BarboRadování na Landeku Velká letošní závěrečná akce Barborky v kompresorovně bývalého dolu strana 6

10. prosince 2009 l číslo 45 l ročník 39 Noviny zdarma nejen pro havíře POP 2010 i na klasice Technologie pomohla k úspěchu partě, kterou vede Peter Debre strana 3 BarboRadování na Landeku Velká letošní závěrečná akce Barborky v kompresorovně bývalého dolu strana 6 Mikuláš v Kaštánku......a kapříci mezi lidmi díky NOKD solidarita není jen slovo strana 11 Výkony, jaké nemají v historii revíru obdoby Rubáňový kolektiv dodavatelské firmy Pol-Alpex vytěžil v závodě 3 Dolu Darkov za 11 měsíců milion tun uhlí. Letos chtějí pokořit dosavadní celoroční rekord Milionová technologie POP 2010 Mechanizovaná výztuž Bucyrus DBT Shild 2600/5500 Dobývací kombajn Eickhoff SL 500 Porubový dopravník PF 6/1042 Podporubový dopravník PF 4/1132 Show technických oborů OSTRAVA OKD, a. s. Důlní technologie pro třetí tisíciletí. S tímto mottem se představila těžební společnost na Show technických oborů, jež byla doprovodným programem veletrhu Učeň, středoškolák, vysokoškolák. Jeho jubilejní X. ročník se uskutečnil v pátek 4. a v sobotu 5. prosince na Černé louce. Show technických oborů mělo za cíl oslovit FOTO: Kamil Kačer Milion tun by s mechanizací z programu POP 2010 vytěžili podstatně dříve, jenže od června do srpna pra- OSTRAVA Dosáhli letos dvou výkonů, které nemají v celé dlouhé historii našeho revíru obdoby. V březnu nakopali bezmála 200 tisíc tun uhlí (přesně 197 162 t), za jedenáct měsíců letošního roku pak rovný milion. Tyto super výsledky zaznamenal v závodě 3 (9. květen) Dolu Darkov rubáňový kolektiv hlavního předáka Tadeusze Czaji, vedoucího úseku Józefa Ulmana a vedoucího provozu Czesława Witka z dodavatelské firmy Pol-Alpex. Nebylo divu, že chlapi z polské brygady přišli s milionovým meldunkem hned 1. prosince ráno za generálním ředitelem OKD Klausem-Dieterem Beckem a provozním ředitelem OKD Leo Bayerem. Do Ostravy vzali sebou nejen ředitele Pol- Alpexu Ryszarda Szeithauera, ale také představitele HORNÍK Dolu Darkov ředitele Boleslava Kowalczyka, výrobního náměstka Miroslava Suchoně a závodního dolu závodu 3 Rastislava Dušičku. covali na překlizu, stěhovali svou výbavičku do sousedního porubu. Toto GÓRNIK zpoždění jim ale nezabrání v tom, aby se ještě letos pokusili pokořit další metu. Chtějí překonat dosavadní nejlepší revírní celoroční výkon. Ten drží jejich kolegové ze stejné firmy kolektiv vedoucího provozu Józefa Tomczyka s vedoucím úseku Krzysztofem Polakowskim a hlavním předákem Januszem Siwkem. V roce 2006 tato parta narubala 1 067 124 tuny černého zlata. Nebylo divu, že představitelé OKD v čele s K.-D. Beckem byli s hlášením polských horníků nadmíru spokojeni. PO ŠICHTE OSTRAVA Chlapi, kteří jdou žáky i rodiče, aby se rozhodli právě pro studium v této oblasti. Prezentovaly se zde významné průmyslové firmy regionu. I my jsme mezi nimi ukázali, že technické obory mají perspektivu, informovala Natálie Linhartová, vedoucí týmu HR specialistů OKD. Těžební společnost se prezentovala hned ve dvou časech, nemluvě o živém havíři s helmou, fáračkami a firemním trikem. Ten rozdával letáky o hornickém učňovském školství a lákal ke stánku karvinské Střední školy techniky a služeb, kde od září připravují budoucí elektrikáře a zámečníky pro šachty. Nejen po prezentaci, ale i před ní jsem byla oslovena zájemci o práci či stipendium. Nejvíce zaujala možnost získat naši podporu při vzdělávání a zároveň záruku zaměstnání po ukončení školy, řekla Linhartová. Veletrh pořádala Krajská hospodářská komora ve spolupráci s Asociací středních průmyslových škol. uzi Hlášení o vykopání jednoho milionu tun uhlí za pouhých 11 měsíců jediným rubáňovým kolektivem předal Klausovi-Dietru Beckovi Czesław Witek. tam, odkud všichni utíkají. Báňští záchranáři. Jejich činy jdou mnohdy za hranici statečnosti. V těch nejtěžších možných podmínkách se snaží zachraňovat lidské životy, likvidují havárie a jejich následky. Na jejich práci často závisí bezpečnost v dole, asistují při rizikových akcích. Tak je známe z dolů. V pátek 4. prosince, na svátek patronky horníků svaté Barbory, se představili jinak. Vyšňoření v hornických uniformách, na tvářích úsměvy, se přední členové báňského záchranného sboru v obvodu působnosti Hlavní báňské záchranné stanice Ostrava dostavili do síně tradic báňského záchranářství v Hornickém muzeu OKD v Ostravě. Z rukou předsedy Českého báňského úřadu Ivo Pěgřimka tady převzali resortní medaile Záchranářský záslužný kříž. Za statečnost při akcích, za odhodlání a obětavost, ale také za zkušenosti, znalosti a rozvoj báňského záchranářství. Za účasti zástupců báňské správy, předsedy představenstva a generálního ředitele OKD Klause-Dietera Becka, ředitelů dolů OKD Josefa Kaspera, Pavla Hadravy, Vladislava Szmeka a Boleslava Kowalczyka, představitelů hornických odborů, zástupců hornických měst a obcí a partnerských stanic báňského záchranářství na Slovensku a v Polsku bylo 13 záchranářů z moravskoslezského regionu vyznamenáno bronzovými, čtyři stříbrnými a šest zlatými Záchranářskými záslužnými kříži Zvláště ocenili, že skvělého výsledku chlapi dosáhli bez registrovaného pracovního úrazu. Vyřiďte všem členům vašeho kolektivu naše upřímné poděkování za mimořádný výkon, kterého si nesmírně vážíme požádal přítomné horníky generální ředitel. Josef Lys Chlapi, kteří jdou tam, odkud ostatní utíkají Přední osobnosti i řadoví členové z obvodu působnosti ostravské HBZS převzali Záchranářské záslužné kříže Klaus Dieter Beck poděkoval i manželkám a partnerkám záchranářů, které jim jsou oporou v jejich náročné a nebezpečné práci (seznam vyznamenaných přinášíme na jiném místě). Zlatým záchranářským křížem byl vyznamenán také Jiří Šindler, ředitel odboru Integrovaného záchranného systému Moravskoslezského kraje, za dlouholetou spolupráci mezi báňskou záchrannou službou a Hasičským záchranným sborem. U příležitosti 50. výročí podepsání česko-polské mezivládní dohody o vzájemné spolupráci na úseku báňské záchranné služby byly Zlaté záchranářské kříže uděleny rovněž Ústřední báňské záchranné stanici (CSRG) v polské Bytomi a Obvodní báňské záchranné stanici (OSRG) ve městě Wodzisław Śląski. K vyznamenaným, jejich manželkám, družkám a členům rodin promluvili předseda ČBÚ Ivo Pěgřímek, ředitel HBZS Ostrava Václav Pošta a generální ředitel OKD Klaus-Dieter Beck. Hlášení My, věrní poddaní prvního horníka Dolu Darkov Boleslava Kowalczyka, oznamujeme všem okolo i každému zvlášť, že dělné zástupy bytomských horníků Czesława Witka a Józefa Ulmana pod velením hlavního kopáče Tadeusze Czaji v potu tváře a využívajíce výkonu všech mechanismů zvaných POP 2010 nakopaly léta páně 2009 do 30. listopadu z porubů 40 203 a 40 204 jeden milion tun černého zlata. Tento obdivuhodný výsledek byl dosažen v době, kdy generálním ředitelem OKD byl laskavě nám vládnoucí Klaus-Dieter Beck a provozním ředitelem Leo Bayer. Tuto informaci na věčnou paměť předávají Witek Czesław, Ulman Józef, Czaja Tadeusz. Vašich dobrovolných služeb si velmi vážíme. Vždy jsme na nich záviseli a stále závisíme, zdůraznil Beck. Zvláštní poděkování věnoval i manželkám a partnerkám záchranářů. Za podporu, kterou jim v jejich náročné a nebezpečné práci poskytujete, řekl Klaus-Dieter Beck. bk Záchranářský záslužný kříž Resortní medaile je udělována za výjimečné zásluhy při záchraně života nebo majetku při zásahu báňských záchranářů, při cestě k zásahu nebo při výcviku. Může být udělena i za zvláštní zásluhy při zvyšování odborné úrovně báňské záchranné služby. Podmínkou k jeho získání je nejméně 10 let činnosti v báňské záchranné službě. Medaile uděluje a předává předseda Českého báňského úřadu.

