129 Kč / EUR 4,99 Exkluzivně ČEPRO Mgr. Jan Duspěva Carbounion Ing. Petr Paukner Kooperativa JUDr. Hana Machačová Vítkovice, a. s. Ing. Jan Světlík Hotel & Wellness Místa pro relax a business Ivo Valenta Nejsem žádný démon, ale úplně normální člověk
TAXI ALL INCLUSIVE Jezděte s námi po Praze Unikátní servis na palubě Wi-Fi zásuvka 230 V dobíjení přes USB balená voda sledování trasy na mapě zpravodajské portály filmy hudba TV internet Platba v hotovosti/kartou/na fakturu
Jens Lehmann, vyslanec značky rodinné firmy SCHUNK AnzSynergie_TRIBOS-S_TRIBOS-R_SVL_CZ_0413.indd 1 21.02.14 17:23 TIRÁŽ VEDENÍ SPOLEČNOSTI Ing. Jan Vavroň Miroslav Martinák ŠÉFREDAKTOR Tomáš Vybíral REDAKCE Bc. Veronika Vajglová veronika.vajglova@business-life.cz Asistentka redakce Iveta Nováková iveta.novakova@business-life.cz +420 778 479 747 OBCHODNÍ ODDĚLENÍ Waldemar Jakubík waldemar.jakubik@business-life.cz +420 778 479 749 Andrea Heitmarová andrea.heitmarova@business-life.cz +420 778 479 745 Nikola Vykydal nikola.vykydal@business-life.cz +420 778 479 746 Soňa Gabrišková sona.gabriskova@business-life.cz +420 778 479 748 Grafické práce Martin Matějka martin.matejka@business-life.cz +420 778 479 743 Tisk TRIFOX, s. r. o., Třebízského 1514/12, 78701 Šumperk Vydavatel MARVA MEDIA s. r. o. Dlouhá 730/35, Staré Město, 110 00 Praha 1 IČ: 02856433, DIČ: CZ02856433 MK ČR E 21263 ISSN 2336-3606 Vychází 6x ročně Vážení čtenáři, dostává se k Vám nové číslo magazínu Business life. V minulých týdnech překvapil Ivo Valenta svou kandidaturou do senátu. Přinášíme exkluzivní rozhovor s tímto králem českého hazardu, v němž mluví nejen o důvodech své kandidatury, ale prozrazuje mnohé i o své osobě, svých profesních začátcích a životě v Monaku. Jistě nepřehlédnete ani rozhovory s Karolínou Topolovou a Hanou Machačovou dvěma úspěšnými, cílevědomými ženami, které se dokázaly prosadit ve světě ovládaném muži a jsou důkazem toho, že i ženy mohou uspět ve vysokém byznyse. Do zbrusu nové sekce Hotel & Wellness jsme připravili výběr atraktivních resortů, které stojí za to navštívit, když chcete propojit byznys a odpočinek špičková wellness centra a zároveň kongresová zázemí s profesionálními službami jsou zárukou komfortu při obchodních jednáních i relaxaci. Na měsíc září však nemáme připraveno pouze pravidelné číslo našeho magazínu. Jelikož se blíží hlavní událost veletržní sezóny 56. mezinárodní strojírenský veletrh v Brně, připravujeme speciální vydání našeho magazínu MSV 2014. Nezapomněli jsme ani na stavebnictví a speciální vydání máme připraveno i na letošní jubilejní 25. ročník stavebního veletrhu For Arch. Příjemné čtení Vám přeje tým Business life. Připravujeme: Editorial 1 Prodejní cena časopisu 129 Kč/4,99 eur Předplatné 6 čísel za 600 Kč/22 85 000eur min -1 -S Polygonální upínací technika -SVL Prodloužení nástrojů 3 µ obvodová házivost Redakce neodpovídá za faktický ani jazykový obsah inzerce. Autorská práva vykonává vydavatel. Publikování, přetištění či šíření obsahu nebo jeho části jakýmkoli způsobem v českém či jiném jazyce bez předchozího písemného souhlasu vydavatele je zakázáno. 2014 SCHUNK GmbH & Co. KG Polygonální -R upínací technika 60 % lepší tlumení vibrací Vaše obráběcí centrum. Je nejvyšší čas využít potenciál Vašeho stroje na maximum. www.cz.schunk.com/vyuzijte-potencial Strojírenský speciál MSV 2014 1. vydání 2014 Strojírenský speciál MSV 2014 MSV 2014 BRNO 29.9. - 3.10.2014 Pavilon F, stánek 016 www.business-life.cz Speciál FOR ARCH 2014 1. vydání 2014 the world magazine for the construction industry Speciál FOR ARCH 2014
Osobnosti 4 Ivo Valenta 17 Mgr. Jan Duspěva 26 Ing. Petr Paukner 32 Karolína Topolová 42 JUDr. Hana Machačová 46 Ing. Vladimír Dlouhý, CSc. 50 Ing. Tomáš Cikán Interview 8 Michal Motyčka Terasa U Zlaté studně 56 Ing. Robert Novotný MIRONET Computers 61 Ing. Jan Světlík Vítkovice Machinery Group 63 Ing. Antonín Felber UniControls a. s. 69 Ing. Luděk Drnec DHL Express (Czech Republic) s. r. o. 73 Ing. Vladimír Starosta O. K. Trans Praha
Hotel & Wellness 77 Carlsbad Convention Bureau, o.p.s. Jedinečné spojení na jedinečném místě 78 Pozvánka do Karlovarského kraje Tradiční MICE destinace 80 Hotel Berg**** Superior Staré Splavy Čtyřhvězdičkový komfort na břehu Máchova jezera 84 Wellness hotel Vista Vaše děti jsou i naše starost 86 Holiday Inn Brno V symbióze s výstavištěm 89 Hotel Nástup Nastup-te do světa komfortu, pohody a relaxace
Nejsem žádný démon, ale úplně normální člověk Osobnost 4 Podnikatel Ivo Valenta oznámil na poslední chvíli svou kandidaturu do senátu. O post senátora se bude ucházet jako nezávislý kandidát za region Slovácka, k němuž má celoživotní vztah a kterému již čtrnáct let pomáhá prostřednictvím nadace SYNOT. Teď chce Slovácku pomoci i jinak ve funkci senátora prosazovat zájmy jeho obyvatel. Jaké byly Vaše začátky? Vyučil jste se kuchařem a vystudoval jste střední hotelovou školu V době, o které mluvíte, jsem byl velký uličník. Užíval jsem si mládí, takže jsem nepatřil k těm nejposlušnějším studentům. Spíše jsem tak různě kličkoval. Jakmile jsem ale tyto školy absolvoval, vše se změnilo. Šel jsem hned do praxe, protože jsem nebyl člověk, který by rád seděl doma nebo toužil po dalším vzdělávání. Zkrátka už jsem chtěl vydělávat peníze. Vrátil jsem se proto na Valašsko a začal pracovat. Vyhovovaly mi spíše menší hospůdky, kde jsem mohl téměř podnikat, přestože v době hluboké totality bylo samozřejmě podnikání jako takové vyloučeno. Takže jsem procházel malými restauracemi a kolibami v okolí, učil jsem se a vytvářel gastronomii, kterou jsem nasál z okolí. Bavilo mě to. Už na základní škole jsem jako jediný kluk nechodil do