Stránka č. 1 z 5 21.01. 2008 14:49 autor: Jiří Janoušek Kopce v ČR III.: Moravskoslezské Beskydy kategorie: CESTOVÁNÍ přečteno: 2099 - diskuze k článku - fotogalerie Kopce v ČR III.: Moravskoslezské Beskydy Je tu další díl našeho putování po kopcích Čech, Moravy a Slezska. Zatím zůstáváme na Moravě a budeme se věnovat Moravskoslezským Beskydům, neboli druhou částí Valašska, jak jsme slíbili v minulém díle tohoto seriálu. Kde to vlastně jsme Moravskoslezské Beskydy najdeme v severovýchodním výběžku Moravy. Patří do skupiny pohoří Karpatského oblouku. Na polské straně na ně navazuje Beskid Slasky a na slovenské straně Kysucké Beskydy. Beskydy mají poměrně drsné klima, o čemž svědčí samotný fakt, že nejvyšší Lysá hora (1323 m.n.m.) mívá nejvyšší sněhovou pokrývku v republice. V letním období umí Beskydy vykouzlit horké dusné bouřkové léto, ale také dlouhé zatažené dny, kdy si s deštěm nezadají s proslulou Šumavou. Sedí zde komentář: Tady jak jednou začne pršet, tak lije 14 dní.. Beskydy tvoří především hlavní hřeben, který se táhne od Valašského Meziříčí až po Mosty u Jablunkova. Na tomto hřebeni se nacházejí také nejzajímavější místa Radhošť, Pustevny, Lysá hora a další. Toto pohoří je především ve znamení velkých převýšení a prudkých kopců. Ty jsou zde většinou zalesněné a tak místa, odkud se otevře pěkný výhled nejsou úplnou samozřejmostí. Je to také jedno z mála, ne-li jediné, pohoří v České republice, kde lze potkat medvěda. Ten se sem většinou zatoulá z rozsáhlých slovenských hor. Zajímavá místa Z cyklistického hlediska jsou Beskydy především rájem bikerů, ale i silničář si zde přijde na své. Je zde sice málo přejezdů a horských sedel, ale kopce jsou výživné a většinou hodně prudké. Najdeme zde také jedno z nejtěžších stoupání v ČR vůbec výjezd na Lysou horu. Pro poznávání a trénink v Beskydech je asi nejvhodnější ubytovat se na jejich severní straně ať už ve Frenštátě p. Radhoštěm, nebo ve Frýdlantu nad Ostravicí. V tomto prostoru je řídké osídlení (typické pro oblast Těšínska na hranici s Polskem), kdy nevíte, jestli vlastně jste ve vesnici nebo ne, je to sem tam chaloupka a velmi dobře zde seženete ubytování. V létě má tato lokalita výhodu chladnějších nocí, neboť severní svahy hor nejsou jednak tak nahřáté a jednak se nacházíme na rozlehlé náhorní rovině 500-600 m.n.m. Pro cyklistu-silničáře bude zajisté velmi zajímavá druhá část trasy maratonu BeskydTour, jejíž vylepšenou variantu si přiblížíme nakonec.
Stránka č. 2 z 5 Architektura na Pustevnách. Nalezneme na ní defakto všechna nejzajímavější místa, která lze na silničním kole navštívit. Přesto existují krásná zákoutí a výjezdy, která také stojí za to navštívit třeba výjezd na Kněhyni s výhledem na mohutný Smrk, či výjezd na vrch Sulov na česko-slovenském pomezí, kam jedete bohem zapomenutým zalesněným údolím. Trasy lze velmi dobře kombinovat s Vsetínskými vrchy a Javorníky přejezd Soláně, výjezd na Kasárna, Makovský průsmyk a sedlo Bumbálka jsou skvělými propojkami. Kvalita silnic je zde průměrná až lepší. Nevýhodou je hlavní tah na Slovensko údolím Rožnovské Bečvy na sedlo Bumbálka zde doporučuji jezdit především o víkendu. Silnice se zákazem vjezdu aut jsou většinou klasické lesní asfaltky s hrubším asfaltem, ale bez problémů jezditelné na silničním kole. Pojďme se tedy podívat na konkrétní zajímavé kopce, které stojí za to si vyjet. Sedlo Pustevny asi nejznámější kopec v Beskydech, jehož obě strany jsou opravdu kvalitní kopce. Ze strany od Rožnova je stoupání