2 www.okd.cz Z OKD Pochvala pro specialisty na výklizy Kolektiv CZ Bastav bleskově likvidoval jižní části porubu 40 415 v závodě 3 Dolu Darkov Automatikář Pavel Komyšák ukazuje nové uchycení pro ovladače. Železa a šikových rukou je dost Na závodě ČSA vymysleli nové uchycení ovladačů pro pásy KARVINÁ Proč nakupovat za drahé peníze u cizích? Vždyť to můžeme udělat výhodněji a laciněji sami! Tak uvažovali mechanik z úseku centrální údržby Libor Zielina a automatikář z úseku centrálního pásového odtěžení Pavel Komyšák na závodě ČSA Dolu Karviná. A je tu další ukázkový příklad nového technického řešení z projektu CI. Vymysleli nové uchycení soupravy MJM 24 EVM pro ovládání pásových dopravníků o šířce 800 a 1000 milimetrů, přiblížil Stanislav Kolek, asistent šéfa projektu Trvalého zlepšování uvedeného podniku. Zielina a Komyšák s tím přišli v prvním kvartále letošního roku. Nyní se jejich vynález užívá na přibližně padesáti místech. Dříve používané úchyty musela šachta kupovat od dodavatelské firmy. Kus asi za 3700 korun. Přitom šlo o určitým způsobem spojené trubky, plocháče a úhelníky. Zielinu s Komyšákem napadlo, že to přece chlapi na Armádě dovedou taky a železa mají na různých místech šachty i na šrotišti dost. Kdyby ne, je tady ještě výdejna... Soupravy MJM 24 EVM se montují přímo na pásové dopravníky. Ze světa Nemluvě o tom, že původní úchyt vážil kolem třiceti kilogramů. Ten náš má pět kilogramů a usnadní se tím transport i montáž a pracovníci se tolik nenadřou, upozornil Kolek. Po starém způsobu byl rám s ovladačem zavěšen na výztuži, nově se však konstrukce instaluje přímo na výložníkový stůl konkrétního pásového dopravníku. Zlepšovák je montován hlavně na odtěžení z příprav či propadu skipové jámy (linky z rubání mají automatizovaný systém APD). Přínos? Úspora nákladů, jednoduchost, menší pracnost a využití zbytkového materiálu konstatoval Kolek s tím, že jeden zámečník v dílně za jednu šichtu zvládne vyrobit i pět nových úchytů. uzi Tohle vyjde maximálně na půldruhého sta korun, práci nepočítaje. Energias de Portugal očekává propad ve spotřebě uhlí ŠPANĚLSKO/PORTUGALSKO Spotřeba uhlí ve Španělsku a Portugalsku by měla podle odhadů společnosti Energias de Portugal (EDP) v roce 2010 klesnout. EDP, která nakupuje uhlí pro své elektrárny v Portugalsku a Španělsku, předpokládá, že v roce 2010 spotřebuje jen 3,6 milionu tun uhlí, proti 5,3 milionům tun spotřebovaných letos. Snížení spotřeby bude způsobeno jednak uzavřením elektrárny v Sines, kde bude probíhat montáž zařízení proti znečišťování, a také tím, že jak společnost očekává levnější zemní plyn postupně uhlí vytlačí. Zdroj: RG, Reuters, (kráceno) Společnost Exxaro bude těžit uhlí na severu Jižní Afriky JAR Jihoafrická těžební společnost Exxaro oznámila, že disponuje zásobami uhlí o objemu 4,5 miliardy tun v regionu Waterberg na severu země, kde plánovala další expanzi. Mezi lety 2015 2018 by chtěla produkovat 25 milionů tun uhlí ročně v rámci společného podniku (joint venture) s firmou Sasol, která je největším výrobcem motorových paliv pocházejících z uhlí na světě. Exxaro by tak měla zásobovat chystaný projekt tzv. zkapalňování uhlí společnosti Sasol, v jehož rámci má být vyráběno 80 000 barelů denně. Sasol chce připravit nový projekt s názvem Mafutha v jihoafrické provincii Limpopo, která je známá značnými zásobami uhlí v regionu Waterberg. Exxaro, hlavní dodavatel uhlí jihoafrické elektrárenské společnosti Eskom, rovněž sdělil, že první dodávku uhlí pro elektrárnu Medupi (patří pod Eskom), která je nyní v rekonstrukci, dodá do října 2010. Zdroj: RG, Reuters, (kráceno) FOTO: Bohuslav Krzyžanek DARKOV Zodpovědný a profesionální přístup, pracovní výkon a hornický fortel. Tyto vlastnosti oceňuje u 109členného kolektivu Bastav 1 vedoucí výroby Dolu Darkov Jan Huplík. Kolektiv v době od 12. do 22. listopadu vyklidil z jižní části porubu 40 415 na darkovské trojce 51 sekcí mechanizované výztuže FAZOS 15/33 a úspěšně tak završil první etapu likvidace porubu. Snadná akce to nebyla. Porub horníci ukončili v červenci loňského roku, ale kvůli záparovým problémům museli jeho likvidaci přerušit a odložit. I letos v listopadu v něm museli zaměstnanci Bastavu pracovat v obtížných klimatických podmínkách pod separátním větráním, přičemž za těsné spolupráce se záchranáři ze závodní báňské záchranné stanice zajišťovali i náročná bezpečnostní opatření stanovená pro likvidaci. Vedení Dolu Darkov vědělo, že likvidace nebude jednoduchá a proto jsme záměrně zvolili Bastav 1. Kolektiv pracuje v nepřetržitém provozu a s likvidací porubů má bohaté zkušenosti, doplnil Jan Huplík. Jak zdůraznil, celá akce byla pro Důl Darkov v letošním roce klíčová. Vypleněné sekce byly do provozu nasazeny poprvé právě v porubu 40 415 a mají před sebou ještě hodně tun, aby se zaplatily. Proto dvojnásob oceňujeme, že už byly vyklizeny na povrchu, dodal vedoucí výroby. CZ Bastav působí v OKD od roku 1993. Zatímco jiné dodavatelské firmy se zaměřují hlavně na těžbu a ražby, karvinská společnost se specializovala na likvidaci a vybavování porubů. Své osádky má také na dolech Karviná a ČSM. Na Darkově pracuje od roku 2000 a v současné době tady má okolo 180 zaměstnanců. Díky vyhraněné specializaci a dlouhodobým zkušenostem dosahují výborných výsledků a vedení šachty je využívá tam, kde ho nejvíc tlačí bota. Právě proto znovu spoléháme na havíře z Bastavu, abychom dokončili likvidaci porubu 40 415, v jehož severní části zůstalo ještě 39 sekcí starší mechanizované výztuže Fazos 17/37. Jsem přesvědčen, že likvidaci úspěšně dokončí před vánočními svátky, podtrhl Huplík. A v čem vidí tajemství svých úspěchů samotní zaměstnanci Bastavu? Základem je vždy dobrá příprava ze strany šachty. V porubu 40 415 přípraváři vyrazili celkem 70 metrů nové třídy a provedli stavební úpravy manipulačního prostoru v porubu pro výkliz sekcí. Další podmínkou je dobrá spolupráce s pracovníky provozních úseků, zejména důlně-technických služeb, bez nich by to nešlo, nechal se slyšet vedoucí úseku Bastav 1 Petr Sklepek. A samozřejmě by to nešlo ani bez našich chlapů, celých jednotlivých part, dodal hlavní předák kolektivu Libor Ondruch. Chtěl bych připomenout alespoň jména směnových předáků Milana Kavky, Petra Faráře, Emila Hanidžiara, Jaroslava Pazderky a Františka Valáška. Jejich zkušenosti, pracovní nasazení, úroveň řízení, ale i přístup všech našich zaměstnanců, včetně techniků, to je to, na čem stavíme dnes i do budoucna. Bohuslav Krzyžanek