VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Komparace produktu "Pojištění úpadku CK" vybraných pojišťoven pro podmínky provozu CK VŠPJ Bakalářská práce Autor: Martina Doležalová Vedoucí práce: Ing. Martina Doležalová Jihlava 2015

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne: 28. 4. 2015... Podpis

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí mé bakalářské práce Ing. Martině Doležalové za věnovaný čas, cenné připomínky a rady. Ráda bych také poděkovala RNDr. Mgr. Stanislavě Pachrové, Ph.D. za odborné konzultace při zpracování této práce. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat všem pojišťovnám, které mi poskytly podklady pro zpracování a velký dík patří i mé rodině a příteli, kteří mě po celou dobu studia podporovali.

Copyright 2015 Martina Doležalová

Abstrakt DOLEŽALOVÁ, Martina: Komparace produktu "Pojištění úpadku CK" vybraných pojišťoven pro podmínky provozu CK VŠPJ. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Vedoucí práce: Ing. Martina Doležalová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2015. Bakalářská práce si klade za cíl porovnat produkt "Pojištění úpadku cestovních kanceláří" vybraných pojišťoven pro podmínky provozu cestovní kanceláře VŠPJ. Teoretická část se věnuje základní charakteristice historie a vzniku cestovních kanceláří. Dále je zde podrobně rozebrán legislativní rámec pro podnikání cestovních kanceláří v České republice. Praktická část obsahuje vyhodnocení provedené poptávky, na jejímž základě byl vybrán nejvhodnější pojišťovací subjekt. Klíčová slova cestovní kancelář, pojištění proti úpadku, pojišťovna. Abstract The main goal of this bachelor thesis is to compare Insurance against insolvency for travel agencies of selected insurance companies for operational conditions of CK VSPJ. The theoretical part is dedicated to the basic characteristic of history and establishment of travel agencies. Further, a thorough description of the legal frame of entrepreneurship in tourism industry in the Czech Republic is given in this section. The practical part includes an evaluation of demand, on which the selection of the best insurance product is based. Key words Travel agency, insurance against insolvency, insurance company. 6

Obsah 1 Úvod... 9 2 Teoretická část... 10 2.1 Vymezení cestovního ruchu... 10 2.2 Základní charakteristika cestovních kanceláří... 12 2.3 Vznik a vývoj cestovních kanceláří... 13 2.3.1 Historie vzniku cestovních kanceláří ve světě... 13 2.3.2 Historie vzniku CK v Československu mezi světovými válkami... 14 2.3.3 Historie vzniku CK v Československu po druhé světové válce... 14 2.3.4 CK v České republice devadesátá léta až současnost... 15 2.4 Legislativní rámec pro podnikání cestovních kanceláří v ČR... 20 2.4.1 Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (vybrané části)... 21 2.4.2 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) (vybrané části)... 22 2.4.3 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (vybrané části)... 23 2.4.4 Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona občanského zákoníku a zákona o živnostenském podnikání... 24 2.4.5 Diskuze k novele zákona 159/1999 Sb.... 27 3 Praktická část... 30 3.1 Představení CK VŠPJ... 30 3.2 Představení pojišťovacích subjektů na trhu v ČR... 30 3.3 Představení výzkumu... 32 3.4 Zhodnocení dotazníků... 33 3.4.1 Union a.s.... 34 3.4.2 Česká podnikatelská pojišťovna a.s.... 35 3.4.3 Generali a.s.... 36 3.4.4 Slavia a.s.... 37 3.4.5 Evropská pojišťovna a.s.... 39 3.5 Komparace jednotlivých nabídek... 40 4 Závěr... 43 5 Zdroje... 44 5.1 Tištěné... 44 5.2 Elektronické... 45 6 Seznam tabulek... 52 7 Seznam příloh... 53 7

Použité zkratky AČCKA Asociace českých cestovních kanceláří a agentur CA cestovní agentura CK cestovní kancelář CR cestovní ruch ČPP Česká podnikatelská pojišťovna a.s. ČR Česká republika EU Evropská unie FO fyzická osoba MMR Ministerstvo pro místní rozvoj OSVČ Osoba samostatně výdělečně činná PO právnická osoba ROH Revoluční odborové hnutí Tj. to je Tzv. takzvaně UNWTO Světová organizace cestovního ruchu VŠPJ Vysoká škola polytechnická Jihlava 8

1 Úvod Téma bakalářské práce jsem si vybrala především proto, že toto téma mě zajímá a je velmi diskutované odbornou veřejností. Předpokládám, že vypracováním své bakalářské práce si obnovím a doplním chybějící informace ohledně tohoto tématu. V dnešní době jsou cestovní kanceláře hojně využívané turisty, kteří míří na svou dovolenou. Proto prvním krokem každého cestujícího, který využívá služeb cestovní kanceláře, by mělo být ověření, zda je cestovní kancelář řádně pojištěna proti úpadku. Práce je rozdělena na 2 části, teoretickou a praktickou část. V teoretické části práce se budu zabývat vymezením cestovního ruchu a základním charakteristikám cestovních kanceláří pro lepší pochopení problematiky byly zařazeny i kapitoly o vzniku a vývoji cestovních kanceláří následně pak kapitola o legislativním rámci v České republice pro podnikání v CR. Na závěr teoretické části byla zařazena diskuze k připravované novele zákona 159/1999 Sb. Praktická část představuje hlavní pojišťovací subjekty v České republice, které umožnují pojištění proti úpadku cestovních kanceláří a představení školní cestovní kanceláře Vysoké školy polytechnické v Jihlavě. Dále bude v praktické části uvedeno představení výzkumu, zhodnocení obdržených nabídek a závěrečná komparace jednotlivých nabídek. Cílem bakalářské práce je komparace obdržených nabídek od všech pojišťoven, které poskytují v ČR pojištění proti úpadku a stanovení pojišťovny s nejlepšími podmínkami pro cestovní kancelář VŠPJ. 9