Stránka č. 3 z 5 delší a méně prudké (začínáme v 590 m.n.m. a končíme po 7,5 km v 1010 m.n.m., průměr 5,6%), kdežto od hotelu Ráztoka se jedná o poměrně prudký kopec (z 560 m.n.m. nastoupáme na 6 km celých 450 m průměr 7,5%). Z rožnovské strany začíná stoupání mírně údolím a posléze se několika širokými serpentinami postupně dostanete až na parkoviště, podél kterého dojedete až na vrchol sedla k velmi pěkné lidové architektuře. Od hotelu Ráztoka vás po projetí první zatáčky sklon hned na úvod upozorní, že to nebude procházka. Povrch je trochu hrubší, ale při jízdě (zejména v závodě) to vůbec nevadí. Sklon ještě povolí, ale zhruba po dalším kilometru se opět zvedne a skoro 2 km drží 10% - asi nejtěžší úsek. Žádná zatáčka, žádná serpentina, pořád jenom po úbočí kopce nahoru. Jakmile se dostanete do druhé půlky, je již lépe sklon občas povolí a stoupání je rozmanitější, občas se otevře i výhled na vrchol stoupání. Jakmile minete sjezdovku po pravé ruce, jste již téměř nahoře. Střední část stoupání na Lysou horu si drží sklon 10-13%. Lysá Hora většině z vás nemusím představovat. Stoupání na Lysou z Papežova znají téměř všichni návštěvníci Beskyd. Běhá se zde závod, jezdí se zde závod, jsou zde označeny kilometry, je to prostě slavný kopec. Má být proč. Já jej ale jezdím v ještě těžší variantě, než je ta z Papežova. Začátek stoupání je v jednom z vedlejších údolí nádrže Šance první a největší začínající hned u hráze. Odbočka doleva je celkem jasná cca 2,5 km od konce vody (od křižovatky) je vlevo hájenka, a vedle ní vede cesta mezi skalami podél horského potoka. Tato cesta začne nepravidelně v takových schodech šplhat údolím nahoru. Až přijedete na rozcestí, dáte se doprava, zde se mírně zhorší povrch, ale je to jen dočasné. V této části nejsou výjimkou sklony kolem 15-18 %. Po cca 3 km se již napojíte na cestu na Lysou horu z Papežova a na vrchol jich zbývá tedy ještě asi 5 km. Zde se sice sklon již umírní a není zde více jak 14%, ale zase málokdy pod 8-10%. Cestou nahoru se otevírají nádherné výhledy po levici na pohoří Beskyd, Javorníků a Vsetínských vrchů. Při hezkém počasí jsou vidět slovenské hory a při extra dobré viditelnosti také Západní Tatry. Esíčko pod vrcholem a poslední 18% stojka a jste nahoře v 1323 m.n.m. Odtud je opravdu nádherný výhled. Parametry celého stoupání jsou opravdu úctyhodné. Stoupání začíná v 550 m.n.m. v
Stránka č. 4 z 5 údolí a končí na vrcholu v 1323 m.n.m. převýšení tedy plných 823 m na 8 km, což je průměrně úctyhodných 10,3%. To je již kopec vskutku alpských parametrů. Kněhyně zapadlé údolí potoka Čeladenka je velmi romantické a po velmi dobré a kvalitní silnici se do něj pohodlně dostanete z vesnice Čeladná. Vrchol Kněhyně se nachází uprostřed hlavního hřebene a dosahuje 1256 m.n.m. Cesta vede pod vrchol přibližně do 1125 m.n.m. Dá se zde udělat okruh jednou stranou nahoru, druhou dolů. Záleží, zda chcete mírnější nebo prudší stoupání. Mírnější stoupání začíná hlouběji v údolí, kde začíná odbočkou podél potůčky Kněhyňka. Začínáme v 590 m.n.m. a hned zpočátku stoupáme poměrně prudce nahoru sklonem asi 10%. Po průjezdu vracečkou si na chvíli oddychneme, ale hned poté se znovu připomene kopec, a to opět 10% sklonem. Ten drží až na sedýlko těsně pod hlavním hřebenem. Odtud je nejen pěkný výhled na Smrk, ale také výborné borůvky hned u cesty. Odtud cesta již jen mírně stoupá až ke Kněhňské jeskyni a pomníku R. Valentové. Celé stoupání má 6,7 km, převýšení 535 m a průměrný sklon tedy asi 8%. Ten je však zmírněn poslední mírnější fází prvních 4,5 km má sklon 10,2%! Asi v půlce zde před dvěma lety, kdy jsem zde byl naposledy, byl asi 150 m pás velmi špatného asfaltu, který se však dal přejet, jinak je cesta v poměrně dobrém stavu. Stoupání na Kněhyni Na totéž místo můžeme dojet také z protisměru. Stoupání začíná hned u vjezdu do