Řád německé maturitní zkoušky konané v zahraničí

Řád německé maturitní zkoušky konané v zahraničí Usnesení Konference ministrů školství z 27.1.1995 ve znění z 24. 3.2004 O B S A H I. Obecná ustanovení 1 Druh zkoušky, konání zkoušky 2 Doba a členění zkoušky 3 Klasifikační známky a bodový systém 4 Prokázání úspěšného absolvování vyšších tříd gymnázia a všeobecné způsobilosti ke studiu na vysoké škole (celková kvalifikace) 5 Kvalifikační předměty 6 Předměty zkoušky 7 Způsoby prokázání kvalifikace 8 Postup při podvodném jednání a dalších porušení pravidel II. Zkušební komise 9 Zkušební komise 10 Předmětové zkušební komise 11 Účastníci a hosté u ústních zkoušek 12 Povinnost zachovávat mlčenlivost III. Příprava maturitní zkoušky 13 Seznámení uchazečů se zkušebním řádem 14 Přihlášení zkoušky 15 Přihlášení ke zkoušce IV. Připuštění k maturitní zkoušce 16 Připuštění k písemné zkoušce 17 Připuštění k ústní zkoušce

18 Postup při nepřipuštění ke zkoušce, při odstoupení od zkoušky nebo při přerušení zkoušky a opakovaném přihlášení ke zkoušce 19 Předkládání zkušebních podkladů V. Průběh maturitní zkoušky A. Písemná zkouška 20 Poţadavky při písemné zkoušce 21 Úkoly pro písemnou zkoušku 22 Předkládání a výběr návrhů úkolů pro písemnou zkoušku 23 Termín písemné zkoušky 24 Postup při písemné zkoušce 25 Oprava, posuzování a hodnocení písemných prací 26 Předání zkušebních prací B. Ústní zkouška 27 Předměty ústní zkoušky 28 Termín ústní zkoušky 29 Předběţné projednání ústní zkoušky 30 Postup při ústní zkoušce 31 Průběh ústní zkoušky 32 Ústní zkouška ve 4. předmětu zkoušky 33 Maturitní konference 34 Oznámení uchazečům po maturitní konferenci 35 Dodatečné ústní zkoušky na přání uchazečů 36 Ústní zkouška z 1. - 3. předmětu zkoušky C. Mimořádný studijní výkon 37 Mimořádný studijní výkon VI. Závěr maturitní zkoušky 38 Konstatování výsledku maturitní zkoušky 39 Přiznání všeobecné způsobilosti ke studiu na vysoké škole 40 Sdělení výsledků maturitní zkoušky uchazečům 41 Záznam o maturitní zkoušce 42 Archivace zkušebních podkladů

VII. Postup při neprospěchu u maturitní zkoušky 43 Výstupní vysvědčení 44 Opakování maturitní zkoušky VIII. Závěrečné ustanovení 45 Účinnost IX. Dodatek Zkouška k dosaţení německé všeobecné způsobilosti ke studiu na vysoké škole pro uchazeče, kteří nejsou ţáky školy. Z důvodu lepší srozumitelnosti bylo upuštěno od pouţívání přechylovaných jazykových forem. X. Přílohy Příloha 1: Vzor formuláře vysvědčení o všeobecné způsobilosti ke studiu na vysoké škole ( 39) Příloha 2: Tabulka pro přepočet celkového počtu bodů na průměrnou známku ( 38 (3)) Příloha 3: Tabulka pro tvorbu výsledku zkoušky v případě písemné a ústní zkoušky z jednoho předmětu ( 7 II. (3) c)) Příloha 4: Přihláška ke zkoušce ( 15) Příloha 5: Zkušební formulář ( 16 (1), 17 (1), 19 (2), 38 (1)) Příloha 6: Seznam uchazečů ( 19 (1) a)) Příloha 7: Přehled o zkoušce ( 33 (3)) Příloha 8: Oznámení uchazečům po maturitní konferenci ( 34 (1))

Příloha 9: Přehled o výsledcích maturitní zkoušky podle jednotlivých uchazečů ( 42 (2))

I. Všeobecná ustanovení 1 Druh zkoušky, konání zkoušky (1) Německá maturitní zkouška v zahraničí je zkouškou konanou na závěr studia na německých školách v zahraničí, které zřídily na vyšším stupni gymnázia výuku organizovanou ve třídách na základě směrnic stanovených Výborem Spolku a zemí pro školskou práci v zahraničí (BLASchA). (2) Příslušná škola je zmocněna k prvnímu konání zkoušky na doporučení Výboru Spolku a zemí pro školskou práci v zahraničí usnesením Konference ministrů školství, při opakovaných ţádostech předsedou zemí Výboru Spolku a zemí (BLASchA). V důsledku skutečnosti, ţe škola byla uznána Konferencí ministrů školství obdrţí škola právo k pravidelnému konání zkoušky. 2 Doba a členění zkoušky (1) Maturitní zkouška na německé zahraniční škole se koná vţdy na závěr nejvyššího ročníku. (2) Skládá se z písemné a z ústní zkoušky a popřípadě z mimořádného studijního výkonu. 3 Klasifikační známky a bodový systém (1) Pro hodnocení prospěchu, kterého ţák dosáhne na vyšším stupni (gymnázia) včetně maturitní zkoušky platí následující klasifikační známky: velmi dobrý (1) kdyţ výkon v obzvláštní míře odpovídá poţadavkům; dobrý (2) kdyţ výkon plně odpovídá poţadavkům; uspokojivý (3) kdyţ výkon obecně odpovídá poţadavkům; dostatečný (4) kdyţ výkon sice vykazuje nedostatky, ale celkově ještě odpovídá poţadavkům; ne zcela dostatečný (5) kdyţ výkon neodpovídá poţadavkům, avšak lze z něho rozeznat, ţe ţák má potřebné základní vědomosti a ţe by nedostatky bylo moţno v dohledné

době odstranit nedostatečný (6) kdyţ výkon neodpovídá poţadavkům a dokonce i základní vědomosti vykazují mezery, takţe nedostatky by nebylo moţné v dohledné době odstranit. (2) Pro převod klasifikačních známek do bodového systému platí následující klíč: Známka 1 odpovídá 15/14/13 bodům podle tendence známky Známka 2 odpovídá 12/11/10 bodům podle tendence známky Známka 3 odpovídá 9/8/7 bodům podle tendence známky Známka 4 odpovídá 6/5/4 bodům podle tendence známky Známka 5 odpovídá 3/2/1 bodům podle tendence známky Známka 6 odpovídá 0 bodů. 4 Prokázání úspěšného absolvování vyšších tříd gymnázia a všeobecné způsobilosti ke studiu na vysoké škole (celková kvalifikace) (1) Celková kvalifikace. na základě které se přiznává všeobecná způsobilost ke studiu na vysoké škole, vyplývá z celkového prospěchu ve třech oblastech kvalifikační fáze; skládá se z - dílčí kvalifikace na bázi prospěchu při výuce tří předmětů písemné zkoušky v prvních třech pololetích: oblast A ( 7 II. (1)); - dílčí kvalifikace na bázi prospěchu při výuce dalších kvalifikačních předmětů: oblast B ( 7 II. (2)); - dílčí kvalifikace v oblasti zkoušky: oblast C ( 7 II. (3)) a popř. z mimořádného studijního výkonu ( 37). (2) Pro celkovou kvalifikaci lze dosáhnout maximálně 900 bodů,a to 270 bodů v oblasti A, 330 bodů v oblasti B a 300 bodů v oblasti C. (3) Všeobecná způsobilost ke studiu na vysoké škole se přizná, dosáhne-li ţák nejméně 300 bodů, a to ve třech oblastech vţdy nejméně alespoň jednu třetinu z celkově dosaţitelných bodů v dané oblasti. Kompenzace mezi těmito třemi oblastmi není moţná.