2 Teoretická část 2.1 Vymezení cestovního ruchu Cestovní ruch je považován za součást dnešního životního stylu, také je významným sektorem národního hospodářství. V dobách poválečných se cestovní ruch stal jedním z měřítek životní úrovně. Potřeba odpočinku a obnova psychických a fyzických sil je stále silnější. [1] Rozvoj cestovního ruchu je projevem především dvou lidských potřeb a to potřeby rekreace, tj. oddychu, a potřeby bezprostředního poznávání. [Petrů, 2007, str. 4] Právě rozvoj výrobních sil a dělba práce ve společnosti vyvolaly následující potřeby, které lze označit za základní příčiny vzniku moderního cestovního ruchu: potřebu obnovovat spojení s přírodou jako zdrojem regenerace pracovních schopností lidí potřebu vzdělávání jako předpokladu pro uplatnění se v nových výrobních podmínkách a potřebu poznávání nových výrobních způsobů a postupů pro urychlení dalšího technického rozvoje potřebu obnovování styku s lidmi, které nové výrobní podmínky od sebe oddělily, ale i nové navazování styku s lidmi jako formy poznávání a výměny zkušeností. [Petrů, 2007, str. 5] Je známo, že CR se může rozvíjet pouze za předpokladu, budou-li dodrženy mírové podmínky. Cestovní ruch je tlumen především terorismem či občanskými nepokoji. Budou-li mít lidé dostatek osobní svobody, uspokojí své základní životní potřeby, dosáhnou určitého stupně životní úrovně a budou mít k dispozici přiměřený fond volného času, pak můžeme očekávat rozvoj cestovního ruchu. [1] Mimo tyto podmínky můžeme jmenovat celou řadu dalších podmínek, které působí na rozvoj cestovního ruchu: podmínky ekonomické (např. HDP, fond volného času, výše disponibilních příjmů obyvatelstva) 10

podmínky ekologické (např. atraktivní rekreační prostor, přírodní atraktivity, příznivé klima) demografické (např. vše, co se týká obyvatelstva, jeho stavu a složení) pracovní (např. zabezpečení CR dostatečným počtem pracovníků s odpovídající kvalifikací) materiálně technické (např. materiálně technická základna cestovního ruchu, doprava, ubytovací zařízení, sportovně rekreační zařízení atd.) administrativní (týká se nejčastěji zahraničního cestovního ruchu, pasové, vízové, celní a směnárenské předpisy) [Petrů, 2007, str. 6] Podle Ryglové [2009, str. 9] cestovní ruch bývá definován několika způsoby, ale žádný z nich není zcela přesný. Jinak pohlížejí na toto odvětví cestovní kanceláře, jinak hotely, svůj pohled mají obce a podnikatelé v nich a úplně z jiného úhlu na cestovní ruch pohlížejí ti, kteří jeho služby spotřebovávají. Definovat cestovního ruchu je proto velmi složité. Za mezník v definování CR i pro jeho statistické sledování lze považovat Mezinárodní konferenci o statistice cestovního ruchu, pořádanou v červnu 1991 Světovou organizací cestovního ruchu (UNWTO) v kanadské Ottavě, kde došlo k obsahovému vymezení většiny pojmů z oblasti CR. [Ryglová, 2009, str. 11] Podle Světové organizace cestovního ruchu UNWTO je cestovní ruch definován jako činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí (mimo místo bydliště) a to na dobu kratší než je stanovena (u mezinárodního cestovního ruchu tato doba činí 1 rok, u domácího cestovního ruchu 6 měsíců), přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě." [Indrová a kol., 2009 str. 12) Cestovním ruchem není cestování za účelem získání státního občanství (uprchlíci), dojíždění za prací nebo do školy, pohyb osob pracujících v příhraničních oblastech a pohyb v místě trvalého bydliště, např. účast na koncertu či návštěva divadla. [1] 11

2.2 Základní charakteristika cestovních kanceláří Cestovní kancelář (CK) je základní organizační jednotkou cestovního ruchu. Předmětem činnosti cestovní kanceláře je zabezpečit celý balíček služeb v dostatečném rozsahu, v určitém čase a v odpovídající ceně. Tohoto cíle je možno dosáhnout jen na základě komerčních vztahů a spolupráce s jednotlivými dodavatelskými subjekty. [Novacká a kolektív, 2010, str. 74] Cestovní kancelář sestavuje komplexní balíky služeb pro zákazníka, relativně neznámého, což jsou standartní zájezdy, ale i pro konkrétního zákazníka, což jsou forfaitové zájezdy nebo samostatné služby na objednávku. [Novacká a kolektív, 2010, str. 72] Funkce cestovní kanceláře: Překlenovací zjišťuje poptávku, zpracuje nabídku katalog Kontaktní - dojedná dohody, smlouvy Informační - poskytuje informace Kontrolní - zajišťuje kvalitu poskytovaných služeb Realizační - realizuje takové akce, aby byly prodejné sice se ziskem, ale ne na úkor kvality služeb. Výchovná - snaží se vhodným přístupem přispět k rozhledu účastníků [Hladká, 1997, str. 34] Cestovní kanceláře na trhu představují velkoobchodní prodejce (wholesale), kteří připravují a organizují zájezdy. Na trhu také působí i cestovní agentury, které jsou na úrovni maloobchodu (retail) prodávají zájezdy cestovních kanceláří a jednotlivé služby. [Novacká a kolektív, 2010, str. 72] Podle územního hlediska rozlišujeme cestovní kanceláře vysílající a přijímajících. Jedná se tedy o subjekty působící ve výjezdovém, domácím a příjezdovém cestovním ruchu. Příjezdové CK poskytují služby zahraničním návštěvníkům, CK zaměřené na výjezdový a domácí cestovní ruch poskytují služby domácím zákazníkům a sídlí v místě bydliště potencionálních účastníků. [Drobná, Morávková, 2004, str. 176] 12

Dělení cestovních kanceláří podle doby provozu rozlišujeme na ty s celoročním provozem a na ty CK se sezónním provozem. Sezónní provoz mají nejčastěji cestovní kanceláře v zimních či letních střediscích. Cestovní kanceláře lze také kategorizovat podle velikosti, kterou můžeme měřit podle počtu zaměstnanců, objemu tržeb nebo podle počtu obsloužených klientů. [Sysel, Zurynek, 2009, str. 18] Na velikosti CK pak závisí i rozsah činnosti. Rozlišujeme tedy, malé CK do 5 zaměstnanců střední CK od 5 do 50 zaměstnanců a velké CK, které zaměstnávají více než 50 osob. [Drobná, Morávková, 2004, str. 178] Cestovní kanceláře můžeme také rozlišovat podle zaměření nabízených zájezdů na všeobecné a specializované. Jak už z názvu vyplývá všeobecné CK poskytují služby v plném rozsahu naproti specializovaným CK, které se zaměřují pouze na určitý druh a rozsah služeb. Dosahují tak vyšší kvality v určitém směru. [Drobná, Morávková, 2004, str. 176] 2.3 Vznik a vývoj cestovních kanceláří 2.3.1 Historie vzniku cestovních kanceláří ve světě Za zakladatele organizovaného cestovního ruchu je považován Angličan Thomas Cook. Tehdejší truhlář 5. července 1841 za účelem boje proti alkoholismu zorganizoval cestu při příležitosti otevření železniční trati z Derby do Rugby. Cookova trasa vedla z Leicesteru do Loughborough. V roce 1845 uskutečnil první zájezd do Liverpoolu, také založil svoji vlastní cestovní kancelář. Cook začal později zakládat vlastní kanceláře po celém světě, např. v Austrálii, Evropě, Indii, Americe i na Středním východě. První zahraniční zájezd byl uskutečněn na Světovou výstavu v Paříži roku 1885. V roce 1882 uskutečnil první cestu kolem světa, která trvala 222 dní. K zásluhám Thomase Cooka patří také vydání prvního kontinentálního jízdního řádu. Thomas Cook se stal průkopníkem podnikání v oblasti cestovního ruchu. V současné době je jeho společnost jedna z největších cestovních kanceláří světa. [Palatková, 2013, str. 15] K jeho dalším přínosům patří především zavedení používání poukázek na služby (vouchery), používání cestovních šeků. Dalším významným přínosem pro cestovní ruch je rooming list, který slouží k rozdělení klientů do objednaných pokojů. Thomas Cook 13

