TESTOVÁNÍ 7. TŘÍD, POTENCIÁLY 27 Projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu, státního rozpočtu ČR a rozpočtu hlavního města Prahy Tento materiál obsahuje výklad a podrobný návod ke studiu výsledků srovnávacího testování 7. tříd základních škol, které proběhlo v rámci projektu Testování 7. tříd, Potenciály 27. Každá škola, která se testování účastnila, najde v této zprávě základní souhrnné výsledky, detailní výsledky žáků i výsledky tříd a komentovaný návod k interpretaci tabulek a grafů. SOUHRNNÁ ZPRÁVA Testování 7. tříd, Potenciály únor, březen 27
STRUKTURA ZPRÁVY struktura zprávy 2 úvod 3 o charakteristika projektu 3 o jak číst výsledky v této zprávě 3 základní pojmy 4 souhrnná část souhrnné výsledky testování a některé trendy ve vzdělávání 5 o kvalita dat 5 o počty zúčastěných škol, tříd a žáků 6 o souhrnné výsledky testů 6 o volba studia na střední škole 7 o adekvátnost volby SŠ 8 o vybrané důvody rodičů spojené s volbou dalšího studia 9 o zájmy žáků 1 o vybavenost domácnosti studijní zázemí 12 komentované příklady výstupů testová část modelový návod k interpretaci 13 o souhrnné výsledky za školu 13 relativní postavení školy 13 tabulka souhrnných výsledků 14 průměrný po třídách 14 o souhrnné výsledky za třídu 15 přehled částí a dovedností v testu OSP 15 analýza částí OSP 15 tabulka podrobných výsledků žáků 16 tabulka zájmu o další studium 17 analýza po úlohách 18 komentované příklady výstupů dotazníková část modelový návod k interpretaci 19 zájem žáků o typ středoškolského studia 19 průměrný OSP podle zájmu o typ SŠ studia 2 soulad studijních předpokladů a výsledků školní výuky 2 zájmy žáků 21 vybavenost domácností studijní zázemí 22 rozdělení testu na jednotlivé části 23-2 -
ÚVOD Charakteristika projektu Hlavním cílem projektu Testování 7. tříd, Potenciály 27 je identifikovat žáky, kteří mají dostatečné předpoklady k úspěšnému vysokoškolskému studiu, a to nezávisle na současných studijných výsledcích, záměrech, sociálním a kulturním postavení rodiny. Dále zhodnotit jejich studijní předpoklady, pomoci jim s volbou střední školy a sdělit škole komplexní informace o studijních předpokladech žáků. Testování žáků 7. tříd je součástí projektu Tvorba evaluačních a autoevaluačních postupů pro ZŠ a SŠ na území hl. m. Prahy (EVALUACE). Tento projekt je financován z prostředků Evropského sociální fondu, státního rozpočtu ČR a rozpočtu hlavního města Prahy. Výstupy z testování jsou koncipovány tak, aby posloužily jak samotným žákům, resp. jejich rodičům, tak škole. Výstupem pro žáky je brožura s detailními výsledky testu OSP v tabulkové a grafické podobě včetně komentářů, doporučení k další přípravě a zhodnocení volby plánovaného studia na SŠ. Druhou částí výstupu je zpráva pro školy, kterou nyní čtete. Zpráva vám na úrovni jednotlivých žáků i tříd školy poskytne obraz toho, jakou měrou se škole daří naplňovat vzdělávací aspekty a v čem jednotliví žáci nebo třídy vynikají oproti průměrné úrovni svých vrstevníků, případně v čem úrovně ostatních prozatím nedosahují. Díky informacím o znalostech a dovednostech každého žáka budou moci učitelé lépe plánovat, diferencovat a individualizovat výuku a stanovovat si přesnější cíle. Další a podrobnější informace najdete na www.scio.cz/skoly/zs/potencialy. Jak číst výsledky v této zprávě Zpráva pro školy má dva celky manuál se souhrnnou zprávou a analytickou část. Manuál je tato brožura, která je průvodcem pro vyhledávání a interpretaci výsledků a obsahuje některé souhrnné výsledky testování. Analytická část zprávy je blok grafů a tabulek za každou třídu a školu jako celek, zde naleznete veškeré výsledky testování. Doporučujeme vám, abyste se nejdříve seznámili s manuálem, protože se pak budete v grafech a tabulkách analytické části lépe orientovat a také budete znát význam důležitých pojmů. Všem, kteří budou pracovat s výslednými výstupy, doporučujeme manuál a analytickou část zprávy v elektronické podobě. Ty jsou ke stažení v aplikaci ScioDat na www.scio.cz/1/sciodat. - 3 -
ZÁKLADNÍ POJMY Tato část vysvětluje některé důležité pojmy a termíny, které se objevují v následujícím textu. Doporučujeme vám přečíst si tuto část ještě před samotným čtením zprávy. S podrobnějším komentářem těchto pojmů a s návodem k interpretaci se pak setkáte také u některých grafů. Referenční rámec Je to skupina, se kterou vaši školu, třídy nebo studenty porovnáváme. Nejužívanějším referenčním rámcem v této zprávě je skupina všech zúčastněných škol a skupina podobného typu škol (ZŠ, víceletá gymnázia atd.). Skóre Je dáno součtem bodů za test. Za každou správně vyřešenou úlohu získává žák 1 bod, za nesprávně vyřešenou úlohu se odečítá bod nebo část bodu: u úlohy se čtyřmi možnostmi je to jedna třetina bodu, u úlohy s pěti možnostmi jedna čtvrtina bodu a u úlohy s rozhodováním ano ne jeden bod. Pokud student úlohu vynechá, nic se nepřičítá ani neodečítá. Úspěšnost (čistá úspěšnost) Vyjadřuje poměr mezi skóre dosaženým v celém testu a maximálním ziskem bodů, kterého bylo možné v testu dosáhnout. V našem případě tento maximální možný zisk odpovídá počtu úloh v testu. Čistá úspěšnost může nabývat i záporných hodnot, a to v případě, že je dosaženo záporného skóre (tj. při velkém počtu chybných odpovědí). Hrubá úspěšnost Vyjadřuje procentuální poměr mezi počtem správných odpovědí a počtem všech úloh. Hrubá úspěšnost není nikdy menší než čistá úspěšnost a nemůže nabývat záporných hodnot. Percentil Pořadí účastníka testu přepočtené na stupnici 1 ( = nejhorší, 5 = přesný střed, 1 = nejlepší). Percentil lze též interpretovat jako počet procent těch, které účastník předstihl. Pokud se např. testu zúčastnilo 5 žáků, pak účastník s em 8 předstihl 8 %, tj. 4 ostatních a umístil se na 1. místě. Skupinový Pro porovnání škol stejného typu je nutné vzít v úvahu pouze studenty z těchto škol a ostatní pominout. Skupinový tedy označuje, který se vztahuje jen k žákům stejného typu školy (G, OA, SPŠ, SOŠ, SOU). Např. žák víceletého gymnázia s em 7 a skupinovým em 55 předstihl 7 % všech účastníků testování, avšak jen 55 % žáků víceletých gymnázií. Směrodatná odchylka Vyjadřuje variabilitu číselné řady (např. jak moc různé jsou výsledky žáků ve třídě). Jde o poměrně složitě vypočítanou veličinu. Říká, nakolik se sledovaná hodnota vzdaluje od průměru. Čím je menší, tím jsou jednotlivé výsledky (např. výsledky testu ) podobnější. - 4 -