5 Kvalifikační předměty (1) Celková kvalifikace zahrnuje pro uchazeče zpravidla deset předmětů: a) ze tří oblastí úkolů jazykově-literárně-umělecká oblast úkolů (I), společensko-vědní oblast úkolů (II), matematicko-přírodovědně-technická oblast úkolů (III) -: - němčina - matematika; - celkem čtyři předměty předmětových oblastí cizí jazyky (popř. včetně jazyka dané země) a přírodní vědy (fyzika, chemie, biologie), přičemţ obě předmětové oblasti musí být zohledněny kaţdý nejméně jedním předmětem; - dějepis; - jeden estetický předmět (výtvarná výchova, hudební výchova); b) náboţenství, resp. etika/filozofie; c) tělesná výchova. Kvalifikační předměty jsou ve čtyřech pololetích kvalifikační fáze pro uchazeče povinné. Pokud se ve škole nevyučuje náboţenství/etika/filozofie, zahrnuje celková kvalifikace devět předmětů. (2) Počet kvalifikačních předmětů se zvyšuje, popř. můţe být vyšší, jestliţe učební plán školy obsahuje další předměty jako povinné, popř.volitelné, a to : - jeden další předmět v předmětových oblastech cizí jazyky/přírodní vědy; - jeden další předmět ze společenskovědní oblasti úkolů (zeměpis, občanská nauka/politika, náboţenství/etika/filozofie); - informatiku. (3) Předmět vyučovaný s menší hodinovou dotací neţ dvě hodiny týdně nemůţe být kvalifikačním předmětem. 6 Předměty zkoušky (1) Zahraniční škola s výukou v německém jazyce a) Němčina je napevno stanoveným předmětem písemné zkoušky (1. předmět zkoušky). b) Druhý a třetí předmět písemné zkoušky uvede uchazeč v přihlášce ke zkoušce, a to dva z následujících předmětů:

- matematika; - jeden cizí jazyk, kterému se vyučovalo aţ k maturitní zkoušce v nejméně šesti po sobě následujících ročnících a v obou posledních ročních s hodinovou dotací vţdy nejméně čtyři hodiny týdně; - jeden přírodovědný předmět (fyzika, chemie, biologie), kterému se vyučovalo aţ k maturitní zkoušce v nejméně čtyř po sobě následujících ročnících a v obou posledních ročních s hodinovou dotací vţdy nejméně tři hodiny týdně; - jeden společenskovědní předmět (dějepis, zeměpis, občanská nauka/politika), kterému se vyučovalo aţ k maturitní zkoušce v nejméně čtyř po sobě následujících ročnících a v obou posledních ročních s hodinovou dotací vţdy nejméně tři hodiny týdně. c) Povinný předmět ústní zkoušky (4. předmět zkoušky) uvede uchazeč v přihlášce ke zkoušce, přičemţ volí ze svých kvalifikačních předmětů, které nepatří k předmětům jeho písemné zkoušky (srov. d) a odst. (3)). d) Čtyři předměty zkoušky musí pokrýt všechny tři oblasti úkolů ( 5 (1) a)). (2) Školy setkávání dvou kultur a) Němčina je napevno stanoveným předmětem písemné zkoušky (1. předmět zkoušky). b) Druhý a třetí předmět písemné zkoušky uvede uchazeč v přihlášce ke zkoušce, a to dva z následujících předmětů: - matematika; - jeden cizí jazyk včetně jazyka dané země -, kterému se vyučovalo aţ k maturitní zkoušce v nejméně šesti po sobě následujících ročnících a v obou posledních ročních s hodinovou dotací vţdy nejméně čtyři hodiny týdně; - jeden přírodovědný předmět (fyzika, chemie, biologie), kterému se vyučovalo aţ k maturitní zkoušce v nejméně čtyř po sobě následujících ročnících a v obou posledních ročních s hodinovou dotací vţdy nejméně tři hodiny týdně; c) Povinný předmět ústní zkoušky (4. předmět zkoušky) uvede uchazeč v přihlášce ke zkoušce, přičemţ volí ze svých kvalifikačních předmětů, které nepatří k předmětům jeho písemné zkoušky (srov. d) a odst. (3)). d) Pokud jazyk dané země patří k povinnému vyučování, musí být jedním ze čtyř předmětů maturitní zkoušky. (3) Uvedení jednoho z předmětů náboţenství/etika/filozofie, informatika, výtvarná výchova, hudební výchova a tělesná výchova jako 4. předmětu zkoušky předpokládá, ţe Výbor Spolku a zemí pro školskou práci v zahraničí (BLASchA) udělil škole souhlas ke konání zkoušek v tomto předmětu.

(4) Pro ţáky, kteří po změně školy nastoupí do školy nově, platí zásadně, ţe se musí přizpůsobit výukovému řádu školy. Pokud je zapotřebí zvláštních úprav na základě dosavadního průběhu jejich vzdělávání, které se odchylují od výukového řádu školy, předpokládá souhlas ze strany předsedy zemí Výboru Spolku a zemí pro školskou práci v zahraničí (Sekretariát Konference ministrů školství, Bonn), ţe i v těchto případech budou, pokud jde o celkovou kvalifikaci a maturitní zkoušku, v zásadě splněny poţadavky uváděné v tomto řádu. Odůvodněnou ţádost je třeba předloţit ihned po přijetí ţáka. (5) Pokud povinný předmět schválený na základě zvláštní úpravy nad rámec učebního plánu nepatří k předmětům maturitní zkoušky uchazeče, nesmí být na vyšším stupni gymnázia uzavřeno ţádné pololetí s 0 body a pro potřeby kvalifikace se musí započítat prospěch alespoň za poslední pololetí. 7 Způsoby prokázání kvalifikace I. Předměty (1) Celkově musí být v oblastech A, B, C (srov. 4 (1)) pololetní prospěch v níţe uvedených předmětech započítán pro kvalifikaci v následujícím počtu: - němčina: čtyři; - matematika: čtyři; - cizí jazyky a přírodní vědy: v obou předmětových oblastech dohromady z toho v kaţdé z těchto dvou předmětových oblastí min. čtrnáct; min. čtyři; - společenskovědní oblast úkolů: z toho v dějepise min. čtyři; min. dvě; - estetickovýchovný předmět min. tři. (2) Prospěch dosaţený z tělesné výchovy můţe být započten nanejvýš za tři pololetí. II. Oblasti dílčích kvalifikací (1) Oblast A: a) V této oblasti se body, kterých ţák dosáhl ve třech předmětech písemné zkoušky za první tři pololetí kvalifikační fáze, započítávají pro kvalifikaci dvojnásobkem. Maximální dosaţitelný počet bodů se pro tuto oblast vypočítá takto: 9 x 15 x 2 = 270.