dílen, ale s děvčaty vařit. Pak následovala taková anabáze; oženil jsem se a přestěhoval do Uherského Hradiště, nějakou dobu jsem pracoval i s manželkou na Slovensku. Poté jsem našel velkou příležitost ve Slušovicích, kde se právě otevíral hotel. Pod tímto hotelem byla na souši loď, přestavěná na restauraci, kde jsem rozjel přesně ten byznys, který mě bavil. Dělali jsme steaky, moderní jídlo, pořádali diskotéky a kšeft šel nahoru. Následně jsem přešel na hotel, který jsme dostali do ekonomického pronájmu. To znamená, že jsme sice neplatili nájem, ale bylo to nákladově a výnosově sledované středisko, kdy jsme byli odměňováni podle toho, jakého jsme dosahovali výnosu. Takže šlo v podstatě už o podnikání. Několikrát jsem byl na stážích také v Německu, kde jsem se toho mnoho naučil. Mým životním snem vždy bylo mít svůj podnik. Hned po revoluci jsem proto skončil jako provozní hotelu a středisek a začal jsem podnikat. A co Vás přivedlo k loterijnímu byznysu? Ten prapočátek byl možná ještě v dobách těch zmiňovaných stáží v Německu. Viděl jsem tam nějaké blikačky. Když jsem se o ně zajímal, tak mi kluci, kteří je provozovali, radili, abych se do podobného byznysu pustil u nás, až bude možné podnikat, protože je to zajímavé. Proto když jsem si pak pořídil první bar, nainstaloval jsem do něj také automaty a začal jsem podnikat i v této sféře. Dnes se skupina SYNOT zabývá kromě loterií také realitami, IT technologiemi, prodejem luxusních vozů těch aktivit je velká spousta. Máme například několik start-upových společností, spolupracujeme se školami ve Zlíně a mnoho dalšího. Co vlastně znamená SYNOT? Znamená to SYN a OTec, jelikož jsem firmu zakládal já a přizval jsem k tomu svého tátu a ostatní. V Americe se často používá spojení otec a syn, tak jsme se rozhodli to otočit a tím vznikl SYNOT. Abych byl přesný, vymyslel to můj bratr dvojče Miroslav. Od roku 1998 jste rezidentem monackého knížectví. Proč zrovna Monako? V tomto rozhodnutí hrál roli byznys. SYNOT jsme založili jako ryze rodinnou firmu a stáli jsme před rozhodnutím, zda zůstaneme pouze v regionu, nebo se podíváme dál. Vzhledem k tomu, že jsem již v té době měl možnost cestovat a poznal jsem podnikání v jiných státech, měl jsem už určitý přehled a rozhodl jsem se proto pro zahraničí. Firmu jsme proto budovali jako mezinárodní společnost, což je koneckonců i její dnešní podoba je to zahraniční skupina, která je řízena z Kypru. Moje úloha byla především získat dodavatele a kapitál. Ten jsem mohl samozřejmě získat v mnoha zemích. Zasáhla ale náhoda. Tehdy jsem vycestoval se svým známým do Monaka, kde se mi moc zalíbilo. V Monaku jsem získal pokoru, protože tam můžete mít za zády 100 milionů, 2 miliardy nebo 5 miliard a pořád máte někoho nad sebou. Člověk zjistí, že si musí nastavit pravidla a hranice, spokojit se s určitým rozvojem nikdy nedostihnete ty, kdo to dělá už tři generace, nebo komu to naopak teče z písku. Dalo by se srovnat podnikatelské prostředí v Monaku a v České republice? Tato oblast se příliš srovnávat nedá; v Monaku nehraje dominantní roli výroba, je to spíše o výměně informací a kontaktů. Jsou zde lidé z celého světa a je úplně jedno, kdo je jaké národnosti. Velký rozdíl je ale v tom, že si tam málokdo dovolí udělat nějakou křivárnu. Jestliže jste rezidentem, požíváte důvěry bank i lidí. Monako je velmi malé. Stačí, když uděláte jedinou chybu, a jste prakticky vyloučen z klubu. A to si každý velice dobře rozmyslí.
Chci nabídnout své mezinárodní zkušenosti a pomoci prosadit to, co lidé doopravdy potřebují. Ivo Valenta
Osobnost 6 Pokud se účastníte veřejného života, jste ostře sledováni. Lidé vás pak zvou k sobě domů i na nejrůznější akce. Pokud tedy nejednáte férově, velmi rychle se to rozkřikne. V Monaku se vyskytuje mnoho lidí zvučných jmen, potkal jste někoho významného, s kým Vás setkání potěšilo? Vyskytuje se tam spousta lidí ze sportu, byznysu nebo třeba F1. V restauracích můžete potkat například prince Alberta i řadu dalších osobností. Já jsem ale spíše rodinně založený člověk, takže se nejraději potkávám se svými dětmi. To mě nejvíc potěší. Z Monaka do České republiky odlétám většinou v úterý a v pátek se vracím zpět k rodině, takže ty páteční příjezdy mám nejraději. Velmi aktuální téma je Vaše kandidatura do Senátu. Z jakého důvodu jste se rozhodl kandidovat? Prapůvod hledejme vždycky v historii. Rodinné prvky a tradici si neseme odmalička. Otec před 18 lety kandidoval v témže okrese. Tehdy se mu to nepodařilo, a když jsme se o tom v minulosti bavili, tak chtěl, abychom to někdy zkusili znovu. Teď přišel ten správný čas, abych se vydal v jeho stopách a pokusil se kandidovat do Senátu. Nastala nová doba, která si žádá nová rozhodnutí. Podnikatelé a lidé, kteří mají kolem sebe stabilizované prostředí, by podle mého názoru měli do této služby vstupovat a pomáhat. Ve vyspělých zemích je zcela běžné, že se do politiky zapojují úspěšní podnikatelé. Na regionu Slovácka mi vždy velmi záleželo, ostatně již před čtrnácti lety jsem zde založil nadaci, protože jsem cítil, že člověk, který může, jednoduše musí pomáhat. Navíc se u mne scházela spousta žádostí o pomoc, ke kterým jsem nedokázal být lhostejný. Proto jsem celý systém zjednodušil a založil nadaci, která je největší nadací svého druhu v celém regionu. Uvědomuji si, že je sice dobré rozdělovat peníze, ale není to všechno je potřeba pomoci i jinak. Chci proto Slovácku nabídnout své mezinárodní zkušenosti, pomoci místním lidem prosadit to, co doopravdy potřebují, a přinést danou problematiku do Prahy a do Bruselu. Chci být prospěšný při nutných změnách v naší společnosti a hlavně, jak jsem již uvedl, pomoci