MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BRNO 2014 BARBORA TVRDOŇOVÁ

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství Možnosti alternativního využití chmele na základě obsahu antioxidantů Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Helena Pluháčková, Ph.D. Vypracovala: Barbora Tvrdoňová Brno 2014

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem práci: Možnosti alternativního využití chmele na základě obsahu antioxidantů vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb.,o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne: 30. Dubna 2014

PODĚKOVÁNÍ Ráda bych poděkovala vedoucí mé bakalářské práce Ing. Heleně Pluháčkové, Ph.D., za odborné vedení, trpělivost a cenné rady, které mi ochotně poskytly při zpracování této bakalářské práce.

Abstrakt Cílem bakalářské práce bylo stanovení aktivity vitaminu E a jejich izomerů a dále průzkum trhu doplňků stravy s obsahem vitaminu E a chmele. Vzorky pro stanovení vitaminu E byly odebrány v roce sklizně 2013 ze dvou chmelnic různých odrůd (Premiant a Sládek). Z jednotlivých chmelnic bylo odebráno 8 vzorků. Z výsledků stanovení vyplývá, že odrůda Premiant měla v průměru vyšší aktivitu vitaminu E od 119,3 do 135,6 mg.kg -1, oproti odrůdě Sládek, kde bylo stanoveno nezanedbatelné množství jednotlivých izomerů a tím pádem také vysoká aktivita vitaminu E, která však byla nižší než u odrůdy Premiant a pohybovala se v rozmezí od 86,0 do 92,9 mg.kg -1. Toto množství by se dalo alternativně využít mimo pivovarské účely, což bylo jedním z vytyčených cílů. Z průzkumu trhu vyplývá široká nabídka chmelových produktů, určených zejména pro pivovary k výrobě piva. Dále vysoká variabilita cen, ale také různorodost produktů od farmaceutických výrobků až po kosmetiku. Práce obsahuje přehled produktů s chmelem a doplňků stravy s obsahem vitaminu E. Klíčová slova: chmel, vitamin E, tokoferol Abstract The aim of this thesis was to determine the activity of vitamin E and their isomers. The other aim was market research on food supplement containing vitamin E and hops. Samples of vitamin E were collected in harvest of 2013 from two hop-gardens These samples have used varieties of Premiant and Sládek. Each of these contained 8 samples. The Results determinated that variety of Premiant had the higher activity of vitamin E from 119,3 to 135,6 mg.kg -1 than variety of Sládek. The activity of isomer by variety of Sládek is lower than the variety of Premiant. This activity of isomer fluctuated between 86,0 and 92,9 mg.kg -1. This quantity was used in expection to beer brewing. Concluding the main aim of this thesis. From market research implies the wide supply products of hops. These products are intended mainly for brewery to beer brewing, the higher variability of prices and the variety of pharmaceuticals and cosmetics. Thesis contains lists of products with hops and food supplement with vitamin E. Keywords: hops, vitamin E, tocoferol

OBSAH 1 ÚVOD... 8 2 CÍL PRÁCE... 9 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED... 10 3.1 Historie chmelařství... 10 3.2 Mezníky českého chmelařství... 11 3.3 Vývoj ploch a produkce chmele v České republice... 12 3.4 Chmelařské oblasti v České republice... 14 3.4.1 Žatecká chmelařská oblast... 14 3.4.2 Úštěcká chmelařská oblast... 15 3.4.3 Tršická chmelařská oblast... 15 3.5 Vývoj ploch a produkce chmele ve světě... 16 3.6 Botanická a biologická charakteristika chmele... 17 3.6.1 Morfologie chmele... 18 3.7 Složení chmelových šištic... 19 3.8 Pěstitelské požadavky chmele... 20 3.9 Odrůdy chmele... 21 3.10 Požadavky na kvalitu... 21 3.11 Chmel jako léčivý prostředek... 22 3.12 Antioxidanty... 24 3.12.1 Obecné informace... 24 3.12.2 Volné radikály... 24 3.12.3 Oxidační stres... 25 3.12.4 Význam antioxidantů... 25 3.12.5 Druhy antioxidantů... 25 3.12.6 Správné dávkování... 26 3.12.7 Účinky antioxidantů... 26 3.13 Vitamin E... 26 3.13.1 Historie... 26 3.13.2 Antioxidační složky stravy... 27 3.13.3 Obecné informace... 27

3.13.4 Přírodní Vitamin E... 27 3.13.5 Syntetický Vitamin E... 27 3.13.6 Využitelnost Vitaminu E... 27 3.13.7 Účinky Vitaminu E... 28 3.13.8 Doporučená denní dávka... 28 4 MATERIÁL A METODIKA... 29 4.1 Vitamin E... 29 Zmýdelnění... 29 Extrakce... 29 Analytika... 29 4.2 Průzkum trhu... 30 5 VÝSLEDKY A DISKUSE... 31 5.1 Výsledky stanovení aktivity vitaminem E a jeho izomerů... 31 5.2 Výsledky průzkumu trhu s chmelem... 36 6 ZÁVĚR... 40 7 PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY... 41 8 SEZNAM OBRÁZKŮ... 44 9 SEZNAM TABULEK... 44

1 ÚVOD Chmel otáčivý je rostlina, která se pěstovala ve střední Evropě již v době příchodu prvních Slovanů. Naši předkové ji využívali jako léčivou rostlinu, ale také jako zeleninu (CHLÁDEK, 2007). První písemné zmínky o této rostlině na našem území sahají až do 8. století našeho letopočtu (KOVAŘÍK, 2013). České chmelařství neodmyslitelně patří k českému zemědělství již několik staletí. Pěstování chmele, jako součást agropodnikání musí tvořit soulad mezi životním prostředím a potřebami společnosti. Důležitá je efektivnost výroby, jak po stránce kvalitativní, tak po stránce kvantitativní. Chmel se pěstuje jako kulturní plodina. Je velmi důležitou technickou plodinou pěstovanou především pro produkci přeměněných květenství, chmelových šištic. Sušené chmelové šištice jsou nenahraditelnou surovinou pro vaření piva. Hlavní význam chmele je dán především jeho obsahovými látkami, které jsou obsaženy v chmelových šišticích, mají velký vliv na lidský organismus. Chmel ovlivňuje nezapomenutelnou chuť pivu. V chmelových šišticích jsou, ale obsaženy také velmi cenné antioxidanty to jsou látky, které zabraňují oxidaci. Antioxidanty zajišťují, aby si potraviny zachovaly chuť a barvu po celou dobu používání. Mezi významné antioxidanty patří vitamin E, který je obsažen také v chmelových šišticích (PLUHÁČKOVÁ, 2013). Česká republika patří mezi největší pěstitele chmele na světě, zaujímá 3. až 4. místo za USA a Německem. Každý rok je vyváženo přes 80% české produkce chmele do více než 78 zemí světa (SITUAČNÍ A VÝHLEDOVÁ ZPRÁVA; BRANŽOVSKÝ, ANTALOVÁ, SLONEK; 2003-2013). 8

2 CÍL PRÁCE Prvním cílem bakalářské práce bylo stanovení izomerů vitaminu E a jeho aktivity v chmelových šišticích. Druhým cílem bylo provést průzkum trhu. Jednalo se zejména o nabízené produkty obsahující chmelové šištice a také výrobky obsahující vitamin E. Záměr průzkumu trhu bylo zjištění využití chmele na jiné účely než pro výrobu piva. Cílem práce bylo zjištění nabídky chmelových produktů, chmelových doplňků a farmaceutických léčiv s obsahem vitaminu E. Účelem bylo provést srovnání malospotřebitelských cen výrobků a produktů na českém trhu dle balení. 9

