Litografie práce vytvořené studenty oboru Grafický design Střední uměleckoprůmyslové školy v Uherském Hradišti Práce, které jsou prezentovány v kalendáři, jsou vytvořeny technikou křídové litografie, s níž studenti pracují ve třetím ročníku oboru Grafický design. Tématem litografií je parafráze malířského díla a volný grafický list inspirovaný poezií nebo prózou podle vlastního výběru. Výhodou techniky křídové litografie je možnost přímého kresebného ztvárnění předlohy na litografický kámen. Nejnáročnější částí techniky křídové litografie je nejen příprava kamene, jeho broušení, zrnění, ale také samotný proces tisku, který velmi výrazně ovlivňuje celkový výsledek grafického listu. K práci používají studenti mastné litografické křídy různé tvrdosti, kterými kreslí na nazrněný litografický kámen. Po nakreslení předlohy se kámen zaleptá kyselinou dusičnou s arabskou gumou a poté se může tisknout. K tisku používáme ofsetový nátiskový stroj, který přenáší kresbu z kamene na válec a následně z válce na papír. Dalším krokem po vytištění kresby na papír je tzv. podtisk, kdy tiskneme transparentní barvou na vytištěnou kresbu. Grafiky, které jsou vybrány do kalendáře 2016, vznikaly v období posledních deseti let a jsou jen malou částí množství litografických tisků, které studenti vytvořili v rámci svého studia na oboru Grafický design. Kresba křídou na litografický kámen Nátiskový ofsetový stroj v grafické dílně Navalování barvy na litografický kámen Tisk z kamene je v umělecké grafice základním a nejrozšířenějším způsobem tisku z plochy. Tato technika má nejblíže ke kresbě na papíře, zachycuje přitom věrně charakter umělcova rukopisu. Velké množství kresebných postupů na kameni dává širokou škálu výrazových prostředků. Princip spočívá v chemických schopnostech litografického kamene, což je jemnozrnný uhličitan vápenatý. Litografický kámen je velmi nasákavý, a to jak pro mastnotu kresby, tak i pro vodu. Na místech, kde jsme provedli kresbu mastným kreslícím prostředkem, se mastnota z něj vsákne do kamene. Po zapreparování povrchu kamene leptadlem a jeho následném vlhčení vodou se bude mastná tiskařská barva navalovat jen na místech, která se dříve zamastila (tedy tam, kde byla původně mastná kresba). Ostatní místa kamene nasakují vodu a ta mastnou barvu odpuzuje, proto na nich barva neulpívá. Pokusy o využití hladkého povrchu kamene tu byly už kolem roku 1530, ale vlastnosti solnhofenského vápence (uhličitan vápenatý) objevil až Čech Alois Senefelder. V roce 1796 objevil zvláštní schopnosti solnhofenského vápence při náhodném napsání poznámek na jeho hladký povrch. V roce 1820 vydal vlastní učebnici litografie. Popsal v ní všechny své zkušenosti s litografickými kameny, dále leptadla, inkousty, tuše, křídy, barvy a veškeré zařízení pro litografickou dílnu. Všechny jeho poznatky platí dodnes. Senefelder sám nebyl výtvarníkem, ale jeho vynález brzy přijali takoví umělci jako Goya, Ingres a Delacroix. Bezprostřednost litografie si oblíbili také Manet, Degas, Seurat a Toulouse-Lautrec. Prvním českým litografem byl Antonín Machek, který nakreslil a vytisknul první litografii v Praze. V Čechách pak vzniklo mnoho litografických dílen, které v roce 1945 zanikly a byly nahrazeny ofsetovými tiskárnami. Autoři litografií: Úvodní strana Kamila Lenertová leden Kamila Francová únor Tereza Mužikovská březen Lucie Kremerová duben Hana Drštičková květen Renata Hovorková červen Tereza Mužikovská červenec Kateřina Šuterová srpen Zuzana Skopalová září Eva Lukešová říjen Hana Drštičková listopad Lukáš Hutter prosinec Jiří Klabal Pedagogické vedení: MgA. Dagmar Jahodová, akad. mal. Kamil Mikel Grafický návrh kalendáře: Mgr. Jolana Shejbalová Střední uměleckoprůmyslová škola Uherské Hradiště Všehrdova 267 686 53 Uherské Hradiště e-mail: supsuh@supsuh.cz www.supsuh.cz