Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Zákolanský potok CZ0213016
1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Zákolanský potok Kód lokality: CZ0213016 Kód lokality v ÚSOP: 5389 Rozloha (ha): 10,1023 Biogeografická oblast: kontinentální Zařazení EVL na evropský seznam: 2011/64/EU Nařízení vlády o stanovení národního seznamu EVL: nařízení vlády č. 318/2013 Sb., příloha 172 1.2 Způsob zajištění ochrany Zvláště chráněná území (ZCHÚ) Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ) Navrhovaná kategorie ZCHÚ podle platného nařízení vlády přírodní památka Smluvní ochrana dle 39 ZOPK Základní ochrana dle 45c, odst. 2 ZOPK Celková rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (ha): 10,1023 Relativní rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (%): 100 Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v překryvu s EVL Ptačí oblasti NEJSOU 1.3 Územně správní příslušnost Středočeský kraj Dotčené obce Běloky, Číčovice, Dobrovíz, Hostouň, Lichoceves, Makotřasy, Okoř, Středokluky, Svrkyně, Zákolany Dotčená katastrální území Běloky, Dobrovíz, Hole u Svrkyně, Hostouň u Prahy, Kováry, Makotřasy, Malé Číčovice, Noutonice, Okoř, Středokluky, Svrkyně, Velké Číčovice 1.4 Stručná charakteristika území Ekotop Geologie: Okolí tvoří turonské písčité slínovce až jílovce spongilitické, často silicifikované (opuky) či proterozoické fylitické droby a břidlice. V okolí lze dále nalézt pleistocénní deluvioeolické nezpevněné sedimenty tvořené hlínami a písky. V tomto prostředí se v nivě potoka vytvořily nečleněné nezpevněné holocénní fluviální sedimenty hlíny, písku a sedimentů nádrží. Geomorfologie: V rámci podcelku Kladenské tabule zasahuje vymezená lokalita do dvou okrsků, a to do Hostivické tabule a Turské plošiny. Reliéf: Niva potoka se nachází v relativně ploché krajině, ve které, zejména na styku s břidlicemi a drobami, vytváří pomístní hlubší zářezy a srázy. Významná část toku byla v minulosti regulována. Regulace se v
současnosti samovolně renaturalizovala. Dno hlinité, štěrkovité až kamenité. Místy s jemným sedimentem. V místech výskytu raka kamenáče přirozený substrát. Pedologie: V nivních půdách lze nalézt fluvizemě i oglejené partie. Vzhledem k rozsahu lze v okolí nalézt poměrně pestré zastoupení půd, z toho převažují kambizemě, černozemě, dále pak kvartérní spraše. Krajinná charakteristika: Potok protékající intravilánem několika sídel a volnou krajinou s převahou agrocenóz. Na vymezeném úseku leží několik menších obtočných nádrží a jedna průtočná. Pomístně se v nivě vyskytuje dřevinný doprovod. Zákolanský potok byl v minulosti významně poškozený melioračními zásahy. Při průtoku intravilánem obcí je většinou veden v technicky upraveném korytě, často byl tok degradován staršími technickými úpravami i ve volné krajině (hlavně horní část toku). Místy dochází k samovolné renaturalizaci koryta, kupříkladu zanášením či zarůstáním stromy. Přírodní úseky můžeme nalézt na střední části toku, např. mezi Okoří a Kováry. Zákolanský potok patří k nejvíce znečištěným tokům s výskytem raka kamenáče v České republice. Biota Poloha, hlinité partie a zvláště přítomnost průtočných rybníků (retenční nádrž nad Hostouní a rybník u Okoře) formují biotu typickou spíše pro nížinné toky. To se projevuje např. vysokým zastoupením drobných kaprovitých ryb jako je např. hrouzek obecný (Gobio gobio), plotice obecná (Rutilus rutilus). Ojediněle se lze setkat s jelcem tlouštěm (Leuciscus cephalus), línem obecným (Tinca tinca), hořavkou duhovou (Rhodeus sericeus) či pstruhem obecným (Salmo trutta). Zaznamenán byl i výskyt nepůvodní střevličky východní (Pseudorasbora parva). Tok obývá drobný mlž hrachovka r. Pisidium, v Okořském rybníku se vyskytuje škeble říční (Anodonta anatina). Podél břehů toku lze zaznamenat také lednáčka říčního (Alcedo atthis, SO) a ondatru pižmovou (Ondatra zibethicus). Prioritní druh rak kamenáč (Austropotamobius torrentium, KO) se na lokalitě vyskytuje společně s rakem říčním (Astacus astacus, KO). Rak kamenáč zde osidluje i pro něj netypická stanoviště - nory vyhrabané ve dně a březích. V roce 2014 byli při monitoringu raci nalezeni nad hranicí EVL v Hostouni, navazující výskyt na začátku EVL zaznamenali místní obyvatelé. Mimo EVL byli raci zaznamenáni ještě v Zákolanském Dolanském potoce před soutokem s Dobrovízským potokem, zde populace obstojně prosperuje. Slabší populace byla nalezena v hlavním toku pod výtokem ČOV Středokluky (EVL) a v Panském potoce (pravostranný přítok ústící před silnicí R7). Další nálezy byly pod Okořským rybníkem (EVL). V úseku pod Číčovicemi a pod Okoří nebyli raci v roce 2014 nalezeni, nejspíše zde přetrvávají problémy s jakostí vody. V roce 2014 byl početnější výskyt v hlavním toku zaznamenán jen v horní části toku, níže se omezil spíše na přítoky chráněné před havarijním znečištěním. Vodní tok je lemován převážně agrocenózami, z nelesních stanovišť se v údolní nivě vyskytují střídavě vlhké bezkolencové louky, či mezofilní ovsíkové louky, v lesních porostech lze rozeznat údolní jasanovo-olšové luhy, či hercynské dubohabřiny.
2. Stav EVL a předmětů ochrany 2.1 Předměty ochrany a jejich cílový stav Druhy Název předmětu ochrany: rak kamenáč * Austropotamobius torrentium Kód předmětu ochrany: 1093 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu Populace Min Max Jednotka Kategorie Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení stálá populace - - - běžná 2 % p > 0 % průměrné populace není významná nebo izolovaná, ale hodnota omezené je na okraji zachování areálu rozšíření druhu Cílový stav předmětu ochrany: Cílem je zachovat stav populace z doby vyhláčení EVL při dosažení takové úrovně chemicko - fyzikálních parametrů vody, které vyhovují biotopovým nárokům raka kamenáče. * označuje prioritní druh 2.2 Nároky předmětů ochrany Druhy Název předmětu ochrany: rak kamenáč * Austropotamobius torrentium Kód předmětu ochrany: 1093 Popis nároků předmětu ochrany: Rak kamenáč obývá zejména chladnější čisté vody horních úseků toků s kamenitým či štěrkovitým dnem. Své úkryty vyhledává převážně pod kameny v celém korytě potoků a řek v klidných zónách vody. Plní roli velkých makrofágů ve vodních systémech, dožívá se více než 10 let. Plodnost raka kamenáče se pohybuje od 50 do 100 ks vajíček. Jedinci pohlavně dospívají ve třetím až čtvrtém roce života. Raci se rozmnožují na podzim, kdy samci nalepují samicím bílé trubičkovité spermatofory do blízkosti párovitých pohlavních otvorů na kyčlích třetího páru hrudních noh. Oplodněná samice umísťuje vajíčka (o průměru asi 3 mm, většinou červenohnědé barvy) na spodní část zadečku. Zde upevněná vajíčka jsou opatrována samicí až do jara následujícího roku, kdy ukončují svůj vývoj. Larvy se líhnou v závislosti na teplotě od května do července. Asi dva týdny po vylíhnutí, do prvního svlékání, se přidržují brv na břišních nožkách pod ohnutým zadečkem samice. Tam se ještě ukrývají i pár dní po svlékání, dokud postupně nepřejdou na samostatný způsob života. Malí ráčci se po vykulení živí planktonem, ale později je potravní základna mnohem pestřejší. Raci se živí rostlinnou i živočišnou potravou (drobnými vodními bezobratlými a příležitostně nemocnými a mrtvými obratlovci), v mládí převážně rostlinnou. Zpočátku malí ráčci svlékají krunýř několikrát do roka, postupně se počet svlékání snižuje a je závislý převážně na stáří, teplotě vody a úživnosti prostředí. Na výskyt a početnost druhu na našem území mají vliv úpravy koryt vodních toků, případně jejich okolí, dále znečištění vodních toků a výskyt letálního onemocnění tzv. račího moru způsobeného plísní Aphanomyces astaci. Je potřeba zmínit také predační tlak invazního druhu norka amerického (Lutreola vision), který