Program rozvoje města Stříbra



Podobné dokumenty
Obyvatelstvo a bydlení

Jankov. Charakteristika

STRATEGIE KOMUNITNĚ VEDENÉHO MÍSTNÍHO ROZVOJE ( )

Zdroj: ÚIV Školní rok 2000/ / / / /2005

březen 2015 Tento výstup byl financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR

Obr. 1: Vývoj míry nezaměstnanosti k v letech 2000 až 2011 (v %) Zdroj: ČSÚ, MPSV, zpracování vlastní

Hlavatce. Pamětihodnosti

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA STŘÍBRA

Graf 3.1 Hrubý domácí produkt v Královéhradeckém kraji (běžné ceny) HDP na 1 obyvatele - ČR HDP na 1 obyvatele - kraj podíl kraje na HDP ČR 4,9

Obec: JANOVICE V PODJEŠTĚDÍ. Základní údaje o obci Počet obyvatel: 91 (k ) Rozloha k.ú: 6,34 km 2, tj. 634 ha

Zliv Základní informace Zliv 1421 ha obyv/km obyv/km2 Město Zliv Charakteristika

Výstupy evaluace PŘÍLOHA 4. Analytická část. Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje Programu rozvoje KHK

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

Zliv Základní informace Zliv 1421 ha ,6 obyv/km2 Město Zliv Charakteristika

Prioritní oblast 1: Ekonomika a cestovní ruch

Obec: VŠELIBICE. Základní údaje o obci Počet obyvatel: 536 (k ) Rozloha k.ú: 18,44 km 2, tj ha

Analýza demografického vývoje s ohledem na dopady do oblasti trhu práce

Jablonné v Podještědí

2. Kvalita lidských zdrojů

Libín. Vybavenost obce Požární zbrojnice Hostinec Hřiště Knihovna Hřbitov Ubytování

3.ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ ORP NEPOMUK

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA JABLUNKOVA STATISTICKÝ POPIS MĚSTA JABLUNKOVA A JEHO SROVNÁNÍ S REFERENČNÍMI ÚZEMNÍMI JEDNOTKAMI

PROGRAM OBNOVY VESNICE K A D O V AKTUALIZOVANÁ VERZE III

DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY

2. Základní charakteristika území, sídelní a správní struktura

Velké Hostěrádky. ss2/zus - Silnice II. třídy zatěžuje zastavěné území

Dokument je zpracováván na období 2015 až 2024

Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.

Strategie územně správního obvodu ORP Vrchlabí v oblasti sociálních služeb na léta

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje místní akční skupiny Stolové hory pro období Analytická část

Nová Ves Nachází se asi 3,5 km na severovýchod od Olešníka. Prochází zde silnice II/105. Je zde evidováno 24 adres. Trvale zde žije 29 obyvatel.

Nová Ves. Vybavenost obce Knihovna Mateřská škola Obchody Hostinec Pošta Benzínová pumpa Hřiště Požární zbrojnice

z toho (%) nezaměstnaní pracující ženy na mateřské dovolené důchodci

Akční plán rozvoje území správního obvodu obce s rozšířenou působností Stříbro

Hrdějovice. Pamětihodnosti

Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví

Karlovarský kraj problémová analýza

PODKLADY - MAPOVÉ, ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ, OSTATNÍ

SWOT analýza. Město Pardubice

Dokument je zpracován na období 2015 až 2024

vodní plochy 1,2% lesní pozemky 25,2% trvalé travní porosty 3,6% ovocné sady 0,8%

ÚAP ORP Telč, 3. úplná aktualizace (2014)

Zmapování potřeb základních, středních a vysokých škol ve vazbě na nové programovací období Ústecký kraj

Výroční zpráva o činnosti školy za školní rok 2006/2007

Integrovaný plán rozvoje města Hradec Králové Centrum města = pól růstu a rozvoje města

PROGRAM ROZVOJE OBCE ŽERANOVICE

Komunitní plán sociálních služeb na území města Česká Lípa

Program rozvoje obce Lopeník. na období od 2016 do 2026

Analýza trhu práce v okresech Bruntál a Jeseník

Pracovní skupina č. 2 Sociální oblast a školství

Sociodemografická analýza regionu Frýdlantsko Beskydy

10 Místní části města Kopřivnice

Počet katastrálních území 1 Celková rozloha (dle ČÚZK) m 2 Rozloha zastavěného území (podle ÚP 2012)

4. Ochrana přírody a krajiny

5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Bilance ploch podle ČSÚ Celková výměra obce (ČSÚ, ÚAP, 2011) půdy. půdy.

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Královéhradeckém kraji

SROVNÁNÍ MÍRY NEZAMĚSTNANOSTI A VZDĚLANOSTI U VYBRANÝCH KRAJŮ

Demografie, bydlení a veřejná vybavenost v Praze

Strategický plán rozvoje města Přelouč O B S A H. 1 Regionální význam Sociogeografická regionalizace Obyvatelstvo...

5. Nezaměstnanost v okresech Plzeňského kraje podle evidence úřadů práce

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy hlavního města Prahy

SPRÁVNÍ OBVOD ORP TŘEBOŇ

VARNSDORF. Příloha A textová část vyhodnocení obcí

Metodika komplexního hodnocení kvality REGIONÁLNÍ ANALÝZA LIBERECKÉHO KRAJE

ANALÝZA SWOT. Datum: rok Strategický plán rozvoje města Trutnova

Strategický plán obce Chýně

Program Obnovy Venkova

Socioekonomická a politická charakteristika Nového Města nad Metují

1. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ HUSTOPEČE

Krchleby. Slabá stránka: Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k existenci stacionárních zdrojů znečištění ovzduší (příznivé životní prostředí)

Strategie vzdělávání pro Svitavy do roku

SWOT ANALÝZA pro obec Vraný (Lukov, Horní Kamenice)

AKTUALIZACE SOCIOEKONOMICKÝCH ŮDAJŮ V RÁMCI ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ KARVINÁ 2014

Kojatice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce

Sociodemografická analýza SO ORP Mohelnice

ZNALECKÝ POSUDEK. č. ZP Insolvenční správce Soukenická Plzeň. zjištění obvyklé ceny nemovitosti pro účely prodeje

HMDIS - pasport Výčapy Výčapy - Základní údaje Výčapy - Administrativa

ÚZEMNÍHO PLÁNU SPOJIL

Palonín. ssd/zus - Dálnice nebo rychlostní silnice zatěžuje zastavěné území

POSUDEK Č. o obvyklé ceně

Počet katastrálních území 1 Celková rozloha (dle ČÚZK) m 2 Rozloha zastavěného území (podle ÚP 2013)

Aktualizace demografické prognózy. MČ Praha Zbraslav. Tomáš Soukup. prosinec Šmeralova Praha - Bubeneč

Strategie území správního obvodu ORP Kostelec nad Orlicí

Vytvoření vnitřní a vnější sítě relevantních organizací za účelem řešení témat ve vzdělávání vhodných k podpoře

2. Regionální rozdíly uvnitř kraje v administrativně-správním členění

Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ve Středočeském kraji

Hasičský záchranný sbor Plzeňského kraje

ROZPOČET MĚSTA VSETÍN NA ROK 2016

Tvorba a koncepce rodinné politiky v obci I. stupně

DEMOGRAFICKÁ STUDIE DOPADŮ BYTOVÉ VÝSTAVBY NA ÚZEMÍ MĚSTA HOSTIVICE

Vývoj ekonomiky ČR v roce 2012 březen 2013

II. úplná aktualizace Územně analytických podkladů ORP Kadaň Rozbor udržitelného rozvoje území OBCE PĚTIPSY

S T A T U T Á R N Í M Ě S T O LIBEREC

Dokument je zpracován na období 2015 až 2024

DUŠNÍKY ÚZEMNÍ PLÁN. POŘIZOVATEL: Městský úřad Roudnice nad Labem. PROJEKTANT: AUA - Agrourbanistický ateliér Praha 6 Šumberova 8

Bytová výstavba očima statistiky

ROZVOJOVÝ PROGRAM OBCE TISÁ PREAMBULE A STRUČNÉ SHRNUTÍ. SPF Group, v.o.s., Bozděchova 99/6, Ústí nad Labem. Obec Tisá, Tisá 205, Tisá

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ ČESKÉ BUDĚJOVICE

Program rozvoje města Dobřany. Analytická část

Transkript:

Program rozvoje města Stříbra Situační analýza 1. verze ze dne 11.5.216 Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o.p.s. Text neprošel jazykovou úpravou.