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Historie chmelařství Chmel je známý již od středověku, jak vyplývá z archeologických výzkumů. (TEMPÍR, 2012). Kdy a kde se poprvé objevil kulturní chmel, není zatím přesně známo. Pravlastí chmele jsou zřejmě úrodné nížiny a podhůří Kavkazu a oblasti kolem Černého moře, odkud se chmel rozšířil do Evropy. Podobně jako u jiných kulturních rostlin se i u chmele přešlo od sběru šištic planého chmele postupně až k jeho účelovému pěstování. Doba, kdy se tak stalo, ovšem není známa (VENT, 1963). Chmel se stal postupem času jednou z hlavních a také nepostradatelných surovin v pivovarnictví. Spojujeme proto historii pěstování této kulturní rostliny s dějinami přípravy chmelových nápojů. Podle historických dokladů je známo, že první ze všech národů počali chmelit nápoje Slované, a to v oblasti dnešní Ukrajiny. Poté se chmelení rozšiřovalo do ostatních částí Evropy. Úplně první písemná zmínka o pěstování chmele v českých zemích je z roku 859. V 10. a 11. století, zpráv o pěstování chmele podstatně přibývá. Chmel byl pěstován v 11. a 12. století v jižních Čechách, na Plzeňsku, Boleslavsku, Přeloučsku, a také v Praze. Doba Karla IV. přinesla velký rozvoj pěstování chmele. Za jeho panování se pěstování chmele podstatně rozšířilo nejen do českých zemí ale také do zemí, kde Karel IV. vládl (VENT, 1963). První zmínka o pěstování chmele na Moravě je z roku 1263. V 16. století v r. 1563 byla založena "velká chmelnice panská" u Vlasatic na Břeclavsku, chmelnice byly také u Mikulova, v r. 1580 v Osové u Telče, v r. 1590 u Bouzova, Vizovic a Dobroměřic. Ke konci 16. století, v r. 1598 pak u Hodonína a v Otaslavicích na Prostějovsku, roku 1629 pak u Prusinovic na Kroměřížsku. V r. 1716 u Čech poblíž Prostějova, dále u Koryčan na Kroměřížsku a v r. 1750 v Těšeticích na Olomoucku v témže roce také ve Skrbeni a na "Novém světě" u Olomouce. Na Přerovsku to bylo v Říkovicích a Radslavicích. V první polovině 18. století byly zakládány také chmelnice na jižní Moravě v kraji jihlavském, u Znojma a také na západní Moravě. Na začátku 19. století pak v kraji znojemském a na Vyškovsku (KRETEK, 2010). Teprve v 16. století se pěstování chmele centralizovalo a chmelnice se zakládaly na místech s optimálním složením půdy a klimatem (CHLÁDEK, 2007). 10

3.2 Mezníky českého chmelařství V publikaci Český chmel 2013, (KOVAŘÍK, 2013) jsou uvedeny klíčová období, která měla vliv na pěstování a zpracování chmele v České republice. Tab. 1: Mezníky českého chmelařství Období Stav chmelařství v České republice 1918 Po 1. Světové válce české chmelařství v zuboženém stavu 1922 1930 Největší rozmach ploch na našem území. 1931 1940 Světové ekonomické a chmelařské krize. 1945 1950 Prudký pokles plochy chmele. 1951 1989 Technologický rozmach bez výraznějšího poklesu ploch do roku 1989. 1992 2000 České chmelařství prožívá krizi a špatnou ekonomickou situaci. 2006 Nedostatek chmele z důvodu světově nízké sklizni a následný hojný výsaz a přesazování hořkých odrůd v USA a Německu. 2007 Žatecký chmel získal chráněné označení původu pro chmel jako první v Evropské Unii. 2008 2009 Nadprůměrné výnosy ve světě. 2010 2011 Rekordní výnosy českého chmele. 2012 Změna situace z přebytku do nedostatku českého chmele, velice nízké ceny, značná plocha postižena holomrazy. 2013 Rok ve znamení prosperity, výsadba chmele a poptávky po českém jemně aromatickém chmele, část plochy postižena povodněmi (KOVAŘÍK, 2013) 11

Z tabulky je vidět, že v produkci chmele ovlivňuje kromě průběhu počasí v historii pěstování chmele také jeho postavení při využívání a ekonomičnosti zpracování. Z tabulky také vyplývá, že důležitým momentem v pěstování chmele v České republice je plošné zastoupení odrůdy Žatecký poloraný červeňák, která je považována za odrůdu, která poskytuje velmi jemný aromatický chmel. Odrůda má jedinečné vlastnosti, které jsou ceněny na celém světě. 3.3 Vývoj ploch a produkce chmele v České republice V tabulce č. 2 jsou uvedeny plochy chmele v České republice. Dále je uveden podíl pěstování odrůdy Žatecký poloraný červeňák. Tab. 2: Vývoj ploch na našem území v letech 2003-2012 Rok Výměna Výměra Žateckého poloraného červeňáku Výměra Žateckého poloraného červeňáku Výměna ostatních odrůdy Výměra ostatních odrůd (ha) (ha) (%) (ha) (%) 1970-1982 9424 1983-1992 10185 1993-2002 7739 2003 5942 5574 93,8 368 6,2 2004 5838 5404 92,6 434 7,4 2005 5672 5231 92,2 441 7,8 2006 5414 4926 91 488 9 2007 5389 4840 89,9 549 10,2 2008 5335 4738 87,9 597 12,1 2009 5307 4624 87,1 683 12 2010 5210 4557 87,5 653 12,5 2011 4632 4039 87,2 593 12,8 2012 4366 3806 87,2 560 12,8 12

(SITUAČNÍ A VÝHLEDOVÁ ZPRÁVA; BRANŽOVSKÝ, ANTALOVÁ, SLONEK; 2003-2013; ANONYM 2, 2014) Jak z tabulky vyplývá zatím nejvyšší výměna chmele byla na území České republiky zaznamenána v letech 1983 1992 a to v průměru 10 185 ha. Největší plochy chmele v Českých zemí byly v roce 1980 1996. Po roce 1996 dochází k snížení ploch. Důvodem snižování ploch chmele na našem území je zejména nedostatečná podpora českých pěstitelů a také levné dovozy chmele. Největší plocha pěstitelů chmele byla v roce 1993 a to 10 547 ha. Z tabulky je zřejmé, že jediný nárůst, který nastal, je v procentuálním zastoupení ostatních odrůd chmele v České republice, kdy došlo za posledních 10 let k zdvojnásobení zastoupení procentuálního podílu ostatních odrůd chmele (SITUAČNÍ A VÝHLEDOVÁ ZPRÁVA; BRANŽOVSKÝ, ANTALOVÁ, SLONEK; 2003-2013; ANYNYM 2). Tab. 3: Produkce chmele a průměrné ceny za desetileté období Rok Produkce Výnos Cena chmele (t) (t/ha -1 ) (Kč/t -1 ) 2003 5527 0,93 118 100 2004 6311 1,08 130 708 2005 7831 1,38 120 347 2006 5453 1,01 129 579 2007 5631 1,04 149 524 2008 6753 1,26 200 521 2009 6616 1,25 170 042 2010 7772 1,49 124 623 2011 6088 1,31 129 568 13