může lokálně silně ovlivňovat početnost populací raka kamenáče. Regulace toků je důvod současného ostrůvkovitého rozšíření obou autochtonních druhů raků (rak kamenáč, rak říční) na našem území. Při úpravách toků dochází jednak k přímému usmrcování jedinců a ke změnám celého biotopu, které znamenají ztrátu možných úkrytů (kameny, kořeny, podemleté břehy), zrychlení proudění a zničení diverzity toku (členitost břehů, hloubky, existence tůní). Zvláštní kapitolou je problematika migračních bariér (příčné stupně, jezy). V některých případech měly tyto bariéry pozitivní vliv na znemožnění šíření račího moru proti proudu vodního toku. Díky izolovanosti jednotlivých populací a disjunktnímu areálu našich raků nehrozí epidemický výskyt račího moru. V případě, že budou jednotlivé populace raků propojeny (např. vysazením raků, do míst, kde v současnosti nežijí), bude šíření nemoci usnadněno. Onemocnění račím morem významně souvisí s výskytem invazních druhů původně amerických raků: rak pruhovaný (Orconectes limosus) a rak signální (Pacifastacus leniusculus). Tyto dva druhy jsou rezistentními přenašeči račího moru.
Znečištění toků je závažným problémem např. pod produkčními rybníky, kde je chov ryb a vodní drůbeže podpořen krmením a hnojením. Dochází k silné eutrofizaci vody a k zanášení koryta toku jemným rybničným sedimentem. Sediment se dostává i do volných prostor mezi kameny a zanáší vhodné úkryty pro raky. Podobný důsledek má i znečištění ze zemědělské činnosti (eutrofizace toku, splachy ornice z polí). Další kapitolou znečištění vodních toků jsou čistírny odpadních vod (ČOV). V mnoha případech se jedná o špatně fungující nebo zcela nefunkční zařízení, která mohou způsobit zanášení koryt jemnými sedimenty, popř. dochází k soustředění prakticky nečištěných odpadů z celé obce do jediného výtoku. Parametry kvality vodního prostředí odrážející nároky raka kamenáče jsou uvedeny v příloze 6.5 tohoto dokumentu. Na lokalitách s výskytem raka kamenáče je důležité zachovat stávající čistotu vody (případně ji dále zlepšovat) a přirozený charakter koryta toků a jejich okolí. Úpravy koryt v intravilánech obcí provádět způsobem, který nebude ohrožovat populace raků v daném úseku (zachovat hloubkovou diverzitu toku a přírodní charakter dna s dostatkem úkrytů). Vhodné jsou revitalizace upravených koryt v povodí s výskytem raků, zamezení možnému chemickému znečištění vody a zanášení koryta sedimenty. Proti šíření výskytu račího moru lze uplatnit následující zásady: ukončit vysazování raků a jejich přenos mezi lokalitami; opatrnost při záchranných transferech; informovat rybáře o možnosti výskytu onemocnění, výzva k hlášení podezřelých úhynů raků; opatrnost při výzkumech (dezinfekce používané výstroje např. Savem, přijetí karanténních opatření v případě potvrzení nákazy); podpora zachování izolovanosti jednotlivých větších populací; vytipování míst případných migračních bariér; vytipování vhodných refugií (bez výskytu raků a bez kontaktu s jiným tokem osídleným raky) k přenosu zdravých částí napadených populací. 2.3 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL Konflikt není předpokládán 2.4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle ZOPK Střet zájmů ochrany přírody může nastat z důvodu tzv. migrační prostupnosti toků pro vodní živočichy. V případě EVL Zákolanský potok je z důvodu zamezení šíření tzv. račího moru vhodné zachovat fragmentaci toku pro protiproudovou migraci a existující migrační bariéry v EVL. 2.5 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany Stručná charakteristika a vliv činnosti Kvalita vody a stav koryta potoka Oblast, kterou protéká Zákolanský potok, se nachází v blízkosti Prahy, s čímž souvisí stálý tlak na novou výstavbu rodinných domů či průmyslových zón. To souvisí s rizikem ovlivnění kvality vody, která je limitním faktorem pro výskyt