Slovácku. Co považujete za svůj největší kariérní úspěch? Rozhodně je to fakt, že se z malé rodinné firmy podařilo vybudovat silnou mezinárodní skupinu, která je uznávaná, má určité obraty a zisky, zaměstnává asi 3000 lidí v deseti státech a jde pořád dopředu. Dále to, že se podařilo dát dohromady kolektiv lidí tak, aby to ve všech těch státech fungovalo i přesto, že je v každém jiná legislativa a jiná mentalita lidí. Takový byznys nedokáže vytvořit, uhlídat a uřídit jeden člověk. V každé zemi proto působí skupina našich špičkových manažerů a ředitelů tak, aby všechno fungovalo správně. Plánujete nějaké nové projekty? Určitě, plánujeme prakticky neustále. Dnes jsme v roli dodavatelů různých systémů, ale také podpory start-upových společností v řadě zahraničních zemí. Nejnovějším plánem je vstup na španělský trh, protože zde dochází k uvolnění legislativy. Brzy zde oznámíme založení nové společnosti i s personálním obsazením. Své pozice ale posilujeme i na Balkáně nebo v Africe. Jakmile se někde stabilizuje situace, snažíme se na daný trh vstoupit a být ve svém oboru nejlepší. Byl jste někdy na druhé straně, tedy ne jako provozovatel, ale jako hráč? Chodíte do kasín? To je častá otázka, nicméně vždy odpovídám stejně nehraji vůbec. Pokud za mnou do Monaka přijedou přátelé, tak je do kasina samozřejmě vezmu a oni hrají, ale já se nezúčastňuji. Spíše jsem pozorovatelem, kterého zajímají nové věci, nová technika. Nikdy Vás to ani trochu nelákalo? Ne, nikdy. To je zajímavé. Nehraji ani na internetu. Nesázím, nehraji poker, nic takového. Přiznám se, že je mi líto trávit čas tímto způsobem. Máte vůbec nějaký volný čas? Teď Vám k byznysu přibyla ještě kandidatura do Senátu Opravdu ho moc nemám, řekl bych, že skoro žádný. Pokud můžu, trávím ho co nejvíce s rodinou. Pomáhám si rychlostí přenosu mé osoby v čase a prostoru, tím si ten čas nastavuji. Absolvuji zhruba deset až dvanáct tisíc kilometrů měsíčně, ať je to v letadlech, autech nebo jiných dopravních prostředcích. To je to jediné, co mi může pomoci být všude, kde potřebuji, rozvíjet náš byznys a být v pozici, v jaké dnes jsem výkonný ředitel mateřské společnosti WCV Cyprus, která určuje strategii a rozvoj našeho podnikání v jednotlivých státech a destinacích. Pokaždé, když se rozvíjí nový byznys, jako například aktuálně ve Španělsku, mám radost. Španělsko je navíc v mnohém podobné Česku, tím myslím, že zde také působí řada rodinných firem. I velké skupiny a holdingy jsou zde částečně nebo plně ovládány rodinnými příslušníky. Výborně se mi s nimi jedná. Vše si nejprve řekneme do očí a pak teprve nastává řešení právních záležitostí a smluv. Kde rád trávíte dovolenou? Máte na ni vůbec čas? Co je dovolená pro lidi ve velkém byznyse? Nelze to definovat vezmete si pár dní nebo týden, čtrnáct dní to není dovolená, ale řekněme odpočinek, relaxace. Když jsem v Monaku, tak relaxuji. Samozřejmě mám určené dny, kdy mám videokonferenční hovory, čímž strávím třeba celý den od osmi ráno do sedmi večer. Máte nějaké koníčky? Když byla dcera Nikča malá, tak mi po dvou dnech na svahu ve Velkých Karlovicích hlásila, že už jezdí na snowboardu. Tak jsem si řekl, že se to musím naučit taky. Od té doby mě to baví. Základ jsem měl z mého dětství. Jelikož pocházím z Beskyd, stál jsem na lyžích od tří let. Kromě toho je mým koníčkem realizovat projekty a užívat si to. Jakmile si to přestanu užívat, tak to skončí. A stejně tak si chci užít i senátorskou kampaň, těším se, že budu zase mezi lidmi. Dokonce jsem si založil i facebookové stránky, kam posílám také fotografie a věci ze života, aby lidé viděli, že nejsem žádný démon, ale úplně normální člověk. Ivo Valenta (*1956) začal hned po revoluci podnikat. Rodinná firma SYNOT, která začínala se třemi zaměstnanci, je dnes mezinárodním a respektovaným uskupením společností, které podnikají ve 12 zemích světa. V Česku patří skupina SYNOT k největším distributorům loterijních zařízení, výherních automatů a video-loterijních terminálů. Loterijní průmysl tvoří jádro podnikání holdingu SYNOT, ale společnosti holdingu podnikají v řadě dalších oborů jako je pohostinství, prodej osobních aut BMW, IT technologií, start-upové projekty, správa a rekonstrukce nemovitostí a další. Ivo Valenta založil také nadaci, která pomáhá především v regionu Slovácka a rozdala již stovky milionů korun, čímž se řadí k nejštědřejším nadacím v České republice. Ivo Valenta je od roku 1998 občanem Monaka, má čtyři dcery a jednoho syna. Letos v říjnu se bude ucházet o post senátora a to ve volebním obvodu č. 81 Uherské Hradiště.
Vítejte ve světě jachtingu Mezinárodní škola pro kapitány Kondiční plavby a tréninky Vlastní regaty a teambuildingové akce Charter, pronájem všech druhů lodí on-line na celém světě Prodej lodí v majitelských verzích i na investice Každoroční dětská regata Pronájem hausboatů na kanálové plavby v Evropě Prodej jachtařského oblečení, literatury a map 01st Yachtcharter Marten s.r.o. Čechy: Slavíkova 1571/6, Praha 130 00 T: +420 739 248 021 E: info@yachtmarten.com Morava: Bohdíkovská 2406/87, Šumperk 780 01 T: +420 608 400 254 E: marten@yachtmarten.com www.yachtmarten.com Výhradní zastoupení ELAN YACHTS pro Českou a Slovenskou republiku. Jedinečná jachtařská restaurace Slavíkova 6, (Nám. Jířího z Poděbrad) Praha 3, 130 00 www.ilcapitano.cz
Místo luxusu a splněných přání Terasa U Zlaté studně je skrytým klenotem Malé Strany, který získal mnohá ocenění. Mistrovská díla šéfkuchaře Pavla Sapíka si lze vychutnat na střešní terase, kde je gastronomický zážitek ještě umocněn unikátním výhledem na Prahu. Přímo z terasy lze soukromým vchodem vstoupit do královských zahrad Pražského hradu.
