C. PARKOVÁNÍ A ODSTAVOVÁNÍ KOL Ing. Jaroslav Martinek, Centrum dopravního výzkumu v.v.i., www.cdv.cz Duben 2007 V rámci projektu VaV CYCLE21: Analýza potřeb budování cyklistické infrastruktury v ČR, který byl realizován v rámci Národního programu výzkumu 2004 2009 Ministerstva dopravy České republiky (č. 1F43E/045/210) byl vytvořen pasport řešení cyklistické infrastruktury. 1 ÚVODEM Jízda na kole stejně jako každý pohyb někde začne, někde se odehrává a někde končí. Pro podporu využívání jízdního kola jako rovnocenného dopravního prostředku je tedy nutné mít možnost zaparkovat bezpečně své kolo doma, mít kvalitní a bezpečnou infrastrukturu, mít dopravním značením naznačenu cestu k vhodnému parkování a mít možnost bezpečně a snadno zaparkovat své jízdní kolo co nejblíže cíli své cesty. Jinými slovy, cyklistickou dopravu nelze chápat jako přepravu z bodu A do místa B, nýbrž jako řetěz tvořený články ZDROJ CESTA CÍL. Tento řetěz je silný tak jako jeho nejslabší článek. Poskytování dostatečných parkovacích možností pro cyklisty je tedy zkvalitňováním tohoto řetězce. Parkování v Groningenu - Holandsko (foto: Petr Pokorný) Parkovací dům pro kola, Breda - Holandsko (foto: Petr Pokorný) 2 TECHNICKÉ PODMÍNKY 179 A PARKOVÁNÍ 2.1 ODSTAVNÁ ZAŘÍZENÍ PRO JÍZDNÍ KOLA (KAPITOLA 14.4.1. TP 179) Spolu s budováním cyklistických tras je třeba cyklistům nabídnout zařízeni pro bezpečné odstaveni jízdních kol, zejména v místech, kde je poptávka po odstavovaní jízdních kol očekávaná. Jedna se především o lokality, které jsou zdrojem a cílem cyklistické dopravy. Odstavovaní jízdních kol se děli teoreticky na krátkodobé (do cca 2 hodin - za účelem nákupu, návštěvy apod.) nebo dlouhodobé (nad 2 hodiny - po dobu pracovní doby, vyučováni, přes noc, systém Bike and Ride apod.). Stanoveni potřebného počtu odstavných stání Při návrhu a schvalování nových bytových a občanských staveb má být kromě vypočtu stání pro motorová vozidla prokázáno i zajištěni dostatečného počtu míst pro odstaveni jízdního kola. Pro návrh jsou rozhodující sezónní nároky (letni měsíce). V případě průmyslových podniků či obchodních zařízeni lze potřebný počet odstavných stání stanovit průzkumem či v závislosti na dělbě přepravní práce. Povinnosti každého zaměstnavatele je podle zákoníku práce zajistit bezpečné odstaveni jízdního kola pro zaměstnance, pokud jej používá k cestě do zaměstnání a zpět. (zákoník práce,
145). V případě bytových staveb je třeba při jejich navrhovaní předpokládat cca 1 kolo na 2 obyvatele v závislosti na podmínkách pro cyklistiku v daném regionu. Druhy odstavných zařízení pro jízdní kola Stojany - umisťuji se u menších atraktivit pro cyklistickou dopravu - drobné obchody, bydliště apod. Odstavné plochy (objekty) - pro menši i větší počet jízdních kol. Umisťuji se u škol, rekreačních a sportovních zařízeni, průmyslových a výrobních podniků, v nákupních centrech. Navrhuji se zastřešené. Úschovné prostory - uzamykatelné prostory pro dlouhodobější odstavovaní jízdních kol (nádraží, stanice metra, pracoviště, bydliště). Boxy (garáže) pro jízdní kola - uzamykatelné malé garáže pro jízdní kola. Jejich výhodou je bezpečná ochrana jak proti krádeži a vandalismu, tak