ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola B A K A L Á Ř S K Á P R Á C E 2010 Martina Novotná 3
ŠKODA AUTO a. s. Vysoká škola Studijní program: B6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208R087 Podniková ekonomika a management obchodu V Ý V O J O B C H O D U M E Z I Č E S K O U R E P U B L I K O U A Č Í N S K O U L I D O V O U R E P U B L I K O U S E Z A M Ě Ř E N Í M N A O B C H O D N Í E T I K E T U Martina NOVOTNÁ Vedoucí práce: Ing. Šárka Dvořáková, Ph.D. 3
ANOTAČNÍ ZÁZNAM AUTOR STUDIJNÍ OBOR NÁZEV PRÁCE VEDOUCÍ PRÁCE Martina Novotná 6208R087 Podniková ekonomika a management obchodu Vývoj obchodu mezi Českou republikou a Čínskou lidovou republikou se zaměřením na obchodní etiketu Ing. Šárka Dvořáková, Ph.D. INSTITUT IEP ŠAVŠ ROK ODEVZDÁNÍ 2010 POČET STRAN 46 POČET OBRÁZKŮ 5 POČET TABULEK 3 POČET PŘÍLOH 1 STRUČNÝ POPIS Bakalářská práce se zabývá mezinárodním obchodem mezi Českou republikou a Čínskou lidovou republikou se zaměřením na obchodní etiketu. Tato práce vystihuje odlišnosti, které sehrávají důleţitou roli při mezinárodním obchodním jednání. Cílem je zhodnotit problematiku rozdílností zásad obchodní etikety a zvyklostí při mezinárodním obchodním jednání mezi českými a čínskými obchodními partnery. Ke splnění cíle byla pouţita metoda porovnání, která vychází z teoretických znalostí a praktických zkušeností. Práce by měla poskytnout návod pro vhodné obchodní chování, které respektuje odlišnosti obou kultur. KLÍČOVÁ SLOVA Čínská lidová republika, Česká republika, obchodní etiketa, odlišnost kultur 4
ANNOTATION AUTHOR FIELD THESIS TITLE SUPERVISOR Martina Novotná 6208R087 Business Economics and trade management Development of the business between the Czech Republic and the People s Republic of China focused on business etiquette Ing. Šárka Dvořáková, Ph.D. INSTITUTE IEP ŠAVŠ YEAR 2010 NUMBER OF PAGES 46 NUMBER OF PICTURES 5 NUMBER OF TABLES 3 NUMBER OF APPENDICES 1 SUMMARY This Bachelor Paper is focused on multinational business between the Czech Republic and the People s Republic of China oriented on business formalities. It is especially aimed at the differences which are important while multinational businesses are negotiating. The goal of this Bachelor Paper is to assess the question of differences of the business etiquette and habits while multinational business negotiating between Czech and Chinese business partners. In order to fulfil the goal mentioned above, it the method of comparing which is based on theoretic and practical knowledge was used. This Paper should provide the instruction for proper business behaviour which respects the differences between both the cultures. KEY WORDS The People s Republic of China, the Czech Republic, business etiquette, differences of culture 5
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně s pouţitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná a v práci jsem neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským). V Mladé Boleslavi, dne 29. 11. 2010 3
Děkuji Ing. Šárce Dvořákové, Ph.D. za odborné vedení bakalářské práce a poskytování hodnotných rad. Děkuji společnosti DALU, s.r.o., především jejímu jednateli panu Luďku Puchýři, za poskytnutí moţnosti účastnit se obchodních cest do Čínské lidové republiky, které byly podnětem pro sepsání této práce. 4
OBSAH SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK A SYMBOLŮ... 7 ÚVOD... 8 1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ČÍNSKÉ LIDOVÉ REPUBLICE... 9 2 KULTURNÍ ROZDÍLY MEZI ČÍNSKOU LIDOVOU REPUBLIKOU A ČESKOU REPUBLIKOU... 11 2.1 Číňan... 11 2.2 Číňan vs. cizinec... 13 2.3 Jedinec vs. kolektiv... 13 2.4 Tvář Mianzi... 14 2.5 Nesouhlas... 15 2.6 Jazyk... 15 3 HISTORIE OBCHODU MEZI ČÍNSKOU LIDOVOU REPUBLIKOU A ČESKOU REPUBLIKOU... 17 3.1 Ekonomická situace ČLR a její stručná historie... 17 3.1.1 Problémy vyplývající z ekonomického "boomu" ČLR... 17 3.1.2 Období 1949-1978... 18 3.1.3 Období 1978-1989... 19 3.1.4 Období po roce 1989... 20 3.2 Mezinárodní obchod mezi ČLR a ČR... 21 3.2.1 Vývoz z ČR do ČLR... 26 3.2.1.1 Škoda Auto, a.s. - mezinárodní obchod s ČLR... 26 3.2.2 Dovoz z ČLR do ČR... 29 4 PROBLEMATIKA NAVAZOVÁNÍ OBCHODNÍCH KONTAKTŮ A ZVLÁŠTNOSTI PRŮBĚHU OBCHODNÍHO JEDNÁNÍ... 31 4.1 Navázání kontaktu... 31 4.2 Seznamování... 33 4.3 Průběh jednání... 33 4.4 Oficiální uvítání a rozloučení... 35 5 DOPORUČENÉ CHOVÁNÍ A VYSTUPOVÁNÍ PŘI KONTAKTU S ČÍNSKÝMI OBCHODNÍMI PARTNERY... 36 5.1 Shrnutí nejpodstatnějších odlišností... 36 5
ZÁVĚR... 38 SEZNAM OBRÁZKŮ... 39 SEZNAM TABULEK... 40 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY... 41 SEZNAM INTERNETOVÝCH ZDROJŮ... 42 SEZNAM POJMŮ... 45 SEZNAM PŘÍLOH... 46 6
SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK A SYMBOLŮ a. s. akciová společnost aj. a jiné apod. a podobně atd. a tak dále č. číslo ČLR Čínská lidová republika ČR Česká republika HDP hrubý domácí produkt mj. mimo jiné n. l. našeho letopočtu např. například obr. obrázek př. n. l. před naším letopočtem roč. ročník s. strana st. století SVW Shanghai Volkswagen tab. tabulka USA United States of America (Spojené státy americké) 7
ÚVOD Úvodem mé práce bych ráda zdůvodnila, proč jsem si zvolila téma Vývoj obchodu mezi Českou republikou (dále jen ČR ) a Čínskou lidovou republikou (dále jen ČLR ) se zaměřením na obchodní etiketu. Během povinné praxe v rámci studia na Škoda Auto Vysoké škole jsem působila jako asistentka ředitelky ve společnosti DALU, s.r.o., která se zabývá obchodováním s ČLR. Součástí náplně mé práce byl právě kontakt s čínskými obchodními partnery (jednalo se především o výrobce a dodavatele). Během této praxe jsem se účastnila tří týdenních sluţebních cest do Shanghaie, kde jsem měla za úkol překládat obchodní jednání z angličtiny do češtiny. Protoţe jsem měla moţnost pozorovat nejen kulturní rozdíly mezi ČLR a ČR (resp. západem), ale také rozdíly jak v osobním, tak v pracovním ţivotě Číňanů, rozhodla jsem se napsat svou bakalářskou práci právě na zmíněné téma, o kterém se domnívám, ţe je v současné době velmi aktuální, neboť ČLR se v mnoha ohledech stává velkou konkurencí pro dosavadní lídry světové ekonomiky, jako jsou například Spojené státy americké, Německo či Japonsko. ČLR se v několika posledních letech velmi aktivně zapojuje do mezinárodního obchodu s ostatními zeměmi a pro velkou část obchodníků v různých zemích celého světa je v současnosti nejdůleţitějším dodavatelem výrobků i surovin. Cílem mé práce je zhodnotit problematiku rozdílností zásad obchodní etikety a zvyklostí při mezinárodním obchodním jednání mezi českými a čínskými obchodními partnery. Práce by měla poskytnout návod pro vhodné obchodní chování, které respektuje odlišnosti obou kultur. 8
