Analýza distribuní logistiky firmy pro exportní trh Sylva Procházková Bakaláská práce 2012
ABSTRAKT Pedmtem mé bakaláské práce Analýza distribuní logistiky firmy pro exportní trh je analýza nmeckého trhu a sestavení návrhu ešení, který ve svém dsledku po zavedení ve vybrané spolenosti vede k odstranní tohoto problému. Tematicky je zmiovaný problém z oblasti distribuní logistiky, pi analýze problému je však nutno vycházet z celkového pojetí logistiky a pro úely sestavení návrhu ešení je tato poteba komplexního vnímání logistiky reflektována. Práce je rozdlena na dv ásti - teoretickou a praktickou. Klíová slova: logistika, distribuní logistika, materiálový tok, dodavatelský etzec, distribuní etzec, doprava, export, zahraniní trh. ABSTRACT The subject of my bachelor s thesis "Analysis of the distribution logistics of company in the export market " is the German market analysis and preparation of the solution of proposals which after introduction into the chosen firm leads to correction of this problem. Thematically the aforementioned problem of the distribution logistics analysis the problem, which is however based on the overall concept and logistics preparation for the proposed solution is the need for a comprehensive logistics which reflects the perception. The work is divided into two parts - theoretical and practical. Keywords: logistics, distribution logistics, material flow, supply chain, distribution chain, transport, export and foreign markets.
PODKOVÁNÍ, MOTTO Na tomto míst bych ráda podkovala doc. Ing. Xenii Lukoszové, Ph.D. za cenné pipomínky a odborné rady, kterými pispla k vypracování této bakaláské práce. Dále bych chtla podkovat firm za umožnní zpracování bakaláské práce a pedevším seste Ing. Tereze Procházkové za poskytnuté interní informace firmy a pínosné konzultace, kterým vnovala znanou ást osobního asu a panu Vlastimilu Ostrezi za odborný dohled. A v neposlední ad bych chtla podkovat své rodin a píteli za podporu a trplivost pi studiu. Nemilovat knihy, znamená nemilovat moudrost. Nemilovat moudrost však znamená stávat se hlupákem. Jan Amos Komenský Je jenom jedna cesta za štstím a to pestat se trápit nad tím, co je mimo naši moc. Epiktétos
Prohlašuji, že beru na vdomí, že odevzdáním bakaláské práce souhlasím se zveejnním své práce podle zákona. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o zmn a doplnní dalších zákon (zákon o vysokých školách), ve znní pozdjších pedpis, bez ohledu na výsledek obhajoby; beru na vdomí, že bakaláská práce bude uložena v elektronické podob v univerzitním informaním systému dostupná k prezennímu nahlédnutí, že jeden výtisk bakaláské práce bude uložen v archivu Fakulty logistiky a krizového ízení Univerzity Tomáše Bati ve Zlín; byl/a jsem seznámen/a s tím, že na moji bakaláskou práci se pln vztahuje zákon. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o zmn nkterých zákon (autorský zákon) ve znní pozdjších pedpis, zejm. 35 odst. 3; beru na vdomí, že podle 60 odst. 1 autorského zákona má UTB ve Zlín právo na uzavení licenní smlouvy o užití školního díla v rozsahu 12 odst. 4 autorského zákona; beru na vdomí, že podle 60 odst. 2 a 3 autorského zákona mohu užít své dílo bakaláskou práci nebo poskytnout licenci k jejímu využití jen s pedchozím písemným souhlasem Univerzity Tomáše Bati ve Zlín, která je oprávnna v takovém pípad ode mne požadovat pimený píspvek na úhradu náklad, které byly Univerzitou Tomáše Bati ve Zlín na vytvoení díla vynaloženy (až do jejich skutené výše); beru na vdomí, že pokud bylo k vypracování bakaláské práce využito softwaru poskytnutého Univerzitou Tomáše Bati ve Zlín nebo jinými subjekty pouze ke studijním a výzkumným úelm (tedy pouze k nekomernímu využití), nelze výsledky bakaláské práce využít ke komerním úelm; beru na vdomí, že pokud je výstupem bakaláské práce jakýkoliv softwarový produkt, považují se za souást práce rovnž i zdrojové kódy, pop. soubory, ze kterých se projekt skládá. Neodevzdání této souásti mže být dvodem k neobhájení práce. Prohlašuji, že jsem na bakaláské práci pracoval/a samostatn a použitou literaturu jsem citoval/a. V pípad publikace výsledk budu uveden/a jako spoluautor/ka; že odevzdaná verze bakaláské práce a verze elektronická nahraná do IS/STAG jsou totožné. V Uherském Hradišti, dne...... podpis studenta/ky
OBSAH ÚVOD... 9 1 2 3 4 TEORETICKÁ ÁST... 11 DISTRIBUNÍ LOGISTIKA JAKO SOUÁST ÍZENÍ DODAVATELSKÝCH ETZC... 12 1.1 LOGISTIKA A LOGISTICKÉ VÝKONY... 12 1.1.1 Logistické innosti... 12 1.1.2 Logistické služby... 13 1.1.3 Logistické náklady... 14 1.1.4 Vztahy logistických inností a logistických náklad... 16 1.1.5 Dodavatelský etzec... 17 1.2 LOGISTIKA NA STRAN DISTRIBUCE... 17 1.2.1 Problémové okruhy distribuní logistiky... 18 1.2.2 Distribuní etzec... 18 1.2.3 Identifikace hlavních variant distribuních kanál... 20 1.2.4 Materiálový tok... 20 1.2.5 Objednávky... 22 1.2.6 Postavení dopravy v logistických systémech... 23 1.3 MEZINÁRODNÍ LOGISTIKA A EXPORTNÍ INNOSTI FIRMY... 24 CÍLE A METODIKA PRÁCE... 28 2.1 CÍL PRÁCE... 28 2.2 SITUANÍ ANALÝZA... 28 2.3 KOMPARACE VÝROBK... 29 2.4 SWOT ANALÝZA... 29 PRAKTICKÁ ÁST... 31 PEDSTAVENÍ VYBRANÉ FIRMY... 32 3.1 HISTORIE... 32 3.2 P EDMT PODNIKÁNÍ... 33 3.3 EKONOMIKA... 33 3.3.1 Plánování odbytu prodeje... 34 3.4 ORGANIZACE... 35 3.5 POSLÁNÍ A VIZE... 36 SITUANÍ ANALÝZA Z POHLEDU SKLÁRNY... 37 4.1 VYMEZENÍ PRODUKTU... 37 4.1.1 Výroba skla... 38 4.1.2 Kolobh skla... 40 4.1.3 Sklo jako obal... 42 4.1.4 Výrobkové portfolio... 42
5 4.2 EXPORT... 43 4.2.1 eský export do evropských zemí... 44 4.2.2 Export eské republiky do Nmecka... 45 4.2.3 Export vybrané firmy do Nmecka... 46 4.2.4 Export eské republiky do Maarska... 50 4.2.5 Export láhví do Maarska a ecka v roce 2011... 51 4.3 DOPRAVCI... 52 4.3.1 LKW WALTER nejvytíženjší externí partner firmy... 54 4.3.2 Peprava pivních lahví NRW... 55 4.4 ASOVÉ ROZLOŽENÍ PRODEJE/SEZÓNNOST... 55 4.5 SROVNÁNÍ... 56 4.6 SOUASNÉ DISTRIBUNÍ KANÁLY EXPORTU... 57 4.7 SWOT ANALÝZA SKLÁRNY... 58 4.7.1 Silné stránky... 59 4.7.2 Slabé stránky... 59 4.7.3 Píležitosti... 60 4.7.4 Hrozby... 60 NÁVRH LOGISTICKÝCH DISTRIBUNÍCH AKTIVIT NA PODPORU EXPORTU SKLENNÝCH OBALOVÝCH MATERIÁL... 62 5.1 REVIZE DISTRIBUNÍCH KANÁL... 62 5.2 ZLEPŠENÍ P EPRAVY... 62 5.3 ZLEPŠENÍ INNOSTÍ ZÁKAZNICKÉHO SERVISU... 63 5.4 DOPORUENÍ V OBLASTI SKLADOVÁNÍ... 64 5.5 OUTSOURCING... 65 ZÁVR... 66 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 68 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOL A ZKRATEK... 70 SEZNAM OBRÁZK... 71 SEZNAM TABULEK... 72 SEZNAM PÍLOH... 73