také zpřístupnil nové destinace a do té doby neobjevené krajiny a kontinenty pro cestovní ruch např. Ukrajina, Afrika. [20] 2.3.2 Historie vzniku CK v Československu mezi světovými válkami Vývoj cestovních kanceláří v Československu začal bezmála o 80 let později. Tedy až v období mezi světovými válkami. [Palatková, 2011, str. 15] Pro Československo je významný rok 1920, kdy byla smlouvou mezi československou bankou Bohemia, Zemským cizineckým svazem a Československými státními drahami založena Československá cestovní a dopravní kancelář s filiálkami v Praze, Brně, Karlových Varech a Františkových Lázních. Hlavním příjmem společnosti byl prodej železničních lístků do uhelných dolů a prodej lodních lístků vystěhovalcům do Ameriky. [6] Až v roce 1926 začala společnost poprvé užívat zkratku Čedok. Čedok od svého vzniku musel bojovat s konkurencí, a to především se společnostmi Cook a Wagon lits, proto se začal jako první cestovní kancelář ve střední Evropě orientovat na letecké zájezdy a pobytové zájezdy u Jadranského moře. [6] 2.3.3 Historie vzniku CK v Československu po druhé světové válce V socialistických státech byly v zásadě potlačeny základní předpoklady vzniku cestovního ruchu, tj. svoboda pohybu a dostatek volných finančních prostředků (oproti cenám v Československu bylo na Západě velmi draho). [Ryglová 2009, str. 19] V letech 1948 1950 Čedok organizoval pouze rekreace v tuzemsku ROH (Revoluční odborové hnutí) a lázeňské pobyty pro obnovu pracovní síly a jako první cestovní kancelář zavedl vánoční dárkové poukazy. [Palatková 2011, str. 16] Čedok byl v roce 1948 znárodněn a prošel dlouhou řadou organizačních změn a podob, v jeho systému byly integrovány podniky cestovních kanceláří s podniky hotelovými. Na konci osmdesátých let měl Čedok 166 poboček v Československu, 20 zastoupení a majetkových účastí v zahraničí, 200 hotelů s kapacitou 23 tisíc lůžek a zaměstnával 22 tisíc lidí. Disponoval vlastní autobusovou divizí a jeho aktivity zasahovaly i do zábavního průmyslu. [Ryglová, 2009, str. 19] 14

Slogan Vaše cesta naše starost symbolizuje základní obchodní filosofii firmy, kterou je jistota, kvalita a komplexnost služeb. [6] Od poloviny 60. let 20. století začalo v Československu působit několik specializovaných cestovních kanceláří. s celostátní působností: Čedok a Autoturist. s národní českou působností: Rekrea, Sportturist, Balnea a Cestovní kancelář mládeže s národní slovenskou působností: Tatratour, Slovakoturist, Slovakotherma [Palatková, 2013, str. 16] Po roce 1968, kdy došlo k obsazení východními vojsky, přišel útlum cestovního ruchu. Dále přetrvával domácí cestovní ruch, popřípadě výjezdy do tzv. spřátelených zemí. Pro účast na zájezdech do tzv. západních zemí (vč. Jugoslávie) byly stanoveny omezující podmínky. [Ryglová, 2009, str. 16] 2.3.4 CK v České republice devadesátá léta až současnost Po revoluci v roce 1989 přispělo k výraznému rozvoji cestovního ruchu především zrušení vízové povinnosti do některých cílových zemí, zejména do západní Evropy. Pro následující roky po revoluci byly charakteristické jednodenní nákupní nebo poznávací cesty.[petrů, 2007, str. 18] K rozvoji volného cestovního ruchu přispěla tzv. malá a velká privatizace, kde byla postupně navrácena znárodněná zařízení podnikatelským subjektům. V této době docházelo k zásadním změnám v majetkových poměrech. [Vystoupil, Kunc, Šauer, Tonev, 2010, str. 93-108] Do roku 1996 bylo provozování cestovní kanceláře živností koncesovanou. Koncesní listinu fyzickým a právnickým osobám vydával příslušný živnostenský úřad. V roce 1996 došlo k liberalizaci podmínek podnikání. [Ryglová, 2009, str. 21] Provozování cestovní kanceláře se ze živnosti koncesované přetransformovalo na živnost volnou ohlašovací, což mělo za následek bouřlivý rozvoj podnikání. [Petráš, 2013, str. 92] V následujících letech bylo vydáno několik tisíc oprávnění k provozování živnosti cestovních kanceláří. Skutečnost byla taková, že ne všichni majitelé, oprávnění 15

k provozování, živnosti skutečně provozovali. Vzhledem k tomu, že jediná registrace počtu CK byla u Živnostenských úřadů, není zřejmé, kolik majitelů tuto činnost skutečně provozovalo. [Ryglová, 2009, str. 21] Podle údajů statistického úřadu jsou informace o počtu cestovních kanceláří uvedeny v Tabulce 1.. Tabulka 1 Počet registovaných subjektů v RES (1989-2012) k 31. 12. Činnosti cestovních agentur, kanceláří a jiné rezervační a související činnosti z toho činnosti cestovních kanceláří 1989 15 2 1990 892 205 1991 2 626 504 1992 3 858 700 1993 4 673 864 1994 5 413 1 019 1995 6 091 1 152 1996 6 863 1 313 1997 7 551 1 465 1998 8 145 1 584 1999 8 758 1 731 2000 9 182 1 843 2001 9 536 1 933 2002 9 883 2 027 2003 10 195 2 096 2004 10 499 2 174 2005 10 785 2 233 2006 11 086 2 281 2007 11 298 2 286 2008 11 419 2 258 2009 11 473 2 191 2010 11 525 2 167 2011 11 682 2 153 2012 11 820 2 130 Pramen: Český statistický úřad [5] Velký rozvoj podnikání však neměl dlouhého trvání. Krachy cestovních kanceláří započaly v roce 1997, kde největší zkrachovalou cestovní kanceláří byla CK Travela. V době úpadku nechala společnost téměř 2000 lidí v zahraničí, bez návratu do vlasti. Návrat do vlasti byl hrazen nákladem více než 5 miliony korun z Garančního fondu, kde byla Travela členem. CK Travela patřila mezi největší české cestovní kanceláře. Například v roce 1995 hospodařila s obratem 750 milionů korun a jejích služeb využilo 70 tisíc turistů. [4] 16