raků v povodí Zákolanského potoka. Již v historii bylo povodí toku zatíženo odpadními vodami souvisejícími s těžbou uhlí a přidruženou průmyslovou výrobou na Kladensku. Nejvyšší znečištění bylo právě pod soutokem s Dřetovickým potokem, který odvodňuje kladenskou část povodí. Toto znečištění, které vylučovalo výskyt jak domácích druhů raků tak invazního raka pruhovaného, pravděpodobně zamezilo kontaktu těchto populací a tak i možnosti přenosu račího moru. Významný vliv na kvalitu vody v toku má vypouštění a odvod odpadních vod. Při poruchách ČOV, ke kterým čas od času dochází, je významně ovlivňována kvalita vody v toku. Dochází tak k silnému znečištění toku, které v nedávné minulosti (r. 2010, 2011) způsobilo úhyn raků v Přírodním parku okolí Okoře a Budče. Organické znečištění toku stále převyšuje povolené hodnoty (NV č. 71/2003 Sb. a 61/2003 Sb.). Do povodí Zákolanského potoka je také odvodněna část rychlostní komunikace R6 na Karlovy Vary, což změnilo hydrologické poměry toku, které nyní způsobují kolísání hladiny, vyplavování břehů a zanášení úkrytů raků sedimentem. Negativní vliv na kvalitu vody má také existence průmyslových zón u obce Dobrovíz, kvůli kterým docházelo k havarijním stavům na ČOV Dobrovíz. Obce malé Číčovice, Velké Číčovice a Okoř nemají ČOV, a odpadní vody jsou často vypouštěny přes septiky do dešťové kanalizace. Současná kvalita vody v Zákolanském potoce není pro výskyt raka kamenáče dostatečně vyhovující. Přetrvání druhu s největší pravděpodobností umožnila specifická hydrologie povodí, kde se nachází řada silných pramenů s hlubokým oběhem. Dolní části těchto přítoků vlévajících se do Zákolanského potoka v době havárií umožnily přežít menším subpopulacím, které poté mohly rekolonizovat hlavní tok. Mezi lety 2010 2015 byla nalezena tři takováto refugia s velmi vysokými hustotami raků na m² dna v katastrech obcí Dobrovíz, Hostouň a Středokluky. Existující, případně potenciální refugia jsou lokalizovaná na permanentních pramenech, některé prameny mohou vyvěrat jako dnové přímo v korytě. Důležitá jsou jak refugia konektivní, ze kterých mohou raci samovolně rekolonizovat hlavní tok v případě např. havárie na hlavním toku tak refugia izolovaná, která mohou zajistit přežití račí populace při šíření račího moru. Koryto Zákolanského potoka je z velké části degradováno technickými úpravami, které byly prováděny v intravilánu obcí i ve volné krajině (zahlubování a napřimování toku). Tomu odpovídá i stav břehových a okolních porostů. Nejhodnotnější jsou fragmenty společenstev lužních lesů, případně dubohabřin, místy se
nacházejí zbytky lučních společenstev (často jen pás oddělující pole a vodoteč), případně potok protéká rákosinami či je lemován stromořadím nejčastěji topolů, případně vrb v minulosti řezaných tzv. na hlavu. Tradičně si raci nacházejí úkryty pod kameny, při nedostatku kamenitého podloží raci nacházejí úkrytové možnosti v březích pod kořeny stromů nebo si hloubí nory v bahnitém substrátu. Migrační prostupnost úseku toku v EVL je v současné době postačující, žádoucí je ponechání stávajících migračních bariér. Významnou migrační bariéru na toku tvoří betonový stupeň před soutokem s Dřetovickým potokem, který pravděpodobně brání případnému průniku invazních raků a šíření račího moru dále proti proudu Zákolanského potoka. Zemědělství Povodí Zákolanského potoka se nachází v intenzivně zemědělsky využívané krajině. Vliv zemědělství má na kvalitu vody a říčního biotopu negativní vliv. Nezřídka je praktikována orba až k hraně toku, dochází tak ke splachu hnojiv, pesticidů a orné půdy do toku. Zvýšený přísun jemnozrnného sedimentu (jíly, hlíny) do toku, který se usazuje v korytě, může způsobovat zanášení račích nor. Povodí Zákolanského potoka patří podle nitrátové směrnice mezi zranitelné oblasti vymezené nařízením vlády č. 262/2012 Sb., na kterých je ze