SOUHRNNÁ ČÁST Tato část obsahuje obecný souhrn výsledků testování, počty zapojených škol a informace o kvalitě dat získaných z testů a dotazníků. Hlavní část tvoří souhrnné výsledky testování a dotazníkového šetření v textové i grafické podobě s komentářem k těmto výsledkům. Doporučujeme vám, abyste tyto souhrnné údaje interpretovali v souvislosti s grafy, které dostanete za školu a za jednotlivé třídy. Díky této části zprávy se dozvíte souhrnné výsledky testování a seznámíte se i s některými trendy ve výukovém procesu. Kvalita dat Kvalitní data jsou pro výsledek testování stěžejní. Bez nich by nemohl být v pořádku ani výsledek zpracování. Na kvalitu dat má největší vliv přístup školy, resp. žáků k testování a následná konverze odpovědí z vyplněných testů a dotazníků do elektronické formy. Školy mohou předávat data dvěma způsoby zápisem do databáze po internetu nebo formou záznamových archů. První metoda je výrazně spolehlivější, leč bohužel pracnější. Proto volí nemalá část škol časově méně náročnější, ale k možným chybám náchylnější záznamové archy. Největší problém plyne právě z nedodržení instrukcí správného vyplnění archů. Většina škol zasílá data v pořádku nebo jen s drobnými chybami, které se nám často podaří odstranit. U některých škol však jde o chyby závažnější, které odstranit nelze. Neumíme např. řešit situaci, kdy dva žáci v jednom předmětu vyplní v záznamovém archu stejné číslo nebo naopak žádné číslo, ani situaci, kdy není vyplněn identifikační údaj třídy nebo škola nevyplní údaje o třídě a žácích do databáze ScioDat. Takové chyby samozřejmě vedou k tomu, že by chybující škola mohla dostat poněkud zmatené výsledky. V některých případech by taková závadná data poškodila i zpracování výsledků pro ostatní školy. Z toho důvodu nejednoznačně identifikovatelné výsledky ze zpracování vyřazujeme. Do zpracování jsme po náročných opravách zařadili cca 98 % výsledků zaslaných na záznamových arších a dotaznících. Celkem bylo zasláno 1668 záznamových archů (98,3 % bylo použitelných pro zpracování), 5497 žákovských dotazníků (97,8 % bylo použitelných pro zpracování) a 5134 rodičovských dotazníků (98,1 % bylo použitelných pro zpracování). Doplňující údaje o návratnosti dotazníků naleznete v tabulce tb1. Hledáme stále nová opatření, která počet chyb omezí (např. nedovolí zadávat do ScioDatu neplatné údaje), varují před možnou chybou a vzniklé chyby napraví (např. již opravujeme vadný kód školy, pokud jej má jen několik žáků). Přesto musíme znovu apelovat na školy, aby datům věnovaly maximální pozornost, měly pochopení pro nutnost zadávání některých údajů do Sciodatu a četly doprovodné instrukce. Čím kvalitnější data nám pošlete, tím kvalitnější dostanete výsledky. navrácené dotazníky Návratnost dotazníků % navrácených k počtu testů spárované dotazníky s testem % spárovaných k počtu testů žákovské dotazníky 5378 93,1 5194 89,9 rodičovské dotazníky 534 87,2 4878 84,5 tabulka tb1 Dotazníků jsme obdrželi a následně zařadili do zpracování o něco méně než testů OSP. Vzhledem k tomu, že výstupy z dotazníku jsou v mnoha případech vázány na výsledek testu OSP, je nutné k dotazníku žáka najít jeho test OSP. Tento podíl je ještě o něco menší než u návratnosti. Přesto je množství dotazníků použitelných pro zpracování velmi příznivé, zejména pak u rodičovského dotazníku, kde návratnost převýšila 8 %. - 5 -
Počty zúčastněných škol, tříd a žáků Zpráva komentuje výsledky testování, které proběhlo v rámci projektu Testování 7. tříd, Potenciály, realizovaného společností Scio v únoru a březnu 27. Do testování bylo přihlášeno celkem 7867 žáků ze 161 škol (3342 žáků z 8 mimopražských škol a 3525 žáků z 81 pražských škol). Celkem bylo zpracováno 5662 žáků ze 147 škol (2995 žáků ze 79 mimopražských škol a 2667 žáků z 68 pražských škol). Největším důvodem úbytku byla částečná kolize termínu testování s jarními prázdninami. Podrobnější údaje naleznete v tabulce tb2. Počet žáků, tříd a škol podle zastoupení v krajích Kraj Počet škol Počet tříd Počet žáků Hlavní město Praha 68 137 2737 Středočeský kraj 1 17 31 Jihočeský kraj 7 14 288 Plzeňský kraj 4 6 138 Karlovarský kraj 4 7 142 Ústecký kraj 7 14 275 Liberecký kraj 2 7 129 Královéhradecký kraj 5 15 338 Pardubický kraj 3 8 165 Vysočina 13 22 355 Jihomoravský kraj 6 13 218 Olomoucký kraj 7 17 347 Zlínský kraj 5 8 155 Moravskoslezský kraj 6 11 187 Celkem 147 296 5775 tabulka tb2 Největší účasti bylo dosaženo v Praze, protože zde projekt hradil magistrát. Jednalo se přibližně o polovinu všech zúčastněných. V ostatních krajích byla účast menší průměrně 15 3 žáků na kraj. Souhrnné výsledky testů podíly řešených úloh Celkové průměrné výsledky test počet správně špatně vynechané nečtené skóre čistá úspěšnost průměrné výsledky hrubá úspěšnost OSP 5775 31,8 22,4 5,,8 23,5 39,1 52,9 49,9 tabulka tb3 Tato tabulka charakterizuje především kvalitu samotného testů. Test OSP vykazuje velmi dobré psychometrické parametry a jeho obtížnost byla zvolena zcela adekvátně k testovaným žákům, jak je vidět z grafu g1. Minimum žáků dosáhlo minimálního a maximálního skóre. Většina žáků vyřešila přibližně polovinu úloh. Průměrný student vyřešil cca 32 úloh správně, ve 22 chyboval, 5 úloh vynechal a 1 úlohu nestihl řešit. Vzhledem k tomu, že se za chybné odpovědi odečítají body z výsledného skóre, je množství chybných úloh poměrně velké. Žáci patrně poněkud přeceňují své znalosti. - 6 -
