Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta DIPLOMOVÁ PRÁCE Strategie nákupní činnosti velkoobchodu specializovaného na bytovou keramiku Brno 2010 doc. Ing. JUDr. Oldřich Tvrdoň, CSc. vedoucí práce Bc. Michaela Diatková autorka
Mendelova univerzita v Brně Ústav marketingu a obchodu Provozně ekonomická fakulta 2009/2010 ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Autorka práce: Studijní program: Obor: Bc. Michaela Diatková Ekonomika a management Manažersko-ekonomický obor Název tématu: Strategie nákupní činnosti velkoobchodu specializovaného na bytovou keramiku Rozsah práce: 50 stran Zásady pro vypracování: 1. Navrhnout strategii nákupní činnosti velkoobchodu specializovaného na bytovou a sanitární keramiku ve vztahu ke zjištěným potřebám, spotřebitelským preferencím a finančním prostředkům vázaným v zásobách. 2. V dílčím cíli analyzovat činnosti nákupu u jednotlivých výrobců v ročních obdobích a sortimentu, se zaměřením na rychlost obratu zásob a důvody vzniku neprodejných zásob. 3. V teoretické části zpracovat citace odborné literatury pojednávající o řešeném problému. Blíže přiblížit proces nákupu a řízení zásob s vymezením specifik, které se ve velkoobchodní činnosti s tímto sortimentem vyskytují. 4. Přiblížit metody umožňující minimalizace rizika a vázanost finančních prostředků. 5. V praktické části aplikovat teoretické poznatky ve velkoobchodu s bytovou keramikou a navrhnout možnosti využití optimalizačních metod. 6 V závěru ukázat na zjištěné přínosy a nedostatky, které se v nákupní činnosti velkoobchodu projevují.
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Strategie nákupní činnosti velkoobchodu specializovaného na bytovou keramiku vypracovala samostatně a použila jsem pramenů, které uvádím v citaci použitých zdrojů. V Brně dne 23. května 2010... 3
Touto cestou bych chtěla poděkovat svému vedoucímu diplomové práce Doc. Ing. JUDr. Oldřichu Tvrdoňovi, CSc. za obětavou pomoc a odborné rady při vypracování diplomové práce.
Abstrakt DIATKOVÁ, Michaela. Strategie nákupní činnosti velkoobchodu specializovaného na bytovou keramiku. Diplomová práce. Brno: PEF MENDELU v Brně, 2010. Cílem diplomové práce je zhodnotit nákupní strategii obchodu specializovaného na bytovou a sanitární keramiku ve vztahu ke zjištěným potřebám a finančním prostředkům vázaných v zásobách. Na základě získaných informací pak posoudit stav celkových zásob a tvorbu neprodejných zásob. Teoretická část práce je zaměřena na vymezení keramiky, její funkce a významu pro společnost. V závěru teoretické části práce je pojednáno o velkoobchodní činnosti a rizicích v obchodě. V praktické části práce je provedena analýza mezinárodního obchodu. Následně je představena zvolená obchodní firma včetně jejího sortimentu a specifik, která se vyskytují při nákupu a prodeji bytové keramiky. V praktické části práce je provedena komparace ukazatelů aktivity zásob dané firmy s odvětvovým průměrem, jsou vypočteny ukazatele aktivity zásob u jednotlivých nejvýznamnějších dodavatelů zboží a v závěru práce je také pojednáno o neprodejných zásobách. Klíčová slova: bytová keramika * sanitární keramika * velkoobchod * nákupní činnost * keramické obklady * aktivita zásob * neprodejné zásoby
Abstract DIATKOVÁ, Michaela. Strategy of buying wholesale business specializing in residential ceramics. Diploma thesis. Brno: PEF MENDELU in Brno, 2010. The aim of this thesis is to evaluate the business strategy for stores specializing in residential and sanitary ceramics related to identified needs and financial resources assigned in stock. Based on the information gathered this thesis the author will assess the overall status of stock and the creation of unsold stock. The theoretical section is focused on the definition of ceramics, its function and importance to society. In conclusion of the theoretical part it is dealed with the wholesale business and commercial risks. In the practical part the analysis of international trade is made. Subsequently the chosen business is presented including its product range and specifications occured when buying and selling residential ceramics and pottery. In the practical part the indicators of activity held by the company are compared with branch averages, which are calculated as indicators of activity in stocks of the leading suppliers of goods. In the conclusion unsaleable inventories will be dealed. Key words: residential pottery * sanitary ceramics * wholesale * purchasing activities * ceramic facing and cladding * stock activity * unsaleable inventories
Obsah 1 Úvod... 8 2 Cíl práce a metodika... 10 2.1 Cíl práce... 10 2.2 Metodika... 10 2.2.1 Metody... 11 3 Keramika... 14 3.1 Význam keramických výrobků... 15 3.2 Sortiment... 16 3.2.1 Stavební keramika... 17 3.2.2 Zdravotnická keramika... 20 3.3 Bytová a sanitární keramika... 21 4 Velkoobchod... 23 4.1 Nákupní činnost... 25 5 Rizika v obchodní činnosti... 27 6 Výsledky zahraničního obchodu... 30 7 Představení velkoobchodu... 37 7.1 Obchodní sortiment... 38 7.2 Základní charakteristiky podniku... 40 8 Specifika nákupního procesu v analyzovaném velkoobchodu... 44 8.1 Trendy při nákupu a prodeji bytové a sanitární keramiky... 47 9 Řízení zásob... 50 9.1 Řízení zásob ve sledovaném velkoobchodu... 51 9.2 Aktivita zásob... 53 9.3 Hodnocení aktivity zásob nejvýznamnějších dodavatelů... 60 9.4 Neprodejné zásoby... 65 10 Zhodnocení a závěr... 69 11 Použité zdroje... 74 12 Přílohy...Chyba! Záložka není definována. 7