2012 4451 1 137 811 2013 5330 1,23 - (SITUAČNÍ A VÝHLEDOVÁ ZPRÁVA; BRANŽOVSKÝ, ANTALOVÁ, SLONEK; 2003-2013; ANYNYM 1, 2014). V tabulce č. 3 jsou uvedeny průměrné ceny chmele za posledních 10 let. Nejvyšší cena byla v posledních deseti letech za tunu chmele 200 521 Kč a to v roce 2008. Nejnižší cena byla zaznamenána v roce 2003, kdy za tunu chmele bylo 118 100 Kč. Na cenovém hodnocení produkce chmele se kromě jiného podílí klimatické podmínky, výsadba nových odrůd, šlechtění, ale také přírodní katastrofy. Graf.č.1: Vývoj výnosu chmele v České republice v letech 2003-2012 V grafu číslo 1 jsou uvedeny výnosy chmele v posledním desetiletí v chmelařských oblastech. 3.4 Chmelařské oblasti v České republice Pěstování chmele je v České republice soustředěno do tři chmelařských oblastí: 3.4.1 Žatecká chmelařská oblast Žatecko je největší a také nejčlenitější chmelařskou oblastí v Česku (HRDINKOVÁ, 2014). Oblast tvoří okresy Louny, Rakovník, Kladno, Rokycany a Chomutov. Poskytuje chmel výborné kvality. V rámci této oblasti jsou vymezeny dvě chmelařské lokality: Údolí Zlatého potoka a Podlesí. (ZIMOLKA, 2008). V lehce zvlněné krajině téměř bez 14

lesů v okolí Žatce a Loun se chmel pěstuje na hlinitých až jílovitých půdách v dešťovém stínu Krušných hor, na jih směrem k Rakovníku je krajina členitější. Pro chmelnice je v této oblasti typická půda takzvaná červenka, půda je zbarvená velkým podílem železa. Žatecko je zároveň nejznámější chmelařskou oblastí u nás právě odtud pochází nejslavnější česká odrůda chmele, Žatecký poloraný červeňák (HRDINKOVÁ, 2014). 3.4.2 Úštěcká chmelařská oblast Oblast tvoří okresy Litoměřice, Mělník, Česká Lípa a část okresu Kladno. Výnosy v této oblasti jsou vyšší (více srážek, vyšší průměrná teplota ve vegetaci, nižší nadmořská výška. Patří sem lokalita Polabská Blata (ZIMOLKA, 2008). Tato oblast se vyznačuje příznivými vláhovými poměry. Převládají zde hnědozemě a černozemě (ŠTRANC, 2008). 3.4.3 Tršická chmelařská oblast Jedná se o moravskou oblast. Převládají zde hnědozemě a také se zde objevují mírně podzolové půdy. Převážnou většinu tvoří hluboké hlinité půdy a také půdy těžší jílovitohlinité. Tršice jsou centrem chmelařské oblasti (ŠTRANC, 2008). Chmel se zde pěstuje na plochých terénních vlnách, v půdě dobře zadržující vodu a v klimatu s dostatkem slunce (HRDINKOVÁ, 2014). Oblast tvoří okresy Přerov, Olomouc, Prostějov (ZIMOLKA, 2008). Obr. č. 2 Chmelařské oblasti v České republice (HRDINKOVÁ, 2014). 15

Tab. 4: Produkce chmele podle oblastí k 31.12.2012 Odrůda Žatecká Úštěcká Tršická chmelařská chmelařská oblast chmelařská oblast oblast (t) (t) (t) Žatecký poloraný 2742,4 413,9 337,3 červeňák Sládek 259,9 23,3 118,9 Premiant 192,6 69,4 82,8 Agnus 53,6 9,8 - Ostatní 31,5 0 2,8 Celkem 3280,0 516,3 541,8 (KOVAŘÍK, 2013) 3.5 Vývoj ploch a produkce chmele ve světě V tabulce č. 5 jsou uvedeny celkové plochy chmele ve světě, vývoj vývozu a dovozu chmele z Evropské unie. Tab. 5: Chmel v rámci světa Rok Výměra Výměra Produkce Vývoz do EU Dovoz z EU (ha) (%) (t) (t) (t) 2003 53 459 11,1 85 520 4397,3 1106,1 2004 51 103 11,1 91 132 5158,5 1142,8 2005 50 429 11,3 93 449 4887,7 1181,3 2006 49 675 10,9 85 266 4070,7 741,2 2007 52 550 10,3 88 858 3428,1 1004,3 2008 58 469 9,1 111 125 4282,8 646,1 2009 58 192 9,1 111 386 4244,5 423,0 2010 50 798 10,3 96 680 4438,2 282,2 2011 48 226 9,6 97 376 4150,1 207,9 2012 46 649 9,4 87 503 4324,9 299,5 2013 46 282 9,4 - - - 16

(SITUAČNÍ A VÝHLEDOVÁ ZPRÁVA; BRANŽOVSKÝ, ANTALOVÁ, SLONEK; 2003-2013) PETERKOVÁ, 2010 uvádí, že chmel se vyváží především z Německa, USA a České republiky, Dováží se do Japonska, Belgie, Ruska a dalších zemí, Česká republika je třetím největším producentem chmele na světě především je největším producentem jemného aromatického chmele s nižším výnosovým potenciálem, ale specifickými aromatickými vlastnostmi a také zároveň zemí s největší plochou jedné odrůdy na světě. České republice se podařilo zaregistrovat zeměpisnou ochrannou známku Evropské unie chráněné označení původu Žatecký chmel (EAGRI, 2014). 3.6 Botanická a biologická charakteristika chmele Chmel otáčivý je podle taxonomického členění zpracované Rybáčkem zařazen do čeleďi: Konopovité Canabinaceae, druh: Chmel otáčivý Humulus lupulus L., poddruh: evropský Humulus lupulus L. ssp. europeus Ryb., varieta: kulturní Humulus lupulus L., ssp. europeus Ryb., var. culta Ryb (ŠNOBL, J. a kolektiv, CZU, 2014). Každý rostlinný druh vyžaduje pro své pěstování určité půdní a klimatické podmínky. V takových podmínkách může nejlépe uplatnit svůj genetický potenciál a kvalitu produkce. Tohoto nejlépe využívá v České republice právě chmel. Chmel má v České republice dlouholetou tradici a díky ní se vytvořily lokality, ve kterých se produkuje světoznámý, nejkvalitnější aromatický chmel, v jiných pěstitelských podmínkách nenapodobitelný (PETERKOVÁ, 2010). Chmel je stará kulturní rostlina. Používá se v pivovarnictví a také ve farmaceutickém, potravinářském a voňavkářském průmyslu (KOCIÁN, 2012). Je důležitou technickou plodinou, pěstovanou pro sklizeň hlávek, které jsou nepostradatelnou surovinou pro výrobu piva. Šištice dávají pivu charakteristickou nahořklou chuť a působí také konzervačně. Chmel v České republice je zaměřen výhradně na pěstování jemných aromatických odrůd (ZIMOLKA a kol., 2008). Chmel otáčivý je vytrvalá rostlina. Na jednom pozemku se může pěstovat 20, 30 i více let. Přibližně od 15. roku stáří se však výnosy snižují (ŠNOBL, 2007). 17