Ţák musí dosáhnout nejméně 90 bodů. b) Ţádné z devíti pololetí nesmí být ukončeno 0 body. c) V nejméně šesti z devíti pololetí musí ţák dosáhnout nejméně 5 bodů při jednoduchém hodnocení. (Poslední pololetí kvalifikační fáze v předmětech zkoušky se započítává v oblasti C). (2) Oblast B: a) V této oblasti se z vyučování během kvalifikační fáze prospěch v kvalifikačních předmětech, které nepatří k předmětům písemné zkoušky uchazeče, pro kvalifikaci započítává 22x pololetních prospěchů jednoduchým hodnocením. Maximální dosaţitelný počet bodů se pro tuto oblast vypočítá takto: 22 x 15 x 1 = 330. Ţák musí dosáhnout nejméně 110 bodů. b) Ke 22 pololetím, která se započítávají, patří studijní výkony ve 4. předmětu ústní zkoušky v prvních třech pololetích kvalifikační fáze. Ţádné z těchto tří pololetí nesmí být ukončeno 0 body. (Poslední pololetí kvalifikační fáze v předmětech zkoušky se započítává v oblasti C). c) V nejméně 16 ze započítávaných 22 pololetí musí ţák dosáhnout nejméně 5 bodů při jednoduchém hodnocení. d) Z 22 pololetních prospěchů, které se započítávají do kvalifikace, můţe být aţ 5 pololetních prospěchů z jednoho předmětu. e) Pololetí uzavřené s 0 body nelze započítat. f) Pro 2. cizí jazyk podle Směrnic 6.1.4. platí: Ţádné pololetí v kvalifikační fázi nesmí být uzavřeno s 0 body. Pokud jde o tento jazyk, musí se jedno z obou posledních pololetí kvalifikační fáze započítat do celkové kvalifikace (3) Oblast C: a) V této oblasti se z kaţdého ze čtyř předmětů zkoušky do kvalifikace započítává prospěch v posledním pololetí kvalifikační fáze formou jednoduchého hodnocení a výsledek maturitní zkoušky čtyřnásobkem, pokud se nezapočítává ţádný mimořádný studijní výkon. Maximální dosaţitelný počet bodů se pro tuto oblast bez mimořádného studijního výkonu vypočítá takto: (4 x 15 x 1) + (4 x 15 x 4) = 300. Ţák musí dosáhnout nejméně 100 bodů. b) V ţádném ze čtyř předmětů zkoušky nesmí být poslední pololetí uzavřeno s 0 body.

c) Pokud je nějaký předmět písemné zkoušky zkoušen také ústně, získá se výsledek zkoušky z písemné a z ústní části podle tabulky v Příloze 3. d) V maturitní zkoušce lze v případě zahrnutí mimořádného studijního výkonu ( 37) ve čtyřech povinných předmětech zkoušky dosáhnout maximálně vţdy 60 bodů. Při tom se prospěch z těchto předmětů v posledním pololetí školního roku započítává jednou, výkony dosaţené při maturitní zkoušce se hodnotí v kaţdém z těchto předmětů trojnásobkem. Díky mimořádnému studijnímu výkonu lze dosáhnout maximálně 60 bodů (15 x 4). e) Bez mimořádného studijního výkonu musí součet bodů (výsledek 4. pololetí a výsledek zkoušky) ze dvou předmětů zkoušky činit minimálně 25 bodů za kaţdý. S mimořádným studijním výkonem musí součet bodů (4 pololetní výsledky a předmět zkoušky) ze dvou předmětů zkoušky činit nejméně 20 bodů za kaţdý z nich. 8 Postup při podvodném jednání a jiném narušení průběhu zkoušky (1) a) Kdo se dopustí při písemné zkoušce podvodu, pokusu o podvod nebo se proviní tím, ţe je takovému jednání nápomocen, bude z další účasti na zkoušce vyloučen. V takovém případě se ţák posuzuje, jako by maturitní zkoušku vykonal s výsledkem nevyhověl. b) Je-li podvodné jednání zjištěno aţ po vydání vysvědčení o zkoušce, lze takový případ posoudit, jako by ţák vykonal maturitní zkoušku s výsledkem nevyhověl a vysvědčení můţe být prohlášeno za neplatné. c) Kdo se dopustí při písemné zkoušce opakovaně podvodu, pokusu o podvod nebo se opakovaně proviní tím, ţe je takovému jednání nápomocen, bude z další účasti na zkoušce vyloučen s konečnou platností a musí vyšší stupeň gymnázia opustit. d) Ředitel školy ţáky před začátkem písemné zkoušky seznámí s těmito ustanoveními. e) Dojde-li ke zjištění podvodného jednání nebo nějakého jiného porušení pravidel, učiní ředitel školy potřebná opatření. f) Pokud povaha případu výjimečně připouští mírnější posouzení, vydá ředitel školy po dohodě s vyučujícím daného předmětu a učiteli, kteří jsou členy zkušební komise, souhlas s vypracováním nových úloh. Uplatnění tohoto ustanovení předpokládá souhlas zmocněnce Konference ministrů školství.. (2) Při podvodu, pokusu o podvod nebo při nápomoci k takovému jednání během ústní zkoušky se ustanovení uvedená v odst. (1) uplatní přiměřeně. (3) Pokud uchazeč při jednotlivé zkoušce odmítne vypracování úloh nebo se nějakým jiným způsobem vyhne zjištění prospěchu, obdrţí místo známky poznámku nelze zjistit. Tato poznámka odpovídá hodnocení 0 body.

Stejným způsobem se postupuje, pokud ţák zmešká jednotlivou zkoušku z důvodů, které jsou na jeho straně. (4) Odmítne-li nebo zmešká-li uchazeč z důvodů, které jsou na jeho straně, více neţ jednu jednotlivou zkoušku, posuzuje se, jako by maturitní zkoušku vykonal neúspěšně. II. Zkušební komise 9 Zkušební komise (1) Členy zkušební komise při maturitní zkoušce jsou vţdy: a) zmocněnec Konference ministrů školství jako vedoucí zkoušky, b) německý ředitel školy nebo, v odůvodněných případech, jeho zástupce, c) třídní učitel a popřípadě koordinátor vyššího stupně gymnázia, d) diplomatický, popř. profesně konzulární zástupce Spolkové republiky Německo místně příslušný podle sídla školy, e) člen předsednictva školského spolku. Pokud se některý člen komise nemůţe zhostit svých povinností, zařídí ředitel školy jeho zastupování. (2) Zmocněnec Konference ministrů školství je jmenován presidentem Konference ministrů školství po dohodě s Ministerstvem zahraničních věcí. Je to člen Výboru Spolku a zemí pro školskou práci v zahraničí. (3) Vedoucí zkoušky musí mít učitelskou způsobilost pro vyšší stupeň gymnázia. (4) Zmocněnec Konference ministrů školství je odpovědný za to, ţe maturitní zkouška bude řádně provedena. K jeho úkolům patří, aby s ohledem k různým zahraničně specifickým okolnostem zabezpečil srovnatelnost a přiměřenost měřítek pro hodnocení výkonů, které se započítávají pro celkovou kvalifikaci. (5) Zmocněnec Konference ministrů školství je aţ do chvíle, neţ se dostaví na místo školy zastupován ve zkušební komisi ředitelem školy. (6) Zmocněnec Konference ministrů školství můţe, poté co zašle práce písemné zkoušky se svými stanovisky a rozhodnutími zpět škole, přenést další řízení zkoušky na ředitele školy. Kontinuita dozoru prostřednictvím Konference ministrů školství musí zůstat zaručena.

