Manuál pro výběr tenisového vybavení

Univerzita Karlova v Praze Fakulta tělesné výchovy a sportu Manuál pro výběr tenisového vybavení Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Tomáš Kočíb Vypracoval: Josef Čihák Praha, Červen 2015

Prohlašuji, že jsem závěrečnou bakalářskou práci zpracoval samostatně, a že jsem uvedl všechny použité informační zdroje a literaturu. Tato práce ani její podstatná část nebyla předložena k získání jiného nebo stejného akademického titulu. V Praze, dne podpis diplomanta

Evidenční list Souhlasím se zapůjčením své diplomové práce ke studijním účelům. Uživatel svým podpisem stvrzuje, že tuto diplomovou práci použil ke studiu a prohlašuje, že ji uvede mezi použitými prameny. Jméno a příjmení: Fakulta / katedra: Datum vypůjčení: Podpis:

Poděkování: Rád bych na tomto místě poděkoval Mgr. Tomáši Kočíbovi za vedení mé bakalářské práce a za podnětné návrhy, které ji obohatily.

Abstrakt Název: Manuál pro výběr tenisového vybavení Cíle: Hlavním cílem této práce je vytvoření podrobného manuálu pro výběr tenisového vybavení, po jehož přečtení bude hráč schopen vybrat pro svojí hru vhodnou raketu, výplet a míče. Doplňkovou částí bude dotazníkové šetření, ze kterého zjistíme preference výběru vybavení u výkonnostních hráčů. Metody: V naší práci jsme použili metodu obsahové analýzy dokumentů doplněnou o dotazníkové šetření. Výsledky: Výsledkem je podrobný manuál pro výběr tenisového vybavení, po jehož přečtení bude hráč vědět, jaká raketa a jaký výplet je pro něj vhodný. Také bude obeznámen s vlastnostmi tenisových míčů a jejich vhodností použití na jednotlivých površích a také vhodností použití pro hráčův styl hry. A doplňkově budou z dotazníkového šetření zjištěny preference výběru tenisového vybavení u výkonnostních hráčů. Klíčová slova: Tenis, manuál, tenisové rakety, tenisové výplety, tenisové míče, historie tenisu, vybavení

Abstract Title: Guide for selection of tennis equipment Objectives: The main purpose of this thesis is to create a detailed guide for selecting tennis equipment, which will help people choose right racquet, strings and balls. In addition a questionnare will be elaborated to detect the equipment preferences of players at performance level. Methods: Content analysis of documents was used in this thesis and was completed by a questionnare. Results: Result of this thesis is a guide for selecting tennis equipment, which helps people choose the right racquet and strings. One will also gain better knowledge of tennis ball characteristics in connection with different surfaces and varying game styles. Also results from the questionnare will be elaborated to illustrate the preferences of players at performance level. Keywords: Tennis, guide, tennis racquets, tennis strings, tennis balls, history of tennis, equipment

Obsah Obsah... 7 1 Úvod... 9 2 Teoretická východiska práce... 11 2.1 Historie tenisu... 11 2.1.1 Počátky tenisu... 11 2.1.2 Novodobý tenis... 12 2.1.3 Stručná pravidla tenisu z pohledu vybavení... 13 2.2 Historie tenisového vybavení... 15 2.2.1 Vývoj tenisových raket... 15 2.2.2 Vývoj tenisových míčů... 17 2.3 Tenisová raketa... 18 2.3.1 Rozdělení raket dle parametrů... 20 2.3.2 Swingweight... 26 2.3.3 Materiály používané při výrobě tenisových raket... 27 2.3.4 Výrobci tenisových raket... 29 2.3.5 Pokročilé technologie použité na tenisových raketách... 29 2.4 Tenisový výplet... 31 2.4.1 Používané materiály... 33 2.4.2 Struktura tenisových strun... 33 2.4.2 Tloušťka tenisových výpletů (string gauche)... 34 2.4.3 Napětí tenisového výpletu (tension)... 35 2.4.4 Vyplétací stroje... 36 2.4.5 Výrobci tenisových výpletů... 36 2.5 Tenisové míče... 37 2.5.1 Základní rozdělení tenisových míčů... 38 2.5.2 Typy tenisových míčů... 41 2.5.3 Testování tenisových míčů... 41 2.6 Tenisové doplňky... 42 2.6.1 Omotávky... 42 2.6.2 Vibrastop (vibration dampener)... 43 2.6.3 Vyvažovací pásky (balancer tape)... 44 2.6.4 Ochrana rámu rakety... 46 7

2.6.5 Popisovače strun (logo markers)... 46 2.6.6 Ochrana výpletu (string savers)... 46 2.7 Vliv materiální výbavy na tréninkový proces a celkový výkon... 48 3 Cíle, úkoly práce... 49 3.1 Cíl práce... 49 3.2 Úkoly práce... 49 4 Metodika práce... 50 4.1 Metody výzkumu... 50 4.2 Charakteristika souboru... 50 4.3 Sběr a analýza dat... 51 4.4 Časový harmonogram prací... 51 4.5 Rozsah platnosti... 52 4.6 Předpokládaný výstup práce... 52 5 Výsledky a diskuse... 53 5.1 Analýza dotazníkového šetření... 54 6 Závěr... 62 Seznam použité literatury... 64 Seznam tabulek... 69 Seznam obrázků... 69 Seznam grafů... 70 Přílohy... 71 8

1 Úvod Z mého pohledu je tenis jednoznačně králem mezi sporty, minimálně těmi individuálními. Vyzkoušel jsem řadu sportů, přesto neznám žádný jiný, který by se tenisu alespoň trochu přiblížil. Tento sport snad nemá žádná negativa. Omyl, má! Jakožto člověk žijící v samém srdci Evropy, jsem velmi zarmoucen místním klimatem, které dovoluje hrát venkovní antukový tenis pouze v rozmezí duben-říjen, čili zhruba polovinu roku. Zbytek roku pokrývá tenisová halová (zimní) sezóna. Všichni tenisté, ať už v zimě hráli v hale nebo nehráli vůbec, se těší na jaro. Až přestane mrznout a správce, nebo snad i vy sami na brigádě, uválcujete několikrát kurt z rozdrcených cihel, aby se už konečně mohlo hrát venku. Podání, forhend, bekhend, volej, smeč, vše na čerstvém vzduchu a slunce k tomu navíc barví kůži do hněda. Tohle prostě nemá chybu. Rozdílnost tenisu venku a v hale je nezměrná. Každý, kdo někdy absolvoval kompletní zimní tenisovou přípravu, přesně ví, o čem je řeč. Nevraživost u všech častějších návštěvníků haly je patrná. Stísněné prostory haly, žádné slunce, stromy atp. Antuka je ve velmi špatném stavu, ale kdo by se jí divil, také je raději na slunci. Nové míče jsou po pěti minutách hraní celé černé. A zvuk vzduchotechniky přivádí něco málo teplého vzduchu. To je prostě zimní halová sezóna. Přesto lepší si v zimě zahrát, než čekat půl roku na teplo. Ale přijde jaro, bude teplo a všichni zapomenou na tu zimní nudu. V úvodním odstavci jsem chtěl především vyzdvihnout krásu tenisu, ale i tenis má svá další negativa. Podle mého názoru k němu patří jeho nadmíru velký individualismus. Vyzkoušel jsem řadu sportů, jak individuálních, tak týmových. Poznal dobré i špatné, a tak mám právo alespoň trochu soudit. Tenisu by velmi prospělo větší využití soutěží družstev. Jen se podívejte, kolik lidí sleduje zápasy Davisova poháru, nejen v hledištích, ale i u televizních obrazovek. Tenis jako týmový sport je ještě populárnější, než tenis individuální. A co teprve na vnitrostátní úrovni, kde nastupuje v týmových soutěžích v jeden den šest proti šesti hráčům a z toho dokonce v každém týmu dvě ženy. To je teprve týmový sport. Je zde patrná určitá sportovní specifikace tenisu, kdy jsou hráči odmala vychováváni spíše jako individualisté, de facto turnajoví hráči. 9

