PRACOVNĚLÉKAŘSKÉ PROHLÍDKY ZAMĚSTNANCŮ

Právnická fakulta MASARYKOVY UNIVERZITY OBOR PRÁVO Katedra pracovního práva RIGORÓZNÍ PRÁCE PRACOVNĚLÉKAŘSKÉ PROHLÍDKY ZAMĚSTNANCŮ Mgr. Lucie Vrbová 2014/2015 1

Prohlašuji, že jsem rigorózní práci na téma: Pracovnělékařské prohlídky zaměstnanců zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury. V Brně dne 26.6.2014... Mgr. Lucie Vrbová 2

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala prof. JUDr. Zdeňce Gregorové, CSc. za cenné připomínky a odborné rady a dále JUDr. Jaroslavu Stránskému, Ph.D. za pomoc při volbě a základního vymezení tématu práce a své rodině a blízkým za podporu. 3

Použité zkratky BOZP ČSSR ČR DPH DPP DPČ LZPS MZ ČR OHSA Prováděcí vyhláška SŘS TZ WMK ZDPH ZDP ZIP ZOVZ ZP ZPZL ZSZS Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Československá socialistická republika Česká republika daň z přidané hodnoty dohoda o provedené práce dohoda o pracovní činnosti Listina základních práv a svobod České republiky Ministerstvo Zdravotnictví České republiky Occupational Safety and Health Administration vyhláška č. 79/2013 Sb., o pracovně lékařských službách zákon č. 150/2002 Sb., správní řád soudní zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník Wet op de medische keuringen zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách 4

OBSAH 1ÚVOD...7 2PRÁVNÍ ÚPRAVA...10 2.1Mezinárodní právní úprava...10 2.2Komunitární právní úprava...11 2.3Vnitrostátní právní úprava...12 2.3.1Obecná právní úprava...12 2.3.2Prováděcí předpisy...16 2.3.3Zvláštní právní úprava...17 2.3.4Přechodné ustanovení 98 odst. 1 ZSZS...18 2.3.5Novela ZSZS č. 47/2013 Sb...21 3PRACOVNĚLÉKAŘSKÉ SLUŽBY...24 3.1Poskytovatelé pracovnělékařských služeb...26 3.2Smlouva s poskytovatelem pracovnělékařských služeb...28 3.3Kategorizace prací...29 4PRACOVNĚLÉKAŘSKÉ PROHLÍDKY...32 4.1Vstupní prohlídky...33 4.1.1Vstupní prohlídky zaměstnanců vykonávajících práci na základě DPD a DPČ...36 4.1.2Hrazení nákladů spojených s provedením vstupní prohlídky...36 4.2Periodické prohlídky...38 4.2.1Periodické prohlídky zaměstnanců konajících práci na základě DPP nebo DPČ...40 4.2.2Hrazení nákladů spojených s provedením periodické prohlídky...40 4.3Mimořádné prohlídky...40 4.4Výstupní prohlídky...42 4.5Následné prohlídky...44 4.6Pracovnělékařské prohlídky ve zvláštních případech...45 4.6.1Zdravotní způsobilost k vzdělávání...45 4.6.2Zaměstnanci pracující v noci...46 4.6.3Mladiství...47 4.6.4Řidiči motorových vozidel...48 4.6.5Hasiči...49 4.6.6Osoby provozující dráhu a drážní dopravu...50 4.6.7Vedení a obsluha plavidel...51 4.6.8Letecký personál...53 4.6.9Zdravotničtí pracovníci...53 4.6.10Příslušníci bezpečnostních zdrojů...55 4.6.11Vojáci z povolání...55 4.6.12Závěrem...56 5DŮSLEDKY V PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAZÍCH...58 5.1Lékařský posudek...58 5.2Vstupní prohlídka a pracovněprávní důsledky...62 5.3Výpověď daná zaměstnanci z důvodu zdravotní nezpůsobilosti...65 5.4Vady lékařského posudku a jejich následky v pracovněprávních vztazích...68 5.5Přezkoumání lékařského posudku a opravné prostředky...71 6PORUŠENÍ POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE ZAJISTIT PRACOVNĚLÉKAŘSKÉ SLUŽBY...74 6.1Orgán ochrany veřejného zdraví...75 5

6.2Inspekce práce...76 6.3Souběh působnosti orgánů ochrany veřejného zdraví a orgánů inspekce práce...78 7FINANČNÍ A DAŇOVÉ SOUVISLOSTI...79 7.1Daň z příjmu...79 7.2Daň z přidané hodnoty...82 8SROVNÁNÍ SE ZAHRANIČNÍ PRÁVNÍ ÚPRAVOU...84 8.1Slovensko...84 8.1.1Prohlídky před uzavřením pracovněprávního či obdobného vztahu - vstupní prohlídky...87 8.1.2Prohlídky v souvislosti s výkonem práce - periodické a mimořádné prohlídky...88 8.1.3Prohlídky před změnou pracovního zařazení...88 8.1.4Prohlídky při skončení pracovněprávního či obdobného poměru výstupní prohlídky...89 8.1.5Prohlídky po skončení pracovněprávního či obdobného poměru následné prohlídky...89 8.1.6Pracovnělékařské služby...90 8.1.7Závěrem...91 8.2Problematika zahraničních právních úprav pracovnělékařských služeb...92 8.2.1Nizozemské království...92 8.2.2Dánsko...94 8.2.3Srbsko...95 8.2.4Rumunsko...95 9ZÁVĚR...97 10 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ...103 10.1 Mezinárodní a evropská legislativa...103 10.2 Legislativa České republiky...103 10.3Zahraniční legislativa...106 10.4 Literatura a odborné články...107 10.5 Soudní rozhodnutí...108 10.6 Internetové zdroje...108 10.7Zahraniční literatura, odborné články a internetové zdroje...111 10.8Ostatní zdroje...112 6