Klec z programu POP 2010 se osvědčila Díky nové dopravní nádobě odpadlo na Dole Paskov rozebírání sekcí Glinik před popouštěním STAŘÍČ Poprvé v historii Dolu Paskov před transportem mechanizovaných výztuží Glinik do dolu nemuseli nic rozebírat. Sekce pro nejnadějnější rubání 084 271 na V. patře, kde kope kolektiv Petra Prokopa, totiž jely vcelku. A to ve zvláštní dopravní nádobě pořízené pro popouštění nové mechanizované výztuže, kterou šachta dostala v rámci programu POP 2010. Na projektu dělal kolektiv údržbářů vtažné jámy s hlavními předáky Vratislavem Kobělušem a Michalem Koryčanským s projektanty Jozefem Hadravou a Vilémem Stoszkem. Dopravní nádobu měnili o volných dnech v červenci. Po jejím uvedení do trvalého provozu se v rámci trvalého zlepšování zrodil nápad použít ji už pro Gliniky. Výrobu speciální klece dostala na starost ostravská SE-MI Service zastoupená Zdeňkem Eclerem, dodavatelská firma, která už dříve pracovala na zakázkách Dolu Paskov. Konzultovali jsme s nimi jednotlivé části tak, aby vyhovo- Vedoucí úseku Bastav 1 Petr Sklepek (zleva) a hlavní předák Libor Ondruch si užívají ocenění. Bez poctivé práce členů celého kolektivu a příkladné součinnosti se zaměstnanci provozních úseků Dolu Darkov by to ale nebylo možné. Úpravy umožnily popouštění sekcí mechanizované výztuže Glinik vcelku. valy transportu sekcí. Podvozek pro popouštění řešili pro změnu se společností Fite, zastoupenou Janem Blažejem. Projekt popouštění mechanizované výztuže na těžním zařízení ST II/4 A znamenal úpravy na povrchu i v dole. Zavěšení kladkostrojů na ohlubni vtažné jámy, odnímatelné plošiny, závěs v hlavě dopravní nádoby, aretační zařízení dopravní nádoby, aretace v náraží na pátém, líčil tehdejší šéf důlní dopravy Zdeněk Koval. Po prvních zkouškách museli doladit jisté drobnosti, zejména v zavěšení vlastního břemene. Pak jsme úspěšně odzkoušeli celý popouštěcí cyklus a v průběhu září a října tímto způsobem dopravovali sekce na páté patro. Když vybavování skončilo, nádobu jsme vystrojili. Teď opět slouží běžnému provozu, dodal současný vedoucí důlní dopravy René Gadatsch. Sekce mechanizované výztuže Gliník váží zhruba osm tun. Nově instalovaná speciální dopravní nádoba na těžním zařízení ST II/4A z programu POP 2010 se nám plně osvědčila. Díky tomu bylo jejich popouštění i transport proti dřívějšku daleko jednodušší, komentoval to výrobní náměstek šachty Pavol Mlynarič. Radek Lukša

Foto: Bohuslav Krzyžanek Technologie Deilmann-Haniel? Ano, výborná! POP 2010 se prosazuje i na klasických ražbách. Svědčí o tom i úspěch kolektivu hlavního předáka Ladislava Budaye DARKOV Nová technika z programu POP 2010 se osvědčuje i na klasických ražbách. Technologie Deilmann-Haniel, sestávající z vrtacího vozu DH - DT 1 a nakladače s bočním výklopem DH - L 1200, je silnější a výkonnější než dosavadní vrtací vozy VVH-1B a nakladače PSU 9000, a přitom jednodušší na manipulaci. Přesně tuto zkušenost udělali členové kolektivu hlavního předáka Ladislava Budaye z úseku Přípravy 2 na závodě 2 Dolu Darkov, který vede Peter Debre. S novou technikou se setkali v listopadu K vynikajícímu výkonu blahopřál Budayovi vedoucí výroby Jan Huplík Kvalita ražeb za nulu DARKOV Jedním z významných ukazatelů úspěšnosti práce razicích kolektivů je kvalita vyražených důlních děl. Na Dole Darkov si v listopadu s nulou na kontě srážek vystačilo celkem třináct osádek, sedm vlastních a šest dodavatelských. Za období od začátku roku se tímto výsledkem ale může pochlubit pouze kolektiv Pol-Alpex 10 z úseku vedeného Krzysztofem Kuczerou. Ještě do koce října byl bez srážek také tým Františka Kuriaka z úseku Radima Kalafuta, bohužel právě jemu se listopad v tomto směru nevydařil. Srážky do koruny za metr díla mají osádky hlavních předáků Jana Průchy a Rastislava Valenčíka. ov DARKOV Hornická práce je vždy do značné míry závislá na přírodních podmínkách. Ty na Dole Darkov nebyly v listopadu zrovna příznivé. I proto důl podruhé v letošním roce nesplnil v těžbě úkoly technického režimu. Snaha jednotlivých rubáňových kolektivů byla přesto příkladná. Dodavatelský kolektiv Polalpex 1 z úseku Józefa Tomczyka vytěžil v porubu 340 503 posledních 29 215 m 3 uhlí a ve stanoveném Pracoviště strojníka vrtacího vozu DH - DT 1. Pod stromeček nový POP DARKOV Hodně napilno mají v těchto dnech pracovníci důlně technických služeb Dolu Darkov. V oblasti pomocného závodu na darkovském závodě 2 finišuje vybavování porubu 237 503 zbrusu novou technikou z programu POP 2010 a tak je o jejich činnost velký zájem. Dobrou zprávou proto je, že přes některé komplikace vyplývající z dlouhé dopravní trasy po závěsné drážce a práce pod separátním větráním osádka DTS plní stanovený harmonogram a systematicky směřuje k vytyčenému cíli. Koncem listopadu dokončila instalaci porubové výztuže a porubového dopravníku a nyní finišuje na zprovoznění pásového odtěžení. Moc času už není, porub musí najet 15. prosince, informoval Horníka vedoucí provozu DTS Karel Majetný. Nový popácký porub bude mít na délku 160 metrů a na výšku v průměru 2 metry. Pracoviště s dobývacím kombajnem SL 300 bude vyztužovat 91 sekcí výztuže Bucyrus 1300/3100. Na začátku prosince se na něm objevili už i členové rubáňového kolektivu hlavního předáka Rostislava Walici z úseku Ivana Hrubého, kteří budou porub těžit. Pomáhají nám při dokončovacích pracích na vybavování, ale hlavně se seznamují s novou technikou, vysvětlil Karel Majetný. Přesto, že ji Walicovi chlapi dostanou tak trochu pod stromeček, moc prostoru na to, hrát si s ní, mít nebudou. Očekává se, že nová kapacita výrazně přispěje k úspěšnému zahájení těžby v příštím roce. bk poprvé a přesto vyrazili na ražbě 237 562.1 v profilu K16 úctyhodných 71 metrů! Protože původní plán předpokládal postup 55 metrů, splnili tak s velkým náskokem limitní výkon a vyhráli i soutěž klasických kolektivů o největší měsíční metráž. Museli jsme se především naučit, že nové stroje mají jiné ovládání a jsou větší to byl asi hlavní problém, popsal svoje zkušenosti sedmatřicetiletý hlavní předák Buday. Jsem rád, že se k tomu chlapi postavili po havířsku a všechno bravurně zvládli. Hlavně jsme museli dbát na údržbu veškerého zařízení. Zejména drtič a hřeblový dopravník jsou staršího data a kdyby nebyly v perfektním stavu, nový výkonný nakladač by je byl schopen zahltit, dodal spokojeně. Přípravářský kolektiv Ladislava Budaye má celkem 22 členů, pracuje ve 4směnném provozu a celoročně odvádí vynikající práci. Oporou šéfa týmu