UTB ve Zlín, Fakulta logistiky a krizového ízení 9 ÚVOD Do své bakaláské práce jsem si objektem pozorování a výstup zvolila Nmecko. Nmecko jsem si vybrala z dvodu osobního zájmu o tuto zemi, protože tato silná ekonomika je tahounem eských vývoz i v tchto tžkých ekonomických asech. Sklárnu jsem si vybrala díky regionální poloze v blízkosti mého bydlišt. Vybraná sklárenská firma není pvodní eskou firmou, nýbrž zahraniní firmou se sídlem v eské republice. Tato firma má však již dlouhou tradici v naší republice, je silným zamstnavatelem a velkým ekonomickým regionálním tahounem. Cílem mé bakaláské práce Analýza distribuní logistiky firmy pro exportní trh je provedení analýzy atraktivity nmeckého trhu v oblasti obalového materiálu. Teoretická ást popisuje v první ásti distribuní logistiku jako souást dodavatelských etzc, kde je vystižena logistika od samotného vzniku, následuje popis logistických inností a logistických služeb, dále jsou pak rozebrány náklady, které úzce souvisí s logistickými innostmi a ve velké míe ovlivují chod každého podniku. Dále se budu zabývat dodavatelským etzcem, který hraje významnou roli v celé logistice. Z dodavatelského etzce navážu na logistiku na stran distribuce, kde pesn vymezím tento pojem, strukturu a funkce distribuního etzce. S distribuním etzcem jsou propojeny distribuní kanály, které následují hned po distribuním etzci. Následn vydefinuji materiálový tok a s ním spojené funkce doplnné o strunou charakteristiku. Jednu z nejdležitjších položek v innostech zákaznického servisu tvoí objednávky, jejich vyizování, zpracování a postupy. Po správném vyízení objednávek mžeme uskutenit prodej a následn se zaizuje doprava. V teoretické ásti proto podrobnji objasním pojem doprava a její postavení v logistice. V další ásti se zamím na mezinárodní logistiku a exportní innosti firmy, kde vymezím pojem mezinárodní logistika, zhodnotím atraktivitu zahraniního trhu a expanzi firem na tyto trhy. Zmíním motivy pro vstup na zahraniní trh a formy mezinárodního podnikání. Dále vyspecifikuji internacionalizaci, globalizaci a export firmy. V druhé ásti teoretické práce si stanovím cíl mé práce a popíši metody, které v práci použiji. Tmito metodami jsou situaní analýza, komparace výrobk. Závr zhodnotím SWOT analýzou, ze které vyvodím žádoucí a nežádoucí vlivy psobící na sklárnu.
UTB ve Zlín, Fakulta logistiky a krizového ízení 10 V praktické ásti úvodem pedstavím vybranou firmu. V další ásti zanalyzuji konkrétní produkty, které firma nabízí, vetn detailního procesu neboli kolobhu výrobku od jeho výroby, skladování, prodej až ke konené recyklaci a optovnému využití step k výrob nového výrobku. Hlavní roli v mé práci hraje export, který podrobn zanalyzuji. Pro srovnání a snazší uvedení do problematiky nejprve zmíním export eské republiky do Evropy, pak se zamím na export do Nmecka na konkrétním pípadu sklárny, kterou v práci popisuji. Pro srovnání provedu komparaci exportu R do Maarska. Po finálním prodeji výrobk je teba spolupráce s dopravci. Zamím se na zjištní, kteí pepravci vyvezli v loském roce do Nmecka výrobky. Podrobnji budu vnovat pozornost takovému dopravci, který dle mých propot bude prioritním dodavatelem svých služeb pro sledovanou sklárnu. Dopravce, jakožto externí partnery pro firmu, popíši co nejpodrobnji, abychom si dokázali pedstavit veškeré jejich funkce, které pro podnik plní. Pro firmu psobí velký poet spediních firem. Optovn rozeberu podrobn pouze jednu firmu, která vystupuje v roli nejsilnjšího a nejvytíženjšího externího partnera v rámci dopravy. V poslední ástí mé práce podám návrh doporuení na možné zlepšení zkoumaných oblastí.
UTB ve Zlín, Fakulta logistiky a krizového ízení 11 I. TEORETICKÁ ÁST
UTB ve Zlín, Fakulta logistiky a krizového ízení 12 1 DISTRIBUNÍ LOGISTIKA JAKO SOUÁST ÍZENÍ DODAVATELSKÝCH ETZC V posledních letech nabývá pojem logistika na významu. S logistikou se setkáváme každodenn, proto objasnní pojm této oblasti patí k prioritnímu úkolu mé bakaláské práce. 1.1 Logistika a logistické výkony Logistika je velmi obsáhlý obor. V mnoha ohledech a ve velké míe ovlivuje životní úrove spolenosti. V dnešní modern vysplé spolenosti jsme si již všichni zvykli na to, že logistické služby fungují bezproblémov. Máme dokonce sklon si logistiky všímat až v okamžiku, kdy nastane njaký logistický problém. Potom teprve zaínáme hledat ešení a nacházíme možnosti tohoto oboru. [6] Slovo logistika je pojem, který postupem asu nabýval rzných význam. Samotný pvod však lze najít v etin (logos = ád, poádek, princip, systém). Koeny logistiky je nutné hledat ve vojenství, kde nalezla mnohem vtší uplatnní. Plnila zde dležitý úkol, kdy pi tvorb racionálních a dobe fungujících pepravních etzc pro zásobování zbranmi, výstrojí a municí, pekonávala znané vzdálenosti. Není tedy divu, že bhem II. svtové války nabyla takového významu. Po válce logistika pronikla i do civilní sféry, a tak dala vzniknout logistice hospodáské neboli tzv. podnikové. [11] Logistika je soubor všech inností sloužících k poskytování potebného množství prostedk s nejmenšími náklady tam a tehdy, kde a kdy je po nich poptávka. Zabývá se operacemi urujícími pohyb zboží jako je alokace výroby a sklad, zásob, ízení pohybu zboží ve výrob, balení, skladování, dodávání odbratelm. [13] 1.1.1 Logistické innosti Jsou hlavní innosti, které jsou nutné pro realizaci hladkého toku produkt z místa vzniku do místa jejich spoteby. Tyto aktivity mžeme považovat za souást obecného logistického procesu. Hlavní logistické innosti: Zákaznický servis (Customer service).
