VYBRANÉ SLOŽKY PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ ČR A JEDNOTLIVÝCH KRAJŮ

Evropský polytechnický institut, s.r.o. v Kunovicích Studijní obor: Management a marketing zahraničního obchodu VYBRANÉ SLOŽKY PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ ČR A JEDNOTLIVÝCH KRAJŮ (Bakalářská práce) Autor: Martin Čápek Vedoucí práce: Honorary Profesor, Ing. Oldřich Kratochvíl, Dr.h.c., MBA Kunovice, srpen 2009

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně pod vedením Honorary Profesora Ing. Oldřicha Kratochvíla, Dr.h.c., MBA a uvedl v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. Kunovice, srpen 2009

Děkuji panu Honorary Profesoru Ing. Oldřichu Kratochvílovi, Dr.h.c., MBA za velmi užitečnou metodickou pomoc, kterou mi poskytl při zpracování mé bakalářské práce. Kunovice, srpen 2009 Martin Čápek

Obsah: Úvod... 6 1 Podnikatelské prostředí.. 7 1.1 Vnitřní podnikatelské prostředí...8 1.2 Vnější podnikatelské prostředí...8 1.2.1 PEST analýza...9 2 Vybrané složka podnikatelského prostředí... 13 2.1 Ekonomická složka podnikatelského prostředí.... 13 2.2 Politicko-legislativní složka podnikatelského prostředí... 16 2.2.1 Politický systém České r..epubliky..... 18 2.2.2 Prezident České republiky.. 19 2.2.3 Premiér České republiky. 21 2.2.4 Vláda České republiky 22 2.2.5 Právní formy podnikání.. 24 2.2.5.1 Živnosti... 24 2.2.5.2 Obchodní společnosti... 28 2.3 Technologická složka podnikatelského prostředí...... 34 2.4 Etická složka podnikatelského prostředí... 43 2.5 Demografický vývoj ČR a jednotlivých krajů..... 49 Závěr. 52 Abstrakt 53 Seznam použité literatury... 55

ÚVOD Cílem této bakalářské práce bylo analyzovat vybrané složky podnikatelského prostředí České republiky. Konkrétně se jednalo o ekonomickou, politicko-legislativní, technologickou a etickou složku. V první části práce se zaměrím na ekonomickou složku podnikatelského prostředí, její hlavní ukazatele, kterými jsou hrubý domácí produkt a inflace. Ve druhé části práce se budu zabývat politicko-legislativní složkou podnikatelského prostředí, kde budu rozebírat politický systém České republiky, zaměřím se na prezidenta a premiéra České republiky, jelikož jsou to dvě nevýznamnější osoby v naší zemi, nejen jak po politické stránce, ale také po representativní. Dále nastíním problém nezájmu mladé generace o volby a aktuální problém, kterým je střídání vlád. V poslední části se zaměřím na právní formy podnikání a obchodní společnosti. Ve třetí části práce se budu zabývat technologickou složkou podnikatelského prostředí, která je v dnešní době asi nejdůležitějším faktorem, který ovlivňuje náš život. V této části se podrobně zaměřím na internet, což je jedna z nejúspěšnějších technologií poslední doby. Okrajově zmíním pět nejnovějších technologických trendů. V poslední části se budu zabývat výdaji a dotacemi na výzkum a vývoj. Ve čtvrté části práce se budu zabývat etickou složkou podnikatelského prostředí. V této části se zaměřím na problematiku kriminality, jako ukazatel pro porovnání použiji první tři kalendářní měsíce roku 2007 a 2008. V poslední části se zaměřím na ožehavé téma a to je korupce, která je v posledních letech dosti problematická, nejen u nás, ale na celém světě. V páté části práce se budu zabývat demografickým vývojem České republiky. 6