jsou směnoví předáci Milan Račko, Marek Noworyta, Jaroslav Wawrziczek a Rostislav Franek. Sám hlavní předák pochází z Bohumína, vyučil se mechanikem opravářem důlních strojů a zařízení v hornickém učilišti v Havířově a na šachtách OKD pracuje 22 let. Na Důl Darkov nastoupil v roce 1993, funkce lídra klasického přípravářského kolektivu mu tu byla svěřena loni v červenci. Doufám, že pod stromeček dostaneme slíbený nový hřeblový dopravník, pak by naše výkony mohly být ještě lepší, říká o nejbližších cílech své osádky Ladislav Buday. V každém případě chceme dojet ten starý rok bez úrazů a mimořádných událostí. Aby každý z našich chlapů, jak sfáral, tak také vyfáral. To je nejdůležitější. Bohuslav Krzyžanek V listopadu splnilo limit šest kolektivů DARKOV Splnit parametry limitního výkonu opravdu není jen tak. Také v listopadu uspěla na Dole Darkov sotva polovina z 12 přihlášených kolektivů. O to větší uznání si zaslouží. A kdo se tentokrát mohl těšit z dosažení vytyčeného cíle? Mezi rubáňovými osádkami si další čárku na seznamu splněných limitů může udělat kolektiv hlavního předáka Miroslava Prekopa z úseku Mariana Hradila. Tým sestavený zčásti ze zaměstnanců firmy Polcarbo a zčásti z Darkováků vytěžil v porubu 236 511v na plán 23 700 m 3 celkem 23 840 m 3 odrubaného prostoru a zadané parametry splnil na 100,6 procenta. Mezi přípraváři si skvěle vedly klasické osádky. Rovných 65 metrů, které vyrazili na díle 340 341.5 chlapi hlavního předáka Jana Průchy z úseku Lubomíra Poločka, znamenalo splnění limitního výkonu na 130 procent! O 29,1 procenta překročili úkol členové osádky Ladislava Budaye z úseku vedeného Peterem Debre. Na díle 237 562.1 vyrazili 71 metrů. Na stejném úseku pracuje další kolektiv klasiků, Těžba: Přes lidskou snahu měla tentokrát navrch příroda Foto: Důl Darkov Foto: Důl Darkov který vede hlavní předák Miroslav Trawinski. Ten postoupil na ražbě 237 562 o 65 metrů a zadání limitního výkonu překročil o 8,3 procenta. Úspěšně zaútočily na limit i dva kombajnové kolektivy, které shodně splnily stanovené ukazatele na rovných 100 procent. Tým Miroslava Vráblika z úseku Lubomíra Poločka vyrazil na dílech 140 951 a 140 931.2 celkem 145 metrů, osádka Rastislava Valenčíka z úseku Radima Kalafuta zvládla na ražbách 40 433 a 40 433/4 rovných 170 metrů. bk Montáž sekcí výztuže BC 1300/3100 z programu POP 2010, kterou havíři z Darkova dostali téměř k Vánocům. V těchto dnech jsou už v podzemí. termínu připravil porub na likvidaci. Osádka hlavního předáka Romana Badury se dostala v porubu 334 804 do těžkých tlakových poměrů, kdy došlo několikrát k zatlačení porubové výztuže na minimální výtažnost. I v těchto podmínkách vytěžila 18 738 m 3 uhlí. Kolektiv hlavního předáka Miroslava Prekopa, doplněný pracovníky firmy Polcarbo, vyplenil v porubu 237 500z celkem 25 sekcí výztuže a přestěhoval se do porubu 236 511v. V něm vytěžil 23 840 m 3 uhlí a splnil limit. Kolektiv hlavního předáka Rostislava Walici začal listopad v porubu 326 511v, kde vytěžil 6920 m 3 uhlí. Poté se přestěhoval do nově vybaveného rubání 340 801, kde vytěžil dalších 5809 m 3. Kolektiv hlavního předáka Zbyňka Rzidkého vytěžil v porubu 40 515 na závodě 3 celkem 21 160 m 3 uhlí a dojel do závěrečné fáze přípravy porubu k likvidaci. Problémy měl i ostřílený dodavatelský rubáňový kolektiv Polalpex 2 z úseku Czesława Witka, který pracuje s moderní technologií z programu POP 2010. V porubu 40 204 sice vytěžil 82 860 m 3 uhlí, ale i on se musel poprat s těžkými podmínkami na úvodní třídě. Během tří dnů musel kompletně přebudovat do nové výztuže pět metrů chodby. sc www.ihornik.cz 3 Slovo hlavního inženýra Vážení spolupracovníci, blíží se konec roku 2009, a proto si dovolím jeho krátké hodnocení z pozice hlavního inženýra. Dosažené výsledky v bezpečnosti práce za rok 2009 jsou dobré. Ale ani přes trvalé zlepšení se nám v lednu nevyhnula tragická mimořádná událost na těžním zařízení jámy Mír 5. Doufám, že se nám podaří snížit celkový počet registrovaných úrazů v roce 2009 na Dole Darkov pod 100 (v roce 2008 registrováno 134 úrazů). Výsledky v přípravách jsou rovněž uspokojivé. Stanovený úkol vyrazit 18 500 m provozní metráže by měl být naplněn až v samém závěru roku a 1755 m investiční metráže po 1. dekádě prosince. Jsem pyšný, že se nám v roce 2009 podařilo zvládnout nakoupené razicí technologie POP 2010. Vyzdvihnout si zaslouží především kolektiv Alpexu 7, vedený hlavním předákem Hieronimem Wójcikem a vedoucím úseku Zenonem Maćkowiakem, za dokonalé zvládnutí technologie MR 340 se svorníkovací nadstavbou a kombinovaným větráním. Své mistrovství předvedli při obfárání kapacitního porubu 40 204 na nelehké ražbě o délce 1760 m! Rovněž nová klasická technologie Deilmann-Haniel již přinesla na Dole Darkov první ovoce v podobě největší měsíční klasické metráže roku 2009 ve výši 71 m, kterou realizoval kolektiv hlavního předáka Ladislava Budaye. Jsem rád, že otvírka 9. kry Dolu ČSA probíhá podle plánu a že příprava prvního porubního bloku 37 900 potvrdila předpokládané vytěžitelné zásoby. Jelikož se jedná o hluboké podpatro, probíhají v současné době montážní práce na investiční důlní stavbě dvou sedačkových lanovek, které výrazným způsobem ovlivní dostupnost této oblasti. Zkušební provoz proběhne v lednu 2010. Mojí osobní výzvou pro nejbližší období je realizovat na Dole Darkov co největší počet ražeb v kombinované výztuži (podpěrná výztuž kombinovaná se svorníky), jejímž vyvrcholením bude realizace projektu dvojího využití chodby na třídě 238 520. Vážení spolupracovníci, Darkováci, chtěl bych vám tímto poděkovat za již odvedenou práci v tomto roce a zároveň bych vás chtěl povzbudit k dotažení letošních navýšených úkolů v těžbě a metráži do vítězného konce, abychom mohli potvrdit, že právem patříme mezi tahouny OKD. Milan Andrýsek, hlavní inženýr Dolu Darkov Přípraváři úspěšní DARKOV Listopad byl úspěšný pro darkovské přípraváře. Na závodě 2 vyrazili 1117 metrů a splnili tak plán na téměř 107 procent. Ještě lépe se jim vedlo na závodě 3. Celkem 940 m provozní metráže představuje splnění měsíčního úkolu na více než 112 procent. Není proto divu, že pět přípravářských osádek splnilo parametry limitních výkonů (píšeme na jiném místě). Vyznamenaly se ale i další týmy. Na závodě 2 to byl například kolektiv hlavního předáka Jana Novotného, který úspěšně zvládl zahájení ražby 340 246 pomocí kombajnu MR 340Ex z programu POP 2010. Z dodavatelských kolektivů dosáhl na závodě 2 nejlepšího výsledku Alpex 3. Pomocí kombajnu AM 50 vyrazil 146 metrů a v termínu ukončil stavební přípravu porubu 237 503. V klasické technologii se poprvé na špici umístil dodavatelský kolektiv firmy Polcarbo, který vyrazil 58 m na ražbě 224 252.1. Na závodě 3 se opět zaskvěl Alpex 7 hlavního předáka Hieronima Wójcika, který vyrazil pomocí kombajnu MR 340 Ex 245 metrů na čelbě 340 820. er