proti povětrnostním vlivům. Navrhuji se v místě bydliště, na pracovištích, u stanic dráhy zapojených do systému Bike+Ride. Jejich umístění má byt určeno uzemním plánem (resp. generelem cyklistické dopravy). Potřebné rozměry odstavných stáni pro jízdní kola jsou závislé na způsobu ukládáni jízdních kol (v jedné úrovni, ve více úrovních), jsou obsahem níže uvedeného obrázku. Stáni pro jízdní kolo bez přístupových komunikaci zabírá plochu přibližně 0,90x2,00 m 2. Obr.: Rozměry odstavných stání pro jízdní kola. Odstavné zařízeni pro jízdní kola má splňovat tyto základní požadavky: pohodlné zajištěni kola s možnosti uzamčeni (rámu nebo obou kol), má vyhovovat většině druhů a velikosti jízdních kol, musí byt pevné, aby udrželo jízdní kolo i s nákladem (nákup) nebo za silného větru, konstrukce musí byt taková, aby nedocházelo k poraněni osob ani poničeni jízdních kol, dlouhodobá stání je třeba ochránit před povětrnostními vlivy zastřešením, druh a provedeni stojanů a zastřešeni má architektonicky odpovídat okolnímu prostředí. Správné umístění odstavných zařízení ovlivňuje jejich skutečné využívání cyklisty. Stojany mají byt umístěny na viditelném místě na veřejném prostranství, pokud možno v zorném poli cyklisty, např. v blízkosti vchodu do objektu. Větší plochy pro odstavováni jízdních kol je vhodné zajistit ostrahou (možno sloučit s vrátnicí apod.).
3 PŘÍKLADY 3.1 PŘÍKLAD CYKLISTICKÉ PARKOVACÍ POLITIKY BELGICKÝ GENT Otázka parkování je v České republice prozatím opomíjenou záležitostí. Proto jako příklad bude nejprve uvedeno město Gent, které má svoji speciální cyklistickou parkovací politiku. Z cyklistického rozpočtu jde na parkovací infrastrukturu celkem 5%. V roce 1997 město započalo projekt Provelo, kterým zahájilo komplexní preventivní program proti krádežím kol na kterém pracuje cyklistické oddělení a policie společně. Jedním z opatření byla i celá řada parkovacích míst pro kol. cyklistické oddělení provedlo inventuru, kde všude je možné parkovat a kde se také parkuje na černo. V této chvíli je již vybudováno přes 4000 parkujících míst na 200 různých lokalitách. Plánováno je dalších 1000 míst. Hodně se také věnuje otázce parkování residentů. Město Gent používá dva typy přístřešků zaručující i bezpečnost. Projekt Provelo zahrnuje také hlídací parkoviště, objednávky typizovaných kol, které mají odrazovat od krádeží a zřízení parkovacího depa, registraci kol. V rámci projektu policie jezdí na kolech, jsou realizovány komunikační strategie, zaměřené i na vybavenost kol. Součástí týmu jsou tři pracovníci, kteří hledají ukradená kola a odváží je pak do cyklistického depa. Cyklistické depo slouží rovněž jako odkládací prostor pro studenty, kteří na prázdniny odjíždějí domů a kola si tak mohou nechat ve městě.
3.2 ZAŘÍZENÍ CYKLISTICKÉ PARKOVACÍ INFRASTRUKTURY 3.2.1 Opatření ad-hoc Jak již bylo výše uvedeno, otázka parkování je v České republice prozatím opomíjenou záležitostí. A tak není ani divu, že cyklista hledá možnost k zaparkování kde se dá. Ilustrační obrázky nepotřebují další komentář. Dobrá cyklistická parkovací politika města musí být v ulicích měst poznat. Zkuste uhodnout, které foto je ze zahraničí a které je z domova?