1 PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ Podnikatelské prostředí můžeme definovat jako souhrn vlivů působících jak na podnikatele, tak i na podnik a na podnikání. Obsahuje vlivy, které působí na soustavnou činnost prováděnou podnikatelem nebo podnikem vlastním jménem, na jeho vlastní zodpovědnost, za účelem zhodnocení podnikatelského potenciálu.[1] Podnikatelským prostředím rozumíme vlivy a faktory, které působí na podnikatelskou činnost. Mohou ji buď usnadňovat např. výhodnými daněmi, rychlým vyřízení obchodních sporů a jednoznačnými zákony, nebo možností získat rozvojový kapitál. Naopak korupce zvyšuje transakční náklady a budují většinou tam, kde se má docílit nezasloužený, rychlý zisk. 1 Po transformaci organizační struktury hospodářství a institucionálního rámce v devadesátých letech se současný stav podnikatelského prostředí v České republice blíží stabilizovanému uspořádání. V současnosti je srovnatelný s úrovní, běžnou v ostatních zemích Evropské unie (EU), s níž od 1. května 2004 sdílí ČR společný vnitřní trh. Velmi úspěšně se rozvinulo jak živnostenské podnikání, tak podnikání velkých společností. V České republice je v zásadě možné podnikat buď jako fyzická osoba - podnikatel - nebo jako uměle vytvořený subjekt - právnická osoba. K podnikání jako fyzická osoba postačuje získat povolení k podnikání, to se nazývá živnostenský list. Druhy právnických osob jsou podobné jako ve většině evropských zemí: akciová společnost, společnost s ručením omezeným, veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, družstvo, sdružení. Pravidla a podmínky pro jejich fungování jsou rovněž odvozeny od pravidel běžných u většiny států EU.[17] Podnikatelské prostředí můžeme rozdělit do dvou skupin, na podnikatelské prostředí vnitřní a podnikatelské prostředí vnější. Vnitřní podnikatelské prostředí tvoří veškeré vnitřní faktory, které mají vliv na plnění vize, cílů a strategií podniku. Analýza faktorů vnitřního prostředí pomáhá podniku: - odhalit jeho silné a slabé stránky, 1 MALACH, T. Jak podnikat po vstupu do EU. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. s.69. ISBN 80-247-0906-6. 7

- nalézt specifické přednosti, které umožňují podniku odlišit se od konkurence. Pozitivní skutečností je to, že vláda České republiky projednala počátkem roku 2003 významný programový dokument Návrhy na zdokonalení podnikatelského a investičního prostředí a zřídila Radu pro rozvoj podnikatelského prostředí při ministerstvu průmyslu a obchodu. Podstatnou roli v celém tomto úsilí zaujme rozvoj malého a středního podnikání a výraznější pokrok v restrukturalizaci velkých firem. 2 Jedním z klíčových faktorů pro další rozvoj našeho hospodářství jsou investiční banky. Jejich nositelem jsou zahraniční firmy využívající mj. systém investičních pobídek. Díky zahraničním investicím se již podařilo vytvořit řadu nových kapacit, které silně ovlivňují růst objemu průmyslového exportu, který se v posledních letech výrazně zvýšil. Na straně jedné se sice zvýšil export těchto kapacit, ovšem na straně druhé se také zvýšil import, což znamená, že tyto kapacity často pracují na bázi montáže z dovážených komponent.[2] 1.1 Vnitřní podnikatelské prostředí Vnitřní podnikatelské prostředí podniku lze podle funkčních oblastí členit na: management - plánování, organizování, personalistika, motivace, kontrola. marketing - marketingové systémy, produktivita, funkce. finance - aktivita, likvidita, zadluženost, ziskovost, rozvoj. produkce - výroba, pracovní síla, kvalita, zásoby. výzkum a vývoj. informační systém. 1.2 Vnější prostředí lze členit: Vnější podnikatelské prostředí tvoří všechny vnější faktory, které mají vliv na tvorbu a realizaci vize, cílů a strategií podniku. Kratochvíl [1] rozděluje toto prostředí: Podle složek prostředí: o politické a právní. 2 MALACH, T. Jak podnikat po vstupu do EU. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. s. 69. ISBN 80-247-0906-6. 8

o ekonomické. o sociální, kulturní a demografické. o technologické. o ekologické. Podle rozsahu působnosti na: o mezinárodní. o národní. o regionální. o odvětvové. Podle kontrolovatelnosti faktorů: o nekontrolovatelné. o kontrolovatelné. o podle vztahu k firmě. o příležitosti. Soubor faktorů, které ovlivňují úspěšnost a možnost podnikání lze rozdělit do několika skupin. Jedná se tedy o faktory krátkodobé (např. jednorázové opatření vlády k obchodnímu rejstříku) nebo dlouhodobé (vybudování infrastruktury, zahrnutí souboru opatření do Operačního plánu průmyslu a podnikání). Ovšem některé faktory působí lokálně v některém městě (disponibilní rozvojové plochy) nebo jen v určitém odvětví (zemědělství, stavebnictví), jiné působí např. plošně (daňová zátěž, legislativa). Poté se kvalita podnikatelského prostředí posuzuje jednak obecně, pro celou zemi, ale také ve vztahu k určitému regionu nebo pro dané odvětví. Hlavní faktory, které patří do právního prostředí jsou, dostupnost rozvojového kapitálu, daňové zatížení a možnost samosprávných podnikatelských organizací podílet se na tvorbě zákonů a udělování podpor podnikatelů.[2] 1.2.1 PEST analýza Podnik pro své strategické řízení potřebuje strategickou analýzu vnějšího podnikatelského prostředí. K jejímu vyjádření se využívá PEST analýza, v některých publikacích nazvaná jako STEP analýza. Název vznikl z prvních písmen čtyř oblastí vnějšího prostředí, které jsou : 9