Obsah 1 Poloha a vztahy... 3 1.1 Geografická poloha... 3 1.2 Vnější vztahy... 3 1.3 Postavení města v sídelní srtruktuře... 3 2 Obyvatelstvo a sídla... 4 2.1 Obyvatelstvo... 4 2.1.1 Vývoj populace... 4 2.1.2 Struktura obyvatel... 6 2.1.3 Struktura domácností... 7 2.2 Bydlení... 8 2.2.1 Bytová výstavba... 8 2.2.2 Struktura a vybavenost bytů... 8 2.2.3 Bytová politika města... 9 2.3 Podmínky pro rozvoj sídel... 9 2.3.1 Sídelní struktura města... 9 2.3.2 Urbanistická struktura...1 2.3.3 Rozvoj území...11 3 Občanská vybavenost a veřejné služby...12 3.1 Vzdělávání...12 3.1.1 Mateřská škola...12 3.1.2 Základní školy...13 3.1.3 Střední školy...16 3.1.4 Další a zájmové vzdělávání...18 3.2 Zdravotnictví...19 3.3 Sociální zařízení, služby...19 3.4 Spolky a organizace...21 3.5 Kulturní zázemí, společenské akce a další akce...21 3.6 Sport...22 3.7 Volný čas...23 3.8 Komunikace města s občany...24 3.9 Bezpečnost a integrovaný záchranný systém...25 4 Ekonomika...27 4.1 Nezaměstnanost a trh práce...27 4.2 Pracovní funkce města...28 4.3 Pohyb za prací...29 4.4 Struktura zaměstnanosti ve Stříbře...29-1-

4.5 Podnikatelské prostředí a infrastruktura...3 4.6 Hospodaření města...31 4.7 Cestovní ruch...32 4.8 Marketing města...33 4.9 Vnější vztahy...34 5 Doprava...35 5.1 Silniční doprava...35 5.1.1 Širší vztahy a dopravní zatížení...35 5.1.2 Uspořádání komunikační sítě ve městě...36 5.1.3 Dopravně technický a stavební stav komunikací...36 5.1.4 Dopravní nehody...37 5.1.5 Doprava v klidu...38 5.2 Nemotoristická doprava...38 5.2.1 Cyklistická doprava...38 5.2.2 Pěší doprava...38 5.3 Veřejná doprava...39 5.3.1 Železniční doprava...39 5.3.2 Autobusová doprava...39 5.3.3 Lodní doprava...4 6 Technická infrastruktura...41 6.1 Zásobování pitnou vodou...41 6.2 Likvidace odpadních vod...41 6.3 Elektrická energie...42 6.4 Zemní plyn...42 6.5 Ochrana před důsledky povodní...42 6.6 Odpadové hospodářství...42 7 Životní prostředí...43 7.1 Příroda a krajina...43 7.2 Ovzduší a hluk...43 7.3 Ochrana vod...43-2-

1 Poloha a vztahy 1.1 Geografická poloha Město Stříbro je druhé největší město okresu Tachov a plní funkci správního a ekonomického centra východní části tohoto okresu. Zároveň Stříbro leží relativní blízko (3 km západně) od krajského města a vůči krajskému městu je tak nejblíže ze všech měst okresu Tachov. Z hlediska dopravního napojení města Stříbra je významná jeho poloha na IV. železničním koridoru trati č. 17 Plzeň Cheb a v těsné blízkosti dálnice D5. Pro bližší vztahy má význam silnice II/65, které městem prochází. První písemná zmínka o městě Stříbře je z roku 1183. Město zaujímalo významnou polohu na obchodní trase Norimberk Praha. Původně se jednalo o hornickou osadu, její význam však rostl v souvislosti s těžbou stříbra, ale i dalších kovů (olovo, železo) a od 13. stol. již bylo Stříbro královským městem. V současné době je město Stříbro z administrativního hlediska obcí s rozšířenou působností (ORP) pro 19 obcí svého správního obvodu pověřeného obecního úřadu (SO POÚ) i pro 5 obcí SO POÚ Bezdružice. Pro obce svého SO POÚ je město Stříbro také sídlem stavebního úřadu (Benešovice, Černošín, Erpružice, Kladruby, Kostelec, Kšice, Olbramov, Ošelín, Prostiboř, Skapce, Stříbro, Sulislav, Svojšín, Sytno, Trpísty, Únehle, Vranov, Záchlumí, Zhoř). Sídlem matričního úřadu je pro 1 obcí (Benešovice, Erpružice, Kšice, Stříbro, Sulislav, Sytno, Trpísty, Únehle, Vranov, Záchlumí). 1.2 Vnější vztahy Z hlediska vnějších vztahů převažovala v roce 211 (dle SLDB) vyjížďka do zaměstnání ze Stříbra (782 osob) nad dojížďkou do zaměstnání do Stříbra (676 osob). Nejvíce osob vyjíždělo za prací do Plzně (275 osob, tj. 35,2 % vyjíždějících) a do sídel kolem D5 (147, tj. 18,8 %). Poměrně vysoký podíl má i vyjížďka do zahraničí (51, tj. 6,5 %). Do Stříbra se v roce 211 dojíždělo za prací především z obcí ze správního obvodu (SO) ORP Stříbro, nejvíce z Kladrub (81 osob, tj. 12 % dojíždějících) a z Černošína (49, tj. 7,2 %). Velký podíl (nad 5 %) má Stříbro na vyjíždějících do zaměstnání z obcí Erpružice, Olbramov, Únehle a Kšice. Stříbro je díky své vzdělávací nabídce také významným centrem dojížďky za vzděláním. Na rozdíl od zaměstnání do škol ve městě v roce 211 dojíždělo více žáků (344), než kolik jich za vzděláním vyjíždělo (242). 1.3 Postavení města v sídelní srtruktuře Stříbro je významným sídlem v rámci celého SO ORP, kde nemá konkurenta ve velikosti ani významu. Ve Stříbře bydlí téměř polovina obyvatel celé SO ORP. Postavení města v sídelní struktuře dokumentuje mapa 2 v příloze. Pro potřeby analýzy města Stříbra byla vybrána další města, se kterými je vhodné Stříbro srovnat podle různých ukazatelů, aby bylo možné zhodnotit pozici města, metodou tzv. benchmarkingu. Pro srovnání byla vybrána větší města (od 4 tis. obyvatel) v okrese Tachov (Tachov, Bor, Planá). Bor se navíc také nachází blízko dálnice D5. Poloha u dálnice západně -3-

od Plzně a podobná populační velikost byla důvodem pro zařazení také města Nýřany z okresu Plzeň-sever. Srovnání základních charakteristik vybraných měst a také vyšších územních jednotek nadřazených městu Stříbro přináší tabulka1. V tabulce je uvedeno také pořadí každého města v rámci 51 obce Plzeňského kraje. Z tabulky je patrné, že nejvíce se odlišuje město Bor, které má v rámci kraje 2. největší rozlohu a ze srovnávaných měst nejméně obyvatel. Jeho hustota osídlení je pro město i v podmínkách řídce osídleného okresu Tachov atypická. Město Tachov se odlišuje vyšším počtem obyvatel. Tabulka 1: Hustota osídlení (211) Obec Rozloha Obyvatelé Hustota osídlení ha poř. počet poř. obyv./km 2 poř. Stříbro 4 778 28 7 926 7 165,9 42 Tachov 4 85 36 12 548 4 37,2 1 Bor 11 652 2 4 14 21 35,5 22 Planá 6 245 13 5 458 12 87,4 75 Nýřany 2 279 95 6 965 9 35,6 11 ORP Stříbro 43 63 16 911 39,3 Okres Tachov 137 861 26 428 19,2 Plzeňský kraj 756 98 57 41 75,4 Zdroj dat: ČSÚ -SLDB Tabulka 2 srovnává města také podle částí obcí. Mimo jiné z ní vyplývá, že srovnávaná města (vyjma Nýřan) mají velmi podobnou sídelní strukturu, tj. velký počet menší částí. Také z tohoto pohledu vyniká město Bor. Tabulka 2: Struktura obcí a jejich částí (211) NÁZEV OBCE Název části obce Počet obyvatel NÁZEV OBCE Název části obce Počet obyvatel NÁZEV OBCE Název části obce Počet obyvatel STŘÍBRO 7 926 BOR 4 14 PLANÁ 5 458 Stříbro 7 554 Bor 2 646 Planá 5 41 Těchlovice 146 Vysočany 392 Týnec 72 Lhota u Stříbra 12 Damnov 183 Svahy 71 Milíkov 64 Holostřevy 162 Otín 65 Otročín 31 Kurojedy 118 Pavlovice 63 Jezerce 17 Doly 89 Zliv 46 Butov 12 Skviřín 84 Kříženec 35 TACHOV 12 548 Čečkovice 77 Vysoké Sedliště 29 Tachov 11 986 Borovany 58 Křínov 27 Oldřichov 192 Boječnice 53 Vížka 9 Vítkov 111 Nový Dvůr 51 NÝŘANY 6 965 Malý Rapotín 63 Ostrov 48 Nýřany 6 158 Velký Rapotín 58 Lužná 36 Kamenný Újezd 558 Světce 48 Málkovice 31 Doubrava 249 Mýto 41 Kosov 29 Bíletín 3 Bezděkov 23 Vilémov 19 Malovice 2 Nová Hospoda 14 Lhota 1 Muckov 8 Velká Ves 8 Hlupenov Zdroj dat: ČSÚ - SLDB 211-3-