Interview 10 Na otázky odpovídá Michal Motyčka, provozní ředitel hotelu a restaurace U Zlaté studně. Budova U Zlaté studně má zajímavou historii. Můžete nám o ní něco říci? Budova je z roku 1528, jde tedy o velmi vzdálenou historii. Zajímavostí je, že byla majetkem Rudolfa II. Máme přímý vstup do zahrad Pražského hradu, který se údajně využíval v případě nebezpečí, aby mohl panovník včas utéci. Nevím, jestli ho někdy skutečně použil, nicméně takto se to traduje. Uprostřed hotelu máme také studnu, se kterou se pojí další legenda. Je doloženo, že zde pobýval známý dánský astronom Tycho Brahe. Podle zmiňované legendy se mu zjevila Panna Marie, která mu poradila, jak se dá vyrobit umělé zlato. Ze samé radosti posbíral všechno zlato v domě a nechal pozlatit roubení na studni. Historie hotelu je tedy velmi bohatá, stejně tak historie restaurace, která je daleko starší než historie hotelu. Dočetli jsme se, že už někdy kolem roku 1900 zde byla hospůdka. Dlouho byla místem setkávání studentů. Dodnes nás navštěvují lidé, kteří tvrdí, že zde byli například ve 30., 40. i 50. letech. Koncem 80. let byla provozovna na 20 let zavřena. Pak ji současný majitel znovu otevřel, avšak restauraci pronajímal. Novodobá historie se začala psát v podstatě s mým příchodem. To byl rok 2008, kdy jsme restauraci kompletně zrekonstruovali podle návrhu známých italských designerů Lorenza Carmeliniho a Katrin Herden. Z jakého důvodu jste se rozhodli restauraci zrekonstruovat? Hotel začal nabývat na významu, v roce 2007 vyhrál Skrytý klenot a Nejromantičtější místo na světě na portálu TripAdvisor. com. Kvalita restaurace přestávala korespondovat s kvalitou hotelu, a tak jsme se rozhodli, že do ní investujeme peníze. Vybrali jsme architekty Lorenza Carmeliniho a Katrin Herden, kteří udělali kompletní re-design. Všechno se kompletně zrestaurovalo, byla to poměrně velká investice. V polovině února 2008 jsme znovu otevřeli a od té doby se píše ta úspěšná kapitola historie restaurace. Vsadili jsme na kvalitu a neřešili tak úplně náklady když děláte luxusní byznys, je to ta správná cesta. A klientela pak přijde sama. Co se týče hotelu, v roce 1997 započala obrovská rekonstrukce a největšího úspěchu jsme dosáhli v roce 2010, kdy jsme vyhráli v kategorii Nejlepší hotel na světě podle TripAdvisor.com. Vsadili jsme na kvalitu a neřešili tak úplně náklady když děláte luxusní byznys, je to ta správná cesta. A klientela pak přijde sama. Od kterého roku tady působíte? Já tady jsem už od roku 2007. Tehdy jsem od majitele dostal příležitost otevřít novou restauraci. Je to v podstatě takové moje dítě spolu s Pavlem Sapíkem. Pan Sapík je synem slavného Jaroslava Sapíka těžko říct, kdo je dneska slavnější. Působí tady od roku 2003, já jsem přišel v roce 2007 a začali jsme restauraci budovat spolu. Do té doby se zde vystřídalo asi deset manažerů. Měl jsem možnost pracovat s několika významnými šéfkuchaři, mimo jiné i s Jiřím Štiftem nebo Zdeňkem Pohlreichem, a Pavel má trochu jiný přístup než většina ostatních šéfkuchařů. Naslouchá hostům, dokáže si poradit, a nevadí mu ani, když přijde číšník s nějakou připomínkou nebo nápadem. To je podle mě základ úspěchu. Když se zaměříme nejprve na hotel, jaká je jeho vytíženost? Celoročně se pohybujeme kolem 70% obsazenosti. Byli jsme jedni z prvních, kdo na trhu začal používat tzv. floating rate neboli plovoucí cenu. Pokud u nás budete kupovat pobyt půl roku dopředu, vyjde vás to výhodněji. Čím blíže datu příjezdu a čím méně máme pokojů, tím dražší pokoje jsou. Poslední pokoj může být třeba trojnásobně až čtyřnásobně dražší. Průměrná cena za pokoje je kolem 250 euro bez daně a bez snídaně. Dlouho dopředu se dá pořídit za cenu podstatně nižší. Kdo k vám nejčastěji jezdí? Díky tomu, že jsme vyhráli cenu Nejromantičtější hotel v České republice, tak sem jezdí lidé na líbánky, často zde také probíhají žádosti o ruku. Jsme spíše pro takovou leisure klientelu. Tedy romantika, výlety, relax atd. Business klientelu tvoří pouhá 3 % hostů. Jaké pokoje nabízíte? Máme 19 pokojů, z toho jsou dvě apartmá Rudolf II. a Tycho Brahe, které jsou obsazovány nejvíce. Standardní cena bez daně je 450 euro, celková cena se může vyšplhat až na 1100 euro. V případě žádosti o specifický pokoj účtujeme příplatek. Trošku jsme změnili filozofii je moderní doba a ani my se tomu neubráníme. Tudíž jdeme cestou spojení starého s novým. Na každém pokoji najdete ipod, ipad, Apple TV, vysokorychlostní internet. Všechny pokoje jsou vybaveny kopiemi nábytku Richelieu a Dibenmayer a všude visí známé obrazy majitel je sběratel, takže máme mnoho krásných kousků.
Jaká je průměrná délka pobytu? Průměrná délka pobytu je tři a půl dne. Nejdelší pobyt byl asi 10 nebo 12 dní. Je nějak omezena maximální délka pobytu? Ne, omezení určitě nemáme. V roce 2009 jsme vyhráli ocenění Nejlepší servis na světě, což svědčí o tom, že máme vysoce individuální přístup ke klientům. U nás je možné téměř cokoliv, splníme jakýkoliv požadavek. Máte nějaké speciální služby pro zákazníky, kteří se k vám vracejí? Myslím si, že slevy do našeho byznysu tak úplně nepatří. Máme výborný systém karet, který nám řekne, zda má zákazník narozeniny, co si naposledy objednal ale za celých sedm let jsme těch karet vydali asi pět. Domnívám se, že by host měl dostat něco zdarma, to platí i pro restauraci například welcome drink, nějaká ochutnávka a podobně. V hotelu děláme například to, že když je někdo u nás potřetí, ušijeme mu župan s ručně vyšitým jménem. Takže spíše děláme takovéto drobnosti, které zákazníci oceňují. Kolik lidí se stará o chod hotelu? Dnes je to 41 lidí na 19 pokojů, takže máme průměr dva lidi na pokoj. Hovořil jste o tom, že je u Vás možné splnit téměř jakýkoli požadavek. Můžete zmínit ty nejextrémnější či nejobtížněji splnitelné? Měli jsme například zařízen ohňostroj či průlet letadlem k žádosti o ruku, nakonec se to ale nerealizovalo, přestože zařizování takové události trvalo několik týdnů a nebylo zrovna jednoduché. Podávali jsme večeři pro prezidenta v zahradách, tiskneme menu s ručně psanými jmény, pro některé společnosti necháváme vyrábět koberce, ubrusy atd. s jejich logy a v požadovaných barvách, vše je v podstatě použito pouze jednou. Standardem dnes již je převlékání personálu do různých uniforem pro korporátní společnosti. Lze tedy splnit opravdu téměř cokoli, vše je pouze otázkou ceny a dohody. Vraťme se k restauraci jakou máte klientelu? Dříve jsme mívali více české klientely, v současné době je to tak půl na půl s cizinci. Je to trošku paradox, protože pro cizince jsme poměrně drazí. Za těch sedm nebo osm let, co tady působím, jsem se nesetkal s negativní reakcí ze strany českých hostů ohledně cen. Samozřejmě se může objevit například nespokojenost se servisem, tomu se nevyhne nikdo. Ale opravdu nikdy neřekli, že jsme drazí to, co zaplatí, považují za adekvátní cenu. Problémem je, že Praha je centrem levné gastronomie, nebo nás tak přinejmenším cizinci vnímají. Když se jich zeptám, zda byli spokojeni, tak mi to potvrdí líbí se jim servis, jídlo i výhled, ale řeknou, že jsme drazí jako Paříž nebo Londýn, a přitom jsme jenom Praha. S tímto tedy stále ještě bojujeme, ale už to ubývá. Přišli jsme částečně o českou klientelu, zejména kvůli velkému množství turistů. Například v Japonsku platíme za jednu z nejlepších restaurací i hotelů, proto sem chodí hosté z japonských firem a tak podobně. Navštěvují vás politici? Konala se u nás řada významných akcí například v době, kdy jsme měli předsednictví EU. Navštívila nás řada prezidentů a významných státníků. Jaká je kapacita restaurace? Kapacita terasy je 40 lidí, pro skupiny až 60. Letní provoz nám začíná v polovině března a končí v listopadu. Takže zimní sezóna pro nás znamená pouhé čtyři měsíce, kdy je v provozu pouze restaurace, která má kapacitu 30 osob. V současné době slouží pouze pro podávání snídaní nebo privátní akce. Přestože je velká poptávka, neprovozujeme