1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ČÍNSKÉ LIDOVÉ REPUBLICE Čínská lidová republika (dále jen ČLR ), neboli Zhōnghuá rénmín gònghéguó, nese svůj oficiální název od roku 1949, avšak sami obyvatelé této země nazývají svůj stát Říší středu Zhōng guó. Více jak 3 500 let byla tato země ovládána dynastiemi, které byly absolutními nositeli moci, a proto je také označována jako nejstarší nepřetrţitě existující civilizace na celém světě. 1 Poslední dynastie Čching, která zemi vládla, se u moci udrţela 268 let a její panování skončilo v roce 1912. V současnosti je ČLR svou rozlohou 9 596 961 km 2 třetím největším státem světa, a pro svůj počet obyvatel, který byl ke konci roku 2009 vyčíslen na více jak 1,3 mld. obyvatel, prvním státem s největším počtem obyvatel. Téměř 93 % celkové populace tvoří původní etnikum Chanů, zbytek populace představují příslušníci 55 různých etnik jako např. Mongolové, Mandţuové, Tibeťané apod. Oficiálně se jedná o ateistickou zemi, avšak vyskytuje se zde velký počet věřících nejvíce je rozšířen buddhismus, dále se zde vyskytují vyznavači islámu, křesťanství, taoismu a konfucianismu. [3], [4], [8], [13], [15] ČLR je rozdělena na 22 resp. 23 provincií, (Hebei, Shanxi, Liaoning, Jilin, Heilongjiang, Shaanxi, Gansu, Qinghai, Shandong, Jiangsu, Zhejiang, Anhui, Jiangxi, Fujian, Henan, Hubei, Hunan, Guangdong, Sichuan, Guizhou, Yunnan, Hainan + Tchaj-wan 2, které jsou dále rozčleněny na prefektury a okresy. Okresy se dělí na městské oblasti a města, autonomní oblasti a samosprávná města.[15] Hlavním městem ČLR je s několika pauzami přibliţně jiţ osm století Beijing (Peking), kde ţije zhruba 17 mil. obyvatel. Je kulturním, politickým a turistickým centrem země. Dalším čínským velkoměstem, které jistě stojí za zmínku, je rychle se rozvíjející metropole Shanghai, ve které ţije téměř 20 mil. obyvatel. Shanghai vznikla v 10. st.. n. l. a do roku 1949 byla nejvýznamnějším obchodním centrem v zemi vůbec. V dnešní době je jedním z největších námořních přístavů na světě, a navíc obchodním a průmyslovým centrem země. Od 1. května do 31. října 2010 zde probíhala mezinárodní celosvětová výstava EXPO 2010, na které 1 ENCYKLOPEDIE BRITANNICA: MODERNÍ ČÍNA: Komplexní průvodce novým světovým ekonomickým gigantem. Vyd. 1. Brno: Jota 2009, s. 10 2 BusinessInfo.cz, Čína: Základní informace o teritoriu. [online], [cit. 2010-11-08]. Dostupné z: <http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/cina/1000539/> 9
se prezentovaly jednotlivé státy světa. České republice se na této výstavě dostalo patřičného uznání, neboť právě pavilon České republiky byl oceněn za kreativitu expozice ve skupině C (skupina pavilonů majících rozlohu maximálně 2 000 m 2 ), ve které získal stříbrnou medaili. Jiţně od moderní Shanghaie se nachází další obchodní a finanční gigant ČLR Hong Kong, který byl od poloviny 19. st. do roku 1997 britskou kolonií, a jehoţ význam v minulých letech vzrostl především díky obchodu s opiem. V roce 1997 byl znovu připojen k ČLR pod podmínkou dodrţování principu Jeden stát, dva systémy, který zde funguje dodnes. Přestoţe toto město čelí sociálním problémům, politickým nepokojům, přelidnění a nedostatku přírodních zdrojů, je jedním z nejdůleţitějších světových finančních a obchodních center celého světa, sídlem čínských bank a řady zastupujících kanceláří různých zahraničních bank, centrem obchodu se zahraniční i domácí měnou a mj. také centrem obchodování se zlatem na dálném východě a v jihovýchodní Asii. [3], [4], [23], [26], [32] 10
2 KULTURNÍ ROZDÍLY MEZI ČÍNSKOU LIDOVOU REPUBLIKOU A ČESKOU REPUBLIKOU Oproti izolaci ČLR vůči ostatním státům v minulých letech stát v současnosti rozvíjí s ostatními zeměmi značné aktivity nejen v oblastech mezinárodního obchodu. I přes tuto adaptaci si ČLR na rozdíl od jiných zemí stále zachovává svou jedinečnost a originalitu, kterou lze spatřit v kultuře či v mentalitě lidí. 2.1 ČÍŇAN Výstiţným popisem mentality obyvatel ČLR je následující text, který pochází od Rudolfa Dvořáka (12. 11. 1860 1. 2. 1920; děkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, zakladatel české orientalistiky, cestovatel), který se mj. zabýval studiem čínské mentality a způsobu ţivota. Dle mého názoru a mých vlastních zkušeností, které jsem měla moţnost v ČLR nasbírat, se jedná o velmi zdařilý popis typického Číňana neovlivněného západní kulturou. [19] Číňan je bystrý a chápavý, ve věcech praktického ţivota vynalézavý a podnikavý, ovšem i vypočítavý. Jen co znamená pro něho přímý zisk, má v očích jeho význam, jinak táţe se při všem, i kdyţ Evropan tím je přímo unesen, k čemu je to? Jeho všímavosti a střízlivému zraku neujde ani nejmenší ţivotní potřeba, i kdyţ nám se zdá zbytečná nebo aspoň zvláštní. Tím vysvětluje se u něho neúspěch teorie, tím větší úspěch praxe. K přirozenému nadání druţí se zručnost a dovednost i ve věcech, jeţ my ţenám přenecháváme. Přímo úţasná je vytrvalost, se kterou chápe se, hlavně mimo Čínu, všechno bez výjimky, jen kdyţ mu kyne sebe menší výdělek. Neúnavnost, s jakou dovede Číňan při nejnuznější stravě vytrvat celý den a den po dni při své práci sebe namáhavější, nevyţaduje po celý rok, ni svátků nevyjímajíc, odpočinku, zjednala mu název člověka bez nervů. Neméně neobyčejná je Číňanova skromnost, střídmost, obezřelost, aţ lakotná šetrnost, konečně aţ podlízavá zdvořilost a uhlazenost. Všecky tyto vlastnosti činí Číňana schopným konkurovat s kýmkoli, on sám naopak, jsa bez konkurence, je pouhým svým jménem postrachem nejen v Americe a Austrálii, ale jiţ i v Evropě. 3 3 OBUCHOVÁ, Ĝ.: Číňané 21. století. Vyd. 1. Praha: Academia, 1999, s. 22-23. 11