počet obyvatel počet obyvatel počet obyvatel 2 Obyvatelstvo a sídla 2.1 Obyvatelstvo 2.1.1 Vývoj populace Z hlediska dlouhodobého vývoje populace (od roku 1869) je pro všechny srovnávané obce charakteristický úbytek počtu obyvatel v období 2. svět. války a následný, různě intenzivní, populační růst (viz graf 1). 14 Graf 1: Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel (1869-211) 12 1 Stříbro Tachov 8 6 4 Planá Bor Nýřany 2 186 188 19 192 194 196 198 2 22 Zdroj dat: ČSÚ, Historický lexikon obcí Město Stříbro zaznamenalo v tomto dlouhém období relativně stabilní populační vývoj. Do roku 19 zde počet obyvatel stagnoval, a také následný růst do začátku 2. svět. války byl pomalý. Ztráty vlivem války byly ve Stříbře nejmenší. Naopak populační růst od 5. let 2. stol. mělo Stříbro po Tachovu nejrychlejší, takže v 7. letech došlo k vyrovnání ztrát s populačními důsledky 2. svět. války. Od 9. let je zde patrná stagnace počtu obyvatel. K největšímu populačnímu růstu došlo po válce v Tachově zřejmě v důsledku posílení jeho správního významu v roce 196. Zbývající města nepřekonaly dosud populační velikost z počátku 2. století. Při podrobnějším pohledu na dlouhodobý populační vývoj částí města Stříbra je zřejmý velký rozdíl mezi samotným Stříbrem a ostatními částmi (viz grafy 2 a 3). Graf 2: Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel (1869-211) - část obce Stříbro 8 7 6 5 4 3 2 1 Zdroj dat: ČSÚ, Historický lexikon obcí Graf 3: Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel (1869-211) - další části obce města Stříbra 5 45 4 35 3 25 2 15 1 5 Butov Jezerce Lhota u Stříbra Milíkov Otročín Zdroj dat: ČSÚ, Historický lexikon obcí -4-

počet obyvatel Zatímco ve Stříbře se mezi roky 1869 až 211 počet obyvatel téměř zdvojnásobil ze 4 tis. na 7,6 tis., ostatní sídla postihl rychlý populační úbytek, zejm. 2. let 2. st., a to nejméně o 6 %. Největší populační ztráty měly Otročín (85 %), Lhota u Stříbra (8 %) a Milíkov (75 %), nejmenší Těchlovice (6%). Všechny tyto dnešní části města byly v minulosti samostatnými obcemi, většinou do územní reformy v roce 1961. Nejdéle byla samostatná obec Těchlovice (do roku 1979). Butov dokonce v letech 1961 1998 nebyl uváděn ani jako část obce (v grafu chybí údaje) v důsledku výstavby přehradní nádrže Hracholusky. Populační vývoj částí města Stříbra v posledních desetiletích podle výsledků SLDB 1991-211 dokládá tabulka 3. Tabulka dokládá, že v samotném městě Stříbro počet obyvatel mírně rostl. V Těchlovicích, druhé nejlidnatější části města, naopak mezi roky 21 a 211 klesl o 1 % a v Otročíně o 2 %. Ostatní části města populačně rostly. Tabulka 3: Populační vývoj obcí a jejich částí NÁZEV OBCE Počet obyvatel Vývojové indexy název části obce 1991 21 211 IN1/91 IN11/1 IN11/91 STŘBRO 7 718 7 745 7 926 1,3 12,3 12,7 Stříbro 7 391 7 41 7 554 1,3 11,9 12,2 Těchlovice 152 162 146 16,6 9,1 96,1 Lhota u Stříbra 79 72 12 91,1 141,7 129,1 Milíkov 51 52 64 12, 123,1 125,5 Otročín 28 39 31 139,3 79,5 11,7 Jezerce 17 1 17 58,8 17, 1, Butov 12 - - - IN1/91 = počet obyvatel v roce 21 na 1 obyvatel v roce 1991 IN11/1 = počet obyvatel v roce 211 na 1 obyvatel v roce 21 IN11/91 = počet obyvatel v roce 211 na 1 obyvatel v roce 1991 Zdroj dat: ČSÚ - Sčítání lidu, domů a bytů Podrobnější pohled na populační vývoj celého města Stříbra od roku 2 (viz graf 4) naznačuje, že i když mezi Graf 4:Vývoj počtu obyvatel k 31.12. (2-214) posledními třemi SLDB počet 13 obyvatel mírně rostl, v posledních 15 letech tak 11 stabilní nebyl. Nejprve v letech 2-24 pokles o Stříbro 5 obyvatel (z 8 54 na 9 7 54, tj. o 3,8 %) zřejmě Tachov vlivem odsunu armády. 7 V letech 26-28 došlo k nejrychlejšímu populačnímu Bor růstu zřejmě díky rozvoji 5 Nýřany ekonomických aktiviz. Ten s menší intenzitou trval do 3 roku 21 (k 31.2. maximální Zdroj dat: počet obyvatel 8 56). Pak ČSÚ následoval pokles počtu obyvatel, také zřejmě spojený s celkovým ekonomickým vývojem, který se města citelně dotkl. Podobným populačním vývojem spjatým s vývojem ekonomickým prošly i Bor nebo Planá. Planá -5-

počet narozených na 1 obyv. počet obyvatel Rozhodující vliv na změny počtu obyvatel města Stříbra měla migrace. Migrační saldo (tj. rozdíl přistěhovalých a vystěhovalých) téměř kopírovalo celkový pohyb (viz graf 5). Přitom hodnoty migrace i jejích složek výrazně kolísaly. V průměru se ze Stříbra v letech 2-214 ročně vystěhovalo 19 lidí a 182 přistěhovalo. V letech 23-28 převažoval migrační růst, i když v roce 24 došlo k maximálnímu úbytku (142 osob) ve sledovaném období, neboť probíhalo postupné rušení kasáren (úplné zrušení v prosinci 25). V letech 28-211 kleslo migrační saldo až do záporných hodnot (cca 1 v roce 211). V posledních letech se ztráty migrací snižují. Přirozený pohyb (tj. narozených a zemřelých) měl minimální vliv. Po většinu sledovaného období byl kladný, ale v roce 213 došlo k největší ztrátě přirozeným pohybem (-15). Příčinou byl nejmenší počet narozených v tomto roce (viz graf 6). Ve Stříbře měl počet narozených do roku 27 rostoucí trend, ale poté až do roku 211 výrazně klesal. V posledních letech má Stříbro často ze srovnávaných měst nejmenší relativní počet narozených. Ve srovnání s ostatními městy Stříbro za sledované období 2-214nejnižší průměr (9,3 narozených na 1 obyvatel ročně). 4 35 3 25 2 15 1 5-5 -1-15 -2 14 13 12 11 1 9 8 7 6 Graf 5: Pohyb obyvatel města Stříbro Graf 6: Relativní počet narozených Narození Zemřelí Přirozený pohyb Přistěhovalí Vystěhovalí Migrace Celkový pohyb Zdroj dat: ČSÚ Stříbro Tachov Planá Bor Nýřany Zdroj dat: ČSÚ 2.1.2 Struktura obyvatel Strukturu obyvatel města Stříbra podle výsledků SLDB 211 ve srovnání s referenčními městy a vyššími územními celky dokumentuje Tabulka P1 v příloze. Pozice Stříbra vůči referenčním městům je v tabulce zvýrazněna barevně (odstíny zelené vyšší a odstíny červené nižší hodnota než střední). Na základě tohoto srovnání je možné shrnout následující charakteristiku města Stříbra ve srovnání s referenčními městy: -6-

podíl na populaci ( ) - vyšší podíl mužů (odpovídá krajskému průměru) - vyšší podíl bydlících mimo byty i zařízení (po Boru, kde je tento podíl vysoko nad průměrem okresu i kraje) - nízký podíl obyvatel v předproduktivním věku - vyšší podíl obyvatel v produktivním věku - vysoký index stáří - vysoký podíl obyvatel v produktivním věku - vyšší průměrný věk - nízký podíl obyvatel s výučním listem - vyšší podíl obyvatel s maturitou - vysoký podíl obyvatel s VŠ vzděláním - vysokým podílem obyvatel alespoň s maturitou Graf 7 srovnává podrobnou věkovou strukturu města Stříbra s referenčními městy. Z tohoto srovnání vyplývá, že Stříbro má: - nadprůměrný počet obyvatel ve věku 25-29 a 5-59 let - nízký podíl obyvatel ve věku 1-19 a 4-44 let 1 9 8 7 6 5 4 3 2 1 Graf 7:Srovnání podílu 5letých věkových skupin na populaci (k 31.12.214) 2.1.3 Struktura domácností věkové skupiny Stříbro Tachov Planá Strukturu domácností ve městě Stříbře ve srovnání s referenčními územími a vyššími územními jednotkami dle SLDB dokládá tabulka P2 v příloze. Pozice města je opět zvýrazněna barevně. Město Stříbro se ve srovnání s referenčními městy vyznačuje: - vyšším podílem domácností jednotlivců - nižším podílem úplných rodin se závislými dětmi celkem a z nich - nízkým podílem se závislými dětmi s 5 a více členy (tj. 3 a více dětí) - vyšším podílem rodin bez závislých dětí celkem a z nich - vyšším podílem se 2 členy (bez dětí) a 4 členy (např. se 2 dospělými dětmi) - vysokým podílem neúplných rodin v čele se ženou Bor Nýřany Plzeňský kraj Zdroj dat: ČSÚ - věková struktura 214-7-

