Správní oblast Kraslice



Podobné dokumenty
1. Obsah územního plánu

OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA

ÚZEMNÍ STUDIE US-02 ZA DR BEŽÁRNOU, MALEŠOVICE _70 ÚZEMNÍ STUDIE US-02 ZA DR BEŽÁRNOU, MALEŠOVICE knesl + kyn l architekti

PR MYSLOVÁ ZÓNA ZBOŽÍ

Obsah: 5 KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY NÁVRH PLOŠNÉ A LINIOVÉ ZELENĚ PROSTUPNOST KRAJINY GRAFICKÁ ČÁST ÚZEMNÍ STUDIE...

CENÍK. Článek 2. a) rezident této části oblasti, b) abonent této části oblasti,

Obec Lípa nad Orlicí

KOMENTÁŘ K SLDB 2011 V PLZEŇSKÉM KRAJI

Územní studie na zastavitelné plochy Z9, obec Soběšovice

Územní studie Horní Poříčí SO.6 severní část

JIŘETÍN POD JEDLOVOU. ZMĚNA č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU POŘIZOVATEL. Úřad územního plánování Městského úřadu Varnsdorf

II. ZMĚNA č.1 ÚP KLECANY ODŮVODNĚNÍ

ZMĚNA Č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE NEHVIZDY

zastavěné plochy a nádvoří 1,5% vodní plochy 1,4% lesní pozemky 38,4%

Změna č. 4 ÚPSÚ Lhota pod Libčany

Malá Skála Kanalizace a vodovod Vranové

7. Domy a byty Charakteristika domovního fondu

1. DÁLNIČNÍ A SILNIČNÍ SÍŤ V OKRESECH ČR

Název obce: DOUDLEBY NAD ORLICÍ. Kód obce PRVK: Kód obce UIR: PODKLADY:

ZÁKLADNÍ URBANISTICKÁ KONCEPCE A JEJÍ REGULACE...

Městská část Praha 22 Úřad městské části

Obecně závazná vyhláška města Žlutice č. 2/2011 Požární řád obce

VŠERUBY ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ. III. úplná akutalizace územně analytických podkladů 2014 ORP Domažlice

Územní studie ÚS 5-02/2015 Pro lokalitu Stará čtvrť Ostrava - Lhotka

Obec Anenská Studánka MÍSTNÍ PROGRAM OBNOVY VENKOVA OBCE ANENSKÁ STUDÁNKA NA OBDOBÍ Zpracováno pro obec Anenská Studánka

ČTVRT MILIÓNU NEAKTIVNÍCH DŮCHODCŮ CHTĚLO PRACOVAT

ODBORNÝ ENERGETICKÝ SEMINÁŘ

Materiál pro mimořádné zasedání Zastupitelstva města Karviné konané dne

MĚSTSKÝ ÚŘAD BENEŠOV Masarykovo náměstí Benešov

Velké rozdíly v rozsahu práce v atypickou dobu mezi profesemi a odvětvími

OBSAH ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU

OBEC VITĚJOVICE. Obecně závazná vyhláška č. 1/2012, o místních poplatcích ČÁST I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

Městský úřad Police nad Metují Odbor výstavby

Mydlovary. Vybavenost obce Požární zbrojnice Hostinec Knihovna- Jihočeská knihovna roku Hřiště Pošta Sběrný dvůr

MĚSTSKÝ ÚŘAD SUŠICE odbor životního prostředí nám. Svobody 138, Sušice I telefon: , fax: OPATŘENÍ OB E C N É POVAHY

B. Souhrnná technická zpráva

MĚSTO KRALOVICE Markova 2, Kralovice PSČ

NÁVRH ZADÁNÍ. pro zpracování změn č.3.územního plánu sídelního útvaru NĚMČIČKY

Městský úřad Dvůr Králové nad Labem

VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA MĚSTSKÝ ÚŘAD SOKOLOV

Obce správního obvodu obce s rozšířenou působností Nový Bor

ÚZEMNÍ STUDIE PLOCHA PŘESTAVBY P3-108

RODINNÉ DOMY KAMENCE TĚŠNOVICE

KARVINÁ. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Moravskoslezský kraj

ZNALECKÝ POSUDEK. č /2015

Zásady zřizování věcných břemen omezujících vlastnické právo Města Jáchymov

Vážení klienti, Upozorníme i na praktické důsledky nesjednání pravidelného pracoviště při poskytování cestovních náhrad. TaxVision, s.r.o.