Mentalitu Číňanů lze shrnout několika výstižnými slovy: etnocentrismus, trpělivost, pracovitost, učenlivost, adaptabilita, oddanost autoritám, kolektivismus, disciplinovanost, ctění tradic. Zatímco pro obyvatele ČR (stejně jako pro většinu obyvatel jiných evropských i amerických států) je příznačné rčení Nenech se ohnout, i kdyby ses přitom měl zlomit. 4, pro Číňany naopak Nech se ohýbat, ale nenech se zlomit. 5. Obyvatelé ČLR jsou národem velmi pracovitým, coţ plyne také z obav o ztrátu zaměstnání. Zákonná pracovní doba v ČLR je srovnatelná s pracovní dobou v ČR, avšak ve skutečnosti pracují zdejší obyvatelé často déle včetně víkendů, neboť je pro ně práce druhým ne-li prvním - domovem. V moderní ČLR stále přetrvává hluboce zakořeněná tradice rodiny, avšak s přicházejícími vlivy z ciziny klade moderní Číňan mnohem znatelnější důraz na dobré zaměstnání. Naopak průměrný obyvatel ČR není tolik pracovitý, snaţí se dosáhnout zisku a úspěchu s co nejmenší námahou, často není ochoten pracovat déle a více do hloubky, neţ je od něj vyţadováno. V ČR existuje oproti ČLR méně klasických rodin. V ČR mají rodiny v průměru menší počet členů a není kladen důraz na manţelský svazek. Od západu se Číňané mají jistě co učit především v oblasti moderních technologií. Avšak v jiných oblastech si připadají zcela samostatní a vyspělí, neboť velká část důleţitých vynálezů, objevů či znalostí pochází právě z této země, která je povaţována za kolébku světové civilizace. Mezi nejznámější se řadí vynález papíru (cca 3. tisíciletí př. n. l.), objev hedvábného vlákna (2 640 př. n. l), vynález desetinného početního systému (14. st. př. n. l.), vynález porcelánu (7. st. př. n. l.), pluhu (3. st.), knihtisku (3. -5. st.), kompasu (4. st.), papírových peněz (7 10. st.), střelného prachu (7. 9. st.), brýlí (rok 940), znalost tradiční čínské medicíny a samostatnou práci by jistě vyţadovalo sestavení čínského znakového písma. [13], [14] 4 BALÁŢ, P. Zavádění značky Škoda Auto na čínský trh. [Bakalářská práce]. Mladá Boleslav: Škoda Auto Vysoká škola Fakulta ekonomie a managementu, 2007, s. 53. 5 BALÁŢ, P. Zavádění značky Škoda Auto na čínský trh. [Bakalářská práce]. Mladá Boleslav: Škoda Auto Vysoká škola Fakulta ekonomie a managementu, 2007, s. 53. 12
2.2 ČÍŇAN VS. CIZINEC V současné době nejsou jiţ obyvatelé ČLR drţeni v izolaci od okolního světa. Většina z nich, především v moderních oblastech, je přivyklá západním poměrům i kultuře. Typickým příkladem jsou metropole jako Shanghai, Hong Kong apod., kde jsou vlivy ciziny nejvýraznější. Zdejší obyvatelé jsou jiţ ochotní tolerovat nedostatky a chyby v jednání cizinců. I přes tento fakt je nutné, pamatovat na základní rozdíly a odlišnosti, pochopit je a snaţit se ctít místní mravy a kulturu a dodrţovat zdejší zvyky. Ve srovnání s Čechy, Číňané nerozlišují mezi jednotlivými národnostmi cizinců. Host bude na svou národnost jistě dotázán, ale je pravděpodobné, ţe Číňan danou zemi nebude vůbec znát. Rozlišují pouze mezi Číňanem a cizincem, bez ohledu na to, odkud tento cizinec pochází, protoţe ČLR je pro její obyvatele Říší středu a ostatní země jsou pouze zeměmi ostatními. Zatímco čínští obyvatelé se k sobě navzájem chovají netečně, k cizincům se chovají uctivě, nápomocně a ohleduplně. Čínský národ je velmi učenlivý a právě cizinci jsou povaţování za zdroj informací. Přicházejí-li k nám přátelé z daleka, zdaţ to není koneckonců radostné? 6 6 KANE, D. Kníţka o čínštině. Vyd. 1. Mirošovice: DesertRose, 2009, s. 158. 7 OBUCHOVÁ, Ĝ.: Číňané 21. století. Vyd. 1. Praha: Academia, 1999, s. 114. 13 Konfucius Prozatím stále trvá stav, kdy Číňané k západu vzhlíţí pro jeho úspěch v oblasti vědy a techniky, průmyslu, dopravy, zemědělství a ekonomiky. 7 Pro čínskou vládu je ceněná především spolupráce s cizinci v oblasti obchodní a pracovní, neboť ČLR můţe od západu získat know-how či se zdokonalit v oblasti moderních technologií. 2.3 JEDINEC VS. KOLEKTIV Další výraznou odlišností, kterou se ČLR odlišuje od ČR, je vnímání jedince. V moderních státech se v současnosti oceňuje originalita, individualita, schopnost prosadit si své názory a síla vystoupit proti davu. Avšak v ČLR je situace zcela odlišná. Od raných let je dětem vštěpován systém kolektivismu, ve kterém má kaţdý jedinec svou specifickou roli ve skupině ať uţ jde o skupinu rodiny, skupinu na univerzitě či skupinu v zaměstnání. Hlavní je kolektiv jako
celek, nikoli jedinec. Ke splnění cílů kolektivu přispívají potom jedinci, kteří tento kolektiv tvoří. Jedná se o potlačení zájmů jedince, o nemoţnost prosazovat si své vlastní názory či jednat v zájmu prosazení identity jedince. Jedinec jedná tak, aby prospěchu dosáhla celá skupina. Číňané se ke členům svých skupin chovají velmi zdvořile, obětavě, nápomocně aţ ochranitelsky. Rozhodování v rámci skupiny bývá prováděno v dlouhých řízených diskuzích. Avšak v momentě, kdy je přijato rozhodnutí, nelze uplatňovat námitky, naopak je nutné se podřídit vůli autority (např. ředitel oddělení, ředitel celé společnosti). [9] Vhodným příkladem z praxe by mohla být čínská delegace v cizí zemi. Pojmem delegace se zde rozumí skupina, ve které jsou jasně stanoveny pozice a pravomoci. Na rozdíl od evropských delegací, kdy se jedná pouze o organizované skupiny, má v čínské delegaci kaţdý své přidělené místo a svou specifickou a jasně definovanou funkci. Příkladem je mluvčí delegace či tlumočník. [9] 2.4 TVÁŘ MIANZI Výraz mianzi by mohl být volně přeloţen jako image či renomé jedince. Kaţdá osoba má určitou image, která se můţe v průběhu ţivota vylepšovat či zhoršovat. Jedná se ale především o pohled, jakým se ostatní lidé dívají na jedince. Dle Číňanů má každá osoba svou tvář ( mianzi ). Čím lepší tvář jedinec má, tím větší úctu je mu třeba projevit. Způsoby získávání a ztráty tváře jsou podobné jako způsoby navyšování a ztráty image. Rozdílností je, že mianzi je širším pojmem, než je česká image. Nejedná se jen o pohled ostatních osob na jedince, ale také pohled jedince na sebe sama. Tvář lze v průběhu ţivota získávat (navyšovat si image), ztrácet (zhoršovat si image) či ji ztratit zcela, a to jak v pracovní sféře, tak v osobním ţivotě. Ke ztrátě tváře, která je pro kaţdého Číňana nesmírně důleţitá, dochází v momentech zesměšnění, poníţení před nadřízeným, zákazníkem či před ostatními spolupracovníky apod. Naopak moţnými cestami, jak tvář získat je pochvala, ocenění, uznání. Jednou z cest, jak ztratit tvář, je projevit otevřeně a přímo svůj nesouhlas druhé straně. [9] 14
