ZVLÁŠTNOSTI PODNIKÁNÍ VE STAVEBNICTVÍ PODLE VELIKOSTI FIREM SPECIAL FEATURES OF CONSTRUCTION BUSINESS DEFINED BY COMPANY SIZE Filip Bušina Abstrakt: Podnikání v oblasti stavebnictví v České republice, se v současné době vyznačuje silnou proměnnou v možnostech jednotlivých stavebních společností s jejich následným uplatněním na trhu. Velké a malé firmy ve stavebnictví se liší ve všech oblastech svého fungování, tj. v oblasti výrobně-ekonomického systému, sociálního systému organizace, organizačního uspořádání, právního zajištění podnikání nebo z hlediska ekonomické efektivnosti. Vlivy okolí jako konkurence a s tím vzájemné propojení zadavatelů, uchazečů, zhotovitelů, subdodavatelů, apod. se projevují velmi intenzivně na všechny stavební podniky, ale nepříznivě především na malé. Podmínky typu politického, ekonomického a sociálního prostředí jsou kromě sociálních podmínek opět příznivější pro velké organizace. V podmínkách omezeného tržního systému, ekonomiky v recesi a malé vymahatelnosti práva je postavení velkých společností firem výhodnější, oproti postavení malých společností. Klíčová slova: ekonomika, firmy, stavebnictví, stagnace JEL Classification: H5, H57. Úvod Oblast stavebnictví prochází od roku 2008 neustále se snižujícím poklesem v oblasti výkonnosti podniků a jejich ziskovosti. Na základě této skutečnosti dochází k zásadním změnám ve stavebních podnicích, s tím, že malé, střední a velké stavební společnosti se potýkají různou mírou. 1 Základní typy stavebního prostředí 1.1 Zvláštnosti a specifika Při poukázání na jednotlivé zvláštnosti a specifika ve stavebnictví podle velikosti stavebních firem je velice důležité nejdříve určit jejich společné rysy. Stavební společnosti se vyznačují několika charakteristickými vlastnostmi dle svých potřeb a zájmů, což se samozřejmě odvíjí od plné závislosti stavebních podniků na prostředí, v němž chtějí působit. Základní typy prostředí, kde stavební firmy působí, členíme do dvou kategorií, tržně ekonomické a centrálně ekonomicky řízené. [1]
Vzhledem k naprosté převaze tržně ekonomického systému v Evropě lze uvedené dělení modifikovat do: o maximálně liberalizované ekonomiky s liberalizovanými podmínkami zadávání stavebních zakázek. Součástí takového prostředí je efektivní vymahatelnost práva; o monopolizované ekonomiky s převahou státních zakázek a neexistencí zcela jasných podmínek soutěže v získávání zakázek, včetně jednoznačné dominance ceny zakázky bez prokazování reálných nákladů. Součástí je neefektivní právní systém a slabá vymahatelnost práva. Domnívám se, že mezi společné rysy stavebních společností patří existence dále uvedených stránek fungování těchto společností. Z hlediska velikosti jsou však uvnitř těchto stránek rozdíly. Takže v každé firmě malé, střední nebo velké je výrobnětechnická stránka. Ale co se týče množství, zastaralosti a jiných vlastností, budou se mezi sebou malé, střední a velké firmy lišit. Neboť zatímco v malých firmách musí být více pracovníků, kteří umí obstarat vše, ve velkých firmách můžou být zaměstnáni na klíčových postech, úzce profilovaní specialisté pro dané práce, kteří se následně dají uplatnit na více stavbách, které může velká firma realizovat v daný okamžik. Následně popisuji jednotlivé zvláštnosti a specifika stavebního prostředí. [1] [2] 1.1.1 Kritérium Výrobně technické Zde je charakteristická technická samostatnost, rozdílná především dle velikosti dané firmy; firma je technologicky relativně uzavřeným celkem, od něj se samozřejmě odvíjejí její možností a následná schopnost dostát svým plněním. Každá stavební společnost pro svoji činnost potřebuje člověka a jeho napojení na výrobní