zákona (254/2001 Sb, o vodách) upraveno hospodaření: v pásu podél toku v rozmezí 3 až 25 m, podle sklonitosti pozemku, je zakázáno používání hnojiv. Rybníky a sportovní rybolov Na toku Zákolanského potoka se nachází jedna průtočná nádrž Okořský rybník a několik extenzivně obhospodařovaných obtočných nádrží, které mají na vývoj populace raků pozitivní vliv (mohou sloužit jako refugia při havárii na hlavním toku). Vzhledem ke znečištění není na tok vyvíjen rybářský tlak v podobě vysazování velkého množství ryb, z pohledu sportovního rybolovu je EVL využívána velmi extenzivně. Rizikem sportovního rybolovu by mohlo být možné zavlečení račího moru na vybavení používaném např. při brodění. 2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů Manipulační řády Číslo: Název: Manipulační řád pro rybník Okoř na Zákolanském potoce, říční km 14,45 Datum schválení: Platnost: Poznámka: aktuální dosud neschválen, předchozí měl platnost na období 2006-2010
3. Péče o EVL 3.1 Popis optimálního způsobu péče o předměty ochrany Péče o rybník a vodní tok Dlouhodobým cílem péče je stabilní morfologicky členité meandrující koryto toku s břehovými porosty a s vyhovující kvalitou vody pro raky. Současné extenzivní hospodaření na rybnících v EVL i mimo ni (Okořský r., Středoklucký r.) je v souladu s výskytem a ochranou autochtonních druhů raků. Při zjištění výskytu raků v rybníce na území EVL je v případě vypouštění nádrže žádoucí zajistit záchranný transfer raků na předem vytipované zájmové lokality (nikoliv však na tzv. potenciální refugia výskytu). Při rybničním hospodaření by nemělo docházet k nasazování a chovu rybí obsádky, která by svým množstvím nebo složením bránila přirozenému rozvoji ostatních složek vodních a mokřadních biotopů (zejména obsádku, která by vedla ke snížení průhlednosti vody pod 50 cm či k likvidaci nebo významnému poklesu množství žádoucích volně žijících organizmů např. planktonu, makrozoobentosu, obojživelníků, emerzní a submerzní vegetace); dále by nemělo docházet k aplikaci hnojiv, chemických přípravků či nadměrnému krmení způsobujícím eutrofizaci vody. V souladu s nároky PO lze realizovat případnou rekonstrukci rybníku u obce Okoř, je možné jeho využití jako refugia při račím moru. V souvislosti s rekonstrukcí rybníku je žádoucí i provedení revitalizace toku nad jeho ústím do rybníku. V souvislosti s rybničním hospodařením nelze vyloučit možnost zavlečení račího moru. Základní postupy snížení rizika vymření celé populace následkem račího moru vycházejí z těchto zásad: uchovat fragmentaci toku pro protiproudovou migraci raka, zlepšit stávající a vybudovat nová izolovaná refugia na vhodných přítocích i mimo EVL, regulací hospodaření a osvětou snižovat riziko zavlečení infikovaných raků, pravidelným monitoringem včas zachytit šíření nákazy. V případě sportovního rybolovu je žádoucí zachovat stávající stav, kdy není na tok vyvíjen rybářský tlak v podobě vysazování množství ryb. Rizikem sportovního rybolovu by mohlo být zavlečení račího moru z lokalit s výskytem invazních raků či z nižších partií povodí do horních na vybavení používaném k brodění a rybolovu. Pohyb pracovníků, rybářů a dalších osob, pracovních nástrojů či strojů mezi lokalitami s potenciálním výskytem invazních druhů raků (či přímo račího moru) a povodím Zákolanského potoka s výskytem autochtonních druhů raků, by měl být omezen a realizován pouze po důkladném proschnutí či desinfekci používaného vybavení. Při realizaci monitoringu a při pohybu v tocích v povodí Zákolanského potoka je žádoucí postupovat směrem po proudu toku. Průzkumy v lokalitách potenciálních refugií realizovat tak, aby nedošlo k zavlečení račího moru na používaném vybavení z dolních partií povodí do izolovaných částí povodí. Nikdy by nemělo docházet k transferu zvířat ze spodních do vyšších partií toku. Díky pravidelnému monitoringu včas