pohlaví Celkové průměrné výsledky rozdělení chlapci/dívky podíly řešených úloh počet správně špatně vynechané nečtené skóre čistá úspěšnost průměrné výsledky hrubá úspěšnost dívky 2518 32,9 21,2 5,1,9 25, 41,7 54,8 53,5 chlapci 256 3,9 23,3 5,1,7 22,2 37, 51,5 47,1 neuvedeno 17 31,8 22,9 4,3 1, 23,2 38,7 53, 49,5 tabulka tb4 Velmi zajímavé jsou souhrnné výsledky v testu OSP u chlapců a dívek. Celkově mají vyšší úspěšnost v testu dívky. Vyřešily více úloh správně (průměrně o 2 úlohy), méně chybovaly (průměrně o 2 úlohy) a celkově stihly řešit více úloh. četnost 9 8 7 6 5 4 3 Četnost skóre v testu graf G1 2 1-15 až -1-1 až -5-5 až až 5 5 až 1 1 až 15 15 až 2 2 až 25 25 až 3 3 až 35 35 až 4 4 až 45 45 až 5 5 až 55 55 až 6 Volba studia na střední škole Následující kapitola je věnovaná volbě středních škol, o které mají žáci zájem, prospěchu a výsledkům z testu, s nimiž se na vybrané školy hlásí. volba SŠ Podíl uchazečů hlásících se na jednotlivé typy středních škol počet průměrný podíl žáků dle u OSP [%] směrodatná odchylka 2 2 4 4 6 6 8 8 1 základní vzdělání 28 24,8 25,4 57 25 7 4 7 SŠ bez maturity 48 24,5 21 53 27 12 6 2 SŠ s maturitou 234 5,7 26,3 15 21 23 24 16 gymnázium 966 73,2 23,1 3 8 14 25 5 ještě nevím 1292 43,2 27,7 26 24 2 17 13 nevyplněno 196 36,4 26,6 37 19 22 14 7 tabulka tb5 procentuální podíl [%] 5 4 3 2 1 graf G2 Podíl žáků se zájmem o různé typy SŠ [%],5 základní vzdělání 7,9 SŠ bez maturity 44,4 SŠ s maturitou 18,6 24,9 3,8 gymnázium ještě nevím nevyplněno Z tabulky tb5 a grafu g2 je zřejmé, že největší zájem z řad testovaných žáků je o střední odborné školy s maturitou (44,4 %), přibližně čtvrtina studentů ještě není rozhodnutá, pouze 18,6 % studentů by volila gymnázium, méně než desetina by se chtěla vyučit a minimum žáků chce ukončit studium se základním vzděláním. Výstupy z tabulky tb5 jsou komentovány na následující straně. - 7 -
Adekvátnost volby SŠ Ačkoli mají testování žáci stále ještě 2 roky do přijímacích zkoušek, během kterých se jejich priority a připravenost ke studiu na střední škole může změnit, je udivující, kolik žáků zvolilo studium, které neodpovídá jejich předpokladům. Graf G3, který vychází z výsledků v tabulce tb5, vyjadřuje, s jakými studijními předpoklady se žáci hlásí na jednotlivé SŠ. Žáci byli rozděleni do 5 skupin podle OSP (kvintily). Pro každý typ školy je vyjádřen podíl žáků z jednotlivých kvintilů (např. na gymnázium se hlásí 3 % žáků z 1. kvintilu (perc. 2), 8 % žáků z 2. kvintilu a 5 % nejlepších žáků z 5. kvintilu ( 8 1). Volba SŠ a výsledky žáků graf G3 základní vzdělání SŠ bez maturity SŠ s maturitou gymnázium ještě nevím nevyplněno 6 5 procenta [%] 4 3 2 1 až 2 2 až 4 4 až 6 6 až 8 8 až 1 Tak např. 4 % žáků hlásících se na střední odborné školy, 11 % těch, kteří nechtějí studovat, a 8 % žáků hlásících se na učiliště by mohlo vystudovat gymnázium. Celkově se na gymnázia hlásí pouze třetina těch, kteří na to mají. Obzvláště nyní, kdy je celkově málo dětí, je šance na přijetí mnohem vyšší. Na druhou stranu mnoho žáků své schopnosti přeceňuje a volí školy, na které nemá mnoho šancí se dostat. Hledáme-li důvody, proč tomu tak je, napadne nás, že žák 7. třídy není schopen posoudit, na jakou SŠ má. Je však Překvapující, na kolik je výběr školy u žáků a jejich rodičů stejný. Porovnáme-li totiž volby studia žáků a jejich rodičů v níže uvedené tabulce tb6, je pouze málo z nich v neshodě (cca 12 %). Míra shody žáků a rodičů při volbě dalšího studia míra shody počet průměrný naprostá shoda 2821 55,6 drobná neshoda 391 48,9 velká neshoda 8 31,2 obrovská neshoda 1 32,5 *v tabulce jsou zahrnuti pouze žáci a rodiče, kteří uvedli konkrétní SŠ tabulka tb 6 Nejpravděpodobnější je, že základním měřítkem ve výběru SŠ u žáka i rodičů je především školní prospěch, který však nemusí nutně reflektovat studijní předpoklady žáka. Na to, jaké má žák výsledky a nakolik studijní předpoklady využívá, má vliv řada dalších věcí, např. motivace a snaha samotného studenta, prostředí, v němž žije (rodiče, kamarádi), i učitel, který ho učí a hodnotí. - 8 -
Vybrané důvody rodičů spojené s volbou dalšího studia Na výběr střední školy mají poměrně velký vliv i rodiče dětí. V dotazníku, který doplňoval testování 7. tříd, jsme se jich dotazovali, jaké mají důvody (posouzení důležitosti uvedených důvodů) k tomu, aby jejich děti studovaly na uvedeném typu školy. Z nich jsme vybrali a okomentovali následující tři, které jsou zajímavé ve vztahu k dnešním demografickým změnám a změnám ve školství. Vysoké školy dlouhodobě navyšují počty přijatých studentů a s největší pravděpodobností bude tento trend pokračovat i do budoucna, zatímco počet žáků na základních i středních školách dlouhodobě klesá. Dostat se na vysokou školu tedy bude snazší, než je tomu nyní. Zájem o VŠ se bude zvyšovat zejména ze strany středních odborných škol. Pokud chceme i nadále zachovat kvalitu vysokého školství, je graf G4 potřeba připravit budoucí uchazeče co Dítě bude dobře připraveno pro studium na VŠ nejlépe. Školou, která nejlépe a bezvýznamné nedůležité důležité nejdůležitější počet nejefektivněji připraví studenty na VŠ, 1 3 je gymnázium. Jak je vidět z grafu G4, tento názor sdílejí i rodiče. Problémem 8 24 studentů ze středních škol je mnohdy 6 18 právě nedostatečná