1 Úvod Keramika a keramické výrobky jsou nezbytným doplňkem lidského života v současné moderní společnosti. Nejstaršími obory keramické výroby je hrnčířství a cihlářství. Zprvu byly vyráběny pouze jednoduché výrobky z keramické hlíny usnadňující život lidí. První keramické výrobky byly vyrobeny v Číně okolo 10 000 let př.n.l., keramický výroba je tak jednou z prvních tvůrčích činností, které lidstvo ovládlo. Nejstarší cihlářskou technologii ovládl národ Sumerů z jižní Mezopotámie. Keramika našla v širokém měřítku uplatnění ve stavebních materiálech (cihlářské výrobky, obklady, dlažba), jako tepelně izolační hmoty i při výrobě užitkových předmětů (např. kuchyňské nádobí) a dekorativního zboží. Keramické výrobky představují širokou sortimentní skupinu - od nejjednodušších výrobků jako jsou pálené cihly a pálená střešní krytina, až po tvarově a technologicky velmi složité výrobky sanitární keramiky. Keramické výrobky však již v dnešní době nejsou čistě funkční předměty. Bytová i sanitární keramika jsou předmětem designového ztvárnění, odráží vkus a přání lidí, jsou zde patrné různé módní trendy v oblasti tvarů a barev. Práce je zaměřena na keramické obkladové materiály (pro které se často používá nazývané označení bytová keramika) a sanitární keramické výrobky. Význam těchto produktů je v současnosti spatřován ve vlastnostech, kterými se keramika obecně vyznačuje. Kromě dobrých mechanických a fyzikálních vlastností to je především snadná údržba ocenitelná v domácnostech a zejména pak ve zdravotnických zařízeních. Všechny uvedené skutečnosti se vyznačují tím, že výrobky z keramiky se již dávno staly oblíbeným obchodním artiklem, předmětem směny. Směna je podstatou každého obchodu a jevovým projevem směny je koupě a prodej, při níž dochází ke změně vlastnických práv k předmětu obchodní transakce. Diplomová práce přibližuje nákupní činnost konkrétního velkoobchodního a maloobchodního podniku specializovaného na nákup a prodej keramických výrobků, především stavebnin, sanitární a bytové keramiky. S nákupem je úzce spojeno mnoho 8
různorodých činností, z nichž některé nákupu předchází, jiné na něj úzce navazují. Takovými činnostmi jsou například hledání, získávání a následné využití informací, rozhodování a hodnocení, vyjednávání a sjednávání kontraktu, přeprava, řízení a obměna zásob. Nákupní činnost a rozhodování o struktuře, množství a designu nakoupeného zboží je složitým procesem, který determinuje celkovou úspěšnost podniku. 9
2 Cíl práce a metodika 2.1 Cíl práce Cílem diplomové práce je zhodnotit nákupní strategii obchodu specializovaného na nákup a prodej bytové keramiky ve vztahu ke zjištěným potřebám a finančním prostředkům vázaných v zásobách. Na základě získaných informací posoudit celkové zásoby a v této souvislosti tvorbu neprodejných zásob a přiblížit způsoby, pomocí nichž velkoobchod minimalizuje náklady spojené se vznikem neprodejných zásob. Dílčí cíle práce: provést analýzu mezinárodního obchodu s výrobky bytové a sanitární keramiky, představit zvolenou firmu včetně jejího obchodního sortimentu, popsat specifika nákupního procesu obchodu specializujícího se na bytovou a sanitární keramiku, provést komparaci ukazatelů aktivity zásob firmy s odvětvovým průměrem, určit ukazatele aktivity zásob firmy dle jednotlivých dodavatelů, přiblížit způsoby, pomocí nichž firma snižuje stav neprodejných zásob. 2.2 Metodika Z metodického hlediska je práce členěna do dvou celků. První z nich obsahuje literární rešerši získanou z odborné literatury pojednávající o keramice a keramických výrobcích, jejich členění a významu pro současnou společnost. Dále jsou zde vymezeny pojmy bytová a sanitární keramika, jak jsou v literatuře i praxi obecně vnímány. Následně jsou v teoretické části práce uvedeny vlastnosti, které je možné u výrobků bytové keramiky identifikovat a které ovlivňují jejich cenu. V první části práce je pojednáno o velkoobchodní činnosti a faktorech ovlivňujících nákupní rozhodování. Na závěr práce 10
jsou vymezena rizika vyskytující se v obchodní činnosti. Zdroje, z nichž jsou tyto teoretické poznatky čerpány, jsou uvedeny v závěru práce. Při analýze zahraničního obchodu je teoretickým východiskem zbožová klasifikace, která je užívána pro účely statistiky zahraničního obchodu Českým statistickým úřadem. Pro kódování zboží za účelem statistiky zahraničního obchodu a se v ČR používají tři druhy kódů harmonizovaný systém, kombinovaná nomenklatura nebo standardní mezinárodní klasifikace zboží. Výběr zboží vychází z členění zboží dle Kombinované nomenklatury, avšak pro větší přehlednost je analýza provedena vždy za celou skupinu zboží dle čtyřmístného Harmonizovaného systému, neboť klasifikace dle kombinované nomenklatury je velmi členitá a podrobná. Část práce pojednávající o zvoleném obchodu vychází především z praktických poznatků a informací načerpaných osobní návštěvou podniku specializujícího se na prodej stavebnin, bytové a sanitární keramiky. Většinu informací mi poskytli ředitel a jednatel firmy, ekonom a obchodní zástupce firmy. Důležité informace jsou načerpány také z interních materiálů dané firmy. 2.2.1 Metody Pro časové srovnání ukazatelů je v práci použita metoda indexní a metoda diference 1. Hodnoty ukazatelů je možné srovnat buď absolutně pomocí diferencí, nebo relativně pomocí indexů. Diference je rozdíl dvou sledovaných hodnot, index udává podíl dvou hodnot ukazatele, tedy úroveň ukazatele v jednom časovém okamžiku oproti jinému. Jednoduchou diferenci sledovaného ukazatele je možné získat následovně: Vztah 1 Diference hodnot ukazatele x = x i x i 1 1 Zdroj: ANDĚL, Jiří. Statistické metody. 2003. s. 12. a HINDLS, Richard; HRONOVÁ, Stanislava. NOVÁK, Ilja. Analýza dat v manažerském rozhodování. 1999. s. 218-219. 11
Bazické indexy vznikají srovnáním i-tého období a období bazického, tj. období které je zvoleno za základní (většinou první období, tj. x B = x 1 ). Určují se následovně: Vztah 2 Bazické indexy x2 x3 I 2 / B = ; I 3 / B = ; L I núb = x x B B x x n B Řetězové index vznikají srovnáním dvou po sobě jdoucích hodnot řady a určují se následovně: Vztah 3 Řetězové indexy x x I L I 1 2 1 = ; I 2 = ; x0 x1 n = x x n n 1 kde x i je hodnota sledovaného ukazatele v i-tém časovém období (pro i = 0, 1,.n). Pro hodnocení zahraničního obchodu je využito metody horizontální analýzy, pomocí níž je možné sledovat změny ve struktuře agregovaného ukazatele v jednotlivých letech. Obecně je možné metodu horizontální analýzy vyjádřit následovně: Vztah 4 Horizontální analýza x1 x2 x3 ; ; ; L n n x x x n i= 1 i i= 1 i Hodnocení nákupní strategie firmy využívá především ukazatelů aktivity zásob, tj. obrat zásob a doba jejich obratu. Komparace ukazatelů aktivity a odvětvového průměru je založená na porovnání hodnoty ukazatelů obratu zásob a doby obratu zásob ve zvolené firmě a průměrných hodnot, kterých tyto ukazatele dosahují v daném odvětví. i= 1 i n x i= 1 n x i Vztah 5 obrat zásob obrat zásob = tržby ( náklady) průr. stav zásob 12
