Vzd láváním blíže jiho eské krajin Praxe: Arboretum Písek Arboretum Písek Budováno od roku 1913 Vým ra cca 3 ha Cca 350 taxon Vyšší odborná škola lesnická a St ední lesnická škola Písek
Pomník zakladatel m Informa ní systém v arboretu
Pr hledy Nové výsadby
V arboretu jsou domácí druhy nap. Jablo lesní - Malus sylvestris Ale také vzácné druhy nap. Postop ák cizí - Comptonia peregrina
Voliéra pro dravce Hotel pro hmyz
Vzd láváním blíže jiho eské krajin Praxe: Lib jovicko Vyhláškou. 208/1996 Sb. je prohlášeno Lib jovicko Lomecko za památkovou zónu Osou je ty adá alej Na ose je n kolik významných staveb
Umíst ní jednotlivých významných prvk a jejich propojení Alej
Za átek aleje u lázní ty adá alej
Na druhou stranu osa aleje dále pokra uje na kostel ve Vod anech Lázn
Budova bývalých lázní Areál lázní
Kaple sv. Má í Magdaleny Kaple byla založena v letech 1660-1663
Kaple vznikla u pramene Výhled na Vod any
Nová výsadba u polní cesty Lib jovice nový zámek
Nový zámek v Lib jovicích Pohled z parku
Park je poni en inností armády ŠIRŠÍ VAZBY ZAJÍMAVOSTI V OKOLÍ
Hospodá ský dv r u zámku Lib jovice Pohled na dv r u zámku
Nádvo í Pokra ování aleje
Alej pokra uje i za zámkem v Lib jovicích Dalším místem na ose je areál v Lomci
Alej je v další ásti zarostlá Lib jovice starý zámek
P vodní tzv. Starý zámek v Lib jovicích Renesan ní zámek vznikl p estavbou tvrze
Kostel Vod any Pomyslným jedním koncem osy je kostel ve Vod anech
Kostel Netolice Druhým koncem osy je kostel v Netolicích
Lomec poutní místo Budova kostela v Lomci
Bývalý zámek v Lomci
Vzd láváním blíže jiho eské krajin Praxe: Novohradsko Zámecký park
Na míst parku byla od konce 16. st. panská zahrada Na za átku 18. st. provedeny barokní úpravy Koncem 18. st. p em n n na anglický park Pohled na zámek
Pohled na zámek z parku Pr hled parkem
Detaily pr hledu P estav ný zámecký skleník
Kašna Rybník v parku
Ostrov v rybníce Hv zdice cest v parku
Bývalý vodopád Výjezd z parku do okolní krajiny
Ter ino údolí Ter ino údolí nebo též Terezino údolí, p vodn Krásné údolí Název podle hrab nky Terezie Buquoyové Založeno v polovin 18. st. P vodn m l park cca 69 ha Sou asná rozloha cca 138 ha Národní p írodní památka
Vstupní brána Pr hled u vstupní brány
Jez a za átek náhonu Hamr
Lázni ky Vlastní budova lázní
Bývalý Modrý d m Budova byla zni ena povodní
Vodopád Voda je do vodopádu p ivád na um lým korytem
Pr hled v parku Švýcarský d m
ŠIRŠÍ VAZBY ZAJÍMAVOSTI V OKOLÍ Ostrov na Ž árském rybníce
Na ostrov byl d íve vybudován park Aleje
Kolem Nových Hrad je krajina len na alejemi Klášter v Nových Hradech
V Nových Hradech je také klášter Klášterní zahrada
Hrad v Nových Hradech P vodní sídlo bylo na hrad na skalním ostrohu
Zbytky hradeb Kostel v Dobré Vod
V dálkových pohledech zaujme kostel v Dobré Vod Detail kostela
Žofínský prales Žofínský prales je chrán n již od roku 1838
Hojnovodský prales Od roku 1838 je chrán n také Hojnovodský prales
Vzd láváním blíže jiho eské krajin Praxe: Park ervený Dv r 1591 z ízení dvora ervený Dv r 1598 z ízení bažantnice 1672 vybudování zámku 60. léta 18. st. vybudování barokní zahrady 40. léta 19. st. p ebudování na p írodn krajiná ský park