obě patra zároveň, chceme udržet kvalitu. Některým klientům vadí, že jsme na dlouhou dobu dopředu plní. Jak dopředu je dobré si rezervovat stůl? Když chcete dobrý stůl, tak nejlépe měsíc dopředu. Nejoblíbenější stoly jsou v první řadě u zábradlí. To je u nás opravdu velký fenomén. Samozřejmě v zimě to stačí tak dva tři dny dopředu, ale se začátkem letní sezóny se vždy spustí velký boom. Kolik se tady vystřídá hostů? Měsíčně je to v průměru kolem 2000 hostů. Většinu tvoří večeře, kolem 1500 hostů, obědy jsou slabší, tam je to kolem 550. Pro tzv. obědovou klientelu jsme poměrně drazí, protože nechat tady tři až čtyři tisíce za oběd je poměrně dost. Problémem je i lokalita, protože na business lunch je to poměrně daleko. Tady se tomu říká government valley, protože je tady senát a poslanecká sněmovna a firem tady až tolik není. Obědy se u nás tedy nedají moc predikovat. I když z tohoto důvodu jsme nedávno začali nabízet v průběhu oběda zvýhodněné dvou a tříchodové menu a vypadá to, že se výkonnost obědů začíná zvyšovat. Na jakou kuchyni se zaměřujete? To je problematika, kterou řešíme vždy v souvislosti s Michelinskou hvězdou. Asi bychom ji chtěli mít, vyhráli jsme prakticky všechno od Trip Advisoru a Grand restaurant, takže ta hvězda je asi jediná věc, která nám schází. Máme mezinárodní kuchyni, což nám bývá vytýkáno. Pro nás je to z hlediska klientely vhodnější, chodí k nám jak cizinci, tak Češi. Máme tady i pár českých jídel, což je právě jedna z věcí, které nám bývají vytýkány komisaři doporučují nám, abychom se soustředili buďto na českou, nebo na zahraniční kuchyni. Nicméně když jsme to zkoušeli, dočkali jsme se negativních reakcí turisté chtějí ochutnat něco českého a Pavel Sapík navíc umí českou kuchyni výborně. Držíme si poctivou, tradiční kuchyni s moderními prvky. Dnes si to všichni v době moderního a turbulentního vývoje snaží ulehčit, což je na jednu stranu pochopitelné, protože je to velmi náročné. My jsme se však rozhodli jít tou náročnější cestou. Hodně se soustřeďujeme na domácí výrobu. Začali jsme tím, že jsme pekli jeden druh pečiva, v současné době jich pečeme osm. Kromě toho děláme domácí čaj, máslo nebo jogurty. Je to lepší a levnější, ale na druhé straně náročnější na lidský faktor. S panem Sapíkem máme zásadu, že každé dva měsíce děláme nový servis například tiskneme menu se jménem hostů, uvažujeme o ubrouscích se jmény, denně čerstvé ovoce na pokoji, domácí dezerty na dobrou noc (s denní obměnou) atd. Zkrátka se zaměřujeme na osobní přístup. Když bych chtěl poradit, co si dát k jídlu, co byste mi doporučil? I podle statistik prodejnosti je u nás největším hitem naše signaturní jídlo, Royal steak z Argentinského Anguse. Paradoxní je, že steak jsme původně vůbec nechtěli říkali jsme si, že nejsme steaková restaurace a že to přenecháme specializovaným provozovnám. Chtěli jsme nabízet japonskou svíčkovou z hovězího Kobe z plemene Wagyu, což se mělo prodávat za 1900 Kč, jenže v té době to byl obrovský problém sehnat dodavatelé říkali, že bychom byli jediní v České republice, kdo by svíčkovou z tohoto plemene odebíral. Nakonec jsme od tohoto upustili a děláme tedy steak za 1150 Kč, i tak je to pořád nejdražší jídlo, když nepočítáme humra. Je podávaný s Fioe Gras Rougié, bramborovým pyré s lanýži z Piemontu a s omáčkou ze Sauternes od Barona Philippe de Rothschild. Přesto, že je to nejdražší položka v menu, tvoří 62 % všech prodaných hlavních jídel. A za celých pět let, po které jej nabízíme, jsme neměli ani jednu negativní reakci. Interview 11
Interview 12 Jak často obměňujete lístek? Lístek měníme čtyřikrát až pětkrát ročně. Je to náročné, ale z hlediska ekonomiky je to zkrátka nutné. V první řadě je pro nás důležitá originálnost a také sezónnost. Abych byl konkrétní, od srpna budeme mít houby, pak se objevují hrušky, jeřabiny Je nesmysl nabízet například rajčatový salát v zimě. Pokud se zaměříme na sezónnost, je cena nejnižší, potravina nejlepší a celé dohromady to zkrátka funguje. Trvale na lístku zachováváme jeden předkrm, hlavní jídlo a dezert. Je to z toho důvodu, aby tady lidé vždy našli opěrný bod a aby věděli, že je tady stále stejný kuchař. Chystáte nějaké inovace? Ano, inovace děláme pravidelně. Kupovali jsme markýzu, která tady není ještě ani rok, kompletně zrekonstruovali koupelny, kde jsme umístili japonské toalety, zrekonstruovali atrium a barovou terasu a posledním velkým počinem je nově postavený bar. O tom jsme mluvili už šest let. Spoustu hotelových hostů nám psalo, že všechno bylo skvělé, pouze nám tu chybí posilovna a bar. Jediné, co nám k tomu scházelo, byla centrální myšlenka. Tou byla láhev koňaku Louis XIII. Le Jeroboam, která dnes tvoří dominantu našeho baru. Jsme jediní restaurační držitelé tohoto koňaku, v České republice jsou pouze dvě láhve, přičemž ta druhá je v soukromém držení. Jde o limitovanou edici, které se vyrobilo 100 exemplářů. Na kolik takový drink přijde? Paradoxně tento koňak nemůžeme prodávat, protože jde o třílitrovou lahev, což podle zákona dnes již nelze. Zájemce by si musel koupit celou láhev, prodejní cena je 990 000 Kč. Ještě se nenašel žádný zájemce? Je to rarita, takže lidé se na to hodně ptají. Navíc jsme jediní, kdo to nabízí. Nicméně prodáváme tento koňak z klasické sedmičky, tam je prodejní cena 3 800 Kč. Jaké drinky jsou v současné době oblíbené? Teď jsou hitem koňaky a šampaňské, kterého prodáme ročně kolem 800 až 900 lahví, máme kolem 30 druhů. Whisky je obecně na ústupu, nicméně oblíbené jsou single malt, zejména tedy skotská. Nejvíce prodáváme dvanáctileté a osmnáctileté. Kromě toho roste obliba rumů, což je čistě český fenomén, úspěch mají dvacetileté, pětadvacetileté i třicetileté. Pavel má trochu jiný přístup než většina ostatních šéfkuchařů. Naslouchá hostům, dokáže si poradit, a nevadí mu ani, když přijde číšník s nějakou připomínkou nebo nápadem. Jak je to s vínem? Nemáme tak široký lístek jako jiné restaurace, které se na víno specializují. Jsme poněkud limitováni skladovacími prostory. Nicméně nabízíme 150 druhů vína. Mezi naší klientelou jsou aktuálně oblíbená francouzská, italská a španělská vína. Populární jsou také vína moravská. Pavel Sapík měl výbornou myšlenku naše degustační menu jsme postavili právě na moravských vínech. Degustační menu je u nás nejprodávanějším artiklem, obsahuje osm malých chodů. Co se týče nápojů, začínáme šampaňským a končíme koňakem nebo brandy, mezitím jsou vždy právě ta moravská vína. Co říkáte na servis ve sklípcích? Na tom se musí ještě trochu zapracovat. Umějí již dnes vyrobit skvělé víno, ale kultura prodeje i konzumace není na takové úrovni, na jaké by být měla. A také je problém v logistice. Máme poměrně náročné podmínky pro dodavatele, když si ráno něco objednáme, potřebujeme, aby to ještě ten den přivezli. Nechceme, aby nám ve skladech ležela velká spousta vína. Za prvé to z technických důvodů nelze a za druhé zásoby jsou přeci oběžným majetkem. A ten musí obíhat. Preferujeme tedy dodávání v rámci metody just in time. Ovšem v tomto bývá kámen úrazu, ale dnes již máme dlouhodobé dodavatele, kteří tyto naše nároky zvládají plnit k naší spokojenosti. Terasa U Zlaté studně U Zlaté studně 166/4 118 00 Praha 1 Malá Strana Česká republika Tel.: +420 257 533 322 Fax: +420 257 535 044 E-mail: restaurant@goldenwell.cz www.terasauzlatestudne.cz (zdroj: Redakce a Terasa U Zlaté studně)
I v kanceláři můžete dodržovat svůj pitný režim stylově. EVEREST Váš nápojový specialista pramenitá voda, výdejníky vody z řadu, kávovary www.fontana.cz
Osobnost 14 BAVÍM SE TÍM, CO DĚLÁM Legendární hokejový brankář, který bude jako první Čech uveden do Hockey Hall of Fame v Torontu, ani po ukončení hokejové kariéry rozhodně nezahálí. Věnuje se podnikání, na trh uvádí nápoje značky Smarty, začal s myslivostí a na hřebík pochopitelně nepověsil ani sport. Beru život takový, jaký je, a snažím se každý den bavit tím, co dělám, říká o své životní filozofii.