3.6.1 Morfologie chmele Chmel se rozmnožuje vegetativně. Pro rostlinu je typický révovitý tvar s pazochovými listy. Chmel je rostlina dvoudomá, dvouděložná (ŠNOBL, J. a kolektiv, CZU, 2014). Podzemní část chmelové rostliny se skládají z babky a kořenového systému. Víceletý základ chmelové rostliny tvoří babka. Základem babky je zdřevnatělá část. Tato část se každoročně rozrůstá o jeden letokruh. V horní části babky jsou na čtyři nejmladších letokruzích založena očka (pupeny), jejichž životnost je maximálně pět let. Z oček vyrůstají výhody tvořící budoucí nadzemní lodyhy. Z bočních oček vyrůstají podzemní oddenky(šnobl, J. a kolektiv, CZU, 2014). Kořenový systém je u chmele mohutný. Z babky vyrůstají kůlové kořeny, silně se větvící a zasahující do spodních vrstev půdy. Představují základní kořenový systém této rostliny, který umožňuje proudění rostlinných šťáv a také ukládání zásobních látek. Z bočních částí babky vyrůstají postranní kořeny. Výrazně se podílí na zásobování rostliny minerálními živinami. Z podzemní části lodyhy vyrůstají krátké kořeny umožňující zejména příjem vody z nejvrchnějších vrstev půdy (ŠNOBL, J. a kolektiv, CZU, 2014). Nadzemní část zahrnuje révu, révové listy, pazochy, květenství a šištice (ŠNOBL, J. a kolektiv, CZU, 2014). Réva tvoří základ nadzemní části rostliny. Z révy vyrůstají příchytné háčky zvané trichomy, umožňující zachycení révy na chmelovodech. Tvar révových listů se mění v průběhu růstu. Mladé listy jsou srdčité, starší trojlaločné. Pazochy jsou postranní větévky révy vyrůstající párovitě z nodu (ŠNOBL, J. a kolektiv, CZU, 2014). Květenství samičích rostlin tvoří lata. Na krátkých stopkách jsou jednotlivé kvítky. Květenství samičí rostliny obsahuje pět korunních plátků, pět tyčinek a prašníky, ve kterých se vytváří jemný žlutý pyl. Na korunních plátcích se vytvářejí také lupulinové žlázky. Samičí květenství tvoří paličky zakryté v šupinkách listů. Jedná se o šišticové květenství. Z tohoto květenství se postupně vytváří chmelová šištice hlávka. Tvar chmelových šištic je různorodý. Může být vejčitého, kulatého, kuželovitého, válcovitého nebo jiného tvaru. Barva chmelové šištice je obvykle zelená. Základní osu chmelové hlávky tvoří článkované vřeténko. Vřeténko bývá slabě ochmýřené. Je velmi důležitých jakostním ukazatelem. Vedle pravidelnosti jeho stavby, úhlu zalomení článků, je velký důraz kladen na jemnost jeho stavby (ŠNOBL, J. a kolektiv, CZU, 2014). 18

3.7 Složení chmelových šištic Chemické látky z chmele mají značný význam nejenom v pivovarnictví, ale také jako zdroj biologicky aktivních látek. Chmelové polyfenoly mají velký potenciál pro budoucí nové antioxidanty pro různé potraviny a farmaceutické přípravky. Množství látek z rostlin a jejich aktivity se mohou lišit v závislosti na zpracování po sklizni a také způsobu úpravy. (KOWALCZYK, 2013). V chmelové šištici se nachází tyto skupiny látek: - Voda obsah 78-82%, v suchých šišticích pak 10,5 12%. - Chmelové pryskyřice neboli hořké látky jsou nejvýznamnější složkou u chmele, obsah 3-12%. (ŠNOBL, 2007). Jsou to především humulony a lupulony neboli alfa a beta kyseliny, které mají terapeutické účinky. Časem se rozkládají a jejich objem kolísá dle druhu. Jsou odbourávány při výrobě chmelových extraktů (SCHRAMM, 2011). - Chmelové třísloviny příznivě působí na stabilitu hořkosti a charakteristickou chuť piva, 4 4,5%. (ŠNOBL, 2007). Je známo, že podporují účinky éterických olejů. Jsou účinné při zanícení a působí také jako lehce dezinfekční prostředky. Některé z tříslovin umožňují chmele působit na rozšíření cév (SCHRAMM, 2011). - Chmelové silice chmelovým šišticím dávají typickou vůni. Obsah u českých chmelů činí 0,2 0,8% (ŠNOBL, 2007). Vytváří charakteristickou vůni rostliny. Jde o směs organických sloučenin. Jsou citlivé na světlo a vzduch. Dají se rozpouštět jen v alkoholu a rozpouštědlech jako glycerin, benzin a éter. Při zahřátí se ve vzduchu rozpouštějí. Chmelové silice je v chmelových šišticích obsažen v malém procentuálním množství (SCHRAMM, 2011). - Polyfenolické látky (2-6%) - Vosky a lipidy (1-3%) - Dusíkaté látky (12-15%) - Sacharidické látky - celulózy (40-50%) 19

- Minerální látky (6-8%) (ČEPIČKA, 2000). Flavonoidy Jde o rostlinná barviva (žlutá, červená až modrá), z nichž některá se nacházejí ve všech rostlinách. Jméno je odvozeno z latinského flavus= žlutá. Rostlina je přijme spolu se živinami a ony v ní působí jako ochranné látky. Přisuzuje se jim také vliv na játra a srdce a oceňuje se jejich vliv na uvolňování křečí a inhibici zánětů. Vedle těchto látek obsahuje chmel i další látky, jejichž vliv ještě nebyl více vnímán a užíván jako léčivý prostředek (SCHRAMM, 2011). Chmelové pryskyřice, třísloviny a silice tvoří nejdůležitější složky chmele. Chmelové pryskyřice se dělí je na měkké a tvrdé pryskyřice. Měkké pryskyřice obsahují: - alfa hořké kyseliny (humulony) - beta hořké kyseliny (lupulony) - nespecifické měkké pryskyřice (resupony). Hlavní složkou alfa hořkých kyselin je humulon, kohumulon a adhumulon. Poměr těchto složek je dán geneticky. Pro český chmel je obvyklý poměr 80:10:10. U beta hořkých kyselin je hlavní složkou lupulon, kolupulon a adlupulon. Jejich poměr je 60:20:20 (ZIMOLKA a kol., 2008). Kvalita chmelových šištic závisí na odrůdě, ročníku a také způsobu posklizňové úpravy (ČEPIČKA, 2000). 3.8 Pěstitelské požadavky chmele Základním klimatickým faktorem pro pěstování chmele je dostatek světla, srážek, ideální půda a poloha chmelnic. Požadavkům chmele nejlépe vyhovují pozemky rovinné, mírně jižní, jihovýchodní a jihozápadní sklony (VENT, 1968). Chmel je jednou z nejnáročnějších plodin co se týče požadavku na živiny (ZIMOLKA, 2008). Kromě všech makroelementů vyžaduje chmel i některé mikroelementy, především železo, hořčík, draslík, mangan, měď, zinek, molybden a bór. Nedostatečný nebo i nadměrný příjem těchto mikroelementů působí nepříznivě na růst rostliny (ŠPALDON, 1968). 20

3.9 Odrůdy chmele Odrůdy chmele se rozdělují do čtyř skupin na základě obsahu alfa kyselin: - jemný aromatický chmel, jejichž obsah alfa hořký kyselin se pohybuje v rozmezí 2,5 4,5%, hlavní zástupce je Žatecký poloraný červeňák - aromatický chmel, jejichž obsah alfa hořký kyselin se pohybuje do 7,5%, hlavní zástupce je Sládek - hořký chmel, jejichž obsah alfa hořký kyselin se pohybuje do 10%, hlavními zástupci jsou Bor a Premiant - vysokoobsažný chmel, jejichž obsah alfa hořký kyselin se pohybuje nad 10%, hlavní zástupce je Agnus (PETERKOVÁ, 2010). Mezi naše odrůdy, které kdysi bývaly světovou špičkou patří Blato, Blšanka, Lučan, Osvaldův klon 31, 72, 114; Podlešák, Siřen, Zlatan. Dosahovaly však poměrně nízkého výnosy a také měly nízký obsah alfa hořkých kyselin. Z tohoto důvody byly zahájeny šlechtitelské práce metodou hybridizace (ZIMOLKA, 2008). 3.10 Požadavky na kvalitu Požadavky na kvalitu chmelových šištic se řídí platnými ISO normami (KROFTA, 2008). Pro uvádění chmelových šištic na trh platí tyto požadavky: a) vlhkost obsah vody do 12% b)listy a stopky části listů z úponků, stopky listů nebo šišitc; za stopky se považují stopky šišitc dlouhé nejméně 2,5 cm, do 6% c)chmelový odpad malé částečky tmavě zelené až černé barvy vzniklé při strojové sklizni, které obvykle nepocházejí z šištice; částečky jiných odrůd chmele než jsou odrůd, pro které se vydají ověřovací listiny původu, mohou představovat až 2 % hmotnosti, maximálně však 3% d) obsah pecek zralé plody šištic, do 2% Z každé jednotlivé dodávky chmele je u pěstitele odebrán průměrný vzorek. Jeho kvalita se posuzuje mechanickým a chemickým rozborem a také subjektivním hodnocením. Základní parametry chmele určuje ke zpracování a prodeji Tržní řád chmele. Tržní řád chmele je smlouva mezi Svazem pěstitelů chmel v České republice 21