Zámek Hospodá ský dv r
Pohled na zámek z parku Bývalá budova k chovu bažant
Pohled na Bažantnici Um lý pahorek Schneckenberg a Rusali nino jezírko
Skupiny d evin v travnatých plochách V louce jsou skupiny d evin a solitéry
Pohled na lu ní porosty Hlavní pr hled
Domek hlída e parku Obelisk
Vodní kanál Zámecký rybník s vodotryskem
Vyúst ní zatrubn ného potoka
Vzd láváním blíže jiho eské krajin Praxe: Park Kratochvíle P vodn dv r Zámek Kratochvíle Zámek vybudován 1583 1589 Podle italských vil Kolem vybudována vodní plocha a renesan ní zahrada
Brána do areálu Budova zámku
Vodní plocha kolem zámku Zámek vypadá jako dvojvila
Bylinková zahrádka Pravidelná úprava na ostrov u zámku
Tvarované nízké ploty a kv tiny Detail
ŠIRŠÍ VAZBY ZAJÍMAVOSTI V OKOLÍ Okolí parku
Okolní krajina s alejemi Stoka Kr ínka
Zbytky vodního kanálu Kr ínka, který p ivád l vodu k zámku Linie vodního kanálu
Petr v Dv r P vodn renesan ní Petr v dv r nedaleko Kratochvíle
Vzd láváním blíže jiho eské krajin Praxe: Park u Schwarzenberské hrobky Schwarzenberská hrobka byla vybudována v letech 1874-1877 Okolí upraveno jako p írodn krajiná ský park
Schwarzenberská hrobka Pr hled od vchodu do hrobky
Živé ploty ohrani ují cestu kolem hrobky V parku se st ídají skupiny d evin s lu ními porosty
Pohled na vegetaci kolem rybníka Sv t a skupiny d evin Solitérní strom v louce
Vzd láváním blíže jiho eské krajin Praxe: Zámecká zahrada v eském Krumlov Barokní zahrada byla založena v 17. století Plocha tém 11 ha
Zámek v eském Krumlov Spojovací chodba do zámecké zahrady
Bývalá jízdárna Pravidelné úpravy v dolní ásti parku
Hlavní osa parku Rekonstrukce rokokových úprav
Kaskádová fontána Terasa odd lující dolní a horní ást zahrady
Pravidelné úpravy v tzv. Horní zahrad St íhané živé ploty
Letohrádek Bellárie Otá ivé hledišt
Otá ivé hledišt je umíst né p ímo na ose parku Hudební pavilon
Zbytky terénních úprav Bývalá nádrž
Park je ukon en rybníkem Oranžerie u zámecké zahrady
ŠIRŠÍ VAZBY ZAJÍMAVOSTI V OKOLÍ M sto eský Krumlov
Pohled na m sto K ížová hora
Poutní místo na K ížové ho e Pohled na kapli
Vzd láváním blíže jiho eské krajin Praxe: Rybník Rožmberk Rybník Rožmberk Postaven 1584-1590 Vodní plocha cca 490 ha
P vodní vypoušt cí za ízení Vypoušt cí za ízení rybníka
Detail Informa ní panel o povodních 2002
Vzd láváním blíže jiho eské krajin Praxe: Organosoly Organozem
Definice organosol Organosoly jsou p dy s holorganickými, hlavn rašelinnými horizonty o mocnosti v tší než 50 cm V p ípad, že se p dní profil vyvíjí nad pevnou skálou bez p ítomnosti dalších substrát, jsou za organosoly považovány i p dy s mocností holorganického nebo rašelinného horizontu v tší než 10 cm Definice organozem P dy charakterizované mocným holorganickým horizontem ozna ovaným T, který má mocnost v tší než 50 cm Organozem, která se vyvíjí nad pevnou skálou musí mít mocnost holorganického horizontu v tší než 10 cm a je ozna ována jako organozem litická
