Ministerstvo průmyslu a obchodu PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 2006

Ministerstvo průmyslu a obchodu PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 2006 Praha 2007

Zpracovaly: sekce rozvoje odvětví, sekce správní, sekce koncepční, sekce energetiky Externí spolupráce: Ministerstvo zemědělství a výživy a Výzkumný ústav zemědělské ekonomie Redaktor: Lucie Gratiasová, MPO Grafická úprava a sazba: odbor informatiky MPO

Obsah Obsah Seznam použitých zkratek 11 Metodické vysvětlivky 13 Zpracovatelský průmysl D 15 I. Zpracovatelský průmysl 15 I.1. Charakteristika zpracovatelského průmyslu 15 I.2. Struktura zpracovatelského průmyslu podle OKEČ 16 I.3. Struktura zpracovatelského průmyslu podle počtu zaměstnanců 18 I.4. Regionální struktura zpracovatelského průmyslu 19 I.5. Hlavní ekonomické ukazatele 20 I.5.1. Základní produkční charakteristiky 20 I.5.2. Produktivita práce a osobní náklady 23 I.6. Ukazatele výzkumu a vývoje 25 I.7. Zahraniční obchod 27 I.7.1. Vývoj zahraničního obchodu 27 I.7.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 28 I.7.3. Tuzemská spotřeba 29 I.8. Investice 29 I.8.1. Přímé zahraniční investice 30 I.9. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost 32 I.10. Shrnutí a perspektivy 33 Výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků DA 35 1. Výroba potravinářských výrobků a nápojů OKEČ 15 35 1.1. Charakteristika odvětví 35 1.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 36 1.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích 36 1.4. Regionální struktura odvětví 37 1.5. Hlavní ekonomické ukazatele 38 1.5.1. Cenový vývoj 38 1.5.2. Základní produkční charakteristiky 39 1.5.3. Produktivita práce a osobní náklady 41 1.6. Zahraniční obchod 43 1.6.1. Vývoj zahraničního obchodu 43 1.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 44 1.6.3. Tuzemská spotřeba 45 1.7. Investice 46 1.7.1. Přímé zahraniční investice 46 1.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost 47 1.9. Shrnutí a perspektivy odvětví 47 Výroba textilií, textilních a oděvních výrobků DB 49 2. Výroba textilií a textilních výrobků OKEČ 17 49 2.1. Charakteristika odvětví 49 2.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 50 2.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích 50 2.4. Regionální struktura odvětví 51 2.5. Hlavní ekonomické ukazatele 52 2.5.1. Cenový vývoj 52 2.5.2. Základní produkční charakteristiky 52 3

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 2.5.3. Produktivita práce a osobní náklady 55 2.6. Zahraniční obchod 57 2.6.1. Vývoj zahraničního obchodu 57 2.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 58 2.6.3. Tuzemská spotřeba 59 2.7. Investice 60 2.7.1. Přímé zahraniční investice 60 2.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost 61 2.9. Shrnutí a perspektivy odvětví 63 3. Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin OKEČ 18 65 3.1. Charakteristika odvětví 65 3.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 65 3.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích 66 3.4. Regionální struktura odvětví 67 3.5. Hlavní ekonomické ukazatele 68 3.5.1. Cenový vývoj 68 3.5.2. Základní produkční charakteristiky 68 3.5.3. Produktivita práce a osobní náklady 71 3.6. Zahraniční obchod 72 3.6.1. Vývoj zahraničního obchodu 72 3.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 73 3.6.3. Tuzemská spotřeba 75 3.7. Investice 75 3.7.1. Přímé zahraniční investice 76 3.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost 76 3.9. Shrnutí a perspektivy odvětví 78 Výroba usní a výrobků z usní DC 79 4. Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi OKEČ 19 79 4.1. Charakteristika odvětví 79 4.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 79 4.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích 80 4.4. Regionální struktura odvětví 81 4.5. Hlavní ekonomické ukazatele 81 4.5.1. Cenový vývoj 81 4.5.2. Základní produkční charakteristiky 82 4.5.3. Produktivita práce a osobní náklady 83 4.6. Zahraniční obchod 84 4.6.1. Vývoj zahraničního obchodu 84 4.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 86 4.6.3. Tuzemská spotřeba 87 4.7. Investice 88 4.7.1. Přímé zahraniční investice 88 4.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost 88 4.9. Shrnutí a perspektivy odvětví 89 Zpracování dřeva, výroba dřevařských výrobků DD 91 5. Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku OKEČ 20 91 5.1. Charakteristika odvětví 91 5.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 92 5.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích 93 5.4. Regionální struktura odvětví 94 5.5. Hlavní ekonomické ukazatele 95 5.5.1. Cenový vývoj 95 4

Obsah 5.5.2. Základní produkční charakteristiky 95 5.5.3. Produktivita práce a osobní náklady 98 5.6. Zahraniční obchod 100 5.6.1. Vývoj zahraničního obchodu 100 5.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 100 5.6.3. Tuzemská spotřeba 101 5.7. Investice 102 5.7.1. Přímé zahraniční investice 102 5.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost 103 5.9. Shrnutí a perspektivy odvětví 104 Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru; vydavatelství a tisk DE 105 6. Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru OKEČ 21 105 6.1. Charakteristika odvětví 105 6.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 105 6.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích 106 6.4. Regionální struktura odvětví 106 6.5. Hlavní ekonomické ukazatele 107 6.5.1. Cenový vývoj 107 6.5.2. Základní produkční charakteristiky 108 6.5.3. Produktivita práce a osobní náklady 110 6.6. Zahraniční obchod 110 6.6.1. Vývoj zahraničního obchodu 110 6.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 111 6.6.3. Tuzemská spotřeba 112 6.7. Investice 113 6.7.1. Přímé zahraniční investice 113 6.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost 113 6.9. Shrnutí a perspektivy odvětví 114 7. Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů OKEČ 22 116 7.1. Charakteristika odvětví 116 7.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 116 7.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích 117 7.4. Regionální struktura odvětví 117 7.5. Hlavní ekonomické ukazatele 118 7.5.1. Cenový vývoj 118 7.5.2. Základní produkční charakteristiky 119 7.5.3. Produktivita práce a osobní náklady 121 7.6. Zahraniční obchod 122 7.6.1. Vývoj zahraničního obchodu 122 7.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 123 7.6.3. Tuzemská spotřeba 124 7.7. Investice 124 7.7.1. Přímé zahraniční investice 124 7.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost 125 7.9. Shrnutí a perspektivy odvětví 126 Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy DF 127 8. Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy OKEČ 23 127 8.1. Charakteristika odvětví 127 8.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 127 8.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích 128 8.4. Regionální struktura odvětví 129 8.5. Hlavní ekonomické ukazatele 129 8.5.1. Cenový vývoj 129 5