10 Předmětové zkušební komise (1) členy předmětové zkušební komise jsou: - předseda, - zkoušející daného předmětu, - zapisovatel, - podle moţností přísedící s aprobací pro výuku daného předmětu. (2) Předsedou předmětových zkušebních komisí je vedoucí zkoušky. Pokud musí zkoušky probíhat paralelně, můţe předsednictví delegovat. (3) Zkoušejícím daného předmětu je zpravidla vyučující předmětu, který uchazeče vyučoval v posledním ročníku. (4) Ředitel školy jmenuje příslušného zapisovatele a odborného přísedícího. (5) Zmocněnec Konference ministrů školství je oprávněn jmenovat vyučující jiné Německé školy v zahraničí do funkcí zapisovatelů nebo odborných přísedících.. 11 Účastníci a hosté u ústních zkoušek (1) a) Ústních zkoušek se kromě členů zkušební komise a předmětových zkušebních komisí účastní i další učitelé školy uvolnění ze Spolkové republiky Německo. b) Vyučující školy, kteří nejsou uvolněni ze Spolkové republiky Německo a kteří nejsou členy zkušební komise nebo některé předmětové zkušební komise se mohou ústních zkoušek zúčastnit. (2) a) Členové předsednictva školského spolku mají právo zúčastnit se jako hosté ústních zkoušek. b) O účasti dalších hostů na ústních zkouškách rozhoduje vedoucí zkoušky. c) O účasti nanejvýš dvou ţáků předposledního ročníku na některé ústní zkoušce rozhoduje vedoucí zkoušky. Předpokladem účasti je souhlas uchazeče. Při poradách o výkonech podaných u zkoušky není přítomnost hostů a ţáků přípustná.

12 Povinnost zachovávání mlčenlivosti Členové zkušební komise a předmětových zkušebních komisí jakoţ i další účastníci ústních zkoušek jsou povinni o celém průběhu zkoušek zachovávat mlčenlivost. III. Příprava maturitní zkoušky 13 Poučení o zkušebním řádu Před začátkem vyššího stupně jsou ţáci a jejich zákonní zástupci informováni o řádu maturitní zkoušky. Nejpozději na počátku nejvyššího ročníku jsou ţáci ještě jednou poučeni o ustanoveních zkouškového řádu. 14 Přihlášení zkoušky Škola přihlásí zkoušku nejvyššího ročníku po zahájení školního roku sluţební cestou u Konference ministrů školství. Přihláška obsahuje: - údaje o prvním a posledním vyučovacím dni a údaje o prázdninách v příslušném školním roce jakoţ i údaje o dnech, ve kterých se nekoná vyučování v druhém pololetí školního roku, - návrh termínů písemné zkoušky (viz 23) a ústní zkoušky (viz 28), - údaj o pravděpodobném počtu uchazečů, - sdělení, ţe ţádný člen zkušební komise nebo předmětové zkušební komise není v příbuzenském vztahu s ţádným z uchazečů, - ţádost o jmenování vedoucího zkoušky. 15 Přihlášení ke zkoušce (1) Ţáci se k maturitní zkoušce hlásí v prvním pololetí nejvyššího ročníku v termínu stanoveném školou předloţením vyplněného formuláře podle Přílohy 4 (uvedení tří předmětů písemné zkoušky a čtvrtého předmětu ústní zkoušky).

(2) K přihlášce se připojí vlastnoručně napsaný ţivotopis a popis dosavadního průběhu vzdělávání. IV. Připuštění k maturitní zkoušce 16 Připuštění k písemné zkoušce (1) Po ukončení prvního pololetí posledního ročníku se stanoví dílčí kvalifikace ţáků v oblasti A ( 7 II. (1))(Příloha 5). Této konference, která se koná za předsednictví ředitele školy, se účastní alespoň zástupce ředitele školy, třídní učitel a popřípadě koordinátor vyššího stupně. (2) Kdo splňuje podmínky uvedené v 7 II. (1), je připuštěn k písemné zkoušce. V ostatních případech je třeba konstatovat, ţe souhlas s připuštěním nemůţe být udělen. (3) Kdo uţ nemůţe splnit podmínky pro dílčí kvalifikaci v oblasti B ( 7 II. (2)) ani při zahrnutí optimálních výsledků ve druhém pololetí posledního ročníku, není rovněţ k písemné zkoušce připuštěn. (4) Z této konference se pořídí zápis. (5) Výsledky této konference se sdělí ţákům. Pokud není ţák připuštěn k písemné zkoušce, sdělí ředitel školy tuto skutečnost písemně bezodkladně popřípadě také zákonným zástupcům. 17 Připuštění k ústní zkoušce (1) Po ukončení vyučování v posledním ročníku se krátce před ústní zkouškou na konferenci ve sloţení podle 16 (1) stanoví dílčí kvalifikace ţáků v oblasti B ( 7 II. (2)) (Příloha 5). (2) Jsou-li splněny podmínky uvedené v 7 II. (2) a ţádný ze čtyř předmětů zkoušky nebyl za poslední pololetí posledního ročníku uzavřen s 0 body, udělí se souhlas s připuštěním k ústní zkoušce.

(1) V ostatních případech je třeba konstatovat, ţe souhlas s připuštěním nemůţe být udělen. (2) Z této konference se pořídí zápis. (3) Výsledky této konference se sdělí ţákům. Pokud není ţák připuštěn k písemné zkoušce, sdělí ředitel školy tuto skutečnost písemně bezodkladně popřípadě také zákonným zástupcům. 18 Postup při nepřipuštění ke zkoušce, odstoupení od zkoušky nebo přerušení zkoušky a při opakovaném přihlášení ke zkoušce (1) Kdo nebyl připuštěn k písemné zkoušce nebo na začátku písemné zkoušky od písemné zkoušky odstoupí, opakuje druhé pololetí předposledního ročníku a první pololetí posledního ročníku. (2) Kdo nebyl připuštěn k ústní zkoušce nebo zkoušku přeruší po konferenci podle 17, opakuje obě pololetí posledního ročníku. V obou případech se posuzuje, jako by zkoušku vykonal neúspěšně. (3) Při opakovaném přezkoumání, zda jsou splněny podmínky pro připuštění ke zkoušce, můţe být vyuţito pouze prospěchu dosaţeného v opakovaných pololetích jen při jejich druhém absolvování. (4) Kdo po tři a půl roku trvající návštěvě vyššího stupně gymnázia nebyl připuštěn k písemné zkoušce, musí vyšší stupeň gymnázia opustit, protoţe během maximální doby setrvání v rozsahu čtyř let nemůţe splnit podmínky pro sloţení maturitní zkoušky. O výjimkách ve zvlášť odůvodněných případech hodných zvláštního zřetele rozhoduje předseda zemí Výboru Spolku a zemí pro školskou práci v zahraničí. 19 Předkládání zkušebních podkladů (1) Bezprostředně po konferenci podle 16 předloţí škola vedoucímu zkoušky následující podklady: a) abecední seznam uchazečů podle vzoru přiloţeného v Příloze 6; b) eventuálně je třeba sdělit, kolik ţáků posledního ročníku se nepřihlásilo ke zkoušce a/nebo kolik ţáků nebylo připuštěno k písemné zkoušce; c) přehled o předmětech písemné a ústní zkoušky s uvedením počtu uchazečů za kaţdý předmět;

d) zprávy předloţené ţáky ( 15 (2)); e) celkový posudek o třídě; f) pokud předseda zemí Výboru Spolku a zemí pro školskou práci v zahraničí udělil souhlas s mimořádnými úpravami pro jednotlivé ţáky, je třeba přiloţit kopii dopisu obsahujícího tento souhlas; g) zápis z konference podle 16. Vedoucí zkoušky má právo vyţádat si další podklady. (2) Při příjezdu se vedoucímu zkoušky předají následující podklady: a) zápis z konference podle 17; b) zkouškové archy uchazečů (Příloha 5) podle stavu k danému časovému okamţiku c) přehled o zkoušce (Příloha 7) V. Provádění/Provedení maturitní zkoušky A. Písemná zkouška 20 Požadavky při písemné zkoušce (1) Úlohy mají uchazečům poskytnout příleţitost, aby demonstrovali znalosti metod, samostatné myšlení, schopnost úsudku a dovednost prezentace. Nesmějí být podobné nějaké jiţ řešené nebo zpracovávané úloze ani nesmějí být připraveny ve vyučování tak, aby jejich vypracování nevyţadovalo samostatný výkon. (2) Úlohy musí organicky vyplývat z vyučování obou posledních ročníků. I přes vytváření určitých těţišť, jeţ se z hlediska didaktiky provádění zkoušky jeví jako ţádoucí, se úlohy, které mají uchazeči vypracovat, nesmějí omezovat na tematické okruhy jednoho pololetí. (4) Zadání úkolů musí být zpracována tak, aby uchazeči mohli prokázat schopnosti a vědomosti ve všech třech oblastech poţadavků: - Oblast poţadavků I zahrnuje reprodukci vědění a věcných obsahů z určité vymezené oblasti v osvojených souvislostech jakoţ i popis a pouţívání osvojených a procvičených pracovních technik a postupů v opakovaných souvislostech.