Když se na tenis podíváme trochu obecněji, tak můžeme směle tvrdit, že se jedná o jeden z nejrozšířenějších individuálních sportů vůbec. Hraje se na všech pěti kontinentech, i když největší oblibě se těší v Evropě. To dokazuje převaha Grand Slamů hraných na evropské půdě, kde v Evropě se konají hned dva velké turnaje, kdežto v Americe a Austrálii pouze po jednom turnaji. A je to právě ta krása tenisu, kterou jsem již výše zmiňoval, co denně přivádí na kurty nové začínající tenisty. Také úroveň dnešního vrcholového tenisu, který můžeme sledovat v televizi, je značně pokročilá, až si spousta odborníků láme hlavu, jak asi bude tenis vypadat za 20, nebo 50 let. Tenis patří mezi technicky nejnáročnější sporty. Pokud jste se rozhodli jít poprvé vyzkoušet tenis přes síť, tak jste si jistě moc nezahráli. Díky technické náročnosti tenisu, kdy už jen dostat míč ze své poloviny dvorce přes síť je vcelku složité, budete spíše stále a dokola sbírat míčky ze země. Určitě jsou pro tyto příležitosti prvního setkání se sportem daleko jednodušší varianty jako třeba squash nebo badminton. S vývojem materiálů se technika úderů výrazně změnila. Hráči do úderů přidávají velké množství rotace, což na jednoduchosti tenisu rozhodně nepřidá. 99 % z nás se ani vzdáleně nepřiblíží úrovni elitních tenistů. Ale to jistě nevadí, tenis má své kouzlo na všech výkonnostních úrovních. Toto téma práce jsem si vybral proto, že zde chybí dostupný materiál pro výběr tenisového vybavení. Sám, když si chci koupit novou raketu nebo vyzkoušet nový výplet, jen těžko hledám informace o možnostech výběru. Ale hlavně o jeho vhodnosti pro můj herní styl. Až v posledních letech se především z internetu dozvídáme, jak vybrat vhodné vybavení a také jsou zde často rakety testovány a hodnoceny uživateli i profesionálními hráči. Bohužel, ucelená literatura na toto téma zatím chybí. Já se budu snažit čerpat informace z veškeré dostupné literatury a také z internetových zdrojů a vše posléze interpretovat do této práce, která by měla být přínosem pro všechny tenisty nehledě na jejich výkonnost. 10

2 Teoretická východiska práce 2.1 Historie tenisu 2.1.1 Počátky tenisu Prapočátky tenisu nalezneme dle historických pramenů již před několika staletími. Historické malby dokazují, že hra podobná tenisu se provozovala již v 6. století n. l. v Persii a Egyptě. Jiné prameny uvádějí, že podle nástěnných maleb Themistokla se hra podobná tenisu hrála již 500 let př. n. l. Jistě, jednalo se o disciplínu velmi nepodobnou dnešnímu tenisu, jak ho známe, ale určité podobnosti se zde zpozorovat daly. Také z církevních rukopisů z Anglie vyčteme, že se tenis provozoval v klášterech opatů. Ale zde se jednalo o tenis halový. Později, kdy už byl tenis trochu znám, se hrál ve většině evropských mocností. Avšak každý svou hru nazýval jinak, i když pravidla byla velmi podobná. Římané hráli trigon, v Itálii ginoco del pallone, Španělé juego de pelata. Ve Francii se tenisu říkalo jeu de paume (Obrázek 1; La Porte, 2014). Po přeložení do češtiny zjistíme, že se jedná o hru pouhou dlaní ruky. (Parsons, 1998; Sánchez-Vicario, 1997) Obrázek 1: Jeu de Paume 11

Tenis byl od počátku spíše královskou hrou, až později ho začali hrát i prostší občané. Obliba tenisu velmi vzrůstala za panování francouzského krále Ludvíka X. ve 14. století. Na většině evropských dvorů se pořádaly zápasy, na které se při této příležitosti také sázely velké peněžní částky. Také se traduje, že právě Ludvík X. zemřel na následky nachlazení po vypití poháru ledové vody, ihned po dohrání těžkého tenisového mače. Také Karel VIII. zemřel v důsledku této hry. Při jednom z utkání se uhodil do hlavy, a pak už to s ním šlo z kopce. Údajně za doby vlády Ludvíka VII. vzrostla obliba tenisu natolik, že bylo vystavěno nejméně 40 dvorců v Orleánsku, rodném městě Karla Orleánského, velkého to nadšence do tenisu. V roce 1873 začal Walter Wingfield tenis modernizovat, aby byl společensky přijatelný a mohly ho hrát venku obě pohlaví. Tenisové dvorce byly budovány ve všech částech Evropy. Ve Španělsku, Itálii, Belgii, Švýcarsku, Německu apod. Nejslavnější dva dvorce ovšem nalezneme v Anglii. V paláci Hampton Court v Londýně to byly kurty Ony a Queen's Club. (Parsons, 1998) 2.1.2 Novodobý tenis Tenis, tedy alespoň ten blížící se podobě toho dnešního, vznikl někdy kolem roku 1858, kdy Henry Gem a Walter Clopton Wingfield označili travnaté hřiště na dvoře královny Viktorie a dali mu název tenisový dvorec. Kolem 80. let 19. století byl vynalezen způsob jak vyrobit gumový míček, aby se odrážel. Dále také dva výše zmínění pánové představili novou variantu hry hranou venku, kdy dvorec měl tvar přesýpacích hodin (Obrázek 2; Wikipedia, 2015) a byl o něco kratší, než ten dnešní. Roku 1875 byla dokonce schválena jednotná pravidla pro tenis, ale stále se nepodobala těm dnešním. Postupně byla snižována síť, hřiště bylo prodlužováno a byla zavedena čára pro podání, ve snaze omezit jeho rychlost. Za zmínku stojí také historie počítání jednotlivých bodů. Bodový systém je pravděpodobně založen na čtvrtinách hodiny. Tedy 15, 30, 45, pak následovalo vítězství ve hře. Stav nahlas říkal rozhodčí utkání, a také jej jedna k tomu určená osoba ukazovala na dvou hodinách. Jedny hodiny pro zobrazení získaný bodů každého hráče. Kvůli lepší výslovnosti bylo původních 45 (forty-five), zkráceno na 40 (forty). 12

Obrázek 2: Dvorec ve tvaru přesýpacích hodin První velký tenisový turnaj, Wimbledon, byl sehrán v Lawn Tennis Clubu v roce 1877, zúčastnilo se ho 22 hráčů a přihlíželo mu pouze 200 diváků. Ve Francii se turnaj, dnes známý jako French open, poprvé hrál v roce 1889, a až do roku 1925 byl omezen jen na francouzské občany. Asociace řídící tenis v Anglii, Skotsku a Walesu byla založena roku 1888. Až v roce 1913 byla založena Mezinárodní tenisová federace. (Parsons, 1998) 2.1.3 Stručná pravidla tenisu z pohledu vybavení Hlavním tvůrcem tenisových pravidel je výbor pro pravidla Mezinárodní tenisové federace. Od původních pravidel navržených roku 1875 výborem Marylebone Cricket Clubu se toho dosti změnilo. Zde uvedu pro ilustraci pravidla týkající se tenisového vybavení: 13