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 8.5.2. Základní produkční charakteristiky 130 8.5.3. Produktivita práce a osobní náklady 132 8.6. Zahraniční obchod 133 8.6.1. Vývoj zahraničního obchodu 133 8.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 134 8.6.3. Tuzemská spotřeba 135 8.7. Investice 136 8.7.1. Přímé zahraniční investice 136 8.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost 137 8.9. Shrnutí a perspektivy odvětví 137 Výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken DG 139 9. Výroba chemických výrobků OKEČ 24 139 9.1. Charakteristika odvětví 139 9.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 139 9.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích 140 9.4. Regionální struktura odvětví 140 9.5.Hlavní ekonomické ukazatele 141 9.5.1. Cenový vývoj 141 9.5.2. Základní produkční charakteristiky 142 9.5.3. Produktivita práce a osobní náklady 144 9.6. Zahraniční obchod 146 9.6.1. Vývoj zahraničního obchodu 146 9.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 147 9.6.3. Tuzemská spotřeba 148 9.7. Investice 149 9.7.1. Přímé zahraniční investice 149 9.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost 150 9.9. Shrnutí a perspektivy odvětví 151 Výroba pryžových a plastových výrobků DH 153 10. Výroba pryžových a plastových výrobků OKEČ 25 153 10.1. Charakteristika odvětví 153 10.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 153 10.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích 154 10.4. Regionální struktura odvětví 155 10.5. Hlavní ekonomické ukazatele 156 10.5.1. Cenový vývoj 156 10.5.2. Základní produkční charakteristiky 156 10.5.3. Produktivita práce a osobní náklady 158 10.6. Zahraniční obchod 159 10.6.1. Vývoj zahraničního obchodu 159 10.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 160 10.6.3. Tuzemská spotřeba 161 10.7. Investice 162 10.7.1. Přímé zahraniční investice 162 10.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost 163 10.9. Shrnutí a perspektivy odvětví 164 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků DI 165 11. Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků OKEČ 26 165 11.1. Charakteristika odvětví 165 11.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 166 11.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích 166 11.4. Regionální struktura odvětví 168 11.5. Hlavní ekonomické ukazatele 168 6

Obsah 11.5.1. Cenový vývoj 168 11.5.2. Základní produkční charakteristiky 169 11.5.3. Produktivita práce a osobní náklady 172 11.6. Zahraniční obchod 173 11.6.1. Vývoj zahraničního obchodu 173 11.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 175 11.6.3. Tuzemská spotřeba 176 11.7. Investice 176 11.7.1. Přímé zahraniční investice 176 11.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost 177 11.9. Shrnutí a perspektivy odvětví 178 Výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků DJ 181 12. Výroba základních kovů a hutních výrobků OKEČ 27 181 12.1. Charakteristika odvětví 181 12.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 182 12.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích 183 12.4. Regionální struktura odvětví 184 12.5. Hlavní ekonomické ukazatele 184 12.5.1. Cenový vývoj 184 12.5.2. Základní produkční charakteristiky 185 12.5.3. Produktivita práce a osobní náklady 189 12.6. Zahraniční obchod 190 12.6.1. Vývoj zahraničního obchodu 190 12.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 191 12.6.3. Tuzemská spotřeba 192 12.7. Investice 193 12.7.1. Přímé zahraniční investice 193 12.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost 194 12.9. Shrnutí a perspektivy odvětví 195 13. Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků OKEČ 28 197 13.1. Charakteristika odvětví 197 13.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 198 13.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích 198 13.4. Regionální struktura odvětví 199 13.5. Hlavní ekonomické ukazatele 200 13.5.1. Cenový vývoj 200 13.5.2. Základní produkční charakteristiky 200 13.5.3. Produktivita práce a osobní náklady 204 13.6. Zahraniční obchod 205 13.6.1. Vývoj zahraničního obchodu 205 13.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 206 13.6.3. Tuzemská spotřeba 207 13.7. Investice 208 13.7.1. Přímé zahraniční investice 208 13.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost 209 13.9. Shrnutí a perspektivy odvětví 209 Výroba a opravy strojů a zařízení DK 211 14. Výroba a opravy strojů a zařízení OKEČ 29 211 14.1. Charakteristika odvětví 211 14.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 212 14.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích 212 14.4. Regionální struktura odvětví 213 14.5. Hlavní ekonomické ukazatele 213 7

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 14.5.1. Cenový vývoj 213 14.5.2. Základní produkční charakteristiky 214 14.5.3. Produktivita práce a osobní náklady 217 14.6. Zahraniční obchod 218 14.6.1. Vývoj zahraničního obchodu 218 14.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 219 14.6.3. Tuzemská spotřeba 220 14.7. Investice 221 14.7.1. Přímé zahraniční investice 221 14.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost 221 14.9. Shrnutí a perspektivy odvětví 222 Výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení DL 223 15. Výroba kancelářských strojů a počítačů OKEČ 30 223 15.1. Charakteristika odvětví 223 15.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 224 15.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích 225 15.4. Regionální struktura odvětví 225 15.5. Hlavní ekonomické ukazatele 226 15.5.1. Základní produkční charakteristiky 226 15.5.2. Produktivita práce a osobní náklady 228 15.6. Zahraniční obchod 229 15.6.1. Vývoj zahraničního obchodu 229 15.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 229 15.6.3. Tuzemská spotřeba 230 15.7. Investice 231 15.7.1. Přímé zahraniční investice 231 15.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost 231 15.9. Shrnutí a perspektivy odvětví 232 16. Výroba elektrických strojů a zařízení OKEČ 31 233 16.1. Charakteristika odvětví 233 16.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 233 16.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích 234 16.4. Regionální struktura odvětví 235 16.5. Hlavní ekonomické ukazatele 235 16.5.1. Cenový vývoj 235 16.5.2. Základní produkční charakteristiky 236 16.5.3. Produktivita práce a osobní náklady 239 16.6. Zahraniční obchod 240 16.6.1. Vývoj zahraničního obchodu 240 16.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 241 16.6.3. Tuzemská spotřeba 242 16.7. Investice 243 16.7.1. Přímé zahraniční investice 243 16.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost 244 16.9. Shrnutí a perspektivy odvětví 244 17. Výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů OKEČ 32 246 17.1. Charakteristika odvětví 246 17.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 246 17.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích 248 17.4. Regionální struktura odvětví 249 17.5. Hlavní ekonomické ukazatele 249 17.5.1. Cenový vývoj 249 17.5.2. Základní produkční charakteristiky 250 8

Obsah 17.5.3. Produktivita práce a osobní náklady 252 17.6. Zahraniční obchod 253 17.6.1. Vývoj zahraničního obchodu 253 17.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 254 17.6.3. Tuzemská spotřeba 254 17.7. Investice 255 17.7.1. Přímé zahraniční investice 255 17.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost 256 17.9. Shrnutí a perspektivy odvětví 258 18. Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů OKEČ 33 259 18.1. Charakteristika odvětví 259 18.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 259 18.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích 260 18.4. Regionální struktura odvětví 261 18.5. Hlavní ekonomické ukazatele 261 18.5.1. Cenový vývoj 261 18.5.2. Základní produkční charakteristiky 262 18.5.3. Produktivita práce a osobní náklady 264 18.6. Zahraniční obchod 265 18.6.1. Vývoj zahraničního obchodu 265 18.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 266 18.6.3. Tuzemská spotřeba 267 18.7. Investice 268 18.7.1. Přímé zahraniční investice 268 18.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost 268 18.9. Shrnutí a perspektivy odvětví 269 Výroba dopravních prostředků DM 271 19. Výroba motorových vozidel, výroba přívěsů a návěsů OKEČ 34 271 19.1. Charakteristika odvětví 271 19.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 272 19.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích 273 19.4. Regionální struktura odvětví 273 19.5. Hlavní ekonomické ukazatele 274 19.5.1. Cenový vývoj 274 19.5.2. Základní produkční charakteristiky 274 19.5.3. Produktivita práce a osobní náklady 276 19.6. Zahraniční obchod 277 19.6.1. Vývoj zahraničního obchodu 277 19.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 278 19.6.3. Tuzemská spotřeba 279 19.7. Investice 280 19.7.1. Přímé zahraniční investice 280 19.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost 281 19.9. Shrnutí a perspektivy odvětví 281 20. Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení OKEČ 35 283 20.1. Charakteristika odvětví 283 20.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 284 20.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích 284 20.4. Regionální struktura odvětví 285 20.5. Hlavní ekonomické ukazatele 285 20.5.1. Cenový vývoj 285 20.5.2. Základní produkční charakteristiky 286 20.5.3. Produktivita práce a osobní náklady 288 9