komplexnost a 4 12 hloubka vzdělání na úkor praktické 2 6 odbornosti, zejména pokud někteří studenti nepokračují ve specializaci ze základní vzdělání SŠ bez maturity SŠ s maturitou gymnázium ještě nevím střední odborné školy. podíl žáků [%] Pro 7 % rodičů, kteří si přejí, aby jejich děti studovaly SŠ s maturitou, je dobrá příprava na VŠ jedním z nejdůležitějších faktorů. Zřejmě tedy o VŠ studiu alespoň uvažují. Otázkou je, zda by pro jejich děti nebyla vhodnější příprava na gymnáziu. Ze studentů, kteří mají graf G5 Dítě si najde všude zaměstnání předpoklady pro studium na bezvýznamné nedůležité důležité nejdůležitější počet gymnáziu, se na něj hlásí pouze 1/3 a 1 3 zbylé 2/3 končí nejčastěji na odborných školách. Vzhledem 8 24 k populačnímu poklesu bude snazší se 6 18 gymnázia dostat. Největší výhodou 4 12 pro tyto studenty by však byla 2 6 referenční skupina studentů, se kterými se po dobu studia srovnávají základní vzdělání SŠ bez maturity SŠ s maturitou gymnázium ještě nevím a kteří je významně ovlivňují. Jednou z mylných představ mnohých rodičů je, že prakticky nebo odborně zaměřená škola usnadní dítěti budoucí hledání zaměstnání. V dotazníku jsme se rodičů ptali, jak důležitou roli při výběru typu školy hrají faktory Dítě si najde všude zaměstnání a Dítě si najde snadno zaměstnání. Odpověď (výsledky v grafech G5 a G6) je u obou dotazů velmi podobná s klesající úrovní vzdělání získává tento faktor na důležitosti. Přitom jsou lidé s vyšším vzděláním méně nezaměstnaní a celkově mají vyšší příjmy. podíl žáků [%] podíl žáků [%] 1 8 6 4 2 Dítě si najde snadno zaměstnání bezvýznamné nedůležité důležité nejdůležitější počet základní vzdělání SŠ bez maturity SŠ s maturitou gymnázium ještě nevím 3 24 18 12 6 počet respondentů počet respondentů graf G6 počet respondentů - 9 -
Zájmy žáků V dotazníku jsme se žáků tázali, které činnosti běžně dělají (pravidelně každý týden) ve svém volném čase. Mohli si vybrat z více odpovědí (zájmů). Zajímalo nás, jaké aktivity provozují a jestli tyto aktivity souvisí s jejich výsledky v testu. Průměrně se žáci se věnují 3,2 zájmům. Největší oblibě se těší Zábava na počítači a Provozuji sport nebo jinou pohybovou aktivitu, těm se věnuje více než 7 % žáků. Přibližně polovina uvedla, že se stará o zvíře, pěstuje rostliny nebo provozuje jinou přírodovědnou činnost. Nejmenší zájem je o klubovou činnost, kutilství, programování, hru na hudební nástroj, divadlo nebo zpěv. Obliba zájmových činností u žáků 7. tříd Zájmy žáků Podíl žáků, kteří se zájmu pravidelně věnují [%] Hraji na hudební nástroj, věnuji se divadlu, zpívám ve sboru 17,6 Provozuji sport nebo jinou pohybovou činnost 7,6 Kutím (modelářství, elektronika) nebo programuji 14,4 Čtu, píšu, zajímám se o literaturu a poezii 27,3 Ruční tvořivá činnost (maluji, modeluji, keramika atd.) 25,4 Hraji společenské hry, řeším rébusy (ne na počítači) 26,6 Zábava na počítači (hraji hry, chatuji) 79,5 Starám se o zvíře, pěstuji rostliny, jiná přírodovědná činnost 51,8 Docházím do oddílu (pionýr, skaut, sokol atd.) 1, tabulka tb7 Některé zájmy dětí (činnost a množství aktivit) významně souvisí s jejich výsledky v testu. Nedá se jasně říci, že by zájmy ovlivňovaly studijní předpoklady dítěte a naopak, i když je velmi pravděpodobně, že u některých aktivit tato příčinnost do určité míry existuje. Pravděpodobně jsou studijní předpoklady žáků i jejich zájmy ovlivněny jiným faktorem, např. rodinným prostředím. Oblíbeným aktivitám (sport, počítač, zvíře nebo rostliny) se věnují žáci bez rozdílu ve studijních předpokladech. Zájmy, které nejlépe odlišují žáky s nadprůměrnými předpoklady, jsou Čtu, píšu, zajímám se o poezii a Hraji na hudební nástroj, věnuji se divadlu, zpívám ve sboru, zvláště pokud jsou v kombinaci (viz tabulka tb8). Zájmy, které nejlépe indikují žáky s vyššími studijními předpoklady Hraji na hudební nástroj, věnuji se divadlu, zpívám ve sboru Čtu, píšu, zajímám se o literaturu a poezii počet dotázaných Průměrné výsledky průměrný směrodatná odchylka Podíl žáků, kteří se zájmu pravidelně věnují [%] 2 2 4 4 6 6 8 8 1 Ano Ano 431 71,3 24,4 5 8 16 23 48 Ne Ano 987 61,5 27,4 1 16 16 26 33 Ano Ne 485 56,8 27,1 13 15 24 24 24 Ne Ne 3296 43,3 27,6 26 24 21 18 12 tabulka tb8-1 -
Zajímavý náhled do dat může přinést použití metod shlukové analýzy. Při pokusu rozčlenit respondenty na skupinky podle podobného vztahu k jednotlivým aktivitám pro volný čas byly identifikovány tři skupiny. Skupiny žáků s podobnými zájmy skupina 1 skupina 2 skupina 3 hraji na hudební nástroj, věnuji se divadlu, zpívám ve sboru 31 % 14 % 12 % provozuji sport nebo jinou pohybovou činnost 71 % 71 % 7 % kutím (modelářství, elektronika) nebo programuji 17 % 16 % 12 % čtu, píšu, zajímám se o literaturu a poezii 87 % % 12 % ruční tvořivá činnost (maluji, modeluji, keramika atd.) 54 % 18 % 14 % hraji společenské hry, řeším rébusy (ne na počítači) 58 % 18 % 14 % zábava na počítači (hraji hry, chatuji) 8 % 81 % 78 % starám se o zvíře, pěstuji rostliny, jiná přírodovědná činnost 81 % 1 % % docházím do oddílu (pionýr, skaut, sokol atd.) 14 % 9 % 8 % průměrný počet jmenovaných aktivit 4,9 3,3 2,2 podíl chlapců 31 % 48 % 59 % velikost skupiny 26 % 31 % 43 % průměrný 63 46 46 tabulka tb 9 V nejmenší skupině, která tvoří 26 % souboru respondentů, je nejnižší podíl chlapců pouze 31 %. Žáci v této skupině se častěji věnují pravidelné hře na hudební nástroj, zpěvu nebo divadlu. V naprosté většině případů mezi jejich oblíbené aktivity patří četba, psaní a literatura. Také se poměrně často věnují ruční tvořivé činnosti, jako je malování nebo keramika. Většinou (58 % respondentů z této skupiny) také pravidelně hrají společenské hry. Často mají doma