Tenisový dvorec: - rozměry: 27,77 m dlouhý a 8,23 m široký pro dvouhru; 27,77 m dlouhý a 10,97 m široký pro čtyřhru, - výška sítě: u sloupků- 1,07 m; uprostřed- 0,914 m, - pravé/ levé pole pro podání: 6,4 m dlouhé a 4,11 m široké, - součástí tenisového dvorce jsou: sloupky a vše, co je s nimi spojeno; pevná či pohyblivá sedadla na kurtu a jejich uživatelé; hlavní rozhodčí; rozhodčí na síti; čároví rozhodčí; podavači míčků, - povrchů uznaných Mezinárodní tenisovou federací je cca 40, - rozeznáváme 3 typy povrchů- rychlé, středně rychlé a pomalé. Míč: - hmotnost: 56,0 g 59,4 g, - průměr míče: 6,54 cm 6,86 cm, - musí mít hladký vnější povrch bílé nebo žluté barvy, - hmotnost: pokud je spuštěn z výšky 254 cm, musí vyskočit 134,62 cm - 147,32 cm do výšky, - rozeznáváme 3 základní typy míčů rychlý, středně rychlý a pomalý, - pro hru v nadmořské výšce nad 1219 m. n. m. mohou být použity další dva typy míčů, které mají vyšší vnitřní tlak než ten okolní, - míče určené pro hru ve vyšší nadmořské výšce, zde také musí být minimálně 60 dní předem skladovány. Raketa: - raketa se skládá z rámu a výpletu, - rám se skládá z hlavy rakety a rukojeti, - rakety i míče musí být nejprve schváleny Mezinárodní tenisovou federací (ITF), - na raketě se mohou vyskytovat pouze předměty k ochraně proti opotřebení, ochraně před nežádoucími vibracemi nebo předměty, které slouží k úpravě hmotnosti rakety, - celková délka rakety nesmí přesáhnout 73,66 cm, - šířka rámu nesmí přesáhnout 31,75 cm, 14

- povrch výpletu nesmí přesáhnout 39,37 cm celkové délky a 29,21 cm celkové šířky, - úderová plocha rakety musí být rovná a musí být tvořena překříženým výpletem strun připojených na rám, střídavě propletených nebo spojených v místech překřížení. (Parsons, 1998; International Tennis Federation, 2014; Český tenisový svaz, 2010) 2.2 Historie tenisového vybavení Od počátku tenisu jako sportovní hry se toho mnoho změnilo. Měnila se pravidla, ať už se jedná o velikost hřiště či o místo, kde se tenis hraje. Nejvíce se ale rozhodně měnilo vybavení. Především tenisové rakety a vše, co se na nich nachází. Dále tenisové míče a samozřejmě také oblečení a boty, o kterých se ale nadále nebudu zmiňovat. Nejdříve se tenis hrál holou dlaní, až později někdo dostal nápad nahradit dlaň něčím jiným raketou. 2.2.1 Vývoj tenisových raket První rakety, vzdáleně podobné těm dnešním, se objevily ve 14. století v Itálii. Rám rakety byl ze dřeva a výplet byl zhotoven z napnutých zvířecích střev. Ve století 16. byly rakety již velmi podobné těm, se kterými hrály tenis naše babičky. Dominantní dlouhá rukojeť a oválná hlava rakety. V této době se ještě tenis hrál uvnitř a také výroba rakety byla dost nákladná, tak se tenisu věnovali pouze zámožnější občané. (C hvátal, 1993) Nejprve se tedy začaly vyrábět rakety ze dřeva. V roce 1675 přišel tenista Mitelliho z Bologne s velkou inovací. Výplet u své dřevěné rakety vedl otvory v rámu a zároveň si obalil držadlo zvířecí kůží. Na přelomu 17. století ale nastal veliký problém. Jasanové dřevo, ze kterého se rakety vyráběly, začalo být nedostatkové. Dalším problémem byla vysoká hmotnost dřevěných raket a taky malá tuhost ve zkrutu. Rakety, především jejich rámy, se ve vlhkém prostředí kroutily a musely být po hře umisťovány do speciálních rovnacích rámů (Obrázek 3; Etsy, 2015), aby udržely svůj tvar. (Jankovský, 2002) 15

Obrázek 3: Rovnání tenisového rámu Dalším typem raket, které se objevily po těch dřevěných, byly rakety z kovu. Vyráběli se rakety ze železa nebo také z oceli. Ve třicátých letech 20. století, získala velkou popularitu ocelová raketa Dayton, která byla vypletena ocelovými strunami. Obrovský přelomen byl ale rok 1960, kdy si v Paříži nechal Jean René Lacoste patentovat kovovou raketu s otevřeným krkem. Raketa byla lehká a dobře vyvážená. Výrobou této rakety odzvonilo raketám dřevěným. Po dvou letech, kdy Lacoste prodal několik svých raket, se spojil s Tonym Trabertem, který pracoval pro firmu Wilson z USA. Ve Wilsonu se raketa všem velmi zalíbila, koupili od Lacosta patent a začali s velkovýrobou. Raketa byla pojmenována Wilson T2000, měla pochromovaný rám, aerodynamický design a ocelový drát pro uchycení výpletu. Největším propagátorem T2000 byl Jimmy Connors, který v roce 1974 vyhrál Wimbledon, Australian Open i U. S. Open. (Scholl, 2008; Wilson [b.r.]) Kontroverzním typem raket byly rakety s dvoustranným vypletením, kdy se při nárazu míč nejprve dotkl prvního výpletu, posléze i druhého a následně byl velmi pružně vymrštěn zpět. Výsledkem byl nepravidelný odskok a i slabší tenisté s tímto vypletením často překvapovali jinak daleko lepší hráče. Tato inovace byla velmi časně zakázána Mezinárodní tenisovou federací v červnu 1978. (Lichner, 1985) 16

Přesto díky objevení nových materiálů byly dny kovových raket sečteny. Grafit, fiberglass, magnesium, kompozit a apod. byly lehčí, ale silnější. Tak nastalo období kompozitových raket. V roce 1976 přišel výrobce lyží a vášnivý tenista Howard Head s další inovací. Pro firmu Prince vyrobil kompozitovou raketu s velmi velkou hlavouoversize. Také se od této chvíle začal používat termín sweet spot, který nám určuje místo na výpletu, zpravidla uprostřed, které je nejvhodnější pro zásah míče. Čím vetší je hlava rakety, tím větší je sweet spot. Tato raketa určila trend budoucího vývoje raket. Dále se u raket výražně snižovala hmotnost, která je pro amatérský tenis někde pod 300 gramy bez výpletu. (Prince tennis, 2015) 2.2.2 Vývoj tenisových míčů Zpočátku, v 15. a 16. století, byly tenisové míče podstatně menší, než ty dnešní. Obvykle byly naplněny čímkoli, co se kde našlo. Nejčastěji kamenem obaleným zvířecí srstí, která byla ještě vložena do vlněného obalu. Velikost ani hmotnost míče nebyla standardizována, takže každý míč mohl vypadat úplně jinak. První hromadná řemeslná výrova vznikla v roku 1480, za panování Ludvíka XI. Míče ale stále nedosahovaly potřebné kvality. (Tenisový klub Kruh, 2013, 2014) O pár století později, konkrétně v roce 1850, vytvořil vynálezce Charles Goodyear vulkanizovanou gumu. Díky této revoluční technologii, kdy míč byl tvořen zpočátku pouze gumou, byla zaručena větší rychlost a také odskok. Míč byl posléze pokryt flanelovou textilií pro zvýšení kontroly. Do deseti let poté se rozjela strojová výroba, kdy obal míče tvořila guma nařezaná do tvaru jetelového listu, který byl slepen k sobě. Uvnitř míče byla kapsle s plynem, který se po zahřátí uvolnil a tím míč de facto nafoukl. Z flanelové textilie na povrchu se přešlo na melton a barva se změnila z bílé na žlutou, kvůli její výraznosti při sledování televizních přenosů. (Tenisový klub Kruh, 2013, 2014) Mezi další tvůrce jistojistě patřil německý chemik Bengt Hall, duchovní otec firmy Tretorn. Celý život zasvětil výrobě, ačkoli sám tenis nikdy nehrál. Při výrobě mu velmi pomohly jeho znalosti z chemie a také se nebál experimentovat s novými, dříve nepoužitými materiály. Za období deseti let vyvinul stovky různých typů míčů, které byly testovány ve výzkumné tenisové laboratoři Tretornu. V roce 1955 Tretorn vyvinul 17