1 ÚVOD S rozvojem moderních technologií dostává pojem bezpečnost a ochrana zdraví při práci zcela nový rozměr a je zřejmé, že ani dřívější rozsah zajištění pracovnělékařských služeb resp. závodní preventivní péče neodpovídá potřebám dnešní společnosti. V rámci posuzování zdravotní způsobilosti pracovníků už v dnešní době najdou své uplatnění i zdravotnické obory jako je psychologie a toxikologie nebo nauka o ergonomii, která se zaměřuje na metodiku organizace práce a pracovních prostředků, na zkvalitnění systému člověk-stroj. Skutečnost, že zdraví pracovníka je pro zaměstnavatele stěžejní, dokládá rozmáhající se trend velkých společností, které nabízejí svým zaměstnancům služby jdoucí nad rámec povinných pracovnělékařských služeb, a to např. poradenství ve zdravé výživě, rehabilitace nebo také návštěvu sportovišť za nižší cenu apod. Některé společnosti v ČR poskytují svým zaměstnancům jako benefit tzv. službu Employee Assistance, tj. nepřetržitá pomoc psychologa na telefonu. Společnosti jsou pochopitelně vedeny snahou zajistit co možno nejnižší míru nemocnosti, tedy dočasné pracovní neschopnosti svých zaměstnanců, a potažmo zabránit finančním ztrátám. Nelze popřít, že zaměstnanci jsou takto i více motivováni pečovat o své zdraví, zdravě se stravovat či sportovat. Zájmem převážné většiny zaměstnavatelů v ČR však zůstává, aby jejich povinnosti spojené se zajišťováním pracovnělékařských služeb byly pokud možno co nejméně organizačně a finančně náročné, přiměřené rizikům práce vykonávané jejich zaměstnanci a aby právní předpisy nekladly požadavky absurdní, nepraktické či zcela nepřiměřené nebo zbytečně rozsáhlé. V rámci druhého pilíře zdravotnických reforem v ČR byla po mnoha letech úsilí přijata nová právní úprava poskytování pracovnělékařských služeb obsažená v Hlavě IV. zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, jejímž cílem bylo s účinností od 1.4.2012 sjednotit stávající roztříštěnou a zastaralou právní úpravu pracovnělékařských služeb a přizpůsobit ji aktuálním požadavkům a potřebám společnosti. Přijetím nové právní úpravy však nedošlo k naplnění očekávání odborné i laické veřejnosti, že budou odstraněny veškeré nedostatky předchozí právní úpravy a dojde ke sjednocení aplikační praxe. Naopak, na stránkách denního tisku, v internetových diskuzích a na půdě Parlamentu ČR a ministerstev se vášnivě debatovalo o výkladu nově přijaté právní úpravy pracovnělékařských služeb a nutnosti její novelizace. Ke zpracování této monografie se autorka rozhodla právě s ohledem na značné množství rozporuplných diskusí a skutečnost, že vyjma ucelené práce autorů Šubrta a Tučka, která byla 7

vydána v průběhu zpracování této rigorózní práce, chybí podrobné a komplexní zpracování zvolené problematiky. Hlavním cílem této práce je vytvořit ucelenou představu o rozsahu povinností zaměstnavatelů resp. zaměstnanců ve vztahu k pracovnělékařským prohlídkám ve všech souvislostech. Ambicí práce je stát se prospěšnou zejména pro odbornou, ale i laickou veřejnost, která se s danou problematikou pravidelně setkává, aby z ní čtenář mohl poměrně snadno a rychle získat relevantní informace včetně případného návrhu praktického postupu, jak tu kterou záležitost co nejvhodněji právně řešit. Dílčím cílem práce je ověření, zda jsou povinnosti uložené zaměstnavatelům ve vztahu k zajišťování pracovnělékařských prohlídek novou právní úpravou přiměřené, vyvážené a odůvodněné, nebo zda zaměstnavatele zbytečně organizačně, finančně či administrativně zatěžují. Rovněž je dílčím cílem objasnit případné aplikační obtíže, které každá nová právní úprava zpravidla přináší, a navrhnout možná aplikační řešení v případech, kdy ani pomocí známých způsobů výkladu legislativního textu není možno dospět k jeho jednoznačnému výkladu. Dalším dílčím cílem je navrhnout vhodnější možnosti legislativního řešení zjištěných problematických otázek a v ideálním případě získat inspiraci pro českou právní úpravu ze zahraničních legislativních řešení. Pro naplnění cílů této práce jsou stanoveny následující hypotézy: 1. Existuje riziko, že zaměstnavatelé nebudou ochotni či schopni dostát povinnostem uloženým novou právní úpravou na zajištění pracovnělékařských služeb. 2. Požadavky kladené právními předpisy na zajištění pracovnělékařských prohlídek jsou v některých případech neodůvodněně nastaveny rozdílně. 3. Orientace adresáta právní normy v relevantních právních předpisech je obtížná. Práce byla zpracována pomocí deskriptivní metody, kdy autorka shrnula problematiku pracovnělékařských prohlídek a její legislativní zakotvení. Pro ověření vyslovených hypotéz a splnění kladených cílů bylo nutno použít poznatků z citované literatury, současně platné i předchozí právní úpravy a internetových zdrojů. Byla provedena obsahová analýza čerpaných informací a poté syntéza zjištěných výsledků ve vztahu k naplnění cílů práce. Rigorózní práce je členěna na deset kapitol. První kapitolou je tento úvod, v němž jsou vymezeny cíle, stanoveny hypotézy a uvedeny metody práce. Druhá kapitola je stručně věnována pramenům práva, a to jak vnitrostátním, tak mezinárodním a evropským. Mezinárodní prameny práva jsou pro účely této práce řazeny dle relevance ke zvolenému tématu. Co se týče vnitrostátní právní úpravy pracovnělékařských služeb, je rozveden proces jejího přijetí, důvody následné novelizace, problematika prováděcích právní předpisů a přechodných ustanovení. 8

Ačkoliv primárním předmětem této práce jsou pracovnělékařské prohlídky zaměstnanců, v kapitole třetí je pojednáváno o pracovnělékařských službách jako celku, neboť tyto specifické lékařské služby jsou nedílnou součástí při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (dále jen BOZP ). Pro účely získání uceleného přehledu o problematice pracovnělékařských prohlídek považuji za důležité pracovnělékařské služby vymezit. Nejobsáhlejší čtvrtá kapitola konečně patří samotným pracovnělékařským prohlídkám. Pro účely dalšího rozboru nejprve autorka specifikuje jednotlivé kategorie práce, následuje rozbor aktuální právní úpravy a její problematiky, a to obecné právní úpravy pracovnělékařských prohlídek a následně i právní úpravy speciální, jež se uplatňuje pro určitá povolání. V páté kapitole s názvem Důsledky v pracovněprávních vztazích se autorka zabývá náležitostmi lékařských posudků, vadami lékařských posudků a jejich následky pro pracovněprávní vztahy. Dále se autorka podrobně zaměřuje na pracovněprávní následky neabsolvování vstupní prohlídky a výpovědí danou zaměstnanci z důvodu pracovní neschopnosti. Šestá kapitola je věnována výkonu státního dozoru nad plněním povinností zaměstnavatelů ze strany orgánů ochrany veřejného zdraví a orgánů inspekce práce. V rámci této kapitoly jsou vymezeny pravomoci obou těchto orgánů a shrnuta pravidla pro koordinaci jejich kontrolní činnosti. Pro účely utvoření ucelené představy o ekonomickém dopadu na zaměstnavatele je v sedmé kapitole pojednáno o finančních a daňových souvislostech pracovnělékařských služeb resp. pracovnělékařských prohlídek s ohledem na novou právní úpravu a změny ve způsobu hrazení pracovnělékařských prohlídek ze zdravotního pojištění. Osmá kapitola této práce je věnována srovnání české právní úpravy pracovnělékařských prohlídek s právní úpravou slovenskou se zaměřením na odlišnosti týkající se samotných pracovnělékařských prohlídek, tedy jednotlivých druhů, podmínek jejich poskytování, periodicitu apod. Autorka si neklade za cíl komplexně hodnotit obě právní úpravy, nýbrž přiblížit hlavní odlišnosti. Ve druhé podkapitole jsou rozvedeny aktuální otázky související s pracovnělékařskými prohlídkami resp. službami v zahraničních právních úpravách evropských států, a to v případě Nizozemského království, Dánska, Srbska a Rumunska. V deváté kapitole jsou shrnuty závěry rigorózní práce a desátá kapitola obsahuje seznam použitých pramenů a literatury použité k jejímu zpracování. 9