Nejčastějšími důvody krachu byly, nedostatek zkušeností vedoucí ke špatnému podnikatelskému záměru, nepříznivá finanční situace, podcenění rizik, pokles poptávky, ale také založení cestovních kanceláří za účelem podvodu. Už v roce 1996 převažovala nabídka nad poptávkou o 30 %. [Ryglová, 2009, str. 21] V důsledku zvětšující se množství úpadků cestovních kanceláří byl přijat zákon č. 159/1999 Sb. o některých podmínkách podnikání v cestovním ruchu, který vstoupil v platnost 1. října 2000. Od roku 2001 do roku 2003 fungoval na území České republiky tzv. Pool pojišťoven, který byl určený pro pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře. Členy poolu bylo devět z deseti pojišťoven, kterým byly schváleny Ministerstvem financí všeobecné pojistné podmínky předmětného pojištění. Mezi pojišťovny tohoto poolu patřily Generali, Alianz, Česká podnikatelská pojišťovna, Česká pojišťovna, Česko-rakouská pojišťovna, ČS-Živnostenská pojišťovna, IPB pojišťovna, Komerční pojišťovna a Kooperativa. V tomto případě byl pool pojišťoven jediným subjektem, který mohl pojištění nabízet, proto zde neexistoval žádný konkurenční boj. [31] Jak můžeme vidět z níže uvedené Tabulky 2, po roce 2000 se počet výjezdů v České republice téměř ustálil, a to na cca 36 milionech výjezdů ročně mimo roku 2002, kdy byl počet výjezdů nižší. Tento rok byl ovlivněn jednak reakcí na teroristické útoky v roce 2001, ale hlavně povodněmi v roce 2002, to mělo vliv na řadu občanů, kteří nemohli realizovat svou dovolenou v zahraničí. [Petrů, 2007, str. 19] Tabulka 2 Výjezdový CR v letech 1998-2006 Rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 V mil. osob 43,61 39,98 38,18 36,22 34,30 36,07 36,64 36,18 36,7 Pramen: Český statistický úřad, MMR [7, 8, 9] V příjezdovém cestovním ruchu docházelo od roku 1989 k několikanásobnému nárůstu návštěvníků, zlom a následný pokles nastal po roce 1996, propad prohloubil v roce 2000 mezinárodní terorismus, povodně a dále se zvyšující zájem o další konkurenční destinace bývalého východního bloku. Na opětovném nárůstu příjezdového cestovního ruchu do České republiky měl značný vliv vstup do Evropské unie v roce 2004 (viz Tabulka 3 na následující straně). [Petrů, 2007, str. 19] 17

Tabulka 3 Příjezdový CR v letech 1998-2006 Rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 V mil. osob 102,8 100,8 104,3 103,1 97,59 94,98 95,86 100,5 100,1 Pramen: Český statistický úřad MMR [10, 11, 12] Mezi další cestovní kanceláře, které ukončily svou činnost, byly v roce 2005 například CK Caravella Tours nebo CK Connexion Voyages. V roce 2006 oznámila svůj úpadek CK Asotour. CK Eurotravel a CK Macdino Travel ukončily svou činnost v roce 2007. V dalším roce vyhlásila úpadek např. CK Prácheň nebo CK Sede. [3, 38] V druhé polovině roku 2009 došlo ke krachu velké cestovní kanceláře Tomi Tour. Mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Tomio Okamura k této věci řekl, že krach CK Tomi Tour je největším krachem CK za posledních dvanáct let. Pád CK Tomi Tour přirovnává k pádu CK Travela v roce 1997. Tomi Tour patřila mezi deset největších cestovních kanceláří v České republice, která měla v roce 2008 téměř padesát tisíc klientů. V době krachu měla CK v zahraničí asi tři tisíce klientů. Ti, kteří přišli o svou dovolenou, se mohli hlásit u pojišťovny Union, kde byla CK pojištěna proti úpadku. [13] Od začátku února 2010 se začala potýkat s problémy CK Sunny Days, jednalo se opět o jednu z největších cestovních kanceláří v České republice. Tomio Okamura odhadoval téměř padesát tisíc poškozených klientů. [14] Pojišťovna Generali, a.s. oznámila CK Sunny Days, že neprodlouží povinnou smlouvu o pojištění záruky proti úpadku. Tím pádem CK nemohla prodávat, ale ani vypravovat zájezdy a jiné akce, které prodala ještě jako cestovní kancelář. CK Sunny Days se proto přetransformovala na cestovní agenturu, ale už nemohla uskutečnit prodané zájezdy. Jelikož Sunny Days nevyhlásila úpadek, na situaci se nevztahovalo povinné pojištění proti úpadku. [14] Krachy cestovních kanceláří pokračují i v dalších letech, například v roce 2011 vyhlásila úpadek CK Via Vera a CK Pressburg zkrachovala o rok později. V roce 2012 ukončila svou činnost také CK Majestic Travel, která měla platnou koncesní listinu od MMR, ale nezaplacené povinné pojištění proti úpadku. [16] O tom, že pojistná smlouva není platná, se úřad Ministerstva pro místí rozvoj dozvěděl od pojišťovny až v situaci, kdy média informovala o problémech 40 klientů Majestic Travel v Chorvatsku. [15] 18

V roce 2013 vyhlásila úpadek např. CK Afrodita. [58] Za rok 2014 svou činnost ukončili např. CK Hellas, CK Conti. [17] Další cestovní kanceláří, která ukončila svou činnost v roce 2014, byla CK Monmare Travel, která na trhu působila jen od února do července. [18] Množství úpadků CK v České republice nejsou při srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie a při srovnání vůči celkovému počtu CK nijak veliké. V Belgii je přibližně 1300 cestovních kanceláří, z toho jich v roce 2012 vyhlásilo úpadek 13, v Dánsku ukončily činnost 4 CK z 640. V České republice za rok 2012 ukončilo svou činnost 8 cestovních kanceláří z 1490. [16] V současné době působí v České republice kolem 970 cestovních kanceláří (ke 2. 5. 2014), které v roce 2013 na našem trhu prodaly 2, 183 mil. zájezdů. [17] Za nejlepší cestovní kanceláře za období 2014/2015 byly zvoleni na 1. místě CK Vítkovice Tours, na 2. místě CK Kovotour Plus a třetí místo obsadila CK Bon Ton. O vítězích rozhodovala široká veřejnost na veletrhu cestovního ruchu v Brně. [26] 19