1. ZMĚNA č. 4 ÚPO KAMENICE TEXTOVÁ ČÁST GRAFICKÁ ČÁST. 2. ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY č. 4 ÚPO KAMENICE TEXTOVÁ ČÁST GRAFICKÁ ČÁST

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE LIBRANTICE ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY č.1

MĚSTSKÝ ÚŘAD RUMBURK

Vedoucí zakázky. Technická kontrola. Parkoviště za kavárnou, ul. Sídliště - Rotava DOKUMENTACE PRO VÝBĚR ZHOTOVITELE SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA

BOHUMÍN. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Moravskoslezský kraj

1. URBANISTICKÉ, ARCHITEKTONICKÉ A STAVEBNĚ TECHNICKÉ ŘEŠENÍ. a. Zhodnocení staveniště, vyhodnocení současného stavu konstrukcí

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE PRO ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ PODLE ZÁKONA Č. 137/2006 Sb. O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH V PLATNÉM ZNĚNÍ, PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE VE STUPNI RDS

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

ÚZEMNÍ PLÁN K L A D E R U B Y. část I. NÁVRH. Městský úřad Valašské Meziříčí, odbor regionálního rozvoje. Orgán územního plánování:

Obecně závazná vyhláška Města Březnice, o místních poplatcích č. 1/2012 ČÁST I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

MATERIÁL PRO JEDNÁNÍ RADY MĚSTA PÍSKU DNE

Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta provozně ekonomická. Obor veřejná správa a regionální rozvoj. Diplomová práce

SPRÁVNÍ OBVOD ORP VRCHLABÍ

R O Z H O D N U T Í. Miroslav Vala datum narození: a Jana Valová datum narození: rozhodnutí o umístění stavby

JUDr. Ladislav Navrátil, soudní exekutor USNESENÍ. Dražební vyhlášku o provedení elektronické dražby dobrovolné

Regionální politika na příkladu vybraného kraje (teze)

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE OLBRAMICE ZMĚNA Č. 1B NÁVRH

Černěves. Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014

Příloha č. 3 VÝKONOVÉ UKAZATELE

Ú Z E M N Í R O Z H O D N U T Í VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA č. 38 / 2007

Čl. 3 Poskytnutí finančních prostředků vyčleněných na rozvojový program Čl. 4 Předkládání žádostí, poskytování dotací, časové určení programu

A. PODÍL JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ DOPRAVY NA DĚLBĚ PŘEPRAVNÍ PRÁCE A VLIV DÉLKY VYKONANÉ CESTY NA POUŽITÍ DOPRAVNÍHO PROSTŘEDKU

II. ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU DOBRATICE

Nařízení vlády č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě

ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU ZMĚNY Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE NEHVIZDY

Městský úřad Březnice Stavební úřad

Zpráva o uplatňování Územního plánu Kaňovice návrh

Městský úřad Litoměřice Odbor územního rozvoje

VYHLÁŠKA Č. 51 ze dne 17. února 2006 o podmínkách připojení k elektrizační soustavě

Zásady pro prodej bytových domů Městské části Praha 5

ČEZ Prodej, s.r.o., sídlem Duhová 425/1, 14053, Praha, IČ , zast. David Jünger, Mgr., sídlem 28. října 438/219, 70900, Ostrava

ÚPNO ŘÍKOVICE ZMĚNA Č.1

MĚSTO ODOLENA VODA REGULAČNÍ PLÁN PODE VSÍ

PRAVIDLA pro umisťování mobilních zařízení na veřejných prostranstvích města Písku

VÍCEÚČELOVÉHO SPORTOVNÍHO AREÁLU OBCE HŘEBEČ

56/2001 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ. Předmět úpravy

56/2001 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ. Předmět úpravy

M stský ú ad Bru perk

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Pěšice. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Jihočeského kraje v roce Písek. Prachatice. Milevsko.

Určení platu ředitelům škol a školských zařízení zřizovaných statutárním městem Chomutov

Obec Nemojany ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE NEMOJANY OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY

ČÁST PÁTÁ POZEMKY V KATASTRU NEMOVITOSTÍ

Česká školní inspekce Pardubický inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj. ČŠIE-1186/11-E

LOKALITA RD NA VÁPENICI, VČ KOMUNIKACÍ A INŽENÝRSKÝCH SÍTÍ 1. ETAPA B. PRŮVODNÍ ZPRÁVA. 1 Charakteristika území a stavebního pozemku...