2 PRÁVNÍ ÚPRAVA 2.1 Mezinárodní právní úprava Jednou z nejvýznamnějších úmluv, kterými je Česká republika v oblasti pracovnělékařských služeb (dále též PL služeb ) vázána, je Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 161 ze dne 26.6.1985, Occupational Health Services Convention (dále jen Úmluva MOP č. 161 ). Úmluva MOP č. 161 je v ČR označována jako Úmluva o závodních lékařských službách. Byla ratifikována federální vládou ČSSR a stala se součástí českého právního řádu jako vyhláška Ministerstva zahraničních věcí ČR č. 145/1988 Sb., o Úmluvě o závodních zdravotních službách, a to s účinností od 25.2.1989. 1 Členské státy se ratifikací Úmluvy MOP č. 161 zavázaly mj. postupně zavádět PL služby pro všechny pracovníky ve všech odvětvích hospodářské činnosti a všech podnicích, 2 zajistit, aby personál poskytující zdravotní služby byl plně pracovně nezávislý na zaměstnavateli, pracovnících a jejich zástupcích 3 a aby dohled nad zdravím pracovníků ve vztahu k práci nebyl pro ně spojen se ztrátou na výdělku, byl bezplatný a byl vykonán v pracovní době. 4 Ačkoliv je Úmluva MOP č. 161 bezpochyby významným interpretačním vodítkem, je třeba připomenout, že bohužel nemá povahu mezinárodní smlouvy, neboť k její ratifikaci nedal souhlas Parlament ČR, ale tehdejší federální vláda. Vnitrostátní právní normy proto mají přednost před touto mezinárodní smlouvou ve smyslu čl. 10 Ústavy ČR. Současně s Úmluvou MOP č. 161 přijala ČSSR i doporučení MOP č. 171 z roku 1985, o službách zdraví při práci, které podrobně rozvádí funkce PL služeb v oblastech jako dohled na zdraví pracovníků a pracovní prostředí, informování zaměstnanců, výchova, výcvik a poradenství, první pomoc, ošetření a zdravotnické programy apod. Dále jsou v doporučení obsaženy metodické pokyny k organizaci a funkčnímu zajištění závodních zdravotních služeb s důrazem na multidisciplinární přístup. 5 Dalším významným mezinárodním dokumentem je Úmluva MOP č. 171 ze dne 27.6.1990, o noční práci (dále jen Úmluva MOP č. 171 ) 6, která však na rozdíl od Úmluvy 1 2 3 4 5 6 Vyhláška Ministerstva zahraničních věcí ČR č. 145/1988 Sb., o Úmluvě o závodních zdravotních službách. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 15.11.2013]. čl. 3 Úmluvy MOP č. 161 čl. 10 Úmluvy MOP č. 161 čl. 12 Úmluvy MOP č. 161 ŠUBRT, Bořivoj; TUČEK, Milan. Pracovnělékařské služby, povinnosti zaměstnavatelů, 1. vyd. Olomouc: Nakladatelství ANAG, 2013. s 327. ISBN 978-80-7263-820-8. S. 24. Úmluva MOP č. 171 ze dne 27.6.1990, o noční práci. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. [cit. 10

MOP č. 161 byla ratifikována Parlamentem ČR v roce 1996 a má proto přednost před vnitrostátními normami. Nejvýznamnějším ustanovením je článek 4 stanovící právo zaměstnanců pracujících v noci podrobit se bezplatnému lékařskému vyšetření. Neméně významná je pak Úmluva MOP č. 155 ze dne 23.6.1981, o bezpečnosti a zdraví pracovníků a o pracovním prostředí, která byla inkorporována do českého právního řádu a publikována ve Sbírce listin ČR jako vyhláška Ministerstva zahraničních věcí ČR pod č. 20/1989 Sb., o Úmluvě o bezpečnosti a zdraví pracovníků a o pracovním prostředí. 7 Úmluva MOP č. 155 mj. upravuje povinnost zaměstnavatele pravidelně kontrolovat bezpečnost pracoviště a zdravotní stav zaměstnanců, stejně jako zajišťovat kontrolu dodržování hygienických podmínek na pracovišti v rámci dohledové činnosti poskytovatele PL služeb. MOP rovněž přijala úmluvy týkající se problematiky posuzování zdravotní způsobilosti k práci dětí a mladistvých. Jedná se o Úmluvu MOP č. 77 ze dne 9.10.1946, o lékařském vyšetření způsobilosti dětí a mladistvých k zaměstnání v průmyslu, 8 Úmluvu MOP č. 78 ze dne 9.10.1946, o lékařském vyšetření způsobilosti dětí a mladistvých k zaměstnání neprůmyslovými pracemi 9 a Úmluvu MOP č. 124 ze dne 23.6.1965, o lékařském vyšetření způsobilosti mladistvých k zaměstnání pod zemí v dolech z roku 1965. 10 Všechny tři shora jmenované úmluvy byly promítnuty do ust. 247 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen ZP ). 11 2.2 Komunitární právní úprava Evropská unie přijala v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci celou řadu směrnic, jež stanovují základní zásady a minimální zdravotní a bezpečnostní požadavky na ochranu pracovníků. 12 V oblasti PL služeb zmíním např. směrnici Rady Evropských společenství č. 89/391/EHS ze dne 12.6.1989, o zavedení opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví 7 8 9 10 11 12 15.11.2013]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/1194/171.pdf Vyhláška Ministerstva zahraničních věcí ČR č. 20/1989 Sb., o Úmluvě o bezpečnosti a zdraví pracovníků a o pracovním prostředí. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 15.11.2013]. Vyhláška Ministra zahraničních věcí ČR č. 23/1981 Sb., o Úmluvě o lékařském vyšetření způsobilosti dětí a mladistvých k zaměstnání v průmyslu (č. 77). In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 18.11.2013]. Vyhláška Ministra zahraničních věcí ČR č. 24/1981 Sb., o Úmluvě o lékařském vyšetření způsobilosti dětí a mladistvých k zaměstnání neprůmyslovými pracemi (č. 78). In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 18.11.2013]. Vyhláška Ministra zahraničních věcí ČR č. 25/1981 Sb., o Úmluvě o lékařském vyšetření způsobilosti mladistvých k zaměstnání pod zemí v dolech (č. 124). In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 18.11.2013]. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 18.11.2013]. čl. 153 Smlouvy o fungování Evropské unie. In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřední věstník Evropské unie [cit. 18.11.2013]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/lexuriserv/lexuriserv.do?uri=oj:c:2010:083:0047:0200:cs:pdf 11

