- nadčeleď Tarsoidea je v rámci nižších primátů, ale i v rámci celého řádu Primates zcela unikátní. - tato nadčeleď má jedinou čeleď Tarsiidae s

Tarsius

- nadčeleď Tarsoidea je v rámci nižších primátů, ale i v rámci celého řádu Primates zcela unikátní. - tato nadčeleď má jedinou čeleď Tarsiidae s jediným rodem Tarsius nártoun. - systematické postavení této skupiny je stále diskutováno, nejvhodnější je asi její zařazení do samostatného podřádu Tarsiiformes a infrařádu Strepsirrhina.

- velmi malí noční primáti- cca.100-200 g - jediná výlučně hmyzožravá skupina primátů - unikátnost nadčeledi Tarsoidea v rámci řádu Primates : 1) znaky typické pro nižší primáty 2 ) znaky typické pro vyšší primáty 3 ) znaky vzniklé specializací k hmyzožravosti.

znaky typické pro nižší primáty :

- lebka : nesrostlá spodní čelist - zuby : moláry s vysokými hrbolky - stavba končetin a způsob lokomoce = vertikální lpění a skákání - dlouhé zadní končetiny, dva drápky, na 2.+3 prstu nohy a přísavkovité ztluštěniny na prstech - uterus bicornis (dvojrohá děloha) - 2-3 páry prsních bradavek - Redukov. zubní vzorec 2.1.3.3/1.1.3.3.

znaky typické pro vyšší primáty :

- chybí rhinarium - cévní zásobení mozku a kostěný zvukovod - stavba placenty (hemochoriální plac.) - stavba dělohy - schopnost pohybu mimických svalů obličeje ( nachází se i u jiných skupin savců ).

znaky specifické pro nártouny :

- obrovské oční bulvy (každá váží stejně jako mozek nártouna) - výrazné zvětšení počtu světločivných buněk - schopnost otáčet hlavu o 180 stupňů - chybí tapetum lucidum - uzpůsobení pro noční vidění - jsou to původně denní savci a jejich přizpůsobení se k nočnímu vidění vedlo k rozsáhlým přestavbám těla

- starobylá skupina 45 mil.let - velmi rozvinutý mozek. Třetihorní eocenní primáti, ze kterých vznikli všichni moderní primáti, měli mozek velmi starobylý, ať už šlo o primáty nižší nebo vyšší. - velmi dobrý sluch, čich a hlavně zrak - tyto rozvinuté smysly jim umožňují specifický způsob získávání potravy = noční lov hmyzu dlouhým skokem

nártoun západosundský Tarsius bancanus

- samice mají svou estrální zduřeninu oteklou v době říje 6 9 dní - růst plodu je v poměru s ostatními savci jeden z nejpomalejších - mláďata váží 24 25g, což je 20% váhy matky - mláďata jedí pevnou potravu již během 1 týdne a jsou schopna si ji ulovit ve věku 4 týdnů.

- 100% živočišná složka - kořist zahrnuje brouky 35%, mravence 21%, sarančata 16%, cikády 10%, švábi 8%, obratlovci ( ptáci, netopýři, hadi ) 11%, můry - tito nártouni byli pozorování při pojídání pěnic, ledňáčků, pit. Jeden jedinec byl pozorován při pojídání jedovatého hada.

cestování nízko nad zemí jen cca.30 60 cm, za noc urazí 1 2 km rozsáhlý revír 1 10 ha

nártoun celebeský Tarsius spectrum

nártoun celebeský Tarsius spectrum spectrum

nártoun celebeský Tarsius spectrum dentatus

nártoun Tarsius (spectrum) sangirensis od roku 1996 vyčleněn samostatný druh

nártoun Tarsius sangirensis

nártoun Dianin Tarsius dianae

nártoun Tarsius pumilus

nártoun filipínský Tarsius syrichta

nártoun celebeský Tarsius spectrum - Monogamie - Duetové zpívání - Nosí s sebou mládě na lov nártoun západosundský Tarsius bancanus - netvoří trvalé asociace - Mládě odkládá když jde na lov

Borneo Tarsius bancanus žije solitérně individuální teritoria teritorium samce i samice se překrývá v jednom teritoriu samice mohou být najednou až 4 samci spí solitérně jsou vysoce vokální (většinou volají jednotlivě, toto volání má pravděpodobně teritoriální význam, nejčastěji se ozývají navečer a k ránu = na začátku a na konci

Sulawesi Tarsius sp. vytváří rodinné skupiny skupinová teritoria 1,6 4,1 ha společně se vydávají za potravou, udržují tělesný kontakt a společně nocují ( tělesný kontakt je ale prozatím prokázán pouze mezi matkou a potomky ) společně duetují pravděpodobně jsou tedy monogamní, ale není to doposud zcela prokázáno, neboť v některých skupinách je i více adultních samic

Podobnou výjimkou jako tvoří nártoun celebeský Tarsius spectrum mezi nártouny je zřejmě maki kočičí Phaner furcifer ssp. mezi madagaskarskými primáty