2.4 Legislativní rámec pro podnikání cestovních kanceláří v ČR Podnikání cestovních kanceláří a cestovních agentur v České republice, není jednotným právním odvětvím. Podnikání upravuje hned několik právních norem. CK a CA jsou povinny se těmito normami při jejich podnikání řídit. V této práci budou uvedeny nejdůležitější obecné normy. Dále pak bude rozebrán zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání, který je zvláštním zákonem upravujícím podnikání cestovních kanceláří a cestovních agentur. Zákon 159/ 1999 Sb. řadíme do obchodního práva, je ale složitě provázán s občanským právem a zároveň obsahuje realizaci evropské legislativy. [25] Právní normy, které souvisejí s podnikáním cestovního ruchu: Zákon č. 455/ 1991 Sb., o živnostenském podnikání Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky Zákon č. 13/1993 Sb., tzv. Celní zákon Zákon 20/1989 Sb., o státní památkové péči Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí Zákon č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech [21] Právní normy týkající se výlučně podnikání v cestovním ruchu: Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu a o změně občanského zákoníku a zákona o živnostenském podnikání 20

2.4.1 Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (vybrané části) Živnostenský zákon stanovuje podmínky pro provozování jednotlivých živností a také definuje pojem živnost. Živností podle 2 je soustavná činnost provozována samostatně vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených Živnostenským zákonem. [19] Podle Živnostenského zákona č. 455/1997 Sb. 5 může živnost provozovat fyzická nebo právnická osoba, splní-li podmínky stanovené živnostenským zákonem. Státní povolení k provozování živnosti (koncese) se vyžaduje jen v případech vymezených tímto zákonem. Paragrafy 6 a 7 upravují všeobecné a zvláštní podmínky k provozování živnosti. Všeobecné podmínky jsou bezúhonnost a plná svéprávnost. Zvláštními podmínkami se rozumí odborná nebo jiná způsobilost, pokud je Živnostenský zákon nebo zvláštní předpisy vyžadují. [19] Fyzická osoba má právo po splnění všech podmínek provozovat svou živnost jako osoba samostatně výdělečně činná, tedy OSVČ. Členění živností a živnostenského oprávnění Ohlašovacími živnostmi, které smějí být provozovány při splnění stanovených podmínek, na základě ohlášení jsou živnost řemeslná, vázaná a volná. Do živnosti volné řadíme provozování cestovní agentury. [19] Koncesované živnosti smějí být provozovány na základě koncese. Do koncesovaných živností řadíme např. provozování cestovní kanceláře nebo provozování taxislužby. K žádosti o koncesi připojuje své stanovisko i Ministerstvo pro místní rozvoj. [19] Uchazeč o koncesi musí dodat tyto dokumenty: smlouva s pojišťovnou o pojištění pro případ úpadku cestovní kanceláře podnikatelský záměr, včetně bližších údajů, které by měly obsahovat informace, ve kterých oblastech cestovního ruchu bude živnost provozována prohlášení, že nedošlo ke zrušení živnostenského oprávnění k provozu cestovní kanceláře nebo agentury v posledních pěti letech z důvodu porušení povinností uložených zákonem nebo z důvodu jejího úpadku prohlášení o předpokládaném datu zahájení živnosti 21

prokázání odborné způsobilosti (vzdělání + praxe) [19] Podle zákona č. 455/1991 Sb. živnostenské oprávnění vzniká u právnických osob zapsáním do obchodního rejstříku a u právnických osob, které se do obchodního rejstříku nezapisují, a fyzických osob u ohlašovacích živností dnem ohlášení. U koncesovaných živností vzniká oprávnění dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese. 2.4.2 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) (vybrané části) V návaznosti na nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. byl dne 22. 3. 2012 pod č. 90/2012 Sb. vyhlášen ve Sbírce zákonů zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Zákon č. 90/2012 Sb. stanovuje možnosti forem podnikání. [22] Veřejná obchodní společnost, nebo také v. o. s., je společnost alespoň dvou osob, které se účastní na jejím podnikání nebo správě jejího majetku a ručí za její dluhy společně a nerozdílně. K rozhodování ve všech věcech společnosti je zapotřebí souhlasu všech společníků, ledaže společenská smlouva určí jinak. Statutárním orgánem společnosti jsou všichni společníci, kteří splňují stanovené požadavky v 46. [23] Jako v. o. s. působí na trhu cestovního ruchu CK JOHOHO ze Štětí. Komanditní společnost, ve zkratce k. s., je společností, v níž alespoň jeden společník ručí za její dluhy omezeně (komandista) a alespoň jeden společník neomezeně (komplementář). Statutárním orgánem společnosti jsou všichni komplementáři, kteří splňují stanovené požadavky v 46. [23] Jako komanditní společnost podniká v České republice, např. Student Agency k. s. nebo Blue Style k. s. Společnost s ručením omezeným je společnost, za jejíž dluhy ručí společníci společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění. Podíl společníka ve společnosti s ručením omezeným se určuje podle poměru jeho vkladu na tento podíl připadající k výši základního kapitálu, ledaže společenská smlouva určí jinak. Minimální výše vkladu činní 1 Kč, není-li určeno ve společenské smlouvě jinak. [23] Podle Petráše je společnost s ručením omezeným, nebo také s.r.o., nejrozšířenější 22

formou obchodní společnosti v České republice. [2013 str. 71] Tento způsob podnikání využívá, např. cestovní kancelář Travel 2002 s.r.o. nebo cestovní kancelář Emma s.r.o. Jak uvádí zákon č. 90/2012 o obchodních korporacích akciová společnost má tři povinné orgány. Valná hromada je shromážděním společníků, což je nejvyšším orgánem společnosti. Představenstvo je statutárním orgánem, jenž řídí činnost společnosti a jedná jejím jménem. Dozorčí rada zejména dohlíží na činnost představenstva a podnikání společnosti. [23] Akciová společnost, má základní kapitál rozvržen na určitý počet akcií. Základní kapitál se vyjadřuje v českých korunách. V případě, že akciová společnost vede podle zvláštního zákona účetnictví v eurech, může vyjádřit základní kapitál v eurech. Výše základního kapitálu akciové společnosti je minimálně 2 miliony korun nebo 80 000 EUR. [23] Podnikat jako akciové společnosti, se rozhodly jedny z největších cestovních kanceláří v České republice, a jsou to např. ESO travel a.s., Firo tours a.s., Exim Tours a.s. 2.4.3 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (vybrané části) Občanský zákoník upravuje většinu občanskoprávních vztahů a nově od 1. 1. 2014, řeší i vztahy mezi právnickými osobami. Občanský zákoník také řeší i některé vztahy mezi podnikateli. Nový občanský zákoník má pět částí tj. Obecná část, Rodinné právo, Absolutní majetková práva, Relativní majetková práva a Ustanovení společná, přechodná a závěrečná. [24] Smlouva o zájezdu Dřívější cestovní smlouva je nově nahrazena Smlouvou o zájezdu. Smlouvou o zájezdu se pořadatel zavazuje obstarat pro zákazníka předem připravený soubor služeb cestovního ruchu (zájezd) a zákazník se zavazuje zaplatit souhrnnou cenu. [39] Ke smlouvě o zájezdu se vyjádřil i René Petráš, který uvedl, že vymezení na straně zákazníka se mění jen minimálně, na straně cestovní kanceláře se však hovoří o pořadateli zájezdu a nikoli jako dříve o provozovateli cestovní kanceláře. Pořadatel (dříve striktně cestovní kancelář) přitom ve většině případů nebývá poskytovatelem konkrétních služeb, což vede ke komplikovanému charakteru této smlouvy. [2013, str. 122] 23