zaměstnanců při práci, 13 která ukládá členským státům zajistit vhodné preventivní lékařské prohlídky zaměstnanců v závislosti na ohrožení jejich bezpečnosti a zdraví při práci s tím, že každý zaměstnanec má mít právo podrobit se na základě své žádosti pravidelné preventivní lékařské prohlídce. 14 Dalším důležitým pramenem komunitárního práva je pak směrnice Rady Evropských společenství 91/383/EHS ze dne 25.6.1991, kterou se doplňují opatření ke zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pracovníků s pracovním poměrem na dobu neurčitou nebo s dočasným pracovním poměrem, 15 jejímž účelem bylo dle jejího čl. 2 zajistit, aby i tito zaměstnanci požívali stejnou úroveň ochrany v oblasti bezpečnosti a zdraví při práci, jakou požívají ostatní zaměstnanci. Tato směrnice v čl. 5 vyžaduje zajištění zvláštního lékařského dohledu i pro tyto zaměstnance. 2.3 Vnitrostátní právní úprava Právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost zakotvené v čl. 26 Listiny základních práv a svobod ČR (dále jen LZPS ), stejně jako právo každého na ochranu zdraví zakotvené v čl. 31 LZPS úzce souvisí s PL službami. Ve smyslu čl. 41 odst. 1 LZPS je možno domáhat se shora uvedených práv pouze v mezích zákonů, která tato ustanovení provádějí. 2.3.1 Obecná právní úprava Přijetím zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (dále jen ZSZS ) 16 ZSZS, který nabyl účinnosti dne 1.4.2012, došlo k významným změnám v pojetí PL služeb v ČR, dříve nepřesně označovaných jako závodní preventivní péče. 17 Zásadní význam pro poskytování PL služeb má Hlava IV. ZSZS - Posudková péče a lékařské posudky, pracovnělékařské služby, posuzování nemocí z povolání. 13 14 15 16 17 Směrnice Rady 89/391/EHS ze 12.6.1989, o zavedení opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci. In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřední věstník Evropské unie [cit. 24.11.2013]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/lexuriserv/lexuriserv.do?uri=dd:05:01:31989l0391:cs:pdf DANDOVÁ, Eva. Zaměřeno na novou vyhlášku o pracovnělékařských službách, SESTRA [online]. 2013, č. 7, s. 16 In: ANOPRESS.CZ [elektronická databáze Moravské zemské knihovny] [cit. 24.11.2013] Dostupný z: http://www.mf.cz/produkty/sestra/ Směrnice Rady Evropských společenství 91/383/EHS ze dne 25.6.1991, kterou se doplňují opatření ke zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pracovníků s pracovním poměrem na dobu neurčitou nebo s dočasným pracovním poměrem. In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřední věstník Evropské unie [cit. 24.11.2013]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/lexuriserv/lexuriserv.do?uri=celex:31991l0383:cs:html Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění novely č. 167/2012 Sb., a novely č. 47/2013 Sb. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 20.10.2013]. Úmluva MOP č. 161 požívala termín occupational health service, který byl chybně přeložen do českého jazyka jako závodní preventivní péče, což by v anglickém jazyce muselo znít jako factory preventive care. 12

Samotný proces schvalování ZSZS byl však značně zdlouhavý, a tak původní záměr přijmout ZSZS současně se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoníkem práce (dále jen ZP ) 18 v roce 2006 nebyl realizován. Po nabytí účinnosti ZP tak vznikly nesrovnalosti v terminologii, neboť ten užíval termínu pracovnělékařské služby, aniž by taková terminologie měla právní základ. Až s účinností od 1.1.2008 byla tato nesrovnalost odstraněna novelou ZP č. 362/2007 Sb. 19 Předchozí právní úprava závodní preventivní péče byla obsažena v dnes již zrušeném zákoně č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu (dále jen ZPZL ) 20 a částečně rovněž v zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (dále jen ZOVZ ) 21 a v ZP. Předchozí právní úprava však v plném rozsahu nerespektovala Úmluvu MOP č. 161, která stanoví, že úkolem PL služeb není pouze zajišťování pracovnělékařských prohlídek (dále též PL prohlídky ), ale rovněž služeb multidisciplinárních dle čl. 5 Úmluvy MOP č. 161. 22 Prováděcí předpis, který stanovil obsah PL prohlídek, a sice směrnice Ministerstva zdravotnictví č. 49/1967 Věst. MZ ČSR, 23 byl již značně zastaralý a neodpovídal aktuálním potřebám společnosti. V tomto ohledu je přijetí nové právní úpravy hodnoceno pozitivně, neboť ta zohledňuje vývoj a modernizaci technologií, pracovních postupů a organizace práce. Co se týče předchozí právní úpravy, byli všichni zaměstnavatelé ve smyslu ust. 103 odst. 1 písm. a) ZP povinni zajistit, aby zaměstnanec vykonával pouze práci odpovídající jeho zdravotní způsobilosti. S výjimkou prací rizikových však zákon ponechával na zvážení 18 19 20 21 22 23 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 1.11.2013]. Zákon 362/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 5.11.2013]. BĚLECKÝ, Miroslav. Nový zákon nové otazníky, Bezpečnost a hygiena práce. 2012, č. 5, s. 2. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 14.11.2013]. Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 1.11.2013]. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 1.11.2013]. Stanovit a vyhodnocovat nebezpečí, která ohrožují zdraví na pracovištích, dohlížet na činitele v pracovním prostředí a pracovní zvyklosti, které mohou ovlivňovat zdraví pracovníků, včetně hygienických zařízení, závodních jídelen a ubytoven, pokud tato zařízení obstarává zaměstnavatel, poskytovat poradenství o plánování a organizování práce, včetně uspořádání pracovišť, o výběru, údržbě a stavu strojů a jiného zařízení a o látkách, jichž se užívá při práci, účastnit se na vypracování programů zlepšování pracovní činnosti a vyhodnocování nových zařízení ze zdravotního hlediska, poskytovat poradenství o zdraví, bezpečnosti a hygieně při práci a ergonomii a individuálních a hromadných ochranných prostředcích, dohlížet na zdraví pracovníků v souvislosti s prací, podporovat přizpůsobování práce pracovníkům, účastnit se na opatřeních pracovní rehabilitace, spolupracovat při poskytování informací, výcviku a výchovy v oblasti zdraví a hygieny při práci a ergonomie, organizovat první pomoc a ošetření v případě nutnosti, účastnit se na rozboru pracovních úrazů, nemocí z povolání a nemocí spojených s prací, součástí poskytování poradenství o zdraví je i účast na programech podpory zdraví. DANDOVÁ 2013 op. cit. Směrnice Ministerstva zdravotnictví ČR č. 49/1967 Věst. MZ ČSR, o posuzování zdravotní způsobilosti k práci. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 3.12.2013]. 13