a Unií obchodníků a zpracovatelů chmele, kterou se řídí veškerý nákup chmele v České republice (KROFTA, 2008). Tab. 6: Kvalitativní parametry chmele stanovené Tržním řádem chmele v České republice z roku 2002 Jakostní znak Standartní jakost Konduktometrická hodnota 2,6 % a více Žatecký raný červeňák 4,0 % a více Sládek 6,5 % a více Bor 7,0 % a více Premiant Rozplevení do 30 % Otluky do 15 % Poškození škůdci a chorobami do 15 % (nepřipouští se zbytky mšice) Barva šištic zlato až žlutozelená Barva lupulinu světle žlutá až žlutá, lesklá Biologický vzrůst šištic Šištice dobře vzrostlé, vyrovnané, vyzrálé Vlhkost do 12 % Chmelové příměsi do 3 % Cizí příměsi bez cizích příměsí (KROFTA, 2008) 3.11 Chmel jako léčivý prostředek Chmelové hlávky jsou jako oficinální léčivá droga uvedeny v Evropském a Českém lékopisu. Využívají s chmelové šištice, které jsou popsány v lékopisech jako suché plodenství samičích rostlin s lupulinem. Chmelové šištice se využívají jako léčený prostředek zejména při poruchách duševních stavů jako neklid, pocit úzkosti a poruchy spánku. Doporučené dávkování je 0,5 g drogy (chmelových hlávek) ve formě nálevu či odvaru. SCHRAMM, 2011 uvádí, že chmel dosud obsahuje řadu látek, které nebyly identifikovány a na jejich použití bylo provedeno jen málo klinických studií. V publikaci Léčení chmelem SCHRAMM, 2011 se uvádí, že chmel se dá použít pro přípravu čaje. 22

Chmelový čaj se využívá při nevolnostech, žaludečních a střevních potížích, při problémech s nervy a stavy neklidu. Abychom dosáhli tíženého výsledku, je třeba si dát pozor na několik věcí. Měli bychom se řídit podle uvedeného dávkování. Důležitá je spíše pravidelnost užívání. Čaj se pije většinou třikrát denně. U dětí se množství bylin snižuje dle věku. Užívání čaje má zároveň tu výhodu, že stále přijímáme množství tekutiny. Zbylou denní doporučenou dávku tekutin pak můžeme doplnit minerálními vodami. Je však potřeba vyhnout se pití kávy, černému čaji, alkoholu, sladkým limonádám a džusům. U čaje z chmele je však důležité, nechat ho louhovat v zakryté nádobě, aby se účinné látky nevypařily předčasně. Čaj se nejprve musí spařit horkou vodou. Nedoporučují se žádné kovové nádoby a síta. U většiny čajů jde o kombinaci bylin. Například kozlík, který zesiluje účinky chmele. Dá se ale také koupit jedno druhový čaj z chmelových šištic. Bylinné čaje neuklidňují hned. Musí se proto užívat určitou dobu. Nepsaným pravidlem je užívání čaje do té doby, než zmizí vzniklé potíže, a pak ještě jednou tak dlouho. Léčivé byliny můžeme koupit v lékárnách, drogeriích a bio obchodech. Můžete je však i sami sbírat nebo koupit od bylináře. Chmel je vhodný především při potížích s poruchami spánku. Je třeba si uvědomit, že chmel není žádný uspávací prostředek. Jedná se o velmi jemné sedativum. Používání chmelových extraktů urychluje léčbu, při které se můžeme spolehnout, že nám ve dne umožní být výkonnými lidmi. Chmel nepůsobí jen na náš noční klid, ale působí i přes den jako lehké sedativum při stavech nervozity. Pokud každou noc nemůžete usnout nebo se během noci neustále budíte, potom je důležité zkusit najít příčinu. Nejprve nejlépe bez léků. K tomu je často zapotřebí změnit životní styl. Například změnit spánkový režim a režim volného času. Až poté přichází na řadu užívání léků. První zkuste léčivé byliny, které neovlivňují spánek a nevedou k závislosti na návyku (SCHRAMM, 2011). Chmel se využívá také v aromaterapii, jde o lidové využití, kdy se polštář naplní chmelem pro lepší usínání a navození spánku. Dnes jsou chmelové polštářky k dostání v lékárnách, bio obchodech. Jedná se o tzv. Hallertaurský polštářek, které je patentován. Obsah polštářku tvoří pěstitelky kontrolovaný chmel s certifikátem, analýzou a dokumentací (SCHRAMM, 2011). SCHRAMM, 2011 mimo jiné doporučuje také chmelovou kúru. Jejíž součástí je peeling pomocí směsí, jejíž součástí je mláto, mořská sůl a chmelová silice. 23

SCHRAMM, 2011 dále mimo jiné uvádí, že chmel je použitelný také jako homeopatikum ve formě kapek, kuliček nebo vpichů. Dávkování a způsob použití se řídí podle toho, jak nemoc probíhá. 3.12 Antioxidanty 3.12.1 Obecné informace Kyslík, prvek, na kterém závisí náš život. Kulaté částečky v buněčné cytoplazmě zvané mitochondrie, využívají kyslík k tvorbě energie. Kyslík má tak silnou reakci, že může porušit fungování buněk a poškodit mechanismy. Radikály kyslíku nesou vinu na těchto škodlivých vlivech (ORTEMBERGOVÁ, 2002). 3.12.2 Volné radikály Volné radikály poškozují rozmnožování buněk a oslabují imunitní systém. Vznikají zejména při maximálních tělesných zátěžích. Existují však faktory, které svým toxickým působením působí i na tvorbu volných radikálů. Jsou to například stresové situace, pylové nebo toxické znečištění vzduchu, kouření, alkohol, uzené maso (MINDELL, 2004). Volné radikály jsou zlomky molekul, kterým chybí jeden elektron. Proto potřebují nalézt jiný elektron. Jednoduše si násilně připojí jeden elektron z nejbližšího možného zdroje. Tento zdroj poté poškodí. V organismu se nacházejí běžně. Mohou se vytvořit samostatně. Příčinou jejich vzniku může být znečištění vzduch, jako je ozon, oxid dusnatý nebo sluneční záření. Při útocích volných radikálů na buňky se vytvářejí chemické sloučeniny, peroxidy, které zapříčiňují vzniku různých závažných onemocnění. Jedná se o aterosklerózu, oční zákal, Alzheimerovy chorobu, rakovinu, Parkinsonovu nemoci. Vedou také k předčasnému stárnutí organismu. Je třeba zdůraznit, že volné radikály nemají vždy pouze záporné účinky. Náš organismus si je denně vytváří. Jde o jakousi bariéru, při boji proti chemických reakcím v chodu metabolismu nebo při využití kyslíku k tvorbě energie. Právě tímto plní důležitou úlohu při správném fungování našeho organismu. Problém nastává, pokud se jich v těle vytvoří nadbytek. Za příčinou jejich vzniku se považuje zamoření ovzduší, toxické chemické sloučeniny, závislost na lécích, fyzický a psychický stres, tabák, vystavování organismu různým druhům záření, nevhodná skladba stravy, přílišné vystavování slunečním paprskům (ORTEMBERGOVÁ, 2002). Pokud se v těle nahromadí více volných radikálů, než antioxidantům nastává oxidační stres (KUČERA, 2009). Existují 24