Politické Ekonomické Sociální Technologické Tato analýza vychází z minulého vývoje firmy, analýzy současného stavu a prognózy budoucího vývoje. Když se podrobněji podíváme na PEST analýzu, zjistíme, jakými vnějšími vlivy se zabývá. Jsou to tyto vlivy : Politické vlivy : o politická stabilita. o stabilita vlády. o daňová politika. o podpora zahraničního obchodu. o legislativa. o pracovní právo. o integrační politika. o ochrana životního prostředí Ekonomické vlivy : o růst hrubého domácího produktu (HDP). o inflace. o nezaměstnanost. o obchodní bilance. o kurz měny. o množství peněž v oběhu. o úrokové míry. 10

o vyrovnanost veřejných rozpočtů. o struktura spotřeby. o úroveň a struktura investic. Sociální vlivy : o demografický vývoj. o mobilita pracovních sil. o úroveň vzdělávání a kvalifikace pracovních sil. o rozdělení příjmů. o životní styl. o životní hodnoty (rodina, přátelé). Technologické vlivy : o podpora vlády v oblasti výzkumu. o výše výdajů na výzkum. o nové vynálezy a objevy. o rychlost realizace nových technologií. o rychlost morálního zastarání. o nové technologické aktivity. o obecná technologická úroveň. Při hodnocení jednotlivých faktorů je potřeba vycházet ze skutečnosti, že některé z nich působí na celonárodní úrovni, dnes možná i na úrovni nadnárodní, mnohé na úrovni regionální či místní. Je třeba zabývat se jen těmi faktory, které mají nebo mohou mít přímý dopad na konkrétní firmu. Důležité je také rozlišovat vlivy, které firmu ovlivňují přímo, s nimiž se firma musí potýkat a reagovat na ně, od vlivů, které firmu ovlivňují zprostředkovaně, nepřímo, nebo dokonce jdou mimo ni. Zároveň je také třeba rozlišovat vlivy, které působí krátkodobě, od vlivů ovlivňujících firmu dlouhodobě. V neposlední řadě je nutné zabývat se trendy, očekávanými vlivy nebo faktory, u kterých je zřejmé doznívání vlivu.[18] 11

Analýza PEST/STEP poskytuje manažerům podniku informace o pozici, kterou jejich podnik v externím prostředí zaujímá. Analýza stavu externího prostředí je pro podnik základ, na němž je možné rozhodovat o strategii podniku.[1] Úspěch v podnikání závisí primárně na úrovni řízení. Výsledky podnikání jsou však do určité míry závislé na podnikatelském prostředí. Politika České republiky pro rozvoj malých a středních podniků je již v převážné míře v souladu s politikou Evropské Unie. Měly by pokračovat podpůrné programy pro vývoj a přenos technologií a pro průmyslový výzkum. Zavádění strategie rozvoje malého a středního podnikání je sledována především ministerstvem průmyslu a obchodu a ministerstvem pro místní rozvoj a je zajištěna dostatečnou administrativou. III. Národní konference o malém a středním podnikání, podobně jako stanovisko Hospodářské komory ČR, se staví ke stavu podnikatelského prostředí ČR hodně kriticky a poukazuje na konkrétní slabiny, které je potřeba řešit.[2] 12