- Oblast poţadavků II zahrnuje samostatné vysvětlení, zpracování a prezentaci známých věcných obsahů a samostatné pouţívání a přenášení toho, co si uchazeč osvojil, na srovnatelné nové situace a věcné obsahy. - Oblast poţadavků III zahrnuje plánovité zpracovávání komplexních faktů s cílem dopracovat se k samostatným řešením, interpretacím a hodnocením. Pokud jde o prezentaci oblastí poţadavků ve vztahu k předmětům, odkazuje se na příslušnou předmětovou dohodu Konference ministrů školství o Jednotných poţadavcích maturitní zkoušky. (4) Oblasti poţadavků se nedají vţdy ostře oddělovat. Je třeba je vidět v jejich vzájemné závislosti; proto v praxi zadávání úloh dochází mezi oblastmi poţadavků k překrývání. Dílčí úlohy se nemusí nutně přiřazovat jen k jedné oblasti poţadavků. Nicméně velmi často lze vyţadovaný výkon přiřadit převáţně jedné oblasti poţadavků. Posloupnost oblastí poţadavků v zadání úloh by měla respektovat princip rostoucí samostatnosti vyţadovaného výkonu u zkoušky. Míra samostatnosti poţadovaného výkonu u zkoušky je při tom závislá na předpokladech z vyučování. (5) Těţiště zadání úlohy spočívá v oblasti poţadavků II. Vedle toho je třeba přihlíţet k oblastem poţadavků I a III, a sice k oblasti poţadavků I ve větší míře neţ k oblasti poţadavků III. 21 Úlohy pro písemnou zkoušku Pro zadávání úloh v rámci písemné zkoušky platí předmětové specifické pokyny ve Směrnicích pro vyšší stupeň gymnázia s výukou ve třídách na německých školách v zahraničí v příslušně platném znění. 22 Předkládání a výběr návrhů úloh pro písemnou zkoušku (1) Návrhy úloh předkládá vyučující daného předmětu v nejvyšší třídě za respektování ustanovení týkajících se příslušného předmětu v Jednotných poţadavcích ke zkoušce (EPA). (2) K návrhům všech úloh se přikládají vysvětlující poznámky, které mají být uchazečům poskytnuty pro vypracování úloh, a uvedou se pomůcky, které jim mají být dány k dispozici.

(3) S kaţdým návrhem úloh se předkládají údaje o očekávaném výkonu ţáka, zejména takového, který má být hodnocen jako dobrý, a takového, který představuje hodnocení dostatečný (horizont očekávání), a hodnotící kritéria, přičemţ se popíše vztah ke všem oblastem poţadavků. K těmto údajům patří stručné výpovědi o specifických předpokladech z vyučování. Zároveň se uvede, jakou váhu mají mít poţadavky popsané v 20 a v jakém vzájemném poměru mají být při hodnocení celkového prospěchu zohledněny dílčí úlohy. (4) K návrhům úkolů se dále přikládají: a) prohlášení vyučujícího příslušného předmětu, ţe je zajištěno uchování návrhů úloh v tajnosti; b) přehled o obsazích výuky v obou nejvyšších ročnících, ve výuce jazyků také údaje o přečtených knihách; c) v němčině, v cizích jazycích a v přírodních vědách jakoţ i popř. ( 6 (1) b)) v předmětech společenskovědního základu přehled témat prací napsaných v obou posledních ročnících; d) popř. zdroje, odkud pocházejí materiály, na jejichţ základě byly návrhy úloh zpracovány, s přesným uvedením pramenů (jakoţ i v cizích jazycích počet slov textů, lexikální pomůcky, resp., změny a krácení textů); e) popř. ţádost o prodlouţení doby práce podle 24 (3) b) resp. e). (5) Ředitel školy přezkoumá návrhy úloh, pokud jde o jejich soulad s ustanovením i obsaţenými v tomto řádu ( 20-22), opatří je poznámkou o svém souhlasu a pošle je v zapečetěné obálce s dostatečným časovým předstihem vedoucímu zkoušky. K návrhům musí být pro kaţdý předmět zkoušky připojena další neuzavřená a příslušným způsobem označená obálka. (6) Vedoucí zkoušky přezkoumá, zda návrhy úloh jsou vhodné, schválí vhodné úlohy, vybere úlohy určené k vypracování a zašle je, pro kaţdý předmět zkoušky ve zvláštní zapečetěné obálce, zpět řediteli školy. Vedoucí zkoušky můţe navrţené úlohy pozměnit, vyţádat si nové úlohy nebo zadat sám jiné úlohy. (7) Obálka s úlohami smí být otevřena za přítomnosti ředitele školy aţ v den příslušné písemné zkoušky. Pokud vedoucí zkoušky některý návrh změní, poznamená tuto skutečnost na obálce. V tomto případě se obálka za přítomnosti ředitele školy otvírá v den, který předchází dni, ve kterém se koná příslušná písemná zkouška.

Pokud byla v některém přírodovědném předmětu vybrána úloha na experimentálním základě, otevře se v obálka (označená vedoucím zkoušky písmenem E) za přítomnosti ředitele školy jiţ v den, který předchází dni, ve kterém se koná příslušná písemná zkouška, pokud o to škola poţádala a vedoucí zkoušky s tím vyslovil souhlas. (8) Je povinností vyučujících, kteří zadávají úlohy, a ředitele školy, aby se postarali o to, aby úlohy pro písemnou zkoušku byly uchazečům známy aţ při zahájení jednotlivé práce. Jakékoli náznaky týkající předloţených úloh jsou nepřípustné. (9) Nevybrané, avšak schválené návrhy přebírá aţ do ukončení zkoušky do úschovy ředitel školy. (10) Pokud některý z uchazečů nemohl nastoupit ke zkoušce nebo ji musel přerušit, stanoví ředitel školy nový termín. Při této zkoušce se k vypracování zadají schválené, avšak nevybrané úlohy. V němčině, popř. ve společenskovědních předmětech a v předmětech, ve kterých nebyly nevybrané úlohy schváleny, vypracuje vyučující příslušného předmětu dodatečné úlohy v potřebném počtu a ředitel školy je schválí. 23 Termín písemné zkoušky Termín písemné zkoušky stanoví ředitel školy po dohodě s vedoucím zkoušky. 24 Postup při písemné zkoušce (1) Nejpozději v poslední školní den před první písemnou prací poučí ředitel školy uchazeče na důsledky, které s sebou nese podvodné jednání ( 8). (2) Uchazeči pracují na úlohách za stálého dozoru vyučujících. Zhotoví se zasedací pořádek uchazečů. (3) Čas určený na vypracování písemných prací zkoušky činí: a) v předmětu němčina 5 celých hodin;