Ukazatel udává počet obrátek za sledované období (obvykle za rok). Zájem je na zvyšování počtu obrátek (zkracování doby obratu), což obvykle vede ke zvyšování zisku. Protože zásoby jsou většinou oceněny v nákladech na jejich pořízení, je žádoucí v čitateli zlomku místo tržeb (jsou-li v tržních cenách) použít náklady na prodané zboží. Zpřesněním je i použití průměrného stavu zásob. 2 Vztah 6 Doba obratu zásob doba obratu 365 zásob = obrat zásob Dělíme-li počet dní za sledované období počtem obrátek zásob za dané období, získáme dobu obratu zásob ve dnech. K hodnocení nákupní strategie firmy je využito také obecného modelu manažerského rozhodování. Obecný model vychází z bilanční metody, která porovnává počáteční stav a konečný stav po zohlednění přírůstků a úbytků během daného období. Bilanční rovnici je možné vyjádřit následujícím vztahem Vztah 7 Bilanční rovnice Počáteční stav + přírůstky úbytky = konečný stav Bilance je celkový přehled nebo výsledek nějaké činnosti, vyjádření vyváženosti dvojic bilancovaných veličin. Analýza bilance je systematický rozbor a průzkum obsahu bilance. Tvoří základy finanční analýzy. 3 Předmětem bilancování jsou věcné užitné hodnoty v naturálním nebo peněžním vyjádření, finanční prostředky, pracovní síly a jiné. 2 Zdroj: SYNEK, Miloslav, et al. Manažerská ekonomika [online]. 2007. s. 344. 3 Zdroj: JODAS, Marek; NÁROŽNÍK, Vladimír. Ilustrovaná encyklopedie : sv. A-I. 1995. s. 50 a 137. 13
3 Keramika Keramika je soudržná polykrystalická látka získaná převážně z přírodních anorganických nekovových surovin s určitým podílem skelné fáze, získaná zpracováním do tvaru a vypálením v žáru, při kterém dojde slinováním 4 ke zpevnění a dosažení požadovaných fyzikálně mechanických vlastností. 5 V literatuře se nachází velké množství definic pojmu keramika. Tuto obecnou charakteristiku je možné ještě částečně rozšířit. Jako keramika (resp. keramické materiály) se označují soudržné, ve vodě prakticky nerozpustné polykrystalické látky, někdy s určitým podílem skelné fáze, které byly získány z anorganických nekovových surovin, nejčastěji na bázi silikátů zpracováním do požadovaného tvaru a vypálením výrobku v žáru. Během výpalu dojde slinováním ke zpevnění a vytvoření nové mikrostruktury a tím k získání požadovaných fyzikálních a mechanických vlastností. 6 Pro keramické výrobky je typické, že se technologický postup výroby skládá z několika fází, jimiž jsou: těžba a zpracování surovin, zpracování za normální teploty, sušení hotových výrobků, vypalování v žáru za vysokých teplot, dokončující práce a úprava do finální podoby. U keramických výrobků se sleduje několik vlastností určujících použití výrobku. 4 Slinování = spékání, v oblasti technologie silikátů se označuje za proces, kterým se zpevňují disperzní systémy za zvýšené teploty. Zdroj: JIRÁSEK, Jakub; VAVRO, Martin. Nerostné suroviny a jejich využití [online]. [2008]. Keramika. 5 Zdroj: ADÁMEK, Jiří, et al. Stavební látky : keramika, dřevo, kovy a sklo. [199?]. s. 8-18. 6 Zdroj: JIRÁSEK, Jakub; VAVRO, Martin. Nerostné suroviny a jejich využití [online]. [2008]. Keramika. 14
Rozhodujícími vlastnostmi dle Jiráska a Vavra jsou: Obsah pórů - pórovitá keramika - s hmotnostní nasákavostí střepu 7 n m nad 10 % - polohutná keramika - s hmotnostní nasákavostí střepu n m = 6 10 % - hutná keramika - s hmotnostní nasákavostí střepu n m = 3 6 % - poloslinutá keramika - s hmotnostní nasákavostí střepu n m = 1,5 3 % - slinutá keramika - s hmotnostní nasákavostí střepu n m pod 1,5 % Struktura: - jemná keramika vyznačuje se tenkým a jemnozrnným střepem (porcelán a bílá kamenina, obkládačky, laboratorní, zdravotnická a technická keramika) - hrubá keramika keramika se silnostěnným a hrubozrnným střepem (cihlářské zboží, kamenina, žáruvzdorné výrobky) Z hlediska praktického uplatnění v běžném lidském životě má z množství keramických materiálů největší význam keramika na bázi jílových surovin. Hlavními představiteli jsou cihlářské výrobky, kamenina, pórovina, porcelán a šamot 8. 3.1 Význam keramických výrobků Význam keramiky pro společnost je už po dlouhá staletí určován jejími různorodými vlastnostmi a možnostmi využití. Veškeré keramické obkladové materiály i sanitární výrobky se snadno udržují a umožňují tak splnění přísných hygienických požadavků, a to nejen v domácnosti, ale i v potravinářských a zdravotnických zařízeních. Keramika je proto vhodná všude tam, kde je zapotřebí zajistit plochy bez choroboplodných zárodků, plísní, prachu a nečistot. V bytech lze vhodnou aplikací keramických obkladových prvků na podlahy a stěny zlepšit mikroklima snížením výskytu prachu, pylu a roztočů. 9 7 Keramický střep je oddělená část nebo celý keramický výrobek. 8 Šamot vzhledem ke svým vlastnostem a z hlediska praktického užití náleží k žáruvzdorné keramice. 9 Zdroj: Moderní panelák [online]. 2009. Dlažby a obklady - vlastnosti keramických materiálů. 15
Keramika je vedle kamene a dřeva jedním z nejdéle používaných materiálů v lidské historii a vůbec prvním záměrně uměle vyrobeným materiálem. V současné době má keramika zásadní význam především ve výrobě stavebních hmot (cihlářské výrobky, dlažba, obklady). Odhaduje se, že pouze cihlářské výrobky (zdící prvky, stropní prvky, krytina) představují zhruba 7% objemu stavebnin vyráběných ve vyspělých zemích a po betonu a živičných výrobcích tak zaujímají třetí místo v celkové produkci stavebních hmot. Keramika se uplatňuje rovněž ve výrobě užitkového a okrasného zboží (nádobí, zdravotnická keramika, umělecké a dekorativní předměty), jako žáruvzdorné a tepelně izolační žáruvzdorné hmoty nebo materiály pro elektrotechniku. 10 Tato pestrá oblast využití a široká škála různorodých vlastností určují, proč jsou keramické výrobky důležitou součástí lidského života. 3.2 Sortiment Sortiment je dle Linharta 11 souhrn produkce nebo nabídky podle typů, druhů značek, rozměrů a podobně, který je v obchodě k dispozici. Keramické výrobky se dle použití dělí následovně: stavební keramika (cihlářské výrobky, kamenina, pórovinové obkládačky), zdravotnická keramika, žáruvzdorná keramika, technická keramika (konstrukční a elektrotechnická), speciální keramika. S ohledem na zaměření práce jsou dále popsány pouze výrobky stavební a zdravotnické keramiky. 10 Zdroj:JIRÁSEK, Jakub; VAVRO, Martin. Nerostné suroviny a jejich využití [online]. [2008]. Keramika. 11 Zdroj: LINHART, Jiří, et al. Slovník cizích slov : pro nové století. 2005. s. 346. 16
3.2.1 Stavební keramika Pro snazší orientaci je možné keramické výrobky, o nichž je v práci pojednáváno, znázornit následovně. Obr. 1 Členění stavební keramiky Stavební keramika Cihlářské výrobky Kameninové výrobky Pórovinové výrobky Porcelánové výrobky Výrobky pro svislé konstrukce Stavební keramika Cihly plné cihly Cihly děrované dlaždice Keramické dílce pásky Prvky pro speciální účely cihly kanalizační, studnovky, Kanalizační keramika Cihelné dlaždice a obkladačky aj. Chemická keramika Výrobky pro vodorovné Výrobky pro pálenou krytinu Výrobky pro zvláštní účely Zdroj: autorka diplomové práce 17