4 www.okd.cz Z OKD Báňští záchranáři vyznamenaní medailemi od předsedy ČBÚ Záchranářský záslužný kříž, bronzový Jiří Dušek, ZBZS Dolu Darkov, závod 2 (záchranářem od roku 1991). Vyznamenán za rozvoj báňské záchranné služby, dlouholetou aktivní činnost v báňském záchranném sboru a účast na likvidaci závažných provozních nehod na Dole Darkov a na dolech v OKR. Alois Hrabal, HBZS Ostrava (1986). Vyznamenán za příkladný pracovní výkon při vyprošťování zavaleného pracovníka v porubu č. 084 362/2 na závodě Staříč III. Radovan Kampf, ZBZS Dolu ČSM, závod Jih (1992). Vyznamenán za likvidaci požáru na třídě 401 343. Zdeněk Káňa, HBZS Ostrava (1987). Vyznamenán za příkladný pracovní výkon při likvidaci a výklizu sekcí posuvné výztuže v inertní atmosféře porubu č. 340 202 na závodě Darkov 2. Miloš Král, ZBZS Dolu Paskov (1994). Vyznamenán za dlouholetou činnost v báňském záchranném sboru a podíl na likvidaci nehod v OKR. Jiří Lodziana, ZBZS Dolu ČSM, závod Jih (1991). Vyznamenán za likvidaci požáru na třídě 401 343. Josef Lodziana, ZBZS Dolu ČSM, závod Sever (1988). Vyznamenán za dlouhodobou činnost v báňském záchranném sboru a úspěšnou realizaci dokopání a uzavření porubu 292 404 v protizáparovém režimu. Peter Páleník, ZBZS Dolu Karviná, závod ČSA (1987). Vyznamenán za aktivní činnost při likvidaci následků geomechanického jevu v porubu č. 22 3452/1. Marek Přibyla, ZBZS Dolu Karviná, závod ČSA (1988). Vyznamenán za aktivní činnost při likvidaci požářiště v porubu 11232 na Dole Karviná, závod ČSA. Miroslav Salakvarda, ZBZS Dolu Darkov, závod 3 (1990). Vyznamenán za dlouhodobou a obětavou práci v záchranném sboru ZBZS, záchranu majetku a lidských životů v mnoha záchranářských zásazích. Petr Šterbák, ZBZS Dolu Karviná, závod Lazy (1985). Vyznamenán za vysoké osobní nasazení při úspěšné likvidaci důlního požáru ve stařinách porubu č. 140 402. Libor Uher, ZBZS Paskov (1985). Vyznamenán za dlouholetou činnost v báňském záchranném sboru a rozvoj BZS na Dole Paskov. Ivo Wita, ZBZS Dolu Darkov, závod 3 (1991). Vyznamenán za dlouhodobou a obětavou práci v záchranném U příležitosti 50. výročí podepsání česko-polské dohody o spolupráci na úseku báňské záchranné služby byly letos Zlaté záchranářské kříže uděleny rovněž báňským záchranným stanicím v Polsku. Na snímku: předseda ČBÚ Ivo Pěgřímek předává medaili předsedovi představenstva CSRG v Bytomi Eugeniuszowi Kentnowskému. sboru ZBZS, záchranu majetku a lidských životů v mnoha záchranářských zásazích. Záchranářský záslužný kříž, stříbrný Jaroslav Kabot, ZBZS Dolu Darkov, závod 2 (záchranářem od roku 1984). Vyznamenán za rozvoj báňské záchranné služby, dlouholetou aktivní činnost v báňské záchranném sboru a účast na likvidaci závažných provozních nehod na Dole Darkov a na dolech v OKR. Jan Kolek, ZBZS Dolu ČSM, závod Sever (1984). Vyznamenán za dlouhodobou činnost v záchranném sboru a úspěšnou realizaci dokopání a uzavření porubu 292 404 v protizáparovém režimu. Ľudovít Tomanovič, HBZS Ostrava (1984). Vyznamenán za organizaci postupu čety, vyprošťování osob a evakuaci postižených zaměstnanců z oblasti devastovaného porubu č. 223452/1 na závodě ČSA po důlním otřesu. Jiří Vašíček, ZBZS Dolu Karviná, závod Lazy (1986). Vyznamenán za odborné řízení záchranářských zásahů při úspěšné likvidaci důlního požáru ve stařinách porubu č. 140 402. Záchranářský záslužný kříž, zlatý Karel Endel (1974). Vyznamenán za dlouholetou činnost v báňském záchranném sboru, přínos k rozvoji báňské záchranné služby a účast na likvidaci důlních nehod v OKR. Roman Gřegoř (1993), bývalý člen záchranného sboru HBZS Ostrava. Vyznamenán za aktivní účast na likvidaci důlních nehod v OKR a rozvoj spolupráce mezi Územním střediskem záchranné služby Moravskoslezského kraje a báňskou záchrannou službou. Boleslav Kowalczyk, ZBZS Dolu Darkov (1984). Vyznamenán za celoživotní přínos k rozvoji báňské záchranné služby v OKD. Jaromír Neuvirt (1978). Vyznamenán za dlouholetou činnost v báňském záchranném sboru, přínos k rozvoji báňské záchranné služby a účast na likvidaci důlních nehod v OKR. Jaromír Pěch (1961). Vyznamenán za dlouholetou činnost v báňském záchranném sboru, přínos k rozvoji báňské záchranné služby a účast na likvidaci důlních nehod v OKR. Jiří Šindler, Hasičský záchranný sbor moravskoslezského kraje. Vyznamenán za dlouholetou spolupráci mezi báňskou záchranou službou a Hasičským záchranným sborem v rámci Integrovaného záchranného systému. Ondrej Zajac (1960). Vyznamenán za dlouholetou činnost v báňském záchranném sboru, přínos k rozvoji báňské záchranné služby a účast na likvidaci důlních nehod v OKR. Záchranářský záslužný kříž, zlatý Ústřední báňská záchranná stanice (CSRG), Bytom, Polsko. Vyznamenána u příležitosti 50. výročí podepsání česko-polské mezivládní dohody o vzájemné spolupráci na úseku báňské záchranné služby. Obvodní báňská záchranná stanice (OSRG), Wodzisław Śląski, Polsko. Vyznamenána za rozvoj vzájemné česko-polské spolupráce na úseku báňské záchranné služby. Pevná pavučina nad hlavami spolehlivě ochrání lidi i techniku Na Darkově zkoušejí novinku síta pro kladení umělého stropu od firmy KATIM. Zaměstnanci Dolu Karviná s nimi mají výborné zkušenosti DARKOV, KARVINÁ Užitečnou novinku testují v těchto dnech na Dole Darkov. V porubu číslo 40 515 na závodě 3 (9. květen) kladou želvu pomocí takzvaných sít pro kladení umělého stropu, která tak trochu připomínají stavební armaturu a které na doly OKD dodává karvinská obchodní společnost KATIM. Jejich nepopiratelnými přednostmi jsou snadná montáž prostým zaháknutím zahnutých konců, vysoká pevnost a odolnost a v neposlední řadě i malá hmotnost. Jedno takové síto váží podle velikosti mezi osmi až deseti kilogramy. Ve srovnání s běžně používanými systémy je proto práce havířů při zabezpečování stropu fyzicky méně namáhavá, nepoměrně rychlejší a v důsledku toho i bezpečnější. K zajištění odkrytého stropu pomocí sít totiž stačí dva pracovníci, kterým díky jednoduchému systému upevnění sít trvá celá operace doslova jen pár chvil. Síta jsou vyráběna tak, aby jejich délka odpovídala záběru K vyznamenaným