netlakované míče, který měly atmosférický tlak stejný jako okolní prostředí. Míče si udržely svou kvalitu až do opotřebení svrchního meltonu. ( Tretorn, [b.r.]; Lichner, 1985) Dnešní míče jsou zkoumány s mikroskopickou přesností pomocí laseru, tudíž jsou zpravidla identické. Poslední dobou se výrobci míčů zaměřili na to, aby byly vyrobeny vhodné míče pro jednotlivé velké turnaje. Samozřejmě zde hraje roli i reklama, ale například firma Wilson dodává míče U. S. a Australian open, Slazenger pro Wimbledon a Babolat pro French open. V českém prostředí jsou nejčastěji používány míče Wilson U. S. open, které jsou oficiálními míči Českého tenisového svazu a hrají se s nimi mistrovská utkání po celé Republice. (Český tenisový svaz, 2011) 2.3 Tenisová raketa Vývoj tenisových raket ušel od svého počátku velký kus cesty (Obrázek 4; Talk tennis at tennis warehouse; 2010-2015). Bylo vyzkoušeno velké množství materiálů, různé velikosti i váhy. V dnešní době jsou rakety vyráběny především pro širokou veřejnost, protože právě ta živí ekonomiku tenisu. Proto je vyráběno nespočet typů raket, od celé řady výrobců, a lidé v tom můžou mít potom celkem chaos. Jaká raketa je pro mě ta správná? Na toto je těžká odpověď, ale je potřeba říci, že rakety v mírně vyšší cenové relaci, jsou prakticky shodné. A není moc pravděpodobné, že bychom si koupili drahou raketu, která by kvalitativně neodpovídala ceně. Zkrátka máme tu široké spektrum raket od různých výrobců, lišící se především vzhledem a také vlastnostmi. Je taky nutné připomenout, že rakety používáním ztrácí svou kvalitu. Obecně je platné, že pokud máte jednu raketu, vydrží vám jeden rok. Pokud máte rakety dvě, které pravidelně střídáte, vydrží vám 2 roky. A tak dále. V materiálu, ze kterého je raketa vyrobena, se při úderech odehrávají jistá mikrotraumata a po určité době se raketa tzv. vybouchá. Postupem času od zakoupení ztrácí na přesnosti hry. 18

Obrázek 4: Raketa Wilson T3000 z 80. let vs. dnešní raketa Wilson Six-One Tour Tenisová raketa se skládá ze tří částí (Obrázek 5; Sportobchod, 2002-2015b): - hlava (head), - krček (srdce, throat, shaft), - rukojeť/držadlo (grip, handle). (Sportobchod, 2002-2015b) Obrázek 5: Části tenisové rakety 19

Dále uvedu několik užívaných typů rozdělení tenisových raket. 2.3.1 Rozdělení raket dle parametrů 1) Rozdělení raket dle stupně tenisové pokročilosti: - rakety pro rekreační hráče, - rakety pro pokročilé hráče, - profesionální rakety. Tyto typy raket se od sebe liší především cenou, hmotností rámu, napětím výpletu, velikostí hlavy rakety a tvrdostí rámu. Rakety pro rekreační hráče se prodávají již vypletené. Rakety pro pokročilé a profesionální hráče jsou nevypletené, protože je zde veliká pravděpodobnost, že tito hráči už mají svůj pevně zvolený výplet a s jiným hrát nechtějí. V cenách tenisových raket jsou dosti velké rozdíly. Rekreační hráč si může zakoupit raketu i do 1500 Kč. Rakety pro pokročilé a profesionální tenisty jsou daleko dražší. Profesionální raketu, se kterou hrají přední světoví hráči, zakoupíte za cenu v rozmezí od 3500 do 7000 Kč. (Sportobchod, 2002-2015a) 2) Rozdělení raket dle pohlaví a věku: - dětské rakety, - juniorské rakety, - dámské rakety, - rakety pro dospělé hráče. Děti nemají tolik síly, aby mohly hrát s raketami pro dospělé. Zároveň nejsou ještě technicky zdatné, a tak potřebují větší hlavu rakety, aby míč zasáhly. Další odlišností je velikost a délka držadla, které jsou menší. Také celková délka rakety musí být menší. Vhodné délky tenisových raket pro děti uvedu v tabulce níže (Tabulka 1 ; Tenislife, 2007). Dámské rakety jsou oproti klasickým raketám profesionálních mužů výrazně lehčí. Ženy na výkonnostní úrovni hrají nejčastěji s raketami s váhou okolo tří set gramů. 20

Tabulka 1: Výběr dětské rakety podle výšky Výška dítěte (cm) Délka rakety (cm) 80 43 100 48 110 54 120 58 130 64 140 66 3) Rozdělení raket dle hmotnosti rakety (weight): - ultra lehké: < 240 g, - lehké: 241-280 g, - středně těžké: 281 300 g, - těžké: > 301 g. Ultra lehké rakety využívají především děti, které by s raketou pro dospělé jen stěží zvládly zahrát úder. Lehké rakety využívají především ženy a někteří amatérští hráči. Středně těžké rakety jsou ideální volbou pro ženy na výkonnostní úrovni, popřípadě pro muže s menší silou, či s problémy s tenisovým loktem. S těžkými raketami hraje asi většina tenisové populace, především pak výkonnostní hráči. Profesionální tenisté často hrají s raketami s váhou pohybující se i přes 350 gramů. U údaje o hmotnosti rakety je důležité si všímat, jestli se jedná o hmotnost s výpletem, nebo bez něj. V celé této práci uvádím váhy raket bez výpletu. Výplet přidá na váze rakety asi 15-20 gramů. Rozdíl mezi lehkými a těžký raketami je v manévrovatelnosti, respektive v tom, jak snadno a rychle jsem schopen s raketou vykonat určitý pohyb. Toto se dá velmi snadno přiblížit na příkladu, kdy zatloukáte hřebík kladivem. Určitě jste to jako malí zkoušeli. Když budete hřebík zatloukat malým kladívkem, budete sice schopni vykonat velmi rychlý pohyb, ale hřebík zatlučete na daleko více pokusů. Také je větší pravděpodobnost, že hřebík zatlučete nakřivo. Čím větší kladivo si vezmete, tím rychleji a s větší přesností hřebík zatlučete. Stejné je to u tenisové rakety. Čím je raketa lehčí, tím lépe se s ní manévruje, ale tím menší má výkon. Přesto je správně provedený švih klíčem k čistě trefenému balónu. Pro ilustraci uvedu příklad z praxe. Čekáte s rukou připravenou za hlavou a zahájíte pohyb proti míči, když v tu ránu zafouká silný vítr ze strany. S lehkou raketou stihnete pohyb změnit a míč dobře zasáhnete. S raketou těžkou pravděpodobně nebudete schopni reagovat a míč trefíte rámem rakety. Lehká raketa nám umožní hrát míče s větším citem a s možností změny na poslední chvíli. 21