Cihlářské výrobky Cihlářské výrobky představují pórovité keramické výrobky charakteristicky zbarvené do červena, červenohněda nebo okrova. Hlavní surovinou pro výrobu jsou cihlářské jíly a hlíny, jako přísady slouží písek a další ostřiva (např. popílek), ke zvýšení pórovitosti a tepelně izolačních vlastností se přidávají spalitelné látky (dřevěné piliny, práškové uhlí). 12 Cihlářské výrobky, jejich třídění a vlastnosti, jsou popsány v normě ČSN 72 2600 Stavební suroviny, materiály a výrobky Cihlářské pálené výrobky. Dle této ČSN se cihlářské výrobky třídí podle použití následovně: výrobky pro svislé konstrukce, výrobky pro vodorovné konstrukce, výrobky pro pálenou krytinu, výrobky pro zvláštní účely. 13 Do prvků pro svislé konstrukce je pak možné zařadit cihly plné, cihly děrované, keramické dílce, cihelné dlaždice a obkladačky, keramické dlaždice a prvky pro speciální účely (například cihly kanalizační, komínové, studnovky apod.) a jiné výrobky. Kamenina Adámek a kolektiv uvádí, že pod pojmem kamenina si obvykle představujeme těžké keramické výrobky. Podle bruselské definice z roku 1955 kamenina znamená keramický střep, který je hutný, nepropustný, dostatečné pevný, aby odolával rýpání ocelovým hrotem, částečně slinitý. Obecně říkáme, že kamenina je hutná keramika s hutným střepem, malou nasákavostí, velkou pevností a odolností proti chemikáliím a abrazivním látkám. 12 Zdroj:JIRÁSEK, Jakub; VAVRO, Martin. Nerostné suroviny a jejich využití [online]. [2008]. Keramika. 13 Zdroj: ADÁMEK, Jiří, et al. Stavební látky : keramika, dřevo, kovy a sklo. [199?]. s. 8-18. 18
Jirásek a Vavro doplňují, že kamenina je typ keramiky z přírodních (eventuálně zčásti vypálených) surovin. Hlavní surovinou pro výrobu kameniny jsou tzv. kameninové jíly. Kamenina je keramikou s šedým nebo hnědým střepem. Pro třídění kameninových výrobků se používá od roku 1995 norma ČSN EN 295 (72 5201) Svinuté pálené trouby a fitinky a troubové spojky pro odvodnění a odpady. Kameninové výrobky lze roztřídit do tří skupin: stavební kamenina, kanalizační kamenina, chemická kamenina. Do skupiny stavební kameniny je možné zařadit kameninové dlaždice, kameninové cihly a kameninové pásky. Kameninové dlaždice jsou určené pro dláždění. Jsou velmi tvrdé, se střepem odolným proti obroušení, používané v provozech s vyšším mechanickým namáháním, uložené na pevný základ pro terasy, haly a výrobu továrních podlah. Kameninové pásky se používají na obklady fasád vystavených přímým účinkům povětrnostních změn, případně jsou vhodné o pro dekorační úpravu interiérů. Musí být mrazuvzdorné při minimálně patnácti zmrazovacích cyklech. 14 Porcelán Jako porcelán se označují slinuté, bílé a v tenké vrstvě průsvitné, vodu ani plyny nepropouštějící keramické výrobky, zhotovené z jemně mleté směsi kaolínu, křemene a živce. Porcelán se vyznačuje vysokou pevností, prakticky nulovou nasákavostí, vysokou chemickou odolností, odolností proti změnám teploty, elektroizolačními vlastnostmi a rovněž dokonalou dlouhodobou stabilitou všech ostatních vlastností. 15 Technologie zpracování a výroba porcelánu z keramické hlíny byla objevena již v prvních stoletích našeho letopočtu v Číně. Porcelánu existuje v současnosti více druhů, 14 Zdroj: ADÁMEK, Jiří, et al. Stavební látky : keramika, dřevo, kovy a sklo. [199?]. s. 8-18. 15 Zdroj:JIRÁSEK, Jakub; VAVRO, Martin. Nerostné suroviny a jejich využití [online]. [2008]. Keramika. 19
které se vzájemně liší podílem jílů, křemene, živců a vápence. Rozeznáváme porcelán čínský, francouzský, fritový a míšeňský. Pórovina Pórovinou se souhrnně označují pórovité keramické výrobky, jejichž vypálený střep se vyznačuje bílou barvou a středně až jemně zrnitou strukturou. Složení keramické směsi je zpravidla blízké porcelánu. Ve srovnání s porcelánem má pórovina nižší pevnost, a proto je možno pórovinové výrobky použít jen tam, kde se na pevnost nekladou vysoké požadavky. Z póroviny se vyrábějí obkládačky, dále dlaždice, kachle, užitkové a dekorační předměty (např. hrnčířské výrobky) a v minulosti také zdravotnická a sanitární keramika. 16 Povrch všech pórovinových výrobků se opatřuje transparentní nebo barevnou glazurou. Ta zde neplní jen funkci estetickou, ale především je aplikována z praktických důvodů. Glazura musí učinit povrch výrobku nepropustným, protože vlastní střep je pórovinový a tedy velmi nasákavý. 3.2.2 Zdravotnická keramika Pojem zdravotnická keramika je souhrnný název pro tzv. instalační předměty, jako jsou umývadla, klozety, pisoáry, bidety, dřezy a podobně pro hygienická zařízení bytových, občanských i průmyslových staveb, dále pro vybavení lékařských zařízení, laboratoří a podobně. Vytváří se většinou litím z břečky do tlustostěnných rozebíratelných sádrových forem a opatřují se bílou nebo barevnou glazurou. 17 V literatuře jsou tyto výrobky označovány také jako sanitární keramika. Výrobky sanitární keramiky jsou definovány normou ČSN 72 4801 Výrobky zdravotnické keramiky názvy a definice. 16 Zdroj:JIRÁSEK, Jakub; VAVRO, Martin. Nerostné suroviny a jejich využití [online]. [2008]. Keramika. 17 Zdroj: ADÁMEK, Jiří, et al. Stavební látky : keramika, dřevo, kovy a sklo. [199?]. s. 8-18. 20
Norma ČSN 72 4801 určuje základní názvy a definice výrobků zdravotně-technických zařízení, vyráběných z porcelánu, slinuté keramiky a fajánse. 18 Podle této normy jsou výrobky zdravotnické keramiky z keramického materiálu, umísťované ve zdravotnických, obytných, veřejných a průmyslových budovách a dopravních prostředcích, sloužící k osobní hygieně člověka a mytí předmětů. Tedy umyvadla, dřezy, bidety, vany, záchodové mísy, pisoáry, splachovací nádrže apod. 19 3.3 Bytová a sanitární keramika Pod pojmem bytová keramika se v literatuře obecně rozumí keramické obkladové materiály užívané v exteriérech i interiérech domácností. Z tohoto obecného určení lze v literatuře nalézt definici vymezující obkladové materiály následovně. Keramické obkladové materiály jsou tenkostěnné výrobky stavební keramiky deskovitého tvaru, určené pro obklady stěn, podlah a jiných ploch v interiérech i v exteriéru. Vyznačují se vysokou trvanlivostí, snadnou údržbou jimi obložených ploch a vysokou estetickou úrovní. 