Pravidla pro vydávání parkovacích karet ve městě Kopřivnici

Obecně závazná vyhláška města Milovice č. 1 / 2011 o místních poplatcích

č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

OÚ Velké Březno. Změna č. 4 územního plánu obce. Ing. arch. Jitka Fikarová Kojetice 56, Ústí nad Labem IČ: číslo autorizace ČKA: 00810

Ú Z E M N Í R O Z H O D N U T Í O U M Í S T Ě N Í

s t a v e b n í p o v o l e n í

OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY o vydání Územního plánu Černouček

Transkript:

Správní oblast Jedná se o menší oblast Karlovarského kraje. Tato oblast se rozkládá v severní části Karlovarského kraje. Tato oblast sousedí na severu se státní hranicí s Německem. Na východě sousedí se správními oblastí Cheb. V jižní části tato oblast sousedí se správní oblastí Sokolov, na západě sousedí se správní oblastí Karlovy Vary. Správní území zahrnuje celkem 8 měst a obcí. V této oblasti nejsou města s pověřeným městským úřadem. V této oblasti je 5 935 Ha zemědělské půda a 20 528 Ha nezemědělské půdy. V oblasti se ke 31.12.2009 vyskytovalo celkem 2 839 ekonomických subjektů. V oblasti bylo ke konci roku registrováno 14 075 obyvatel a došlo zde k celkovému úbytku o 39 obyvatel oproti období roku 2008.

Tabulka 1 Porovnání základních geografických údajů ORP Karlovarského kraje ORP Rozloha (km 2 ) % za kraj Počet obyvatel % za kraj počet obyvatel sídla ORP % z počtu obyvatel celého ORP Hustota osídlení na km 2 Aš 144,0 4,3 17 879,0 5,8 13 373,0 74,8 124,4 Cheb 497,0 15,0 52 927,0 17,2 34 873,0 65,9 106,5 Karlovy Vary 1 196,0 36,1 89 983,0 29,2 51 459,0 57,2 75,2 265,0 8,0 14 114,0 4,6 7 108,0 50,4 53,3 Mariánské Lázně 405,0 12,2 24 646,0 8,0 13 758,0 55,8 60,8 Ostrov 319,0 9,6 29 940,0 9,7 17 357,0 58,0 94,0 Sokolov 489,0 14,8 78 914,0 25,6 24 467,0 31,0 161,4 Karlovarský kraj 3 314,0 100,0 308 403,0 100,0 162 395,0 93,0 Česká republika 78 865,0 10 467 542,0 132,7 Viz statistická ročenka KK 2009 (data k 31.12.2008) Tabulka 2 Porovnání základních geografických údajů všech ORP kraje ORP Počet obcí % za kraj Počet obcí se statutem města % za kraj Počet obcí nad 1000 obyvatel % za kraj Počet katastrální ch území Aš 5 3,8 2 5,4 3 7,1 24 4,3 Cheb 21 15,9 5 13,5 6 14,3 126 22,5 Karlovy Vary 40 30,3 8 21,6 8 19 175 31,2 8 6,1 4 10,8 3 7,1 39 7 Mariánské Lázně 14 10,6 3 8,1 4 9,5 61 10,9 Ostrov 14 10,6 6 16,2 5 11,9 46 8,2 Sokolov 30 22,7 9 24,3 13 31 90 16 Karlovarský kraj 132 100 37 100 42 100 561 100 Česká republika 6249 592 1367 13027 Viz statistická ročenka KK 2009 (data k 31.12.2008) % za kraj Vyhodnocení stavu a vývoje území Geologie Jedná se o území, kde byla v minulosti významná těžba nerostných surovin. Z toho vyplývá, že významná část území je poddolována. V některých oblastech je poddolováno více než 50% území (okolí Rotavy).

Obrázek 1 Poddolovaná území ORP Zemědělský půdní fond Zemědělský půdní fond na území ORP zaujímá celkem 5936 ha, ze kterých je 1. třída ochrany velmi vzácná, například ve správním území obce Bublava a Stříbrná se tato třída ochrany vůbec nevyskytuje, 2. třída jen ojediněle. V rámci celého Karlovarského kraje je ORP územím s nejmenším podílem ZPF 1. a 2. třídy před ORP Mariánské Lázně a Sokolov, které mají podíl těchto tříd půdy téměř dvojnásobný. Nejméně orné půdy je v obci Přebuz a v obci Šindelová, trvalý travní porost ve všech obcích ORP tvoří od 76% (Rotava) do 99,8% (Přebuz) zemědělského půdního fondu. Nejvíce ploch ZPF se nachází ve správním území obce (2531 ha) a dále pak ve správním území obce Jindřichovice (1408 ha). Nejméně pozemků ZPF je v obci Přebuz (270 ha) a v obci Bublava (295 ha). Všechny uvedené skutečnosti jsou ovlivněny především charakterem přírodních a klimatických podmínek (převaha lesní půdy a chladné klima), zemědělství není nejvýznamnější složkou hospodářství ORP. Pozemky určené k plnění funkce lesa Lesní ekosystémy jsou složkou životního prostředí ve vztahu k ochraně přírody a biodiverzity, ale i z hlediska retenční schopnosti krajiny, kvality půdy atd. Lesnická produkce je významnou složkou hospodářství a důležitým prvkem pro rekreaci a cestovní ruch. ORP má nejvyšší lesnatost je v Karlovarském kraji a to 69,95% spolu s ORP Mariánské Lázně. Ve správním území ORP má nejvyšší lesnatost obce Stříbrná s 89,91%, na dalším místě je pak obce Přebuz a Šindelová s cca 81,3%