Těžká raketa nabízí cestu razance a síly, ale také mírného diskomfortu z důvodu hmotnosti. (Sportobchod, 2002-2015b; Tennis Warehouse 6, [b.r.]) 4) Rozdělení raket dle vyvážení (balance): - vyvážení do hlavy (head-heavy): více než 350 mm - vyvážení na střed (even balance): 340 350 mm - vyvážení do ruky (head-light): méně než 340 mm Vyvážení je podélné rozložení hmotnosti rakety. Jedná se tedy o to, kde se nachází těžiště rakety. Udává se v milimetrech a měří se od konce držadla směrem ke středu rakety. Vyvážení více do hlavy je nejvhodnější volbou pro hráče, kteří nemají tak kvalitní švih a hrají agresivní tenis od základní čáry. S takto vyváženou raketou bude míč od rakety odlétávat s daleko větší energií. Sweet spot se u těchto raket posouvá o něco výše. Nevýhodou je snížený cit pro míč, a tak i menší kontrola. Vyvážení na střed je kompromis mezi silou a kontrolou. Rakety s vyvážením do ruky vyhledávají hlavně hráči vyšší úrovně, kteří očekávají větší kontrolu a zároveň už jsou schopni vyvinout dostatečnou sílu. Rakety si můžete vyvážit i sami, pokud budete chtít trochu upravit svůj herní styl. Je zde možnost úpravy vyvážení pomocí vyvažovacích pásek, o kterých budu psát v části o doplňcích. (Tenis Warehouse 6, [b.r.]; Sportobchod, 2002-2015b; Tenislife, 2007) 5) Rozdělení raket podle velikosti hlavy (head size): - super velká hlava (super oversize): větší než 740 cm 2, - velká hlava (oversize): 690 739 cm 2, - středně velká hlava (mid plus): 601 689 cm 2, - malá hlava (mid size): menší než 600 cm 2. Za prvé je potřeba zmínit, že čím větší je hlava rakety, tím větší je sweet spot, optimální místo na trefení míče. Z toho vyplývá, že rakety s menší hlavou jsou vhodné pro velmi pokročilé hráče a profesionály. Naopak amatérští hráči a děti by měli mít hlavu rakety co největší, aby vůbec byli schopni míč dobře trefit. Dále mají rakety s větší hlavou větší výkon. Také je dobré si určit, jakým herním stylem se prezentujete. Pokud hrajete míče s velkým spinem, potřebujete raketu s větší hlavou (cca 645 cm 2 a více), aby míč na vašem výpletu chvíli setrval, a dostal tak vytoužený spin. Úhel, který 22

svírá raketa vzhledem k přilétajícímu míči při spinovém úderu, je ostrý, a tak hrozí nečistý zásah míče, nebo dokonce jeho sklouznutí na spodní hranu rakety. Rakety s menší hlavou umožní rychlejší švih, protože mají daleko menší odpor vzduchu při hře. Údaj o velikosti hlavy rakety se nachází většinou v krčku rakety. Pokud se tam nenachází, lze pro jeho výpočet použít jednouchý vzorec. Plocha rakety (sq in) = (3,14 délka hlavy šířka hlavy) : 4. (Tennis W arehouse 6, [b.r.]; Sportobchod, 2002-2015b) Velikost hlavy rakety u top světových hráčů: - Roger Federer: Wilson Pro Staff RF97 Autograph- 625 cm 2, - Rafael Nadal: Babolat Play AeroPro Drive- 645 cm 2, - Stanislas Wawrinka: Yonex VCORE Tour G 330-625 cm 2, - Serena Williams: Wilson Blade 104-671 cm 2. (Tennis Warehouse 3, [b.r.]) 6) Rozdělení podle délky rakety (length): - krátká raketa: menší než 680 mm, - středně dlouhá raketa: 681 690 mm, - dlouhá raketa: 691 736,6 mm. Standardní vyráběnou délkou raket je raketa o délce 685 mm. V poslední době se také vyrábí velké množství raket prodloužených. Tyto rakety mají nejčastěji délku 700 mm a jsou prodlouženy hlavně v oblasti rukojeti, což ocení hráči s bekhendem obouruč. Další výhodou je zvětšený pákový efekt a mírně větší celkový výkon rakety. Nevýhodou může být, že se jen těsně vejde do tenisových tašek (bagů), které jsou zatím dimenzovány na rakety se standardní délkou. Maximální pravidly přípustnou délkou rakety je 736,6 mm. Menší rakety jsou vhodné pro juniory a děti. (Tennis Warehouse 6, [b.r.]) 7) Rozdělení raket podle hustoty strun (string pattern): - nízká hustota (open): 16 18, - normální hustota (medium): 16 19, - vysoká hustota (closed): 18 20, - ojediněle se tako používá vzorec 16 20. (Obrázek 5; Tennis Warehouse 6, [b.r.]) 23

Hustota výpletu ovlivňuje mnoho aspektů celkové výkonnosti rakety a také pocitu při hře. Hustší výplet umožní větší kontrolu míče a menší opotřebení výpletu díky menšímu tření. Méně hustý výplet naopak dodá míčku více energie a je vhodnější pro hru s velkým spinem díky větším mezerám, za které se míč lépe zachytí. Pro příklad, se vzorcem 18 20 hraje například Tomáš Berdych nebo Juan Manuel del Potro. Rafael Nadal a David Nalbandian hrají s 16 19 a Nicole Vaidišová a Lleyton Hewitt hrají s 16 18. (Tenisforum, [b.r.]) Obrázek 6: Hustota výpletu: 18 20 vs. 16 19 8) Rozdělení raket podle tvrdosti rámu (frame stiffness): - flexibilní rámy: RA 50 60, - tuhé rámy: RA 61 70, - velmi tuhé rámy: RA 71 a více. Tvrdost rámu rakety je stanovena indexem tvrdosti RA. Ten má rozmezí 0 100 bodů. Index udává schopnost rámu vrátit se do původní polohy po kontaktu s míčem. Čím vetší je index RA, tím má raketa tužší rám. Čím je rám tužší, tím více se hodí pro silové údery. Naopak rámy s malým indexem RA nabízejí větší kontrolu při hře. Pokud je vaším hlavním tenisovým cílem házet raketou o zem nebo plot, zvolte raději raketu s větším RA. Tvrdost rámu je dána jeho tvarem a především použitými materiály při jeho výrobě. (Tenisforum, [b.r.]) 24

Tvrdost rámů u top světových hráčů: - Roger Federer: Wilson Pro Staff RF97 Autograph- 68, - Rafael Nadal: Babolat Play AeroPro Drive- 69, - Tomáš Berdych: Head Instinct MP- 66, - Jo-Wilfried Tsonga: Babolat AeroPro drive Plus- 72, - Serena Williams: Wilson Blade 104-59. (Tennis Warehouse 3, [b.r.]) 9) Rozdělení raket podle velikosti rukojeti (gripu): - L0: vhodné pro děti do 9 let, - L1: vhodné pro děti a ženy s menší dlaní, - L2: vhodné pro ženy a mládež, - L3: vhodné pro ženy a muže s menší dlaní, - L4: vhodné pro muže a ženy s větší dlaní, - L5: vhodné pro muže s velkou dlaní. Určení vhodné velikosti rukojeti by při výběru rakety mělo být asi na prvním místě. Často se vám totiž stane, že už si konečně vyberete raketu s vhodnými vlastnostmi a řeknete prodavači, aby vám jí přinesl. Posléze se dozvíte, že už jí s touto velikostí rukojeti nemají, a že není ani na skladu. A vy můžete začít od začátku. Výše vypsané velikosti rukojetí s jejich vhodností pro určité typy hráčů, jsou jen orientační. Každému vyhovuje trochu jiná velikost. Někdo je raději, když může rukojeť takřka zcela obejmout, až se dotkne prsty. Naopak někteří hráči raději volí větší rukojeť. Když už vybíráte vhodnou rukojeť a váháte mezi dvěma, vždy volte ten menší. Měli byste počítat s tím, že přes základní omotávku stejně budete motat ještě tu tenčí svrchní. Použitím svrchní omotávky, která může mít tloušťku až 0,8 mm, zvládnete nahnat skoro celou jednu velikost rukojeti. Také nutno uvést jednoduchý způsob na zvolení optimální velikosti rukojeti pro vaši budoucí raketu (Obrázek 6; Sportobchod, 2002-2015b). Když chytnete raketu forhendovým držením, měli byste být schopni strčit ukazováček nebo alespoň malíček nehrající ruky mezi prsteníček a dlaň vaší hrající ruky. Opět ale musím připomenout, abyste počítali s tím, že budete používat svrchní omotávku, která rukojeť ještě o něco málo zvětší. (Tennis Warehouse 5, [b.r.]) 25