zachytit případné šíření nákazy račího moru. Problematika račího moru je řešena v odborné literatuře (Štambergová 2009). V EVL Zákolanský potok a v přilehlém povodí je vhodné provádět revitalizace toku(ů) na základě studie. V případě nezbytných zásahů do toku (např. rekonstrukce mostů) postupovat s ohledem na možnost výskytu předmětu ochrany. V souvislosti s případnými projekty je možné koryto potoka zpevnit kamenným záhozem nebo nasucho skládanými zídkami, tak aby se pro raky vytvořila velká úkrytová kapacita. Zemědělství Zemědělská půda je velmi často intenzivně obhospodařována až k samotnému břehu potoku. Výběr plodiny by bylo vhodné přizpůsobit reliéfu tak, aby se co nejvíce omezil splach ornice do vodotečí. Samozřejmostí by měla být orba a tvorba řádků po vrstevnici svahu. Ideální by bylo vytvoření tzv. nárazníkové zóny při přechodu polí do nivy a zachování dostatečně širokého ochranného travnatého pásu na obou březích toku, aby nedocházelo ke splachu ornice, organických hnojiv a pesticidů přímo do toku. V rámci tohoto ochranného pásu může být po dohodě s vlastníky, případně uživateli pozemku realizována stezka pro pěší. Dále je možné zpracovat studii na zhodnocení využití zemědělských pozemků, které se nacházejí v EVL, případně v blízkosti dalších zájmových lokalit týkajících se ochrany raka kamenáče (postranní přítoky, vodní nádrže mimo EVL). Cílem studie by mělo být navržení vhodných managementů pro tyto plochy či návrh na celkovou revitalizaci příbřežních částí pozemků či vhodnou změnu užívání, tak aby vznikly dostatečně široké ochranné pásy v okolí vodotečí, které sníží riziko ohrožení předmětu ochrany. To vše za součinnosti s vlastníky pozemků, případně s hospodařícími subjekty. Péče o břehové porosty Péče o břehové porosty by měla být zaměřena na ekologickou stabilizaci cenných úseků toku, žádoucí je ponechávat vzrostlé jedince stromů, které svým kořenovým systémem zpevňují břeh toku a poskytují možné úkryty rakům. Údržba porostů může spočívat v prořezání náletových dřevin, případně je žádoucí zmlazení např. starých hlavatých vrb. Tyto vrbové porosty jsou často již ve stádiu rozpadu, žádoucí je dosadba mladých stromů se zapěstováním k ořezu "na hlavu". Průtočnou kapacitu toku je lépe zajišťovat pravidelnou údržbou břehových porostů malého rozsahu, kterými se předejde jednorázovým velkým zásahům, nevhodným pro raka. Další péči o břehové porosty je možné řešit v rámci revitalizačních studií.
V případě likvidace invazních druhů rostlin, či ochrany rostlin před nepříznivými vlivy okolí (např. okus zvěří), je nutné se vyvarovat použití metod a látek ohrožujících předmět ochrany. Odpadní vody Mělo by být vyloučeno volné prosakování nebo vypouštění odpadních vod do Zákolanského potoka a jeho přítoků odporující podmínkám daných legislativou. Žádoucí je řešení problematiky odpadních vod a ČOV v přilehlých obcích. Problematické mohou být nevhodně stanovené imisní limity znečišťujících látek již existujících ČOV. V budoucnu je žádoucí řešit problematiku imisních limitů a vhodné technologie pro čištění odpadních vod v rámci požadavků na kvalitu z pohledu doporučených imisních limitů vyhovujících místním rakům. Důležité je neopomenout kumulativní vlastnosti znečišťujících látek. Je žádoucí dosáhnout takových parametrů kvality vodního prostředí, které odráží nároky předmětu ochrany (viz příloha 6.5). Ochrana proti havárii na ČOV, či proti dalším možnostem "vytrávení" potoka by měla být postavena na následujících zásadách. Je potřeba zlepšit stávající a vybudovat nová izolovaná, ale i konektivní refugia na vhodných přítocích či nádržích umožňujících aktivní migraci raka. Jedná se o místa s potenciálně možným nebo potvrzeným výskytem raka, která často nejsou zahrnuta v EVL např. přítoky Zákolanského (Dobrovízského) potoka, obtočné nádrže (např. Středokluky), permanentní prameny. Jako