lesnatosti. Nejvyšší podíl z lesních pozemků tvoří lesy hospodářské, nejvyšší podíl lesů ochranných je ve správním území obce Přebuz (16,29%) a lesy zvláštního určení tvoří v obci Stříbrná 20,15%. V obci Bublava a Jindřichovice se lesy ochranné vůbec nevyskytují a lesy zvláštního určení tvoří jen nepatrnou část lesních pozemků. Na území ORP převažují lesy jehličnaté, tvoří cca 94%, listnaté lesy jen 5,5%. Technická infrastruktura Zásobování el. energií Území obce Jindřichovice se nachází vedení velmi vysokého napětí VVN, které je zakončeno v rozvodně Jindřichovice (dle údajů z ČEZ je nazývána jako rozvodna Rotava). Vedení VVN je na území obce Jindřichovice v délce 14,28 km, na území všech obcí v ORP délka vedení vysokého napětí (VN) dosahuje téměř 154 km, průměrně na jednu obec v ORP připadá cca 19,3 km délky tohoto vedení. Nejdelší úsek vedení VN je na území obcí (48,2km) a obce Jindřichovice (46,6 km), nejkratší úseky vedení VN jsou pak v obcích Bublava (4,15 km) a Stříbrná (5,49 km). V rámci poskytování dat do ÚAP nejsou společností ČEZ Distribuce a.s. poskytována data o vedení nízkého napětí (NN). Na území ORP je v územně plánovací dokumentaci pro obec Jindřichovice určena plocha pro výstavbu větrného parku. V současně době jsou zde provedeny celkem 4 větrné elektrárny o celkovém výkonu 8 MW, jedna o výkonu 2 MW. V současné době obec Jindřichovice projednává změnu územního plánu, která by měla řešit rozšíření větrného parku a současně umístění fotovoltaických elektráren. Na území ORP jsou také provozovány malé vodní elektrárny. Nejvíce malých vodních elektráren je na území obcí Šindelová (3 MVE všechny v provozu) a (v Kraslicích je jedna ze tří evidována pouze jako záměr). Jedna malá vodní elektrárna je na území obce Oloví stavba není dokončena. Jedna malá vodní elektrárna je provozována na území obce Rotava. Celkem je na území ORP 8 malých vodních elektráren, v průměru tedy na každou obec připadá jedna tato stavba. Ani u jedné stavby nebyl zjištěn jmenovitý a celkový výkon. Tabulka 3 Souhrn instalovaných zařízení podle místa provozovny Elektrárna KVET KGJ MVE FVE VTE Trafo 110/22 220/110 kv kv 110/6 kv Celkem Aš 0,040 0,009 2,700 1 2,749 Cheb 5,189 1,631 0,034 0,003 1 6,857 Karlovy vary 5 1,82 1,284 0,029 3 8,133 0,355 1 0,355 Mariánské Lázně 0,034 0,085 0,008 1 0,127 Ostrov 1,863 1,290 1 3,153 Sokolov 112,000 809,800 0,866 1,741 0,056 6 2 2 924,463 Karlovarský kraj 112 814,8 7,909 6,999 0,136 3,993 14 2 2 945,84 Zdroj informací Operační plán pro řešení krizové situace Narušení dodávek el. energie, plynu a tep energie velkého rozsahu z roku 2009.