Obrázek 7: Volba optimální velikosti rukojeti 2.3.2 Swingweight Swingweight je skutečná švihová hmotnost rakety. Tato cifra nám určuje reálnou hmotnost a taky ovladatelnost rakety při hře. S použitím swingweight můžeme vynechat údaje o hmotnosti rakety, jejím vyvážení a délce. Tyto údaje jsou ve swingweight obsaženy, a tudíž nás dále nemusí trápit. Většina výrobců tuto jednotku ještě pevně nezavedla, i když o ní vědí. Pokud se na jejich webových stránkách nebo v autorizovaných odchodech zeptáte na tento údaj, měli by vám být schopni ho sdělit. Měrnou jednotkou je kilogram na centimetr čtvereční (kg cm 2 ). Rakety s vysokým swingweight mají kolem 350 kg cm 2, rakety s malým swingweight, se kterými je tedy snazší manévrovatelnost mají okolo 270 kg cm 2. (Levey, 2009) 26

Fakta o raketách: - těžší rám= více síly, - těžší rám= méně vibrací, - těžší rám= větší sweet spot, - tužší rám= více síly, - tužší rám= větší sweet spot, - tužší rám přenáší více šoku do paže než pružnější rám, - tužší rám poskytuje jednotnou reakci při zásahu míče v celém řetězci výpletu, - větší rám= více síly, - větší rám= odolný vůči kroucení, - větší rám= větší sweet spot, - delší rám= větší rychlost a tím i výkon, - delší rám= díky větší rychlosti větší spin. (Tennis Warehouse 2, [b.r.]) 2.3.3 Materiály používané při výrobě tenisových raket Jak už jsem zmiňoval výše, v historii se několikrát měnily materiály používané pro výrobu tenisových raket. Nejdříve se používalo jasanové dřevo, posléze se rakety vyráběly z kovu, a v poslední době hlavně z kompozitu. Kompozit je materiál složený spojením dvou nebo více jednodušších materiálů. Vývoj tenisových raket se posouval stejnou rychlostí, jakou byly objevovány nové materiály vhodné pro tento účel. Velmi používané jsou rakety z hliníkové slitiny. Jedna z populárních je s obsahem 2 % křemíku a stopami hořčíku, mědi a chromu. Další používanou slitinou je slitina s obsahem 10 % zinku a stopami hořčíku, mědi a chromu. Slitina se zinkem je těžší, ale křehčí. Obvykle se kompozitové rakety skládají ze sendviče z různých vrstev okolo dutého jádra nebo jádra z polyuretanové pěny. Typické vrstvy u kompozitních raket jsou laminát, grafit a bor nebo kevlar. Také mohou být používány keramická vlákna pro zvýšení pevnosti rámu. Rukojeť u dnešních raket je většinou tvořena z vinylu. Na raketě také nalezneme plastové části. Dole na rukojeti ve formě uzávěru a také na vrchní části hlavy rakety ve formě plastového lemu rakety. 27

Kontrolu kvality provádějí inspektoři vícekrát v různých částech výrobního procesu. Hliníkové rakety jsou podrobeny zátěžovým testům, aby se zjistilo, zda jsou rámy správně tvrdé, a jestli odpovídají dané specifikaci. Kompozitní rakety jsou testovány na tuhost. Také jsou kontrolovány průchodky, které musí být hladké, aby se o ně nepřetrhla struna. Tenisové rakety jsou také testovány pomocí různých strojů za účelem zjištění jejich vlastností. Zpravidla rozeznáváme dva typy testovacích strojů. Stroj na testování maximálního výkonu ( MYO ) a stroj na testování spinu. Může se také stát, že raketa testováním ITF neprojde, a tak bude její prodej zakázán. Může se to stát v případě, že raketa nesplňuje technická pravidla ITF, a tak by hráči poskytovala nedovolenou výhodu nad soupeřem. (M adehow, 2015; International Tennis Federation, 2015) Dále uvedu něco málo k procesu výroby hliníkových raket. U kompozitových raket je postup výroby velmi podobný. S velkou pravděpodobností se nesetkáte s raketou vyrobenou jinde než z továren v Asii. Hliníkové rakety: 1) vytvoření rámu: nejčastěji je hliník roztaven a nalit do formy ve tvaru rakety., 2) vrtání a broušení: následně se do rámu udělají otvory pro výplet a vše je pečlivě zbroušeno, 3) kalení: Raketa je vystavována rychlým změnám teploty. Také je ponořována do kyseliny sírové. Po této části má raketa lesklý povrch., 4) vypletení: instalace průchodek pro výplet a plastového lemu, 5) povrchová úprava: o vložení zátky na konec rukojeti, o omotání základní omotávky, o na výplet může být nakresleno logo značky, o kontrola škrábanců, o kontrola hmotnosti a velikosti, o umístění do ochranných obalů a odeslání do skladu pro distribuci. (Madehow, 2015) 28

2.3.4 Výrobci tenisových raket Výrobců tenisových raket je nespočet. Některé z nich jsem již zmínil v části o historii tenisu a historii tenisového vybavení. Není náhodou, že původní výrobci se stále těší oblibě. V jejich prospěch hraje především tradice a kvalita. Pokud vyberu pět největších a nejznámějších výrobců, budou to tito (Tabulka 2; Tennis Rackets UK, 2015). Tabulka 2: TOP 5 největších výrobců tenisových raket Výrobce Informace Smluvní hráči Původně se věnoval hlavně výrobě Wilson basebalového vybavení, ale po druhé světové válce začal navrhovat a vyrábět Federer, Monfils, Raonic tenisové rakety Původně se babolat zabýval výrobou Babolat přírodních strun, ale v roce 1994 začal Nadal, Tsonga, Fognini vyrábět i tenisové rakety Head Původně vyráběli hlavně lyžařské vybavení, ale v 1960 vyrobili první hliníkovou raketu, Djokovic, Murray, Berdych která o pár let později vyhrála Wimbledon Prince Společnost byla založena v roce 1970 a je známá svými kvalitními raketami s velkou Ferrer, Isner, Bryan hlavou Společnost vyrábí rakety i pro další Yonex sportovní odvětví a jako jedna z mála drží svou výrobu dále od Číny, v Japonsku Wawrinka, Hewitt, Monaco 2.3.5 Pokročilé technologie použité na tenisových raketách S pokročilými technologiemi užitými na raketách se v poslední době doslova roztrhl pytel. Každá značka si vymýšlí roztodivné názvy těchto vylepšení. V obecné rovině můžeme říci, že se jedná o technologie podporující výkon nebo technologie chránící zdraví hráče. Pojďme se tedy podívat na stručný výčet technologií používaných u jednotlivých výrobců s vysvětlením jejich funkce. 29