2 VYBRANÉ SLOŽKY PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ 2.1 Ekonomická složka podnikatelského prostředí Hrubý domácí produkt Tendence vývoje HDP neboli hrubého domácího produktu je důležitý ukazatel každého státu. Hrubý domácí produkt je dán součtem všech přidaných hodnot vyprodukovaných v ekonomice. Je to tedy součet soukromé spotřeby, vládní spotřeby, investic do výrobního vybavení a rozdílu mezi exportem a importem.[1] Graf č.1: Vývoj HDP rok 2002-2009 Zdroj: [33] Vývoj HDP v prvním čtvrtletí roku 2009 klesl o 3,4%, což je nejvíce v celé historii ČR. Inflace Obecně inflace znamená růst cenové hladiny v čase. Cenová hladina vyjadřuje vztah mezi celkovým množstvím peněz a celkovým objemem statků a služeb, peněžně oceněných, za které jsou směňovány. Nerovnováha je vyjadřována pojmem inflace nebo deflace. Růst 13

nebo pokles cenové hladiny ovlivňuje řada významných faktorů. Na množství peněz má velkou měrou vliv rozhodování centrální banky, množství zboží a služeb je ovlivňováno v zásadě jen tržními silami a produkčními schopnostmi hospodářství. Dá se říci, že tyto dva vlivy působí protichůdně.[31] Graf č.2: Míra inflace mezi lety 2002-2009 Zdroj: [32] Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v dubnu o 1,8 %, což je o 0,5 procentního bodu méně než v březnu. Na zmírnění meziročního růstu spotřebitelských cen se podílely v různé míře téměř všechny oddíly spotřebního koše. Výrazně snižující vliv na hladinu spotřebitelských cen měly již sedmý měsíc ceny v dopravě v důsledku poklesu cen pohonných hmot, který byl v dubnu 15,5 %. Klesly ceny automobilů o 11,5 %. Dále pokles cen pokračoval u audiovizuálních a fotografických zařízení a zařízení pro zpracování dat o 12,3 %. Rovněž klesly ceny mobilních telefonů (o 18,9 %) a ceny telefaxových a telefonických služeb (o 3,7 %).[32] Nezaměstnanost Míra nezaměstnanosti se podle původní metodiky počítá jako podíl, kde je v čitateli počet neumístěných uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce k poslednímu dni 14

sledovaného období (zdrojem dat je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR) a ve jmenovateli pracovní síla.[40] Graf č.3: Míra nezaměstnanosti mezi lety 2002-2009 Zdroj: [40] Míra nezaměstnanosti v České republice v dubnu vzrostla na 7,9 procenta, což oproti březnu představuje nárůst o 0,2 procentního bodu. K 30. dubnu evidovaly úřady práce celkem 456 726 osob, což je o 7 814 osob více než koncem předchozího měsíce. Ve srovnání se stejným obdobím za rok 2008 je celkový počet uchazečů o zaměstnání vyšší o 140 608.[40] Zahraniční obchod Statistika zahraničního obchodu se skládá ze dvou systémů sběru dat: Intrastat sleduje pohyb zboží uvnitř Společenství (přijetí a odeslání zboží z/do států EU) a Extrastat sleduje obchod s nečlenskými státy EU (dovoz a vývoz zboží z/do třetích zemí). 15

Vývoz Vývoz vyjadřuje hodnotu zboží odeslaného do zahraničí, které přestoupilo státní hranici za účelem jeho trvalého nebo dočasného ponechání v zahraničí. Celkový vývoz se skládá z odeslání do států EU a do třetích zemí. Dovoz Dovoz vyjadřuje hodnotu zboží přijatého ze zahraničí, které přestoupilo státní hranici za účelem jeho trvalého nebo dočasného ponechání v tuzemsku. Celkový dovoz se skládá z přijetí ze států EU a ze třetích zemí. V roce 2008 měla ČR hodnoty dovozu a vývozu následující. Vývoz 2 463 119 mil. Kč a dovoz 2 393 732 mil. Kč.[34] 2.2 Politicko-legislativní složka podnikatelského prostředí Významný vliv na orientaci politické a legislativní složky podnikatelského prostředí ČR mají prezidenti ČR. Po roce 1998 působil ve funkci prezidenta pan Václav Havel (od 1996 do 2003), jeho nástupcem je současný prezident Václav Klaus (od 2003 doposud). Vývoj politického prostředí výrazně ovlivňuje marketingové rozhodnutí. Politickým prostředím rozumíme legislativu, orgány státní zprávy a nátlakové skupiny, které ovlivňují či omezují podnikatelské a soukromé aktivity 3 Politická a legislativní složka podnikatelského prostředí je tvořena zákony, předpisy, precedenčními rozhodnutími soudů, postoji jednotlivých politických stran, koncepcí vlády, atd. Podnikání významně ovlivňují vlády jak v ČR, tak i v zahraničí. Proto je velice důležité, aby se podnikatelé podíleli na činnosti politických stran.[1] Marketingová rozhodnutí jsou silně ovlivňována vývojem politického a legislativního prostředí. To zahrnuje zákony, vládní organizace a nátlakové skupiny, které ovlivňují a omezují různé organizace a jednotlivce. Někdy zákony vytvářejí pro organizace nové 3 KOTLER, P., ARMOSTRONG, G. Marketing. Praha: Grada, 2003. s. 198. ISBN-80-247-0513-3. 16