2.5 NESOUHLAS Projevení nesouhlasu nebývá v ČR problémem, ale o obyvatelích ČLR je obecně známo, ţe odmítají nebo projevují svůj nesouhlas velmi neradi a velmi zakódovaně. Tento způsob vyjadřování nesouhlasu má kořeny v učení proslulého čínského filosofa Konfucia. Následující úryvek vystihuje přístup Číňanů k nesouhlasu. Navíc tato problematika souvisí se zachováním tváře ( mianzi ), a proto se Číňané snaţí o zdvořilá odmítnutí, ať uţ v obchodní či osobní sféře. Cizinci se často zlobí, ţe Číňané nejsou schopni říct jim do očí přímé ne a nechávají je v nejistotě, uskuteční-li se plánovaný obchod nebo nikoliv. Číňané totiţ předpokládají, ţe vše je jasné uţ z formy onoho sdělení. Říká-li čínský obchodník, ţe věc se musí uváţit nebo ţe příslušný odpovědný činitel je právě velice zaneprázdněn, nepokoušejte se trvat na dalším jednání. Ztratíte tvář a body pro budoucnost. Pokud by Číňané problém chtěli projednávat, navrhli by sami jiný termín a vytrvale by pokračovali v odstraňování překáţek. 8 V ČLR tedy za ţádných okolností neplatí rčení, ţe mlčení je souhlas. Jak bylo popsáno v úryvku, nesouhlas není projeven přímo, ale negativní reakcí. Takovou negativní reakcí můţe být vyhýbání se odpovědi či její odkládání, v horším případě se čínský obchodní partner začne izolovat, vykrucovat, či přestane zcela komunikovat. Problémem je tedy situace, kdy obchodník neznalý čínských poměrům nepochopí tuto negativní reakci jako skutečné odmítnutí. 2.6 JAZYK Ještě v nedávné historii bylo nemyslitelné cestovat do ČLR bez alespoň základní znalosti jazyka, neboť se zde hovořilo pouze jazykem Hanyu čínsky. Dnes se však ve většině metropolí vyskytují nápisy v anglickém jazyce a lidé v obchodní sféře na úřednických pozicích a i někteří další, si osvojili základní znalost anglického jazyka. České firmy při jednání s cizími firmami málokdy předpokládají moţnost jednat v českém jazyce či moţnost, ţe zahraniční partner bude mít českého tlumočníka. Naopak samozřejmostí pro ně je jednání v cizím jazyce, a proto je po většině zaměstnanců ve firmě poţadována znalost minimálně jednoho světového jazyka. 8 OBUCHOVÁ, Ĝ.: Číňané 21. století. Vyd. 1. Praha: Academia, 1999, s. 22. 15
Naopak pro čínské firmy je samozřejmostí jednání v čínštině a alternativou jednání v jiném jazyce. Jazyková situace je pro cizince příznivější v moderních firmách zaměstnávajících osoby, které ovládají angličtinu popř. zřídka i němčinu na úrovni jednací schopnosti. Problémem při jednání v jiném neţ čínském jazyce je jeho zdlouhavost vše musí být překládáno z češtiny do angličtiny, z angličtiny dále do čínštiny a poté zpět z čínštiny do angličtiny, z angličtiny do češtiny - aby rozuměli všichni zúčastnění. V obchodním styku pouţívají Číňané nejraději svůj mateřský jazyk. Názor samotných Číňanů na to, ţe by si cizinec dokázal osvojit čínštinu, vyjadřuje následující citát: Nebojím se nebe, nebojím se země, jen se bojím cizího ďábla, který se snaţí mluvit čínsky. Čínské přísloví, autor neznámý 9 Protoţe čínský jazyk ovládá jen málo cizinců, je rozumné vyuţít sluţeb tlumočníka, který je vedle znalosti samotného jazyka ceněn také pro znalost místních poměrů, neboť můţe zachránit mnohé situace před faux-pas vyplývajících z neznalosti místních zvyklostí a obchodní etikety ze strany českého obchodního partnera. Řada tlumočníků předejde případnému sporu tím, ţe větu, která má být přeloţena do čínštiny, poupraví například vloţením jistého zdvořilého slova, které český partner nepokládal za potřebné. Uţitečné je osvojit si několik základních zdvořilostních frází a slovíček, protoţe jejich pouţití čínskému obchodnímu partnerovi polichotí a nastolí příjemnou atmosféru. Existuje řada dalších odlišností. Některé z nich jsou popsány dále v kapitole 4, avšak pro účely této práce je dostačující popis takových odlišností, které souvisí s obchodním jednáním. Ostatní rozdíly, které lze spatřovat především v kultuře, politice, legislativě apod., nejsou předmětem této práce. 9 KANE, D. Kníţka o čínštině. Vyd. 1. Mirošovice : DesertRose, 2009, s. 190. 16
3 HISTORIE OBCHODU MEZI ČÍNSKOU LIDOVOU REPUBLIKOU A ČESKOU REPUBLIKOU Do 2. poloviny 20. st. se ČLR ve světové ekonomice angaţovala jen nepatrně. Zlomem byla 70. léta 20. st., kdy došlo k ekonomickým reformám a země se tak odpoutala od zásad uplatňovaných dle vzoru Sovětského svazu (dále jen SSSR ). Od této doby aţ dodnes ČLR postupně získává dominantní pozici nejen v oblasti světového obchodu. 3.1 EKONOMICKÁ SITUACE ČLR A JEJÍ STRUČNÁ HISTORIE Od roku 1949 byla ČLR značně ovlivněna SSSR a po jeho vzoru také uplatňovala socialistické principy hospodaření. Kořeny rozmachu ekonomiky ČLR lze hledat v reformách generálního tajemníka Komunistické strany Číny - Teng Siao-pchinga prosazovaných od roku 1976 a zavedených v roce 1978, na které navázali v 90. letech jeho nástupci. Do této doby procházela ekonomika země etapami vzestupů a pádů. Rychlý hospodářský rozmach nastal v polovině 90. let 20. st. Počátek 21. st. byl charakteristický kontinuálním růstem ekonomiky, který překročil 10 % meziročního tempa růstu HDP. V současnosti je ČLR velmi silným konkurentem pro ostatní prosperující ekonomiky, ale na druhé straně dochází k přehřívání čínské ekonomiky, coţ s sebou nese řadu negativních dopadů, jak v oblasti ekonomické a sociální, tak v oblasti ţivotního prostředí. [3], [7], [26] 3.1.1 Problémy vyplývající z ekonomického boomu ČLR Rychle se rozvíjející ČLR musí řešit otázku špatné kvality vody i vzduchu. V celosvětových ţebříčcích zabírá první pozice v několika oblastech: znečištění měst, produkce skleníkových plynů či oxidu siřičitého způsobujícího kyselé deště, jehoţ největším emitentem je samo hlavní město ČLR. Stále větší procento zdejší populace umírá právě na následky znečištění, a to je jedním z důvodů, proč v současné době ČLR začíná dbát o stav ţivotního prostředí. [3], [31] Dalším oţehavým tématem je sociální nerovnost mezi obyvatelstvem. Rozdíl je nejmarkantnější mezi obyvateli ve městech a na vesnicích. Zatímco chudé vesnice si uchovávají svůj tradiční charakter a zvyky, bohatá a prosperující města se rychle rozvíjejí a modernizují. Stát jiţ několik desítek let 17