Babolat: - Aero modular technology: rakety mají měnící se profil rámu ve třech strategických místech- srdce, krk a hlava. Zajištění rychlejšího švihu díky lepší aerodynamice. - Woofer: technologie zajišťující zvětšení sweet spotu, odpouštění nestředových zásahů míče a eliminující vibrace přenášené do paže. - Cortex system: je umístěn mezi rukojetí a srdcem rakety a jeho úkolem je eliminace vibrací přenášejících se do paže. Vyrábí se ve dvou variantách síly eliminace vibrací. - Smart grip: jedná se o inteligentní tvar držadla rakety, který co nejvíce odpovídá lidské dlani. Dunlop: - Aerogel technology: jedná se o materiál, ze kterého je vyroben rám, který by měl být velmi silný k poměru k hmotnosti. Head: - LiquidMetal : tato slitina by měla být o 29 % silnější než titan. - InteGrip: totožné funkce i umístění jako u systému Cortex. ProKennex: - Reach Technology: prodloužená délka rakety pro větší výkon a poskytnutí lepších úhlů při podání. Prince: - Air-filled: podobné jako Cortex a InteGrip. (Tennis Warehouse 4, [b.r.]) 30

2.4 Tenisový výplet Tenisový výplet má asi zhruba stejně velký vliv na celkový výkon jako tenisová raketa a je smutné, že výběrem tenisové rakety strávíme i několik dní, kdežto výběr výpletu nám zabere jen přemýšlení, jak ho chceme mít barevný. Právě výplet je při hře jako jediný v kontaktu s míčem, ne raketa. Vývoj tenisových výpletů za poslední dobu hodně pokročil. Dříve kvalitativně velmi špatné materiály jako třeba polyester, jsou dnes vylepšeny a jejich kvalita je na úplně jiné úrovni. Vždy bylo velmi těžkým oříškem najít kompromis mezi výpletem pro maximální výkon a mezi výpletem komfortním, který nebude zbytečně dráždit kloubní spojení. Dalším významným faktorem je trvanlivost výpletu, tj. za jak dlouho výplet praskne. Trvanlivý výplet bohužel nikdy nebude mít výborné herní vlastnosti. Trvanlivost výpletu se podle jeho vlastností a vámi předváděného herního stylu pohybuje od pěti do pětadvaceti hodin hry. Některé výplety jsou tak trvanlivé, že prasknutí struny docílíte jen stěží. Tyto výplety ale během prvních pár hodin hry ztrácí svou kvalitu, a tak je často necháme přeplést ještě před jeho samovolným prasknutím. U každého výpletu můžeme nalézt určitá negativa. Ještě bych se drobně zastavil u tenisových pravidel týkajících se výpletu raket. Povrch výpletu musí být jednotný a hustota strun ve středu rakety nesmí být menší než na ostatní ploše. Raketa a výplet musí mít stejné herní vlastnosti na obou stranách. Plocha výpletu nesmí mít celkovou délku větší než 39,37 cm a šířku větší než 29,21 cm. Když vám během hry praskne výplet, máte možnost tento míč dohrát, a pokud zvítězíte, připadá bod vám. Pokud ne, připadá bod soupeři a vy si můžete dojít pro novou raketu. (Český tenisový svaz, 2010) Výplety se prodávají buď jako jeden kus, tzv. sety, což většinou bývá cca 12 metrů výpletu. Jedna raketa se dá vyplést z cca 10,5 metru výpletu, podle velikosti její hlavy, napětí výpletu a také vyplétacího vzorce. Také se prodávají velké, cenově výhodné, role výpletu, ve kterých se většinou nachází až 200 metrů výpletu (Obrázek 8; Set MSV Focus HEX 17L (1,18 mm)- 12 m; Obrázek 9; Role Kirschbaum Synthetic gut 17 (1,25 mm)- 200 m). Cena setu se pohybuje v rozmezí od 90 do 600 Kč. Cena velké role začíná na cca 1500 Kč za 200 metrů výpletu. Za práci při vypletení rakety si vyplétači počítají 100 150 Kč. Pojďme se na výplety podívat blíže. (Sportobchod, 2002-2012a) 31

Obrázek 8: Set MSV Focus HEX 17L (1,18 mm)- 12 m Obrázek 9: Role Kirschbaum Synthetic gut 17 (1,25 mm)- 200 m 32

2.4.1 Používané materiály Nejčastěji používanými materiály pro výplety tenisových raket jsou nylon, přírodní vlákna, polyester, či kevlar. Více je popíši v následující tabulce (Tabulka 3; Tennis Warehouse 1, [b.r.]). Tabulka 3: Tenisový výplet- používané materiály Nylon Materiál Nylonové multivlákno Přírodní vlákna (natural gut) Polyester Kevlar Hybridní struny Kompozit Vlastnosti Většina tenisových výpletů je z nylonu. Nylon poskytuje optimální pomět mezi výkonem, trvanlivostí a cenou. Multivlákno nabízí působivý komfort a výkon. Na rozdíl od obyčejného vlákna se multivlákno skládá ze stovek velmi poddajných menších vláken, které jsou k sobě svázány. Nejlepší struny pro výkon, cit a udržení stálého napětí. Jedná se o vlákno vyráběné z kravích střev. Je velmi drahé. Vhodná volba pro dobrou kontrolu a pro trvanlivost výpletu. Díky polyesteru je možné hrát s velkým spinem. Často se také kombinuje s přírodními vlákny a stává se z toho tzv. hybrid. Polyester se nedoporučuje hráčům s problémy s tenisovým loktem. Je nejodolnějším možným vláknem. Nedoporučuje se pro začátečníky a hráče s problémy s loktem nebo ramenem. Jedná se o výběr dvou různých strun, kdy na dlouhé struny využijete struny vhodné pro trvanlivost a topspin a na krátké struny využijete struny vhodné pro sílu a komfort. Kombinace dvou nebo více různých materiálů do jedné struny ve snaze o vytvoření ideálního výpletu. 2.4.2 Struktura tenisových strun Struktura tenisových strun: - Monovlákno (monofilaments): Tradiční výplety z polyesteru. Vyznačují se centrálním velkým jádrem. Běžně velmi tuhé, ale po přidání přísad, které zvyšují pružnost, ocení tento výplet i velmi kvalitní hráči. Často jsou tyto typy výpletu vyráběny s hranami, které zvyšují spin. - Multivlákno (multifilaments): Svazky mikro syntetických vláken jsou stočeny. Nylonové multivlákno je obvykle lepší než monovlákno díky tlumícímu efektu stovky mikrovláken. Doporučeno pro hráče, kteří mají problémy s loktem nebo ramenem. Po čase se začne třepit. 33

- Pevné jádro s jedním zábalem: Nejpopulárnější nylonová konstrukce. Dobře drží napětí. - Pevné jádro s vícenásobným zábalem: Poskytuje větší trvanlivost a pružnost. (Tennis Warehouse 1, [b.r.]) 2.4.2 Tloušťka tenisových výpletů (string gauche) Tloušťka tenisového výpletu velmi ovlivňuje herní projev, ale také třeba trvanlivost výpletu a herní prožitek. Tlustší výplety mají daleko větší trvanlivost. Mohou vydržet i několik desítek hodin hraní. Na druhou stranu ale nejsou tak citlivé a raketa s nimi má daleko větší odpor vzduchu při provádění jednotlivých úderu. Tenké výplety (1,25 mm a méně) jsou naopak velmi komfortní a dobře hratelné. Jejich trvanlivost je ale minimální, a tím se zvyšuje finanční náročnost. Dále si ukážeme, jak se značí tloušťka výpletu a jaké tloušťky se běžně vyrábějí. Tloušťka výpletu se udává čísly od 15 do 19 (Tabulka 4; Tennis Warehouse 1, [b.r.]). Když je tloušťka výpletu na hraně mezi čísly, je u čísla uvedeno písmeno L (light). Tabulka 4: Tloušťky tenisového výpletu Číselná míra Tloušťka (mm) 15 1,41-1,49 15L 1,34-1,40 16 1,26-1,33 16L 1,22-1,26 17 1,20-1,24 17L 1,16-1,20 18 1,10-1,16 19 1,00-1,10 34