UTB ve Zlín, Fakulta logistiky a krizového ízení 13 Prognózování/plánování poptávky (Demand forecasting/planning). ízení stavu zásob (Inventory management). Logistická komunikace (Logistics communications). Manipulace s materiálem (Material handling). Vyizování objednávek (Order Processing). Balení (Packaging). Podpora servisu a náhradní díly (Parts and service support). Stanovení místa výroby a skladování (Plant and warehouse site slection). Poizování/nákup (Procurement). Manipulace s vráceným zbožím (Return goods handling). Zptná logistika (Reserve logistics). Doprava a peprava (Traffic and transportation). Skladování (Warehousing and storage). I když ne všechny tyto innosti musí v podnicích nutn spadat do kompetence útvar logistiky, je zjevné, že všechny ovlivují logistický proces jako celek. [6] 1.1.2 Logistické služby Zákazník vnímá logistické výkony ve form logistických služeb. Mezi prvky logistických služeb adíme: Dodací as (lhta) vyjaduje dobu, která uplyne od pedání objednávky zákazníkem až po okamžik dostupnosti zboží u zákazníka. Kratší dodací lhty umožují zákazníku udržovat nižší stavy zásob krátkodobjší dispozici, jeli objednané zboží na sklad pak se dodací lhta skládá z doby na zpracování objednávky, z doby na komisionáskou innost, na balení, na nakládání (odeslání) a na dopravu. Pokud je nutno objednané zboží nejprve vyrobit, je teba k uvedenému asu ješt piíst prbžnou dobu výroby. Dodací spolehlivost (dodržování lht/objednávek) vyjaduje pravdpodobnost, s jakou bude dodací lhta dodržena, nejsou-li dodací lhty pesn dodržovány,
UTB ve Zlín, Fakulta logistiky a krizového ízení 14 mohou u zákazník být píinou poruchy podnikových proces, a tím vyvolávat zvýšení náklad. Faktory, které ovlivují dodací spolehlivost, jsou spolehlivost pracovních postup a dodací pohotovost. Pedevším závisí dodržování pislíbené dodací lhty na tom, do jaké míry se dodržují všechny dílí dodací asy, které ji urují, proto je nap. pi zpracování objednávkové agendy možné, že urité objednávky zstanou nezpracovány. Pi doprav se mže stát, že dopravní asy, pislíbené dopravcem, nebudou dodrženy. Druhý faktor, ovlivující dodací spolehlivost a dodržování lht, uruje, do jaké míry je možno požadované výrobky ze skladu expandovat. [10] 1.1.3 Logistické náklady Není daleko doba, kdy se veškerá innost výrobních i obchodních spoleností odvíjela od základní rovnice: cena = náklady + zisk. V souasné dob již tento vztah neplatí. Cenu si vtšinou neuruje vlastník (prodejce) zboží, uruje ji konkurenní boj, tudíž uruje ji konkurence. Cena není, matematicky vyjádeno, veliinou závislou. Má-li být výrobní podnik života schopný musí generovat uritý zisk, který musí zptn investovat, na základ tchto úvah se mní výše uvedená rovnice v podobu: náklady = cena + zisk, která je jednoznan matematickou mluvou a íká náklady jsou veliinou závislou. Ekonomicky lze druhou rovnici interpretovat Chce-li podnik pežít, musí své náklady snížit tak, aby dosáhly maximální hodnoty ceny zboží. [11] Logistické náklady je možno rozdlit zhruba do pti nákladových blok: Náklady na ízení a systém náklady na systém zahrnují náklady na formování, plánování a kontrolu hmotných tok, náklady na ízení zahrnují náklady na dílí funkce plánování výrobních program, dispoziní innosti, ízení výroby atd. Náklady na zásoby vznikají udržováním zásob a vázáním mj. kapitálových náklad na financování zásob, rzných druh pojištní, znehodnocení a ztrát. Náklady na skladování skládají se z fixní složky urené na udržování skladových kapacit v pohotovosti a složky kvazivariabilních náklad na provádné uskladovací a vyskladovací procesy.
UTB ve Zlín, Fakulta logistiky a krizového ízení 15 Náklady na dopravu patí sem náklady na vnitropodnikovou a mimopodnikovou dopravu. Také zde je teba rozlišovat složku pohotovostních náklad a složku závislou na objemu, krom toho zde existuje rovnž uritý podíl dopravních náklad, skrytých v nákladech na nákupní innost, který je dodavateli uhrazen za poskytnutou dopravu od nho k odbrateli. Náklady na manipulaci chápou se všechny náklady na balení, manipulaní operace a komisionákou innost. Také zde je možno rozlišovat složku pohotovostních náklad (nap. obalový materiál). Podíl logistických náklad na celkových nákladech podle empirických zjišování v prmru dosahují znan pes 10%. Výsledky tak poukazují na velký význam logistiky pro výslednou ekonomickou situaci podniku, což podtrhuje stále rostoucí tendence ke zvyšování logistických náklad. [10] Koncepce celkových náklad Koncepce celkových náklad je klíem k efektivnímu ízení logistického systému. Výrobní podnik se nesmí zamovat na jednotlivé izolované logistické innosti, ale musí se pokoušet minimalizovat celkové náklady logistických inností. Snížení náklad v jedné oblasti, mže vyvolat zvýšení náklad v další oblasti. To je zpsobeno vlivem zmny vstupních veliin zpsobených snížením náklad v pedcházející oblasti, tento nárst mže být vyšší než snížení náklad v pedcházející oblasti. Logistika s nejmenšími celkovými náklady je takový stav, kdy se pi dosažení stanovené úrovn zákaznického servisu minimalizuje souet všech logistických náklad. Pro úspšnou implementaci analýzy nákladových vazeb však musí mít management k dispozici píslušná data o jednotlivých druzích náklad. Management by neml stanovovat politiku výše a obratu zásob svévoln, ale na základ kvalitních znalostí o nákladech na udržování zásob, o celkových nákladech logistického systému a o potebné strategii zákaznického servisu. Rozdílné jsou cíle: marketingu rozdlit zdroje v rámci marketingového mixu tak, aby byla maximalizována dlouhodobá rentabilita podniku,
UTB ve Zlín, Fakulta logistiky a krizového ízení 16 logistiky minimalizovat celkové náklady pi dosažení potebné úrovn zákaznického servisu. [11] 1.1.4 Vztahy logistických inností a logistických náklad Logistické náklady jsou vyvolány i tvoeny innostmi, které podporují logistický proces. Ve vtšin výrobních podnicích v eské republice stále pevažuje funkní organizace a vtšinou je dodržována ekonomická samostatnost jednotlivých oddlení nebo stedisek. V tchto pípadech asto dochází k optimalizaci samostatných oddlení se snahou minimalizovat stediskové (zahrnující i logistické) náklady, tento zpsob je velmi špatný a vyvolá nárst celkových náklad. Optimalizaními metodami se musí minimalizovat celkové náklady materiálového a informaního toku. Sledování logistických náklad a výkon v podrobném lenní pinese následující pínosy: zviditelnní položky, správné zaútování, kvalifikované rozhodnutí. Pokud se rozhodne vedení podniku provést podrobnou evidenci logistických výkon a náklad, je vhodné postupovat po etapách. Vymezení logistických výkon a náklad se vnuje poslední velká pozornost. Vymezení logistických výkon a náklad musí být založeno na velmi podrobné analýze celkového materiálového a informaního toku poínaje tokem materiálu od dodavatel až po dodání zboží finálnímu zákazníkovi. Po podrobné analýze a vymezení logistických výkon a hlavn pak náklad je nutné správné jejich zaútování. Ped vlastním zaútováním je nutné ješt správn logistické náklady klasifikovat, klasifikaci je možné provést podle nkolika hledisek: základní tídní, kalkulaní tídní, druhové tídní.