A když odhlédneme od hokeje, co považujete za svůj největší úspěch mimo oblast sportu? Tak jednoznačně moje dvě děti. To je pro každého otce a pro každého člověka nejvíc. Kdy jste vlastně začal podnikat? Když jsem ještě hrál hokej, tak nemůžu říct, že bych vyloženě podnikal. Byl jsem součástí firmy, částečným majitelem či spíše investorem. Šlo například o firmu Dominator, která sice stále existuje, ale kvůli tomu, že jsme prodělávali spoustu peněz, jsem její obchodní činnost ukončil. Z dalších firem bych jmenoval třeba Šampion, která je úspěšná a funguje dobře. Byl jsem majitel nebo v představenstvu, ale nikdy jsem nebyl v centru každodenního dění, tedy abych tu firmu vedl. Jakou příčinu měl neúspěch firmy Dominator? V žádném případě nedávám vinu nikomu jinému. Byl jsem jedním ze čtyř původních majitelů, později jsem tam zůstal jenom já. Vinu dávám jenom sobě, protože jsem si vybral do vedení lidi, kteří nebyli schopni firmu dostat z červených čísel. I když se tito lidé obměnili, tak se to bohužel nedostalo na správnou cestu. Teď však rozjíždíte nový byznys v oblasti energetických nápojů, respektive energetických asi není nejvhodnější výraz, protože podle Vašich slov o klasické energetické nápoje nejde. V žádném případě, od energetických nápojů se chceme distancovat. Určité prvky tam jsou, ale náš nápoj je výjimečný v tom, že to není klasická nakopávka. Ty většinou obsahují syntetický kofein nebo taurin, takže vás nakopnou, ale za hodinu zase spadnete dolů. V našem nápoji jsou také látky, které vás stimulují, ale jsou tam i takové látky, které vás dokážou uvolnit. A člověk, když má za sebou den plný stresu, se potřebuje nejprve uvolnit relaxovat, aby se pak mohl zase koncentrovat. Ať už na práci nebo na zábavu. Druhá důležitá věc je ta, že náš nápoj je založen na látkách, které jsou buď přírodního původu, nebo je lidské tělo přímo produkuje. Takže to je další zásadní rozdíl. Ano, máme kofein, ale ten náš je na rozdíl od jiných z pravé zelené kávy, která má na člověka ještě další pozitivní účinky. Takže to je ten hlavní rozdíl, který tento nápoj odlišuje od těch energetických. Osobnost 15 Jednoznačně. Energetické nápoje jsou připravovány pouze a jenom jako nakopávka. Kdežto my používáme látky, které vám pomůžou se psychicky uvolnit a následně se soustředit a to na cokoli. Toto se přesně odráží ve Smartyho základním heslu Uvolňuje koncentruje baví. Kde se zrodil tento nápad? Máte za sebou působivou řadu velkých hokejových úspěchů. Dokázal byste vybrat jeden, který je pro Vás nejvýznamnější? Jeden z nejvýznamnějších úspěchů je samozřejmě Olympiáda, ale vždycky tam musím přiřadit i první Stanley Cup. Koncem března jste byl uveden do klubové Síně slávy v Bufallu, kde jste hrál devět let. To však není všechno v listopadu budete prvním Čechem, který vstoupil do Hockey Hall of Fame v Torontu. Síň slávy v Buffalu je spíše lokálního charakteru, dalo by se to připodobnit k Pardubicím, když mi tam vyvěšovali dres. Hockey Hall of Fame v Torontu je velmi prestižní záležitost. Hokejisté jsou oceňováni za celou kariéru, za to, co udělali pro hokej. Avšak nejsou oceňováni jenom sportovci, ale také trenéři, funkcionáři a lidé, kteří pro hokej udělali něco výjimečného. Už je to oficiální, takže vím, že do síně slávy budu v Torontu uveden 17. listopadu. Je to opravdu prestižní ocenění za celou kariéru. Nesmírně si toho vážím, protože největší experti na hokej mě vybrali a dostal jsem se mezi velikány světového hokeje. Po skončení s hokejem jsem věděl, že chci dělat něco, co mě bude bavit. Když jsem založil Dominator, tak se mi na tom líbilo, že je to tvoření nové značky. To ve mně zkrátka někde je. Chci tvořit něco úplně nového. Značku, která dá lidem něco navíc. Něco, co jim chybí, a tedy co potřebují. Tehdy se mi to nepodařilo, ale to neznamená, že jsem se toho vzdal. Teď je to v jiném oboru, ke kterému jsem přišel vlastně náhodou. S jedním člověkem z Německa, který se vyskytuje právě v byznyse s nápoji, jsme mluvili o tom, že bych mohl dělat distributora jeho značky, o čemž jsem poměrně vážně uvažoval. Ale potom jsem se rozhodl spíše vytvořit něco vlastního. A tím to začalo. Sešel jsem se s lidmi, kteří měli s tímto byznysem zkušenosti, a požádali jsme o spolupráci snad nejznámějšího českého dietologa, doktora Fořta. Vysvětlil jsem mu, že chci vytvořit nápoj, který dá člověku víc než běžná limonáda či běžný energy drink, a pan doktor to dal podle mých požadavků dohromady. Samozřejmě jedna věc je mít napsaný seznam látek, ale druhá věc je vytvořit z nich nápoj, který by měl specifickou barvu, vůni a především aby lidem chutnal. Asi rok jsme jezdili do Vídně a testovali, než jsme vyvinuli Smarty Black a Smarty White, což jsou dva odlišné nápoje, chuťově i barevně. Jak je to s distribucí? Lze tento drink běžně koupit? V tuto chvíli jsme přibližně na 200 místech v České republice, na většině čerpacích stanic Shell, od podzimu budeme distribuci výrazně rozšiřovat na další místa. Podle mých odhadů bychom se mohli do konce října prodávat na dvojnásobném počtu míst.