zvířátko nebo alespoň pěstují rostliny. Tato skupina je celkově velmi aktivní, uvádí průměrně pět aktivit, kterým se ve volném čase pravidelně věnuje. Poměrně vysoké míře aktivity těchto žáků a snad také významnému podílu tvůrčích zálib odpovídá nadprůměrný výsledek v testu OSP, kterého žáci z této skupiny v průměru dosahují. Další dvě skupiny dosahují v průměru slabších výsledků v testu. Ve skupině 2 je zhruba stejné zastoupení chlapců i dívek a specifickým rysem žáků této skupiny je, že se všichni věnují chovu domácího zvířete, rostlinám nebo jiné přírodovědné činnosti. Ve stejné míře jako jejich kolegové se žáci ze skupiny 2 věnují sportovním aktivitám a zábavě na počítači. Mezi jejich hlavní zájmy nepatří literatura. V poslední (největší) skupině jsou převážně zastoupeni chlapci a tato skupina je podle průměrného počtu jmenovaných aktivit (2) nejméně aktivní. Mezi nejčastější aktivity této skupiny patří sportování a zábava na počítači. - 11 -
Vybavenost domácnosti studijní zázemí žáků V dotazníku jsme se dotazovali žáků, zda mají doma vybavení, které by mohlo ovlivňovat jejich studijní výsledky. Dá se říci, že žáci, kteří mají doma jakoukoli věc z otázky číslo 5, mají v průměru lepší výsledky než ti, kteří věc nemají. Avšak v polovině případů má tato souvislost minimální význam. Sedm věcí (tabulka tb1) ale velmi dobře rozlišuje žáky s lepšími a horšími studijními předpoklady. Mezi vlastnictvím uvedených věcí a studijními předpoklady žáků je pozitivní souvislost (výsledky žáků, kteří mají věc k dispozici, jsou lepší). Vybrané věci, které indikují studenty s lepším studijními předpoklady Průměrné výsledky Podíl žáků v kvintilových skupinách [%] Věc počet žáků průměrný směrodatná odchylka 1. kvintil 2 2. kvintil 2 4 3. kvintil 4 6 4. kvintil 6 8 5. kvintil 8 1 Pracovní stůl ke studiu Počítač, který mohu používat Vlastní kalkulátor Klasická literatura Sbírky básní (poezie) Slovníky Encyklopedie, kroniky má 4857 51,5 28,6 18 2 2 21 21 nemá 314 32,1 26,8 46 21 17 9 8 má 4723 51,4 28,7 18 2 2 21 21 nemá 448 39,1 28,2 35 2 19 16 11 má 4421 52,5 28,4 17 2 2 22 22 nemá 75 37,8 28,6 37 19 19 13 11 má 2831 57,7 27,8 12 16 2 24 27 nemá 234 41,5 27,7 28 24 19 16 12 má 1454 6,6 27,7 11 15 18 25 31 nemá 3717 46,4 28,4 23 22 2 19 16 má 4537 52,9 28,5 17 19 2 22 22 nemá 634 32,6 25,5 41 25 16 11 6 má 435 52,9 28,5 17 19 2 22 22 nemá 821 36,9 27,4 36 24 17 14 9 tabulka tb1 Podle odpovědí žáků je samozřejmé mít doma většinu uvedených věcí (pracovní stůl, počítač, kalkulátor, slovníky a encyklopedie). Proto také žáci, kteří danou věc nemají, mají celkově podprůměrné výsledky. Výjimkou jsou pouze sbírky básní a klasická literatura, které jsou méně obvyklé. Ti, kteří je vlastní, mají výsledky lehce nadprůměrné. Je téměř alarmující, že polovina testovaných studentů nemá doma klasickou literaturu a pouze 15 % z nich má doma poezii. Také byla zjištěna závislost průměrného výsledku testu na počtu v odpovědi jmenovaných položek z nabídky. Kromě případu nevyplnění žádné odpovědi u této otázky (vyskytuje se jen u několika desítek respondentů) je průměrný výsledek v testu tím lepší, čím více je domácnost vybavena. - 12 -
KOMENTOVANÉ PŘÍKLADY VÝSTUPŮ testová část Tato část zprávy obsahuje ukázky celostránkových grafů a tabulek výsledků v testech, které obdržíte současně s touto zprávou. Ukázky jsou vždy doplněné komentářem, který by vám měl pomoci se základní interpretací vašich tabulek a grafů. Další možnosti interpretace najdete také v předcházející části, která komentuje souhrnná data. Následující grafy a tabulky jsou pouze vzorové a netýkají se vaší školy. Souhrnné výsledky za školu První část analytické zprávy obsahuje výsledky agregované na úroveň školy. Relativní postavení školy Relativní postavení školy v testu OSP - souhrnné výsledky za školu ostatní základní školy vaše škola 1 9 výsledek testu - průměrný 8 7 6 5 4 3 2 vaše škola; 27,6 1 jednotlivé školy Graf vystihuje postavení školy v rámci všech testovaných škol. Na základě průměrných ů z výsledků žáků 7. třídy bylo vytvořeno pořadí škol. Trojúhelníček reprezentuje výsledek vaší školy. Na příkladu vidíme, že průměrný výsledek žáků uvedené školy je 27,6, což je ve srovnání s ostatními testovanými školami velmi podprůměrný výsledek. Přibližně 2/3 škol dosáhly průměrného u v rozmezí 4 6, kde je křivka grafu položená. Přibližně 1/3 testovaných škol se nachází v okrajových pásmech pod 4 a nad 6 em, kde křivka grafu rychle klesá, resp. stoupá. Pro školy v těchto okrajových pásmech to znamená, že mají většinu žáků s velmi špatnými nebo naopak velmi dobrými studijními předpoklady. - 13 -
Tabulka souhrnných výsledků OSP celkový průměrný výsledek průměrný za části testu třída počet studentů skupinový čistá úspěšnost průměrné skóre směrodatná odchylka skóre verbální analytická kvantitativní slovní zásoba porozumění textu analýza informací orientace v grafu a tabulce orientace v obrázku porovnávání hodnot číselné operace 7. A 2 25 27 2 12 11,2 28 27 29 31 3 29 34 33 32 29 7. B 15 31 33 26 15 1,3 3 37 36 31 31 37 4 27 41 46 průměr 35 28 3 23 14 1,8 29 31 32 31 3 32 36 3 36 36 Tabulka je zaměřena především na srovnání výsledků jednotlivých tříd. Obsahuje velice důležité výsledky tříd (úspěšnost, skóre, směrodatná odchylka, průměrný ), ze kterých vychází velká část analýz a grafů. Kromě toho jsou zde uvedeny výsledky částí testu. Na příkladu vidíme dvě třídy jedné základní školy. Průměrné výsledky obou tříd jsou velmi podprůměrné, přičemž třída 7. B dosáhla o něco lepších výsledků ( 31) než třída 7. A ( 25). Drobné rozdíly jsou patrné v dosažených ech za některé části testů. Obě třídy měly nejlepší kvantitativní část testu (zejména část orientace v grafu a tabulce ) a nejhorší verbální část. Průměrný po třídách 1 Průměrný celkový po jednotlivých třídách 9 8 průměrný 7 6 5 4 3 2 1 OSP 7. A 25,15 7. B 3,86 Graf znázorňuje průměrné výsledky tříd školy v testu OSP. Referenčním rámcem jsou všechny zúčastněné školy. Výsledky jsou vyjádřeny jako průměrné y jednotlivých tříd. Obecně lze říct, že čím vyšší sloupec grafu, tím lepší je výsledek třídy v testu. Z ukázky lze vypozorovat, že výsledky dvou uvedených tříd jsou ve srovnání se všemi třídami, které se testování účastnily, velmi podprůměrné, přičemž třída 7. A má o něco horší výsledky ( 25) než 7. B ( 31). - 14 -