bojuje s vysokým tempem růstu obyvatelstva. Tento problém se vláda snaţila vyřešit v roce 1978, kdy byl zaveden systém zvaný politika jediného dítěte. Tento systém je zaloţen na principu odměn a znevýhodnění, ve kterém jsou podporovány rodiny s jedním dítětem a naopak znevýhodňovány rodiny se dvěma a více potomky. Sníţením procenta porodnosti na 1,8 % v roce 1992 (proti 3,4 % v roce 1969) umoţnila tato dodnes trvající politika sníţit roční růst populace na 1 %, coţ i tak kaţdoročně představuje o cca 12 milionů Číňanů více. 10 Politika jediného dítěte však způsobuje stárnutí populace a v budoucnu se země bude potýkat s nedostatkem obyvatelstva v produktivním věku a naopak nadmírou obyvatelstva ve věku důchodovém. [2], [3] V mnoha továrnách a výrobních podnicích jsou zaměstnanci vystaveni neadekvátním pracovním podmínkám. Často pracují přesčas, nemají zajištěné odpovídající ubytování, ochranné pomůcky či dostačující mzdu. Avšak vláda si do otázek lidských práv nenechá mluvit, neboť dle jejího vyjádření jde o uráţku suverenity státu. [3] 3.1.2 Období 1949-1978 V letech 1949-1976 vládl v ČLR proslulý vůdce Mao Ce-tung, který také navázal spolupráci s tehdejším SSSR. Zpočátku byla válkou poničená země obnovována a rekonstruována. Toto období je charakteristické tím, ţe bylo ovlivněno zásadami, potřebnými pro zrod socialistického státu po vzoru SSSR, jako je kolektivizace zemědělství, zestátnění průmyslu či systém plánování. Tyto principy pro zemi nebyly velkým přínosem, ba naopak, značně rozvrátily hospodářství v zemi. V roce 1952 byla implementována První pětiletka (1952-1957), přičemţ důraz byl kladen na prudký průmyslový rozvoj, ale na druhou stranu tím trpěla ostatní odvětví ekonomiky. V rámci prvního pětiletého plánu došlo ke znárodnění a zkonfiskování majetku. Cílem byl příliv prostředků na industrializaci země především v oblasti těţkého průmyslu. Po vzoru SSSR a s jeho pomocí byla vybudována řada nových továren. Mezi dominantními produkty této doby lze uvést např. ocel, ţelezo, elektrickou energii, chemikálie či uhlí. Zlepšení bylo zaznamenáno v oblasti hygieny a gramotnosti obyvatelstva. 10 DUFOUR, J.-F. Čína ve 21. století: Přísliby a výzvy. Vyd. 1. Praha: Levné knihy Kma, 2006, s. 21. 18
Dle vlastních slov novodobé čínské vlády došlo v této éře k největším ekonomickým katastrofám, kterými byly Velký skok vpřed (téţ Velký skok) a Velká proletářská kulturní revoluce (téţ Kulturní revoluce). [3], [8], [28], [30], [31], [33] V roce 1958 započal druhý pětiletý plán, který znamenal začátek uplatňování politiky Velkého skoku. Cílem bylo vytvořit z ČLR ekonomickou velmoc a rapidně navýšit produkci v zemi. V této době začala postupně ČLR odmítat pomoc ze strany SSSR. Výsledky politiky Velkého skoku byly katastrofické. Vyţádaly si ztrátu téměř 10 milionů lidských ţivotů (v důsledku zhoršení sociálních a zdravotních podmínek) a v roce 1960 se země dostala do těţké ekonomické krize. V roce 1966 následovala Velká proletářská kulturní revoluce, která měla přispět k modernizaci společnosti a k převýchově obyvatel ČLR, avšak následky byly, podobně jako u Velkého skoku, zdrcující. [3], [31], [33] 3.1.3 Období 1978-1989 Toto období bylo jiţ oproštěno od vlivu SSSR. V roce 1978 byl přijat plán reforem, označovaný jako program čtyř modernizací, které byly prosazovány Teng Siao-pchingem. Jednalo se o reformy v odvětví zemědělství, vědy a techniky, průmyslu a vojenství. Součástí těchto reforem byl proces otevírání se zbytku světa. Samotný protagonista těchto reforem vycestoval do USA, aby ukázal záměr ČLR přiblíţit se západnímu světu. V tomto období vznikly také první dokumenty, ve kterých je poprvé zmíněn příklon ČLR k principům trţního hospodářství. Výsledkem reforem byla rostoucí tendence ekonomiky a s ní zlepšení ţivotní úrovně obyvatel. [3], [31], [33] V oblasti zemědělství došlo ke zvýšení cen zemědělských produktů, byl zrušen princip kolektivizace zemědělství a naopak se navýšil podíl zemědělské půdy propůjčené do osobního vlastnictví, která však dodnes stále zůstává majetkem ČLR. Dále byla zrušena omezení týkající se prodeje zemědělských výrobků na volném trhu, došlo k přesunu směřování investic od těţkého průmyslu k špičkovým technologiím a lehkému průmyslu a ke snaze začlenit ČLR do mezinárodní ekonomiky. Stát se stal také přátelštějším k soukromému sektoru, neboť mu umoţnil soupeřit s firmami ve státním vlastnictví. [3], [33] 19
Díky stále narůstajícímu významu turistického ruchu zaznamenala reforma v oblasti sluţeb příliv investic především do rozvoje infrastruktury země. Do bankovního sektoru začali pronikat vedle čínských bank také konkurenti ze zahraničí, neboť i to byla v roce 2001 jedna z částí dohody při vstupu ČLR do WTO. [33] 3.1.4 Období po roce 1989 ČLR pokračuje ve svém ekonomickém boomu. Dochází k dalšímu přílivu investic ze zahraničí, k rychlému rozvoji velkoměst na východním pobřeţí země jako je např. Shanghai, která se stala v několika desetiletích moderní metropolí a pro ČLR je symbolem hospodářského úspěchu. Země mění zaměření v oblasti produkce výrobků. Upouští od produkce těch jednodušších, jako je spotřební zboţí či textil, a přechází k výrobkům sloţitějším. Země bohatne především díky zahraničnímu obchodu. [31] [100 milionů RMB] 350 000 300 000 250 000 200 000 13 150 000 11,6 9 100 000 10,1 10,4 8,7 50 000 2004 2005 2006 2007 2008 2009 [ % ] 16 15 14 13 12 11 10 9 8 HDP růst reál. HDP Zdroj: Statistický úřad Čínské lidové republiky Obr. 1 Vývoj růstu reálného HDP v ČLR v letech 2004-2009 Ekonomika ČLR zaznamenala od roku 1978 znatelný růst, který trvá aţ do současné doby. Na obr. 1 je zachycen jednak vývoj nominálního HDP, stejně jako procentní růst reálného HDP v letech 2004 2009. V letech 2004-2007 roste meziročně reálný produkt vţdy o více jak 10 %, v roce 2007 tento růst dosahuje 20
maxima aţ 13 %. Po roce 2007 dochází k znatelnějšímu poklesu, který je způsoben celosvětovou recesí ekonomiky. Za rok 2009 byl HDP ČLR vyčíslen na 33 535,5 bilionů RMB a procentní růst reálného produktu v této době dosahuje 8,7 %. V roce 2005 překonala ekonomika ČLR ekonomiku britskou, v roce 2007 německou a v roce 2010 dokonce japonskou. V dnešní době se tedy jedná o druhou nejvyspělejší ekonomiku na celém světě a předpokládá se, ţe do roku 2025 překoná i nejvyspělejší ekonomiku na celém světě - USA. [18], [22], [31] 3.2 MEZINÁRODNÍ OBCHOD MEZI ČLR A ČR Mezinárodní obchod mezi oběma zeměmi je upraven různými dohodami, mezi poslední z nich patří Dohoda o hospodářské spolupráci mezi vládou České republiky a vládou Čínské lidové republiky, která upravuje obecné zásady pro obchod mezi ČLR a ČR. Tato dohoda byla podepsána během návštěvy prezidenta republiky Václava Klause v ČLR dne 22. dubna 2004. Na jejím základě byl ustanoven Smíšený ekonomický výbor, který má pravidelně zasedat a řešit konkrétní obchodní záměry a investiční projekty, stejně jako překáţky a problémy ve vzájemném obchodě. První zasedání proběhlo v červenci 2006 v Pekingu, druhé zasedání se uskutečnilo v srpnu 2007 v Praze. Znovu se Smíšený ekonomický výbor sešel v Pekingu v prosinci 2008, další jednání bylo odloţeno z roku 2009 na druhou polovinu roku 2010 v Praze. 