UTB ve Zlín, Fakulta logistiky a krizového ízení 17 Poslední etapou vymezení logistických výkon a náklad je urení logistických nákladových sazeb (tzv. nákladových norem logistických výkon). Podle použité jednice mžeme vytvoit nákladové sazby vytažené na: logistické náklady vztažené na výrobek, logistické náklady na jednotlivé logistické výkony, logistické náklady na pracovní síly. [11] 1.1.5 Dodavatelský etzec Pojem dodavatelský etzec oznauje takové pohybové propojení trhu spoteby s trhy zdroj (surovin, materiál a polotovar) z hmotného i nehmotného hlediska, které vychází od poptávky koneného zákazníka a jehož cílem je pružné uspokojení tohoto požadavku koneného lánku etzce. Hmotná stránka dodavatelského etzce tkví v uchování a pemisování vcí schopných uspokojit danou potebu koneného zákazníka, tj. logistický produkt, nebo vcí uspokojení podmiující (nap. obaly, nedokonené výrobky). Nehmotná stránka dodavatelského etzce spoívá v pemisování, pop. uchovávání informací potebných k tomu, aby se uchovávání a pemístní všech uvedených vcí nebo osob mohlo uskutenit. [14] 1.2 Logistika na stran distribuce Distribuní logistika pedstavuje spojovací lánek mezi výrobou a odbytovou ástí podniku. Zahrnuje veškeré skladové a dopravní pohyby zboží k odbrateli (zákazníkovi) a s tím spojené informaní, ídící a kontrolní innosti. Cílem je zde dát k dispozici správné zboží ve správné dob na správné místo ve správném množství a kvalit a souasn vytvoit optimální pomr mezi uritým souborem dodacích služeb, které je schopen podnik poskytovat, nebo je zákazníkem požadován, a vznikající náklady. Jedná se tedy o to, aby se podailo zvolené odbytové cesty optimáln obsloužit. Ve stále rostoucí míe uplatují podniky alokaci svých produkt krom dalších nástroj odbytové politiky jako nástroj konkurence, který jim má umožnit získat vi konkurenci výhody zlepšenými dodacími službami. K tomu je bezpodmínené nutno pihlížet k požadavkm odbratel,
UTB ve Zlín, Fakulta logistiky a krizového ízení 18 které vtšinou spoívají v poskytování dodatených služeb, jako je skladování nebo píprava sortimentu. Zákazníci se stále více snaží snižovat své vlastní stavy zásob a z tchto dvod dávají pednost objednávkám v menších množstvích a kratších intervalech pi maximální synchronizaci s potebami. To nutí dodavatelské podniky vyvíjet vhodné dodací strategie, které zajišují vysokou dodací pipravenost a pohotovost, aniž by souasn docházelo k nákladové explozi. [10] 1.2.1 Problémové okruhy distribuní logistiky Hlavní problémové okruhy distribuní logistiky se zamují na: stanovišt distribuních sklad, skladování, obalové hospodáství a komisionáství, výstup zboží a zajištní nakládací innosti, dopravu. [10] 1.2.2 Distribuní etzec ást logistického etzce, která zaíná okamžikem, kdy výrobek opustí výrobní podnik a koní u koneného zákazníka, je oznaován jako distribuní etzec. Distribuní etzec je tvoen souborem organizaních jednotek podnikatele a externích zprostedkovatel, jejichž prostednictvím jsou výrobky dodávány zákazníkm. Distribuní etzec tvoí výrobci, zákazníci, prmysloví zákazníci, velkoobchodní a maloobchodní organizace, zprostedkovatelské organizace, pepravci, speditérské firmy aj. Veškeré aktivity spojené s tokem zboží distribuním etzcem jsou oznaovány jako distribuce. Fyzická distribuce vytváí kritický interface mezi dodavatelem a zákazníkem, teprve v ní se projeví, zda úsilí vnované výzkumu, vývoji a výrobní innosti bylo správn orientováno, zda vynaložené prostedky pinesou oekávaný zisk. Zárove sama vytváí velmi významné prostedí pro úspšný prodej a podílí se na koneném úspchu podnikatelských zámr. Distribuce je nejvíce zatížena psobením náhodných vliv
UTB ve Zlín, Fakulta logistiky a krizového ízení 19 a ze všech ástí logistického systému vyžaduje mimoádn pružnou strukturu, která bude schopna na náhodné výkyvy operativn reagovat. [3] Struktura distribuního etzce U distribuních etzc hovoíme o: délce, kterou rozumíme poet distribuních stup mezi výrobcem a zákazníkem, rozsahu, který se mí potem úastník, kteí se na distribuci na daném stupni podílejí. Podle potu distribuních stup pak hovoíme o: pímé distribuci, kdy je využit jediný distribuní stupe, nap. výrobce dodává zboží pímo koneným zákazníkm, nepímé (postupné) distribuci, kdy se zboží dostává ke konenému zákazníkovi pes nkolik stup. Podle rozsahu distribuce pak rozeznáváme: externí distribuci, kdy je snahou, aby výrobky byly prodávány ve všech prodejnách, nebo všech prodejnách nkolika typ, nebo všech prodejnách jednoho typu, nebo všech prodejnách v dané lokalit, výbrovou distribuci, kdy je výrobek k dispozici zákazníkm jen ve vybraných prodejnách, exklusivní distribuci, kdy lze výrobek dostat jen na jednom nebo nkolika místech. [3] Funkce distribuního etzce Distribuní etzec prodlužuje cestu výrobku ke konenému zákazníkovi a realizace inností spojených s distribucí vyžaduje vynakládání prostedk, pesto je jeho postavení v logistickém etzci nenahraditelné. Plní totiž tyi základní funkce:
UTB ve Zlín, Fakulta logistiky a krizového ízení 20 Nejvýznamnjší je funkce kompletaní. Tato funkce znamená vytvoení místa v distribuním etzci, kde se sousteují objednávky více zákazník, ty jsou sumarizovan pedávány dodavatelm, kteí je ve velkých objemech dodávají objednateli, ten je pak kompletuje a dopravuje zákazníkm. Distribuní etzec má i skladovací funkci. V distribuci jsou vytváeny zásoby pro krytí sezonních výkyv v poptávce. Významná je i funkce pepravní. Poslední je funkce komunikaní, která je souástí logistického informaního systému. [3] 1.2.3 Identifikace hlavních variant distribuních kanál Spolenosti mohou vybírat z rozmanitých distribuních kanál, jimiž by se dostaly k zákazníkm. Od vlastní prodejní síly k agentm, distributorm, dealerm, direkt mailu, teleshoppingu a internetu. Každý kanál má jedinené silné a slabé stránky. Prodejní síly mohou zvládat složité výrobky a transakce, ale jsou drahé. Internet je mnohem levnjší, ale nedokáže zvládat složité výrobky. Distributoi dokáží vytváet obrat, ale spolenost ztrácí pímý kontakt se zákazníky. Problém ješt dále komplikuje skutenost, že vtšina spoleností nyní využívá mix distribuních kanál. Odráží se to v tom, že se každý kanál dostane k odlišnému segmentu kupujících a každému segmentu tak nabídne ty nejvhodnjší výrobky s nejnižšími náklady. Když k tomu nedojde, dochází obvykle ke konfliktu distribuních kanál a k nadmrným nákladm. [5] 1.2.4 Materiálový tok Logistika pedpokládá systémové myšlení a systémový pístup k ešení problému, proto logistický pístup sleduje celkové ešení a ne ešení ostrvk. Neanalyzujeme hospodárnost jednotlivých funkcí, ale hospodárnost celkového prbhu materiálového a zbožního pohybu. [12] Materiálový tok jako systém