V novém zákoně 89/2012 Sb. se nově objevuje definice zájezdu a to v druhém paragrafu u smlouvy o zájezdu. Stejně tak je tato klíčová definice zájezdu obsažena od roku 1999 v paragrafu 1 zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v cestovním ruchu. Obě definice se od sebe mírně liší, ale zákon 159/1999 Sb. má pro oblast podnikání v cestovním ruchu přednost před obecnou úpravou v jiných zákonech. [39] Občanský zákoník v této smlouvě také stanovuje povinnost pořadatele informovat, upravuje podmínky zvýšení ceny zájezdu a změnu smlouvy. V dalších částech řeší postoupení a odstoupení od smlouvy. Velmi sporným bodem smlouvy o zájezdu je část týkající se vad zájezdu, tzv. ztráty radosti z dovolené. [39] Právní úprava náhrady škody sice navazuje na cestovní smlouvu, ale obsahuje jeden zásadní nový prvek označovaný jako ztráta radosti z dovolené. Podle dosavadní právní úpravy byla specifikována pouze majetková újma. Jenže ve směrnici č. 90/314 EHS je vykládána i nemajetková újma, která také musela být zahrnuta do nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. [39] 2.4.4 Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona občanského zákoníku a zákona o živnostenském podnikání Tento zákon bývá někdy mylně nazýván zákonem o cestovním ruchu. Tento zákon upravuje pouze část cestovního ruchu. Jak již bylo uvedeno v předešlé kapitole 2.4.3 V případě, že nějaká oblast podnikání v CR je obsažena v zákoně č. 159/1999 Sb. je nadřazena všem obecným zákonům. Na prvním místě při vytváření tohoto zákona byla snaha ochránit spotřebitele a zkvalitnit služby cestovních kanceláří. Tato norma také uvádí do praxe evropskou směrnici č. 90/313/EHS. Z hlediska podnikání je důležité přesně vymezit některé pojmy např. zájezd, cestovní kancelář, cestovní agentura. Zákon také seznamuje s průběhem pojištění a řešením pojistné události. [25] Zájezdem podle zákona 159/1999 Sb. je předem sestavená kombinace alespoň dvou služeb (doprava, ubytování nebo jiná služba cestovního ruchu tvořící alespoň 20 % z celkové ceny zájezdu), je-li prodávána nebo nabízena za souhrnnou cenu a je-li služba poskytována po dobu přesahující 24 hodin, nebo zahrnuje ubytování přes noc. [25] 24

Zájezdem podle zákona není kombinace služeb cestovního ruchu prodávána jinému podnikateli za účelem jeho dalšího podnikání, nebo v případě, že nabídka a prodej nesplňuje znaky živnostenského podnikání. [25] Rozdíl mezi cestovní kanceláří a cestovní agenturou Cestovní kancelář provozovatel cestovní kanceláře je podnikatel, podnikající na základě koncese je oprávněn organizovat, nabízet a prodávat zájezdy. Provozovatelem CK je podle zákona 159/1999 Sb. také osoba, která má v době podpisu cestovní smlouvy sídlo nebo místo podnikání v jiném členském státě Evropské unie nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, než je Česká republika. Cestovní kancelář usazená na území jiného státu musí podnikat na základě oprávnění tohoto státu k provozování CK a musí mít sjednané pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře, nebo být jinak zajištěna, alespoň v rozsahu stanoveného zákonem č.159/1999 Sb. [25] Cestovní kancelář může: nabízet a prodávat jednotlivé služby v cestovním ruchu organizovat kombinace služeb cestovního ruchu a nabízet je a prodávat jiné cestovní kanceláří za účelem jejího dalšího podnikání zprostředkovávat prodej jednotlivých služeb cestovního ruchu pro jinou cestovní kancelář nebo cestovní agenturu, případně pro jiné osoby např. dopravce zprostředkovávat prodej zájezdu pro jinou cestovní kancelář, přitom smlouva o zájezdu musí být v těchto případech uzavřena jménem cestovní kanceláře, pro kterou je zájezd zprostředkován prodávat věci související s cestovním ruchem, zejména vstupenky mapy plány tištěné průvodce atd. [25] Zákon 159/1999 Sb. také stanovuje, že cestovní kancelář musí mít řádně označenou svoji provozovnu a propagační materiály slovy cestovní kancelář. Označení může používat pouze v případě, že má platnou koncesní listinu. Také musí po vyžádání zákazníkem předložit doklad o pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře. [25] 25

Cestovní agentura jejímž provozovatelem je podnikatel, který provozuje svou činnost na základě ohlášení volné živnosti. [19] Cestovní agentura nesmí zprostředkovávat prodej zájezdu pro žádný subjekt, který není cestovní kanceláří. Cestovní agentura má povoleno prodávat věci související s cestovním ruchem, např. vstupenky, mapy, atd. [25] Zákon 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v cestovním ruchu, nařizuje cestovním kancelářím být po celou dobu své existence pojištěny pro případ úpadku. Pojištění lze sjednat pouze u pojišťoven, které jsou pro tuto činnost oprávněny. [25] Zákazníkovi pak vzniká nárok na plnění v případě: neposkytne-li CK svému zákazníkovi dopravu z místa pobytu v zahraničí do České republiky, pokud je tato doprava součástí zájezdu nevrátí zákazníkovi zaplacenou zálohu nebo cenu zájezdu v případě, že se zájezd neuskutečnil nevrátí zákazníkovi rozdíl mezi zaplacenou cenou zájezdu a cenou částečně poskytnutého zájezdu v případě, že se zájezd uskutečnil pouze zčásti. [25] Jak upravuje zákon 159/1999 Sb. pojištění musí být uzavřeno tak, aby se vztahovalo na všechny prodané zájezdy v době platnosti pojistné smlouvy, pokud cestovní kancelář uzavře novou pojistnou smlouvu. Zákon také upravuje i pojistné plnění v případě, že nastane pojistná událost. V případě, že zákazníkovi nebude poskytnuta doprava z místa pobytu v zahraničí do České republiky, z důvodu úpadku cestovní kanceláře musí poskytnout pojišťovna dopravu z místa pobytu do ČR včetně nutného ubytování a stravování do doby odjezdu. Pojišťovna musí poskytnout pojistné plnění i v případě, že se jí nepodaří do 12 po oznámení úpadku cestovní kanceláře ověřit u odpovědné osoby, že došlo k pojistné události. V situaci, kdy se prokáže, že nedošlo k pojistné události, je cestovní kancelář povinna uhradit pojišťovně to, co za ni pojišťovna plnila. Zajistí-li si zákazník dopravu včetně nezbytného ubytování a stravování na vlastní náklady, poskytne mu pojišťovna peněžní plnění pouze do výše, jakou by musela vynaložit, pokud by dopravu, ubytování a stravování zajišťovala sama. [25] 26