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 20.6. Zahraniční obchod 289 20.6.1. Vývoj zahraničního obchodu 289 20.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 290 20.6.3. Tuzemská spotřeba 290 20.7. Investice 291 20.7.1. Přímé zahraniční investice 291 20.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost 292 20.9. Shrnutí a perspektivy odvětví 293 Zpracovatelský průmysl DN 295 21. Výroba nábytku; zpracovatelský průmysl jinde neuvedený OKEČ 36 295 21.1. Charakteristika odvětví 295 21.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 296 21.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích 297 21.4. Regionální struktura odvětví 297 21.5. Hlavní ekonomické ukazatele 298 21.5.1. Cenový vývoj 298 21.5.2. Základní produkční charakteristiky 298 21.5.3. Produktivita práce a osobní náklady 301 21.6. Zahraniční obchod 302 21.6.1. Vývoj zahraničního obchodu 302 21.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 304 21.6.3. Tuzemská spotřeba 304 21.7. Investice 305 21.7.1. Přímé zahraniční investice 305 21.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost 306 21.9. Shrnutí a perspektivy odvětví 307 Recyklace druhotných surovin OKEČ 37 309 22. Recyklace druhotných surovin OKEČ 37 309 22.1. Charakteristika odvětví 309 22.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 310 22.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích 310 22.4. Regionální struktura odvětví 311 22.5. Hlavní ekonomické ukazatele 312 22.5.1. Základní produkční charakteristiky 312 22.5.2. Produktivita práce a osobní náklady 314 22.6. Investice 315 21.6.1. Přímé zahraniční investice 315 22.7. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost 316 22.8. Shrnutí a perspektivy odvětví 316 10

Obsah Seznam použitých zkratek a.s. AZS BAT b.c. CEFTA ČMZRB ČNB ČR ČSÚ EIA ES ESVO EU EUR GATT HCCP HDP HIM HI-TECH HS IPPC j.n. MPO NACE OECD OKEČ OPPP PH REACH SEA SEVESO SKP s.r.o. TOK USD VV a S WTO ZP akciová společnost aktivní zušlechťovací styk nejlepší dostupná technika - pojem je zaveden do všech mezinárodních dokumentů, které se zabývají problematikou ochrany životního prostředí běžné ceny Středoevropská dohoda o volném obchodu (Rumunsko, Bulharsko) Českomoravská záruční a rozvojová banka Česká národní banka Česká republika Český statistický úřad posuzování vlivů na životní prostředí na úrovni jednotlivých záměrů Evropské společenství Evropské sdružení volného obchodu Evropská unie Euro the General Agreement on Tariffs and Trade (Dohoda o clech a obchodu) analýza rizik a kritické kontrolní body hrubý domácí produkt hmotný investiční majetek technicky vysoce náročné výrobky Harmonizovaný systém - je široce používaná mezinárodní klasifikace zboží Integrovaná prevence a omezování znečištění jinde neuvedené Ministerstvo průmyslu a obchodu Statistická klasifikace ekonomických činností Evropských společenství Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Odvětvová klasifikace ekonomických činností Operační program podpory podnikání přidaná hodnota (registrace, evaluace a autorizace chemických látek) je zkratka pro novou chemickou politiku Evropské unie. REACH vstoupil v platnost 1. června 2007 a týká se látek vyráběných v EU nebo do ní dovážených v množství větším než 1 tuna ročně proces strategie posuzování vlivů na životní prostředí prevence havárií Standardní klasifikace produkce společnost s ručením omezeným textil, oděvy, kůže Americký dolar vlastní výrobky a služby World Trade Organization - Světová obchodní organizace zpracovatelský průmysl 11

Metodické vysvětlivky Metodické vysvětlivky Produkční charakteristiky zpracovatelského průmyslu za období 2000 až 2006 zahrnují výsledky ekonomické činnosti podnikatelských subjektů, zařazených Českým statistickým úřadem (ČSÚ) do OKEČ 15 až 37. Pro zpracování této publikace byla použita upravená a rozšířená metodika pro výpočet produkčních charakteristik a poměrových ukazatelů zpracovatelského průmyslu, harmonizovaná v maximální míře s definicemi a výpočty používanými ČSÚ. Tato metodika používá shodných definic i obsahového vymezení pojmů jako ČSÚ. Základním datovým zdrojem jsou roční statistické výkazy P 4-01 (fyzické osoby nezapsané do Obchodního rejstříku) a P 5-01 (fyzické a právnické osoby zapsané do Obchodního rejstříku). Zahrnuty jsou všechny podnikatelské subjekty, bez ohledu na právní formu, bez ohledu na počet zaměstnanců a bez ohledu na to, zda jsou či nejsou uvedeny v Obchodním rejstříku. Zdrojem informací o zahraničním obchodu jsou data získávaná celními orgány. Sběr dat zajišťuje Generální ředitelství cel, jejich další zpracování a kontrolu zajišťuje od 1.1.2004 Český statistický úřad. Údaje o dováženém a vyváženém zboží v rámci obchodu se třetími zeměmi jsou uváděny v písemném celním prohlášení na tiskopise Jednotný správní doklad (JSD). Údaje o zboží, které je předmětem obchodu s členskými státy Společenství, předávají zpravodajské jednotky celnímu úřadu na výkazu pro Intrastat s údaji o odeslání zboží nebo přijetí zboží. Výsledky takto vzniklé statistiky zahraničního obchodu jsou publikovány jako celek, tzn. dovoz a vývoz České republiky. Do statistiky obchodu mezi členskými státy se zahrnuje všechno zboží, které má status Společenství a pohybuje se mezi členskými státy, s výjimkou zboží osvobozeného od vykazování. Zbožím Společenství je zboží: úplně získané nebo vyrobené na celním území Společenství, zboží ze zemí a území, které nejsou součástí celního území, propuštěné do volného oběhu, zboží vyrobené nebo získané ze zboží uvedeného dříve. Povinnost vykazovat data pro Intrastat se týká osob, které překročí asimilační práh při přijetí nebo odeslání zboží, o němž je třeba uvádět údaje do výkazů pro Intrastat. Tím se stávají zpravodajskými jednotkami. Povinnost vykazovat data pro Intrastat však nevzniká a zpravodajskou jednotkou se nestává osoba, která nemá povinnost podávat přiznání k DPH (neplátce DPH). Osvobozující práh (asimilační práh) je stanoven pro odeslání zboží v hodnotě přesahující čtyři milióny Kč a pro přijetí zboží v hodnotě přesahující dva milióny Kč. Určuje se z fakturované hodnoty a to nezávisle na sobě, zvlášť pro přijetí a zvlášť pro odeslání zboží Intrastatu. Zahraniční obchod je možné posuzovat z výrobkového nebo z odvětvového pohledu. Posuzování z odvětvového pohledu se pro účely této publikace nepoužívá. Při posuzování z výrobkového pohledu se jedná o zahraniční obchod s výrobky, které jsou v JSD nebo ve výkazu Intrastatu označeny kódem celního sazebníku HS/CN. A podle převodníků mezi HS/CN a SKP zařazeny do příslušného SKP. Tyto údaje zahrnují veškeré dovozy a vývozy těchto výrobků bez ohledu na dovozce resp. vývozce. Z dat získaných celními orgány tříděných podle SKP je možné tedy získat údaje o celkovém zahraničním obchodě s výrobky zpracovatelského průmyslu (SKP 15-37). Dalšími nezbytnými vstupními data jsou data získaná z ročních statistických výkazů. Při posuzování z výrobkového pohledu se vychází z ročních statistických výkazů P2_01, ze kterých lze stanovit výši produkce výrobků a z toho jejich vývoz. Tyto údaje však zahrnují pouze vybrané výrobky a nezahrnují produkci výrobků organizací do 20 pracovníků, kteří nejsou respondenti tohoto statistického zjišťování. Z tohoto důvodu je nutné stanovit metodiku dopočtu produkce výrobků. Popis použitých ukazatelů Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (v b.c.) představují tržby za prodej vlastní hmotné a nehmotné produkce externím odběratelům. Výkony včetně obchodní marže (v b.c.) jsou vypočteny jako součet tržeb (příjmů) za prodej vlastních 13