pomocníci, kteří proti volným radikálům bojují. Jde o enzymatické látky, které volné radikály oslabují, neutralizují nebo detoxikují. Nazýváme je antioxidanty. Antioxidant je schopen poskytnout volnému radikálu elektron, aniž by se sám poškodil. Potíže nastávají v případě, kdy nemá organismus dostatečné množství antioxidantů. Je-li hladina antioxidantů v organismu příliš nízká, náš obranný systém je oslabený. Proto je nutné enzymům pomoci, a to tím, že organismu dodáme antioxidanty ve formě potravin nebo potravinových doplňků (ORTEMBERGOVÁ, 2002). Jedná se o skupinu látek mezi než patří enzymy, aminokyseliny, vitamíny a minerály (MINDELL, 2004).V současné době existuje více než 6000 antioxidantů (BULKOVÁ, 2011). 3.12.3 Oxidační stres Oxidační stres jedná se o zvýšení hladiny volných radikálů v buňkách. Již zmíněný oxidační stres poškozuje mitochondrie, buněčné membrány, DNA, bílkoviny, tuky. Toto buněčné poškození může vyvolat buněčnou smrt (KUČERA, 2009). 3.12.4 Význam antioxidantů Antioxidanty zpomalují stárnutí, snižují hladinu cholesterolu, snižují riziko vzniku nádorů, potlačují růst zhoubných nádorů, pomáhají při detoxikaci protirakovinnými léky, chrání zrak před degenerativními pochody, tlumí následky kouření, chrání před plicními chorobami, pomáhají při znečištění vzduchu prachem, kouřem a pylem (MINDELL, 2004). Antioxidační ochrana organismu je úzce spjatá s tvorbou volných radikálů. Představuje složitý komplex mechanismů, které fungují ve vzájemné souhře, a navzájem se doplňují. Mezi volnými radikály a antioxidanty musí být tedy rovnováha, protože i přebytek antioxidantů má negativní účinky na organismus a vede také k celkové únavě a zejména ke svalové slabosti (HABÁNOVÁ, 2011). 3.12.5 Druhy antioxidantů K nejvýznamnějším přírodním antioxidantům patří kataláza, koenzym Q 10, glutation, melatonin, vitamin A, alfa a beta karoten, vitamin C, vitamin E, kyselina lipoová, selen a zinek. Čím je věk vyšší, tím méně antioxidantů se v těle nachází. Proto je třeba konzumovat potraviny bohaté na antioxidanty. Mezi ně patří například výtažek z jinanu dvojlaločného (ginkgo biloba) a z jader z hroznů, zelený čaj, isoflavony, lutein, lykopen (MINDELL, 2004). 25

3.12.6 Správné dávkování Pokud přijímáme antioxidanty v potravě, často tato dávka není dostačují pro lidský organismus. Obzvláště při zvýšené únavě, vyčerpání a v průběhu různých onemocnění. Například kuřáci potřebují třikrát vyšší dávky antioxidantů. Zvýšit svou dávku antioxidantů by měli zejména lidé, kteří často konzumují vysoce zmrazenou potravu, maso zpracované delším uzením, kteří se extenzivně opalují a nebo byli vystaveni rentgenovým paprsků. Proto je třeba zvýšit příjem potravin bohatých na antioxidanty. Není důležité o jaký druh potravin se jedná, ale spíše o způsob přípravy. Například vařená mrkev poskytuje více beta karotenu než syrová (MINDELL, 2004.) 3.12.7 Účinky antioxidantů Antioxidanty zpomalují stárnutí, snižují hladinu cholesterolu, snižují riziko vzniku nádorů, potlačují růst zhoubných nádorů, pomáhají při detoxikaci protirakovinnými léky, chrání zrak před degenerativními pochody, tlumí následky kouření, chrání před plicními chorobami, pomáhají při znečištění vzduchu prachem, kouřem a pylem (MINDELL, 2004). 3.13 Vitamin E 3.13.1 Historie Vitamín E, který byl objeven lékařem specializující se na embryologii Herbert McLeanEvans a svou asistentkou Katherine ScottBishop v roce 1922 na Kalifornské univerzitě v Berkeley při pokusech na krysách. Krysy byly krmeny speciální dietou a tím pádem nedokázaly donosit plod. Po mnoha výzkumech Evans přišel na to, že krysám něco v potravě chybí. Přidat jim proto do potravy salát a naklíčená semena. Pak se samičkám narodila zdravá mláďata. Neznámou látkou obsaženou v této potravě nazvali faktor X. Byl obsažen v naklíčeném semínku (PAPAS, 1999). Faktor X byl později přejmenován na vitamín E, protože objev vitaminu E těsně následoval po objevu vitamínu D (PAPAS, 2001). Sterilitu u krys sledovat také doktor BennettSure na Univerzitě v Arkansasu, který navrhl pojmenování vitamínu o rok dříve. Poprvé byl vitamín E získán z oleje pšeničných klíčů. Získal ho právě Evans a Emerson.V roce 1938 Fernholt, který s Evansem spolupracoval stanovil kompletní chemickou strukturu vitamínu E (PAPAS, 1999). 26

3.13.2 Antioxidační složky stravy Antioxidační složky stravy, které byly uvedeny do popředí lékařských a nutričních věd, protože významně dopomohli při pochopení oxidačního stresu a také díky kontrole mnoha chronických chorob. Ze všech antioxidantů je vitaminu E přisuzován největší zájem z důvodu jeho dostupnosti, silného marketingového potenciálu, vlivu na zdraví, a hraje také ústřední úlohu při prevenci oxidace na buněčné úrovni (EITENMILLER, 2004). 3.13.3 Obecné informace Vitamin E patří mezi skupinu osmi izomerů, z nichž biologicky nejúčinnější je alfa tokoferol. Je antioxidační látkou membrán (ŠTÍPEK a kol., 2000). Skupina osmi izomerů, které se označují řeckou abecedou. Vitamin E rozpustný v tucích. V těle je uložen v játrech, ve svalech, varlatech, děloze, krvi a nadledvinkách. Podporuje činnost vitaminu A. (MINDELL, 2004). 3.13.4 Přírodní Vitamin E Přírodní zdroj vitaminu E jsou obilné klíčky, sójové boby, rostlinné oleje, ořechy, růžičková kapusta, listová zelenina, špenát, obilniny, luštěniny a vejce (MINDELL, 2004). 3.13.5 Syntetický Vitamin E Vitamin E je k dostání ve formě tobolek naplněné nebo tablety v suché formě. Přírodní vitamin E je dvakrát silnější než synteticky vyrobený. Velmi vhodné pro osoby staří 40 let. S počtem let se doporučená denní dávka zvyšuje (MINDELL, 2004). 3.13.6 Využitelnost Vitaminu E Výběr správné formy vitaminu E je velmi důležitý. Při konzumaci a vstřebávání je důležitá síla a využitelnost pro náš organismus. Skupinu vitaminu E tvoří osm různých sloučenin. Čtyři tokoferoly a čtyři tokotrienoly. Všechny formu můžete najít v potravinách. U vitaminových doplňků je to však jiné. V prodejnách zdravé výživy, lékárnách nebo supermarketech můžete najít doplňky obsahující pouze alfa tokoferol. Tím pádem přicházíte o výhody, které poskytují ostatní feroly (PAPAS, 2001). 27