záchranářům promluvil předseda Českého báňského úřadu Ivo Pěgřímek. Jednatel firmy KATIM Radek Orszulik (vlevo), vyučený mechanik opravář důlních strojů a zařízení, předvádí způsob montáže sít přímo v porubu. Novinka zaujala i závodního Rastislava Dušičku. kombajnového kotouče. V případě porubu č. 40 515 na Darkově, vybaveného kombajnem KGS 445 a výztuží FAZOS 17/37, to je 75 centimetrů. Znamená to, že jeden pracovník zabuduje při jednom manipulačním tahu celý jeden krok sekce a nemusí ztrácet čas upevňováním lupanky vázacími lanky a vystavovat se tak riziku. Dalším příspěvkem k bezpečnosti je to, že síta jsou bezotěrová a proto při manipulaci s nimi nehrozí zranění. A ještě jeden klad zajištění stropu pomocí stropních sít je jistější. Když jsou do sebe dobře zaháknutá, vytvoří něco jako pevnou ocelovou pavučinu, která účinně brání sypání stropu či pádu kamení, vysvětluje fungování systému kladení želvy pomocí stropních sít jednatel firmy KATIM Radek Orszulik. Zkušenosti, o kterých hovoří, čerpá z Polska, kde se síta speciální technologií vyrábějí, ale hlavně z obou závodů dnešního Dolu Karviná, kam jeho firma dodává stropní síta už několik let. Za tu dobu na Lazech i na ČSA dokonale zdomácněla a našla široké uplatnění při zabezpečování ražeb a rubání, při svorníkování a dalších důlních činnostech. Patří mezi ně samozřejmě také ukončování porubů a výkliz dobývací technologie. Určitě Foto: KATIM stojí za zmínku, že v poslední době byla například úspěšně použita i při překlizu tzv. středního dobývacího komplexu POP 2010 na závodě ČSA. Ano, strop jsme při tomto překlizu zabezpečovali pomocí TH rovin, na kterých byla položena stropní síta z Katimu, popsal pro Horník vedoucí úseku likvidace a vybavování porubů na závodě ČSA Dolu Karviná Jiří Macháček. Musím říct, že tato stropní síta používáme dlouhodobě a zkušenosti s nimi máme jen ty nejlepší. Jsou hlavně pevná a nedochází k jejich prohýbání či tvoření»kapes«, jako u dříve používaného pletiva a dřeva. Výztuž po nich dobře klouže. Takže bez problémů a plná spokojenost, řekl Macháček. Závěrem ještě jedna zpráva, která snad potěší i ekonomy. Síta pro kladení umělého stropu mají přesně dané rozměry a proto není problém spočítat, kolik jich v daném porubu bude zapotřebí. I to má svůj význam proč tahat dolů do dolu nepotřebné věci? Bohuslav Krzyžanek Foto: Bohuslav Krzyžanek 154/45-IV/09

Zábavná příloha nejen pro havíře Vtip HORNÍK Báňský záchranář s helikoptérou Letecká pomoc se v začátcích neobešla bez důlních specialistů, kurz má i její šéf Roman Gřegoř KRESBA: Monika Růžová GÓRNIK...ještě jsi, Pepo, nikdy neviděl, jak se dělají domácí rumové pralinky? Soutěž PO Horníka ŠICHTE Hra o tři stokoruny Člověk je tak starý, nakolik se cítí, říká staré známé přísloví. Žena na našem soutěžním snímku č. 44, která bravurně zvládá jízdu na kolečkových bruslích, si stará jistě nepřipadá. Mnozí z nás by jí její vitalitu a šikovnost mohli závidět. U jiných vyvolává úsměv na rtech a dokonce inspiruje k vtipným textům. Posuďte sami. Autory tří nejvydařenějších komentářů odměňujeme stokorunou Výherci soutěžní fotografie č. 44 jsou: František Ožana z Ostravy-Kunčic, Adolf Bernatík z Havířova a Marie Gocieková z Českého Těšína. Vnouček volá: Babičko, nespěchej. Spadneš a uděláš BUM. Babička na to: Spěchat musím! V Kauflandu zlevnili RUM! (fo) Takto jako mladice objedu z rána všechny popelnice! (ab) Rychle, rychle už otvírají, vždyť mi cukr vyprodají! (mg) 45 44 Roman Gřegoř (vpravo) s oceněnými báňskými záchranáři na Landeku OSTRAVA Když začaly z nemocnice v Zábřehu na přelomu 80. a 90. let minulého století startovat vrtulníky zdravotnické pomoci, neobešly se jejich osádky bez báňských záchranářů. Nevěříte? Roman Gřegoř (49) je toho živoucím důkazem. A také čerstvým držitelem zlatého Záslužného záchranářského kříže! MUDr. Gřegoř s praxí chirurga a anesteziologa stál u zrodu letecké záchranky, které vděčí za život přinejmenším stovky lidí. Jenže tehdy v roce 1989 existovaly jen zdravotní sestry a minimum mužů, zdravotnických bratrů. Naše helikoptéra ale zasahovala i v těžce přístupných místech, potřebovali jsme proto odborníky, vzpomínal. A tak se objevili v kokpitech spolu s pilotem a lékařem záchranáři báňští. Mají dovednosti, umějí slaňovat, lézt i potápět se. Tak začala naše spolupráce, pokračoval Gřegoř, jenž kurzem Létalo se i s báňskými záchranáři. a v práci na letecké záchrance.. HBZS prošel v roce 1993. Samozřejmě začal též sloužit v Radvanicích coby dobrovolník pro případy úrazů a havárií na šachtách. Na první ostré fárání si fakt nepamatuji. Bylo toho hodně. Naštěstí jsem ale nebyl u žádného hromadného neštěstí, nechal se slyšet Gřegoř šéfující Územnímu středisku záchranné služby Moravskoslezského kraje. Pro HBZS je v současnosti odborným garantem z hlediska lékařské pomoci. Poskytuje rady, vzdělává. Naše profese nemá pevné hranice a nevybírá si. Pomáhat lidem je třeba na zemi, ve vodě, ze vzduchu i pod zemí, uvedl s tím, že zlatý kříž za aktivní účast na likvidaci důlních nehod a rozvoj spolupráce civilních a báňských záchranářů ho zaskočil. Každopádně cítí pokoru a čest být v řadách vyznamenaných! Radek Lukša Vánoce klepou na dveře a začínají přípravy k štědrovečerní hostině. Že by nějaká šikulka využila k tomuto snažení i cvičeného dravce? V každém případě by to byla finta, jak vyzrát na fronty u kádí, případně jak ušetřit nějakou tu korunu za vánočního kapříka. Co si o tom myslíte? Napište nám krátké vtipné texty k soutěžnímu snímku č. 45. Tři nejvydařenější opět oceníme stokorunou. syl Uzávěrka je v úterý 15. 12. 