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU výrobků a služeb, změny stavu vnitropodnikových zásob vlastní výroby a aktivace. V souladu s metodikou užívanou ČSÚ je do výkonů zahrnut i rozdíl mezi tržbami za prodej zboží a náklady vynaloženými na prodané zboží (obchodní marže). V jednoduchém účetnictví jsou do roku 2002 výkony totožné s tržbami za prodej vlastních výrobků a služeb, počínaje rokem 2003 zahrnují i změnu stavu zásob vlastní výroby. Výkonová spotřeba (v b.c.) je součtem nákladů vynaložených na spotřebované nákupy (materiálu, energie a ostatních neskladovatelných dodávek) a na nákup služeb. Počet zaměstnaných osob zahrnuje aktivní podnikatele (pracující majitele firmy) a zaměstnance, kteří jsou kvantifikovaní průměrným evidenčním počtem zaměstnanců (přepočteným). Náklady celkem (v b.c.) jsou časově rozlišené provozní, finanční a mimořádné náklady za sledované období. Obsahují náklady, vynaložené na spotřebované nákupy, na prodané zboží, na služby, osobní náklady, daně a poplatky, jiné provozní náklady, finanční náklady, mimořádné náklady, odpisy, rezervy a opravné položky provozních nákladů, rezerv a finančních nákladů, daně z příjmů za běžnou činnost, z příjmů z mimořádné činnosti, převod podílu na hospodářském výsledku společníkům a převodů provozních a finančních nákladů. U fyzických osob je to součet výdajů na nákup materiálu, zboží, výdajů na mzdy a platby pojistného (sociální a zdravotní pojištění), provozní režie a uzávěrkových úprav výdajů. Osobní náklady (v b.c.) zahrnují veškeré požitky zaměstnanců i osob pracujících na základě dohody o provedení práce nebo dohody o činnosti, včetně nákladů na zákonné i ostatní sociální pojištění. V jednoduchém účetnictví se jedná o součet výdajů na mzdy a platby sociálního a zdravotního pojištění. Účetní přidaná hodnota (v b.c). je rozdílem mezi výkony vč. obchodní marže a výkonovou spotřebou v b.c. Obchodní marže (v b.c.) je rozdílem mezi tržbami za prodej zboží a náklady na něj vynaloženými v b.c. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty (v b.c.) je definována jako poměr účetní přidané hodnoty v b.c. a celkového počtu zaměstnaných osob - přepočteném. Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě včetně obchodní marže, je podíl účetní přidané hodnoty a výkonů vč. obchodní marže, vyjádřeno v b.c. Tuzemská spotřeba výrobků (SKP) vyjadřuje celkové množství výrobků spotřebovaných v tuzemsku a je definována jako součet celkové produkce výrobků a celkového dovozu snížený o celkový vývoz výrobků. Vývoz (SKP) představuje cenu zboží poskytnuté do třetí země na základě rozhodnutí celních orgánů pod kódy celního sazebníku HS/CN, které podle převodníku mezi HS/CN a SKP je zařazeno do SKP 15-36. Cenou zboží se rozumí cena fakturovaná zahraničnímu odběrateli. Odeslání je odeslání zboží vykazovaného v systému Intrastat, které opouští území ČR (včetně navráceného zboží dodavateli). Dovoz (SKP) představuje cenu zboží ze třetí země dopraveného do ČR na základě rozhodnutí celních orgánů do pod kódy celního sazebníku HS/CN, které podle převodníku mezi HS/CN a SKP je zařazeno do SKP 15-36. Cenou zboží se rozumí cena fakturovaná zahraničním dodavatelem. Přijetí je přijetí zboží vykazovaného v systému Intrastat, které vstupuje na území ČR (včetně vráceného zboží od odběratele). Saldo (SKP) je dáno rozdílem mezi vývozem a dovozem Exportní výkonnost (SKP) vyjadřuje jaká část z celkové produkce výrobků dané komodity je vyvážena. Je definována podílem vývozu a produkce výrobků vycházejících přímo z výkazů P2_01 bez provedených dopočtů. Přímé zahraniční investice odrážejí záměr rezidenta jedné ekonomiky (přímý investor) získat trvalou účast v subjektu, který je rezidentem v ekonomice jiné než ekonomika investora (přímá investice). Přímá investice zahrnuje jak původní transakci mezi oběma subjekty, tak všechny následující kapitálové transakce mezi nimi a mezi afilovanými podniky, zapsanými i nezapsanými v obchodním rejstříku. Přímá investice = základní kapitál + reinvestovaný zisk + ostatní kapitál. 14

ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL (D) Zpracovatelský průmysl I. Zpracovatelský průmysl I.1. Charakteristika zpracovatelského průmyslu Zpracovatelský průmysl je jedním z rozhodujících zdrojů při tvorbě hrubého domácího produktu a v roce 2006 jeho podíl na tvorbě hrubé přidané hodnoty (HPH) činil 27,2%, což bylo o 0,8 procentního bodu (p.b.) více než v předchozím roce. Podíl zpracovatelského průmyslu na celkových tržbách (výkonech) průmyslu v roce 2006 vzrostla na 92 % (v roce 2005-91,5 %), zatímco podíl těžby nerostných surovin stagnoval na úrovni 2,1 % a podíl výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody poklesl na 5,9 % (6,4 % v roce 2005). Podobně jako v minulých letech se také v roce 2006 ve zpracovatelském průmyslu nejrychleji rozvíjela odvětví, která vytvářejí vysokou přidanou hodnotu, tj. výroba dopravních prostředků, výroba strojů a zařízení, výroba elektrických a optických přístrojů a ta, která jsou jejich rozhodujícími subdodavateli (zejména gumárenský a plastikářský průmysl). Naopak mezi útlumová odvětví nadále patří ta, která jsou náročná na méně kvalifikovanou pracovní sílu (textilní, oděvní a kožedělný průmysl). Z toho lze usuzovat, že zpracovatelský průmysl se svojí odvětvovou strukturou postupně blíží struktuře běžné ve vyspělých západoevropských státech. Tempo růstu tržeb se v roce 2006 meziročně výrazně zrychlilo (index v b.c. - 112,6) a v období 2000-2006 tento ukazatel vzrostl o téměř 68 %. Také růst účetní přidané hodnoty (v b.c.) akceleroval ze 2,5 % v roce 2005 na 11,2 % v roce 2006, hlavně zásluhou výroby kovů a kovových výrobků, kde meziroční růst dosáhl téměř 17 %. Tato subsekce se na tvorbě přidané hodnoty celého zpracovatelského průmyslu loni podílela 17,8 %, zatímco v roce 2005 byl její podíl nižší o 0,9 p.b. Úspěšně pokračuje také vývoj zahraničního obchodu v rámci zpracovatelského průmyslu. Obrat výrobků zahraničního obchodu ZP v roce 2006 totiž dosáhl 3 950 mld. Kč a oproti předcházejícímu roku se zvýšil o 14,4 %. Vývoz rostl v roce 2006 mírně rychleji (+ 14,8 %) než dovoz (+ 14 %). Kladné saldo zahraničního obchodu se tak v 2006 meziročně zvýšilo o 36 mld. Kč - na 184 mld. Kč. Příznivý vývoj české ekonomiky a samotného zpracovatelského průmyslu ČR úzce souvisí s aktivitou na poli investic, včetně přímých zahraničních (PZI). Ty v minulém roce dosáhly objemu 134,7 mld. Kč (cca 6 mld. USD) a ve srovnání s rokem 2005 však výrazně poklesly - o 144,5 mld. Kč, což bylo ovlivněno vysokou srovnávací základnou (v roce 2005 příjmy z privatizace Telecomu a.s. a UNIPETROLu a.s.). Pozitivně lze hodnotit příznivou skladbu PZI, kde i loni převažovaly investice do odvětví a oborů, které vytvářejí vyšší přidanou hodnotu. Rozhodující objem PZI pocházel z EU 25 (88 %), přičemž do samotného zpracovatelského průmyslu směřovalo 49,5 mld. Kč (36,7 %). Zájem o investice v ČR je vyvolán nejen příznivou geografickou polohou (blízkost východních trhů), ale také solidní infrastrukturou a je podporován státními investičními pobídkami. V roce 2006 MPO rozhodlo o investičních pobídkách pro 149 firem a podpoře 52 projektů pro technologická centra a centra strategických služeb. Za období 1998-2006 bylo přislíbeno 397 pobídek, přičemž šlo o investice v celkové výši 415,5 mld. Kč. Z toho nejvíce bylo určeno pro automobilový průmysl (DM) - 107,2 mld. Kč a výrobu elektrických a optických přístrojů (DL) -64,7 mld. Kč. Úspěšně se v ČR rozvíjí síť klastrů, které se stávají příznivým podhoubím pro rozvoj malého a středního podnikání. Pomáhají totiž zvyšovat inovační potenciál a produktivitu práce, podporují komercializaci výroby, řeší nezaměstnanost v hospodářsky zaostalejších regionech apod. Podle údajů agentury Czechinvest do poloviny roku 2006 v ČR vzniklo na 24 klastrů v první či druhé fázi a další je ve stadiu příprav. V rámci podpůrného programu pro malé a střední podniky Záruka bylo v roce 2006 poskytnuto 15

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU celkem 293 záruk, přičemž celkový objem záruk dosáhl 1 537 mil. Kč a objem podpor 477 mil. Kč. Z toho cenově zvýhodněných záruk bylo 222 a záruk na vadium 71. Nejvíce záruk získal kovozpracující průmysl (96) ve výši 169 mil. Kč a ostatní průmyslová odvětví (kam byla zahrnuta čtyři oddíly z výroby elektrických a optických přístrojů, dva oddíly výroby dopravních prostředků a dále oddíl - zpracovatelský průmysl jinde neuvedený ) - 106 v celkové výši 95 mil. Kč. I.2. Struktura zpracovatelského průmyslu podle OKEČ V souladu s odvětvovou klasifikací ekonomických činností (OKEČ), která je shodná s dosud platnou mezinárodní klasifikací NACE Rev.1, se zpracovatelský průmysl dělí na 14 subsekcí (sektorů - dvoumístný písmenný segment), 23 oddílů (odvětví - dvoumístný číselný OKEČ), což je patrné z tabulky I.1, a 103 skupin (oborů - třímístný číselný OKEČ). Tabulka I.1 Zpracovatelský průmysl podle platné odvětvové klasifikace (OKEČ) D Sektor DA Oddíl Zpracovatelský průmysl Průmysl potravinářský a tabákový 15 Výroba potravin a nápojů 16 Zpracování tabáku DB Textilní a oděvní průmysl 17 Textilní průmysl 18 Oděvní průmysl DC 19 Kožedělný průmysl DD 20 Dřevozpracující průmysl DE Papírenský a polygrafický průmysl 21 Výroba vlákniny, papíru a lepenky 22 Vydavatelství, tisk a reprodukce zvukových a obrazových nahrávek DF 23 Koksování a rafinérské zpracování ropy DG 24 Chemický a farmaceutický průmysl DH 25 Gumárenský a plastikářský průmysl DI 26 Průmysl skla, keramiky, porcelánu a stavebních hmot DJ Výroba kovů a kovodělných výrobků 27 Výroba kovů včetně hutního zpracování 28 Kovodělný průmysl DK 29 Výroba strojů a zřízení DL Výroba elektrických a optických přístrojů 30 Výroba kancelářských strojů a počítačů 31 Výroba elektrických strojů a přístrojů 32 Výroba radiových televizních a spojovacích zařízení 33 Zdravotnická technika, měřící přístroje, optika DM Výroba dopravních prostředků 34 Výroba dvoustopých motorových vozidel 35 Výroba ostatních dopravních zařízení DN Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený 36 Nábytek a ostatní zpracovatelský průmysl 37 Úprava druhotných surovin Podíl jednotlivých sektorů (subsekcí) na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2006 je vyjádřen v grafu I.1. Ve struktuře tržeb zpracovatelského průmyslu ČR v roce 2006 figurovala v jejich objemu na prvním 16