Tabulka 4 Rozložení zdrojů el. energie podle sídla firmy Název subjektu Vodní Sluneční Typ zdroje ový a Větrný spalovací Parní Paroplyno vá Aš 0,041 0,437 0 2,7 0 0 Cheb 0,229 2,6249 5,265 5,815 0 0 Karlovy Vary 2,35 2,451 2,229 0 0 0 0,115 0,005 0 0 0 0 Mariánské Lázně 0,254 0,925 0 0 0,13 0 Ostrov 1,417 0,885 0 0 4 0 Sokolov 0,572 1,293 0,464 0 340 286 Karlovarský kraj 4,978 8,621 7,958 8,515 344,1 286 Uvedené hodnoty jsou v MWh. Zdroj informací databáze udělených licencí ERU. Data jsou platná k 6. 7. 2011. Zásobování vodou Na území ORP je dle údajů z ČSÚ celkem 14075 obyvatel a z toho je celých 13664 obyvatel zásobováno pitnou vodou, tj. 97,1% všech trvalých obyvatel. Na území jednotlivých obcí je situace téměř vyrovnaná, výjimku tvoří pouze území obce Jindřichovice a Bublava, kde je zásobováno cca 88% obyvatelstva pitnou vodou. Nejvyšší průměrnou hodnotu obyvatel zásobovaných pitnou vodou vykazují obce Rotava a (99,1%). Na území obce Bublava není místní vodovodní potrubí, v současné době je projednáváno provedení napojení na místní vodovod v sousedním příhraničním německém městě Klingenthal (vydáno rozhodnutí o umístění stavby). V obci Jindřichovice je prováděn nově rozvod vodovodu a kanalizace s napojením na sousední město Rotava jak vedení splaškové kanalizace do místní ČOV v dolní Rotavě, tak i napojení na veřejný vodovod. V Kraslicích rozvod veřejného vodovodu dosahuje celkové délky 52,27 km, dále pak v Rotavě 24,92 km a v Oloví dosahuje délky 14,29 km. V datech není zaznamenáno napojení obce Jindřichovice na vodovod v Rotavě (budováno a provoz povolen současně s kanalizačním řadem Rotava Jindřichovice). Další místní vodovod je provozován v sídle části obce Jindřichovice osada Háj, není však znám provozovatel ani obci a nikdo nepředal zdejšímu úřadu územního plánování data pro zapracování do letošní aktualizace ÚAP.

Tabulka 5 Rozsah zásobování vodou v ORP Obec Trvalí obyvatelé (počet) Zásobovaní obyvatelé (%) Zásobovaní obyvatelé (počet) Území obce (ha) Místní vodovodní potrubní (km) Bublava 323 87,5 274 614,27 0,18 Jindřichovice 513 89,7 314 4 439,79 9,36 7 074 99,1 7 139 8 128,68 52,27 Oloví 1 925 99,4 1 883 1 911,85 14,29 Přebuz 74 97,0 65 2 978,21 4,10 Rotava 3 468 99,1 3 380 1 202,01 24,35 Stříbrná 429 96,3 391 3 352,79 10,73 Šindelová 262 96,5 218 3 831,91 5,79 Celkem ORP 14 068 95,6 13 664 26 459,51 121,07 Zdroj informací: ÚAP 22.12.2010 Kanalizace a čištění odpadních vod Území jednotlivých obcí je dle podmínek odkanalizováno do čistírny odpadních vod (dále jen ČOV). Vzhledem ke členitosti území, roztroušené horské zástavbě a nepřístupným místům v krajině je odkanalizování některých obcí nebo jejich částí řešeno do nepropustných jímek. Na území obce se nacházejí dvě stavby ČOV, jedna na předměstí, která zajišťuje čištění odpadních vod pro samotné město Kraslic a pro obec Stříbrnou. Druhá čistírna odpadních vod na území obce zajišťuje čištění odpadních vod pro obec Bublava. Na území obce Rotava je čistírna odpadních vod o celkové rozloze 0,14 ha. Tato čistírna odpadních vod zajišťuje likvidaci splaškových vod pro město Rotava a i pro obec Jindřichovice (pouze pro část sídla Jindřichovice, ne pro její další sídla Loučná, Háj, Heřmanov, Hradecká, Poušť, Mezihorská). V obci Oloví jsou celkem 3 ČOV, kdy jedna je na sídlišti Oloví, druhá ČOV řeší odkanalizování sídliště Hory a centrální části kolem řeky Svatava a poslední ČOV je jen lokální u zdravotnického střediska. V obci Šindelová a Přebuz není žádná centrální ČOV, návrh koncepce odkanalizování je řešen v územně plánovací dokumentaci. V současné době je na území ORP 53,92 km místního kanalizačního potrubí, nejdelší kanalizační potrubí je na území obce (30,34 km) a téměř o třetinu méně má na svém území druhá obec Rotava (10,39 km). Na území obcí Šindelová a Přebuz není žádné kanalizační potrubí. Na území obce Jindřichovice je zatím v datech zaznamenáno pouze kanalizační potrubí navazující na kanalizační řad v Rotavě (0,39 km) přilehlé území. V současné době je již v provozu propojení na kanalizační řad a ČOV v Rotavě, které ale není v datech (správce této sítě nepředal přes výzvu aktualizovaná data).