b) v cizích jazycích 4 plné hodiny; v jazyce dané země na ţádost 4 aţ 5 plných hodin c) ve společenskovědních předmětech max. 5 plných hodin d) v předmětu matematika 4 plné hodiny; e) v přírodních vědách 3 plné hodiny. Vedoucí zkoušky můţe v přírodních vědách na zdůvodněnou ţádost prodlouţit dobu práce, a to aţ o 30 minut, pokud je to nezbytné pro vyhodnocení materiálů, nebo aţ o 60 minut, pokud je to nezbytné k provedení ţákovských experimentů. (4) Doba práce začíná bezprostředně poté, co byly předloţeny úlohy nebo dokončen experiment prováděný vyučujícím. V předmětech, ve kterých si uchazeči úlohu k vypracování vybírají, začíná doba práce 20 minut po předloţení úloh. Doba práce nesmí být přerušena přestávkou. (5) Pro práce i koncepty se smí pouţívat jen papír, který je opatřen razítkem školy. (6) Pokud by se ukázalo, ţe k vypracování je zapotřebí pomůcek, které nejsou uvedeny v návrzích, je třeba, aby je vyučující daného předmětu dodatečně poznamenal na okraji návrhu a do protokolu (odst. (10)). (7) Uchazeči mohou připojit ke svým pracím vysvětlivky, které podávají informaci o pracovním postupu nebo o potíţích, které zabránily vyřešení úlohy. (8) Uchazeči nejsou povinni zhotovovat si koncept. (9) Uchazeči, kteří dokončili svou práci, ji odevzdají a opustí místnost, kde se koná zkouška. Škola učiní opatření, aby nebyli nápomocni dalším uchazečům. Ihned po uplynutí doby určené k vypracování úlohy musí být všechny práce odevzdány. K pracím se připojí všechny koncepty a náčrty. (10) O písemné zkoušce se vyhotoví protokol. V protokolu se poznamená, kdy začala doba určená k vypracování a kdy byly odevzdány jednotlivé práce, jak dlouho konali jednotliví vyučující dozor a na jak dlouho opustili jednotliví uchazeči místnost, ve které se zkouška konala. Zaznamenají se dodatečné pracovní pomůcky (odstavec (6)). Kaţdý vyučující potvrdí, ţe během doby, kdy konal dozor, probíhala zkouška řádným způsobem. V případě, ţe dojde k mimořádným událostem, je třeba do protokolu uvést, jaká byla přijata opatření.

25 Korektura, posuzování a klasifikace písemných prací I. Obecně platí následující ustanovení: (1) Z korektury a posouzení písemných prací má vyplynout, jaká hodnota je přikládána řešením, výsledkům analýz nebo argumentům, ke kterým uchazeči došli, a do jaké míry bylo řešené zadané úlohy podpořeno zdařilými příspěvky nebo negativně ovlivněno věcnými nebo logickými chybami. Silné stránky a slabiny prací musí být označeny a komentovány z předmětově specifického hlediska. Závaţné a nahromaděné prohřešky vůči jazykové správnosti v německém jazyce nebo vůči vnější úpravě vedou ke strţení 1 aţ 2 bodů jednoduchého hodnocení; pro předmět němčina platí ohledně jazykové správnosti vlastní kritéria. (2) U ţáků s jiným mateřským jazykem neţ němčinou se přihlíţí ke zvláštním okolnostem, pokud jde o jazykovou správnost. (3) Učitel příslušného předmětu označí chyby kaţdé písemné práce zkoušky podle povahy a závaţnosti, popíše v posudku přednosti a nedostatky práce a zhodnotí práci jednou známkou a počtem bodů (jednoduché hodnocení). Korektura na okraji má zjišťující charakter. Musí učinit hodnocení výkonu u zkoušky transparentním a umoţnit zdůvodňující odkazy. K pracím se přiloţí celkový posudek o pracích zkoušky. (4) Pokud by výjimečně mělo dojít k odchýlení od předloţených hodnotících kritérií ( 22 (3)), je tuto skutečnost nutno zvlášť odůvodnit zároveň s předáním prací vedoucímu zkoušky. (5) Ředitel školy pověří jednoho z vyučujících daného předmětu provedením druhé korektury zkušebních prací. Druhý korektor se po prohlédnutí práce buď ztotoţní s hodnocením, nebo k ní připojí vlastní posudek s hodnocení podle odstavce (3); odchylné posouzení musí být odůvodněno. (6) Vedoucí zkoušky, který stanoví konečnou klasifikaci zkušebních prací (srov. 33 (2)), je oprávněn navrhovaná hodnocení pozměnit a můţe, pokud existují pochybnosti o samostatném vypracování jednotlivé práce nebo všech zkušebních prací, prohlásit tyto práce za neplatné a zadat k vypracování nové úlohy. O učiněných opatřeních se pořídí záznam. II. Pro posuzování a klasifikaci písemných prací platí v jednotlivostech předmětově specifické pokyny a ustanovení ve Směrnici pro vyšší stupeň gymnázia s výukou ve třídách na německých školách v zahraničí v aktuálně platném znění. 26 Předání zkušebních prací

Písemné práce včetně úloh (včetně toho, jaká očekávání jsou s jejich vypracováním spojena) a celkovým posudkem o zkušebních pracích v jednotlivých předmětech se včas doručí vedoucímu zkoušky. Přiloţí se protokol o písemné zkoušce. B. Ústní zkouška 27 Předměty ústní zkoušky (1) Předměty ústní zkoušky jsou: a) příslušné tři předměty písemné zkoušky (viz 6 (1) a) b), resp. (2) a) b)); b) 4. předmět maturitní zkoušky zvolený podle 6 (1) c), popř. (2) c) (3) Osvobození od ústní zkoušky ze 4. předmětu není přípustné. 28 Termín ústní zkoušky Termín ústní zkoušky stanoví vedoucí zkoušky po dohodě s ředitelem školy. 29 Porada před ústní zkouškou Před začátkem ústních zkoušek ze 4. předmětu zkoušky se koná porada vedoucího zkoušky se členy předmětových zkušebních komisí o postupu při ústních zkouškách a jejich organizaci. 30 Postup u ústní zkoušky (1) Ústní zkoušky se provádějí jako individuální nebo skupinové zkoušky.

(2) Uchazeči jsou povinni dostavit se v udanou dobu k příslušné zkoušce. (3) Uchazeči se připravují pod dozorem vyučujících. Za organizaci výkonu dozoru odpovídá ředitel školy. Čas určený na přípravu činí zpravidla 20 minut. Se souhlasem vedoucího zkoušky můţe být v přírodovědných předmětech poskytnut čas na přípravu v trvání aţ 90 minut a v esteticko-výchovných předmětech aţ 180 minut. Během času určeného na přípravu ke zkoušce, jehoţ délka se zaznamená do příslušného protokolu, si můţe uchazeč dělat poznámky pro svou prezentaci. Mimořádné události v místnosti určeném na přípravu ke zkoušce se zaznamenají do protokolu. (4) Pro kaţdou zkoušku se zadává jedna omezená úloha, která není uchazeči známa. Úloha se předkládá písemně. Texty a další zadání se doplní pracovními pokyny. 31 (3) se nemění. Délka jednoho textu by neměla překročit rozsah jedné strany (při řádkování 1½). Text se opatří číslováním řádků. (5) Úlohy ústních zkoušek se předají vedoucímu zkoušky s dostatečným předstihem před zahájením zkoušek vedoucímu zkoušky. Zkoušející příslušného předmětu podá k zadané úloze stručné vysvětlení k tomu, jak se úloha vztahuje k výuce a jaký výkon se od uchazeče očekává. (6) Ústní zkoušku provádí zásadně zkoušející daného předmětu ( 10 (3)). Předseda má právo obracet se na uchazeče s otázkami a na přechodnou dobu sám převzít vedení zkoušky. (7) Ústní zkoušky nemá trvat méně neţ 15 minut a nemá překročit zpravidla 20 minut. (8) Předmětová zkušební komise se radí o jednotlivých výkonech u zkoušky. Předseda předmětové zkušební komise stanoví známku a počet bodů. (9) Vedoucí zkoušky vydá přo uchazeče, který nemohl ke zkoušce nastoupit nebo ji musel přerušit patřičná nařízení. (10) O jednotlivé zkoušce se pořídí protokol, do kterého se uvede předmět zkoušky a čas zkoušky a dále jméno uchazeče, zkoušejícího a zapisovatele. Rovněţ se uvede úloha, způsob řešení a průběh rozhovoru při zkoušce.