20 Keramické obkladové materiály pórovinové výroba dělí na dvě základní skupiny, a to na obkládačky a dlaždice. Herainová uvádí, že obkládačky jsou výrobky s bílým nebo mírně nažloutlým střepem, s nasákavostí vyšší než 10%, na povrchu glazované. Vyrábějí se v základních tvarech čtvercové a obdélníkové. Dále se vyrábějí doplňkové tvary, zejména různé ozdobné prvky pro estetické dotvoření obkladů. Takovými prvky jsou například listely (obkladačky ve tvaru pásků, často bohatě zdobené), linka (úzký ozdobný pásek), bombato (ozdobný pásek v průřezu tvarovaný) a další. 18 Pórovitá keramika s jemným bělavým nebo nažloutlým střepem, glazurovaným bílou olovnatocíničitou glazurou, se označuje jako fajáns. Název pochází od italského města Faenzy, které představovalo centrum keramické výroby ve středověké Itálii. Zdroj: JIRÁSEK, Jakub; VAVRO, Martin. Nerostné suroviny a jejich využití [online]. [2008]. Keramika. 19 Zdroj: Technické normy.cz [online]. c2000-2008. ČSN 72 4801 - Výrobky zdravotnické keramiky. Názvy a definice. 20 Zdroj: HERAINOVÁ, Marcela. Keramické obkladové materiály. 2003. s. 11-22. 21
Herainová vymezuje dlaždice jako obkladové prvky deskovitého tvaru, sloužící k dláždění vnitřních podlah, vnějších prostor (např. teras, chodníků), ale i k obkladům vnějších i vnitřních stěn. Dlaždice se vyrábějí v základních tvarech čtvercové a obdélníkové. Kromě těchto základních tvarů se vyrábí řada zvláštních a doplňkových tvarů. Jsou to zejména sokly, sokly s požlábkem, schodovky, schodové lišty, rohy, kouty, okapnice a tak podobně. 21 Tyto doplňkové tvary bývají často označovány jako objektová keramika. Výrobky sanitární keramiky (v literatuře též někdy nazývané zdravotnické) jsou výrobky používané k uspokojování hygienických potřeb v civilizovaném světě. Výrobky zdravotnické keramiky tvoří nejčastěji vybavení koupelen a dalších hygienických zařízení. Jsou to: umyvadla různých typů, umývátka, sloupy k umyvadlům, kryty na sifony, klozety, bidety, urinály, pisoárová stání, sprchové vaničky, pedikérské vaničky, výlevky, dřezy, výrobky určené pro tělesně postižené apod. Dále se vyrábějí tzv. koupelnové doplňky držáky na toaletní papír, mýdelníky, držáky na ručníky, stojany na klozetové kartáče, toaletní desky atd. 22 Z technického hlediska lze o výrobcích zdravotnické keramiky říci, že střep je bílý, slinutý (s nasákavostí do 0,5%), velmi pevný, neprůsvitný, chemicky odolný. Označuje se jako porcelánové kamenina nebo poloporcelán. Porcelánu se podobá bělostí, jemnozrnnou strukturou, pevností, velmi nízkou nasákavostí, chemickou i mechanickou odolností, liší se neprůsvitností střepu. Výrobky jsou z estetických, ale zejména technických důvodů vždy glazované. 18 Glazura v těchto případech zajišťuje kromě hezkého vzhledu také praktickou stránku - snadnou omyvatelnost a údržbu. 21 Zdroj: HERAINOVÁ, Marcela. Keramické obkladové materiály. 2003. s. 11-22. 22 Zdroj: HERAINOVÁ, Marcela. Zdravotnická keramika. 2007. s. 9. 22
4 Velkoobchod Macmillanův slovník moderní ekonomie uvádí, že velkoobchod je zprostředkující stupeň distribučního řetězce. Velkoobchodníci jsou specializované firmy, které nakupují produkci od výrobců, kterou pak prodávají a distribuují maloobchodu. 23 Z tohoto obecného určení vymezil Pernica tři kategorie velkoobchodních subjektů, které jsou v současnosti nejběžnější. Velkoobchody jsou buď: a) samostatné podniky vybavené vlastními sklady nebo b) podniky provádějící pouze obchodní operace a organizující traťové dodávky, tzn. využívají skladů a dopravních prostředků poskytovatelů logistických služeb, výrobců zboží apod., anebo c) ústřední sklady filiálkových podniků a spotřebních družstev, které obsluhují většinou jen vlastní maloobchodní síť. 24 Hlavním předmětem činnosti velkoobchodu je: nákup velkých objemů spotřebního zboží z výroby a dovozu, jejich skladování a prodej maloobchodu; vyrovnávání časových rozdílů mezi výrobou a spotřebou vytvářením zásob a sezónním (před)zásobováním maloobchodu; vyrovnávání prostorových rozdílů mezi specializovanou a koncentrovanou výrobou na jedné straně a decentralizovanou spotřebou širokého sortimentu zboží a služeb na druhé straně; péče o kvalitu, nabídku a poptávku po zboží a obchodní výzkum trhu. 25 Pražská a kolektiv 26 rozlišují následující druhy velkoobchodní činnosti: dodávkový velkoobchod, samoobslužný velkoobchod, agenturní traťový velkoobchod, regálový velkoobchod. V literatuře je do velkoobchodních činností se spotřebním zbožím řazena ještě kategorie prodejní sklady. 27 23 Zdroj: PEARCE, David W., et al. Macmillanův slovník moderní ekonomie. c1992. s. 455. 24 Zdroj: PERNICA, Petr. Logistika pro 21. století : Supply chain management. 2005. s. 415. 25 Zdroj: HES, Aleš, REGNEROVÁ, Marta, HRUBÁ, Daniela. Obchodní nauka. c2004. s. 28. 26 Zdroj: PRAŽSKÁ, Lenka, et al. Obchodní podnikání : retail management. 2002. s. 39-42. 27 Tuto kategorii zavádí například Aleš Hes a kolektiv ve svých knihách Obchodní nauka nebo Velkoobchod a maloobchod. 23
Druhy velkoobchodu: Dodávkový velkoobchod je systém velkoobchodu, kdy se udržují zásoby ve skladě a zboží se rozváží na základě objednávky až do domu. Součástí prodejních služeb je i zajišťování propagačních a reklamních akcí, školení odběratelů, jejich personálu, technické služby, např. pro vybavování jednotek, v oblasti účetnictví, úvěrů a financování. 28 Agenturní traťový velkoobchod je taková obchodní činnost, jejíž funkce je dispozičně akviziční. Nezajišťuje tedy fyzický pohyb zboží přes vlastní sklad, ale organizuje dodávky z výroby či od jiných velkých dodavatelů odběratelům. 29 Samoobslužný velkoobchod je v literatuře také nazýván jako cash&carry. Pražská a kolektiv uvádí, že je určen pro menší odběry vlastním autem zákazníka, u něhož racionalizace přepravy zboží nehraje roli. Zákazníky samoobslužného velkoobchodu jsou nejčastěji provozovatelé různých pohostinství, drobní výrobci (např. cukráři nebo lahůdkáři) a maloobchodníci. U regálového velkoobchodu spočívá dle Pražské a kolektivu obchodní činnost na dohodě mezi velkoobchodem a maloobchodem. Podstata spočívá v tom, že maloobchodník prodává ve vymezené části prodejny (regálech) sortiment, který velkoobchodník dodává, doplňuje a obměňuje. To vše na velkoobchodníkovo riziko. Prodejní sklady (demigrosisté) zahrnují prodejny stavebnin a stavebních hmot, řeziva, pevných paliv a palivového dříví, hutních výrobků apod. Některé prodejní sklady preferují velkoodběratele motivované sníženými cenami podle velikosti odběru, jiné drobný prodej určený ke konečné spotřebě. 30 Pro nákup a prodej sanitární a bytové keramiky je nejpravděpodobnějším typem velkoobchodní činnosti prodejní sklad nebo dodávkový velkoobchod. 28 Zdroj: PRAŽSKÁ, Lenka, et al. Obchodní podnikání : retail management. 2002. s. 39-42. 29 Zdroj: CIMLER, Petr, et al. Retail management. 2007. s. 14. 30 Zdroj: HES, Aleš. Velkoobchod a maloobchod. 2004. s.10. 24