Osobnost 16 Plánujete rozšiřovat svoje podnikání, nabízet další produkty? V současné době ne. Chci se soustředit pouze na Smarty Black a Smarty White. Co bude za rok nebo za dva, těžko odhadovat. V tuto chvíli vím, že máme dva kvalitní nápoje. Teď je naším cílem lidi s nápojem seznámit a správně jim ho prezentovat. Aby věděli, proč ho mají ochutnat. Potom už věříme, že se k němu budou vracet. Hokejovou kariéru jste ukončil a rozjíždíte byznys co říkáte na podnikatelské prostředí v České republice? To je pro mě hrozně složité, protože já jsem v cizině hrál především hokej. Byl jsem v prostředí, kdy jsem chodil denně na tréninky a hokejové prostředí jsem znal perfektně. Možná bych tedy mohl hodnotit sportovní prostředí v Americe, Rusku nebo v Čechách. O tom si můžeme povídat hodiny, na takové hodnocení bych si troufl. Ale podnikatelské prostředí v České republice si hodnotit netroufám, protože vždycky musíte s něčím srovnávat a já to srovnání nemám. Za sebe můžu říct, že asi největším problémem v našem byznysu je konkurence. To je samozřejmě v každém byznysu. Avšak já mám na mysli problematiku exkluzivity, kdy velmi často někdo řekne, že tohle nemůže, protože jsou vázaní nějakou exkluzivitou. Myslím si, že to není úplně v souladu se zákonem. Na druhou stranu ale chápu podniky nebo řetězce, které mají různé výhody od větších firem, takže s nimi mají nadstandardní vztahy. A na tento problém v našem byznysu narážíme nejvíce. Nicméně porovnávat to nemůžu, protože jsem nikdy nepodnikal za hranicemi. Jak vypadá Váš běžný den? Dokud jsme jezdili jednou za čtrnáct dní testovat do Vídně, tak jsem měl spoustu času na sport a na svého pejska. Teď se tomu byznysu věnuji víceméně každý den. Byla to náročná změna? Vůbec ne, změna to sice byla, ale kdybych to nechtěl dělat, tak to nedělám. Nejsem ten typ, který skončil s hokejem a začne hrát golf nebo chodí po kavárnách. Když se člověk ráno probudí, musí mít nějakou motivaci vstát. To je podle mě nejdůležitější. Dříve to pro mě byl hokej. Každé ráno jsem vstával, abych byl lepší hokejista, abych dobře odtrénoval, vyhráli jsme večer zápas Potřeboval jsem nějakou motivaci a teď je pro mě motivace něco tvořit. Takže je to pro mě hezká změna. Samozřejmě je těžké teď odhadovat, jak to dopadne, ale jsem rád, že něco takového mám. Že něčím žiju a pro něco ráno vstávám. Samozřejmě mi chybí více času na mého pejska, anebo abych jezdil na kole třeba pětkrát týdně. Ale i tak si najdu čas, abych si jednou týdně zahrál fotbal, hokej a projel se na kole. Je pravda, že jste se dal na myslivost? Ano, mám rok a čtvrt starého pejska, který už má i nějaké zkoušky. Já sám jsem prošel kurzem myslivosti a také jsem si udělal zbrojní pas. To vše během posledních tří měsíců. Ale sám ještě neodhadnu, jestli budu opravdu střílet. Jak dlouho se tomu už věnujete? Jenom rok, vyloženě jsem začal až s tím pejskem. Proč zrovna myslivost? Měl jste k tomu vztah i dříve? Vůbec ne, ale měl jsem vždycky vztah k přírodě. Miluji přírodu, ať to jsou hory nebo lesy, řeky, rybníky. Ale v rodině nikdo myslivec nebyl. Můj děda byl z vesnice a já jsem k němu hrozně rád jezdil na prázdniny, lezl jsem po stromech a tak podobně. Jak rád trávíte dovolenou? Teď jsme byli s partnerkou na Krétě, to bylo hezké, ale nejsem ten typ, kterému by se líbilo ležet týden u vody. Rád někam jedu, ale jsem aktivní člověk, takže si rád zahraji plážový volejbal, projedu se na kole a tak podobně. Nezkusil jste někdy tzv. dovolenou na míru? Zatím nezkoušel, ale často o tom přemýšlím, takže to určitě vyzkoušet chci. Určitě jste procestoval mnoho zemí. Můžete říct jednu, kde se Vám opravdu líbilo a kam byste se rád vrátil? Když dáme stranou Českou republiku. Českou republiku mám moc rád, je tady mnoho krásných míst, které miluji. Ze světa je to určitě Kanada a Amerika. Tam jsem strávil část života a jsou tam nádherná místa. Ale zase mě to většinou táhne do přírody a města mi až tolik neříkají. San Francisko je zajímavé, v New Yorku si člověk jde nakoupit nebo podívat se na muzikál, ale stačí tak dva tři dny ve městě a nejraději bych zase odjížděl někam do přírody. Co vy a auta? Auta už mě tolik netáhnou. V garáži mám Rollse a Ferrari, ale to už jsem neřídil snad osm let. To bych musel mít u domu pět garáží, abych si s tím mohl kdykoliv někam zajet. Ale když si má člověk někam dojet pro auto, aby si s ním zajezdil, to už není ono. Pro každodenní ježdění používáte jistě nějaké SUV Samozřejmě. Mám Volvo 90, to je dobré auto. Má svoje výhody, není abnormálně nápadné, dozadu pohodlně skočí pejsek, a když sklopím sedadla, vejdou se tam dvě kola i klec pro pejska a můžeme jet kamkoliv. Jak je to s bydlením, potrpíte si na nějaký extra luxus? V Americe, když jsme žili v Buffalu, tak jsme měli dům v hezké čtvrti. Tenkrát pro mě byla důležitá zejména účelnost. Teď bydlíme s partnerkou v jejím domě a co bude do budoucna, to nevím. Stavět nechci, co potřebuji k životu, to mám, a nechci trávit čas tím, že bych se zabýval těmito věcmi. Myslíte, že se třeba nevrátíte do Ameriky a nebudete žít tam? Nemám to v plánu. Mně se v České republice líbí, mám tady víc kamarádů než v Americe. Vždycky tady budu doma. Možná jednou koupíme něco na Floridě, ale těžko odhadovat. Klidně však dám přednost tomu postavit si něco na Šumavě a žít tam. Dominik Hašek (*1965) je bývalý český hokejový brankář. Hokej začal hrát v šesti letech v rodných Pardubicích, v 18 letech se stal nejmladším reprezentačním brankářem v historii Československa. V letech 1987 a 1989 se stal s Pardubicemi mistrem republiky. V sezóně 1990/1991 poprvé nastoupil v zámoří. V roce 1998 se s českým reprezentačním výběrem stal olympijským vítězem. Sezónu 2001/2002 odehrál v týmu Detroit Red Wings a poprvé vyhrál Stanley Cup. Po roční pauze se vrátil do NHL do Detroitu. Po roce přestoupil do týmu Ottawa Senators. V sezóně 2007/2008 vyhrál s Red Wings druhý Stanley Cup. Po roční pauze působil v české extralize, sezónu 2010/2011 pak Hašek odehrál v Kontinentální hokejové lize za tým HC Spartak Moskva. V roce 2012 jej časopis The Hockey News vyhlásil nejlepším evropským hokejistou v historii NHL. V listopadu 2014 bude uveden do Hokejové síně slávy v Torontu.