zaměstnavateli, zda zdravotní způsobilost zaměstnance k práci posoudí sám nebo toto přenechá k posouzení lékaři. 24 Ačkoliv ZSZS stanovil pro zaměstnavatele některé nové povinnosti, kterými se dále v této práci budu podrobněji zabývat, je třeba konstatovat, že vlna hysterie na straně mnohých zaměstnavatelů nebyla v některých ohledech zcela opodstatněná. Mnohé povinnosti ukládaly zaměstnavatelům již předchozí právní předpisy, a to např. povinnost zajišťovat dohled na pracovišti a vyhodnocování rizik práce nebo zajišťovat poradenskou činnost dle ust. 40 ZPZL. Naproti tomu jednou ze zcela nových a současně nejvíce diskutovaných povinností byla v původním znění ust. 59 odst. 1 písm. b) ZSZS zakotvená povinnost zaměstnavatele zajistit, aby každý zaměstnanec absolvoval vstupní lékařskou prohlídku před vznikem pracovněprávního nebo obdobného vztahu, a to včetně zaměstnanců vykonávajících práci na základě dohody o provedení práce (dále jen DPP ) nebo dohody o pracovní činnosti (dále jen DPČ ). Tuto povinnost zmiňuji z toho důvodu, že se jí budu zabývat níže v této kapitole v souvislosti s přechodným ustanovením ZSZS. S ohledem na absenci prováděcího právního předpisu k ZSZS, krátkou legisvakační lhůtu a rozsah nové právní úpravy PL služeb se zákonodárce rozhodl pro přechodné ustanovení 98 odst. 1 ZSZS, které mělo poskytnout zaměstnavatelům a poskytovatelům PL služeb (dále též jako poskytovatelé ) časový prostor jednoho roku od nabytí účinnosti ZSZS, tj. od 1.4.2012, pro uvedení poskytování PL služeb do souladu se ZSZS. V přechodném období bylo možno zdravotní péči o zaměstnance nadále poskytovat jako závodní preventivní péči podle dosavadních právních předpisů. 25 Vzhledem k tomu, že mezi odbornou veřejností vznikaly značné rozpory ve vztahu k výkladu tohoto přechodného ustanovení, které nepomohla vyřešit ani důvodová zpráva k ZSZS, budu se níže v textu blíže zabývat právě povinností zajišťovat poskytování PL služeb v přechodném období. Vzhledem k tomu, že ZSZS vykazoval značné nedostatky, byla dne 30.1.2013 přijata novela ZSZS č. 47/2013 Sb. 26, která některé z těchto nedostatků odstranila. Podrobný výklad těchto nedostatků bude rovněž předmětem bližšího pojednání této kapitoly. Jak už bylo výše nastíněno, s PL službami úzce souvisí i některá ustanovení dalších právních předpisů, a to zejména ZP. Konkrétně se jedná o ustanovení 103 odst. 1 písm. a) ZP 24 25 26 V souladu s Úmluvou MOP č. 161 byl rozsah závodní preventivní péče upraven v ust. 35a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. MZ a MPSV, Stanovisko Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva práce a sociálních věcí ČR k zajištění pracovnělékařských služeb v souladu s přechodným ustanovením 98 odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách [online]. In: MPSV.CZ, 2012 [cit. 1.12.2013]. dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/12706 Zákon č. 47/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění zákona č. 167/2012 Sb. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 11.12.2013]. 14

zakazující zaměstnavateli, aby připustil výkon práce, jejíž náročnost neodpovídá zdravotní způsobilosti zaměstnance, dále ustanovení 41 odst. 1 ZP upravující podmínky převedení zaměstnance na jinou práci, ust. 52 písm. d) a e) ZP normující podmínky ukončení pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele, 56 odst. 1 písm. a) ZP stanovící právo zaměstnance okamžitě zrušit pracovní poměr. Dále se jedná zejména o informační povinnost zaměstnavatele vůči zaměstnanci ve vztahu poskytování PL služeb dle ust. 103 odst. 1 písm. b), d), a ust. 108 odst. 3 písm. b) ZP. Obecnou právní úpravou k ZSZS je zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (dále jen zákon o zdravotních službách ), 27 který na PL služby rovněž dopadá. Zákon o zdravotních službách v ust. 45 a ust. 49 normuje práva a povinnosti poskytovatele PL služeb a povinnosti zdravotnického pracovníka, dále v ust. 57 odst. 3 písm. c) a odst. 4 upravuje způsob nakládání se zdravotnickou dokumentací v případě zániku oprávnění k poskytování zdravotních služeb a v ust. 59 odst. 3 a ust. 62 vymezuje postup při ukončování poskytování PL služeb ve vztahu k zaměstnavateli zaměstnance, o němž je v souvislosti s PL službami zdravotnická dokumentace vedena. S PL službami rovněž souvisí některá ustanovení ZOVZ a to zejména ust. 37 upravující kategorizaci prací dle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců, a jejich rizikovosti pro zdraví. Ukládání správních deliktů při porušení povinností zaměstnavatele zajistit poskytování PL služeb a zajistit, aby byli zaměstnanci způsobilí k práci, upravuje zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce. 28 Důsledky porušení povinností zaměstnavatele se budu zabývat v samostatné kapitole této práce. Daňovou uznatelnost výdajů zaměstnavatelů na zajištění PL služeb upravuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. 29 Osvobození poskytování PL služeb od daně z přidané hodnoty (dále je DPH ) pak upravuje zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen ZDPH ). 30 Pro účely komplexního posouzení problematiky PL prohlídek pak nesmím opomenout 27 28 29 30 Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 11.12.2013]. Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 20.12.2013]. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 10.2.2014]. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 10.2.2014]. 15