zařízení. [1] 1.1.2 Kritérium Sociologické Z tohoto pohledu se téměř vždy v organizacích jedná o sjednocování lidského činitele a vytváření kolektivu, jako souboru vzájemných mezilidských vztahů v prostředí, které následně rozvíjí sociální vztahy všech přítomných členů (zaměstnavatelů i zaměstnanců). Důraz je kladen na vytvoření pocitu sounáležitosti, pospolitosti, zainteresovanosti a především hrdosti na odvedenou práci a firmu jako takovou. Pokud se zaměříme na jednotlivé druhy firem (malé, střední, velké) tak zde můžeme vypozorovat, že každá společnost přistupuje k propojování svých zaměstnanců jiným způsobem. Velké a střední firmy, které si mohou dovolit jednotlivé firemní kempy z důvodu jejich finanční náročnosti, posílají své zaměstnance na různá firemní vzdělávání - školení, firemní víkendy, společenské akce, apod. Oproti tomu malé firmy a živnostníci, kteří nemají dostatek finančních prostředků na uskutečňování podobných akcí, nahrazují tento druh činnosti osobní pospolitostí, rodinou provázaností a mnohonásobně intenzivnějším vztahem. [1] 1.1.3 Kritérium Organizační Zde se téměř vždy vychází z velikosti dané stavební firmy, co do počtu zaměstnanců, velikosti obratu a druhu prováděných prací (pozemní stavitelství,
dopravní stavitelství, vodní stavitelství, sanace ekologických škod, apod.). Neboť jakékoli organizační členění závisí na velikosti firmy a způsobu jejího řízení. Společné organizační rysy jednotlivých firem (malé, střední, velké) jsou totožné jen do určité míry. [1] 1.1.4 Kritérium Právní Každá stavební firma, se musí řídit striktně danými zákony země, ve které působí a z toho pro ni plyne řada povinností, které musí vykonávat (podávat daňová přiznání, platit za své zaměstnance sociální a zdravotní pojištění, apod.). Avšak i zde je velice důležité zmínit jednotlivé rozdíly mezi malými, středními a velkými společnostmi, které ve stavebnictví panují. Právo by mělo být nezávislé a pro všechny účastníky rovnocenné se stejným výkladem k jakékoli skutkové podstatě. Nicméně ze standartních situací na trhu můžeme vypozorovat, že zde hraje velice důležitou roli finanční zázemí dané společnosti a její schopnost najmout si kvalitní právní tým, zastupující ji v jednotlivých obchodních případech. Na základě tohoto si tak zcela jasně můžeme dovodit, pro které společnosti je tato situace zcela nepříznivá a naopak, které společnosti tak mohou v jednotlivých případech využívat různé právní kličky. [1] 1.1.5 Kritérium Ekonomické Zde jednoznačně konstatuji, že pro jakoukoli stavební společnost je velice důležité, umět si zajistit princip samofinancování. [1] 2 Vliv a okolí 2.1 Faktory přímé Dalším faktorem působícím na jednotlivé malé, střední a velké stavební firmy, jejich výkonost a schopnost být flexibilním podnikem reagujícím na elasticitu trhu, je vliv okolí ve kterém působí. Neboť jakákoli stavební firma působící v určitém prostředí (Ostravsko vs. jižní Morava, Ústecko vs. Praha) má jisté možnosti a přednosti, vycházející z její velikosti a zaměření, ze kterých musí vycházet. Dále sem řadíme zákazníky, dodavatele, konkurenci, státní orgány, finanční orgány, domácnosti, trh práce, suroviny, materiály, služby, finance, apod. Veškeré výše vyspecifikované vlivy, členíme, do následujících skupin: [1] [3] 2.1.1 Konkurence Pokud chce být stavební firma v soutěži se svojí konkurencí úspěšná, musí dokázat reagovat na chování své konkurence a umět nabídnout lepší variantu řešení. V tomto ohledu je velice důležitá specifikace dané zakázky a její objem, neboť je rozdíl mezi malými, středními a velkými společnostmi a jejich schopnostmi reagovat. Velké a střední podniky mají zcela jistě konkurenční výhodu u technologicky složitějších zakázek, vzhledem k jejich prvotním nákladům (technologie k výkonu práce, technické zázemí, specializované lidské zdroje). Zatímco malé firmy mohou lépe reagovat u středně malých a menších zakázek na různé specializované práce, které středně velké a velké firmy přehlížejí (pokrývači, tesaři, řezbáři, apod.) [1]