počet dokončených bytů na 1 obyv. 2.2 Bydlení 2.2.1 Bytová výstavba Intenzitou bytové výstavby (tj. počet dokončených bytů na 1 obyvatel) se městostříbro v rámci porovnávaných 5 měst za celé sledované území zařadilo na 3. místo (2,5 bytu/1 obyv./rok). Více měl Bor (4,2) a Planá (3,5), naopak v Tachově to bylo jen 1,5. Graf 8 ukazuje rozdíly ve vývoji intenzity bytové výstavby ve sledovaných městech. Ve městě Stříbře bytová výstavba v letech 22-26 klesala. V souvislosti s ekonomickým růstem se pak v letech 27-28 vrátila na příznivé hodnoty. V následujících letech kolísala, ale hodnotu 2 překračovala je v některých letech. 27 24 21 18 15 12 9 6 3 Graf 8: Intenzita bytové výstavby Stříbro Tachov Planá Strukturu dokončených bytů v letech 22-214 ve sledovaných městech dokládá soustava grafů P3 v příloze. Stříbro patří k městům s nejnižším podílem rodinných domů na nové výstavbě (31 %). Méně to bylo jen v Boru (25 %). Bor Nýřany Zdroj dat: ČSÚ 2.2.2 Struktura a vybavenost bytů Strukturu a vybavenost bytů ve městě Stříbře ve srovnání s referenčními městy a vyššími územními jednotkami dle SLDB 211dokládá tabulka P4 v příloze (pozice města opět barevně zvýrazněna). Město Stříbro má ve srovnání s referenčními městy následující charakteristiky domovního a bytového fondu: - nízký podíl rodinných domů (77,5 %, nejnižší ve Stříbře, v ostatních částech výrazně vyšší podíl) - nejmladší bytový fond (sídliště) - nízký podíl neobydlených domů (velké rozdíly v jednotlivých částech obce) - nižší podíl bytů ve vlastním domě - vyšší podíl bytů v osobním vlastnictví - nižší podíl družstevních bytů Z hlediska vybavenosti bytů má Stříbro ve srovnání s ostatními hodnocenými městy: - relativně vysoký podíl bytů připojen na kanalizaci - vysoký podíl bytů vytápěných plynem - vyšší podíl bytů vytápěných ústředními kamny na pevná paliva Rozdíly v základní charakteristice domovního a bytového fondu mezi růzmými částmi města Stříbra ilustruje tabulka 4 (dle SLDB 211). Z ní je patrné, že většina části se příliš neliší ani podle podílu bytů v rodinných domech ani podle podílu obydlených bytů. I v samotné část Stříbro je více než ¾ domů tzv. rodinných. Podíl obydlených bytů se pohybuje v rozpětí 72 až 92 % ve všech částech města s výjimkou části Jezerce (35 %). -8-

Tabulka 4: Domovní a bytový fond podle částí města Stříbro Domy Byty celkem rodinné podíl RD (%) celkem obydlené podíl obydl. (%) Stříbro 1 331 1 32 77,5 3 46 3 138 9,7 Stříbro 1 191 91 75,7 3 291 3 14 91,6 Těchlovice 53 49 92,5 66 52 78,8 Lhota u Stříbra 37 36 97,3 39 28 71,8 Milíkov 27 27 1, 29 24 82,8 Otročín 12 11 91,7 13 11 84,6 Jezerce 9 8 88,9 2 7 35, Butov 2, 2 2 1, Zdroj dat: Lexikon obcí ČR, 213 2.2.3 Bytová politika města Město Stříbro v roce 215 vlastnilo 256 bytů, z toho 84 v DPS a 172 v různých bytových domech. Byty ve svém vlastnictví město spravuje prostřednictvím organizace Správa majetku města Stříbra, s.r.o. Město se snaží prodávat své byty v domech, kde jsou byty jiných vlastníků. Město Stříbro v současnosti byty nestaví. Z důvodu omezené nabídky pro bytovou výstavbu, která v současné době neodpovídá zájmu, připravuje město novou lokalitu pro bytovou výstavbu u stadionu. 2.3 Podmínky pro rozvoj sídel 2.3.1 Sídelní struktura města Sídelní struktura území města Stříbra je charakterizována vlastním městským sídlem, které je výrazným centrem struktury obklopeným pěti dalšími malými venkovskými sídly Lhota u Stříbra, Jezerce, Milíkov, Otročín, Těchlovice a dvěma rekreačními územími Butov a Máchovo údolí. Z celkového počtu obyvatel 7 926 osob žije mimo samotné Stříbro méně než 5 % obyvatel města, jak dokládá tabulka 5. Tabulka 5: Populační velikost částí města Stříbra (211) Počet Podíl na části města obyvatel obyv. (%) Stříbro 7 554 95,3 Těchlovice 146 1,8 Lhota u Stříbra 12 1,3 Milíkov 64,8 Otročín 31,4 Jezerce 17,2 Butov 12,2 Stříbro celkem 7 926 1, Zdroj dat: ČSÚ - SLDB 211-9-

2.3.2 Urbanistická struktura Stříbro Urbanistická struktura vlastního Stříbra je dokladem historického vývoje osídlení, při němž byly využity terénní a krajinné dispozice území a poloha na významné norimberské obchodní stezce. Osídlení území se datuje spolehlivě od doby bronzové, původní osady ležely v údolí řeky Mže. Nové královské město bylo ovšem založeno v letech 124 125 na skalním ostrohu nad údolím řeky Mže, Nepravidelný kruhový půdorys města byl po založení vymezen hradbami a přístupný pouze dvěma opevněnými branami. Vnitřní prostor města byl postaven do poměrně pravidelné sítě ulic. Na rozvoji města Stříbra, mimochodem položeného na významné norimberské stezce, měl velký podíl i obchod. Ve 13. a 14. století získalo město od českých králů četná privilegia. Po celé období středověku úspěšně fungovaly zdejší olověné a stříbrné doly, jejichž výnosy obohacovaly městskou pokladnu. V 15. století bylo dokonce Stříbro uváděno jako čtvrté největší královské město v plzeňském kraji. V opevněném městě žilo tehdy údajně na 2 lidí a stálo zde 3 domů. Historická část města představuje poměrně stabilizovanou strukturu s řadou řada památek. Centrální Masarykovo náměstí bylo v nedávné době upraveno, což kontrastuje s ne příliš dobrým stavem ulic, veřejných prostranství (např. Kostelní náměstí) i zástavby v dalších částech města. Významnými stavebními dominantami centra jsou kostel Všech svatých, radnice a budova základní školy v Mánesově ulici. Historické jádro se ovšem vyznačuje i řadou problémových míst urbanistických závad. Patří mezi ně některé proluky (jihovýchodní roh náměstí, roh Kostelní Plzeňská, roh Jiřího z Poděbrad Plzeňská), nedostatečně využívané a udržované výrobní areály zejména v Mánesově ulici. Na historické jádro navazují vějířovitě umístěné rezidenční části s vybaveností a plochami ekonomických aktivit. Jde o výstavbu různého stáří a různé urbanistické struktury. Nejvýraznější jsou dvě panelová sídliště Severní a Západní předměstí. Novodobá zástavba je realizována zejména na severním okraji města. Sídlištím je v budoucnu nezbytné věnovat pozornost. Úpravu si zaslouží zejména veřejná prostranství v oblasti Severního předměstí mezi domy s pečovatelskou službou (Sadová Větrná), prostor navazující na Mírovou ulici mezi sídlištěm a rodinnou zástavbou pokračující do Luční ulice, prostor mezi obytnými domy v ulicích Gagarinova a Brožíkova. Problematickou strukturou je garážová ulice navazující na Nerudovu ulici. Výrobní plochy přirozeně vznikly v jihozápadní části města, v poslední době byl současný nejvýznamnější výrobce výrobce Kermi umístěn v ploše bývalého zemědělského areálu v Dukelské ulici. Při silnici do Plzně vznikl osamocený areál firmy Siemens, který však tato firma opustila. Velký potenciál představuje rozsáhlý areál kasáren, který je určen pro výrobní účely a je pomalu obsazován novými subjekty. Z hlediska urbanistických vazeb a kvality životního prostředí je problematická poloha výrobně skladovacího areálu s betonárkou Union v blízkosti Mže a rezidenční zástavby v americké ulici. -1-