příležitosti, například jejich přísná nařízení o likvidaci odpadů vytvářející vynikající příležitosti pro odvětví, které se zabývá recyklací. 4 Z následujících tabulek a grafů ale můžeme vysledovat celkový nezájem současné generace o volby. Strana Počet Hlasů % Mandáty ODS 1 892 475 35,38 % 81 ČSSD 1 728 827 32,32 % 74 KSČM 685 328 12,81 % 26 KDU-ČSL 386 706 7,22 % 13 ZELENÍ 336 487 6,29 % 6 CELKEM 5 348 976 100% 200 Tab č.1 Konečný výsledek parlamentních voleb 2006 Zdroj: [1] Dále můžeme vysledovat rozložení sněmovny: Obr č.1: Rozložení křesel ve sněmovně po volbách Zdroj: [5] 4 KOTLER, P. Marketing management. 10. vyd. Praha: Grada, 2001. s. 162. ISBN-80-247-0016-6. 17

Kdy si ODS a ČSSD urvali největší počet křesel a zbylé tři strany jen paběrkovaly. Počet voličů vyjádřen procentuálně : Graf č.4: Počet voličů Zdroj: [5] 64% občanů volilo a 36% občanů nevolilo, tím se dostáváme k číslu 40%, což si myslím, že je hodně zarážející a poukazuje na nezájem českých občanů volit. 2.2.1 Politický systém České republiky Politický systém České republiky je svou strukturou parlamentní demokratická republika, v čele vlády je premiér a pluralitní politický systémem. Výkonná moc je vykonávána vládou a prezidentem, zákonodárnou moc tvoří dvoukomorový Parlament. Výkonná moc Vrcholovým orgánem exekutivy je vláda, kterou tvoří předseda vlády, místopředseda vlády a ministři. Vláda je odpovědná parlamentu. Prezident je hlavou státu. Je volen oběma komorami Parlamentu na společné schůzi na období pěti let. Prezident jmenuje předsedu vlády a na jeho návrh následně i ministry. 18

Zákonodárná moc Parlament České republiky má dvě komory, Poslaneckou sněmovnu a Senát. Poslaneckou sněmovnu tvoří 200 poslanců volených na čtyřleté období podle poměrného systému s 5% uzavírací klauzulí. Senát má 81 členů volených většinovým dvoukolovým systémem na 6 let. Volby do Senátu se konají každé dva roky a obměňuje se vždy jedna třetina senátorů. První volby do Senátu proběhly v roce 1996. Soudní moc Soudní moc je tvořena soustavou obecných soudů a Ústavním soudem. Nejvyšší soud České republiky se sídlem v Brně je spolu s Nejvyšším správním soudem nejvyšším článkem soustavy obecných soudů. Dalšími články soudní soustavy je 8 krajských soudů a 81 okresních soudů. Ústavní soud České republiky stojí mimo tuto soustavu. Má 15 členů jmenovaných prezidentem se souhlasem Senátu na období deseti let. V Česku neexistují žádné zvláštní soudy. Vojenské soudy a tři obchodní soudy byly zrušeny v letech 1993 a 2000.[6] 2.2.2 Prezident České republiky Prezident České republiky je hlavou České republiky. Je volen oběma komorami Parlamentu a není z výkonu své funkce odpovědný. Prezident se ujímá úřadu složením slibu, jeho funkční období je na pět let. Výkon pravomocí, protokolární povinnosti a další funkce spojené s osobou prezidenta zajišťuje Kancelář prezidenta republiky. Na rozdíl od některých jiných států (např. USA nebo Francie) jsou pravomoce prezidenta České republiky omezené ve prospěch Parlamentu a předsedy vlády. Prezident republiky má právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu, jejich výborů a komisí. Je mu uděleno slovo, kdykoliv o to požádá. Prezident republiky má právo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti. Prezident je také vrchním velitelem ozbrojených sil. 19

