALAJKA, B. Přehledné dějiny literatury III. Praha: SPN. 1997. s. 214-226. ISBN 80-85937-48-4 DYK, V. A porta inferi. Grosman a Svoboda - 1897 DYK, V. Krysař. Maťa, 2011. ISBN 978-80-7287-157-5 DYK, V. Milá sedmi loupežníků. Maťa, 2002. ISBN 80-7287-036-X, Dějiny české literatury IV. Literatura od konce 19. století do roku 1945 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1995. ISBN 80 80-85865-48-3 FORST, V., a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 1. A- G. Praha: Academia, 1985. ISBN 80-200-0797-0 SOCHROVÁ, M. Literatura v kostce pro střední školy. Havlíčkův Brod: Fragment, 1995. ISBN 80-85768-95-X
Použité obrázky [cit. 2013-10-10]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 1. http://commons.wikimedia.org/wiki/file:viktor_dyk_1899.png 2. http://commons.wikimedia.org/wiki/file:viktor_dyk.jpg Dílo smí být dále šířeno pod licencí CC BY-SA (www.creativecommons.cz). Materiály jsou určeny pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu. Všechna neocitovaná autorská díla jsou dílem autora.