4.1 Nákupní činnost Nákupem se označují všechny činnosti podniku, které mají za cíl získání hmotných i nehmotných vstupů do podniku. V širším slova smyslu lze nákup podniku charakterizovat jako soubor činností podniku souvisejících se stanovením potřeb materiálových zdrojů na zabezpečení činnosti podniku a spojených s jejich obstaráváním, dopravou, příjmem, distribucí vstupů, řízením zásob a případnou jejich úpravou před předáním do výroby, kontrolou a reklamací nekvalitních vstupů. 31 Nákup je tedy soubor činností, který zabezpečuje vstupy pro podnik v požadovaném množství, kvalitě, sortimentu a v potřebný čas, a to vše při respektování kritéria optimálních (nikoliv však minimálních) nákladů. V průběhu nákupního procesu působí velké množství faktorů, které ovlivňují kvalitu a úroveň obchodem nabízených produktů a poskytovaných doprovodných služeb. Základními faktory ovlivňující nákupní rozhodnutí jsou dle Hofmana a Tomka tyto: Obr. 2 Faktory ovlivňující nákupní proces Faktory ovlivňující nákupní rozhodnutí Podmínky dodávky jakost množství cena čas dodavatel Zdroj: TOMEK, Jan, HOFMAN, Jiří. Moderní řízení nákupu podniku. 1999. s. 23-25. Podmínkami dodávky jsou myšleny dodací a platební podmínky konkrétní dodávky, které jsou stanoveny při podpisu kontraktu. Dodací podmínky mohou být blíže specifikovány dodací lhůtou a místem plnění dodávky. Dodací lhůta dodávek vyjadřuje 31 Zdroj: TOMEK, Jan, HOFMAN, Jiří. Moderní řízení nákupu podniku. 1999. s. 16-25. 25
dobu, která uplyne od předání objednávky odběratele až po dodání zboží dodavatelem na odběratelem určené místo. 32 Kratší dodací lhůty obecně prosazují odběratelé, neboť jim to umožňuje držet nižší hladinu zásob na skladě, naopak dodavatelé prosazují ze stejného důvodu dodací lhůty delší. Místem plnění dodávek je místo, kde vlastnictví i rizika přechází na odběratele. Jakost souvisí s vhodností materiálu nebo výrobku pro zamýšlený účel. Hofman a Tomek radí užít hodnotovou analýzu, která nám pomůže určit, zda výrobek přinese stejnou hodnotu s nižšími náklady nebo vyšší hodnotu při stejných nákladech. Množství je důležitým faktorem, neboť nákup nadměrného množství výrobků nebo materiálu je spojen s rizikem znehodnocení zásob a vysokých skladovacích nákladů. Nákup v malých množstvích zase znamená častější objednávky, vyšší jednotkové náklady a riziko neuspokojení poptávky. Souhrnně je možné jakost a množství nazvat jako dodací kvalita, kdy dodací kvalita dodávek vyjadřuje dodací přesnost podle způsobu dodávky, množství a strukturu dodávky. 32 Čas je jedním z klíčových faktorů nákupní činnosti podniku. Hofman a Tomek uvádí, že jde o načasování objednávky a určení objemu dodávky. Jestliže například podnikatel objednává na dlouhou dobu dopředu, jeho provozní kapitál je vázán v zásobách. 33 Naopak pokud nastane situace nedostatečných dodávek, vzniká riziko ztráty zájmu spotřebitelů a následná neprodejnost zásob. Snahou podniku není nakupovat za cenu nejnižší, ale za cenu optimální. Tedy za nejnižší možnou cenu, ale při dodržení požadované kvality. Výběr dodavatele ovlivňuje nákupní proces zásadním způsobem. Je vhodné dodavatele před započetím spolupráce blíže poznat, aby si podnik mohl být jist, že vybraný dodavatel je pro spolupráci vhodný. Většina úspěšně fungujících firem pak provádí pravidelné hodnocení i těch dodavatelů, s nimiž již spolupráce běží. 32 Zdroj: HES, Aleš. Velkoobchod a maloobchod. 2004. s. 31-32. 33 Zdroj: TOMEK, Jan, HOFMAN, Jiří. Moderní řízení nákupu podniku. 1999. s. 16-25. 26
5 Rizika v obchodní činnosti Při provádění obchodních operací dochází k riziku na straně kupujícího i prodávajícího. Riziko je nebezpečí nezdaru, ztráty. V ekonomickém pojetí je riziko hlavní motivační prvek ovlivňující rozhodování podnikatelů, vyplývá z nutnosti volby. Princip snižování rizika rozděluje riziko na řadu menších. 34 Hlavními typy rizik, se kterými se podniky setkávají, jsou dle Machkové 35 tato: rizika tržní, rizika přepravní rizika kurzová, rizika komerční, rizika teritoriální, rizika odpovědnostní. Riziko tržní nese každý podnikatelský subjekt působící na domácím i zahraničním trhu. Machková uvádí, že změna tržní situace může být způsobena různými příčinami, například změnou celkové konjunkturní situace v určité zemi nebo skupině zemí, změnou vztahu nabídky a poptávky, změnami v technologii, sezónními výkyvy a podobně. Vyskytuje se ve třech základních formách. Jako riziko odbytu, kdy podnik nedosáhne předpokládaného hospodářského výsledku v důsledku neprodejnosti výrobků; riziko při nákupu, kdy kupující na trhu nezíská požadované zboží; riziko spojené se změnou cenových relací. Nejvíce je vnímáno tržní riziko při uzavírání dlouhodobých kontraktů, dodávek kompletních zařízení nebo investičních celků. V obchodech s delším obchodním cyklem se dodavatel někdy snaží zajistit pro případ vzestupu nákladů. Tomuto účelu slouží tzv. klouzavé cenové doložky. Pokud podobné doložky nejsou v kontraktu realizovatelné, má výrobce možnost zajistit se před rizikem vzestupu cen surovin využitím burzovních termínových obchodů. 35 34 Zdroj: Encyklopedický dům. Encyklopedický slovník. 1993. s. 928 35 Zdroj: MACHKOVÁ, Hana, et al. Mezinárodní obchodní operace. 2003. s. 146-150. 27