Volba prezidenta Prezidentem republiky může být zvolen občan, který má právo volit a dosáhl věku 40 let. Žádná osoba nemůže být zvolena více než dvakrát za sebou. Zvolen také nemůže být občan, který byl odsouzen za velezradu. Z kandidátů, které navrhli poslanci či senátory, volí prezidenta Parlament České republiky na společné schůzi obou komor. Volba probíhá ve třech kolech: v prvním kole je ke zvolení potřeba nadpoloviční většina všech poslanců i nadpoloviční většina všech senátorů. Pokud ani jeden z kandidátů takto zvolen není, proběhne druhé kolo volby, do kterého postupuje kandidát, který získal nejvyšší počet hlasů v Senátu, a kandidát, který získal nejvyšší počet hlasů v Poslanecké sněmovně. Ve druhém kole je ke zvolení potřeba nadpoloviční většina přítomných poslanců a zároveň nadpoloviční většina přítomných senátorů. Pokud ani ve druhém kole nebyl nikdo zvolen, proběhne se stejnými kandidáty třetí kolo, ve kterém ke zvolení stačí nadpoloviční většina hlasů přítomných poslanců a senátorů (v součtu). Nebyl-li prezident republiky zvolen ani ve třetím kole, konají se nové volby. Volba prezidenta v roce 2008 V roce 2008 byli jako kandidáti navrženi Václav Klaus a Jan Švejnar. Společná volební schůze obou komor parlamentu začala 8. února 2008 v 10:00. Při jejím zahájení však nebylo zřejmé, zda má volba probíhat tajně či veřejně. Zástupci ODS požadovali volbu tajnou, ostatní strany chtěly, aby se volilo veřejně. Rozhodování o procedurálních otázkách trvalo téměř celý den, až po osmé hodině večer bylo rozhodnuto, že volba bude probíhat veřejně (s výjimkou hlasování o Václavu Havlovi v roce 1989 to byla první veřejná prezidentská volba v Česku i Československu). V prvním kole ani jeden z kandidátů nesplnil podmínky pro zvolení, do druhého kola postoupili oba kandidáti (Václav Klaus hlasy senátorů, Jan Švejnar hlasy poslanců). Před vyhlášením výsledků druhého kola byla schůze přerušena a pokračovala až druhý den ráno. Ani ve druhém kole nezískal žádný z kandidátů potřebný počet hlasů. Třetí kolo volby proběhlo o několik hodin později a oproti předešlým kolům v něm nehlasovali tři volitelé, 20

kteří ze zdravotních důvodů opustili schůzi. Ani ve třetím kole nebyl prezident zvolen, Václavu Klausovi ke zvolení chyběl jeden hlas.do druhé volby, která se konala o týden později, byla navíc nominována i Jana Bobošíková, která však po přednesení úvodního projevu, ještě před zahájením hlasování, z volby odstoupila. V prvním kole nebyl prezident zvolen, ale do dalších kol postoupili oba zbylí kandidáti. Ani druhé kolo o prezidentovi nerozhodlo. Ve třetím kole získal Václav Klaus celkem 141 hlasů z 279 přítomných senátorů a poslanců, což znamenalo, že byl zvolen prezidentem. Jan Švejnar získal ve třetím kole 111 hlasů.[7] 2.2.3 Premiér České republiky Ing. Mirek Topolánek je český politik, předseda ODS a předseda vlády České republiky. V současnosti je také předsedou Rady Evropské unie. Vystudoval vojenské gymnázium a poté strojní fakultu VUT v Brně. Pracoval jako projektant a později jako samostatný projektant v závodu Automatizace a mechanizace OKD Ostrava. Mezi lety 1987-1991 pak působil v Energoprojektu Praha, závod Ostrava jako vedoucí projektant specialista. V roce 1991 spoluzaložil a řídil obchodní společnost VAE, spol. s r. o. (jako výkonný ředitel a generální ředitel), které se zabývala energetickými projekty. V roce 1996 společnost zanikla bez likvidace a jejím právním nástupcem se stala obchodní společnost VAE a.s., v níž zastával do roku 2003 funkci předsedy představenstva. 8. listopadu prezident Klaus znovu jmenoval Topolánka premiérem a pověřil ho sestavením vlády. 21. prosince požádal premiér prezidenta o jmenování vlády složené z členů ODS, KDU-ČSL a Strany zelených. Ten ji ale zprvu jmenovat odmítl s tím, že očekával vládu, která nebude závislá na přeběhlících. Měl také výhrady k jejímu personálnímu složení. Vláda byla nakonec jmenována 9. ledna 2007 a o 10 dní později získala důvěru Poslanecké sněmovny, neboť poslanci ČSSD Miloš Melčák a Michal Pohanka opustili před hlasováním zasedací sál Sněmovny. Pro vládu tedy hlasovalo všech 100 poslanců koalice, 97 hlasovalo proti, 2 se nezúčastnili a 1 se zdržel. Musím říct, že mě celkem překvapilo, příjemně, že oba jsou fiskálně odpovědní. To znamená, že jim je jasné, že nemohou sáhnout do podstaty problému. Uvědomují si, že je nutné změny provést, pochválil oba přeběhlé poslance premiér Mirek Topolánek.[8] 21