3.13.7 Účinky Vitaminu E Usnadňuje užití kyslíku k podávání většího tělesného výkonu, chrání plíce spolu s vitaminem A před vzduchem znečištěným exhaláty, působí preventivně proti rakovině, snižuje riziko vzniku šedého zákalu, snižuje srážlivost a rozpouští krevní sraženiny, odstraňuje únavu, brání vzniku velkých jizev, urychluje hojení spálenin, snižuje krevní tlak, brání vzniku svalových křečí, snižuje riziko vzniku infarktu myokardu a náhlých mozkových příhod, působí preventivně proti Alzheimerově nemoci (MINDELL, 2004). Vitamin E pomáhá obnovovat poškozené membrány, snižuje opotřebování nervových tkání a zabraňuje většímu hromadění krevních destiček, tvoření krevních sraženin. Pomáhá rozšiřovat cévy. Slouží také jako prevence proti oslabování imunitního systému (ORTEMBERGOVÁ, 2002). 3.13.8 Doporučená denní dávka Potřebná denní dávka je 8-10mg. Bohužel se v těle udrží jen krátkou dobu. Asi 60-70% přijatého vitaminu se však vyloučí stolicí. Doporučuje se zvýšit denní dávku vitaminu E, pokud pijete chlorovanou vodu, pokud jste těhotná žena, kojící matka, pokud užíváte antikoncepční tablety, také v menopauze (MINDELL, 2004). 28

4 MATERIÁL A METODIKA Práce byla rozdělena na dvě části, V první části se stanovoval obsah vitaminu E v chmelových šišticích. V druhé části byl plněn cíl práce, kde se prováděl průzkum trhu z hlediska přípravků, které obsahují chmelové šištice a jsou doporučeny k užívání jako potravní doplňky. Dalším cílem bylo provést průzkum trhu z hlediska přípravků a potravních doplňků, které obsahují vitamin E. 4.1 Vitamin E Zmýdelnění Vzorek chmelových hlávek byl namlet na laboratorním mlýnku. Byly odváženy 2 g vzorku, ke kterému se přidalo 100 mg kyseliny askorbové a 50 ml ethanolu. Poté se vzorek třepal 1 minutu na třepačce a po 10 minutách stání ve tmě bylo přidáno 10ml 50 % hydroxidu draselného. Takto připravený vzorek se nechal stát přes noc v temnu v dusíkové atmosféře při laboratorní teplotě, aby došlo ke zmýdelnění. Extrakce Zmýdelněný vzorek byl přelit do dělící nálevky, baňka byla vypláchnuta 100 ml vody. Extrakce byla provedena 3 x 50 ml diethyletheru. Spojené etherové fáze byly promyty vodou do neutrální reakce tak, že etherové fáze byla přidávána voda (3 x 100 ml) a opatrně protřepána, aby se nevytvořila emulze. Promytá etherová fáze byla vysušena bezbodovým síranem sodným. Rozpouštědlo bylo odpařeno do sucha na vakuové odparce a odparek byl okamžitě převeden 4 ml metanolu do vialky. Analytika Chromatografické analýzy byly provedeny na HPLC Ultimate 3000 (Dionex, USA). Systém je vybaven kvartérním gradientovým čerpadlem s integrovaným vakuovým degasserem, autosamplerem s nástřikovým blokem Rheodyne, programovatelným termostatem kolon a dvěma programovatelnými detektory, diode-array detektorem a za ním on-line připojeným čtyřkanálovým fluorescenčním detektorem. Ke sběru a vyhodnocení dat byl použit software Chromeleon. Analýzy byly provedeny na koloně Ascentis Express RP-Amide o rozměrech 150 x 3 mm s velikostí částic 2,7 µm, mobilní fází byl 100 % acetonitril při průtoku 0,750 ml/min. Teplota kolony byla 30 C, objem nástřiku 1 µl a detekce pro tokoferoly a tokotrienoly fluorescenční s λ ex 290 a λ em 330 nm. 29

Pro hodnocení výsledků byl využit statistický program StatSoft, Inc. (2011). STATISTICA (data analysis software system), version 10. www.statsoft.com. Výsledky byly vyhodnoceny vícefaktorovou analýzou variace s následným testováním rozdílů průměrným hodnot LSD testem. 4.2 Průzkum trhu Průzkum trhu byl proveden: 1. V lékárnách a na základě jejich nabídky na webových stránkách byl sestaven přehled o přípravcích, které obsahují chmel a jsou různým způsobem doporučovány k užití člověkem. Postupně byl zjišťován způsob balení a doporučená cena pro uplatnění na trhu. Lékárna u Viktorie Lékárna Lloyds Dr. MAX lékárna Lékárna u Rubínu Lékárna Hradební Lékárna u Lucie Stanclova lékárna 2. Na webových stránkách byla zjišťována nabídka přípravků s vitaminem E, a chmele u kterých byl postupně zjišťován způsob balení a doporučená cena pro uplatnění na trhu. www.arixhop.cz www.lekarna.cz www.lekarna-doma.cz www.gigalekarna.cz www.pilulka.cz www.aaaleky.cz Výsledky byly zpracovány do tabulek, vyhodnoceny pomocí statistického programu Statistica. 30

5 VÝSLEDKY A DISKUSE 5.1 Výsledky stanovení aktivity vitaminem E a jeho izomerů Tab 7: Analýzy variance pro obsah izomerů tokoferolů a aktivity vitaminu E ze vzorků odrůd Premiant a Sládek ve sklizňovém roce 2013 Zdroj proměnlivosti n- 1 Alfa tokoferol Delta tokoferol Beta Gama tokoferol tokoferol PČ Aktivita Vit. E celkové tokoly 9246,5** 19810,2* Odrůda 1 8196,6*** 10,5*** 8,9*** 1934,8*** * ** Vzorek 7 62,7** 0,3* 0,1 138,5*** 72,4** 297,7*** Odrůda*Vzorek 7 27,9 0,5** 0,3** 180,3*** 19,7 135,8* Chyba 16 14,0 0,1 0,1 20,7 14,3 41,8 Pozn.: * - p 0,05; ** - p 0,01; *** - p 0,001; PČ = průměrný čtverec, T-tokoferol; aktivita vitaminu E, obsah tokolů a jednotlivýh izomerů v mg.kg -1 Z tabulky analýzy variance pro obsah izomerů tokoferolů a aktivity vitaminu E pro sledované odrůdy Premiant a Sládek vyplývá, že odrůda měla statisticky velmi vysoce průkazný vliv na tyto izomery. Mezi jednotlivými vzorky byl u alfa tokoferolu zjištěn vysoce průkazný vliv. Na izomer delta tokoferol měly vzorky statisticky průkazný vliv. Gama tokoferol byl oproti ostatním velmi vysoce statisticky ovlivňován podobně jako celkový obsah tokolů. Rozdíly mezi jednotlivými vzorky měly vysoce průkazný vliv na celkovou aktivitu vitaminu E. Interakce výše uvedených faktorů velmi vysoce průkazně ovlivňovala obsah gama tokoferolů. Vysoce průkazně ovlivňovala delta a beta tokoferoly a průkazný vliv byl zjištěn na celkových obsah tokolů. Tab 8: Průměrné hodnoty obsahu jednotlivých izomerů tokoferolů a aktivity vitaminu E v chmelových šišticích ze vzorků odrůd Premiant a Sládek ve sklizňovém roce 2013 Odrůda Vzorek Alfa Delta Beta Gama Vitamin E celkové tokoferol tokoferol tokoferol tokoferol (mg.kg - ) tokoly 1 113,3 b 2,9 cd 3,0 cde 39,5 cde 118,4 b 158,7 cd 2 116,3 bc 3,4 de 3,3 ef 43,9 de 122,0 bc 166,9 de 3 117,7 bc 2,3 abc 2,6 bc 29,7 b 121,7 b 152,3 c Premiant 4 113,3 b 3,9 e 3,5 ef 44,6 de 119,3 b 165,4 cde 5 129,7 d 3,8 e 3,7 f 43,5 de 135,6 d 180,7 f 6 124,0 cd 3,3 de 3,2 de 46,9 e 129,9 cd 177,3 ef 7 114,2 b 2,9 bcd 3,2 de 35,1 bcd 119,0 b 155,3 cd 8 113,9 b 3,3 de 3,2 de 41,2 cde 119,4 b 161,6 cd Sládek 1 87,1 a 1,9 a 1,8 a 14,6 a 89,3 a 105,4 a 31