údolí Čeladenky kolem zříceniny hradu Čeladná. Stoupání začíná poměrně mírně po červené značce, v první zatáčce se ale sklon zvedne a nepovolí až nahoru. Cesta byla poměrně nová a dobrý povrch byl rušen občasně pouze odvodňovacími kanály. Začínáme v nadmořské výšce 530 m.n.m. a celá cesta je ukryta v hustém vzrostlém lese. Hlavní část prudkého stoupání končí zhruba po 4 km, kde vám cesta dopřeje oddech a jednou serpentýnou s již mírnějším sklonem se vyšvihnete až na cestu po vrstevnici, kudy dojedete zase k památníku a jeskyni. Konec stoupání je ve výšce 1100
Stránka č. 5 z 5 m.n.m. Celkové převýšení tedy činí 570 m a délka stoupání 5,8 km. Průměr takřka 10% po celé délce z tohoto kopce dělá opravdu skvělý tréninkový kus. Sulov (Bílý Kříž) posledním zajímavým místem, na které se vypravíme, bude rekreační středisko a osada na vrcholu kopce Sulov na česko-slovenském pohraničí. Tento kopec není sice až tak zajímavý svými parametry, ale mně se líbí svojí odlehlostí a nádherným výhledem z vrcholu na Slovensko. V obydlené zatáčce jménem Černá, kousek za obcí Bílá, odbočíte doprava a nádherným zalesněným údolím pozvolna stoupáte podél říčky Černá Ostravice. Asi po 4 km sklon mírně přitvrdí a čím jedete výše, tím je sklon prudší. Po 8,5 km dojedete až do osady pod vrcholem jménem Bílý Kříž. Zde se můžete u kostela otočit a sjet vše zpět, ale myslím, že vyjet si sem určitě stojí za to. Pokud máte ale například cyklokrosku nebo nějaké kolo, které sneše štěrkovou cestu, doporučuji projet kolem Bílého Kříže a klesnout do údolí potoka Mohelnice pod Lysou horou. Stačí projet cca 1,5 km horší cesty. Celkově má tento kopec poměrně nezajímavé údaje délka 8,5 km, převýšení 370 m průměr tedy asi 4,4%. Další kopce již jen výčtem: Smrček Javorový vrch Polom Kopců je zde spousta a nemá smysl vyjmenovávat všechny. Pojďme si je raději projet. Zajímavá trasa Délka 150 km, převýšení 3700 metrů Závěrem si zase představíme zajímavou trasu. Jako výchozí místo zvolme Trojanovice u Frenštátu pod Radhoštěm. Tato trasa víceméně kopíruje trasu závodu BeskydTour až do objezdu vodní nádrže Šance. Přes Pustevny sjedeme do Prostřední Bečvy a po chvíli jízdy po hlavní silnici směrem na Rožnov odbočíme doleva na Hutisko-Solanec. Po přejezdu dalšího výživného sedla Soláň se dostaneme do Velkých Karlovic, kde opět odbočíme doleva a začneme stoupat údolím. Kdo by si nyní chtěl trasu zkrátit, pojede pořád rovně a dostane se až na Makovský průsmyk pod Bumbálku, kde se napojí na původní trasu. Kdo chce výživný kopec v podobě Kasáren na slovenském pomezí Javorníků, odbočí vpravo. Po sjezdu z Kasáren dojedeme do Makova, kde opět odbočíme doleva a po hlavní silnici přes již zmiňovaný Makovský průsmyk a Bumbálku se dostaneme až na odbočku do údolí Bílé. Zde se dáme prozměnu vpravo a pokračujeme až do Starých Hamrů. Zde projedeme kolem sochy Maryčky Magdónové a okolo nádrže šance objíždíme až do posledního údolí. Zde v nejzažším cípu odbočíme vpravo a po cca 2,5 km jízdy údolím proti proudu potoka odbočíme u výše zmiňované hájovny vlevo a vystoupáme až na vrchol Lysé Hory. Opět sjedeme, ale tentokráte do Papežova a přes obce Krásná a Malenovice dojedeme až do Ostravice, opět pod nádrž Šanci. Zde těsně před mostem přes Ostravici odbočíme doprava prudce nahoru. Stoupání na Smrček je proslulým zabijákem na BeskydTour. Po překonání kopce sjedete do údolí Čeladné. Zde je vhodné hned první odbočkou odbočit vlevo a mezi chalupami projet až na hlavní do Čeladné, kde se dáte doleva a přes kopec Maralák a obec Bystré dojedete zpět do Trojanovic. Celá trasa měří asi 150 km (záleží, kolikráte se vám podaří zabloudit) a nastoupáte na ní kvalitních 3700m.