Tabulka 6 kanalizační zařízení velká Místo Plocha areálu (Ha) Zařízení 0,02 ČOV čistírna odpadních vod skupinová Rotava 0,11 ČOV čistírna odpadních vod skupinová Rotava 0,03 ČOV čistírna odpadních vod skupinová Oloví 0 ČOV čistírna odpadních vod skupinová 0,37 ČOV čistírna odpadních vod skupinová Oloví 0 ČOV čistírna odpadních vod skupinová Oloví 0 ČOV čistírna odpadních vod skupinová Zdroj informací: ÚAP 15.12.2010 Zásobování plynem ORP je pro svou členitost území a typ zástavby (roztroušená horská zástavba především v menších obcích a sídlech) plynem zásobována jen v hlavních sídlech, Rotava, Oloví a v sídlech navazujících na město Rotava (Bublava a Stříbrná). Napojení na plyn je také zajištěno v obci Jindřichovice, která díky své poloze mezi páteřními VTL plynovody do Oloví a směr Rotava - má zajištěno zásobování plynem. Obec Šindelová a horská obec Přebuz jsou bez možnosti napojení na plyn. Na území ORP je celkem 11 ch stanic, z toho je jich 6 na území obce, 3 jsou na území obce Rotava a jedna na území obcí Oloví a Jindřichovice. Žádná z těchto ch stanic není VTL. Na území ORP je celkem 9549 obyvatel zásobovaných plynem (data z ČSÚ nejsou aktuální zpracováno dle SLBD roku 2001, např. obce Bublava a Stříbrná je napojeny na plynovod, na jejich území je cca 10 km plynovodu a v datech nejsou uvedeni obyvatelé s napojením na plyn). Dle údajů z ČSÚ je nejvíce plynem zásobováno obyvatelstvo na území obce, kde je 6275 obyvatel napojeno na plyn. Průměrně je tedy z obce napojeno na rozvod plynu 87,1 % obyvatel, podobný stav je na území obce Rotava (napojeno 80,7 % obyvatelstva), v Jindřichovicích je napojeno 40 % obyvatelstva, průměrně je zásobováno na území ORP 67,8% obyvatelstva. Na území ORP je celkem 32,2 km VTL plynovodu, 42,95 km plynovodu středotlakého a 35,31 km plynovodu nízkotlakého. Na území obce Jindřichovice se nachází největší část VTL plynovodů v celkové délce 20,78 km, na území obce Rotava a přibližně 4,5 km a na území obce Oloví 2,32 km. Na území ostatních obcí, které jsou napojeny na plyn (Bublava a Stříbrná) se VTL plynovod nenachází. Středotlaký plynovod má na území celé ORP celkovou délku 42,95 km a nachází se ve všech plynem zásobovaných obcí, průměrně je na území každé obce 5,37 km tohoto STL vedení. NTL rozvod plynu je pouze na území obcí (30,36 km) a obce Rotava (4,94 km), celkem je na území ORP 35,31 km tohoto NTL vedení.

Tabulka 7 Vedení plynového potrubí a umístění ch stanic plynu ORP Produkt nebo služba Název subjektu, nebo objektu (provozovna) Jindřichovice 1 Mánesova 2 Čsl. armády 4 Pod nádražím 6 Hřbitovní Oloví Rotava 1 sídliště typ objektu výkon MW/parametry Obec VTL Jindřichovice VTL VTL VTL VTL VTL Oloví VTL Rotava Držitel licence (zřizovatel) Rotava 2 Kraslická VTL Rotava Zdroj informací: Operační plán pro řešení krizové situace Narušení dodávek el. energie, plynu a tep. energie velkého rozsahu z roku 2009. Zásobování teplem Na území ORP se nenacházejí na rozdíl od sousedních ORP Sokolov a Karlovy Vary žádné dálkové parovody ani horkovody. Pouze ve městě je sídliště Střed a sídliště Sever napojeny na centrální kotelnu a stejně je to s napojením bytových domů na Předměstí Kraslic. Obě tyto kotelny a jejich napojení na bytové domy je ve správě společnosti KMS KRASLICKÁ MĚSTSKÁ SPOLEČNOST, která do dnešního dne nepředala přes výzvu data na zapracování do ÚAP. V Oloví mají na sídlišti Hory a sídlišti Oloví vždy jednu centrální kotelnu s napojením jednotlivých bytových domů, tyto kotelny a jejich napojení na bytové domy spravuje firma HODR, Habartov. V obci Rotava (Horní Rotava Sídliště) jsou bytové domy odpojeny od centrálního vytápění, bytové domy mají samostatné domovní kotelny.