Subtypy organozemí Taxonomický klasifika ní systém rozeznává celkem 7 subtyp organozem Organozem fibrická (ORf) Organozem mesická (ORm) Organozem saprická (ORs) Organozem humolitová (ORh) Organozem sulfidická (OR) Organozem glejová (ORq Organozem litická (ORt) Vývoj organozemí Organozem vrchovištní Vyvíjí se na lokalitách ovlivn ných vysokou hladinou podzemní vody, ve vyšších nadmo ských výškách za nep íznivých klimatických a edafických podmínek (oligotrofní prost edí = chudé živinami) Organozem p echodová Vytvá í p echody mezi vrchovištním a slatinným prost edím Organozem slatinná Vyvíjí se na lokalitách ovlivn ných vysokou hladinou podzemní vody, v nižších nadmo ských výškách za p íznivých klimatických a edafických podmínek (prost edí bohaté živinami)
RašeliništĢ Struktura rašeliny
P dní profil organozem a p irozené stanovišt na organozemi
Vzd láváním blíže jiho eské krajin Praxe: Branná t žba a zpracování rašeliny Prohlídka t žebních ploch rašeliny u vesnice Branná T žbu a zpracování zde realizuje firma Rašelina a.s. - závod Branná
T žební plocha Rašeliník
P dní profil na rašeliništi Odvod ovací kanály v rašeliništi
Detail kanálu Rašelina je na povrchu vyschlá, ale kousek pod povrchem je ješt vlhká
Hromady vyt žené rašeliny k vyschnutí Rašeliništ je r zn hluboké. Místy je vyt ženo až na písek.
Hromady rašeliny ke zpracování Zpracovatelský závod
Hotové substráty Probíhající rekultivace
Vzd láním blíže k jiho eské krajin Praxe areál golfového h išt Hluboká nad Vltavou Golfové h išt Hluboká nad Vltavou nachází se v historicky doložené krajinné úprav z 18. století dlouhov ké duby jsou odhadovány na stá í i n kolika století sou asnost p írodn krajiná ská oblast s historicky chrán nými prvky a stromy výskyt vzácných živo ich
Tesa ík obrovský - (Cerambyx y cerdo) Vzácný druh chrán ný zákonem podle vyhlášky. 395/1992 Sb. Dosp lec jeden z nejv tších tohoto druhu u nás délka t la 24 56 mm otvory v k e strom o rozm rech 13 x 26 mm výletové otvory Obr:1 Tesa ík obrovský - (Cerambyx y cerdo) Larva tesa íka ke svému vývoji pot ebuje nejmén stoleté d evo dub dovede poškodit trvale i silné a zdravé jedince dubu larva dlouhá až 10 cm vývoj 3 5 let Napadá hlavn duby, mén jilmy, jasany, o ešáky Obr: 2
Kovolesklec gama - Autographa gamma = M ra gama až 3 generace do roka vají ka kladena na spodní stranu list housenky kv ten srpen, zá í jaro pí alkovitý pohyb škodí požerky a stá ením list na okrasných d evinách Obr: 3 Kovolesklec gama - Autographa gamma p ezimují všechna vývojová stádia ochrana p i velkém napadení mechanická odstran ni napadené ásti Obr: 4
Krtek obecný Talpa europaea - krtiny hlavn jaro, podzim - znehodnocení trávník - Ochrana akustické plaši e - Obr: 5 D evokazné houby Troudnatec kopinatý Fomes fomentarius P íznaky: na kmeni nápadné, víceleté plodnice, z po átku polokruhovité, šedobílé, pozd ji starší plodnice tvar na kopytovitý a šedo erný, rozklad d eva je rychlý Obr: 6
D evokazné houby Troudnatec pásovaný Fomitopsis pinicola Obr: 7 D evokazné houby Hlíva úst i ná Pleurotus ostreatus jedlá výborná Obr: 8
D evokazné houby Choroš šupinatý Polyporus squamosus saprofyt na odum elých kmenech Obr: 9 Choroby Rez rodu Melanospora napadá listy strom vrby Post ik fungicidy Obr: 10