zákon č. 187/2006 sb., o nemocenském pojištění, 31 zákon č. 309/2006 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, 32 zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. 33 2.3.2 Prováděcí předpisy Stejně jako tomu bylo v případě ZSZS i přijetí prováděcího předpisu k ZSZS na základě ust. 95 ZSZS bylo značně zdlouhavé a ke dni účinnosti ZSZS tak nebyl přijat prováděcí právní předpis zcela nezbytný pro aplikační praxi. Až dne 26. března 2013 byla Ministerstvem zdravotnictví ČR (dále též MZ ČR ) přijata vyhláška č. 79/2013 Sb., o pracovně lékařských službách, pro účely provedení některých ustanovení ZSZS (dále jen Prováděcí vyhláška ), 34 která nabyla účinnosti dne 3.4.2013, což vypovídá i o tom, že ani krátce před uplynutím doby, po kterou bylo možno poskytovat PL služby dle předchozí právní úpravy, nebylo mezi zákonodárci jasné, jak budou konkrétní podmínky poskytování PL služeb nastaveny. S ohledem na tuto skutečnost se předpokládalo, že příslušné kontrolní orgány zohlední při provádění kontroly i zcela objektivní důvody, pro které nemohlo být provádění PL služeb uvedeno do souladu se ZSZS včas. 35 Prováděcí vyhláška normuje postupy při zajišťování PL služeb, dobu potřebnou k jejich provádění, druhy, četnost a obsah PL prohlídek, jakož i rozsah odborných vyšetření, postup při zajištění a provádění PL prohlídek. Prováděcí vyhláška dále upravuje podmínky, za kterých je možno vydat lékařský posudek, dobu a podmínky jeho platnosti a případy, kdy je možno požadovat nové posouzení způsobilosti k práci apod. Dále byla dne 25.11.2013 přijata vyhláška MZ ČR č. 391/2013 Sb., o zdravotní způsobilosti k tělesné výchově a sportu, 36 účinná od 31.12.2013, která stanoví druhy, četnost a obsah lékařských prohlídek nezbytných pro zjištění zdravotního stavu, včetně rozsahu odborných vyšetření a postupů při jejich zajišťování, seznam nemocí, stavů a vad vylučujících zdravotní způsobilost a náležitosti lékařského posudku, jde-li o posuzování zdravotní 31 32 33 34 35 36 Zákon č. 187/2006 sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 20.12.2013]. Zákon č. 309/2006 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 21.12.2013]. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 20.12.2013]. Vyhláška MZ ČR č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče). In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 7.12.2013]. KUKLOVÁ, Dana. Pracovnělékařské služby podle nové právní úpravy, Českomoravská konfederace odborových svazů [online]. 2013 [cit.12.3.2014]. Dostupný z: http://www.cmkos.cz/bozp/3684-3/pracovnelekarske-sluzby-podle-nove-pravni-upravy Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 391/2013 Sb., o zdravotní způsobilosti k tělesné výchově a sportu. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 7.12.2013]. 16

způsobilosti ke sportu, vzdělávání nebo v průběhu vzdělávání ve školách se zaměřením na sport a tělesnou výchovu, případně pro uvolnění z vyučování v předmětu tělesná výchova. Prováděcím předpisem k zákonu o zdravotnických službách je vyhláška č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci, 37 která se použije v případě, kdy Prováděcí vyhláška nestanoví zvláštní pravidla pro obsah zdravotnické dokumentace. Konkrétní pravidla pro zařazování prací do jednotlivých kategorií rizik upravuje prováděcí vyhláška MZ ČR k ZOVZ č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví konkrétní podmínky pro zařazování prací do jednotlivých kategorií. 38 2.3.3 Zvláštní právní úprava ZSZS a Prováděcí vyhláška se aplikují na provádění PL prohlídek všech zaměstnanců v případě, kdy nejsou jinými právními předpisy stanovena zvláštní pravidla pro jejich provádění. ZSZS a Prováděcí vyhláška jsou tedy generální právní úpravou. Zvláštní právní předpisy stanoví odlišné požadavky na provádění PL prohlídek či na jejich obsah. Jedná se například o zaměstnance pracujících v noci a mladistvé, lékaře, zubní lékaře či farmaceuty, letecký personál civilního letectví, řidiče motorových vozidel, vojáků z povolání, příslušníků bezpečnostních sborů, osob provozujících dráhu a drážní dopravu, osob provádějících vedení a obsluhu plavidel, zaměstnanců hasičských jednotek a záchranných sborů atd. Níže v této práci se budu blíže zabývat odlišnostmi v provádění PL prohlídek u těchto povolání. Co se týče zvláštních právních předpisů upravujících provádění PL prohlídek, jedná se zejména o: a) zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, 39 b) zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, 40 c) zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích 41 a jeho prováděcí vyhláška č. 277/2004 Sb., 42 37 38 39 40 41 42 Vyhláška č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 7.12.2013]. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 7.12.2013]. Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 21.12.2013]. Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdější předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 21.12.2013]. Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 21.12.2013]. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 277/2004 Sb., o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení 17

d) vyhlášku Ministerstva dopravy ČR č. 101/1995 Sb., kterou se vydává Řád pro zdravotní způsobilost osob při provozování dráhy a drážní dopravy, 43 e) zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, 44 f) zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě 45 a vyhláška Ministerstva dopravy ČR č. 224/1995 Sb., o způsobilosti osob k vedení a obsluze plavidel, 46 g) zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, 47 h) nařízení vlády č. 352/2003 Sb., o posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců jednotek hasičských záchranných sborů podniků a členů jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí nebo podniků, 48 i) 94 odst. 2 a 247 ZP upravující PL služby poskytované mladistvým a zaměstnancům pracujícím v noci. 2.3.4 Přechodné ustanovení 98 odst. 1 ZSZS Pracovnělékařské služby lze poskytovat podle dosavadních právních předpisů upravujících poskytování závodní preventivní péče nejdéle po dobu 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Tím není dotčena povinnost zaměstnavatele hradit závodní preventivní péči v rozsahu stanoveném pro pracovnělékařské služby podle tohoto zákona, a to ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. S ohledem na zásadní změny v právní úpravě, nově stanovené povinnosti zaměstnavatelů i krátkou legisvakační dobu bylo přijato přechodné ustanovení 98 odst. 1 ZSZS, které 43 44 45 46 47 48 motorových vozidel, zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel s podmínkou a náležitosti lékařského potvrzení osvědčujícího zdravotní důvody, pro něž se za jízdy nelze na sedadle motorového vozidla připoutat bezpečnostním pásem (vyhláška o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel). In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 21.12.2013]. Vyhláška Ministerstva dopravy ČR č. 101/1995 Sb., kterou se vydává Řád pro zdravotní způsobilost osob při provozování dráhy a drážní dopravy. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 21.12.2013]. Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 21.12.2013]. Zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 21.12.2013]. Vyhláška Ministerstva dopravy ČR č. 224/1995 Sb., o způsobilosti osob k vedení a obsluze plavidel, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 21.12.2013]. Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 21.12.2013]. Nařízení vlády č. 352/2003 Sb., o posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců jednotek hasičských záchranných sborů podniků a členů jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí nebo podniků. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 21.12.2013]. 18