Tabulka 8 Souhrn zdrojů tepla podle umístění zdroje KVET Kotelna Teplárna Výtopna Celkem PAR,TEPL TEPL PAR, HORK HORK PAR Aš 26,56 26,56 27,74 Cheb 32,80 80,70 113,50 119,98 Karlovy Vary 17,21 44,83 4,20 66,23 42,75 69,40 19,44 19,44 36,80 Mariánské Lázně 7,73 69,71 77,44 161,50 63,12 Ostrov 9,70 79,80 89,50 12,17 90,00 Sokolov 1 824,00 41,00 224,00 149,36 2 238,36 277,97 196,00 222,92 569,90 Celkem 1 824,00 154,44 348,63 303,97 2 631,03 161,50 580,53 265,40 312,92 569,90 Zdroj informací Operační plán pro řešení krizové situace Narušení dodávek el. energie, plynu a tep energie velkého rozsahu z roku 2009. Využití území Základní rozdělení ploch na území ORP je na zemědělskou půdu, lesní půdu (lesní pozemky), zastavěné plochy (zastavěné území) a ostatní plochy. Kapitola využití území se blíže věnuje využití plochy zastavěného území, které je rozděleno na plochy bydlení, plochy občanského vybavení, plochy výroby, plochy rekreace, plochy veřejných prostranství a veřejné zeleně a plochy ostatních funkcí. Největší plochu zastavěného území je v obci 362,76ha, nejmenší plochu ZÚ má pak obec Přebuz s 20,6ha. Celkově lze konstatovat, že největší plochu ze ZÚ zaujímají plochy bydlení a plochy rekreace, např. v obci Rotava zaujímají další významnou část ZÚ plochy výroby (v Rotavě je to 19,11%). V celém ORP nejsou vymezeny plochy veřejných prostranství ostatní, plochy veřejných prostranství zeleň tvoří nejvíce v obci Jindřichovice 48,57% území, v Oloví pak 33,3% a na Bublavě 26,38% území, a nejméně pak v obci Přebuz 0,1% území. V platné územně plánovací dokumentaci je plánován rozvoj sídel. V obcích Oloví, Stříbrná a Šindelová nejsou platné územně plánovací dokumentace a proto v těchto obcích nejsou ukazatele o zastavitelných plochách. Největší zastavitelné plochy má na svém území schváleny obec Rotava (celkem 39,05ha) a dále pak obec Bublava (24,78ha). Nejméně zastavitelných ploch je dle schválené dokumentace v obci Přebuz (0,41ha) schválený plán Přebuz - rodinné domky. Celkem je v ORP plánováno 91 ha zastavitelných ploch, průměrně je na obec plánováno 11,38 ha. Bydlení Stav bytového fondu a rozvoj bytové výstavby jsou významnými indikátory celkového rozvoje území. Úroveň bydlení je pak důležitým faktorem životní úrovně, který se dotýká kvality života obyvatel. Podmínky bydlení jsou úzce svázány s podmínkami hospodářskými, zájem o výstavbu nebude stoupat, pokud region nenabídne pracovní příležitosti a rozvoj služeb. Oproti ÚAP z roku 2008 nebyly zaznamenány žádné převratné změny, nebyla zaznamenána žádná výstavba bytového domu, rodinných domů jen několik na celém území ORP. Zastavěné území všech obcí v rámci celé ORP je na rozloze 1039,14 ha a plocha bydlení ze zastavěného území tvoří 243,45 ha (cca 25% ploch). Dle údajů ze statistického úřadu Sčítání lidu domů a bytů z roku 2001 je v ORP celkem 2642 domů, z toho je 1826 rodinných domů a bytových domů 332. V ORP je obydleno 83,5% domů pro bydlení. V ORP je celkem 6016 bytů, z nichž je trvale obydleno 5335 bytových jednotek. Stáří trvale obydlených bytových jednotek je rozdílné podle typu obce, horské obce s převahou rodinných domů mají převahu trvale