2.1.2 Zákazníci Na základě svých představ určují směr, kterým se oblast stavebnictví bude vyvíjet. Z pozice svého postavení, většinou oni rozhodují o konečném dodavateli stavebního plnění. Proto je zde velice důležité, aby jednotlivé podniky, které se o danou práci ucházejí, byli schopni doložit svou způsobilost a přesvědčit zákazníka. Není podmínkou, že vždy vyhrává ten nejsilnější, důležitým faktorem který zde hraje důležitou roli, jsou mezilidské vztahy a schopnost dostát svým závazkům. V tomto ohledu jsou na tom lépe střední a menší podniky, které si uvědomují, že jejich přidanou hodnotou je jejich přímá interakce se zákazníkem. [1] 2.1.3 Dodavatelé Svým přímým vztahem mají velký vliv na cenovou politiku, z hlediska odběratelské politiky (pod nasmlouvanými kontrakty mohou napomáhat i škodit). Z pohledu jejich pozice jsou v současné chvíli velice důležitým partnerem pro všechny druhy stavebních podniků (malé, střední, velké). Neboť stávající doba kdy se téměř 95% faktur proplácí po splatnosti, jim poskytuje (vzhledem ke špatnému zákonu o insolvenčním řízení) obrovský nástroj, jak jednotlivým podnikům škodit. Proto zde hrají obrovskou roli mezilidské vztahy, přátelství a osobní vztahy. [1] 2.1.4 Věřitelé Málokterá stavební firma disponuje tolika finančními zdroji, aby byla schopna investovat do velkých investičních celků, držet dobu splatnosti, vyplácet výplaty, poskytovat bankovní garance, apod., tj. to vše ze svých vlastních zdrojů. Z tohoto důvodu jsou téměř veškeré stavební firmy odkázány na banky, věřitele a obchodní partnery. Zde se proto většina těchto věřitelů zaměřuje na velké a střední firmy, které jsou schopny oproti malým firmám doložit jistou ekvitu. [1] 2.1.5 Trh práce Zde je potřeba zmínit, že byť se nezaměstnanost v oboru stavebnictví neustále navyšuje, je velice obtížné vyhledat pracovníky s požadovanou kvalifikací a odpovídající pracovní urputností. Velké a střední podniky se totiž uchýlili k propouštění stavebních dělníků (zedníci, elektrikáři, pokládači, apod.) a namísto toho posilují obchodní a zakázkové oddělení (rozpočtáři, zpracovatelé nabídek). Pokud vyhrají zakázku, vyžadující jistou specializaci, malého rozsahu, najímají si malé firmy či živnostníky. [1] 2.2 Faktory nepřímé 2.2.1 Politické Tyto faktory vyplývají z hospodářské politiky státu a mají velký význam při stanovení a formování strategie dané stavební firmy, ať již v podobě podpory státu v oblastech zahraničního obchodu, uplatňování právního řádu, nastavení daňových předpisů, prosazování cenové politiky, ochrany spotřebitelů a dále i životního prostředí. Dále pak je důležité zmínit, že ne všechna opatření státu jsou limitující, např. patentové opatření, státní dotace, státní zakázky, mohou být obrovskou přidanou