2.2.4 Vláda České republiky Vláda České republiky je vrcholným orgánem výkonné moci v České republice. Její postavení vymezuje Ústava České republiky zejména v hlavě třetí, článek 67 až 80. Úřad vlády České republiky sídlí v budově Strakovy akademie v Praze na Malé Straně. Vláda Mirka Topolánka působí od 9. ledna 2007 a je tvořena koalicí ODS (9 zástupců), KDU-ČSL (4 zástupci) a Strany zelených (4 zástupci). Mirek Topolánek (ODS) - předseda vlády. Cyril Svoboda (KDU-ČSL) - ministr pro místní rozvoj. Alexandr Vondra (ODS) - místopředseda pro evropské záležitosti. Martin Bursík (SZ) - místopředseda vlády a ministr životního prostředí Petr Nečas (ODS) - místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí. Ivan Langer (ODS) - ministr vnitra. Karel Schwarzenberg (SZ) - ministr zahraničních věcí. Martin Říman (ODS) - ministr průmyslu a obchodu. Daniela Filipiová (ODS) - ministryně zdravotnictví. Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) - ministr financí. Jiří Pospíšil (ODS) - ministr spravedlnosti. Petr Bendl (ODS) - ministr dopravy. Ondřej Liška (SZ) - ministr školství, mládeže a tělovýchovy. Vlasta Parkanová (KDU-ČSL) - první místopředsedkyně vlády, ministryně obrany. Václav Jehlička (KDU-ČSL) - ministr kultury. Petr Gandalovič (ODS) - ministr zemědělství. Michael Kocáb (SZ) - ministr pro lidská práva.[9] Střídání vlád v ČR: Léto 1998 - léto 2002 - menšinová vláda Miloše Zemana. Byla podepsána takzvaná opoziční smlouva, ke které byl později (v lednu 2000) připojen dodatek v podobě tzv. tolerančního patentu. Podle něho se měl deficit rozpočtu postupně snižovat a v roce 2003 měla mít ČR vyrovnané státní finance. 22

Léto 2002 - léto 2006 - koaliční vláda ČSSD-KDU-ČSL a Unie Svobody. 2002-2004 - Premiérem se stal Vladimír Špidla. Ministr financí Jiří Rusnok, který nebyl ochoten připustit navýšení deficitu státního rozpočtu, byl v létě 2002 vystřídán ministrem Bohuslavem Sobotkou. Vláda přijala reformu veřejných financí, jejíž součástí bylo snížení daní z příjmu právnických osob, ale zároveň zvýšení DPH a spotřebních daní. Léto 2004 - premiérem se stal Stanislav Gross, jeho vláda trvala 9 měsíců. Léto 2005 - Stanislava Grosse vystřídal Jiří Paroubek. Celkově za čtyři roky vzrostla složená daňová kvóta. Léto 2006 - první menšinová vláda Mirka Topolánka - ministrem financí byl Vladimír Tlustý. Leden 2007 - druhá vláda Mirka Topolánka - koaliční - ministrem financí se stal Miroslav Kalousek. Byl přijat reformní batoh, který vstoupí v platnost prvního ledna 2008. Snižuje se daň z příjmu právnických a tentokrát i fyzických osob. Zvyšuje se daň z přidané hodnoty z 5 na 9 procent.[1] Legislativní složka podnikatelského prostředí stanovuje právní formy, které ve svém podnikání podnikatel může použít. Při zakládání a provozování podniku je třeba, aby podnikatel prostudoval následující nejdůležitější právní normy [1]: obchodní zákoník. zákon o živnostenském podnikání. zákoník práce. daňové zákony - zákon o dani z příjmů fyzických osob, zákon o dani z příjmů právnických osob, zákon o DPH, zákon o spotřební dani atd. zákony v oblasti sociálního a zdravotního pojištění a zaměstnanosti. ekologické normy. zákon o účetnictví. 23