Vybavenost je soustředěna v historickém jádru, při Soběslavově ulici (školy), v Palackého (sportoviště) a v Benešově ulici u kruhové křižovatky (obchod). Z hlediska veřejných prostranství a zeleně lze za velmi kvalitní považovat prostor parku v údolí Těchlovického potoka před jeho ústím do Mže s peřejemi (Stříbrské vodopády) a skalními výchozy. Pozornost zaslouží propojení prostoru parku na Masarykovo náměstí, který je hlavním veřejným prostorem města. Zatím nedostatečně je využitý potenciál Mže a jejího údolí v prostoru mezi Polní a Sokolskou ulicí, kde by mohly být umístěny volnočasové aktivity. Problémový je nedostatečně upravený prostor u Mlékárenských rybníků na Těchlovickém potoce. Specifickým prvkem urbanistické struktury města jsou pozůstatky meziválečného opevnění ČR soustava malých železobetonových vojenských pevností (ŘOP). Venkovská sídla Lhota u Stříbra se vyznačuje poměrně zachovalou historickou urbanistickou strukturou s rozlehlou návsí. Náves vyžaduje určité zásahy, která zvýší její atraktivitu a využitelnost. Ve východní části sídla vznikla při silnici na Hněvkovice nová rezidenční zóna, která vybočuje z urbanistického charakteru Lhoty. Milíkov má přirozenou strukturu zachovanou jen zčásti. Sídlo nemá zřetelnou náves, neboť má ulicový charakter zástavby. Díky ochraně vodního zdroje je jeho rozvoj umožněn pouze východně od Mže, což je poměrně nepříznivé řešení. Jezerce jsou malým sídlem s nejednoznačnou strukturou zástavby, ale s poměrně zřetelnou a zachovalou návsí. Sídlo nemá rozvojový potenciál. Obdobným sídlem je Otročín, jehož původní urbanistická struktura je zachována jen v severozápadní části. Má rozlehlou náves, v současnosti tvořenou prakticky pouze asfaltovou plochou a rybníkem. Sídlo je bez rozvojového potenciálu. Těchlovice jsou největší venkovskou částí Stříbra. Mají zřetelně zachovanou historickou strukturu zástavby s významným veřejným prostorem uprostřed. Jeho funkčnost je však omezena vedením silnice II/23. Náves vyžaduje zásadní úpravu povrchů a zeleně, aby plnila svoji funkci v sídle. Těchlovice se vyznačují logicky orientovaným rozvojem bydlení a výroby. 2.3.3 Rozvoj území Pro řízení rozvoje má město nový územní plán z roku 214. Rozvojové záměry na území většiny částí města jsou distribuovány v souladu s velikostí a významem sídel. Rozvojový potenciál je logicky nejvíce soustředěn do Stříbra, kde je orientován na bydlení, výrobu a komerční funkce. Velký podíl rozvojových ploch tvoří smíšená obytná území městského charakteru vytvářející předpoklad pro vznik ploch s logickou provázaností bydlení, vybavenosti a ekonomických aktivit. V Těchlovicích. Lhotě u Stříbra a v Milíkově jsou v územním plánu vymezeny nové plochy smíšených obytných území venkovského charakteru. Území Milíkova navíc obsahuje nové plochy pro výrobu. Nereflektován rozvoj ploch pro volnočasové aktivity Plochy pro volnočasové aktivity územní plán nenavrhuje, což je škoda zejména s ohledem na potřebu využití ploch u Mže. V souvislosti s tím vyvstává otázka potřeby Generelu zeleně a veřejných prostranství nebo jiného obdobného koncepčního dokumentu. -11-

3 Občanská vybavenost a veřejné služby 3.1 Vzdělávání Na území města Stříbra se nachází 6 vzdělávacích zařízení předškolního, základního a středního stupně. Stříbro poskytuje ucelenou nabídku vzdělávání nejen pro obyvatele města, ale i pro širší okolí. Základní umělecká škola i Dům dětí a mládeže jsou také významným hybatelem kulturního života. Na systému škol a školských zařízení se jako zřizovatel podílí: Město Stříbro o Mateřská škola Stříbro o ZŠ Mánesova, ZŠ Gagarinova o Základní umělecká škola Stříbro o Dům dětí a mládeže Stříbro Plzeňský kraj o ZŠ Revoluční o Gymnázium, o Střední odborná škola. Mezi lety 21 až 211 došlo ve městě Stříbro k výraznému demografickému poklesu předproduktivní složky obyvatel, tj. dětí ve věku -14 let, v rámci referenčních měst byl tento pokles nejvýraznější (o 311, tj. o 22 %). Podle SLDB 211 (viz tabulka 6) vyjíždělo ze Stříbra do škol celkem 242 žáků a studentů (bez rozlišení stupňů vzdělání). Jejich hlavními cíli jsou krajské město Plzeň (56 %) a Praha (17%). Na druhé straně vzdělávací instituce ve Stříbře mají zřetelný regionální význam (u základního, ale i středoškolského stupně vzdělávání), což dokládají i údaje o dojížďce žáků do Stříbra. V roce 211 dojíždělo do města 344 žáků a žáků, především z Kladrub, Plané, Tachova, Konstantinovo Lázní a Boru. Významným dopravním prostředkem při pohybu do škol byla zejména autobusová doprava (při dojížďce do města téměř 75 % ze všech použitých dopravních prostředků, při vyjížďce 38 %). Požití vlakového spojení bylo významnější jen při vyjížďce (16 % vyjíždějících), avšak tato data mohou být zkreslena probíhající železniční rekonstrukcí v době Sčítání lidu, domů a bytů 211. 3.1.1 Mateřská škola Tabulka 6:Směrová vyjížďka do škol Z obce Do obce Počet osob vyjíždějících do škol celkem Počet osob vyjíždějících denně do škol Ve městě působí Mateřská škola Stříbro, která poskytuje předškolní vzdělávání v celkem 3 objektech MŠ Soběslavova, MŠ Palackého a MŠ Pastýřská. Vývoj počtu dětí v mateřských školách je mírně odlišný od srovnávaných referenčních měst (viz graf 9). Do roku 26 byl v % Kladruby Stříbro 32 32 9,3 Planá Stříbro 3 28 8,7 Tachov Stříbro 23 22 6,7 Konstantinovy Lázně Stříbro 23 23 6,7 Bor Stříbro 22 21 6,4 Erpužice Stříbro 2 19 5,8 ostatní Stříbro 194 181 56,4 Celkem 344 326 1, Stříbro Plzeň 135 119 55,8 Stříbro Praha 42 12 17,4 Stříbro Č. Budějovice 12 2 5, Stříbro ostatní 53 18 21,9 Celkem 242 151 1, Zdroj dat: ČSÚ - SLDB 211-12-

počet žáků počet dětí zaznamenán stabilní vývoj počtu dětí (kolem cca 2 dětí v MŠ 5 ročně). K nárůstu počtu dětí v MŠ jako reakce na populační růst 4 v letech předcházejících, došlo ve Stříbře nejdříve (již v roce 28), 3 ostatní srovnávaná města pak tento nárůst dětí kopírovalo 2 s ohledem na kapacitní možnosti jednotlivých předškolních zařízení 1 v následujících letech. V roce 21 navštěvovalo MŠ Stříbro maximum 265 dětí v celkem 11 třídách, mezi roky 26 a 21 tak došlo k nárůstu o cca 32 % dětí a 3 třídy MŠ. Stávající kapacita školky (245 dětí) je dlouhodobě naplněna, ve školním roce 215/216 navštěvovalo MŠ 241 dětí v celkem 1 třídách (1 třída s polodenním provozem). Při přijímání se upřednostňují děti s trvalým bydlištěm ve Stříbře (a přidružených obcí). Přesto do školky dojíždí také děti z okolních obcí, které většinou nedisponují vlastní MŠ (Sytno, Sulislav). Vzhledem k současné stávající kapacitě a předpokládanému demografickému vývoji v nadcházejících letech se dá očekávat, že kapacitu školky bude potřebné i dále navýšit. V následujícím období se plánuje výstavba nové budovy MŠ, jednak s ohledem na potřebné navýšení současné kapacity MŠ (cca 268 míst), jednak také jako náhrada za nevyhovující objekt MŠ Pastýřská. Součástí této výstavby bude i třída pro děti mladších 3 let, což umožní přijímat více dětí v tomto věku. Navíc budou moci být přijímány děti nejen ze Stříbra, ale i z okolních obcí. Vedle běžné péče školka realizuje mnoho zajímavých aktivit pro děti, rodiče i širokou veřejnost (př. tvořivé dílny, vánoční trhy v Muzeu Stříbro, lampiónový průvod sv. Martina, oslavy dne dětí, besídky pro rodiče). Významná je též spolupráce MŠ s ostatními veřejnými subjekty ve městě, např. spolupráce s Městskou knihovnou, Základní uměleckou školou, Základními školami i s Domem s pečovatelskou službou. S omezeným provozem, především v letních měsících, pak na území města působí též nově vzniklá lesní školka Divočina, kterou provozuje spolek rodičů s názvem Familia Argentea, z.s. 3.1.2 Základní školy Celkem navštěvuje ZŠ ve městě Stříbro cca 84 žáků. Na počtech žáků ZŠ Stříbro se významně podílí dojížďka žáků ze širšího okolí, kolem 3 % žáků navštěvující ZŠ ve Stříbře dojíždí z jiných obcí (viz tabulka P5 v příloze). V mnohem menší míře žáci základních škol ze Stříbra také vyjíždí (průměrně základní školu mimo své bydliště navštěvuje Graf 1: Vývoj počtu žáků ZŠ ve Stříbře 6 5 4 3 2 1 Graf 9: Vývoj počtu dětí v MŠ Stříbro Tachov Planá Bor Nýřany Zdroj dat: OŠMS KÚ Plz. kraje ZŠ Gagarinova ZŠ Mánesova ZŠ spec., Revoluční Zdroj dat: OŠMS KÚ Plz.kraje -13-