Zpracovatelský průmysl DN 3,6 % DC 0,2 % DB 2,2 % DA 9,2 % DD 3,1 % DE 4,0 % DF 3,0 % DG 5,1 % DH 6,5 % DI 4,7 % DM 18,0 % DJ 16,1 % DL 14,9 % DK 9,2 % Pozn.: údaje v běžných cenách Graf I.1 Podíly sektorů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2006 místě výroba dopravních prostředků (DM) s 18 %, následována sektorem DJ s 16,1% podílem a sektorem DL s podílem 14,9 % a čtvrté místo a páté místo patřilo shodně sektoru - průmysl potravinářský a tabákový DA a sektoru - výroba strojů a zařízení DK - oba se shodným podílem 9,2 %. Podíl těchto pěti sektorů se proti roku 2005 zvýšil o jeden p.b. na 67,4 %. Z jednotlivých sektorů loni rostly nejrychlejším tempem tržby (v b.c.) v sektorech DM (+17,8 %), v DL (+17,9 %), v DK (+7,9 %) a v sektoru DJ (+13,2 %). Naopak nízký nárůst vykázaly sektory DB (+2 %) a DE (+3 %). Absolutní meziroční pokles byl zaznamenán pouze v sektoru DA (-2,5 %). V nejmenším sektoru DC sice tržby meziročně vzrostly o více než 10 %, avšak z velmi nízkého základu a podíl na zpracovatelském průmyslu představoval jen necelé 0,2 %. Je to dáno výrazným útlumem v tomto odvětví, vyvolaným ostrou konkurencí ze strany asijských výrobců obuvi, v čele s Čínou. Nízké Tržby za VV a S Účetní přidaná hodnota Zaměstnanci Potravin. a tabák. průmysl Textilní průmysl Oděvní průmysl Kožedělný průmysl Dřevozpracující průmysl Papírenský průmysl Polygrafický průmysl Koksování a zprac. ropy Chemický průmysl Gumárenský průmysl Průmysl skla a staveb. hmot Hutnictví a zpracování kovů Výr. kovů a kovoděl. výrobků Výroba strojů a zařízení Výr. kanc. strojů a počítačů Výr. elektr. strojů a přístrojů Výr. rad., televiz. a spoj. zař. Výr. přístr., reg. a aut. techn. Výr. dvoust. motor. vozidel Výr. ost. dopravních zařízení Nábytek a ost. zprac. prům. Zprac. druhotných surovin 0 5 10 15 20 0 5 10 15 0 5 10 15 % % % Graf I.2 Pozice jednotlivých odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu v roce 2005 17

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU podíly na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu vykazují sektory DB (2,2 %), DD (3,1 %) a DF (3 %). Přitom sektor DD se sice opírá o domácí surovinu - dřevo, je však náročný na pracovní sílu a v případě ukazatele úrovně produktivity práce z účetní přidané hodnoty v rámci zpracovatelského průmyslu trvale figuruje na posledním místě. Detailní analýza časové řady 2000-2006 ukazuje, že dynamický růst tržeb (v b.c.) vykazují zpravidla odvětví nebo celé sektory náročné na znalostní ekonomiku, kde se nejvíce prosazuje zahraniční kapitál a která generují vysoký objem účetní přidané hodnoty. Jde zejména o sektor DL (index tržeb 2006/2000-241,4), sektor DM (index 205,3), sektor DH (index 242,7) a sektor DK (index 203,2). Pomalý nárůst ve sledované době vykázaly tři sektory DE (index 125,1), DI (index 132,9) a DD (index 171,0). Absolutní pokles mají pak dva útlumové sektory DB (index 88,6) a DC (index 60,0), které jsou nejvíce ohrožovány konkurenčními tlaky z Asie, zejména z Číny. I.3. Struktura zpracovatelského průmyslu podle počtu zaměstnanců Strukturu zpracovatelského průmyslu podle počtu zaměstnanců v roce 2005 v členění do pěti velikostních skupin podniků zachycuje tabulka I.2. Tabulka I.2 Produkční charakteristiky v roce 2005 podle velikostních skupin (mil. Kč, osob) 0 9 10 49 50 249 250 999 Více než 1000 Tržby za prodej VV a S v b.c. 142 890,3 257 251,6 631 782,0 780 432,7 860 908,6 Účetní přidaná hodnota v b.c. 54 655,6 77 257,6 159 650,0 193 196,9 186 019,0 Počet zaměstnaných osob 201 332 209 613 351 372 341 668 238 477 % 35 30 25 20 15 10 5 0 0-9 10-49 50-249 250-999 více než 1000 Tržby za prodej VV a S Účetní přidaná hodnota Počet zaměstnaných osob Pozn.: údaje v běžných cenách Graf I.3 Podíly velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách v roce 2005 Na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb se rozhodující měrou podílely velké firmy s 1 000 a více zaměstnanců (podíl 32,2 %, v roce 2004-32,7 %) a kategorie 250-999 zaměstnanců (podíl 29,2 %, v roce 2004-27,4 %), které dohromady realizovaly přes 61 % veškerých tržeb zpracovatelského průmyslu, což je vidět z tabulky I.2 a grafu I.3. V podobné relaci se pohybovala i další produkční charakteristika - účetní přidaná hodnota (v b.c.), kde rovněž nejvyšší podíly připadly na obě zmíněné kategorie podniků. Zde však jejich váha postupně klesá (v kategorii nad 1000 - podíl 27,7 %, v kategorii 250-999 podíl 28,8 %), což lze částečně vysvětlit tím, že největší společnosti vyrábějí v řadě případů 18

Zpracovatelský průmysl výrobky velkotonážního charakteru či ve velkých sériiích s nižším objemem vytvořené přidané hodnoty. Naproti tomu v kategoriích mikro a malých a středních podniků převládá produkce v menších sériích, často specialit, s vyšší přidanou hodnotou. Význam velkých společností pro českou ekonomiku potvrzují každoroční červnová vydání žebříčku CZECH TOP 100. V žebříčku za rok 2006 obhájila své prvenství a.s. Škoda Auto, jejíž tržby dosáhly 203,7 mld. Kč (+ 8,7 %) a export 178 mld. Kč, tj. 87 % z celkových tržeb. Také na dalších místech se pořadí proti roku 2005 změnilo jen minimálně. Druhou příčku udržela a.s.čez (tržby 159,6 mld. Kč, nárůst o 27,6 %) a třetí petrochemický holding UNIPETROL a.s. (tržby 94,6 mld. Kč, nárůst o 16,9 %). Za vedoucí trojkou následovaly RWE Transgas, Foxconn CZ a agrochemický holding Agrofert. Tento žebříček však není úplný, neboť v něm nenajdeme některé obchodní řetězce a výrobce pneumatik Barum Continental s.r.o. Ve výběru 250 tisíc největších firem v Evropě (členěno podle obratu, počtu zaměstnanců a stálých aktiv) se ČR podílí 5 542 firmami, přičemž největší česká společnost Škoda Auto a.s. v pořadí evropských gigantů figuruje na slušném 30. místě (podle stálých aktiv). Příznivý vývoj ve zpracovatelském průmyslu ČR lze očekávat i v roce 2007, což dokazují předběžné výsledky za leden - červen. HDP proti stejnému období roku 2006 vzrostl o více než 6 % a tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (organizace s 20 a více zaměstnanci ve s.c.) stouply o 12,5 %. Protože odhady analytiků jsou i pro zbytek roku vesměs optimistické, předpokládá se meziroční růst HDP kolem šesti procent. I.4. Regionální struktura zpracovatelského průmyslu Regionální struktura zpracovatelského průmyslu v roce 2005 je uvedena v grafu I.4 a tabulce I.3. V posledních letech se mění jen minimálně a jasnou jedničkou zůstává nadále Středočeský kraj (podíl na tržbách 18,2 %, na přidané hodnotě 14,9 % a na počtu zaměstnanců 11,8 %). Mají tu sídlo dvě naše největší automobilky a také několik významných chemiček. Druhé místo si udržel Moravskoslezský kraj (tržby -12,7 %, přidaná hodnota 12,6 %, zaměstnanci -10,8 %), za nímž s větším odstupem následují kraje Jihomoravský, Ústecký, hlavní město Praha a Pardubický. Ani na druhém konci tohoto žebříčku se toho příliš nezměnilo, protože na posledním místě se značným odstupem figuruje Karlovarský kraj Tržby za VV a S Účetní přidaná hodnota Zaměstnanci Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Pardubický kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Středočeský kraj Hlavní město Praha 0 5 10 15 20 0 5 10 15 20 % % 0 5 10 15 20 % Pozn.: údaje v běžných cenách Graf I.4 Podíly krajů na produkčních charakteristikách v roce 2005 19