umožnilo, aby zaměstnavatelé po dobu jednoho roku od nabytí účinnosti ZSZS, tj. do 31.3.2013, poskytovali PL služby podle dosavadních právních předpisů upravujících poskytování závodní preventivní péče, avšak s výjimkou ustanovení 58 a 59 odst. 2 ZSZS, které se týkají hrazení nákladů spojených s PL službami. Je však zřejmé, že přechodné období posloužilo rovněž k tomu, aby našlo řešení řady problémů a nedostatků ZSZS. 49 Jelikož důvodová zpráva k ZSZS nespecifikovala žádná konkrétní kritéria interpretace a aplikace přechodného ustanovení, bylo nezbytné tato kritéria stanovit bez pomocné ruky zákonodárce. Uvažovat lze přinejmenším o dvou možných variantách. Tou první je odložit účinnost všech povinností na úseku PL služeb o jeden rok s výjimkou shora zmiňovaných povinností týkajících se hrazení PL služeb. 50 Druhou možnou variantou, ke které se někteří autoři přiklání, bylo vyložit přechodné ustanovení tak, že: dochází k odsunutí účinnosti všech těch povinností, které se v nějakém směru shodují se stávající právní úpravou poskytování závodní preventivní péče o jeden rok, přičemž v otázkách, kde není v kontextu této skutečnosti důvodu rok vyčkávat, jako je třeba zavedení vstupních lékařských prohlídek, která navíc tak úplně vlastně pod pojem pracovnělékařské služby,..., ani nespadají. 51 K tomuto výkladu se přiklonil např. Svaz měst a obcí ČR, který vyslovil názor, že i přes nejasnosti týkající přechodného ustanovení jsou v přechodném období zaměstnavatelé povinni zajišťovat poskytování vstupních lékařských prohlídek u osob konajících práci na základě DPP nebo DPČ, neboť přechodné ustanovení:...neumožňuje po dobu jednoho roku od účinnosti zákona neplnit nově zakotvenou povinnost, ale vztahuje se spíše na způsob poskytování pracovnělékařských služeb. 52 Svaz obcí a měst ČR dále uvádí, že i přes protichůdné názory lze provádění vstupních lékařských prohlídek doporučit, jakkoliv se mohou jevit nelogické zejména v případě výkonu prací jednorázových. Naopak Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR zaujali společné stanovisko, že: Přechodné období... platí i pro ustanovení 59. To znamená, že i pro tuto součást pracovnělékařských služeb, do níž náleží vstupní lékařská prohlídka, lze v rámci přechodného ustanovení použít dosavadní právní úpravu. 53 49 50 51 52 53 ZÁLESKÁ, Dagmar. Zákon o specifických zdravotních službách, IV. část pracovnělékařské služby a posuzování nemocí z povolání, Zdravotnické fórum [online]. 2012, č. 12, s. 4, [cit. 25.12.2013]. Dostupný z: http://www.zdravotnicke-pravo.cz/kestazeni/zakon_o_specifickych_zdravotnich_sluzbach_-_iv._cast.pdf MORÁVEK, Jakub; ŠTEFKO, Martin. Několik poznámek k přechodným ustanovením zákona o specifických zdravotníc službách, Časopis pro právní vědu a praxi, 2012, č. 2, s. 220. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 29.12.2013]. S. 153 156. Tamtéž. SVAZ MĚST A OBCÍ ČR. Lékařské prohlídky u zaměstnanců na DPP a DPČ. Informačně poradenské centrum pro zastupitele, schváleno legislativně práv. odd. Kanceláře svazu měst a obcí České republiky, 2012, In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 28.12.2013]. MZ a MPSV, Stanovisko Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva práce a sociálních věcí ČR k zajištění 19

Pokud bychom přijali druhou variantu výkladu přechodného ustanovení jako správnou, bylo by shora citované stanovisko ústředních orgánů státní správy značně znepokojivé, neboť se staví proti v textu právního předpisu zachycené vůli zákonodárce. Toto dává prostor k hlubším úvahám v rovině teorie práva a morálních aspektů právní interpretace. Rozsah této práce však tyto úvahy neumožňuje a proto na tomto místě uvedu tezi Ireny Pelikánové citovanou v příspěvku autorů Pichrta a Hůrky: Jestliže sami zákonodárci veřejně deklarují záměr neřídit se zákonem, pak se tím otevírá otázka, zda se jednotlivci mají zákony řídit? To ovšem není právo špatné, protože to není právo žádné. 54 Správná interpretace a aplikace přechodného ustanovení je však bezesporu velmi významná např. z hlediska možných následků nevyslání zaměstnance či uchazeče o zaměstnání na vstupní lékařskou prohlídku a možnosti uložení sankce zaměstnavateli, kterými se budu rovněž v této práci zabývat. Toto polojasno, které panuje v legislativní úpravě považuji za jev velmi nežádoucí, avšak ne ojedinělý v dané problematice. Přesto, že přechodné ustanovení 98 odst. 1 ZSZS vykazuje značné nedostatky a důvodová zpráva k ZSZS nestanoví žádné konkrétní vodítko, přikláním se k názoru, že přechodné ustanovení se vztahuje na zajištění PL služeb v plném rozsahu. Postačovalo tedy pokud zaměstnavatelé v přechodném období zajistili poskytování PL služeb v souladu s předchozí právní úpravou. Jak ostatně zakotvuje nový zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, 55 v ust. 4: Má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Jelikož i adresát této právní normy je osobou svéprávnou s rozumem průměrného člověka, přesahovala by druhá výkladová varianta základní porozumění normativního textu adresátem právní normy, jakkoliv by byla sofistikovaná. V souvislosti s absencí jednoznačného vodítka k výkladu přechodného ustanovení však vznikala i nejasnost, zda se uchazeč o zaměstnání musí v přechodném období podrobit vstupní prohlídce, když to po něm bude požadovat zaměstnavatel, který se rozhodl podřídit se už v přechodném období ZSZS. Autorka se ztotožňuje s názorem, že zaměstnanec takovou prohlídku není povinen podstoupit, neboť má stejně jako zaměstnavatel právo si zvolit, že se na něj po dobu jednoho roku od účinnosti ZSZS nové povinnosti dočasně neuplatní. Tento 54 55 pracovnělékařských služeb v souladu s přechodným ustanovením 98 odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách [online]. In: MPSV.CZ, 2012 [cit. 1.12.2013]. Dostupný z: http://www.mpsv.cz/cs/12706 PICHRT, Jan; HŮRKA, Petr. Povinné vstupní lékařské prohlídky externistů na vysokých školách? In: EPRAVO.CZ [online]. 2013 [cit. 1.2.2014]. Dostupný z: http://www.epravo.cz/top/clanky/povinne-vstupnilekarske-prohlidky-externistu-na-vysokych-skolach-89180.html Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 28.12.2013]. 20