Částka pojistného plnění a výše částky, kterou se cestovní kancelář podílí na plnění z pojistné události je také upravena zákonem 159/1999 Sb., cestovní kancelář je povinna si sjednat pojištění na minimálně 30 % ročních plánovaných tržeb z prodeje zájezdů a částka, kterou se cestovní kancelář podílí na plnění z pojistné události, nesmí být nižší než 2 % ročních plánovaných tržeb z prodeje zájezdů. V případě, že CK začíná svou činnost, jsou tyto částky vypočítávány dle podnikatelského záměru na plánovaný objem tržeb. [25] Zákon 159/1999 Sb. o některých podmínkách podnikání v cestovním ruchu nařizuje všem CK mít sjednané pojištění proti úpadku na druhou stranu, žádný zákon nenařizuje pojišťovnám tento produkt nabízet. 2.4.5 Diskuze k novele zákona 159/1999 Sb. Po krachu CK Vivamonde a CK West Holiday, v roce 2011 se objevily další mezery v zákoně 159/1999 Sb. začalo Ministerstvo pro místní rozvoj pracovat na novele tohoto zákona, která by měla zpřesnit výklad pravidel pro výplatu náhrad klientům zkrachovalých CK. Není možné, aby na krachy cestovních kanceláří dopláceli klienti. [59, 60] Novela obsahuje ustanovení o povinnosti pojišťoven plnit i nad sjednaný limit pojistného plnění v případě úpadku cestovních kanceláří, dále si klade za cíl nově upravit povinnosti CK a CA, nebo sjednotit terminologii zákona 159/1999 Sb. s terminologií nového občanského zákoníku. [17] K povinnosti pojišťoven plnit i nad sjednaný limit pojistného plnění se v roce 2014 vyjádřila i Marcela Kotyrová z České asociace pojišťoven, která v médiích sdělila, pokud dojde k účinnosti této novely zákona 159/1999 Sb., může dojít k tomu, že pojišťovny nebudou cestovní kanceláře pojišťovat. [28] MMR do připravované novely zahrnulo i minimální limity pojistného plnění. Ty by měly činit čtyři miliony korun pro CK prodávající zájezdy obsahující leteckou nebo lodní dopravu a v případě zájezdů, kde je použita autobusová doprava by limit pojistného plnění měl činit jeden milion korun. [28] Tato pasáž se z pochopitelných důvodů zamlouvá pojišťovnám, ale pro většinu malých CK by bylo zavedení pojistných limitů likvidační. K této situaci se již v minulých letech vyjádřil i právník René Petráš z Univerzity Karlovy, který připomněl, že jsme součástí Evropské unie a evropské právo má přednost před naším právem. Pro pojišťovny je to nepříjemné, ale pokud chtějí podnikat 27

v oboru, musí to řešit. Spotřebitel musí být stoprocentně chráněn, takový je požadavek evropského práva. [27] Riziko by podle Petráše měla nést pojišťovna a ne ten kdo si zájezd koupil. V případě hledání alternativ se nabízí garanční fond, na který ale mají mnohé cestovní kanceláře skeptický pohled. Upozorňují na rok 1997, kdy došlo k pádu Travely. V anketě Pojištění záruky pro případ úpadku odpovídá Libor Šugárek z Vítkovice Tours, že někdejší cestovní kancelář Travela při svém krachu vyčerpala téměř celý garanční fond sama a ostatní CK, které přispěly do garančního fondu, byly podvedeny. Libor Šugárek označil za nemyslitelné podílet se na příspěvku do garančního fondu spravedlivým dílem. Proto by do tohoto fondu v žádném případě nevstoupil. [29] Portál na ochranu spotřebitelů v cestovním ruchu krachycestovek.cz uvádí, že některé české CK také často oponují tím, že v jiných zemích není pojistný limit tak vysoký, například v Německu, Rakousku nebo na Slovensku je nižší i než stávajících 30 %. Čím se ale zástupci cestovek nechlubí, je skutečnost, že cestovní kanceláře v těchto zemích nevybírají zálohu na zájezd vyšší než patnáct až dvacet procent ceny zájezdu, kdežto u nás je běžné, že malá cestovka vybírá zálohu na first minute zájezd ve výši 50 %. V zahraničí jsou tak klienti cestovek vystaveni nesrovnatelně menšímu riziku. [30] Zástupci cestovních kanceláří také rádi argumentují tím, že pojistné částky pro případ úpadku CK nejsou ve výši 100 % možných škod ani v Německu, Rakousku ani v dalších zemích Evropské unie. [33] Opět záporný názor na novelu zákona pronesl i prezident Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Roman Škrabánek, který na březnové COTakhle snídani roku 2015 uvedl, že novela je zbytečná, protože tuzemské právní předpisy týkající se prodeje zájezdů se budou muset přizpůsobit evropské směrnici, která už je připravována. S tímto názorem se na COTakhle snídani souhlasil i Jan Osúch z AČCKA, který se na poradě také ztotožnil s názorem, že nejlepší by bylo počkat na to, co přinese připravovaná evropská směrnice. [32] Na této odborné snídani pronesl svůj názor i Štěpán Landík z Evropské pojišťovny, který konstatoval, že jádro problému vidí v tom, že stát usiluje o to, aby odpovědnost za odškodnění klientů v plné výši přesunul na soukromé subjekty. [32] Pan Landík také prohlásil, že nejde o žádné vydírání z jejich strany, ale že jiné řešení nemají. Nic méně 28

produkt pojištění proti úpadku není pro pojišťovny až tolik zajímavý, proto by ukončení nabídky tohoto produktu bylo pro pojišťovny nejjednodušším řešením. [32] Na skutečnost, že Česká republika je spolu s Rumunskem a Bulharskem jednou ze tří zemí EU, kde je ze zákona pouze jediná forma zajištění cestovní kanceláře pro případ úpadku, upozorňoval Roman Škrabánek prezident AČCKA. Všechny přítomné na odborné snídani ujistil, že při jednáních s MMR usiluje o to, aby bylo uzákoněno více forem zajištění. [32] Jak plyne z výše uvedeného textu novela zákona 159/1999 Sb. o některých podmínkách podnikání, je několik let velmi diskutované téma odbornou veřejností. Předpokládá se zde soulad mezi MMR, pojišťovnami i mezi samotnými cestovními kancelářemi. Na březen roku 2015 bylo plánováno projednání této novely, ale na textu se dále pracuje. Martina Pavlásková informovala o tom, že byl připraven pozměňovací návrh, kde se odstoupilo od pevně nastavených limitů pojistného plnění a byla ponechána povinná spoluúčast pro CK. Žádná jiná forma zajištění pro případ úpadku CK tento návrh neobsahuje. Ministerstvo pro místní rozvoj slibovalo platnost novely zákona před letní sezonou 2013, bohužel tato novela nestihne ani letní sezonu 2015 a jak bude vývoj probíhat dále, můžeme jen sledovat. [32] 29