11 Dobré výsledky českého zahraničního obchodu by měla podpořit vládou schválená Exportní strategie ČR pro období 2006 aţ 2010. Tato strategie definuje zejména vize, hlavní cíle a klíčové projekty státní proexportní politiky, reaguje na změny, ke kterým došlo po vstupu ČR do Evropské unie, na nutnost nově definovat teritoriální priority, na nové potřeby klientů a nové trendy v poskytování sluţeb (investice do zahraničí, vývoz sluţeb). 12 V rámci strategie a v rámci České rady pro obchod a investice byly stanoveny prioritní země, které jsou hlavními lokalitami českého exportu. Pro kaţdou z nich je určen odborný tým sloţený z členů státní správy a z podnikatelů 11 BusinessInfo.cz, Čína: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR. [online], [cit. 2010-11-23]. Dostupné z: <http://www.businessinfo.cz/cz/sti/cina-obchodni-a-ekonomicka-spoluprace-s-cr/7/1000539/> 12 BusinessInfo.cz, Exportní strategie ČR. [online], [cit. 2010-11-08]. Dostupné z: <http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/exportni-strategie-cr-2006-2010/1001404/>] 21
(resp. podnikatelských sdruţení). Tyto odborné týmy mají za úkol projednávat plány v oblasti proexportních akcí. Prioritní země byly definovány na základě makroekonomických kritérií (váha 58 %), názoru podnikatelů a podnikatelských organizací (z hlediska potenciálu trhu země - váha 30 %) a vyjádření státní správy (váha 12 %). Seznam zemí je aktualizován pravidelně, zhruba po dvou letech. Pro období 2006 2010 bylo stanoveno 12 zemí: Brazílie, Čína, Egypt, Indie, Kazachstán, Mexiko, Rusko, Srbsko, Turecko, Ukrajina, USA a Vietnam. 13 [15], [16], [21] [mil. USD] 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 [mil. USD] 2 000 0-2 000-4 000-6 000-8 000-10 000 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010* -12 000 Vývoz z ČR do ČLR Dovoz z ČLR do ČR Saldo Zdroj: vlastní zpracování, data: businessinfo.cz Obr. 2 Zahraniční obchod mezi ČR a ČLR Obr. 2 zachycuje vývoj zahraničního obchodu mezi ČLR a ČR v rozmezí let 2004 2010*. V letech 2004 2007 převáţně roste jak objem dovozu do ČR z ČLR, tak objem vývozu z ČR do ČLR. Na první pohled je patrná dlouhodobá převaha dovozu z ČLR do ČR nad vývozem z ČR do ČLR a záporné saldo. 13 BusinessInfo.cz: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR. [online], [cit. 2010-11-23]. Dostupné z: < http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/statni-podpora-exportu/koordinace-podpora-vyvozuprioritni-zeme/1000485/53715//> * údaje prozatím pouze za období leden červenec 2010 22
V roce 2008 dosahuje saldo ČR ve vztahu k ČLR svého minima z hlediska celého období let 2004 2009. V roce 2008, i navzdory vlivu světové recese ekonomiky, se z ČLR dovezlo rekordní mnoţství komodit v hodnotě 13 243,96 mil. Tab. 1 zachycuje vývoz, dovoz, obrat a saldo mezi ČR a ČLR. První sloupec udává číselnou hodnotu v mil. USD a druhý sloupec procentní změnu oproti předešlému roku. Z objemového hlediska převáţně vzrůstá v průběhu let jak export z ČR do ČLR, tak import z ČLR do ČR. Největší meziroční růst vývozu z ČR do ČLR se uskutečnil v roce 2007 (78 %), naopak nejmenší v roce 2009 (9,2 %). V roce 2009 došlo ke zpomalení tempa růstu záporného salda, coţ bylo zapříčiněno niţším objemem dovozu v roce 2009 do ČR z ČLR vlivem světové recese. Deficit v roce 2009 se proti roku 2008 sníţil o 16,5 %. [15], [17] Tab. 1 Vývoj vzájemného obchodu mezi ČR a ČLR Rok Vývoz z ČR do ČLR Dovoz z ČLR do ČR Obrat Saldo mil. USD % mil. USD % mil. USD % mil. USD % 2004 266,82 12,9 3 472,95 33,0 3 739,77 31,3-3 206,13 35,7 2005 304,97 14,3 4 002,23 15,2 4 307,21 15,2-3 697,26 15,3 2006 388,36 27,3 5 540,23 38,4 5 928,59 37,6-5 151,7 39,3 2007 691,65 78,1 9 144,05 65,0 9 835,7 65,9-8 452,39 64,1 2008 773,01 11,8 12 470,95 36,4 13 243,96 34,7-11 667,94 38,0 2009 843,89 9,2 10 591,49-15,1 11 435,38-15,5-9 747,60-16,5 2010* 655,47 7 406,25 8 061,73-6 750,78 Zdroj: www. export.cz Se zaměřením na komoditní strukturu je v ČLR zájem o české výrobky, jako jsou automobily, obráběcí či textilní stroje, včetně součástek a náhradních dílů, a software. Poptávané jsou také produkty chemického průmyslu (plasty, hnojiva) a potravinářského průmyslu, především pak pivo, mléčné výrobky či cukr. Ze strany ČR je zájem markantnější a mnohem rozmanitější. Jde především o snahu nalézt partnery v ČLR, kteří by zde zajistili výrobu popř. dovoz různých výrobků či sluţeb. Jedná se o oblast spotřebního zboţí, průmyslových výrobků, energetiky aj. Další moţností je kooperace v oblasti výroby, avšak ČLR 23
hledá silné partnery s mnoţstvím kapitálu, kteří budou ochotni respektovat delší dobu návratnosti investic nebo niţší zisk. V tomto ohledu jsou pro ČLR vhodnější jiní neţ čeští obchodní partneři. Podrobnější informace o komoditním sloţení dovozu a vývozu jsou uvedeny v tab. 2, která uvádí komoditní strukturu obchodu mezi ČR a ČLR v roce 2009. [15] Tab. 2 Komoditní struktura obchodu mezi ČR a ČLR v roce 2009 (v mil. USD) Zkrácený název tříd Zdroj: export.cz Obrat Vývoz z ČR do ČLR Dovoz do ČR z ČLR Saldo 0 Potraviny a ţivá zvířata 82 174 4 578 77 596-73 018 1 Nápoje a tabák 2 944 1 455 1 489-34 2 Surové materiály (s výjimkou paliv) 99 361 58 680 40 681 17 999 3 Nerostná paliva, mazadla 3 121 2 311 810 1 501 4 Ţivočišné a rostlinné oleje, tuky, vosky 0,33 0 0,33-0,33 5 Chemikálie 230 180 66 546 163 634-97 088 6 Trţní výrobky 789 771 122 914 666 857-543 943 7 Stroje a přepravní zařízení 7 754 564 495 444 7 259 120-6 763 676 8 Různé průmyslové výrobky 2 472 891 91 958 2 380 933-2 288 975 9 Komodity jinde nezatříděné 0,044 0 0,044-0,044 Celkem (zaokrouhleno na celá čísla) 11 435 006 843 886 10 591 120-9 747 234 Z tab. 2 je zřejmé, ţe objemové prvenství ve vývozu z ČR do ČLR zaujímají stroje a přepravní zařízení, na místě druhém to jsou trţní výrobky dále různé průmyslové výrobky, chemikálie, surové materiály (s výjimkou paliv), potraviny a ţivá zvířata, nerostná paliva a mazadla, nápoje (minerální vody, alkohol a to zejména pivo) a tabák. Do ČR se z ČLR dovezlo také nejvíce výrobků ze skupiny č. 7 (Stroje a přepravní zařízení). Na dalším místě stojí různé průmyslové výrobky, dále trţní výrobky, chemikálie, potraviny a ţivá zvířata, nápoje a tabák, nerostná paliva a mazadla, ţivočišné a rostlinné oleje a tuky a nejméně se dovezlo komodit ostatních, resp. nezatříděných. Skupina č. 2 (Surové materiály s výjimkou paliv) zaznamenala největší kladné saldo a to 17 999 mil. USD. [15] 24