Tak jako každý organismus, každá společnost potřebuje nějakou vizi Mgr. Jan Duspěva, předseda představenstva společnosti ČEPRO a. s.
Mgr. Jan Duspěva působí od roku 2013 ve funkci generálního ředitele a předsedy představenstva společnosti ČEPRO. Ve svém oboru je vysoce uznávaným odborníkem, který projevuje mimořádné a dlouholeté úsilí v boji proti daňovým podvodům. Díky zkušenostem s vedením odborníků na potírání podvodů s DPH v podnikání s pohonnými hmotami získal ocenění Osobnost roku, kterou uděluje Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu. Osobnost 18 Vystudoval jste inženýrskou geologii na Karlově univerzitě. Jde tento obor dohromady s ropným průmyslem, nebo spolu nemají nic společného? To je zajímavá otázka. Nečekaně spolu souvisí, jsem vděčný svému vzdělání. Čím jsem starší, tím více na tuto dobu vzpomínám. Inženýrská geologie, kterou jsem vystudoval, mi dala technickou část vzdělání, kterou teď v Čepru často používám. Čepro je obchodní organizace, ale také svým způsobem strojařská firma, která pracuje v ryze technických oblastech. Paradoxně mi pomohla i armáda základní vojenská služba vás donutí pracovat se strukturou lidí, se kterou byste se nikdy přirozeně nepotkal. Musel jste s nimi vyjít a plnit určité úkoly, nebyla jiná šance. Každá část života člověku něco dá a dohromady vznikne určitá mozaika, která mu pomáhá. Geologie má jednu takovou krásu ukáže nám jiný rozměr časové osy a přináší určité zklidnění z běžného života. V geologickém dnu ve 24 hodinách je tu lidstvo jen chvilku, poslední minutu. Samozřejmě jsem musel dohánět hendikep humanitní části vzdělání a především ekonomii. Ale jsem rád za to, že jsem měl takové vzdělání, se všemi pozitivy i negativy. Z posledního období bych zmínil například uzavření smlouvy s německými subjekty na ochraňování nouzových zásob státních rezerv. Za poslední rok a půl jsme se také podstatně věnovali maloobchodu, prošli jsme zásadním personálním posílením sítě Eurooil, aktivně přistupujeme k marketingu občas naplníme ulice Prahy svými reprezentačními materiály. Začali jsme se věnovat i projektům v personalistice, protože společnost stárne a máme relativně vysoký průměrný věk zaměstnanců. Spustili jsme proto projekt Absolvent, jehož účelem je omladit společnost a vychovávat naše nové pracovníky. Absolventům středních a vysokých škol nabízíme praxi vycházíme z toho, že absolventi mají problém s prvním zaměstnáním. A mnoho dalších. Hodně se v médiích rozebírá krize na Ukrajině. Dotklo se to i Vás? Zatím ne. My obchodujeme pouze s ropnými produkty, ne s ropou. Spíše se nás dotkla cenová nestabilita aktuálně spojená se situací v Iráku, kdy došlo k dramatickému nárůstu cen ropy a ropných derivátů. Takže na tuto situaci musíme reagovat. Jak vidíte vývoj těchto problémů do budoucna? Záleží na tom, jak rychle se bude situace stabilizovat. Doufám, že se to zklidní, a přeji to především běžným lidem, kteří tam žijí. Pokud se situace rychle uklidní, tak dopad by neměl být téměř žádný. Co se týče situace v Iráku díky tomu, jak velký je to exportér, tak na každou nestabilitu v této oblasti přímo reagují světové ceny. To se s určitým zpožděním promítne do cen benzinu a nafty, což má přímý vliv na náš obchod. Když jste nastupoval do funkce generálního ředitele, měl jste nějaká předsevzetí? A pokud ano, naplnila se? Kde jste působil před nástupem do společnosti Čepro? Krátce jsem pracoval jako inženýrský geolog, pak jsem především z rodinných důvodů, protože jsem nechtěl trávit čas mimo domov, začal pracovat v Benzině. To byla moje škola v oboru, na kterou velmi rád vzpomínám. Začínal jsem na pozici vedoucího referátu karty Benzina a končil jsem na pozici vedoucího odboru obchodu, kde jsem měl za úkol nákup pohonných hmot, velkoobchodní prodej a karetní prodej. Zároveň jsem zastával pozici člena dozorčí rady Benziny za zaměstnance, člena představenstva společnosti Petrotrans a člena dozorčí rady společnosti Benzinatrade. Poté jsem přecházel do společnosti Unipetrol Rafinérie, kde jsem působil na pozici ředitele pro domácí prodej. V roce 2005 jsem nastoupil do společnosti Čepro, a. s., na pozici obchodního ředitele. Ve společnosti Čepro tedy působíte od roku 2005, generálním ředitelem jste od roku 2013. K jakým změnám došlo za Vašeho působení ve funkci? Změnilo se celé Čepro a věřím, že k lepšímu, jednou z nejdůležitějších věcí byla restrukturalizace. Čepro zažilo zatím nejlepší ekonomická léta, dosáhli jsme historického hospodářského výsledku. Jsme stabilní i v krizové době, kdy je celý náš obor postižen recesí. Došlo k zásadním změnám ve vnitřní struktuře, centralizoval se obchodní úsek, bylo optimalizováno mnoho zásadních činností napříč celou společností, velký technologický skok udělal provozní úsek. Mám předsevzetí, chtěl bych, aby Čepro získalo střednědobou strategickou vizi. Už několik let se pokoušíme diskutovat o strategii společnosti. Od roku 2005 se podařilo společnost stabilizovat, hovoří o tom i hospodářské výsledky. Myslím si, že tato část práce byla úspěšně odvedena, ale tak jako každý organismus, každá společnost potřebuje nějakou vizi. S vlastníkem o této vizi již několik let diskutujeme, je to samozřejmě velmi složité. V dnešní turbulentní době i zavedené nadnárodní společnosti v našem oboru často mění strategie a společnost Čepro je svým rozsahem a zaměřením mnohem složitější, mimo obchodní úlohu jsme především strategická společnost vlastněná státem s úkoly v oblasti energetické bezpečnosti. Rozumím tedy, že hledání další cesty je velmi komplikované, ale přál bych si být u toho, až se daná strategie bude přijímat, a společnost na tuto strategii nasměřoval, tím bych považoval svoji hlavní misi za ukončenou. Můžete zmínit projekty, které v současné době považujete za prioritní z hlediska firemní strategie? Především posílení tržní pozice v oblasti čerpacích stanic, udržení našich obchodních aktivit v oblasti velkoobchodu a nastolení pevných vazeb v oblasti logistiky po změnách vlastníků v domácích rafinériích. Z těch ostatních bych zmínil projekty v oblasti energetiky a dalších vnitřních úspor. Jste členy nějakých asociací? Jsme členy ČAPPO a Svazu chemického průmyslu. Co to společnosti přináší? Jaké to má výhody? Určitě to má mnoho výhod. Myslím, že tato odborně-zájmová sdružení jsou pro každý obor velmi důležitá.