UTB ve Zlín, Fakulta logistiky a krizového ízení 21 Základním charakteristickým znakem je funkce cíl systému, tj. dvod existence systému. Funkce je klíem k tomu, jak by ml systém fungovat. Pi urování a ujasování funkce je možné pijít na mnoho nových a podntných myšlenek. Druhým znakem jsou vstupní položky jako materiál a informace, které jsou petvoeny na výsledný produkt systému. Tetím znakem je produkt systému, kterým se plní jeho funkce. tvrtým znakem je poadí krok, pi nichž dochází k petváení vstupních složek na výsledný produkt. Pátým znakem je prostedí, které musíme zohledovat pi ešení všech systém. Šestým znakem jsou dopravní, manipulaní a skladová zaízení a prvky použité pi manipulaci s materiálem. Sedmým znakem je metoda (zpsob), jakým lidé vykonávají svoji innost. Materiálový tok jako systém: - funkce, - vstupy, - produkt, - sled proces v systému, - prostedí, - zaízení, - metoda. [12] Charakteristika materiálových tok Zpsob ešení materiálových tok je složitý, nebo je poteba vytvoit ucelený etzec vztah na úrovni nákup výroba doprava sklady spotebitel. Hlavním cílem je navrhnout nová ešení materiálových tok nejen v mechanizaci manipulaních operací, ale hlavn v informaních systémech, je velmi dležité vytváet integrované systémy. [12]
UTB ve Zlín, Fakulta logistiky a krizového ízení 22 1.2.5 Objednávky Objednávka je v podstat návrh kupní smlouvy, která je konenou fází akviziního procesu (tzn. získání zakázky, respektive nabídky, pomocí vhodných podprných prostedk a argumentace a je pedmtem marketingu). [8] Vyizování objednávek Pro ízení celkového toku nákladní pepravy v distribuci zboží a koordinaci všech jednotlivých postup je zavedení efektivního systému vyizování objednávek bezpodmínen nutné. Tento systém totiž umožuje interakci lidského initele, zaízení a postup uvnit uritých struktur prostednictvím využívání vhodných informací. Vyizování objednávek v rámci uritého distribuního systému je nadazeno operativním postupm výrobkového toku, pitom slouží tvorba rzných dílích systém, které provádjí urité úkoly, jako je zjišování hlavních (matriních) dat, ekonomické skladování zboží, úetnictví a evidence zboží, k urychlení a racionalizaci uspoádání informaních tok. Váha (adová hodnota) tohoto systému je velmi vysoká, protože pouze dostupnost vasných, komplexních informací umožuje dlouhodob realizovat rychlou a flexibilní distribuci. K tomu je teba v návaznosti vymezit i profil požadavk na informaní techniku a generování informaních tok se speciálním pihlédnutím ke vznikajícím dodateným nákladm a pínosm. [10] Zpracování objednávek Vtšina spoleností se dnes snaží zkrátit cyklus od objednávky k zaplacení to znamená dobu mezi pijetím objednávky, dodávkou a platbou. Tento cyklus zahrnuje mnoho krok, vetn podání objednávky prodejcem, zadání objednávky do systému a kontroly dostupného úvru zákazníka, rozvržení zásob a výroby, vyízení objednávky, zaslání faktury a obdržení platby. ím déle trvá tento cyklus, tím menší je spokojenost zákazníka a nižší zisky spolenosti, prodejci mohou zdržovat posílání objednávek a používat neúinné komunikaní prostedky, objednávky se mohou vršit na pracovních stolech lidí, kteí mají vyizovat, protože ekají na souhlas úvrového oddlení a informace o dostupnosti zásob ze skladu.
UTB ve Zlín, Fakulta logistiky a krizového ízení 23 Spolenosti si potebují stanovit kritéria dokonalé dodávky. Pedpokládejme, že zákazník oekává vasnou dodávku, její kompletnost, pesné pevzetí a fakturování. Pedpokládejme, že dodavatel má 70% šanci dokonale vyhovt ve všech tyech aspektech jakékoli objednávky, pak pravdpodobnost, že dodavatel dokonale splní objednávky zákazník ptkrát za sebou v ad iní 0,168. ada zklamání pravdpodobn pimje zákazníka k tomu, aby tohoto dodavatele opustil. Sedmdesátiprocentní standart nepostauje. [5] Specifikace objednávacích postup Po vybrání dodavatel jedná nákupí o konené objednávce, vetn seznamu technických specifikací, potebného množství, oekávaného termínu dodávky, podmínkách vrácení, záruk atd. Mnoho prmyslových zákazník si bere nákladná zaízení, napíklad stroje a nákladní automobily na leasing, nájemce pi nm získává adu výhod: uchování kapitálu, získání nejnovjších výrobk, získání lepších služeb (servisu) i nkteré daové výhody. Pronajímatel pak asto dosáhne vyššího istého zisku a má díky leasingu šanci prodávat i zákazníkm, kteí si nemohou dovolit pímou koupi. Zákazníci se uchylují spíše k rámcovým kontraktm než k periodickým nákupním objednávkám. Rámcový kontrakt zakládá dlouhodobý vztah, v nmž dodavatel slíbí zásobovat kupující podle poteby za dohodnuté ceny po dobu ureného asového období. Poíta zákazníka automaticky pošle objednávku prodávajícímu, jakmile je teba doplnit zásoby. Tento systém svazuje dodavatele pevnji se zákazníkem a pro vnjší dodavatele je obtížnjší mezi n proniknout. [5] 1.2.6 Postavení dopravy v logistických systémech Doprava je specifická lidská innost vedoucí k cílevdomému a ekonomicky zdvodnnému pemisování osob a vcí k uspokojování poteb pemístní. V logistice je doprava nositelem hmotného toku, i když se rzné logistické technologie snaží do urité míry v souladu s principy logistického reingeneeringu 1 eliminovat hmotné toky, vždy 1 Reengineering je v obecné rovin definován jako smr managementu zmny hledající píležitosti k úspchu v radikálních zmnách, které jsou orientovány pedevším do oblasti ízení.