počet žáků počet tříd necelých 5 % žáků ze Stříbra) - směřují především do Plzně (12) a ostatních okolních obcí nejspíš v souvislosti s dojížďkou rodičů do zaměstnání. Ve městě působí celkem 3 základní školy - ZŠ Gagarinova, ZŠ Mánesova a ZŠ Revoluční. Počty žáků ZŠ zřizovaných městem v posledních letech (od r. 211) opětovně začínají růst (viz graf 1). Kapacita základních škol se i s ohledem na následující prorůstový vývoj zdá být dostačující. ZŠ Gagarinova ZŠ Gagrinova je největší úplná základní škola ve městě s kapacitou až 81 žáků, s 18 třídami, družinou a jídelnou. Budova školy je členěna do 6 pavilonů, je uzpůsobena i pro pohyb osob se sníženou sobestačností. Školá disponuje rovněž školní tělocvičnou a rozsáhlým sportovním areálem s dopravním hřištěm. Odborné učebny jsou vybaveny novými technologiemi, využívána je i klubovna školy a knihovna. Ve školním roce 215/216 navštěvovalo ZŠ celkem 424 žáků (viz graf 11), přičemž ¾ žáků bydlí ve Stříbře či přidružených obcích Graf 11: Vývoj počtu žáků a tříd (Butov, Těchlovice a Otročín) a přes 1 ZŠ Gagarinova žáků dojíždí z okolních obcí jako žáci 1. stupeň žáci 2. stupeň počet tříd Erpužice, Únehle, Kšice či Svojšín. 6 V minulosti počet žáků výrazně klesal, v období 24-215 došlo k poklesu 5 2 žáků o téměř ¼. Pokles byl zaznamenán 4 15 zejména u žáků na 2. stupni, zatímco na 3 1. stupni již opět od šk. roku 211/212 1 dochází k nárůstu počtu žáků. Ve šk. 2 roce 216/17 se předpokládá nárůst o 2 5 1 první třídy, což může vést k personálním problémům. Do školní družiny jsou Zdroj: přijímány přednostně žáci 1. až 3. třídy. OŠMS Kapacita družiny je dlouhodobě KÚ PK posilována. Od šk. roku 216/217 se kapacita navýší až na 15 žáků. V rámci školní družiny probíhají zájmové kroužky jako výuka anglického jazyka, sportovní kroužek či informatika. Škola udržuje kontakty s německými partnerskými školami v bavorském Vohenstraussu (Hauptschule Vohenstrauss) a saské Olešnici (Pestalozzi Mittelschule Oelsnitz). Účastní se také celé řady projektů MŠMT či OPVK. Dále škola nabízí účast na celé řadě školních, ale i mimoškolních aktivit (např. vánoční zpívání u školy, Drakiáda, pasování na čtenáře či besedy pro rodiče). Zaměřuje se také na soutěže či akce na téma ekologie (Recyklohraní), bezpečnost (za účasti složek IZS, Besip) či zdravé výživy (projekt Zdravá pětka s ukázkou zdravého stravování). V minulosti byla škola postupně rekonstruována, v roce 215 proběhlo celkové zateplení budovy. ZŠ Mánesova ZŠ Mánesova je úplná ZŠ s kapacitou až 55 žáků. Výuka probíhá v celkem 19 třídách. Ve škole se nachází rovněž jídelna a školní družina. Škola sídlí ve starší třípatrové budově s bezbariérovým přístupem. Součástí školy jsou i dvě tělocvičny, venkovní učebna -14-

počet žáků počet tříd počet žáků počet tříd s kapacitou až 5 žáků, venkovní asfaltové hřiště, písčité hřiště s doskočištěm a 5 m běžeckou dráhou. Odborné učebny na škole jsou vybavené novými technologiemi. Ve sklepních prostorech byla zřízena nová odborná učebna pro výtvarnou výchovu). Ve školním roce 215/216 navštěvovalo ZŠ celkem 4 žáků (viz graf 12). Podobně jako předešlá ZŠ i zde dochází od šk. roku 211/212 k nárůstu počtu dětí, především na 1. stupni, k čemuž bude zřejmě docházet i v letech následujících. Školu navštěvuje cca 2/3 žáků ze Stříbra (i přidružených obcí) a 1 8 6 4 2 5 45 4 35 3 25 2 15 1 5 Graf 12: Vývoj počtu žáků a tříd ZŠ Mánesova žáci 1. stupeň žáci 2. stupeň počet tříd 2 18 16 14 12 1 8 6 4 2 Zdroj: OŠMS KÚ PK 129 žáků z okolí (Záchlumí, Sulislav, Sytno, Kladruby). Školní družina je dlouhodobě kapacitně naplněna, 4 oddělení navštěvuje celkem 115 žáků. Žákům ZŠ jsou k dispozici některé zájmové kroužky, např. sborový zpěv, keramický kroužek či nápravné čtení. Škola má navázané partnerské vztahy se školami v Neustadtu a Altenstadtu, v rámci vzájemného dopisování mezi žáky či spolupráci na projektech spolupracuje též se školami v Reunionu a Lizzanu. V průběhu školního roku organizuje škola velké množství nejrůznějších akcí a soutěží, některé též na úrovni okrskové nebo okresní. Jedná se např. o umělecké či sportovní soutěže (Mc Donald s cup), ale také předmětové olympiády. Dále organizuje výměnné akce s partnerskými školami. Ve spolupráci s DDM Stříbro spolupořádá ZŠ např. přírodovědnou soutěž Mini Globe Games, výtvarnou Stříbrskou lampu či střeleckou soutěž. Škola se účastní přednášek na téma bezpečnosti nebo exkurzí do místních podniků (Kermi, Chodovar). Snahou školy je podpora neformálního setkávání s rodiči (např. při akci a názvem Den školy), při škole působí též Občanské sdružení rodičů, které je partnerem školy v celé řadě pořádaných akcí. V rámci oprav a rekonstrukcí na škole proběhla rekonstrukce osvětlení, výměna nábytku, rekonstrukce venkovních omítek ve Graf 13: Vývoj počtu žáků a tříd vnitřním traktu budovy či úprava oken. ZŠ speciální Plánuje se též oprava školního dvora. ZŠ Revoluční ZŠ v Revoluční ulici zajišťuje výchovu a vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Školá má k dispozici tělocvičnu, venkovní antukové hřiště s doskočištěm a školní pozemek pro pracovní vyučování. V současné době se vyučuje ve 4 třídách, při škole působí také školní družina. Stravování žáků probíhá v blízké budově SOŠ. žáci 1. stupeň žáci 2. stupeň počet tříd 1 9 8 7 6 5 4 3 2 1 Zdroj: OŠMS KÚ PK -15-

počet studentů V rámci období 24-216 došlo k výraznému poklesu počtu žáků navštěvující tuto školu o více jak polovinu, zejména od roku 21 (viz graf 13). Ve školním roce 215/216 navštěvovalo školu 41 žáků, z toho ½ žáků dojíždělo z okolí (Benešovice, Kladruby, Svojšín). Pokles počtu žáků na této ZŠ naznačuje integraci žáků se speciálními potřebami na úplné základní školy ve městě. 3.1.3 Střední školy Město Stříbro představuje významné centrum dojížďky v rámci středoškolského vzdělávání, pouze 35 % žáků navštěvující střední školy ve Stříbře je místních (tzn. s bydlištěm ve městě a jeho přidružených obcích), přes 65 % žáků do Stříbra dojíždí zejména pak z Plané, Boru či z Tachova. Ve školním roce 214/15 žilo ve městě Stříbro 338 žáků navštěvující střední školy, z toho 5 % žáků se vzdělávalo na místních SŠ a ½ žáků vyjíždí za vzděláním do jiných měst, dominantním 5 45 4 35 3 25 2 15 1 5 4 35 3 25 2 15 1 5 27 Graf 14: Sídlo školy žáků SŠ bydlících ve Stříbře 18 148 131 22 15 21 92 27 27 186 171 ostatní Staňkov Domažlice Tachov Bor Planá Plzeň Stříbro Zdroj:OŠMS KÚ Plzeňského kraje směrem je Plzeň (viz graf P6 v příloze). Je zajímavé, že zatímco celkový počet žáků SŠ s bydlištěm ve Stříbře se dlouhodobě snižuje (viz graf 14), podíl těchto žáků vzdělávající se ve městě je však dlouhodobě stabilní a spíše vykazuje mírný nárůst. Gymnázium Stříbro Stříbrské Gymnázium sídlí v poměrně nové budově z 9. let 2. století v severní části města. Vyučují se zde 2 obory, a to všeobecné 8leté Gymnázium a 4letá Obchodní akademie. Škola disponuje vlastní jídelnou, aulou a sportovním zázemím (tělocvična a venkovní hřiště s umělým povrchem). V rámci Projektu technického a přírodovědného vzdělávání žáků byly nově vybaveny odborné laboratoře chemie, fyziky a biologie. V rámci dlouhodobého vývoje počtu žáků navštěvující tuto střední školu jsou počty žáků Gymnázia dlouhodobě stabilní, v posledních 5 letech dochází k poklesu žáků oboru Obchodní akademie (o téměř ¼ - viz graf 15). Ve školním roce 215/216 navštěvovalo tuto školu celkem 328 žáků ve 12 třídách, přičemž všeobecné gymnázium studovalo 233 žáků v 8 třídách a 95 žáků ve 4 třídách bylo evidováno v oboru obchodní akademie. Celková kapacita školy je 372 žáků (Gymnázium s 24 a Obchodní akademie se 132 žáky). Graf 15: Vývoj počtu žáků Gymnázia Stříbro podle studijních oborů Obchodní akademie Gymnázium -16-