3.2.2 Stojany Stojany jsou zařízeními sloužícími buď k parkování nebo odstavení jízdních kol. Pro parkování stačí použít jednoduchý stojan bez vlastního jistícího zařízení, kde si cyklista mùže - podle vlastního uvážení, plynoucího obvykle z délky parkování a přehledu o parkujícím jízdním kole - toto kolo zajistit sám. Stojany pro parkování jsou buď trvale instalované, pokud jsou pevnì připevněné, nebo jsou instalované jen dočasně (např. po dobu prodeje před obchodem, pohostinstvím, při jednorázových např. tělovýchovných akcích). Pro odstavení by stojany měly být umístěny v uzamykatelném prostoru, nejlépe zastřešeném a s ostrahou (viz dále "Úschovny"). Při vysoké pořizovací hodnotě nových jízdních kol by se cyklistùm vyplatil přiměřený poplatek za tuto ostrahu. Různé typy zařízení pro odstavení jízdních kol jsou dokumentovány na přilehlých obrázcích. Brněnské komunikace, a.s., Útvar dopravního inženýrství, doporučují budovat též stojany, které umožňují přichycení celého rámu a které se používají např. ve Vídni (viz. níže) Takové stojany jsou ale již vidění i v ČR. Příkladem může být město Olomouc.
Nejčastější příkladem jsou ale níže uvedené typy stojanů. 3.2.3 Úschovny Úschovny jsou uzavíratelným zařízením pro dlouhodobé odstavování jízdních kol. Navrhují se v různých cílových místech cyklistické dopravy jako integrovaná součást systému této dopravy a jeho zařízení. Tyto úschovny by měly být uzamykané místnosti uvnitř domù nebo oplocené přístřešky a měly by být vybavené pro odstavování jízdních kol různými druhy závěsů nebo stojanù, jimiž mohou být stojany s vlastním zajišťovacím zařízením nebo stojany uzpůsobené k zajištění jízdního kola majitelem. Úschovny se obvykle zřizují v areálech škol, pracovišť s velkým počtem zaměstnanců, železničních a autobusových nádraží, vybraných stanic metra a dalších vybraných stanic městské hromadné dopravy, v místech soustředěné občanské vybavenosti (např. před obchodními domy a ve větších sportovních a rekreačních lokalitách). Úschovny mají mít ostrahu, která je zpřístupňuje.
Úschovna kol na nádraží v Houtenu (vlevo), v Utrechtu (vpravo) Úschovna kol na střední škole v Utrechtu pro 500 kol, střežená kamerovým systémem. Úschovna kol na pracovištích v Olomouci.
3.3 KOLÁRNY Kolárny jsou zařízeními pro jízdní kola, určené pro jejich dlouhodobé uložení obvykle v nebytových prostorech obytných budov. Někdy se s nimi počítalo (stejně tak jako s kočárkárnami) v rámci komplexní bytové výstavby. Význam nebytových prostor pro podnikání a zisk peněz na opravu domů plynoucí z podnikání, prakticky vylučuje instalaci koláren v nebytových prostorech a tím je zřejmé vylučuje vůbec z panelových obytných domù, kde nejsou sklepní ani vhodné pùdní prostory aspoň pro dlouhodobé odstavení např. přes zimu. Odstavování jízdních kol v malých bytech panelových obytných domù je obtížné, ba nemožné. Řešení je snad ve výstavbě přilehlých úschoven, postavených z nájemného, získaného z podnikatelské činnosti v prostorách přestavěných z dosavadních nebytových místností (kočárkáren, koláren) a z příspěvků majitelů kol. Současná situace zřejmě neprospěje rozvoji účelové cyklistiky (do které samozřejmě nepočítáme pojíždění dětí na kolech po sídlištích nebo v parcích) a to právě v místech největšího soustředění obyvatelstva. Zatímco cyklistickou síť není obtížné v těchto sídlištích vytvořit, neboť k tomu poslouží obvykle málo využité obslužné motoristické komunikace nebo komunikace pro chodce, aniž by byl problém napojit tuto síť na hlavní cyklistickou síť, je možnost odstavení jízdních kol významným limitujícím faktorem. Průzkumy také ukazují, že obyvatelé těchto sídlišť mají stanoviště pro svá jízdní kola na chalupách či chatách. Ve velkých městech jako Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, jsou přepravní vzdálenosti tak velké, že navíc ovlivní rozhodnutí obyvatelstva největších okrajových sídlišť použít kolo při cestě např. do zaměstnání, i když podmínky pro odstavení a jízdu budou vylepšeny. Nicméně v menších městech by byly dobré podmínky pro odstavování jízdních kol při bydlení výrazně příznivým faktorem pro jejich zvýšené použití. 