2.4.3 Napětí tenisového výpletu (tension) Napětí strun je velmi důležité pro herní styl, kterým se chcete na kurtu prezentovat. Když zvolíte špatné napětí strun, bude pro vás velmi obtížné uskutečnit váš herní záměr. Určení správné tenze vašeho výpletu je běh na dlouhou trať. Metoda pokus-omyl je zde asi tou nejvhodnější. Jen tak skutečně zjistíte, jaké napětí výpletu je pro vaší hru vhodné. Obecně platí, že čím je napětí strun nižší, tím poskytuje větší výkon. Výplet vlastně funguje na principu trampolíny. Když na ni dopadnete z velké výšky, tak vás také velmi vysoko vymrští. Ale kam vás vymrští, to už je věc druhá. Sice nižší tenze zaručí velkou energii při vymrštění míče, ale budete jen stěží zasahovat vámi určená místa tenisového dvorce. S nižší tenzí výpletu se raketa stává méně ovladatelnou. Nižší tenze také zajistí větší pohodlí pro váš loket a rameno. S vyšším napětím je to přesně naopak. Na výpletu rakety rozlišujeme dlouhé a krátké struny. Struny dlouhé se vyplétají s mírně vyšším napětím, aby se vykompenzovala delší vzdálenost, po které putují. Tenze výpletu se udává dvěma čísly, mezi nimiž se nachází lomítko. Udává se v kilogramech a měří se speciálními elektronickými i manuálními měrkami. Zápis napětí výpletu u tenisové rakety může vypadat třeba takto: dlouhé/krátké- 25/23 kg. Doporučený rozsah napětí je vyznačen malým písmem na každém rámu rakety. Ten ovšem raději berme s velikou rezervou. (Tennis Warehouse 1, [b.r.]) Napětí výpletu dle povrchu dvorce: Pomalé dvorce (antuka, syntetické povrchy): průměrné napětí- 22-24 kg Středně rychlé dvorce (beton, asfalt): průměrné napětí- 25 26 kg Rychlé dvorce (tráva, parkety): užívají se rámy pro hustší výplety; průměrné napětí- 26 29 kg Existují ovšem individuální odchylky. Pozn.: Tyto informace jsou sice velmi zastaralé, z roku 1982, ale přesto jsou velmi podobné dnešnímu napětí výpletů tenisových raket. Minimálně co se poměru týče. (Höhm, 1982) 35

Fakta o tenisových výpletech: - nižší napětí strun generuje více energie, - vyšší napětí generuje větší kontrolu nad míčem (pro zkušené hráče), - delší struny produkují více energie, - nízká hustota výpletu generuje více energie, - tenčí struny generují více energie, - více pružné struny generují více energie (obecně platí, že ten výplet, který bude generovat více energie, bude také lépe vstřebávat vibrace), - měkké výplety mají tendenci vibrovat méně, - tenčí struny produkují více rotace, - vysoká hustota výpletu generuje větší kontrolu, - pružnější výplety ztrácí rychle napětí po vypletení. (Tennis Warehouse 2, [b.r.]) 2.4.4 Vyplétací stroje Jistě je vám jasné, že se výplet do rakety musí nějak dostat. Někdo ho tam musí naplést. To zajistí profesionální nebo hobby vyplétači raket za pomoci vyplétacích strojů. Nemalý počet tenistů má doma svůj vlastní vyplétací stoj. Buď pro svoje účely, nebo pro účely komerční. Jak už jsem zmínil výše, vyplétači si za práci na vypletení rakety účtují 100-150 Kč. Vyplétací stroje se prodávají v různě velkých provedeních, s různými vychytávkami. Dokonce už se začali vyrábět stroje elektronické s displeji. Ceny vyplétacích strojů jsou velmi odlišné. Základní stroje stojí okolo osmi tisíc korun. Vyspělejší elektronické stroje i přes padesát tisíc korun. (Sportobchod, 2002-2015a) 2.4.5 Výrobci tenisových výpletů Výrobců tenisových výpletů je velmi mnoho, i když rozhodně ne tolik jako výrobců raket. Jejich počet se pohybuje v řádu dvou, maximálně tří desítek. Mnoho výrobců tenisových raket vyrábí i vlastní tenisové výplety. Ale jsou zde i společnosti, které se zabývají pouze výrobou výpletu. A často jejich výplety dosahují lepší kvality, než je tomu u renomovaných tenisových značek. V tabulce (Tabulka 5; Luxilon, 2015; MSV, 2015; Kirschbaum, 2015; Tecnifibre, 2012; Pros pro, 2004-2013) uvedu výrobce, které jsem v předchozím textu ještě nezmiňoval. 36

Tabulka 5: Stručný přehled výrobců tenisových výpletů Výrobce Informace Smluvní hráči Cena setu Luxilon Belgická společnost založena v roce 1959. Tomáš V současné době jasně dominuje na trhu Berdych s tenisovými výplety. > 360 Kč Německá společnost, která mimo tenisové výplety vyrábí ještě také omotávky. Jejich MSV výplet MSV Focus Hex je velmi - > 160 Kč populární mezi topspinovými hráči. Nabízí asi nejlepší poměr mezi cenou a kvalitou. Kirschbaum Německá společnost, která se od počátku zabývá především výrobou polyesterových výpletů. Tim Pütz > 140 Kč Tecnifibre Pro's pro Francouzská společnost nabízející kompletní nabídku vybavení pro tenis a squash. Považuje se za lídra trhu ve výrobě multivlákenných strun. Pro's pro je rakouská společnost zabývající se výrobou tenisových výpletů, vyplétacích strojů a tenisových doplňků. Janko Tipsarević > 130 Kč - > 100 Kč 2.5 Tenisové míče Výběr vhodného tenisového míče je dalším zásadním faktorem vašeho herního výkonu. Je potřeba říci, že jsme velmi svázáni svazovou politikou, kdy je na soutěže družstev, a zpravidla i soutěže jednotlivců, určen jeden typ míčů a vy nemáte možnost jakkoli to ovlivnit. Tím se dostáváme do temné uličky. Zápasy se hrají s míči x, ale já raději trénuji s míči y, protože jsou mi příjemnější a déle vydrží. Ale když budu trénovat s míči y, tak pak při mistrovském utkání nestačím se divit, jak je míč x jiný než míč y a mám problém. Tuto otázku jistě řeší většina výkonnostních tenistů. Teď se krátce zastavme u pravidel z pohledu tenisových míčů. Hmotnost tenisového míče se musí pohybovat v rozmezí 56,0 59,4 g, průměr míče v rozmezí 6,54 6,86 cm. Musí mít hladký vnější povrch bílé nebo žluté barvy. Velmi důležitým parametrem je také odskok, ten musí být v rozmezí 134,62 147,32 cm, když je míč spuštěn z výšky 254 cm. Pro hru ve vyšší nadmořské výšce (1219 m. n. m. a více) jsou používány speciální míče, které mají vnitřní tlak vyšší, než je tlak okolní. Tyto míče 37