UTB ve Zlín, Fakulta logistiky a krizového ízení 24 nakonec zstane rozpor mezi místem existence vyrobeného hmotného statku a místem jeho spoteby. Tento rozpor musí pekonat doprava, jde-li o dopravu na pepravním etzci logistického systému, hovoíme o logistické doprav. [13] 1.3 Mezinárodní logistika a exportní innosti firmy Pro souasné podnikání je typické pekraování národních hranic, jak pi hledání odbytových trh, tak pi rozmisování zdroj (kapacit, zboží, pracovník, informací). [9] 1.3.1 Mezinárodní logistika Management a podnikání mají dnes mezinárodnjší charakter než kdy díve. Devadesátá léta byla svdkem zrození skuten globální organizace. Souasná svtová ekonomika je ve svém komplexu spíše ekonomikou pojímání skutenosti než ekonomickou institucí. [9] 1.3.2 Atraktivita zahraniního trhu Vtšina spoleností by dala pednost možnosti zstat domácí spoleností, kdyby jejich trh byl dostaten velký. Manažei by nemuseli studovat cizí jazyky a zákony a zabývat se nestálými mnami, ocitat se v politické a právní nejistot nebo petváet produkty tak, aby vyhovovaly rzným potebám a oekáváním zákazník. Obchodování by bylo snadnjší a samozejm i bezpenjší. Nkolik faktor nicmén zatahuje do mezinárodní arény více a více spoleností: Spolenost zjistí, že nkteré zahraniní trhy pedstavují lepší ziskové píležitosti než domácí trh. Spolenost potebuje vtší zákaznickou základnu pro úspory z rozsahu. Spolenost chce snížit svoji závislost na jediném trhu. Zákazníci spolenosti expandují do zahranií a vyžadují mezinárodní obsluhu. Ped rozhodnutím, zda vstoupit na zahraniní trh, musí spolenost zvážit nkolik rizik, nap. spolenost nemusí porozumt preferencím zahraniního zákazníka, spolenost nemusí znát podnikatelskou kulturu zahraniní zem, spolenost mže podcenit zahraniní pedpisy a dojde k neoekávaným výdajm, apod. [5]
UTB ve Zlín, Fakulta logistiky a krizového ízení 25 1.3.3 Expanze firem na zahraniní trhy Jednou z cest úspšného pežití je pronikání eských podnik na zahraniní trhy. Toto pronikání má podobu vývoz nebo dovoz i jejich sdružování se zahraniními partnery. S touto problematikou úzce souvisí celá ada dležitých témat, jako jsou nap. konkrétní motivy firem pro vstup na zahraniní trh i faktory ovlivující volbu formy vstupu na zahraniní trhy. [2] Motivy pro vstup na zahraniní trh Proces vstupu na zahraniní trh je velice složitý, pináší s sebou celou adu rizik. Je tedy samozejmé, že kdyby firma nepoítala s píležitostmi a následnými výhodami, které ji zahraniní trh nabízí, sama by se dobrovoln pro tento krok nikdy nerozhodla. Motiv, které firmu k tomuto kroku vedou, je celá ada, liší se podle zamení firmy, jestli se jedná o výrobní nebo obchodní spolenost, podle druhu oboru, velikosti atd. K obecným motivm pati: - rozšíení odbytových a nákupních trh a jejich diverzifikace, - zvýšení obratu, - prohloubeni specializace, - sníženi závislosti na vývoji konjunktury domácího trhu, - nové podnikatelské píležitosti, - komparativní výhody, - zahraniní poptávka po domácí produkci, službách, - využiti volných domácích kapacit, - využiti zkušenosti z domácího trhu na zahraniních trzích, - možnosti využiti investiních pobídek zahraniního trhu. [1] Formy mezinárodního podnikání Firmy se rozhoduji pro formu vstupu na zahraniní trh na základ mnoha faktor. Když se firma rozhodne proniknout na zahraniní trh, mže si vybírat mezi celou adou forem takového vstupu. Cílem firmy je najít pro její zámry tu nejvhodnjší formu, která by mla odpovídat jejím strategickým zámrm. Faktory pro vstup na mezinárodní trh leníme na vnitní faktory a vnjší faktory.
UTB ve Zlín, Fakulta logistiky a krizového ízení 26 K vnitním faktorm pati charakter produktu, o jakou výrobu se jedna (sériová, kusová), je-li výrobek skladovatelný a transportovatelný, nebo zdali vyžaduje ješt doprovodný servis jako je nap. montáž nebo další úpravu pro pizpsobeni danému trhu. V pípad, že se nejedná o výrobek, ale o službu, je dležité zídit pro poskytování této služby na daném trhu nap. poboku pro dostupnost služby. Mezi vnitní faktory dále patí velikost firmy, pedešlé zkušenosti s podnikáním na zahraniních trzích atd. Podle toho do jaké míry se firmy orientují na domácí a zahraniní trhy se tato skutenost promítá do jejich podnikatelské strategie a organizaní struktury. Mezi vnjší faktory patí charakteristika cílové a mateské zem a charakteristika cílového a mateského trhu a situace výrobních faktor obou trh. [1] 1.3.4 Proces internacionalizace a globalizace Proces internacionalizace a globalizace je spojen s pekonáním hranic stát. Internacionalizace pedstavuje mezinárodní obchod se zbožím vyrobeným v rámci národních ekonomik. Výroba je národní, obchod je internacionální. Ekonomická globalizace je pokraováním tohoto vývoje. V pípad globalizace však státní hranice již nehrají roli mantinel, které uzavírají výrobní proces. Internacionálním již není jen obchod s výsledky výrobního procesu, ale samotný výrobní proces. Výroba i obchod jsou internacionální. Globalizace integruje spolenost na vyšší úrovni, než tomu bylo v pedcházejících etapách jejího vývoje. Hnacím motorem tohoto procesu je globalizace ekonomických aktivit, která zejména v posledních letech propojuje výrobu a trhy rzných zemí. [15] 1.3.5 Export firmy Dodávky do zahranií vyžadují vtší ochranu než dodávky tuzemské a to zejména v pípadech, kdy se nepepravují v kontejnerech. Další faktory, které je nutno v oblasti balení brát v úvahu, zahrnují manipulaci se zbožím, klimatické pomry, možnost krádeží, komunikaní a jazykové rozdíly, dopravní sazby, celní poplatky a požadavky zákazník. Obecn platí, že rozsah poškození a ztrát pi mezinárodní peprav je vyšší než pi tuzemském transportu zboží, mezinárodní pepravci
UTB ve Zlín, Fakulta logistiky a krizového ízení 27 se musí proto ve srovnání s tuzemskými mnohem více zabývat ochrannými aspekty balení produkt. [6] Distribuce v zahranií je nákladnjší. Nap. v Japonsku a ve Spojených státech jsou logistické náklady vyjádené jako procento z dosahovaných tržeb obecn vyšší než v Evrop. Pokud se uváží všechny faktory, je mezinárodní distribuce obecn nákladnjší než tuzemská. K faktorm, které se podílí na zvýšení náklad na distribuci v zahranií patí vtší dopravní vzdálenosti, náklady na dokumentaci, vyšší stavy zásob, delší doba cyklu objednávek a další, odhaduje se, že náklady na mezinárodní logistiku iní v souasnosti 16% celosvtového HNP. [6] 1.3.6 ízení globální logistiky ízení globálního distribuního systému je mnohem složitjší než ízení domácí distribuní sít, manažei musí správn analyzovat mezinárodní prostedí, plánovat v jeho mezích a vytvoit odpovídající ídící postupy, aby byli schopni monitorovat úspch i neúspch zahraniního distribuního systému. [6]