Riziko komerční je riziko spojené s výběrem obchodního partnera a jeho schopností dostát svým závazkům. Základním způsobem minimalizace rizika je dle Machkové dostatek spolehlivých informací o druhu zboží, obchodním partnerovi, jeho vlastnické a právní formě, obchodní zdatnosti a finanční situaci. Böhm a Janatka 36 radí odvolávat se při uzavírání kontraktu na mezinárodní standardy pro označení zboží, užití signa na obalech pro zajištění vhodného způsobu manipulace se zbožím. Dále doporučují veškerá předvídatelná rizika, kterými zpravidla bývají rizika přepravní nebo platební, zajistit pojištěním těchto rizik. Rizika přepravní jsou spojena s mezinárodními obchodními operacemi s hmotným zbožím. Během dopravy může dojít ke ztrátě nebo poškození zboží. Škodu utrpí ten, kdo v daném okamžiku toto riziko nesl. Prevence tohoto rizika spočívá v jasném vymezení místa a okamžiku přechodu rizika ztráty nebo poškození zboží. 37 Okamžiku přechodu rizika z prodávajícího na kupujícího se většinou ve smlouvě sjednává výslovně, a to stanovením určité dodací parity. Dodací parita (nebo dodací podmínka) vyjadřuje povinnost smluvních stran v souvislosti s dodávkou a převzetím zboží. Jde o součást vztahů mezi prodávajícím a kupujícím a z tohoto vyplývající stanovení: způsob a místa dodání zboží odběrateli, místa a okamžiku přechodu úhrady nákladů spojených s dodávkou zboží, místa a okamžiku přechodu rizik, Povinností smluvních stran při zajišťování dopravy, opatření průvodních dokladů, zabezpečení pojištění, kontroly, celního odbavení. 38 Teritoriální rizika souvisí především s nejistým vývojem politické, ekonomické a sociální situace v jednotlivých státech. Svatoš a kolektiv je dělí následovně: politická rizika války, revoluce, změny režimů, fiskální a monetární reformy, cenová kontrola ze strany státu, obchodní restrikce, 36 Zdroj: BÖHM, Arnošt, JANATKA, František. Pojištění úvěrových rizik v mezinárodním obchodě. s.74. 37 Zdroj: MACHKOVÁ, Hana, et al. Mezinárodní obchodní operace. 2003. s. 146-150. 38 Zdroj: SVATOŠ, Miroslav, et al. Zahraniční obchod : teorie a praxe. 2009. s. 164. 28
makroekonomická rizika inflace, změny úrokových sazeb a další, sociální rizika teroristické ohrožení, změny sociálních postojů, přírodní rizika zemětřesení, záplavy, hurikány a podobně. Častým východiskem pro analýzu rizikovosti určitého teritoria je institucionální rating. Jedná se o koncepty publikované řadou renomovaných institucí, jejichž cílem je na základě určitého počtu hodnotících kritérií posoudit atraktivitu země z dlouhodobého hlediska jako odbytového trhu či jako příjemce přímých zahraničních investic. 39 Stanovení teritoriální rizikovosti jednotlivých zemí v rámci OECD slouží k odhadu míry rizika, s jakým je země schopná dostát svým zahraničním dluhům. Klasifikace zemí podle míry teritoriálního rizika se provádí periodicky na základě výsledků ekonometrického modelu zpracovávajícího nejaktuálnější údaje MMF a Světové banky. Země jsou klasifikovány do 7 rizikových kategorií, kde 7. kategorii představují země s nejvyšší úrovní teritoriálního rizika a 1. kategorii země s minimální úrovní rizika. Zvláštní skupinu zemí představuje kategorie 0 (nula), kde jsou zařazeny země s vysokými příjmy na obyvatele (minimálně 9 656 USD). 40 Kurzová rizika vznikají v souvislosti s pohybem kurzů jednotlivých měn. Kurzová rizika se vyskytují nejvíce u dlouhodobých kontraktů s pevně stanovenými cenami nebo u operací dlouhodobými dodacími lhůtami a u úvěrových operací. Absolutní ochrana před vlivem a dopadem kurzového rizika neexistuje, neboť není možné předcházet veškerým podnětům vyvolávající kurzovou změnu dvou měn. K nejvýznamnějším faktorům, které ovlivňují výskyt kurzového rizika, je výběr měny, v níž bude mezinárodní závazek vyjádřen a v níž dojde k úhradě transakce. Dalšími nástroji pro omezení nežádoucího kurzového rizika jsou operace na devizových trzích. 39 Zdroj: ZINECKER, Marek. Řízení exportních zakázek z pohledu průmyslového podniku. MM Průmyslové spektrum [online]. 2006. 40 Zdroj: CzechTrade. Klasifikace zemí podle míry teritoriálního rizika [online]. 2005. 29
6 Výsledky zahraničního obchodu Rozčlenění výrobků do skupin pro analýzu zahraničního obchodu vychází z Nařízení Komise (ES) č. 948/2009 ze dne 30. září 2009, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku. Analýza zahraničního obchodu (dovozu a vývozu) s keramickými výrobky je provedena s ohledem na zaměření práce pro skupiny 6907, 6908 a 6910 čtyřmístného Harmonizovaného systému. Zboží spadající do těchto skupin má třídění, které je patrné z tabulek č. 4-7 zařazených v příloze č. 4.1. Všechny výrobky jsou podle citovaného Nařízení zařazeny do Třídy XIII Výrobky z kamene, sádry, cementu, osinku (azbestu), slídy nebo podobných materiálů; keramické výrobky; sklo a skleněné výrobky. Podrobněji do odstavce č. 69 Keramické výrobky, skupiny č. II Ostatní keramické výrobky. Z důvodu rozdílných měrných jednotek u skupin 6907,6908 a skupiny 6910, v nichž je zahraniční obchod sledován, není možné provést analýzu souhrnně za všechny tři skupiny. Je nutné analyzovat vývoz a dovoz zboží ve dvou částech. 30
Tab. 1 Výsledky zahraničního obchodu za rok 2007-2009 41 2007 2008 2009 ukazatel import export bilance obrat import export bilance obrat import export bilance obrat měr.j. tis. CZK měr.j. tis. CZK tis. CZK tis. CZK měr.j. tis. CZK měr.j. tis. CZK tis. CZK tis. CZK měr.j. tis. CZK měr.j. tis. CZK tis. CZK tis. CZK 6907 6908 6910 celkem 1818277* 457 067 4 583 982 735 749 278 682 1 192 816 2 198 900 507 163 4 153 912 629 744 122 581 1 136 907 1 462 140 418 271 3 711 571 574 004 155 733 992 275 z toho EU 1645901* 412 400 3 849 836 668 072 255 672 1 080 472 1 951 173 451 125 3 520 283 573 534 122 409 1 024 659 1 272 133 363 563 3 493 553 543 543 179 980 907 106 celkem 9889219* 1 886 567 14 852 320 1 943 411 56 844 3 829 978 11 853 862 1 952 598 13 883 107 1 707 152-245 446 3 659 750 8 631 997 1 673 673 11 427 045 1 523 122-150 551 3 196 795 z toho EU 9149532* 1 769 910 12 476 411 1 703 496-66 414 3 473 406 10 762 230 1 785 094 10 656 356 1 416 658-368 436 3 201 752 7 441 890 1 465 535 10 388 130 1 386 072-79 463 2 851 612 celkem 16729921* 772 124 36 451 396 1 810 628 1 038 504 2 582 752 15 085 425 709 594 32 953 989 1 606 200 896 606 2 315 794 12 479 296 615 305 23 480 146 1 283 962 668 657 1 899 267 z toho EU 11814368* 608 908 30 554 359 1 445 787 836 879 2 054 695 10 014 279 540 675 26 818 033 1 261 827 721 152 1 802 502 7 633 505 465 099 19 900 872 1 062 355 597 256 1 527 454 Zdroj: Statistika zahraničního obchodu [online]. Dostupné z WWW: <http://apl.czso.cz/pll/stazo/stazo.stazo>. Výpočet: autorka diplomové práce 41 Podrobnější analýza je uvedena v části příloh jako pod číslem 4.2, tabulky č. 8-22 * Měrnou jednotkou je pro skupinu 6907 a 6908 dle celního sazebníku m 2, pro skupinu 6910 je měrnou jednotkou kg