počet studentů Význam Gymnázia i z regionálního hlediska dokládá vysoký podíl žáků dojíždějící za vzděláním z okolních i vzdálenějších obcí (6 % celkového počtu žáků), hlavními směry vyjížďky jsouz Planá, Tachov a Bor. Škola udržuje dlouholeté partnerské vztahy se zahraničními školami v Německu (Realschule Vohenstrauß) a Francii (College Charles Péguy Moncoutant), společně pořádají výměnné pobyty a kulturní akce. Gymnázium se zapojilo do celé řady projektů, jen pro příklad lze uvést projekt Comenius, UNIV 2 zaměřené na podporu celoživotního vzdělávání či projekty OPVK. V rámci oboru Obchodní akademie se žáci každoročně zúčastňují zahraničních stáží, orientují se také na středoškolské podnikání. V roce 215 byla oceněna studentská firma Maple company v rámci veletrhu studentských firem, zabývající se mimo jiné i tvorbou odborných studií pro senior parky. Škola pořádá tradiční aktivity, které jsou věnovány veřejnosti (Majáles, spoluúčast na Dnech vědy v ulicích pořádaných v Plzni, Vánoční ples školy), nebo se jedná o různé sportovní turnaje a soutěže. Žáci se také zapojují do charitativních sbírek (např. Srdíčkový den, Bílá pastelka). Při škole působí též 11 zájmových kroužků zaměřující se na sportovní činnost (Centrum sportu), přípravu k maturitě, kreativní tvorbu, či přírodovědné a technické vzdělávání (Klub malých debrujárů). Střední odborná škola Stříbro SOŠ Stříbro nabízí vzdělávání ve 3 čtyřletých oborech ukončených maturitní zkouškou Agropodnikání, Veřejnosprávní činnost Graf 16: Vývoj počtu žáků SOŠ Stříbro a Přírodovědné lyceum. Tato škola byla podle studijních oborů ustanovena cvičnou školou pro Přírodovědné lyceum Veřejnosprávní činnost pedagogickou praxi České zemědělské Agropodnikání Podnikání 3 univerzity v Praze. Škola má vlastní jídelnu, tělocvičnu s posilovnou a venkovní antukové hřiště. Součástí SOŠ je i nedávno zrekonstruovaná budova Domov mládeže s celkovou kapacitou 5 žáků (v současné době využívána 27 žáky). 25 2 15 1 5 V minulosti se počty žáků navštěvující tuto školu pohybovaly kolem cca 25 (viz graf 16). Během posledních 5 let Zdroj: OŠMS KÚ Plzeňského kraje došlo k výraznému poklesu žáků, zejména v oborech Veřejnosprávní činnost a Agropodnikání. SOŠ se účastní projektů pro zkvalitňování výuky (vybavení učeben, nová výpočetní technika, pomůcky, stroje), ale i zahraničních praxí na zemědělských farmách ve Švýcarsku. V rámci školy probíhají také výcvikové kurzy pro řízení motorových vozidel určené i pro širokou veřejnost. Škola se také aktivně zapojuje do života ve městě, pro příklad lze uvést pořádání Dožínkových slavností či Dnů školní zahrady, účast na farmářských trzích ve městě nebo spolupráce s MŠ při Mikulášské besídce. -17-

Vyzdvihnout lze i prezentaci školy na celé řadě veletrhů (Od vzdělání k zaměstnání, Veletrh perspektivy řemesel), soutěží (Technika má zlaté dno), charitativních akcích (Světluška) a dalších kulturních a sportovních soutěží. 3.1.4 Další a zájmové vzdělávání Nejvýznamnějšími subjekty zajišťující zájmové vzdělávání ve městě jsou Dům dětí a mládeže a Základní umělecká škola Stříbro, které aktivně působí také mimo území města. Nejen v posledních letech se potýkáme s celospolečenským trendem poklesu zájmu dětí o mimoškolní aktivity, k čemuž dochází i na území města Stříbra. Právě oslovení a zapojení většího spektra dětí z města a okolí by mohlo vést k prevenci sociálně patologických jevů ve společnosti. Dům dětí a mládeže Stříbro (DDM Stříbro) Jedná se o regionální středisko volného času ve Stříbře s pestrou nabídkou zájmové činnosti pro širokou veřejnost. Zájmové kroužky je možné navštěvovat nejen ve Stříbře, ale také v Kladrubech, Svojšíně a Kostelci. V současné době je aktivních zhruba 1 zájmových útvarů, probíhají zde také kurzy opro veřejnost (např. jazykové kurzy pro dospělé, základy práce s PC, horolezecký kurz, výtvarné dílny). Ve školním roce 214/215 navštěvovalo DDM celkem 13 členů, z toho cca 69 % žáků a žáků, 19 % předškolních dětí a 12 % dospělích). DDM dlouhodobě spolupracuje se školskými organizacemi v regionu, ale také např. s Městským kulturním střediskem, Tělovýchovnou jednotou Baník Stříbro, Horolezeckým klubem Skoba či dalšími zájmovými spolky. Ročně pořádá cca 6-8 akcí (významné regionální akce jako např. přírodovědné Globe Games, výtvarná Stříbrská lampa, horolezecký Překližka cup). Činnost této příspěvkové organizace zřizované Městem Stříbro je každoročně podporována městem Stříbro, dotace činní cca 1,5 mil. Kč za rok. DDM propaguje svoje aktivity pravidelně prostřednictvím vlastních internetových stránek, na sociální síti Facebook, v regionálním tisku ale také v rámci činnosti Městského kulturního centra. DDM využívá pro svoji činnost budovu na Masarykovo náměstí V následujících letech je plánována výměna oken, oprava krovu či přeložení střešního pláště. Základní umělecká škola Stříbro (ZUŠ Stříbro) Základní umělecká škola Stříbro poskytuje základní umělecké vzdělávání v oboru hudebním, výtvarném a literárně-dramatickém. Výuka probíhá v celkem 3 objektech, stěžejní je budova v Kostelní ulici, kde sídlí ředitelství, koncertní sál a učebny pro hudební obor, v budově DDM na Masarykově náměstí je učebna pro výtvarný obor a dále pak v budově Základní školy Kladruby, kde probíhá výuka hudebního a výtvarného oboru. Ve školním roce 214/215 navštěvovalo ZUŠ celkem 238 žáků; z toho hudební obor 161 žáků, výtvarný obor 68 žáků a literárně-dramatický 9 žáků. Kapacita (v současné době 32 žáků) nepředstavuje vzhledem k aktuálním počtům studujících žádný výrazný problém. ZUŠ se významně podílí na společenském životě Stříbra i Kladrub, účastní se celé řady místních, ale i regionálně významných akcí (koncerty v rámci Švihovského hudebního léta, vernisáže v Západočeské galerii Masné krámy v Plzni, výtvarná výstava U nás na západě v předsálí jednacího sálu Senátu PČR nebo výstava Poklady ze Stříbra v Poslanecké sněmovně PČR). Dlouhodobá tradice hudebního oboru jí zajišťuje nadmístní význam -18-