UTB ve Zlín, Fakulta logistiky a krizového ízení 28 2 CÍLE A METODIKA PRÁCE Tato ást je vnována cíli bakaláské práce a metodám, které použiji, abych cíle dosáhla. 2.1 Cíl práce Ve své práci si za cíl stanovím analýzu atraktivity nmeckého trhu v oblasti obalového materiálu. Zamím se na zjištní a odhalení píiny, pro Nmecko poptává dané výrobky a z jakého dvodu. Zárove provedu komparaci produkt vyvážejících se do Nmecka a komparaci produkt vyvážejících se do Maarska, tedy zem zcela odlišné (nejen regionáln, ale také ekonomicky a sociáln). Následn vytvoím analýzu výrobk smujících do Nmecka a na základ této analýzy se zamyslím nad odhalením možných doporuení v oblasti distribuní logistiky. 2.2 Situaní analýza Vtšina firem psobících na trhu se pohybuje v neustále se mnícím prostedí, které vyžaduje pracovat s plánem a neustále jej mnit a zdokonalovat. Strategický cyklus plánování tedy musí být neustále pod kontrolou. Situaní analýza vyhodnocení okolního prostedí se skládá z ástí, které se navzájem doplují. Popis okolního prostedí a) politické, finanní, ekonomické atd. pedpovdi. Zdroje pedpovdí: finanní a bankovní instituce, vláda, odborné studie, b) volba stžejního segmentu trhu mající dostatenou vypovídající schopnost: - pesnji definovat segment pro plánování, nap. láhve na pivo x exportované láhve na pivo x láhve na alkohol. Segment by ml obsáhnout všechny pímé konkurenty. Používáme nkolik segment pouze tehdy, jsou-li mezi nimi zásadnjší rozdíly, nap. zásadní rozdíly v zákaznících, konkurenci, oblasti apod. Závrem podstatou a hlavním dvodem celé analýzy prostedí je uvdomní si co možná nejvíce vliv prostedí, které mohou njakým zpsobem, a už zásadn nebo mén zásadn, ovlivnit podnikání. Pokud o tchto vlivech víme, mžeme sledovat jejich vývoj, trendy, mžeme na nkteré pímo psobit a ovlivnit budoucí vzniklou situaci. [16]
UTB ve Zlín, Fakulta logistiky a krizového ízení 29 2.3 Komparace výrobk Cílem vtšiny firem Evropské unie je zvyšování konkurenceschopnosti. Je zjevné, že existují paradoxní prvky: pirozen, že cílem každé firmy, která je na špice svého oboru je dosažení monopolního postavení a to jakýmkoliv zpsobem vývojem výrobk, které mohou být patentovány, nastavení takových standard, které nemohou být jinými výrobci dosaženy apod. V blížící se dokonalé konkurenci vzniká zajímavý jev. Vlastnosti jednotlivých výrobk se pibližují, nebo všichni mají skoro stejné možnosti a nikdo nemže dosáhnout konkurenní výhody pouze s fyzikální vhodností výrobku. Rovnž ceny výrobk se vzájemn pibližují. Cena nemže být nadále nástrojem konkurence, pouze ve výjimených pípadech. Pibližování se k dokonalé konkurenci svdí o nedostatku zákazník, zejména tch dobrých. To vše znamená, že konkurenní výhoda musí být nalezena nkde jinde. Mla by být nalezena v kompletní dodávce, v níž je zahrnuta pidaná hodnota. Zákazníci se chtjí osvobodit z moci podnik a dlat svá vlastní rozhodnutí. Chtjí rozhodovat o dodavatelském etzci, chtjí mít vliv na fungování dodavatelského etzce. Mžeme zde hovoit o posunu moci hodnoty dodavatelského etzce k zákazníkm. [7] 2.4 SWOT analýza Cílem SWOT analýzy je identifikace toho, do jaké míry jsou souasné strategie firmy a její specifická silná a slabá místa schopná se vyrovnat se zmnami plynoucí z prostedí. SWOT analýze nebo-li také analýza silných a slabých stránek, píležitostí a hrozeb sestává pvodn ze dvou analýz a to z analýzy SW a OT. Analýza OT píležitosti a hrozby vychází z vnjšího prostedí firmy, a to jak makroprostedí (obsahuje faktory politickoprávní, ekonomické, technologické, sociáln-kulturní), tak i mikroprostedí (zákazníci, dodavatelé, odbratelé, konkurence, veejnost). Analýza SW, která by mla následovat, až po dkladné analýze OT se týká vnitního prostedí firmy (cíle, systémy, procedury,
UTB ve Zlín, Fakulta logistiky a krizového ízení 30 firemní zdroje, materiální prostedí, firemní kultura, mezilidské vztahy, organizaní struktura, kvalita managementu aj.). [4]
UTB ve Zlín, Fakulta logistiky a krizového ízení 31 PRAKTICKÁ ÁST
UTB ve Zlín, Fakulta logistiky a krizového ízení 32 3 PEDSTAVENÍ VYBRANÉ FIRMY Pro poteby bakaláské práce jsem se rozhodla prozkoumat sklárnu v blízkosti mého bydlišt. Podepsáním smlouvy jsem se zavázala mlenlivostí o názvu této sklárny, proto v celé práci bude používán místo konkrétního názvu pouze pojem sklárna. Nejedná se tedy o fiktivní firmu, nýbrž o dlouhodob psobící firmu v naší republice. Vybraná firma je pedním výrobcem obalového skla v Evrop a je souástí širší skupiny skláren po celé Evrop. Sklárna je právní formou akciová spolenost a je certifikovaná dle normy ISO 9001:2000. Obr. 1 Letecký pohled na sklárnu [20] 3.1 Historie Historie souasné sklárny sahá do roku 1883, kdy rakouský podnikatel zahájil v malé výrobn výrobu skla. V prbhu let se v závod vyrábl rozmanitý sortiment sklenných výrobk od tabulkového skla pes laboratorní, stavební a osvtlovací sklo až po sklo obalové. Od roku 1945, kdy došlo k plné automatizaci výroby, se vyrábí pouze sklo obalové v barvách bílé, hndé a zelené. Bhem dlouhého psobení sklárny se z malé výrobny stal moderní podnik s pevnou pozicí na trhu. V roce 1991 se sklárna stala akciovou spoleností, kdy šlo o jednu z prvních privatizací s úastí zahraniního kapitálu v eské republice a podepsala tak smlouvu join-venture.
UTB ve Zlín, Fakulta logistiky a krizového ízení 33 3.2 Pedmt podnikání Sklárna je pedním výrobcem obalového skla v eské republice, která prodá ron tém 900 milion kus, kdy necelá polovina produkce smuje za hranice. Sortiment zahrnuje vedle nápojových lahví také konzervárenské sklo, skleniky na dtské výživy, keupy, instantní kávy a další potravináské výrobky. V dnešní dob podnik disponuje dvma tavícími skláskými vanami, které mají denní kapacitu 670 tun obalového skla. Za posledních pár let investovala spolenost nemalý kapitál do pestavby této vany vetn návazných výrobních linek a do provozu byla uvedena také recyklaní linka, takže závod se mže chlubit špikovou úrovní. 3.3 Ekonomika Spolenost každoron zaznamenává pozitivní vývoj ekonomických ukazatel. Ekonomické výsledky sklárny jsou odrazem plnní cíl plánování, výroby, marketingu a prodeje. Vzhledem k tomu, že práci zamuji na distribuní logistiku, piložím vtší pozornost cílm prodeje. Všechny níže uvedené prodejní cíle je poteba komplexn naplovat. Na ekonomický vývoj sklárny má stále vliv globální stagnace, ale i za tchto tžkých podmínek dokázala prodat více sklenných obal než v pedchozích letech. V roce 2010 dosáhla firma obratu 1,9 miliardy K. I když je tento obrat o 10% mén než v roce 2009, prodala sklárna o 4,5% více sklenných obal než v roce 2009, celkem pes 810 milion kus. Ve sledovaném roce vyvezla 49 % produkce, pomr tuzemský prodej k exportu je pibližn stejn vyrovnaný i v roce 2011. Sklárna v íslech Veliina 31.12.2010 31.12.2011 Hrubý výnos 642,6 589,4 Roní zisk 38,7 59 Produkce (1000 tun) 1212 1246
UTB ve Zlín, Fakulta logistiky a krizového ízení 34 Prodej (biliony) 4,36 4,17 Export 40,2% 39,6% Poet zamstnanc 2 975 2 971 Tab. 1 Srovnání roku 2010 a 2011 [20] Jedná se o údaje celé holdingové spolenosti, nikoli pouze sklárny v eské republice a výsledky jsou uvedeny v miliardách CHF (švýcarský frank). 3.3.1 Plánování odbytu prodeje Sklárna plánuje poteby svých zákazník msín. Každý msíc se schází management všech oddlení pi poradách, kde se probírají záležitosti poteb zákazník, plánování produkt a následné výsledky rozhodnutí o výrob, kterým zákazník a kolik se mže v uritém období dodat. Svým zákazníkm posílají pracovníci prodeje každý msíc plánovací tabulku poteb v horizontu tí msíc. Každý msíc se tedy poteby zákazník aktualizují. Podle tchto poteb se vyrábí produkty (láhve) a nasazují nové produkty na výrobní linky. Plánování hraje v této firm velkou roli, kterou bych v této práci opravdu chtla zvýraznit. Všechny lánky sklárny musí fungovat jako jeden soudržný lánek, lidé z rzných oddlení musí spolu neustále komunikovat a spolupracovat. Bez dokonalého plánování není možný efektivní prodej a následná distribuce zákazníkm. Firma proto neustále zdokonaluje systémy a školí své pracovníky. Zárove je teba neustálé kooperace pracovník, kteí musí fungovat jako tým. Cíl prodeje Komplexn sledovat vývoj trhu obalového skla z hlediska obsluhovaných i potenciálních zákazník. Budovat kvalitní, vyvážené vztahy s obchodními partnery sklárny na základ oboustranného uspokojení poteb.