Souhrnné výsledky za třídu Druhá část analytické zprávy obsahuje výsledky testování agregované na úroveň třídy a výsledky jednotlivých studentů. Grafy a tabulky jsou seskupeny podle tříd. Výsledky v elektronické podobě jsou pro každou třídu v samostatném souboru. Naleznete je také v aplikaci ScioDat. Přehled částí a dovedností v testu OSP Test obecných studijních předpokladů sestává ze tří specifických částí, z nichž každá testuje jeden ze tří základních typů myšlení verbální, analytické a kvantitativní. U verbálního myšlení (části Slovní zásoba a Porozumění textu) se v prvé řadě zkoumá schopnost pracovat se slovy a texty, schopnost správně jim porozumět, správně s nimi nakládat a správně je interpretovat. U slov se sleduje umění postihnout jejich význam a souvislosti nalézáním vhodných významových opaků a odpovídajících významových analogií. U analytického myšlení (části Analýza informací, Orientace v grafu a tabulce a Orientace v obrázku) se testuje logické uvažování. Třeba se zjišťuje, do jaké míry dokáže testovaná osoba posoudit, zda některá tvrzení bezprostředně vyplývají z kratších textových úryvků, či nikoli. Také se sleduje schopnost řešit konkrétní logické a rozhodovací úlohy za dodržení určitých pevně stanovených podmínek. S kvantitativním myšlením (části Porovnávání hodnot a Číselné operace) souvisejí základní aritmetické dovednosti, schopnost elementárních algebraických úprav a úvah, řešení jednoduchých slovních úloh, porovnávání kvantitativních výrazů. Tato část testu není zkouškou z matematiky, mnohem více je zde zapotřebí pružná orientace v zadaných informacích a schopnost aplikace jednoduchých poznatků. Proto v testu bývají úspěšní i ti, kteří v matematice prospívají hůře. Analýza částí OSP Výsledky částí testu OSP jsou zachycené v následujícím grafu Analýza dovedností a částí OSP. Test je strukturován na 3 části (úlohy v částech testují jednotlivé typy myšlení) a 7 dovednostních celků. Analýza dovedností a částí - OSP třída 7. A všechny školy 6 5 4 3 25 28 27 29 31 3 29 34 33 32 29 2 1 5 49 49 5 48 47 49 44 46 47 47 celkový verbální analytická kvantitativní slovní zásoba porozumění textu analýza informací orientace v grafu a tabulce orientace v obrázku porovnávání hodnot číselné operace Na grafu můžeme sledovat celkový, kterého třída dosáhla v testu OSP, a můžeme ho porovnat s průměrným em ostatních základních škol. Následují výsledky (y) za jednotlivé části - 15 -
(užší sloupce) v porovnání s průměrným em (širší sloupce). Poslední část grafu znázorňuje výsledky jednotlivých dovedností, těch je celkem sedm. Užší sloupec opět vyjadřuje třídy a širší sloupec průměrný. Podle tohoto modelového grafu uvedená třída dosáhla celkově nižšího u než ostatní testované třídy. Výsledky všech částí testu jsou velmi vyrovnané a jsou více či méně pod průměrem. Nejlepšího výsledku třída dosáhla v části Orientace v grafu a tabulce. Rozdělení testů do částí naleznete na konci zprávy. Na základě výsledků zachycených v tomto grafu můžete lépe plánovat výuku, zařazovat do ní tematické celky a činnosti zaměřené na rozvoj všech typů myšlení tak, abyste je u svých žáků rovnoměrně rozvíjeli. Výsledky mohou např. ukázat, které konkrétní dovednosti je třeba u žáků posilovat a rozvíjet, které dovednosti naopak žáci zvládají a na které dovednosti můžete ve výuce navazovat. Tabulka podrobných výsledků žáků y za části y za dovednosti odpovědi jméno číslo žáka čistá úspěšnost verbální analytická kvantitativní slovní zásoba porozumění textu analýza informací orientace v grafu a tabulce orientace v obrázku porovnávání hodnot číselné operace správně špatně skóre extrém Xxxx XXXX 1 6 7 11 25 4 12 16 9 69 1 43 37 15 28 4, Xxxx XXXX 2 34 29 25 22 61 25 32 46 8 65 51 42 28 24 17,4 Xxxx XXXX 3 77 56 95 37 61 95 92 24 54 32 3 9 35 5 33,7 Xxxx XXXX 4 5 4 3 2 4 11 3 9 2 33 76 6 16 32 2,6 Xxxx XXXX 5 81 59 98 27 73 98 79 19 45 79 47 6 39 8 35,3 Xxxx XXXX 6 18 19 12 37 28 12 16 58 1 33 43 11 2 28 11,3 Xxxx XXXX 7 11 12 1 16 26 19 7 3 69 33 2 37 19 3 7,4 Xxxx XXXX 8 47 37 58 49 3 49 63 34 69 33 27 37 26 14 22,3 Xxxx XXXX 9 37 31 55 39 19 49 56 46 31 9 43 54 29 25 18,8 Xxxx XXXX 1 9 1 13 17 13 29 4 13 37 24 8 11 15 24 6, průměry = 33 26 38 27 36 4 37 26 39 34 39 39 24 22 15,9 = směrodatná odchylka = 28 2 36 14 23 33 33 19 26 23 19 26 9 9 11,8 = Tabulka umožňuje podrobnější studii výsledků třídy. U každého studenta je uveden celkový, čistá úspěšnost, y za části testu, počet správných a špatných odpovědí včetně skóre v testu. Údaje o studentovi uzavírá upozornění na případný extrémní výsledek (velmi slabý nebo velmi dobrý + ) ve sloupci extrém. Údaje z této tabulky poskytují o žácích obrovské množství informací. Podrobná analýza by byla velice zdlouhavá, a proto uvedeme jen některé názorné příklady. Ve třídě jsou žáci s velmi rozdílnými studijními předpoklady. Např. studenti č. 3 a 5 dosáhli výrazně lepších výsledků než zbytek třídy, žáci č. 1, 4, 7 a 1 naopak velice slabých výsledků a průměrní žáci, ačkoli jich je vždy nejvíce, nejsou ve třídě téměř zastoupení. - 16 -