potenciální refugia (izolovaná i konektivní) jsou navrženy následující úseky: Dobrovízský potok pod nádrží v Hostouni (začátek EVL), úsek Dobrovízského potoka v místech, kde potok opouští obec Dobrovíz, zbytek lužního lesa při levém břehu potoka mezi obcemi Běloky a Středokluky, obtočná nádrž v obci Středokluky, dolní část Lidického potoka až po soutok se Zákolanským p., pravostranný přítok Zákolanského potoka v Malých Číčovicích, pravostranný přítok Zákolanského potoka při osadě Podholí. Obtočné nádrže mohou při šíření račího moru sloužit jako izolovaná refugia výskytu. Dále provést revizi a technickými opatřeními minimalizovat riziko havárie nebezpečných provozů jako jsou ČOV, farmy skladující kejdu a další potenciální zdroje znečištění v povodí Zálokanského potoka a zpracovat havarijní plán. Na vodních tocích je žádoucí zajistit průběžné sledování kvality vody. Vzhledem k tomu, že hranice EVL jsou pouze administrativní a samotná EVL, tak jak je vymezena, nemůže zajistit dostatečnou ochranu raka kamenáče proti možným rizikům (račí mor, toxická havárie), je z hlediska perspektivy populace raka kamenáče žádoucí ochrana také některých dalších vybraných lokalit v povodí Zákolanského potoka. 3.2 Navrhovaná opatření Opakovaná opatření Číslo zákresu managementového opatření bez zákresu (vymezeno plochou EVL) Název managementového opatření Péče o břehové porosty Kategorie opatření Péče o vodní tok Cílový předmět ochrany Austropotamobius torrentium (rak kamenáč) 1093 Popis opatření prořezání náletových dřevin, případně zmlazení stávajících dřevin (např. starých hlavatých vrb) Vhodný interval 1 x za 2 roky Kalendář pro management říjen - březen Poznámka preferovat pravidelnou údržbu menšího rozsahu nežli jednorázové velké zásahy Jednorázová opatření Číslo zákresu managementového opatření bez zákresu (vymezeno plochou EVL) Název managementového opatření Revitalizace vodního toku, říčních ramen Kategorie opatření Péče o vodní tok Cílový předmět ochrany Austropotamobius torrentium (rak kamenáč) 1093 Popis opatření na základě zpracovaných studií lze přistoupit k revitalizacím Zákolanského potoka, případně jeho přítoků. Kalendář pro management mimo vegetační období Poznámka
4. Závěrečné údaje 4.1 Použité podklady (2006). Budeč 1100 let: II. Příroda - krajina - člověk. Kováry. 303 s. MARHOUL, P.; TUROŇOVÁ, D. (eds.) (2008). Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000: Metodika AOPK ČR. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 163 s. ISBN 978-80-87051-38-2. ŠTAMBERGOVÁ, M.; SVOBODOVÁ, J.; KOZUBÍKOVÁ, E. (2009). Raci v České republice: Metodika AOPK ČR. Vydání 1. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 255 s. ISBN 978-80-87051. 4.2 SDO zpracoval Organizace: AOPK ČR, Krajské středisko Praha a střední Čechy Zpracovatel: Mgr. Kateřina Tremlová E-mail: praha@nature.cz Organizace: Výzkumný ústav vodohospodářský Zpracovatel: Mgr. Ondřej Simon E-mail: ondrej_simon@vuv.cz Poznámka: konzultace Datum zpracování: 5. Seznam zkratek AOPK ČR ČOV ES EVL KO NV OP ZCHÚ PO SDO SO ÚSOP ZCHÚ ZOPK Agentura ochrany přírody a krajiny ČR čistírna odpadních vod Evropský seznam Evropsky významná lokalita kriticky ohrožený druh dle vyhlášky 395/1992 Sb. Nařízení vlády ochranné pásmo zvláště chráněného území předmět ochrany Souhrn doporučených opatření silně ohrožený druh dle vyhlášky 395/1992 Sb. Ústřední seznam ochrany přírody zvláště chráněné území zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů
6. Přílohy 6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ0213016_Zakolansky_potok_orientacni_mapa.pdf 6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL 6.3 Mapa zákresů managementových opatření na vymezených plochách 6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště 6.5 Doplňující dokumenty CZ0213016_Zakolansky_potok_parametry_prostredi_rak_kamenac.pdf