3.4 PŘÍKLAD Z PROSTĚJOVA - STOJANY. V Prostějově stojí stojany, které se úspěšně snaží předejít krádeží kol, mají tyto vlastnosti Především, pokud odkládám své kolo, chci jeho rám zamknout k pevnému předmětu. To neumožňuje téměř žádný stojan. Proto velká část cyklistů stojany nepoužívá a kola staví různě k dopravním značkám a zábradlím. Potřebuji, aby kolo stálo ve stojanu pevně a stabilně. Nesmí se kácet je-li zatížené (nákup, dítě v sedačce), nebo pokud do něj někdo strčí. Tomuto požadavku nevyhovují nízké stojany, fixující pouze přední kolo. Pokud kolo postavím do stojanu, potřebuji je z něj také vyjmout. Skutečnost je taková, že ze změti řidítek, bowdenů a pedálů lze vlastní kolo často vyprostit až po usilovném zápase. Každé kolo má pevnou šířku a podle ní potřebuje i prostor pro odstavení a manipulaci. Má-li některý stojan stání pro šest kol a přitom šířku jen jeden metr, lze do něj opravdu postavit jen tři kola a to nepohodlně, protože kola v něm nebudou pravidelně rozmístěna. Při jejich konstrukci se nezaměřili jen na otázku skloubení příjemného designu a nízké ceny, ale velký důraz kladli právě na pohodlné používání a nadstandardní zajištění kola proti krádeži. Výsledkem jsou moderní bezpečnostní stojany VELOCK. Stojany jsou robustní a umožňují uzamčení kola za rám k pevné konzole pomocí odolného uzávěru, který je přímo součástí stojanu. Toto řešení prakticky znemožňuje krádež odstaveného kola. Uzamknout lze všechny běžné typy kol, včetně například i dětských a skládacích. Funkce stojanu je následující. Předním kolem najedete do stojanu. Kolo opřete rámem o pevnou konzolu a rám obemknete otočným třmenem, jehož konec zajede do pouzdra zámku. Zasunutím vyjímatelného zámku do pouzdra ve stojanu je třmen zajištěn a tím je blokováno celé kolo. Třmen je vyroben z masivní oceli a zámek je možné volit z několika typů až po bezpečnostní třídu 4 (odolný proti rozlomení, vytržení, vyhmatání a odvrtání). Účelná konstrukce stojanů VELOCK umožňuje použití i klasickým způsobem, kdy je kolo zamčeno k pevné konzole běžným velozámkem, nebo je odstaveno zcela bez uzamčení. Stojany, pokud jsou volně přístupné, může používat každý, kdo si opatří uvedený zámek (není součástí stojanu). Zámek je možné koupit ve specializovaných obchodech se zámky (např. FAB 2004), nebo jej lze objednat u firmy TANO. K zámku je nabízen i jednoduchý držáček k upevnění na kolo.
Stojany VELOCK nacházejí uplatnění všude tam, kde je potřeba zabránit krádežím odstavených kol. Na veřejných prostranstvích i v soukromých objektech. Do škol, úřadů a firem jezdí žáci, nebo zaměstnanci na kole pravidelně a je proto pro ně výhodné pořídit si vlastní zámek. Na jiných místech, jako u kin, restaurací a podobně, mohou být zámky půjčovány. Ideálním případem je širší nasazení uzamykatelných stojanů v jednom městě, či obci. Cyklista pak může na všech místech zamknout kolo vlastním zámkem. Příkladem může být město Prostějov, které rozmístilo na nejvíce frekventovaných místech 50 stojanů VELOCK s celkovou kapacitou 200 kol. Část nákladů spojených s pořízením a instalací stojanů hradilo Ministerstvo vnitra ČR v rámci programu prevence kriminality. Mimo to se ve městě nachází další stojany pořízené firmami pro zaměstnance, nebo instalované u bytových domů. Veškeré podrobnosti o vyráběných typech naleznete na www.tano.cz