Choroby Rez vejmutovková Cronartium flaccidum dvoubytná rez za vegetace napadá listy nej ast ji erného rybízu v dob vegeta ního klidu napadá p tijehli né borovice, nej ast ji borovici vejmutovku Obr. 11, 12 Choroby Padlí dubové - Erysiphe alphitoides výskyt za teplých a hodn vlhkých dní napadá listy i v tvi ky, p ezimuje ve spadaném listí v p írodních podmínkách p i výskytu v podzimních v p írodních podmínkách p i výskytu v podzimních m sících p ispívá padlí k p íprav rostlin na ukon ení jejich vegeta ního cyklu, Obr: 13
Choroby Erysiphaceae padlí na okrasných d evinách ZÁSTUPCI ROD A DRUH : Sawadaea bicornis Homma a S. tulasnei padlí javorové na Acer pseudoplatanus, p A. platanoides, A. campestre. typický je bílý povlak kolem nervatury a postupn pokrývá ást nebo celý list. Phyllactinia guttata padlí bukové u Betula, Corylus, Crataegus, Fagus sylvatica. Bílý povlak na listech není k nápadný, pouze u buku je více itelný Erysiphe flexuosa (Uncinuliella flexuosa) hostitel Aesculus pavia, A. hippocastaneum, A. x carnea. Erysiphe berberidis (Microsphaera berberidis) tvo í silné mou naté povlaky na listech Berberis vulgaris, B. thunbergii, ale i na ervenolistých kultivarech a na listech Mahonia aquifolium. P i silném napadení d íš ál listy i s mladými letorosty - následn poškozeny mrazem. Choroby Erysiphe syringae - Microsphaera syringae na Syringa vulgaris, S. chinensis a Viburnum opulus Podosphaera pannosa - Sphaerotheca pannosa var. rosae padlí r žové Erysiphe elevata - Microsphaera elevata na Catalpa bignonioides Erysiphe adunca - (syn. Uncinula adunca) na Salix Erysiphe azaleae (syn. Microsphaera azaleae) ) na rhododendronech a azalkách Erysiphe palczewskii (syn. Microsphaera palczewskii) na Caragana Zdroj http://atlasposkozeni mendelu cz/atlas/485- Zdroj http://atlasposkozeni.mendelu.cz/atlas/485- padli_na_okrasnych_drevinach.html
Zdroje: 1. http://sid82.blog.cz/1104/velci-tesarici http://www.treking.cz/priroda/tesarik-obrovsky.htm p 2. http://www.cerambyx.uochb.cz/cerambyx_cerdo.htm 3. http://www.jikl.cz/motyli/1795-kovolesklec-gama-housenka.html 4. http://www.motyli.net/noctuidae.php?lepidoptera=autographa-gamma 5. http://hobby.idnes.cz/skudci-na-zahrade-jak-si-s-nimi-poradit-dxw-/hobbyzahrada.aspx?c=a120521_164814_hobby-zahrada_bma 6. http://3.bp.blogspot.com/-ohjoe4iyiyw/t4m2obarqwi/aaaaaaaaes8/ryt1fde1av8/s1600/fomentarius.jpg 7. http://4.bp.blogspot.com/-bnr1jto-miy/t5ogkcmvcpi/aaaaaaaaeuc/i1w3chks p p g p _ ts/s1600/pinicola.jpg 8. http://4.bp.blogspot.com/-md4cmdshudg/unf8h_jsyri/aaaaaaaagkc/vrq1jmt0edi/s1600/ostreatus.jpg 9. http://ohoubach.blogspot.cz/2009/09/squamosus5.html 10. http://hobbyzahrada.cz/fotogalerie/articles_images/2061-choroby_melanospora_1.jpg 11. http://www.biolib.cz/cz/taxonimage/id15736/ 12. http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/31/cronartium_ribicola2.jpg 13. http://www.agromanual.cz/cz/clanky/ochrana-rostlin-a-pestovani/ochrana-obecne/aktualni-prehled-ochranyzahrad-sadu-a-vinic-srpen-a-zari-2012.html J. ŠTAMBERKOVÁ A KOL., Ochrana zahradních rostlin I., Rebo Production CZ, Dob ejovice 2012, s. 341, ISBN 978-80-904782-5-1