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU (podíl na tržbách 1,8 %), dále kraj Olomoucký (4,7 %), Jihočeský (4,8 %), Vysočina (4,9 %), Liberecký (5,1 %) a Královehradecký (5,4 %). Tabulka I.3 Podíly krajů na produkčních charakteristikách v roce 2005 ZP (mil. Kč, osob) Tržby Účetní Zaměstnanci Podíl v % Podíl v % Podíl v % za VVaS přidaná Tržby Účetní Zaměstnanci hodnota za VVaS přidaná hodnota hl. město Praha 165 208,7 50 502,9 92 234 6,2 7,5 6,9 Středočeský kraj 485 472,5 100 221,1 159 011 18,2 14,9 11,8 Jihočeský kraj 129 092,1 34 864,1 84 568 4,8 5,2 6,3 Plzeňský kraj 159 965,4 42 333,3 86 961 6,0 6,3 6,5 Karlovarský kraj 46 821,1 15 450,2 36 580 1,8 2,3 2,7 Ústecký kraj 252 250,4 51 707,3 89 121 9,4 7,7 6,6 Liberecký kraj 137 248,7 39 925,8 77 225 5,1 6,0 5,8 Královéhradecký kraj 145 538,3 40 054,5 85 001 5,4 6,0 6,3 Pardubický kraj 173 456,0 31 613,0 78 623 6,5 4,7 5,9 kraj Vysočina 129 660,2 36 630,4 82 543 4,9 5,5 6,1 Jihomoravský kraj 217 166,7 60 591,8 143 327 8,1 9,0 10,7 Olomoucký kraj 126 366,8 35 772,2 84 645 4,7 5,3 6,3 Moravskoslezský kraj 340 777,8 84 630,5 145 144 12,7 12,6 10,8 Zlínský kraj 164 240,0 46 481,8 97 478 6,1 6,9 7,3 Česká republika 2 673 264,9 670 779,0 1 342 461 100 100 100 Pozn.: v důsledku dopočtových metod regionálních charakteristik může dojít k nepodstatným odchylkám při sčítání vlivem zaokrouhlování. I.5. Hlavní ekonomické ukazatele Ceny průmyslových výrobců měly v roce 2006 většinou kolísavý charakter a v prvním čtvrtletí stagnovaly na průměrném meziročním růstu 0,3 %, od dubna však začaly stoupat až na 2,7 % v srpnu, poté se tempo růstu zmírnilo až na 1,9 % v říjnu a v prosinci opět vzrostly o 2,6 %. Jednou z příčin těchto výkyvů byl kolísavý vývoj cen v rafinérském zpracování ropy (za rok růst o 7,7 %), ale hlavně cenové pohyby v odvětví zpracování kovů ve II.pololetí a zde především u neželezných kovů (meziročně nárůst o 27,3 %). Z porovnání cen průmyslových výrobců v ČR a EU lze zjistit, že více než rok rostou v ČR ceny průmyslových výrobců daleko pomaleji. Zatímco na počátku roku 2006 činil přírůstek v ČR pouze 0,4 % (v EU 25 pak 7 %), během roku a zejména v jeho závěru docházelo k výraznému sbližování (v ČR o 2,6 %, v EU 25 o 3,4 %). I.5.1. Základní produkční charakteristiky Vývoj základních produkčních charakteristik za léta 2000-2006 přibližují tabulky I.4 až I.6 a graf I.5. Z tabulky I.4 je patrné, že tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (v b.c.) rostly v minulém roce dvakrát vyšším tempem než v roce 2005 (+12,6 %). Nejvyšší dynamiku sice vykázal sektor DD (+ 24,5 %), avšak o příznivý výsledek se nejvíce zasloužila ta odvětví, která v posledních letech prožívají největší konjunkturu, a to DM (v b.c. +17,8 %), DL (+17,9 %), DH (+17,0 %), DK (+17,9 %) a DJ (+13,2 %). Za sledovaných sedm let se tržby ve zpracovatelském průmyslu zvýšily o více než dvě třetiny (index 2006/2000-167,8 %). Dynamický růst tržeb v roce 2006 příznivě ovlivnil také další klíčovou produkční charakteristiku - účetní přidanou hodnotu, kde meziroční nárůst dosáhl (+11,2 % v b.c.), což potvrzuje tabulka I.5. Z této je zřejmé, že o růst objemu účetní přidané hodnoty se rozhodující měrou zasloužily zejména sektory DJ (+ 16,9 %) a DM (+ 11,8 %), sektor DK (+17,8 %) a sektor DH (nárůst o 18 %), který je pro sektor DM jedním z rozhodujících dodavatelů. Všeobecně platí, že na nárůstu 20