Kaţdý protokol podepíše zkoušející a zapisovatel. Výpovědi protokolu musí být jednoznačné a srozumitelné a musí reprodukovat také výsledky porady včetně zdůvodnění. 31 Organizace ústní zkoušky (1) Kaţdou zkoušku je třeba připravit tak, aby uchazeči mohli prokázat, ţe mají pevné a utříděné vědomosti, ţe jsou obeznámeni s pracovními metodami daného předmětu, ţe chápou souvislosti a dokáţí vytvářet soudy, ţe mají samostatné myšlení, smysl pro souvislosti v oblasti daného předmětu a schopnost prezentace. Bez ohledu na vytváření klíčových, zásadních okruhů potřebných z hlediska didaktiky provádění zkoušek se nesmí ústní zkouška omezit toliko na tématické okruhy jednoho pololetí. Nesmí být ani obsahovým opakováním některé písemné zkoušky. Úlohy nesmí být, pokud jde o jejich poţadavky, zaloţeny tak, aby se řídily očekávaným výkonem nebo cílovými představami o klasifikaci. (2) V průběhu zkoušky se mají uchazeči pokusit vyřešit připravenou úlohu formou souvislého výkladu nejprve samostatně. Předčítání poznámek učiněných v přípravné místnosti, reprodukce osvojených vědomostí nesouvisejících s tématem i nesouvislé dotazování na jednotlivé izolované vědomosti odporují účelu zkoušky. (3) Examinační rozhovor vedený během zkoušky má ozřejmit větší předmětové souvislosti, které vyplývají z příslušné úlohy. Pokud toto není kvůli nedostatečným znalostem uchazeče moţné, přejde zkoušející na jinou oblast. Přechod na jinou oblast můţe být na místě rovněţ z odborných důvodů. (4) Pokud jde o provádění ústních zkoušek a klasifikaci výkonů u zkoušky, odkazuje se v jednotlivostech na příslušnou dohodu Konference ministrů školství o Jednotných poţadavcích maturitní zkoušky.

32 Ústní zkouška ze 4. předmětu zkoušky (1) Ústní zkoušky z předmětů, které uchazeči uvedli jako 4. předmět maturitní zkoušky podle 6 (1) c), popř. (2) c), se konají před maturitní konferencí ( 33) za předsednictví vedoucího zkoušky. (2) Uchazečům se oznámí pořadí zkoušek. (3) V předmětech výtvarná výchova a hudební výchova můţe být součástí ústní zkoušky také prakticky zaměřená tvůrčí úloha a reflexí tykající se výsledků tvůrčího aktu. 33 Maturitní konference (1) Po ústní zkoušce ze 4. předmětu zkoušky uspořádá vedoucí zkoušky se členy zkušební komise a předmětových zkušebních komisí a s vyučujícími dalších předmětů ve třídě maturitní konferenci. Ještě jednou se poukazuje na povinnost zachovávání mlčenlivosti podle 12. (2) Vedoucí zkoušky se vyjádří k ročníku, který konal zkoušku a vysloví svůj názor na písemné maturitní práce. S konečnou platností se stanoví klasifikace písemných maturitních prací, popřípadě písemné dokumentace mimořádného studijního výkonu. (3) U kaţdého uchazeče se stanoví výsledky ústní zkoušky ze 4. předmětu zkoušky a popřípadě z kolokvia (Příloha 7). (4) Konference stanoví, ze kterých předmětů písemné maturitní zkoušky bude uchazečům nařízena ústní zkouška. a) Ústní zkouška se nařídí, pokud se výsledek písemné maturitní zkoušky liší o 4 nebo více bodů od průměrného počtu bodů za prospěch ve výuce v posledních O výjimkách rozhoduje vedoucí zkoušky. b) Ústní zkoušky se nařídí v případě, kdy podmínky příslušné oblasti zkoušky (oblast C, 7 II.(3)) sice ještě nejsou splněny, ale úspěšné absolvování maturitní zkoušky v důsledku dalších zkoušek se jeví jako moţné. c) Vedoucí zkoušky můţe nad tento rámec nařídit zkoušky po poradě. (5 Ústní zkouška z předmětů písemné zkoušky se nenařídí, kdyţ úspěšné absolvování maturitní zkoušky na základě výsledků písemné maturitní zkoušky a existujících částí celkové kvalifikace i v případě dosaţení maximálního počtu bodů jiţ není moţné. Uchazeč v takovémto případě maturitní zkoušku nevykonal úspěšně. (6) O maturitní konferenci se pořídí zápis.

34 Sdělení uchazečům po maturitní konferenci (1) Po maturitní konferenci se kaţdému uchazeči vydá vyplněný formulář, prostřednictvím něhoţ se mu sdělí - celkové počty bodů dílčích kvalifikací v oblasti A a v oblasti B, - výsledky písemných maturitních prací, - počet bodů, jehoţ uchazeč dosáhl v předmětech zkoušky za poslední pololetí posledního ročníku, - výsledek ústní zkoušky ze 4. předmětu zkoušky, - popř. výsledky z písemných dokumentací "mimořádného studijního výkonu" a z kolokvia, - ústní zkoušky nařízené z předmětů písemné maturitní zkoušky. Formuláře se uchazečům vydají na jejich shromáţdění. (2) Ředitel školy zároveň uchazečům oznámí začátek další ústní zkoušky a upozorní na to, ţe je jejich povinností, aby se informovali na termín své ústní maturitní zkoušky. 35 Dodatečné ústní maturitní zkoušky na přání uchazečů (1) Uchazeči mají moţnost přihlásit se v předmětech písemné maturitní zkoušky, ze kterých není podle 33 (4) nařízena ţádna ústní zkouška, k nejvýše dvěma dodatečným ústním maturitním zkouškám. Za tímto účelem se jim poskytne moţnost, aby se poradili. (2) Písemné přihlášky k dodatečným ústním maturitním zkouškám musí škola obdrţet nejpozději do 12.00 hodin dopoledne pracovního dne, který následuje po maturitní konferenci. 36 Ústní zkouška z 1. - 3. předmětu zkoušky (1) Ústní zkouška z předmětů písemné maturitní zkoušky začíná druhý pracovní den po maturitní konferenci. (2) Rozpis zkoušek se vytvoří v souladu s termínem uvedeným v 35 (2) a vyvěsí se. (3) Pokud je nějakému uchazeči podle 33 (4) b) z předmětů písemné maturitní zkoušky nařízeno konání ústních zkoušek, zkouší se jen z tolika předmětů, kolik je jich třeba ke splnění podmínek uvedených v 7 II. (3). Jakmile jsou podmínky splněny, je o tom uchazeč uvědoměn. Ve zkoušce se pokračuje jen tak dlouho, jak si to přeje uchazeč. Jakmile je jisté, ţe podmínky jiţ nemohou být splněny, ve zkoušce se nepokračuje. Na uchazeče se pohlíţí, jako by v takovém případě maturitní zkoušku nevykonal úspěšně.