Tabulka zájmu o další studium jméno číslo žáka Xxxxx XXXXX 1 6 5 5 SŠ bez maturity Xxxxx XXXXX 2 34 2 4 SŠ bez maturity Xxxxx XXXXX 3 77 1 2 SŠ s maturitou! G Xxxxx XXXXX 4 5 4 4 SŠ bez maturity Xxxxx XXXXX 5 81 1 1 SŠ s maturitou! G Xxxxx XXXXX 6 18 4 4 SŠ bez maturity Xxxxx XXXXX 7 11 3 3 SŠ s maturitou Xxxxx XXXXX 8 47 3 3 SŠ bez maturity! SŠ Xxxxx XXXXX 9 37 4 4 SŠ bez maturity Xxxxx XXXXX 1 9 4 4 SŠ bez maturity známka z matematiky známka z českého jazyka vybraný typ dalšího studia vhodnost volby dalšího studia Tabulka dává do souvislosti výsledek žáka v testu OSP a údaje z dotazníku (prospěch z matematiky a českého jazyka; preferovaný typ střední školy) pro posouzení vhodnosti výběru středoškolského studia. Značky! G,! G/SŠ a SŠ upozorňují na žáky, kteří by se na základě svých studijních předpokladů mohli ucházet o náročnější typ studia (! G žák by na základě výsledku OSP mohl studovat na gymnáziu;! G/SŠ žák by na základě výsledku OSP mohl studovat na SŠ s maturitou, ale pravděpodobně i na gymnáziu;! SŠ žák by na základě výsledku OSP mohl studovat na SŠ s maturitou). Jednotlivá doporučení je nutné pečlivě zvážit, protože studijní předpoklady jsou pouze dispozice, které nezaručují studijní úspěch. Určitě jsou ale podnětem k hledání příčin rozporů mezi školními výsledky a výsledky tohoto testu nebo k zamyšlení nad žákem podceněnou volbou typu středoškolského studia. Na ukázce tabulky je třída s deseti žáky. Jejich výsledky jsou až na dva spíše podprůměrné, a to v případě školních známek i testu OSP. Tomu odpovídá i volba dalšího studia. Žáci se hlásí na odborné střední školy zakončené maturitou nebo bez maturity. Všimněme si žáků č. 3, 5, 7 a 8. Žáci 3 a 5 mají velmi dobré studijní předpoklady i známky z MA a ČJ a pravděpodobně by mohli studovat na gymnáziu, žák č. 7 by mohl studovat SŠ s maturitou. Neshoda mezi výsledkem testu a volbou SŠ je také u žáka č. 8. Předpoklady tohoto studenta pro maturitní studium jsou poměrně malé, avšak může to být pilný žák s relativně dobrým prospěchem. Také se mu nemusel povést test OSP a výsledek může být zkreslený. Z těchto důvodů tabulka na tohoto žáka nijak neupozorňuje, protože naším cílem je motivovat ke studiu a ne od něj odrazovat. - 17 -
Analýza po úlohách Analýza po úlohách - OSP třída 7. A všechny školy 1 9 8 průměrná hrubá úspěšnost 7 6 5 4 3 2 1 1 3 5 7 9 11 13 15 17 19 21 23 25 27 29 31 33 35 37 39 41 43 45 47 49 51 53 55 57 59 úlohy Tento graf vyjadřuje, jak úspěšně žáci dané třídy řešili jednotlivé úlohy v testech. Pro každou úlohu v testu znázorňuje porovnání průměrné hrubé úspěšnosti třídy s průměrem všech tříd škol podobného typu. Vyjadřuje, jaký podíl žáků ve třídě odpověděl na danou otázku správně. Pro každý předmět obdržíte samostatný graf. Na ukázce vidíme, že třída celkově řešila úlohy v testu s podprůměrnou úspěšností, protože světlejší sloupce, které vyjadřují úspěšnost třídy, jsou u jednotlivých úloh pod úrovní tmavých sloupců (ty vyjadřují průměr všech tříd). Test sestával ze 6 úloh, z nichž úlohy 2, 5, 51 a 54 byly nejobtížnější a úlohy 32, 57 a 58 nejjednodušší. V testu se rovnoměrně střídaly těžší a lehčí úlohy, což potvrzuje záměr autorů testu. Snižuje se tak riziko, že se slabší student v některém místě zasekne. Největší problémy měla třída s úlohami 3, 9, 3, kde je úspěšnost třídy výrazně horší než průměr škol. To signalizuje, že tato témata pravděpodobně nebyla probrána. Stejně tak najdeme příklady opačné, a to u úloh 15 a 51, které třída řešila s nadprůměrnou úspěšností. - 18 -
KOMENTOVANÉ PŘÍKLADY VÝSTUPŮ dotazníková část Tato kapitola přináší návod k interpretaci zpracovaných výsledků dotazníkového šetření, které bylo součástí vstupního testování. Samotné testování jednotlivých předmětů pouze mapuje stav znalostí a dovedností. Opakování nám umožní sledovat důležité tendence ve vzdělávání, ale ani tak neposkytne informace o obecných záměrech a chování studentů, které vycházejí z nepřetržitých proměn společnosti. Právě tyto informace o studentech mohou pomoci školám pružně a s předstihem reagovat na měnící se potřeby studentů a vytvářet pro ně efektivnější vzdělávací systém. Také mohou být nápomocné samotné škole. Jednou z možností, jak získat takové informace, je dotazníkové šetření. Cílem dotazníkového šetření bylo vytvořit přibližnou představu o některých názorech studentů na školu, o jejich představách a budoucích záměrech; dále shromáždit informace o některých mimoškolních faktorech a zjistit, jakou měrou tyto faktory ovlivňují studijní výsledky. Výstupy a závěry, které nebyly zpracovány na úrovni konkrétní školy nebo třídy, tj. obsahují pouze souhrnné výsledky, naleznete v kapitole Souhrnná zpráva. Zájem žáků o typ středoškolského studia Graf vyjadřuje podíly žáků se zájmem o určitý typ středoškolského studia a je odpovědí na dotaz č. 7 v dotazníku žáka Jakou střední školu, kde budeš dále studovat, jste s rodiči vybrali? Zájem žáků o typ SŠ studia 1 9 8 7 procenta 6 5 4 3 2 1 nebudu dále studovat SŠ bez maturity SŠ s maturitou gymnázium ještě nevím vaše škola 12 39 15 27 všechny školy 1 8 44 19 25 Tmavé (užší) sloupce vyjadřují procentuální podíl žáků školy, kteří vybrali příslušnou odpověď. Černý rám je průměr odpovědí žáků ze všech škol, které se zúčastnily testování. Graf tedy umožňuje srovnání situace ve škole se vzorkem všech škol. Z ukázky je patrné, že ve srovnání s průměrem všech testovaných žáků mají žáci ve škole menší zájem o maturitní studium a větší zájem o studium na odborné škole bez maturity. Analýzu tohoto grafu je dobré dělat v kombinaci s grafem Průměrný OSP podle zájmu typ studia, ve kterém je vidět průměrné OSP žáků školy, kteří se hlásí na určitou SŠ. - 19 -