3 Praktická část 3.1 Představení CK VŠPJ Jak je uvedeno v názvu práce cílem je porovnání produktu pojištění proti úpadku CK vybraných pojišťoven z hlediska jejich výhodnosti pro cestovní kancelář Vysoké školy polytechnické v Jihlavě. Cestovní kancelář VŠPJ zahájila činnost v roce 2008, svým charakterem se řadí mezi malé cestovní kanceláře s objemem tržeb do cca 3. mil. Kč ročně, s počty klientů v rozmezí 400 600 osob ročně. Její hlavní činností je tvorba produktu pro studenty VŠPJ oboru cestovní ruch. Cestovní kancelář pořádá také zájezdy pro zájemce z řad veřejnosti, kdy se většinou jedná spíše o jednodenní výlety na divadelní představení. Kromě těchto hlavních aktivit nabízí jako doplněk své činnosti zprostředkování prodeje zájezdů smluvních CK tzv. provizní prodej, sjednání pojištění nebo prodej vstupenek, jízdenek a letenek. Od samého počátku je CK VŠPJ pojištěna proti úpadku u slovenské pojišťovny Union, která v době vzniku CK nabízela podmínky realizace pojištění takové, které byla schopna nově vznikající CK přijmout. I přes dobrou spolupráci s výše uvedenou pojišťovnou, projevilo vedení CK VŠPJ zájem o porovnání podmínek a nabídky pojištění proti úpadku CK i u jiných pojišťovacích subjektů nabízejících tento produkt na českém trhu. [34] 3.2 Představení pojišťovacích subjektů na trhu v ČR Generali pojišťovna a.s. Předchůdce Skupiny Generali se objevil na českém pojistném trhu již v roce 1920. Na našem území vydržel pouze 25 let. V roce 1945 byla pojišťovna znárodněna a připadla do vlastnictví státu. Návrat Generali do České republiky nastal až v roce 1993. V roce 2008 vzniká Skupina Generali taková, jak ji známe dnes. [35] Skupina Generali vede zejména na trzích západní Evropy. Také se snaží prosazovat v Asii a v regionu východní Evropy. Pojišťovna Generali ve své nabídce zahrnuje pojištění osob, majetku, odpovědnosti, motorových vozidel i průmyslových podnikatelských rizik. Generali je dostupná zákazníkům na celém území České republiky. [36] 30

Česká podnikatelská pojišťovna a.s. Česká podnikatelská pojišťovna je jedna ze tří největších poskytovatelů povinného ručení v České republice. Na pojišťovacím trhu působí dvacet let. Od roku 2005 je Česká podnikatelská pojišťovna součástí národní pojišťovací skupiny Vienna Insurance Group, která působí ve více než 50 zemích na celém světě. Pojišťovna nabízí široký program životního i neživotního pojištění, jedním z hlavních produktů je povinné ručení a havarijní pojištění. [37] Union pojišťovna a.s. Byla založena v roce 1992 na slovenském trhu, pro české klienty je dostupná od roku 2005. V České republice má pobočku v Praze Vinohradech. Union nabízí široký rozsah produktů životního, neživotního a individuálního zdravotního pojištění jak pro individuální, tak i pro firemní klienty. Pojišťovna Union byla oceněna mnoha významnými cenami, zejména v kategorii cestovního pojištění. [40] Uniqua pojišťovna a.s. Tato společnost byla založena v roce 1860 v Rakousku a až v roce 1993 zahájila svoji činnost na českém trhu. Ve svém širokém pojišťovacím programu pokrývá všechny segmenty od penzijního pojištění přes cestovní pojištění po pojištění vozu a majetku. V současné době má v České republice více než 160 poboček. Úplným akcionářem je rakouská pojišťovací skupina Uniqua International, která je součástí Uniqua Insurance Group. [41] Evropská pojišťovna a. s. První zmínky o pojišťovně pochází z roku 1907, kdy obchodník Max von Engel cestoval vlakem a všiml si jisker z komína od parní lokomotivy, které zapálily na nástupišti zavazadla připravená k přepravě. Napadla ho myšlenka jak řešit obdobné případy pojištěním. Vznikla tak první specializovaná pojišťovna na cestovní pojištění. V roce 1947 byla Evropská společně s většinou dalších pojišťoven znárodněna a v roce 1994 byla pojišťovna přijata do prestižní Mezinárodní asociace evropských cestovních pojišťoven. Evropská pojišťovna má od roku 2002 svou vlastní asistenční centrálu EUROALARM. [42] 31

Slavia pojišťovna a.s. Historie pojišťovny sahá až do roku 1868. Na svém počátku se pojišťovna jmenovala Vzájemné, kapitály a důchody pojišťující banka Slavie. Činnost banky byla přerušena v roce 1945 znárodněním. K dalšímu navázání došlo v roce 1994 právě pojišťovnou Slavia a. s. v takové podobě, jakou známe dnes. [43] Tabulka 4 Pojišťovny poskytující pojištění proti úpadku podle roku založení Název rok založení Uniqua pojišťovna 1860 Slavia pojišťovna 1868 Evropská pojišťovna 1907 Generali pojišťovna 1920 Union pojišťovna 1992 Česká podnikatelská pojišťovna 1995 Pramen: Vlastní zpracování [35, 37, 40, 41, 42, 43] Z výše uvedené Tabulky 4 je patrné, že nejdéle založenou společností je pojišťovna Uniqua, která dříve působila pod názvem Česko-rakouská pojišťovna, a druhou nejdéle založenou pojišťovnou je Slavia, která byla založena v roce 1868. Třetí nejdéle fungující společností je pak Evropská pojišťovna, která je na trhu od roku 1907. Naopak pojišťovnou, která působí na trhu nejkratší dobu, je Česká podnikatelská pojišťovna, která funguje od roku 1995. 3.3 Představení výzkumu Výzkum je založen na porovnávání nabídek jednotlivých pojišťovacích subjektů v České republice, které poskytují pojištění záruky pro případ úpadku. Těmto pojišťovnám byly zaslány příslušné formuláře s požadovanými údaji pro zpracování tohoto druhu pojištění. Výsledkem výzkumu je stanovení pojišťovny s nejvýhodnějšími podmínkami pojištění záruky pro případ úpadku pro cestovní kancelář VŠPJ. V porovnání se nenachází nabídka od pojišťovny Uniqua, která pojišťuje pouze cestovní kanceláře, jejichž roční tržby z prodeje zájezdů činní minimálně 10 mil. Kč. Cestovní kancelář VŠPJ se řadí mezi malé cestovní kanceláře, a proto produkt pojištění proti úpadku cestovní kanceláře od této pojišťovny nemůže v současné době využít. [56] 32