Zpracovatelský průmysl Tabulka I.4 Tržby za prodej výrobků a služeb v b.c. v letech 2000-2006 (mil. Kč) 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006* DA Průmysl potrav. a tabák. 253 705,6 273 861,9 278 235,0 273 460,4 290 821,4 283 936,5 276 877,9 DB Textilní a oděvní průmysl 75 793,2 80 578,1 73 985,7 69 740,6 71 462,9 65 808,8 67 146,9 DC Kožedělný průmysl 9 675,4 9 230,4 7 658,5 6 382,5 6 293,9 5 267,1 5 803,7 DD Dřevozpracující průmysl 55 393,7 60 522,6 63 891,8 67 563,7 71 872,5 76 091,3 94 718,6 DE Papír. a polyg. průmysl 95 030,1 102 747,4 101 762,0 105 569,7 112 106,2 115 408,7 118 888,8 DF Koksování a zprac. ropy 64 116,7 57 133,6 49 904,9 56 275,7 62 367,1 82 534,8 91 547,3 DG Chemický a farm.průmysl 119 911,8 118 763,5 109 942,3 112 709,9 141 351,0 144 112,7 154 786,7 DH Gumár. a plastik.průmysl 81 096,8 104 990,8 109 282,2 130 892,2 150 257,9 168 155,6 196 817,2 DI Průmysl skla, stav. hmot 107 532,2 114 350,1 115 456,3 117 784,3 128 964,7 132 465,4 142 941,9 DJ Výroba kovů a kov. výrob. 271 813,2 304 092,5 289 936,1 311 815,3 413 881,9 428 037,3 484 541,0 DK Výroba strojů a zařízení 136 194,4 152 398,6 154 831,7 172 590,0 204 021,8 234 794,7 276 709,5 DL Výroba elektr. a opt. příst. 185 328,1 235 607,4 283 113,6 307 664,2 386 989,5 379 366,4 447 384,4 DM Výroba doprav. prostřed. 263 994,5 310 962,1 310 655,0 335 170,5 381 791,2 460 197,1 541 897,5 DN Zprac. průmysl. jinde neuv. 74 149,8 82 153,7 84 805,3 80 904,6 92 384,6 97 088,5 109 512,2 Zpracovatelský průmysl 1 793 735,5 2 007 392,7 2 033 460,4 2 148 523,6 2 514 566,6 2 673 264,9 3 009 573,6 meziroční index (b.c.) x 111,9 101,3 105,7 117,0 106,3 1 12,6 kumulovaný index (b.c.) 100 111,9 113,4 119,8 140,2 149,0 167,8 Tabulka I.5 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2000-2006 (mil. Kč) 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006* DA Průmysl potrav. a tabák. 56 943,9 61 942,3 66 110,3 67 188,8 71 254,2 71 033,1 69 921,3 DB Textilní a oděvní průmysl 26 049,7 26 973,1 25 496,3 24 900,4 25 692,3 22 316,6 22 272,9 DC Kožedělný průmysl 3 280,4 3 184,0 2 699,4 2 361,2 2 381,8 2 109,8 2 384,8 DD Dřevozpracující průmysl 13 534,6 16 487,9 17 803,7 19 336,2 21 287,5 22 215,2 27 038,3 DE Papír. a polyg. průmysl 26 571,0 27 383,0 27 748,3 30 467,0 33 889,2 31 998,1 31 989,5 DF Koksování a zprac. ropy 7 055,5 3 380,8 2 327,6 3 989,2 5 972,0 5 599,8 4 569,8 DG Chemický a farm.průmysl 32 379,1 31 580,9 29 073,2 31 406,6 37 517,5 39 331,6 41 206,9 DH Gumár. a plastik.průmysl 23 410,9 26 835,7 30 266,8 36 282,7 39 670,1 43 880,5 51 788,2 DI Průmysl skla, stav. hmot 41 579,9 44 032,0 43 063,8 46 046,1 49 785,7 50 127,3 50 993,2 DJ Výroba kovů a kov. výrob. 73 823,2 83 117,6 82 833,3 89 872,7 112 261,7 113 367,2 132 470,0 DK Výroba strojů a zařízení 48 458,0 54 155,8 50 580,9 55 955,5 62 217,7 68 406,0 80 591,9 DL Výroba elektr. a opt. příst. 53 441,6 65 621,0 67 254,3 70 940,3 82 769,1 81 428,7 93 588,0 DM Výroba doprav. prostřed. 54 859,2 65 703,2 64 656,1 73 627,1 83 552,7 92 337,2 108 596,2 DN Zprac. průmysl. jinde neuv. 20 013,0 22 540,7 24 998,5 23 590,3 26 291,4 26 627,9 28 582,1 Zpracovatelský průmysl 481 400,0 532 938,0 534 912,5 575 964,1 654 542,9 670 779,0 745 993,1 meziroční index (b.c.) x 110,7 100,4 107,7 113,6 102,5 111,2 kumulovaný index (b.c.) 100 110,7 111,1 119,6 136,0 139,3 155,0 přidané hodnoty se rozhodující měrou podílejí exportně orientované sektory a oddíly a za zmínku též stojí, že v loňském roce ani v jednom sledovaném sektoru objem vytvořené přidané hodnoty v běžných cenách meziročně neklesl, s výjimkou sektoru DA (-1,6 %). Po snížení zaměstnanosti v období 2002 až 2004 došlo v dalších dvou letech k nárůstu tohoto ukazatele, o 1,4 % (meziroční přírůstek 19120 lidí), což dokumentuje tabulka I.6. Počet podnikatelských subjektů ve zpracovatelském průmyslu (organizace s 20 a více zaměstnanci) koncem roku 2006 činil 8 022 a na konci prvního pololetí 2007 vzrostl o 240 na 8 262 jednotek. Největší nárůst pracovníků v roce 2006 vykázaly sektory, které prožívají období hospodářské konjunktury a to: DL (+9779), DH (+8090), DM (+7242) a DJ (+5793). Naopak nejvýraznější pokles zaregistrovali v sektoru DB (-10323) a DA (-6864), zatímco v ostatních sektorech byl pokles či nárůst většinou nepatrný. 21

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka I.6 Počet zaměstnaných osob v letech 2000-2006 (osob) 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006* DA Průmysl potrav. a tabák. 146 210 144 963 142 972 140 479 136 913 135 854 128 990 DB Textilní a oděvní průmysl 128 967 125 975 116 100 105 378 95 464 85 996 75 673 DC Kožedělný průmysl 20 741 19 797 16 615 12 890 11 518 10 345 10 176 DD Dřevozpracující průmysl 73 224 79 462 74 279 78 406 75 278 75 083 79 887 DE Papír. a polyg. průmysl 59 929 58 899 61 459 61 911 60 067 62 355 62 063 DF Koksování a zprac. ropy 3 681 3 454 3 173 3 105 3 034 3 020 2 929 DG Chemický a farm.průmysl 44 988 44 430 44 586 43 122 41 419 42 390 40 713 DH Gumár. a plastik.průmysl 56 573 63 599 64 127 67 901 73 192 74 949 83 039 DI Průmysl skla, stav. hmot 87 730 87 275 85 627 80 586 79 855 78 089 76 024 DJ Výroba kovů a kov. výrob. 229 968 241 751 228 413 226 571 230 096 229 245 235 038 DK Výroba strojů a zařízení 155 729 151 086 149 746 150 919 149 766 156 568 161 836 DL Výroba elektr. a opt. příst. 168 835 188 483 182 033 182 984 183 747 189 105 198 884 DM Výroba doprav. prostřed. 102 152 109 239 112 909 110 478 115 421 124 852 132 094 DN Zprac. průmysl. jinde neuv. 84 602 90 078 84 837 81 342 78 358 74 610 74 235 Zpracovatelský průmysl 1 363 329 1 408 491 1 366 876 1 346 072 1 334 128 1 342 461 1 361 581 meziroční index (b.c.) x 103,3 97,0 98,5 99,1 100,6 101,4 kumulovaný index (b.c.) 100 103,3 100,3 98,7 97,9 98,5 99,9 % 170 160 150 140 130 120 110 100 90 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006* Tržby za VV a S ZP Počet zaměstnaných osob ZP Účetní přidaná hodnota ZP Graf I.5 Vývoj základních produkčních charakteristik v b.c. v letech 2000-2006 Vývoj ukazatelů náklady celkem a osobní náklady v letech 2000 až 2006 zachycují tabulky I.7 a I.8. Tempo růstu celkových nákladů ve zpracovatelském průmyslu (viz tabulka I.7) se v roce 2006 meziročně zrychlilo proti předcházejícímu období ze 7,2 % na 10,1 %. Nárůst tohoto ukazatele nejvíce ovlivnila výkonová spotřeba, která se ve zpracovatelském průmyslu (k dispozici jsou pouze údaje za podniky se 100 a více zaměstnanců) zvýšila o 11,8 % a její podíl zde překročil 71 %. Zastoupení dalších nákladových položek (odpisy, osobní náklady, náklady na prodané zboží, ostatní aj.) se v roce 2006 změnilo jen minimálně, pouze ostatní nespecifikované náklady (podíl 9,1 %) meziročně vzrostly o 13,7 %. Největší meziroční růst celkových nákladů vykázaly sektory DM (+14,2 %), DK (+13,6 %) a DJ (+7,8 %), tedy většinou agregace s nejvyšším objemem tržeb a nejvyšší vytvořenou účetní přidanou hodnotou. Vysokým tempem rostly náklady v sektoru DH (+19,5 %), která patří k nejdynamičtějším. Absolutní pokles nákladů celkem byl zaznamenán jen v sektoru DB (-3 %). Vývoj osobních nákladů ve zpracovatelském průmyslu naznačuje tabulka I.8, z níž je vidět, že tempo 22