2 87,1 a 1,9 a 1,8 a 14,6 a 89,3 a 105,4 a 3 81,1 a 2,6 bc 2,7 cd 38,2 bcde 86,0 a 124,5 b 4 86,2 a 1,7 a 2,1 a 14,6 a 88,5 a 104,6 a 5 88,7 a 2,2 ab 2,1 ab 32,5 bc 92,9 a 125,6 b 6 88,7 a 2,2 ab 2,1 ab 32,5 bc 92,9 a 125,6 b 7 86,2 a 1,7 a 2,1 a 14,6 a 88,5 a 104,6 a 8 81,1 a 2,6 bc 2,7 cd 38,2 bcde 86,0 a 124,5 b Pozn.: Průměrné hodnoty označené odlišnými písmeny ve sloupcích se od sebe statisticky významně liší při P=0,05 Z tabulky následného testování bylo zjištěno, že obsah alfa tokoferolů byl statisticky průkazně vyšší ve vzorcích odrůdy Premiant oproti vzorkům odrůdy Sládek. Nejvyšší obsah alfa tokoferolů byl zjištěn ve vzorku číslo 5 odrůdy Premiant (129,7 mg.kg -1 ). Tento vzorek se však statisticky významně nelišil od vzorku číslo 6 stejné odrůdy (124,0 mg.kg -1 ). Obsah alfa tokoferolů u odrůdy Sládek mezi jednotlivými vzorky nevykazoval statisticky významné rozdíly (81,1 88,7 mg.kg -1 ). Obsah delta tokoferolů byl zjištěn nejvyšší ve vzorcích odrůdy Premiant. Nejvyšší obsah delta tokoferolů měl vzorek číslo 4 (3,9 mg.kg -1 ) a vzorek číslo 5 odrůdy Premiant (3,8 mg.kg -1 ). Mezi těmito vzorky nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly, avšak významně se nelišily ani od vzorků číslo 2 (3,4 mg.kg -1 ), vzorku číslo 6 a 8 (3,3 mg.kg -1 ). Ve vzorcích odrůdy Sládek byl zjištěn nejvyšší obsah delta tokoferolů u vzorku číslo 3 a 8 (2,6 mg.kg -1 ). Nejnižší obsah delta tokoferolů byl zjištěn u vzorků 4 a 7 (1,7 mg.kg -1 ), které se však statisticky významně nelišily od vzorků číslo 1 a 2 (1,9 mg.kg -1 ). Obsah beta tokoferolů byl stejně tak jako u předchozích izomerů zjištěn statisticky významně vyšší ve vzorcích odrůdy Premiant oproti odrůdě Sládek. Nejvyšší obsah beta tokoferolů u odrůdy Premiant byl zjištěn ve vzorcích číslo 5 (3,7 mg.kg -1 ), tyto vzorky se však statisticky významně nelišily od vzorků číslo 2 a 4 (3,3 a 3,5 mg.kg -1 ). Ve vzorcích odrůdy Sládek byl zjištěn nejvyšší obsah beta tokoferolů ve vzorcích číslo 3 a 8 (2,7 mg.kg -1 ), oproti tomu nejnižší obsah beta tokoferolů byl zjištěn ve vzorcích číslo 1a 2 (1,8 mg.kg -1 ). Druhým nejvýznamnějším izomerem podle zjištěných výsledků byl gama tokoferol, jehož obsah byl nejvyšší ve vzorcích číslo 5 odrůdy Premiant (46,9 mg.kg -1 ), tyto se však statisticky významně nelišily od vzorků číslo 2, 4 a 5 (43,9, 44,6 a 43,5 mg.kg -1 ). Tyto vzorky se však statisticky významně nelišily ani od vzorků odrůdy Premiant číslo 1 a 8 (39,5 a 41,2 mg.kg -1 ), ale také od vzorků odrůdy Sládek číslo 3 a 8 (38,2 mg.kg -1 ). 32

Z výše uvedených výsledků vyplývá, že nejvyšší aktivita vitaminu E a obsah celkových tokolů byl zjištěn u odrůdy Premiant ve vzorcích číslo 5 (180,7 mg.kg -1 ), které se statisticky významně nelišily od odrůdy Premiant číslo 6 (177,3 mg.kg -1 ). 150 140 130 α-tokoferol 120 110 100 90 80 70 60 1 2 3 4 5 6 7 8 Vzorek Odrůda Premiant Odrůda Sládek Graf č.3: Průměrné hodnoty obsahu α-tokoferolu v chmelových šišticích odrůdy Premiant a Sládek ve sklizňovém roce 2013 Graf číslo 3 znázorňuje odrůdové rozdíly v obsahu alfa tokoferolů z chmelových šištic, z čehož vyplývá, že odrůda Premiant měla významně vyšší obsah tohoto izomeru u všech sledovaných vzorků. 4,5 4,0 3,5 β-tokoferol 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 1 2 3 4 5 6 7 8 Vzorek Graf č.4: Průměrné hodnoty obsahu β-tokoferolu v chmelových šišticích odrůdy Premiant a Sládek ve sklizňovém roce 2013 33 Odrůda Premiant Odrůda Sládek

Obsah beta tokoferolů znázorňuje graf číslo 4, z kterého vyplývá, že s výjimkou vzorku číslo 3, kde měla vyšší obsah tohoto izomeru odrůda Sládek, odrůda Premiant významně převyšovala. γ-tokoferol 60 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 1 2 3 4 5 6 7 8 Vzorek Graf č. 5: Průměrné hodnoty obsahu γ-tokoferolu v chmelových šišticích odrůdy Premiant a Sládek ve sklizňovém roce 2013 Graf číslo 5 znázorňuje průměrné hodnoty obsahu gama tokoferolu, kde podobně jako u obsahu beta tokoferolu vzorek číslo 3 jako jediný měl vyšší obsah tohoto izomeru u odrůdy Sládek oproti odrůdě Premiant. δ-tokoferol 5,0 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 1 2 3 4 5 6 7 8 Vzorek Graf č. 6: Průměrné hodnoty obsahu δ-tokoferolu v chmelových šišticích odrůdy Premiant a Sládek ve sklizňovém roce 2013 Odrůda Premiant Odrůda Sládek Odrůda Premiant Odrůda Sládek 34

Stejně tak jako u výše sledovaných izomerů v grafu číslo 6 je vidět, že vzorek číslo 3 měl vyšší obsah delta tokoferolů u odrůdy Sládek oproti odrůdě Premiant. Tento graf také znázorňuje, že vzorek číslo 4 odrůdy Sládek měl nejnižší obsah delta tokoferolů, oproti tomu vzorek číslo 4 odrůdy Premiant měl nejvyšší obsah tohoto izomeru. 150 140 Aktivita vitaminu E 130 120 110 100 90 80 70 1 2 3 4 5 6 7 8 Vzorek Graf č.7: Průměrné hodnoty aktivity vitaminu E v chmelových šišticích odrůdy Premiant a Sládek ve sklizňovém roce 2013 Graf číslo 7 znázorňuje významně vyšší aktivitu vitaminu E u odrůdy Premiant, avšak aktivita vitaminu E u odrůdy Sládek nevykazovala významné rozdíly mezi jednotlivými vzorky. Odrůda Premiant Odrůda Sládek 35