Graf vyjadřuje průměrný výsledek () testu OSP u žáků, kteří si vybrali stejný typ střední školy, na které by rádi studovali. Průměrný OSP podle zájmu o typ SŠ studia 1 9 8 7 procenta 6 5 4 3 2 1 nebudu dále studovat SŠ bez maturity SŠ s maturitou gymnázium ještě nevím vaše škola 27 45 47 31 všechny školy 27 25 51 73 43 Tmavé (užší) sloupce vyjadřují průměrný žáků školy, kteří vybrali stejné studium. Černý rám je průměrný žáků ze všech škol, kteří vybrali stejné studium. Graf tedy umožňuje srovnání situace ve škole se vzorkem všech škol. Z ukázky je zřejmé, že žáci s nejnižšími studijními předpoklady se hlásí na učiliště a jiné školy bez maturitní zkoušky, průměrní se hlásí většinou na odborné školy zakončené maturitou a žáci s nejlepšími studijními předpoklady se hlásí na gymnázium. Žáci v této škole, kteří mají zájem o gymnázium, mají výrazně horší průměrné výsledky ( 48) než průměr všech žáků ( 73). Je téměř srovnatelný se žáky, kteří se hlásí na odborné školy. Soulad studijních předpokladů a výsledků školní výuky Následující grafy porovnávají výsledky OSP žáků školy a jejich známky z matematiky a českého jazyka. Je důležité si uvědomit, že jde o testované výsledky studijních předpokladů. Na výsledky žáků v matematice a českém jazyce mají sice velký vliv, ale nejsou jediným ovlivňujícím faktorem. Je tedy velmi pravděpodobné, že následující grafy poukáží na větší či menší neshody studijních předpokladů a známek, které žáci dostali ve škole. To vůbec nemusí znamenat, že se ve škole nesprávně klasifikuje. Výstupy je nutné ve škole pečlivě analyzovat, než budete dělat jakékoli závěry. Neshody, které z grafů zjistíte, jsou podnětem k dalšímu zkoumání schopností žáků nebo výukových a evaluačních procesů ve škole. Soulad studijních předpokladů a známky z předmětu ČJ 1% 8% 6% 4% 2% % 1-8 8-6 6-4 4-2 2 - známka 1 2 1 známka 2 1 4 3 1 známka 3 3 6 2 2 známka 4 1 5 známka 5 1 Uvedený graf vyjadřuje, jaké známky z českého jazyka dostali žáci, kteří mají podobné studijní předpoklady. Žáci školy jsou rozděleni do 5 skupin podle výsledku OSP (kvintily). U každé skupiny je v grafu procentuálně vyjádřen podíl žáků se stejnou známkou. V tabulce pod grafem nejsou procenta, ale četnosti, abyste mohli určit, kolik je v každé skupině žáků. - 2 -
Tento graf vyjadřuje, jaké studijní předpoklady ( OSP) mají žáci se stejnou známkou z českého jazyka. Obsahuje výsledek konkrétní školy (užší tmavý sloupec) i celkový průměr všech škol (černý rám), což umožňuje srovnávat. Počty žáků najdete v tabulce pod grafem Soulad studijních předpokladů a známky z Čj. průměrný 1 9 8 7 6 5 4 3 2 1 Průměrný OSP u žáků se stejnou známkou z ČJ 1 2 3 4 5 známka v aše škola v šechny školy Ukázka interpretace: ve školní klasifikaci českého jazyka jsou známky 1, 2 a 4 podhodnoceny, naopak známky 3 a 5 mírně nadhodnoceny. Zajímavé je, že známky 2 a 3 se objevují napříč celým spektrem úrovní studijních předpokladů, tj. žáci z těchto kategorií mají velmi rozdílné schopnosti a dovednosti, ačkoli mají podobné studijní výsledky. To může signalizovat, že někteří dvojkaři jsou chytří, ale líní a jiní jsou méně nadaní, ale o to pilnější. Také to může znamenat, že způsob známkování učitele reflektuje i jiná kriteria, která nesouvisí se studijními předpoklady žáků. Zájmy žáků Graf vyjadřuje, jakým zájmům se žáci ve škole nejčastěji věnují. Je odpovědí na otázku č. 4 v dotazníku Které činnosti děláš běžně (pravidelně každý týden) ve svém volném čase? Zájmy, kterým se žáci pravidelně věnují hraní na hudební nástroj,hraní divadla, zpěv ve sboru sport nebo jiná pohybová činnost kutilství(modelářství, elektronika), programování čtení, psaní, literatura a poezie ruční tvořivá činnost hraní společenských her a řešení rébusů zábava na počítači přírodovědecká činnost - péče o zvíře, rostliny aktivity v oddílu 1 2 3 4 5 6 7 8 9 1 vaše škola všechny školy Tmavé (užší) vodorovné sloupce vyjadřují procentuální podíl žáků školy, kteří vybrali příslušnou odpověď. Černý rám je průměr odpovědí žáků ze všech škol, které se zúčastnily testování. Graf tedy umožňuje srovnání situace ve škole se vzorkem všech škol. Až na některé výjimky odpovídají zájmy žáků školy průměrným hodnotám celé testované skupiny. Výrazně nižší zájem (téměř o 1/3) je o sport, uměleckou a ruční tvořivou činnost (zpěv, divadlo, hraní na hudební nástroj, malování, keramika apod.). Více žáků se zajímá o programování, kutilství a hraní společenských her. Celkově nejvíce žáků tíhne k pasivní zábavě na počítači a stará se o zvíře nebo rostliny. - 21 -
Vybavenost domácností studijní zázemí Graf vyjadřuje procentuální podíl žáků, kteří mají doma k dispozici uvedené věci, které byly z dotazu č. 5 vybrány, protože dobře rozlišují studenty podle úrovně jejich studijních předpokladů. Obecně lze říci, že čím více žáků má uvedené věci, tím lepší bude průměrný výsledek. Studijní zázemí žáků pracovní stůl(ke studiu) počítač, který mohu použít vlastní kalkulátor klasickou literaturu sbírky básní(poezie) slovníky encyklopedie, kroniky 1 2 3 4 5 6 7 8 9 1 vaše škola všechny školy Tmavé (užší) vodorovné sloupce vyjadřují procentuální podíl žáků školy, kteří vybrali příslušnou odpověď. Černý rám je průměr odpovědí žáků ze všech škol, které se zúčastnily testování. Graf tedy umožňuje srovnání situace ve škole se vzorkem všech škol. - 22 -
ROZDĚLENÍ TESTU NA JEDNOTLIVÉ ČÁSTI Test Části a dovednosti Výčet úloh Obecné studijní předpoklady Dovednost Část Verbální část 1 25 Analytická část 26 39 Kvantitativní část 4 6 Slovní zásoba 1 17 Orientace v textu 18 25 Analýza informací 26 35 Orientace v grafu a tabulce 36 39 Orientace v obrázku 47 54 Porovnávání hodnot 4 46 Číselné operace 55 6-23 -