C. Mimořádný studijní výkon 37 Mimořádný studijní výkon (1) Na ţádost školy můţe Výbor Spolku a zemí pro školskou práci v zahraničí udělit souhlas tím, aby uchazeči mohli při stanovení celkového počtu bodu maturitní zkoušky uplatnit výsledky mimořádného studijního výkonu: - Ročníkovou práci, která reflektuje výsledky rozsáhlého projektu v oblastech, které lze přiřadit školním referenčním předmětům. - Seminární, projektově orientovaný kurs jdoucí nad rámec jednoho vyučovacího předmětu v rozsahu dvou pololetí s písemnou dokumentací. - Rozsáhlý příspěvek vyplývající z účasti v oficiálně podporované ţákovské soutěţi. Konečné rozhodnutí o uplatnění mimořádného studijního výkonu činí ţák zároveň s přihláškou ke zkoušce. Organizační dohled a dohled z hlediska příslušných školních předmětů konají odborně způsobilí vyučující. (2) Pro korekturu a hodnocení písemné dokumentace platí 25 přiměřeně. Ţák prezentuje výsledky mimořádného studijního výkonu formou kolokvia, vysvětlí jej a odpoví na otázky. Při pracích, na nichţ se podílelo více ţáků, je nezbytné hodnocení individuálního ţákova výkonu. Doba trvání kolokvia se odpovídajícím způsobem prodluţuje. Za výkony ţáka v písemné dokumentaci a při kolokviu stanoví předmětová maturitní komise celkový počet bodů. (3) Pro kolokvium platí zásadně postup při ústní zkoušce 30 s výjimkou určení jednotlivých zkoušek. (4) Hodnocení mimořádného studijního výkonu se děje v poměru 3 : 1 ve vztahu písemné dokumentace k ústnímu kolokviu; desetinná místa se zaokrouhlují. VI. Závěr maturitní zkoušky 38 Stanovení výsledku maturitní zkoušky (1) V rámci závěrečné konference se stanoví počet bodů jichţ kaţdý uchazeč dosáhl při zkoušce (oblast C zkoušky) (Příloha 5). (2) Pokud jsou splněny podmínky uvedené v 7 II. (3), ţák vykonal maturitní zkoušku úspěšně. V ostatních případech se prohlásí, ţe maturitní zkouška nebyla vykonána úspěšně. (3) Stanoví se počet bodů celkové kvalifikace, kterého jednotliví uchazeči dosáhli a průměrná známka (viz Příloha 2). (4) Ze závěrečné konference se pořizuje zápis.

39 Přiznání všeobecné způsobilosti ke studiu na vysoké škole Uchazečům, kteří vykonali maturitní zkoušku úspěšně, se přiznává všeobecná způsobilost ke studiu na vysoké škole. Obdrţí "Vysvědčení o všeobecné způsobilosti ke studiu na vysoké škole" podle vzoru připojeného jako Příloha 1. 40 Sdělení výsledků maturitní zkoušky uchazečům (1) Uchazečům se sděluje výsledek jejich maturitní zkoušky. (2) Uchazečům, kteří vykonali maturitní zkoušku úspěšně, se sdělí, jakého celkového počtu bodů a jaké průměrné známky dosáhli. (3) Na přání se uchazečům sdělí také výsledky ústních zkoušek z předmětů písemné maturitní zkoušky. (4) Pokud bylo konstatováno, ţe uchazeč nevykonal maturitní zkoušku úspěšně, oznámí to ředitel školy bez odkladu popř. zákonným zástupcům. 41 Protokol o maturitní zkoušce Protokol o celkové maturitní zkoušce zahrnuje: a) protokoly z konferencí podle 16, 17, 33 a 38; b) protokol o písemné maturitní zkoušce ( 24 (10)); c) protokoly o ústních maturitních zkouškách ( 30 (10)) a o dozoru v přípravné místnosti ( 30 (3)). 42 Archivace zkušebních podkladů (1) Písemné práce uchazečů, protokoly o zkoušce a druhopisy vysvědčení o všeobecné způsobilosti ke studiu na vysoké škole se uloţí ke školním spisům. (2) Škola zašle sekretariátu Konference ministrů školství přehled podle Přílohy 9 o výsledcích maturitní zkoušky jednotlivých uchazečů. (3) Na přání se uchazečům, popř. i zákonným zástupcům, resp. rodičům, po ukončení maturitní zkoušky poskytne moţnost nahlédnout do svých písemných maturitních prací (nikoli však do jiných zkušebních pokladů). Výpisy, kopie nebo opisy se nesmějí pořizovat. Termín pro nahlédnutí stanoví ředitel školy.

VII. Postup při neprospěchu u maturitní zkoušky 43 Výstupní vysvědčení Kdo nevykonal maturitní zkoušku úspěšně a opouští, popř. musí opustit školu, obdrţí výstupní vysvědčení. Ve výstupním vysvědčení není ţádná zmínka o neúspěšně vykonané maturitní zkoušce. 44 Opakování maturitní zkoušky (1) Neúspěšně vykonanou maturitní zkoušku lze opakovat zpravidla jednou a sice po jednom roce. V odůvodněných výjimečných případech hodných zvláštního zřetele můţe předseda zemí Výboru Spolku a zemí pro školskou práci v zahraničí povolit druhé opakování. (2) Maximální doba studia na vyšším stupni gymnázia v trvání čtyř let můţe být překročena o období jednoho roku, které je pro opakování neúspěšně vykonané maturitní zkoušky nezbytné. (3) Nové připuštění k písemné a ústní zkoušce je nutné. Z opakovaných pololetí lze při tom uplatnit pouze prospěch dosaţený při jejich opakování. Klasifikace písemné dokumentace mimořádného studijního výkonu se nemění. (4) V oblasti zkoušky se musí započítat ze čtyř předmětů zkoušky body dosaţené v opakovaném pololetí. Na body v oblasti zkoušky získané při prvním pokusu o vykonání maturitní zkoušky se nebere zřetel. (5) Úspěšně vykonanou maturitní zkoušku nelze opakovat.

VIII. Závěrečné ustanovení 45 Účinnost Tento řád nabývá účinnosti dnes přijetím usnesení s tím, ţe se jej poprvé pouţije pro ţáky třetího nejvyššího ročníku školního roku 2004/2005. Tento řád nahrazuje Řád německé maturitní zkoušky konané v zahraničí ve znění z 15. 4. 1999. IX. Dodatek Zkouška k dosažení německé všeobecné způsobilosti ke studiu na vysoké škole pro uchazeče, kteří nejsou žáky školy (1) Ve výjimečných případech hodných zvláštního zřetele je moţné na návrh ředitele školy povolit konání zkoušky dosaţení německé všeobecné způsobilosti ke studiu na vysoké škole i uchazečům, kteří nejsou ţáky školy, a sice v takovýchto případech konání maturitní zkoušky umoţňující přístup k vysokoškolskému vzdělávání (Abiturprüfung). Předpokladem k tomu je, ţe je prokázáno, ţe uchazeč se v dostatečném rozsahu připravoval na vykonání zkoušky a podmínky zahraniční školy umoţňují provést zkoušku podle platných ustanovení (viz odst. (3)). O připuštění ke zkoušce rozhoduje předseda zemí Výboru Spolku a zemí pro školskou práci v zahraničí. (2) Maturitní zkouška umoţňující přístup k vysokoškolskému vzdělávání (Abiturprüfung) se časově koná v souvislosti s konáním řádné maturitní zkoušky v dané škole za vedení zmocněnce Konference ministrů školství. (3) Zkouška se uskuteční na základě ustanovení platné dohody Konference ministrů školství o maturitní zkoušce umoţňující přístup k vysokoškolskému vzdělávání (Abiturprüfung) pro uchazeče, kteří nejsou ţáky školy.