zaměstnanec svým rozhodnutím však patrně příliš nezvýší své šance na přijetí do pracovního poměru. 56 Přestože přechodné období od 1.4.2012 do 31.3.2013 je již minulostí a zaměstnavatelé musí nyní PL služby poskytovat zcela v souladu se ZSZS, je interpretace přechodného ustanovení, jak již bylo uvedeno, velmi podstatná z hlediska možných následků nevyslání zaměstnance či uchazeče o zaměstnání na vstupní lékařskou prohlídku. 2.3.5 Novela ZSZS č. 47/2013 Sb. Přijetím zákona č. 47/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění zákona č. 167/2012 Sb. (dále jen novela ZSZS ) byly s účinností od 1.4.2013 realizovány následující tři důležité změny ZSZS. První významná změna se týkala provádění vstupních lékařských prohlídek v případě osob vykonávajících práci na základě DPP nebo DPČ. Jak již bylo uvedeno, zákonodárce v původním znění ust. 59 odst. 1 písmeno b) ZSZS zakotvil povinnost zaměstnavatele zajistit, aby budoucí zaměstnanec absolvoval vstupní lékařskou prohlídku před vznikem pracovněprávního nebo obdobného vztahu, přičemž tato povinnost se měla týkat všech osob vykonávajících závislou práci, tj. i zaměstnanců vykonávajících práci na základě DPČ nebo DPP. Tato nová povinnost však sklidila značnou kritiku pro svou administrativní náročnost, která by v praxi nepochybně vedla ke ztrátě ochoty mnoha zaměstnanců pracujících na základě DPP a DPČ dále spolupracovat se zaměstnavatelem nehledě na značnou finanční zátěž, kterou by pro zaměstnavatele znamenala. 57 Vzhledem k tomu, že tento požadavek zcela neodpovídal významu spolupráce a rizikům, která z výkonu práce pro zaměstnance vyplývají, bylo novelou ZSZS k úlevě mnohých zaměstnavatelů od této po všech stránkách nepraktické a stěží splnitelné povinnosti upuštěno. 58 Doplňuji, že v rámci novelizace ZSZS bylo diskutováno hned několik variant znění ust. 59 ZSZS, např. varianta poslaneckého návrhu, že by se povinnost vstupních lékařských prohlídek vztahovala jen na pracovní poměry. Zákonodárce však novelou ZSZS změnil ust. 59 odst. 1 písm b) ZSZS a tuto povinnost ponechal pouze u rizikových prací nebo prací, jejichž součástí je činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jinými právními předpisy, např. zákonem č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, nebo tehdy, jestliže to bude zaměstnavatel vyžadovat. Zákonodárce naštěstí nepřistoupil na návrh skupiny poslanců změnit 56 57 58 FUKA, Jindřich. K některým otázkám ohledně úpravy pracovnělékařských služeb. In: EPRAVO.cz [online]. 2012 [cit. 1.2.2014]. Dostupný z: http://www.epravo.cz/top/clanky/k-nekterym-otazkam-ohledne-upravypracovnelekarskych-sluzeb-83681.html MORÁVEK, ŠTEFKO 2012 op. cit. Tamtéž. 21

ustanovení 59 odst. 1 písm. a) a 59 odst. 2 ZSZS tak, že namísto slov pracovněprávního nebo obdobného vztahu bude uvedeno pouze pracovního poměru, neboť tímto by byla zcela nepřípustně zúžena a okleštěna právní úprava a došlo by k podstatné změně v působnosti zákona a de iure i k revokaci působnosti předpokládaných prováděcích předpisů. 59 Neodpustím si však krátký komentář k původnímu znění ust. 59 odst. 1 písm b) ZSZS. V prvé řadě poukazuji, že žádná mezinárodní úmluva, kterou by byla ČR vázána, ani žádná směrnice EU implementaci takové povinnosti do českého právního řádu neukládá. Nadto bylo zjevné, že zavedení této povinnosti by pro zaměstnavatele znamenalo zcela nepřiměřenou finanční, organizační i administrativní zátěž, a to zejména v případech, kdy by se zaměstnanec na základě DPP zavázal provést dvouhodinovou přednášku pro studenty na univerzitě, jednorázově prodat vstupenky na konkrétní kulturní akci či umýt okna. 60 Musím však připustit, že v širších úvahách úplné vyloučení zaměstnanců konajících práci na základě DPP či DPČ z povinnosti absolvovat vstupní lékařskou prohlídku může generovat nepřípustnou nerovnost mezi zaměstnanci. Reálně totiž zaměstnanec, se kterým byl sjednán hlavní pracovní poměr na dobu určitou v řádech několika týdnů nebo měsíců, musí absolvovat vstupní lékařskou prohlídku. Naproti tomu zaměstnanec vykonávající obdobnou práci na základě DPP či DPČ sjednané na dobu neurčitou je z takové povinnosti vyvázán. Při ohlédnutí do historie zjistíme, že u nás v minulosti fungoval model, který zaváděl vstupní PL prohlídky i pro osoby vykonávající práci na základě dohod konaných mimo pracovní poměr a který zmíněnou nerovnost mezi zaměstnanci nezakládal. Dle Zásad vlády o uzavírání dohod o pracovní činnosti, které platily v období od roku 1965 do roku 1967, 61 bylo možno tyto dohody uzavírat za stejných podmínek jako pro výkon práce v hlavním pracovním poměru. Pokud tedy byla pro výkon konkrétní práce předepsána právními předpisy vstupní prohlídka, byl zaměstnavatel povinen zajistit lékařské vyšetření zaměstnance konajícího práci na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr a dokonce zajistit i lékařské vyšetření jeho rodinných příslušníků, kteří mu měli při výkonu práce vypomáhat. 62 59 60 61 62 BĚLECKÝ, Miroslav. Nový zákon nové otazníky, Bezpečnost a hygiena práce, roč. 2012, č. 5, s. 2. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 26.12.2013]. KUČEROVÁ, Dagmar. Víte, že vstupní lékařské prohlídky u dohod jsou stále povinné? In: PODNIKATEL.cz [online]. 2012 č. 282 [cit. 7.2.2014]. Dostupný z: http://www.podnikatel.cz/clanky/vstupni-lekarske-prohlidkyu-dohod-jsou-stale-povinne/ TOMŠEJ, Jakub. Zákon o zdravotních službách v praxi: další otazníky. HR management, roč. 2012, č. 4, s. 64. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 28.1.2013]. Zásady vlády č. 19/1965, o uzavírání dohod o pracovní činnosti mezi socialistickými organizacemi a pracovníky. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2.1. 2014]. Následující právní úprava obsažená v zákoně č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu ani směrnice Ministerstva zdravotnictví č. 49/1967 Věst. MZ ČSR od tohoto modelu upustil. BĚLECKÝ 2012 op. cit. 22