hodnotou pro všechny stavební firmy. Nicméně stávající podpora oblasti stavebnictví ze strany státu je mizivá a stávající vláda o navýšení investic do stavebnictví neuvažuje. Naopak tento segment ještě více zatížili zákonem o zvýšení DPH 1 a dále pak přenosem odpovědnosti jednoho subjektu na druhý, při neodvedení zákonného DPH 2. [1] 2.2.2 Ekonomické K těmto faktorům se řadí úrokové míry, úroveň inflace, různé trendy vývoje na světových i domácích trzích, kupní síla, apod. Neboli stavebnictví je indikátor vývoje národního hospodářství lakmusový papírek upozorňující na jakékoli odchylky na makroekonomické úrovni. Z pohledu rozlišení na malé, střední a velké firmy je zde zapotřebí konstatovat, že z hlediska přístupu finančních institucí k jednotlivým podnikům, stanovení úrokové míry, poskytnutí kontokorentu či úvěru, apod., jsou na tom lépe velké a střední firmy včetně kupní síly. Malé firmy a živnostníci mají v současné chvíli jedinou šanci jak zůstat ekonomicky konkurenceschopní. Tou šancí je zaměřit se na speciální řemesla (řezbář, truhlář, pokrývač, apod.), které se velkým a středním firmám nevyplatí zaměstnávat (úzký profil činnosti). [1] 2.2.3 Sociální Tento faktor představuje zejména lidské hodnoty, jejich potřeby a postoje v životním stylu na základě módních trendů, vycházejících především z historického, kulturního a demografického vývoje společnosti. Lidský rozměr zde hraje významnou roli a je velice důležitý, neboť tak jak jsem již upozorňoval výše, při jakékoli realizaci stavebního díla, dochází minimálně po dobu realizace (od 1roku do 3 let) k neustálému kontaktu a může se zde vytvořit vztah založený na základě následujících faktorů, odpovědnosti, spokojenosti, přístupu k povinnostem a přátelství. [1] Právě na základě výše uvedených faktorů vzniká sociální interakce, která z pohledu zástupců jednotlivých firem, může jakékoli společnosti (malé, střední, velké) zajistit další zakázku (práci), neboť dotyčný zákazník (zadavatel) ví, že dotyčný zástupce je spolehlivý a chová k němu vztah. Zde se jedná spíše o soukromé zadavatele. Veřejní zadavatelé se musí řídit zákonem o veřejných zakázkách, kde v současné době panuje silně nevyvážená situace. [4] Závěr Velké a malé firmy ve stavebnictví se liší ve všech oblastech svého fungování, tj. v oblasti výrobně-ekonomického systému, sociálního systému organizace, organizačního uspořádání, právního zajištění podnikání nebo z hlediska ekonomické efektivnosti. Vlivy okolí jako konkurence a s tím vzájemné propojení zadavatelů, 1 Zákon č. 500/2012 Sb., o změně daňových, pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů (především úprava týkající se změny sazeb DPH) - (zvýšení DPH z 15% na 21%), [online][cit. 21. 2. 2013] Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/novela-zakona-o-dph-2013-27711.html 2 Zákon č. 502/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Evidence pro účely daně z přidané hodnoty ( 100 novely zákona), [online][cit. 21. 2. 2013] Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/novela-zakona-o-dph-2013-27711.html
uchazečů, zhotovitelů, subdodavatelů, apod. se projevují velmi intenzivně na všechny stavební podniky, ale nepříznivě především na malé. Podmínky typu politického, ekonomického a sociálního prostředí jsou kromě sociálních podmínek opět příznivější pro velké organizace. V podmínkách omezeného tržního systému, ekonomiky v recesi a malé vymahatelnosti práva je postavení velkých společností firem výhodnější, oproti postavení malých společností. Reference [1] LINKESCHOVÁ, D. K otázkám stavebnictví. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2005. ISBN 80-7204-396-X [2] LINKESCHOVÁ, D., HRABINCOVÁ, D. Právo management ve stavebnictví. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2005. ISBN 80-7204-402-8 [3] OLERÍNY, M. Řízení stavebních projektů. Ceny a smlouvy v zahraniční praxi. 1. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2002. ISBN 80-7179-665-4 Kontaktní adresa Ing. Filip Bušina, MBA Vysoká škola ekonomická v Praze, Doktorand 3. ročník Fakulta podnikohospodářská, Katedra personalistiky nám. Winstona Churchilla 4, 130 00, Praha 3 Email: filipbusina@seznam.cz Tel. číslo: +420 606644772