2009. Texty posílejte poštou na adresu redakce: Týdeník Horník, Prokešovo nám. 6, 702 00 Ostrava, faxem na tel. číslo: 596 113 648, nebo e-mailem: renata.pavlikova@okd.cz. Zaslaný text označte SOUTĚŽ. Nezapomeňte připsat své jméno, adresu, případně telefonní číslo. Výherci si mohou odměnu vyzvednout po předchozí telefonické domluvě s Renatou Pavlíkovou na čísle 732 829 149, nejpozději však do 10. dne následujícího měsíce. Pokud tak neučiní, výhra propadá. Jména výherců soutěžní fotografie č. 45 zveřejníme v dalším čísle novin. To byl zas raz Mikulaš! Před letošnim Mikulašem zme se Na Upadnici starali, jak ho oslavime. Lojzek ma dva vnučata, Břetik a Jaryn tež, no a Juzek jedno. Tuž je třa cosik zrobiť, pravil bezdětny stary mladenec Jiřik. A jak by ses to představoval? zeptal sem se. Pojčame se z divadla kostymy, šak tam ešče maš furt tu znamu, ni?! Vy dědci nam datě na darki, nebo se ich sami kupitě, a pujdem děcka strašiť! Němluv mi, že něviš, jak se to robi? pravil. Jak se co robi, to vim, ale kdo se do tych kostymuv převleče? My za svojimi děckami němožeme, bo nas poznaju po čuchu, a převlikať se před každymi dveřami je tež uvalene! To musiš uznať aji ty! namitnul sem. Jiřik chvilu zapřemyšlal. Mam to! Za Mikulaša pujdě Poldek, bo ma skorem dva metry, za čerta idu ja, bo umim nejlepši z vas strašiť, Jak to vidí stryk Lojzek a za anděla zeberem Antka, vysypal ze sebe a poručil se velku zelenu. Kopnul ju do sebe ze slovami, že když se sam něpochvali, nikdo to za ňho nězrobi. Něvim, něvim!? Antek a anděl? Viš, co dokaže zrobiť, jak se enem trochu připije!?! Temu by spiše slušel tyn čert..., namitnul sem, ale Antek mě okřiknul: Starej se o svoju opicu a něser se nam do režije Mikulaša! Tuš sem enem pokival hlavu, vytahnul z portmonki pětistovku, až kupja mojim vnukam jakesik to autičko, a čekal na sobotu. Měli zme z Mařu ščesti, že šli prvni ku nam. Všecko tak bylo fajne: děcka nejdřiv řvaly, třepaly se, potym vykoktaly po basničce a když dostal každy autko, aji se synci začali smjať. Tuž sem tym třem svatym nalel do každe nohy po slivovici. Enemže to sem neměl. Bo tym potym argumentovali všudě a aby im tež naleli. A v paru připadach nězustalo enem u dvuch pulek! Dokoňca vlezli aji k uplně cizim luďam, kaj škemrali o gořalku. No co mam řikať. Anděl Antek se tak spral, že jezdil autobusem z konečne na konečnu a když ho chtěl šofer z voza vyhodiť, tak se zakuckal a poblul ho! Když mu řidič nadal do prasat, tak na ňho zařval, až pry se rači podiva na sebe, jak vypada, ale naščesti hned zmiznul, tak se mu nic něstalo. Jak ale trefil dom, to nam něbyl schopny řecť ani v ponděli... To se vi, že zme se mu řadně vysmjali a Juzek jemu a aji tym dvum kamaradum z mokre štvrti vynadal, bo za jeho vnukem se vubec nědostali. Byli z teho dosť špatni a tak se ich snažil rozveseliť Erďa: To leti čap a v zobaku v novorozenecke zavinovačce něse hodně stareho dědka. Naraz dědek vola na čapa:,čápe, kurva, ale teď upřímně, že jsme zabloudili?!? Fajne, ni? Tuš Zdař Buh, vaš Lojzek

6 www.okd.cz BARBORADOVÁNÍ BarboRadování popáté srdečné a štědré V kompresorovně bývalé šachty na Landeku měla Barborka letošní velkou závěrečnou akci Petra Ožanová s dcerkou na svém prvním BarboRadování. Vendulka s mámou u nové rodiny OSTRAVA Pochopitelně by bylo daleko lepší, kdyby mohly být doma s tátou a manželem, ale osud rozhodl jinak. Vendulka Ožanová (5) z Havířova s mámou Petrou (29) se tak poprvé objevily na společné akci OSSB na BarboRadování. Každá z nás si tím musela projít a není to nic lehkého, nechala se slyšet nejnovější maminka ve sdružení. Martin Ožana (32), její muž a otec Vendulky, se nevrátil z práce na Dole ČSA. To bylo letos v červnu, od září je rodina součástí Barborky. Ani jsem netušila, jaké možnosti nabízí vdovám s dětmi. Je to opravdu veliká pomoc. Hodně to ulehčí situaci, když rodina přijde o živitele, konstatovala paní Petra. Pro dcerku už využila například příspěvku na školku či výuku angličtiny. A teď se obě prvně osobně viděly s ostatními maminkami a dětmi. Těšily jsme se. Byly jsme moc zvědavé. Bylo to nádherné, úžasná atmosféra a program pro všechny věkové kategorie, řekla sponzoři akce: Vendulka si program moc užívala. Petra s tím, že Vendulku nejvíce bavilo tancování na hudbu. Došlo i na slova o Barborce coby další rodině. Je to tak, ještě se okoukáváme, ale chceme zapadnout. Tím, že jsem zůstala s malým dítětem, chci ho maximálně zabavit, vytvořit nějaký program. Budeme na všech akcích, dodala paní Petra. Děti z Barborky na společném snímku v kompresorovně staré šachty na Landeku. OSTRAVA Na osmdesát procent dětí a maminek z Občanského sdružení svatá Barbora si našlo první prosincovou sobotu cestu do Hornického muzea OKD. V kompresorovně bývalé šachty na Landeku se totiž konal už pátý ročník společného BarboRadování. Hned u vstupu čekaly na děti balíčky. Od společnosti OKD, samozřejmě od Barborky, pak také od klientů karvinského Heřmánku a hornických odborů, upřesnil místopředseda sdružení Josef Hoďák. Pro havířské sirotky byl letos i třítisícový finanční příspěvek na osobu. Program, který chystala od konce léta členka výboru OSSB Milena Malinská z Dolu Paskov, zahrnoval folklorní vystoupení souboru Ostravička z Frýdku-Místku, taneční show nadějného souboru No Comment ze Staříče a kapely Šuba Duba Band z Frýdku- Místku. Osobně přišli dva ekonomicko-personální náměstci se šeky na peníze vybrané Občanské sdružení svatá BARBORA na šachťácích. Stanislav Wizur z Dolu Karviná přinesl 62 107 korun, Tomáš Pala z Dolu Paskov 66 000 korun. Důl ČSM poslal 48 500 korun, Důl Darkov bude mít šachťák teprve 11. prosince. Program byl letos jednodušší, ale o to srdečnější. Bylo fajn, zhodnotila Marta Szamaránská za výbor maminek Barborky. Závěrečnou diskotéku si užily jen nejmenší děti, takže příští rok se očekává na BarboRadování oživení, jež by vtáhlo do zábavy úplně všechny. Bowlingové ceny věnovali pro děti OSTRAVA Družstvo, které bylo v letošním bowlingovém turnaji týdeníku Horník druhé ve stříbrné skupině, na Jadran nepojede! Místo toho využijí poukazy na pobyty v Chorvatsku děti z Barborky. dodavatel důlního zařízení Vladislav Sobol a Hana Gumpingerová přebírají šeky z šachet Karviná a Paskov. BarboRadování je především pro děti. Stránku připravil Radek Lukša Dar v rukou Marty Szamaránské. Neváhali jsme ani sekundu. Bylo to okamžité společné rozhodnutí celého týmu, že dáme naši výhru Barborce, prohlásil kapitán Stanislav Wizur, jinak ekonomicko-personální náměstek na Dole Karviná. Družstvo č. 78 kromě něj tvořili Stanislav Čerevka z důlní dopravy na Armádě, projektant na odboru přípravy výroby Dolu ČSM Petr Antoszyk a elektrikář úpravny na ČSM Mirek Rymorz. Věnovat své ceny z různých soutěží, případně finanční odměny za pracovní výkony dětem z Barborky patří k tradicím v revíru. Wizurův tým to pojal netradičně, přiložil model koule na bowling. Cokoliv bych řekla, to bych se opakovala, prostě děkujeme, doplnila za maminky Marta Szamaránská z výboru Barborky... 155/45-VI/09 Přeje celé hornické veřejnosti příjemné prožití vánočních svátků, hodně zdraví a mnoho osobních a pracovních úspěchů v novém roce 2010. PF 2010 Zdař Bůh! 156/45-VI/09 Wszystkim Klientom, Współpracownikom i Przyjaciołom życzymy wesołych i radosnych Świąt Bożego Narodzenia oraz pomyślności i sukcesów w Nowym 2010 Roku. Zarząd Zabrańskich Zkładów Mechanicznych S.A.