Základním trendem patrným z tabulky č. 1 je, že bylo ve sledovaném období více obchodováno se zbožím skupiny 6908 (s výrobky glazovanými). V průměru bylo dovážené množství glazovaných výrobků 5,5krát vyšší než výrobků neglazovaných. V případě exportu bylo vyváženo v průměru 3,5krát více glazovaného zboží skupiny 6908 než neglazovaných výrobků skupiny 6907. Tato skutečnost plyne patrně z povahy zboží a z vlastností, kterými zboží disponuje. Glazované výrobky nacházejí širší uplatnění v domácnostech, nemocničních zařízeních, hotelech a podobně díky své snadné údržbě a schopnosti vyhovět přísným hygienickým požadavkům. Srovnání importu a exportu zboží skupiny 6907 a 6908 je provedeno v grafech č. 1 a 2. Graf 1 Import zboží skupiny 6907 a 6908 Zdroj: autorka diplomové práce 32
Graf 2 Export zboží skupiny 6907 a 6908 Zdroj: autorka diplomové práce V rámci skupiny 6907 bylo nejvíce zboží obchodováno v roce 2007, přičemž v dalších letech je patrný sestupný trend. Pokles obchodní aktivity byl způsobem především poklesem exportu, kde platí, že nejvíce zboží bylo obchodováno v roce 2007 a dále množství exportovaného zboží klesá. U dovozu zboží není možné z důvodu nedostatečné délky časové řady pozorovat trend žádný. Graf 3 Obrat - skupina 6907 Zdroj: autorka diplomové práce 33
Ve všech sledovaných letech byla obchodní bilance České republiky kladná. Tento jev je možné sledovat i při vyjádření v měrných jednotkách. Většina obchodu, který byl realizován, se uskutečnil v rámci vnitrounijního obchodu 42. V případě přijetí zboží bylo v roce 2007 s členskými zeměmi EU obchodováno 90,52% celkového množství zboží. Postupně došlo k mírnému snižování podílu zemí EU na celkovém obchodu, v roce 2009 bylo ze zemí EU přijato 87% celkového obchodovaného zboží. Nejvýznamnějším obchodním partnerem byla Itálie, z níž bylo importováno 30-35% z celkově dovezeného zboží. V případě odeslání zboží bylo vývoj opačný. V roce 2007 bylo do zemí EU odesláno 83,54% celkového množství zboží, avšak v roce 2009 to bylo již 94,13%. Nejvýznamnějším obchodním partnerem bylo v tomto případě Německo, kam směřovalo 40-50% české produkce určené pro vývoz zboží. V rámci skupiny 6908 bylo nejvíce zboží obchodováno taktéž v roce 2007 a dále je patrná klesající tendence, stejně jako tomu bylo u neglazovaných výrobků. Graf 4 Obrat - skupina 6908 Zdroj: autorka diplomové práce 42 Pod pojmem vnitrounijní obchod se rozumí přijetí a odeslání zboží, které má status EU, a zboží v celním režimu aktivního zušlechťovacího styku nebo v režimu přepracování pod celním dohledem, které je dočasně odesíláno resp. přijímáno jiným členským státem, než ve kterém bylo do těchto režimů propuštěno. Zdroj: Intrastat EU [online]. Slovníček pojmů. 34
V prvním sledovaném roce byla obchodní bilance České republiky kladná, v dalších letech pak došlo k obratu na zápornou obchodní bilanci. Tento obrat byl způsoben změnami v exportu i importu a není možné v takto krátké časové řadě vypozorovat žádný trend, stejný vývoj vykazovalo i množství zboží vyjádřené v měrných jednotkách. I v rámci skupiny glazovaných výrobků byla většina obchodu realizována s členskými státy EU. V případě přijetí zboží se jednalo o zhruba 90% veškerého importovaného zboží, jen v posledním roce nastal pokles mírně pod tuto hranici. Nejvýznamnějšími obchodní partnery jsou pro Českou republiku Itálie a Polsko, ze kterých bylo do České republiky v každém roce přijato okolo 50% celkového importovaného glazovaného zboží zařazeného v této skupině. V případě odeslání zboží byla situace mírně jiná. V prvních dvou sledovaných letech bylo do zemí EU odesláno mírně nad 80% celkové produkce určené pro export, v posledním roce došlo k navýšení až na 90%. Nejvýznamnějším obchodním partnerem bylo Německo, kam směřovala v průměru třetina celkové exportované produkce. V rámci skupiny 6910, tedy sanitární keramiky, bylo nejvíce zboží obchodováno v roce 2007 a od tohoto roku je pak možné sledovat pokles obchodu. To bylo způsobeno jak klesající tendencí exportu, tak i importu v jednotlivých letech. Graf 5 Obrat - skupina 6910 Zdroj: autorka diplomové práce 35
Bilance České republiky byla ve všech sledovaných letech kladná, což znamená, že bylo více exportováno nežli importováno. Množství exportovaného zboží bylo v průměru dvounásobné než množství importovaného. Většina obchodních operací byla opět prováděna v rámci vnitrounijního obchodu, avšak podíl členských zemí EU nebyl v rámci této skupiny tak vysoký, jak tomu bylo u dvou předešlých skupin. V případě přijetí bylo ze zemí EU přijato okolo 70% množství celkového importované zboží této skupiny a podíl EU se každým rokem snižoval. Nejvýznamnějším obchodním partnerem v rámci zemí EU bylo Polsko (z Polska bylo přijato v průměru okolo 20% celkového množství). Dalším důležitým obchodním partnerem se stala Čína, z níž k nám bylo dovezeno také v průměru okolo 20% celkového importovaného množství sanitární keramiky. Tato skutečnost poukazuje na sílící vliv Číny na zahraniční obchod České republiky. Je vidět, že čínské výrobky nezaplavují pouze český trh s textilem, ale i další dílčí trhy. V případě odeslání bylo do zemí EU odesláno v každém sledovaném roce mírně nad 80% celkové produkce určené pro export. Nejvýznamnějším obchodním partnerem bylo i v rámci obchodu se sanitární keramikou Německo, kam bylo odesláno v průměru 20% celkové exportované produkce. 36
7 Představení velkoobchodu Společnost byla založena v roce 1993, působí na českém trhu již osmnáctým rokem. V tomto roce také byla zapsána do obchodního rejstříku jako společnost s ručením omezeným, jejíž předmět podnikání byl následující: koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej, zprostředkovatelská činnost, silniční motorová doprava. Postupně během následujících let byl předmět činnosti rozšířen o: provádění jednoduchých a drobných staveb, jejich změn a odstraňování, reklamní činnost a marketing, vodoinstalatérství. Společnost se specializuje na prodej zboží pro stavbu, rekonstrukci a modernizaci domů nebo bytů. Dále se zabývá prodejem zboží pro stavbu a rekonstrukci koupelen. Sortiment je tak možné rozdělit do tří velkých skupin stavebniny, bytová keramika a sanitární keramika a technika. Koupě a především prodej zboží se uskutečňují velkoobchodním i maloobchodním způsobem. Mimo samotný prodej zboží obchod poskytuje doprovodné služby, jsou jimi zejména: poradenská činnost, konzultace architekta, zhotovení grafických návrhů koupelen a interiérů ve 3D provedení v počítačové formě, naložení zakoupeného zboží do aut, nakládání zboží na paletách vysokozdvižným vozíkem, doprava zakoupeného materiálu na určené místo, vyřízení finančních půjček. 37