(klarinetový soubor, žesťový soubor, dechový soubor, Flétničky ze Stříbra a Zlatíčka ze Stříbra). V minulých letech proběhly rekonstrukce vytápění, odpadů a kanalizace v následujících letech se plánuje kompletní revitalizace budovy ZUŠ v Kostelní. Je možné vzít rovněž v úvahu zlepšení zázemí pro místní hudební skupiny formou poskytnutí vhodných prostor pro zkušebny. Od roku 215 provozuje Městské kulturní středisko ve Stříbře ve spolupráci se Západočeskou univerzitou v Plzni tzv. Univerzitu třetího věku, která poskytuje přístup k celoživotnímu vzdělávání pro seniory. Ve Stříbře se vzdělávání seniorů zaměřilo na oblast psychologie, výuka probíhá ve velké klubovně Kulturního domu. Tato forma výuky se setkala s poměrně velkým zájmem ze strany seniorů, v současné době navštěvuje tyto kurzy kolem cca 3 osob. Další možnosti zájmového vzdělávání dospělých realizují některé spolky a sportovní kluby. Různé přednášky a vzdělávací programy (např. Informovaný senior) nabízí Svaz zdravotně postižených či spolek včelařů, kterým se daří zaujmout a do své činnosti zapojit mládež. Místní obchůdek Hobby Gemini nabízí také výtvarné a kreativní kurzy spolu s dětským koutkem. V rámci projektu UNIV 2 probíhali kurzy celoživotního vzdělávání pro širokou veřejnost i na místním Gymnáziu, projekt byl však již ukončen. 3.2 Zdravotnictví Město je vybaveno komplexní nabídkou zdravotnických ordinací (praktičtí a dětští lékaři, ORL, oční, dermatologie, sono, rtg, chirurgie, neurologie, gynekologie, zubaři, internisté). Občané místní lékaře využívají, dostatečná dostupnost lékařských specialistů v Plzni jim zaručuje možnost bezproblémového řešení větších zdravotních problémů. Zdravotnické služby jsou soustředěny zejména v budově místní Polikliniky (v Benešově ul.), která je v majetku města a nachází se ve výhodné poloze v blízkosti Masarykova náměstí i autobusového nádraží. Výhledově se plánuje výměna výtahu a zateplení budovy. Problematické je samotné parkování u budovy Polikliniky zejména v dopoledních hodinách či přístup do budovy pro starší osoby s omezenou pohyblivostí či maminky s kočárky. Na území města se dále nachází další soukromé ordinace (především gynekologie, zubaři např. v budově Farní charity Stříbro), 2 veterinární ordinace a 2 lékárny (lékárna na Poliklinice a u Masarykova náměstí) s vyhovující otevírací dobou a bezbariérovým přístupem. Ve městě je také provozována pohotovost pro dospělé v rámci výjezdního stanoviště Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje (v Alešově ul.). Je však plánována výstavba nového výjezdového místa ZZS PK a pohotovosti poblíž jednotky HZS PK ve Forstově ulici. Dětští pacienti musí za akutním ošetřením dojíždět do Plzně či Stodu. 3.3 Sociální zařízení, služby Město Stříbro zajišťuje základní nabídku sociálních služeb, kterou doplňují aktivity dalších organizací. Sociální odbor Městského úřadu Stříbro zajišťuje následující aktivity v soc. oblasti: - výkon státní správy v oblasti sociálně právní ochrany dětí, dle zákona o rodině - výkon pečovatelské služby -19-

- správa svěřených částí rozpočtu města Stříbra Na území města Stříbra jsou poskytovány následující sociální služby. Registrovaná terénní pečovatelská služba (PS) Tato služba je poskytována pro cílovou skupinu seniorů a osob se zdravotním postižením bez omezení věku. Pečovatelská služba nejčastěji představuje donášku obědů, dále však i pomoci při přípravě a podání stravy, pomoc osobní hygieně, zajištění chodu domácnosti, pohybu i zajištění společenského kontaktu. Funguje pouze v pracovní dny Po-Pá pro občany města Stříbra, přidružených obcích a okolních obcí, s kterými má město uzavřenu veřejnoprávní smlouvu o poskytování pečovatelské služby (Sytno, Sulislav). Maximální kapacita pečovatelské služby je 3 osob za rok. Informovanost o tomto typu sociální služby probíhá prostřednictvím nástěnek a letáčků u praktických a odborných lékařů, na webu Městského úřadu či ve Stříbrských novinách. Domy s pečovatelskou službou (DPS) Na území města se nacházejí 4 objekty DPS (Třešňová ul. 2 objekty, Větrná ul. a Havlíčkova ul.). Jedná se o byty ve vlastnictví města, kde je poskytována pečovatelská služba. Podle odhadů Sociálního odboru MěÚ Stříbro se kapacita DPS zdá být dostačující, senioři se do pořadníku na bydlení v DPS zapisují s předstihem. Při DPS Třešňová působí také Klub důchodců, v roce 215 zde byla vystavěna venkovní posilovací zařízení pro seniory, v plánu je ještě vybudování pergoly pro venkovní posezení. Domov pro seniory svatého Jana Pavla II. (DS) Pobytové zařízení soc. služeb provozuje Farní charita Stříbro, cílovou skupinou jsou dospělé osoby od 6 let věku. Domov plynule navázal na dřívější službu týdenního stacionáře, nachází se v objektu bývalé knihovny v pronájmu od města. Kapacita tohoto objektu činí 15 lůžek v celkem 8 pokojích se společným bezbariérovým sociálním zařízením a prostory pro odpočinek a aktivní trávení volného času. Pro ubytované je nabízena pestrá škála aktivizačních činností (od arteterapie, muzikoterapie aj.), účastní se též celé řady společenských akcí (např. Mikulášská besídka, Velikonoční vystoupení dětí z MŠ, oslava Dne matek). Na území města je poskytována ještě celá řada dalších především poradenských aktivit v sociální oblasti. Domus centrum pro rodinu poskytuje sociálně aktivizační činnost pro rodiny s dětmi ambulantní (v budově Polikliniky) či terénní formou. Člověk v tísni, o.p.s. sídlící v Mánesově ulici poskytuje terénní sociální práce formou poradenské a asistenční služby pro osoby nacházejí se v obtížné životní situaci. Poradenské středisko v budově radnice provozuje s omezenou otevírací dobou (každý první čtvrtek v měsíci) Centrum pro zdravotně postižené Plzeňského kraje, odborné sociální poradenství zde také zajišťuje Český klub nedoslýchavých Help. Svoje odloučené pracoviště má ve Stříbře i pedagogickopsychologická poradna Tachov. Z tohoto výčtu se zdá, že stávajícími aktivitami nejsou dostatečně pokryty děti kolem 1 let a více, a to především ze sociálně slabých, problémových či ohrožených rodin (nízkoprahové centrum apod.). Do roku 213 zde působil nízkoprahový klub Reset sloužící pro cílovou skupinu děti a mládež do 26 let, činnost byla ukončena z důvodu ukončení financování grantu. -2-

3.4 Spolky a organizace Stříbro je poměrně bohaté na činnost dobrovolných spolků, organizací a uskupeních. Město jejich přínos vnímá a snaží se je podporovat (finanční příspěvky formou grantů a další formy spolupráce). V současnosti zde působí kolem 4 aktivních organizací (jejich základní přehled je uveden v tabulce v příloze P7). Ty nejenom ovlivňují kvalitu života ve městě (pořádají kulturní, společenské, vzdělávací a sportovní akce, zajišťují rozmanité služby), ale spoluurčují i komunitní atmosféru a společenskou orientaci města (působí výchovně na děti a mládež, sdružují různé skupiny lidí, otevírají témata k diskusi). Významné postavení mají sportovní spolky, a to především díky své rozmanité sportovní nabídce (TJ Baník, Sportovní střelecký klub Stříbro, Cyklodrak, horolezecký klub Skoba). Tvář města zásadním způsobem dotváří kulturní a historické spolky, které navazují na historické tradice místa (Hornicko-historický spolek, Duchmaus, Klub vojenského opevnění Stříbro). Další aktivní spolky jsou zaměřené na komunitní aktivity města (spolek STROM, Dolníci města Stříbra) nebo environmentální oblast a rozvoj (Pro Stříbro, Ronšperk). Řada spolků působí také při vzdělávacích zařízeních ve městě (Zlatíčka ze Stříbra, Občanské sdružení učitelů škol podél Zlaté stezky, Sdružení rodičů a přátel školy při SZeŠ a RŠ Stříbro, spolek Familia Argentea). Dalšími tradičními spolky jsou Český svaz chovatelů, Myslivci, Rybáři, Včelaři či Spolek dobrovolných hasičů, kteří vedle společenských a sportovních aktivit zajišťují i důležitou roli záchranné složky. Prostorové zázemí spolků je vnímáno obecně jako dostačující, každý spolek má vlastní zázemí či si pronajímá prostory od města (př. Koubkova branka či Husitská bašta). Jako hlavní problém v rámci spolkové činnosti ve městě je vnímána roztříštěnost, špatná spolupráce a prezentace spolků. Bylo by vhodné představit a obsahově vymezit stávající aktivní spolky, k tomu by mohl přispět např. vznik společné platformy pro koordinaci a prezentaci spolkové činnosti na kulturních, společenských či sportovních akcích ve městě. Otázkou zůstává role koordinátora. 3.5 Kulturní zázemí, společenské akce a další akce Město nabízí každoročně celou řadu kulturních, sportovních a společenských akcí, které jsou pořádány jednak Městem Stříbro, ale také dalšími organizacemi a aktivními spolky ve městě. Zásadní vliv na kulturní a společenskou nabídku ve Stříbře má Městské kulturní středisko Stříbro (MKS Stříbro). Tato příspěvková organizace města poskytuje komplexní služby spojené s organizováním kulturně společenského života ve městě, s dalším vzděláváním dětí, mládeže a dospělých a s poskytováním služeb zájmovým a společenským aktivitám občanů. Spolupracuje s řadou institucí, s městem a s městem zřizovanými organizacemi (Městským muzeem, Městskou knihovnou, DDM, ZUŠ a s místními spolky) při organizaci např. Městských slavností, studentských a maturitních plesů, koncertech, vystoupení žáků, aj. Zároveň spravuje kino Slavia, Městskou knihovnu ve Stříbře a Kulturní dům. V budově kina Slavia je plánována digitalizace, průměrně se hraje cca 4-5 představení za měsíc, prostory jsou používány i pro další kulturní akce. Prostory pro letní kino jsou využívány v Rajském dvoře Muzea. Městská knihovna ve Stříbře slouží nejen pro obyvatele města, ale i pro občany stříbrského regionu, jedná se o veřejnou knihovnu s regionální funkcí. -21-