Pro přehlednost jsou data z tab. 2 shrnuty v následujícím grafu, resp. obr. 3. Z grafu je patrné, ţe nejvýznamnějšími poloţkami vzájemného obchodu mezi ČR a ČLR jsou poloţky ze skupiny 7 (Stroje a přepravní zařízení) a ze skupiny 8 (Různé průmyslové výrobky). 12 000 000 10 000 000 8 000 000 6 000 000 4 000 000 2 000 000 0 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Celkem Vývoz z ČR do ČLR Dovoz do ČR z ČLR Zdroj: vlastní zpracování, data: export.cz Obr. 3 Komoditní struktura obchodu mezi ČR a ČLR v roce 2009 V porovnání celkových objemů dovezeného a vyvezeného zboţí za rok 2009, je objem zboţí vyvezeného z ČR do ČLR (843 886 mil. USD) - oproti objemu zboţí dovezeného z ČLR do ČR (10 591 120 mil. USD), téměř zanedbatelný. Záporná bilance mezi oběma státy na straně ČR byla pro tento rok vyčíslena na 9 747 234 mil. USD. Nejméně obchodovatelnými skupinami výrobků mezi oběma zeměmi byly skupiny 4 (Ţivočišné a rostlinné oleje, tuky, vosky) a skupina 9 (Komodity jinde nezatříděné). 25
3.2.1 Vývoz z ČR do ČLR ČR (dříve Československá socialistická republika) začala výrazněji obchodovat s ČLR ve 30. letech 20. st., kdy dodávala do ČLR investiční celky jako např. cukrovary. Ke zvýšení objemu vývozu do této asijské země došlo v 50. letech 20. st., kdy se ČSSR významně podílela na rozvoji čínského zemědělství, průmyslu a energetiky. Účast tehdejšího Československa na industrializaci ČLR byla významná zejména dodávkami a zaváděním strojírenských výrob v oblasti obráběcích a textilních strojů, v automobilovém průmyslu a v řadě dalších oborů (chemie, metalurgie). 14 Do ČLR se z ČR vyváţely také nákladní automobily, traktory nebo elektrárenské bloky. ČR představovala pro ČLR do 90. let 20. st. prostředníka pro obchod mezi ČLR a východními zeměmi Evropy. [21] V současné době převládají ve vývozu z ČR do ČLR především strojírenské výrobky jako např. části strojů pro automatické zpracování dat, části a součásti pro pístové motory, hřídele, ozubená kola apod. [15] Významnou součástí obchodní spolupráce, kterou ČR navazuje s ČLR je spolupráce prostřednictvím podniků joint venture (KOH-I-NOOR, a.s., RAVAK, a.s., Škoda Electric, a.s. atd.), dále budováním poboček českých firem v ČLR (Škoda Auto, a.s). Jisté firmy vyuţívají také prostředníků v ČLR (např. společnost Ferrit). [15] 3.2.1.1 Škoda Auto, a.s. mezinárodní obchod s ČLR Pro společnost Škoda Auto, a.s. je čínský trh jednou z nejdůleţitějších cílových zemí exportu. Vozy Škoda jsou zde vyráběny v Shanghai, v závodě Shanghai Volkswagen Automotive Co. Ltd., přičemţ toto partnerství, zaloţené na licenční smlouvě, trvá od roku 2005. Prodej i výroba vozů značky Škoda zde neustále narůstá. V oblibě jsou především vozy typu sedan. Výroba modelu Octavia ( Ming Rui ) byla zahájena v roce 2007, v roce 2008 následovala Fabia ( Jing Rui ) a v roce 2009 přichází doposud nejnovější model Superb ( Hao Rui ), při jehoţ představení na místní trh byly současně prezentovány nové varianty stávajících modelů, jako např. ekologická varianta 14 MPO, Systém koordinace podpory vývozu do prioritních zemí. [online], [cit. 2010-11-08]. Dostupné z: <http://www.mpo.cz/dokument62404.html> 26
Octavie GreenLine či sportovní varianta Fabie. V roce 2008 sjelo v ČLR z produkčních linek celkem 901 Fabií, z nichţ bylo prodáno pouze 6 kusů, avšak k prodeji se dovezlo ještě dalších 65 kusů z ČR, tedy celkový počet prodaných Fabií v tomto roce činil 71 kusů. 200 000 180 000 160 000 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 Výroba Prodej Výroba Prodej 2007 2008 Výroba 2009 Prodej Výroba 2010 * Celkem Octavia Fabia Superb Superb Fabia Octavia Celkem Zdroj: vlastní zpracování; data: ŠkodaMobil, Škoda Auto, a.s. 15 Obr. 4 Vývoj výroby a prodeje automobilů značky ŠKODA v ČLR v letech 2007-2010 V tab. 3 a na obr. 4. je zachycen vývoj výroby a prodeje jednotlivých modelů vozů značky Škoda v ČLR (bez rozlišení modelů faceliftových a nefaceliftových ) za kaţdý rok v letech 2007 2010*. Veškeré prodané kusy byly vyrobeny v ČLR, s výjimkou prodeje Fabií v roce 2008. 15 HAVEŠOVÁ, Z., Škoda Auto, a. s. [osobní konzultace] - 19. 11. 2010. * Plánovaná výroba automobilů značky ŠKODA v ČLR pro rok 2010 dle odhadů společnosti Škoda Auto, a.s. 27
Jak vyplývá z obr. 4 i z tab. 3, největší prodej i výrobu zaznamenaly modely Octavia, a to ve všech letech. Předpokládaná výroba všech modelů do konce roku 2010 je ještě větší, a to 44 000 vozů Fabia, 100 000 vozů Octavia a 50 000 vozů Superb. 16 U vozů Superb se jedná o 289% nárůst výroby. V roce 2007 převyšuje výroba prodej o 43 % a v roce 2009 o 7 %. Nutno zdůraznit, ţe v roce 2008, i přes celosvětovou recesi ekonomiky, převyšuje prodej nad výrobou o 6 %. V průběhu let 2007 2009 se v ČLR vyrobilo souhrnně 226 071 vozů značky Škoda a bylo prodáno 208 943 kusů. Stále stoupající počty vyrobených a prodaných kusů jsou důkazem oblíbenosti vozů značky Škoda v ČLR. [10], [11], [12] Tab. 3 Vývoj výroby a prodeje automobilů značky ŠKODA v ČLR v letech 2007-2010 2007 2008 2009 2010 * Výroba Prodej Výroba Prodej Výroba Prodej Výroba Octavia 38 664 27 112 54 890 59 211 80 735 85 525 100 000 Fabia 0 0 901 71 ** 33 585 27 368 44 000 Superb 0 0 0 0 17 296 9 662 50 000 Celkem 38 664 27 112 55 791 59 276 131 616 122 555 194 000 Zdroj: Škoda Auto, a.s. 17 V ČLR se společnost Škoda Auto, a.s. zařadila koncem roku 2009 na 2. místo v ţebříčku podniků se zahraniční účastí a největším růstem na trhu, a to i přes fakt, ţe na čínském trhu působila ve srovnání s ostatními konkurenty kratší dobu. 18 ČLR je pro společnost Škoda Auto, a.s. klíčovým trhem, se kterým chce společnost nadále úzce spolupracovat. [27] 16 ŠKODA AUTO: CKD centrum je týmovým hráčem v koncernových projektech. ŠkodaMobil. c2010, roč. 16, č. 6, s. 14-15. 17 HAVEŠOVÁ, Z., Škoda Auto a. s. [osobní konzultace] - 19. 11. 2010. 18 ŠKODA AUTO: V Číně bylo prodáno uţ přes sto tisíc vozů. ŠkodaMobil. c2009, roč. 15, č. 15, s. 3. * Plánovaná výroba automobilů značky ŠKODA v ČLR pro rok 2010 dle odhadů společnosti ŠKODA AUTO, a.s. ** 6 kusů vyrobeno a prodáno v ČLR + 65 dovezeno z ČR a prodáno v ČLR 28