obydlených jednotek starších roku 1945, města s převažujícími TOB v bytových domech pak mají nejvíce těchto jednotek v objektech z let 1945 1991 (panelová výstavba sídlišť). V průběhu posledních let (2007 2009) bylo v ORP dokončeno celkem 36 nových bytových jednotek, nejvíce pak v Kraslicích. Domovní fond Dle údajů ze statistického úřadu Sčítání lidu domů a bytů z roku 2001 je v ORP celkem 2642 domů, z toho je 1826 rodinných domů a bytových domů 332. V obci Přebuz není žádný bytový dům, v obci Bublava a Stříbrná je pouze jeden bytový dům a v obcích Šindelová a Jindřichovice jsou bytové domy pouze dva. Nejvíce bytových domů je v Kraslicích, následuje pak Rotava a Oloví. V ORP je obydleno 83,5% domů pro bydlení. Nejvíce neobydlených domů je v obci Bublava a Přebuz, nejméně neobydlených domů je pak v obci a Oloví. Bytový fond V ORP je celkem 6016 bytů, z nichž je trvale obydleno 5335 bytových jednotek. Nejvíce bytových jednotek je v Kraslicích (3113), v pořadí na druhém místě je obec Rotava (1343b.j.). Nejméně bytů je v obci Přebuz (46) a z toho je jen 31 bytových jednotek trvale obydleno. V obci Rotava a Oloví je nejméně neobydlených jednotek, nejvíce neobydlených jednotek je pak v obcích Bublava a Přebuz (využívány především pro rekreaci). Nejvíce trvale obydlených bytů v rodinných domech v procentuálním vyhodnocení vykazuje obec Přebuz (96,8%), dále pak obce Stříbrná a Bublava tedy malé obce, nejméně pak obec Rotava (21,4%). Opačná situace je v procentuálním vyjádření trvale obydlených bytů v bytových domech nejvyšší podíl mají obce Rotava a Oloví, nejmenší podíl pak v obcích Stříbrná a Bublava. Stáří trvale obydlených bytových jednotek je rozdílné podle typu obce, horské obce s převahou rodinných domů mají převahu trvale obydlených jednotek starších roku 1945 (např. Bublava, Jindřichovice, Přebuz, Stříbrná a Šindelová), města s převažujícími TOB v bytových domech pak mají nejvíce těchto jednotek v objektech z let 1945 1991 (panelová výstavba sídlišť) ve městech, Oloví a Rotava. Ve všech obcích ORP tvoří nejméně TOB v objektech postavených v letech 1991-2001 (nejvíce v obci Bublava, nejméně pak v Rotavě a Kraslicích). V průběhu posledních let (2007 2009) bylo v ORP dokončeno celkem 36 nových bytových jednotek. V roce 2007 bylo dokončeno na obec v ORP v průměru 2,88 jednotky, v roce 2008 pouze 0,13 jednotky a v roce 2009 1,5 jednotky. Nejvyšší výstavba je v Kraslicích, celkem 17 bytových jednotek za sledované období 2007 2009. Podnikatelská struktura Na území ORP je z celkového počtu 14106 obyvatel ekonomicky aktivních 7361, na každou obec to je v průměru cca 920 obyvatel. Nejvíce ekonomicky aktivních obyvatel (dále jen EAO) je na území obce 3951, dále pak na Rotavě (1756 EAO) a v Oloví (953 EAO). Dle percentuelního porovnání jednotlivých obcí se pak počet EAO pohybuje v průměru od 42,6% v obci Bublava do 54,3% v Kraslicích. Hodnoty tohoto ukazatele jsou značně vyrovnané v celém ORP. Při bližším porovnání rozložení EAO do jednotlivých skupin ekonomických aktivit je v priméru (zemědělství a lesnictví) zaměstnáno průměrně od 10,7% (Stříbrná a Šindelová) do 2,4% ( a Jindřichovice).V sekundéru ( průmysl a stavebnictví) je zaměstnáno od 46,6% (Stříbrná) do 28% (Rotava) a v neposlední řadě v terciéru (službách) je to pak od 36% (Šindelová) do 51,6% (Přebuz). Na území ORP se dle údajů z ČSÚ provozuje svoji činnost celkem 2839 podnikatelských subjektů, průměrně tedy na jednu obec připadá cca 355 subjektů, nejvíce 1571 podnikatelských subjektů je v Kraslicích, tedy více jak ½ všech podnikatelských subjektů zaregistrovaných v rámci ORP, nejméně je jich pak na území obce Přebuz (14). Nejméně početná skupina podnikatelských

subjektů je subjekt s více jak 250 zaměstnanci, kterým je AMATI-Denak, působící na území města. Subjektů s více jak 50 a méně jak 250 zaměstnanci je na území ORP celkem 12, polovina z nich působí na území obce a dále je jich 5 na území města Rotava a 1 na území obce Oloví. Dle dat z ČSÚ je nejvíce podnikatelských subjektů, které neuvedly počet zaměstnanců, průměrně je jich 221 na obec, dále pak je skupina podnikatelských subjektů bez zaměstnanců. Region je znám tradiční výrobou hudebních nástrojů ve světově proslulé továrně AMATI-Denak,. V Kraslicích je proslulá také textilní výroba, která po ukončení provozu Krajka a Triola je soustředěna na výrobu a tkaní textilií (SAMETEX, spol. s r.o. ) a dále pak na výrobu textilií a doplňků (autopotahy) v k.s. Car Trim. V regionu je prohlášená také kovovýroba v Rotavě firma ROTAS STROJÍRNY spol. a firmy Haider Rotava. V Oloví jsou podnikatelské subjekty zaměřené na výrobu plochého protipožárního skla a.s. AGC Flat Glass Czech a výroba zpětných zrcátek v přidružené společnosti. V obcích Jindřichovice a Šindelová je nejvýznamnějším místním zaměstnavatelem STATEK Šindelová, v oblasti cestovního ruchu.