PANORAMA www.ihornik.cz 7 157/45-VII/09 Dávejte si pozor na své peníze Rekonstrukcí domů společnosti RPG Byty opět zneužívají podvodníci KARVINÁ Neznámí podvodníci začali opět zneužívat stavební ruch společnosti RPG Byty. V Karviné se vydávají za pracovníky této společnosti a lákají z důvěřivých nájemníků peníze jako zálohu na výměnu oken. Poukázali na to nájemníci domů společnosti RPG Byty v Karviné. Společnost RPG Byty se od těchto praktik zcela distancuje a vyzývá všechny své nájemníky, aby nikomu žádné peníze v souvislosti s probíhajícími rekonstrukcemi domů nedávali, varuje ředitel pro vnější vztahy RPG Real Estate Petr Handl a dodává: Společnost RPG Byty nikdy nevybírá žádné platby od nájemníků takovýmto způsobem, ať již se jedná o jakýkoliv typ poplatku. Podle jeho slov je potřeba tyto případy neprodleně nahlásit Policii ČR. Mohou to být i takzvaní tipaři, kteří si obhlížejí jednotlivé byty pro případné vykradení. Podvodníci dokonce sami nabízejí možnost doprovodu k bankomatu v případě, že nájemníci nemají potřebnou hotovost doma. Jednomu z nájemníků se věc zdála podezřelá a zatelefonoval kvůli ověření na zákaznickou linku. Rádi bychom poděkovali těmto všímavým občanům, protože pravděpodobně zabránili okradení dalších nájemníků. Není vyloučeno, že se stejní podvodníci objeví i v jiných městech, nedávno obdobné praktiky vyzkoušeli v Ostravě. Ještě jednou zdůrazňujeme, aby naši nájemníci nikomu žádné peníze nevydávali a vše ihned hlásili na policii. Kontaktovat mohou samozřejmě také naši zákaznickou linku 840 293 546, vyzývá Petr Handl. iv Parta Hic excelovala na Landeku Bowlingové družstvo pracovníků Dolu Darkov spolu hraje už sedmým rokem a daří se mu OSTRAVA Dokonale sehrané léty prověřené družstvo chlapů z Dolu Darkov, neboli Parta Hic, bylo nejúspěšnějším v bowlingové herně na Landeku. V neděli na Mikuláše zde proběhl turnaj O pohár Barborky. Parta Hic, nedaruje nikomu nic! Vyhráli jsme o 87 kuželek nad loňskými vítězi. Dohromady jsme měli něco přes 2580 bodů, oznámil Radim Janusz (38), důlní elektromontér darkovské šachty. Jinak kapitán týmu. Parta Hic z Karviné spolu hraje sedmým rokem, stala se postrachem soupeřů na podobných turnajích. Nejinak tomu bylo i na letošním bowlingu týdeníku Horník. Janusz & spol. skončili v kategorii OKD stříbrní. To byl kapitánem ještě další darkovský elektrikář Bohdan Hefner (54). Jenže jde do důchodu a zřekl se odpovědnosti. Přenechal mi kapitána, abychom mohli do turnajů, které se dělají pro tři hráče, vysvětlil Janusz. ORLOVÁ Hezká a důstojná vzpomínka na kolegy, kteří odešli na věčnost. Tak hodnotili zástupci hornického cechu requiem zádušní mši za zemřelé horníky, kterou v předvečer svátku sv. Barbory, ve čtvrtek 3. prosince, sloužil v kostele Narození Panny Marie v Orlové orlovský farář Martin Pastrňák. Letos se konala poprvé a dokázala chytnout za srdce i ty, kteří se ke katolické víře nehlásí. Jako chvilka reflexe a zamyšlení nad cestami, po kterých kráčíme. Rozjímání nad životem a osudy lidí, jichž jsme se stali svědky. Bowlingový tým z Darkova spolu hraje už sedm let. Kromě něj a Hefnera tvoří tuto partu ostřílených bowlingářů ještě povrchový elektromontér těžního zařízení pomocného darkovského závodu Jan Mišík (52) a figurant měřičů ústředního závodu Jiří Wilczek (41). Skvělé jako vždy, super atmosféra, hra i občerstvení, shodli se vítězové z Landeka. První prosincový víkend ostatně vybojovali ještě jeden úspěch v havířovském Zámek Cupu mají postup do dalšího kola. uzi Chvilka reflexe, zamyšlení, vzpomínek V orlovském kostele Narození Panny Marie se konala zádušní mše za zemřelé horníky KATIM s.r.o. 733 01 Karviná-Hranice Slovenská 26/501 Tel.: +420 596 363 284 Fax: +420 596 363 553 Vedení společnosti děkuje všem svým obchodním partnerům za spolupráci v uplynulém roce 2009. Přeje příjemné prožití Vánoc a v novém roce 2010 pevné zdraví, mnoho úspěchů v osobním i pracovním životě. PF 2010 158/45-VII/09 Bohoslužbu vedl farář z Orlové. Foto: Bohuslav Krzyžanek V celých dějinách církve se lidé modlí za zemřelé a vyprošují jim spásu. A protože obětí důlních neštěstí je mnoho, je důstojné a správné modlit se za zemřelé horníky, kteří obětavě nasadili život při výkonu svého povolání. Zejména pak za ty, za které se už nikdo nemodlí, vysvětlil důvody, které ho vedly k uspořádání této bohoslužby, Martin Pastrňák. Jak dodal, zádušní mši za zemřelé horníky by rád sloužil i v následujících letech. Jsme v centru hornického kraje. Je správné, aby se tato bohoslužba konala právě v Orlové, řekl orlovský farář Pastrňák. bk Děkujeme všem pracovníkům OKD i všech dalších partnerských institucí a firem, podílejících se na bezpečných metrech a tunách za spolupráci v roce 2009, přejeme hodně zdraví, radosti ze života a PF 2010 Tipy Horníka Pro stromek na plantáž OSTRAVA Vánoční stromky přímo z plantáže budou prodávat od čtvrtka 10. prosince u bývalého Dolu J. Fučík, závod Ludvík v ostravských Radvanicích. Zájemci si mohou osobně uřezat borovici, jedličku či smrček jakékoliv velikosti podle vlastního výběru. Prodává se od deváté hodiny ranní. Ostrava pro Ostravu OSTRAVA V titulku uvedený slogan bude provázet kulturní festival, který se uskuteční ve staré elektrocentrále na Karolíně v pátek 11. a v sobotu 12. prosince. Na programu je muzika, divadlo, filmy, umělecké performance, představení malířů i literátů, jezdci na biketrialech Více na www.ovart.cz. Zdobení a koncert v zoo OSTRAVA Ostravská zoologická zahrada, jejímž partnerem je i Nadace OKD, připravila na sobotu 12. prosince hned dvě na sebe navazující akce. Od 10 do 13 hodin zde návštěvníci mohou zdobit stromky v předvánoční soutěži pro rodiny i jednotlivce. Ve 14.30 hodin pak zazpívají studenti gymnázia v Zábřehu. Velevýstava o Karviné KARVINÁ Historické havířské uniformy i jejich doplňky a hornický oltář sv. Barbory se objeví v rozsáhlé expozici věnované dějinám Karviné. Muzeum Těšínska ji otevře ve čtvrtek 17. prosince v 17 hodin v prostorách bývalých larischovských koníren (nyní Výstavní síň na Masarykově náměstí). Za hvězdou do kostela KARVINÁ Zábavné spojení barokních a postmoderních prvků slibuje lidová hra pro děti i dospělé Za hvězdou, kterou nastudoval divadelně hudební soubor Donebevolající. Dávat ji budou v evangelickém kostele na náměstí ve Fryštátu v pátek 11. prosince v 17 hodin. Pořádá klub Dokořán podporovaný Nadací OKD. Rocková X-Mas párty KARVINÁ Kombajn, Epikrux, Mendigos, Pračka, The Weeks, Allskapones. Tyto kapely z Karvinska a Roudnicka vystupují v sobotu 12. prosince v restauraci Baron ve Fryštátě na X-Mas párty. Rockový festival ve vánočním balení s lidovým padesátikorunovým vstupným má začátek v 18 hodin. Hornická kapela v Renetě HAVÍŘOV Tradiční vánoční koncert Hornické kapely Dolu Darkov je opět zde! Uskuteční se v neděli 13. prosince od 16 hodin ve společenském domě Reneta. Na scéně se samozřejmě objeví obvyklý doprovod, mažoretky Dixi. Zazpívají Markéta Domasová, Alžběta Šindelová, Josef Skopalík a dětský sbor Skřivánci. Bude balónkový rekord HAVÍŘOV Na několika místech v Česku proběhne ve čtvrtek 10. prosince pokus o rekord ve vypouštění co nejvíce balónků s vánočním přáním pro Ježíška. Havířov mezi nimi nechybí! Balónky se zde budou fasovat zdarma na Náměstí Republiky, odkud také v 15.40 hodin poletí k nebi. Pak zazpívá Dalibor Janda. Havířov má psí útulek HAVÍŘOV Pro až 120 opuštěných nejlepších přátel člověka je psí útulek, který otevřeli ve středu 9. prosince na okraji Prostřední Suché mezi ulicemi Stará a U lékárny. Město jeho výstavba přišla na 42 milionů korun. Provozovatelé útulku však upozorňují, že pejsci nepatří jako dárek pod stromeček! uzi