3.2.2 Dovoz z ČLR do ČR V současné době sehrává ČLR v oblasti světového exportu významnou roli. Čínská ekonomika překonala všechny nejvyspělejší ekonomiky světa a nyní drţí prvenství v procentním podílu na světovém exportu. ČLR navíc stále více zásobuje svými výrobky trh Spojených států a stává se tak konkurencí pro zdejší výrobce. [25] Na obr. 5 je zachycen vývoj procentního podílu exportu nejvyspělejších ekonomik USA, Německo, Japonsko, ČLR na celkovém světovém exportu. Pokud bude ČLR expandovat nadále podobně rychlým tempem, jako tomu bylo doposud, předpokládá se, ţe v příštích deseti letech zaujme ¼ celkového světového exportu. Odhady mezinárodního měnového fondu naznačují, ţe v roce 2014 se bude ČLR podílet na světovém exportu dvanácti procenty a stane se exportním gigantem. [25] Zdroj: economist.com Obr. 5 Podíl ČLR na světovém exportu (%) Největší zájem o čínské výrobky ze strany ČR je v současné době o strojírenské výrobky, dále o výrobky elektrotechnické jako např. telefonní a ostatní přístroje pro vysílání a přenos dat, monitory, televizní přijímače, a o spotřební zboţí jako jsou hračky, oblečení apod. [15] 29
Ze zhodnocení mezinárodních obchodních vztahů mezi ČR a ČLR je patrná převaha dovozu z ČLR do ČR. ČLR je gigantem ve vývozu u většiny spotřebních výrobků. Důvodem vysoké poptávky po výrobcích z ČLR je především jejich nízká cena, dále vysoká přizpůsobivost a flexibilita čínských výrobců a rychlost při výrobě komodit. S nízkou cenou však často souvisí horší kvalita, a proto by kaţdý racionální obchodník měl zajistit soustavnou kontrolou, která začíná jiţ při pořizování surovin, pokračuje v průběhu samotného výrobního procesu a končí kontrolou na výstupu produktů z výroby. 30
4 PROBLEMATIKA NAVAZOVÁNÍ OBCHODNÍCH KONTAKTŮ A ZVLÁŠTNOSTI PRŮBĚHU OBCHODNÍHO JEDNÁNÍ Navázání obchodního kontaktu s ČLR byl ještě v nedávné minulosti sloţitý úkol. V dnešní době se však nabízí řada moţností, jak lze potencionálního obchodního partnera kontaktovat či oslovit. Českým firmám, které nejsou přivyklé poměrům na čínském trhu, lze doporučit vyuţít sluţeb prostředníků, kteří se v čínských obchodních poměrech lépe orientují. Po bliţším kontaktu s cílovou společností a po navázání obchodního styku jiţ lze takového prostředníka vypustit a jednat samostatně. Kdy je moţné takového prostředníka vypustit je zcela individuální otázkou, neboť to závisí na řadě faktorů jako např.: rychlost formalit, ochota čínského obchodního partnera spolupracovat, adaptabilita českého obchodního partnera, četnost jiţ uskutečněných jednání, velikost plánovaného obchodu apod. Oproti obchodním stykům s evropskými či americkými státy, které obchodníci v ČR běţně uskutečňují, je situace obchodování s ČLR odlišná. Lze nalézt jen málo shodných zásad mezi obchodním jednáním v těchto státech a v ČLR. Proto by obchodníci, kteří mají zájem s touto nevyzpytatelnou zemí spolupracovat a jejichţ cílem je zdárné uzavření obchodu, měli respektovat následující pravidla obchodní etikety. Aby zmíněná pravidla mohla být efektivně pouţita v praxi, je však nutné porozumět základním odlišnostem, které byly popsány v kapitole 2. 4.1 NAVÁZÁNÍ KONTAKTU Nejsloţitější fází je navázání prvotního kontaktu a zaujmutí pozornosti potencionálního obchodního partnera. Protoţe Číňané ctí tradici rodiny, do které jsou také zahrnuti blízcí přátelé, první moţností je navázání obchodního kontaktu prostřednictvím blízkého přítele či dlouholetého obchodního kolegy, nadřízeného apod. Takový postup zaloţený na referencích je nejideálnější a také nejrychlejší, neboť v ČLR platí, ţe pokud důvěřujeme svému příteli (kolegovi apod.), důvěřujeme zároveň také všem jeho přátelům. Dochází pak k významnému urychlení formalit, neboť čínský obchodní partner nebude vyţadovat tolik informací potřebných k prověření důvěryhodnosti dosud neznámého českého obchodního partnera. [9] 31
Sloţitější a zároveň zdlouhavější situací je navázání obchodního vztahu bez referencí. Takový postup je pro české firmy zpravidla běţný, přičemţ tyto firmy ve srovnání s čínskými firmami nepoţadují od potencionálních obchodních partnerů příliš mnoho detailních informací. Nejdůleţitějším kritériem jsou pro ně informace o nabízených sluţbách či produktech a jejich cenách. V první řadě je třeba zmínit, ţe Číňané necítí ţádnou povinnost reagovat na výzvy společností, které neznají. Pokud se bude menší česká firma snaţit navázat spolupráci s čínskou prosperující firmou, doporučuje se co nejosobnější forma komunikace. V ČR je zvykem zaslat e-mail, ve kterém se společnost představí, a poté čeká na odezvu. Avšak v ČLR se preferuje osobní návštěva (případně telefonát, neboť pak je těţší ignorovat výzvu ze strany neznámé společnosti). Při prvním kontaktu je vhodné poskytnout čínskému obchodnímu partnerovi co nejvíce relevantních informací, dobře se uvést a vyvolat v obchodním partnerovi zájem o spolupráci. Mezi poskytnutými primárními údaji by neměly chybět základní informace o vyráběných produktech či poskytovaných sluţbách, o ekonomické situaci podniku, o dosavadních obchodních aktivitách, o realizovaných projektech a také představa o moţné vzájemné spolupráci. [9] Při navazování kontaktu je nutné si osvojit základní pravidla vizitkové etikety. Oproti ČR, kde jsou vizitky vnímány pouze jako štítek s informacemi o dané osobě, je vizitkám a způsobu zacházení s nimi přikládána v ČLR mnohem větší váha. Prvním bodem je vyhotovení vizitky, jeţ by měla obsahovat náleţité údaje a být dvojjazyčná (zpravidla z jedné strany čínsky, z druhé anglicky). Zvláštností je, ţe v ČLR je ve jméně uvedeno nejprve příjmení a aţ na druhém místě křestní jméno. V moderních firmách se však můţeme setkat i s výjimkami, neboť dnešním trendem je, ţe si čínští pracovníci volí západní jména a příjmení, která také uvádějí na vizitky a pod kterými vystupují. Důleţitým údajem na vizitce je pozice vykonávaná danou osobou v hierarchii společnosti. Tento přístup má vést ke snadnější orientaci ve jménech, lepší komunikaci se zákazníky či obchodními partnery. Ještě důleţitější je však způsob, jakým je s vizitkou nakládáno. Vizitka by měla být podána pomocí obou rukou tak, aby ji dotyčný mohl pohodlně ihned přečíst. Velkou uráţkou můţe být okamţité schování vizitky do kapsy či nevěnování pozornosti údajům na ní vytištěných. [9] 32