UTB ve Zlín, Fakulta logistiky a krizového ízení 35 Prodávat ešení, které zaíná službami pi vývoji a konstrukci výrobku. Piemž dodávka výrobk je doprovázena a následována dalšími službami z oblasti logistiky a poradenství. Nabízet výrobky tak, aby se maximáln pihlíželo k optimalizaci jejich výroby a skladování. Reálné uskuteování prodeje a naplování cíl Je dležité stavt plán prodeje na potebách zákazník a marketingových informací. Sklárna musí pln garantovat dodávky strategickým zákazníkm, k jejichž zabezpeením je teba kooperace na všech úsecích sklárny. Je teba respektovat priority v plnní dodávek z pohledu zákaznického i z pohledu vytíženosti výrobních kapacit. Dosažení maximálního zisku je naplováno vhodn nastavenou cenovou politikou sklárny. Vzhledem k orientaci na poteby zákazníka musí sklárna rozšiovat sortiment o nové výrobky z oblasti nejen standardních, ale i zákaznických model, k emuž musí mít kvalifikovan nastavené technické i cenové parametry. Všechny výše uvedené prodejní cíle je poteba komplexn naplovat a realizovat prostednictvím uritých strategií a plán, které vedou k realizaci samotných cíl. 3.4 Organizace Sklárna je souástí skupiny holdingu, v jehož ele je správní rada s prezidentem. Pod jeho funkcí je pedseda vedení skupiny. Funkci pedsedy je samostatn podadný orgán Komunikace/marketing/logistika. Tato skupina skláren v ele s prezidentem a jím podadným pedsedou má v organizaní struktue 2 divize ídící divizi západ, ídící divizi - východ a orgán Finance/controlling. Sklárna v eské republice spadá do ídící divize východ spolu se sklárnou v Chorvatsku. Do ídící divize západ spadá švýcarská a rakouská sklárna. eská sklárna, kterou podrobn popisuji, zahrnuje 5 úsek Marketing, Prodej, Logistika a správa, Finance a správa, Výroba a technika.
UTB ve Zlín, Fakulta logistiky a krizového ízení 36 3.5 Poslání a vize Posláním spolenosti je poskytovat zákazníkm kvalitní skláské a sklenné výrobky, které jsou pímo šité zákazníkm na míru. Cenami se snažit vyhovt zákazníkm, odolávat konkurenci a udržovat firmu ve stálém zisku a prosperit. Vize firmy je mít neustálý písun informací ohledn vyvíjení svého oboru. Snažit se být o krok naped ped svou konkurencí a udržovat stálý kontakt se zákazníky. Progresivní vývoj firmy, inovace a modernizace svých výrobk, výrobních zaízení a výzkumu. Neustálé zaškolování personálu pro dosažení stoprocentního výkonu, který vede k synergickému efektu. To všechno ve prospch firmy samotné a naplnní tužeb zákazníka.
UTB ve Zlín, Fakulta logistiky a krizového ízení 37 4 SITUANÍ ANALÝZA Z POHLEDU SKLÁRNY V praktické ásti situaní analýzy provedu analýzu sklárny. Poznatky jsou výsledkem mých praktických konzultací ve sklárn, dlouhodobých poznatk pracovník pracujících ve sklárn a v neposlední ad také interních zdroj sklárny (zejména tištních zpráv a odborných lánk). 4.1 Vymezení produktu Nejširší uplatnní nacházejí sklenné obaly pedevším v potravináství, kdy nejvyššího postavení zaujímají láhve na nápoje, ale sklenné obaly se využívají i ve farmaceutickém nebo chemickém prmyslu. Tabulkový pehled produkt Tab. 2 Pehled silných argument podniku [20] Tabulka udává pehled silných argument sklenných produkt pivní láhve o objemu 330 ml (vyvážené zejména do tuzemska), láhve na víno dle objemu a sklo na konzervy zavaovací sklenice, sklenice na koení. Sklo má celou škálu pozitivních vlastností, jmenovit nap. odolnost, nepropustnost, hygieninost, tvárnost, estetinost.
UTB ve Zlín, Fakulta logistiky a krizového ízení 38 Jedná se o pírodní produkt a v neposlední ad také lehkost. Technologie výroby vyleheného skla umožuje, aby bylo obalové sklo lehí než tradiní výroba a zárove aniž by byla narušena jeho bezpenost a kvalita. Snížená hmotnost je pozitivním ukazatelem zejména pro životní prostedí. Takováto výroba skla vyžaduje mén surovin na výrobu a souasn šetí naše pírodní zdroje. 4.1.1 Výroba skla Sklo je historicky nejstarší obalový materiál na svt a to, že je pro balení potravin nejvhodnjší dokazuje fakt, že se používá až do dnešní doby. Sklo je 100% recyklovatelný materiál. Jedin ze sklenných použitých obal lze vyrobit beze zbytku obaly nové a šetit tak pírodu i náklady. Zavádním nejnovjších technologií jsou sklenné obaly stále lehí a stabilnjší. Sklenný obal je také výzvou pro designéry, mohou mu dát jedinený tvar i barvu, aby se stal doslova poutaem pro oi zákazník. Technologie výroby skla se neustále modernizuje s cílem zmenšení energetické a materiálové náronosti. Sklo se vyrábí tavením surovin a step pi teplotách kolem 1500 C. Po vytvarování se výrobek ochladí v pásové peci a ped zabalením se zkontroluje jeho kvalita. Odpad pi výrob sklenných obal je recyklován jeho vrácením do výrobního procesu. Obr. 2 Tavení skla [20] Obr. 3 Formování [20]
UTB ve Zlín, Fakulta logistiky a krizového ízení 39 Obr. 4 Chlazení [20] Obr. 5 Kontrola [20] Obr. 6 Balení [20] Obr. 7 Kontrola [20]