Nejproblematičtější oblastí je právní prostředí, ve kterém podnikatelé realizují svoji činnost. Právní prostředí zajišťuje svými zákony, opatřeními a svými orgány stát. Pokud právní rámec pozitivně nestimuluje funkce a aktivity nestátní sféry, vládní podniky selhávají a rozpočet je nevyrovnaný, měly by iniciativy státu směřovat nejprve k vyvážení práva, rozpočtu a politik. 5 Podnikatelská legislativa sleduje tři hlavní účely: ochránit firmy před nekalou konkurencí, spotřebitele před neseriózními podnikatelskými praktikami a společnost před bezuzdým obchodním chováním. Vliv legislativy na podnikání roste rok od roku. 6 Marketéři musejí perfektně znát důležité zákony na ochranu konkurenčního prostředí, zákazníků a společností. Firmy si často samy vytvářejí praktické legislativní příručky a etické standardy pro činnost svých manažerů. Díky tomu, jak se obchodování stále více přesouvá do elektronické podoby, musejí marketéři věnovat větší pozornost etice podnikání.[4] Z výzkumu podnikatelského prostředí Hospodářskou komorou ČR vyplývá, že oblast právní úpravy patří ke slabým článkům ovlivňující podmínky podnikatelské činnosti.[2] 2.2.5 Právní formy podnikání V České republice můžeme podnikat dvěma způsoby, buď jako fyzická osoba, nebo jako právnická osoba. 2.2.5.1 Živnosti Fyzická osoba - k podnikání je potřebný živnostenský list, rozeznáváme dva druhy živností. 1. Ohlašovací (ta je na základě ohlášení živnostenskému úřadu-ten vydá živnostenský list, pokud splňuje daná osoba základní podmínky jako svéprávnost, bezúhonnost a věk nad 18let). Ohlašovací živnost pak můžeme dělit podle náplně na: 5 MALACH, T. Jak podnikat po vstupu do EU. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. s. 76. ISBN 80-247-0906-6. 6 KOTLER, P. Marketing management. 10. vyd. Praha: Grada, 2001. s. 163. ISBN-80-247-0016-6. 24

a) Vázanou - Vázanou živností je ve smyslu živnostenského zákona soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku, za podmínek stanovených živnostenským zákonem. Kromě všeobecných podmínek provozování živnosti musí podnikatel splňovat pro provozování vázané živnosti podmínku odborné způsobilosti, která je upravena zvláštními předpisy uvedených v živnostenském zákonu. Podmínky pro provozování vázané činnosti fyzickými osobami jsou: Dovršení věku 18 let. Způsobilost k právním úkonům. Bezúhonnost. Doložení dokladu o tom, že fyzická osoba, pokud na území ČR podniká nebo podnikala, nemá vůči územním finančním orgánům státu daňové nedoplatky, doklad vyhotoví místně příslušný finanční úřad. Doložení dokladu o tom, že fyzická osoba, pokud na území České republiky podniká nebo podnikala, nemá nedoplatky na platbách pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Odborná způsobilost pro vázané živnosti je upravena zvláštními předpisy uvedenými v živnostenském zákoně. Je-li živnostenském zákonu uvedena odborná způsobilost spočívající ve vyučení v oboru nebo ve středoškolském vzdělání zakončeném maturitní zkouškou, splnění podmínky vzdělání se prokazuje též dokladem o rekvalifikaci a dokladem o vykonání čtyřleté praxe v oboru. Odborná způsobilost spočívající v délce praxe se nevyžaduje u fyzické osoby, která příslušnou živnost již provozovala nebo pro ni byla ustanovena jako odpovědný zástupce alespoň po dobu poloviny délky praxe uvedené v živnostenském zákonu.[10] b) Řemeslnou - Řemeslnou živností je ve smyslu živnostenského zákona soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem. Kromě všeobecných podmínek provozování živnosti musí podnikatel splňovat pro provozování živnosti řemeslné podmínku odborné způsobilosti. Podmínky pro provozování řemeslné činnosti fyzickými osobami jsou: 25

Dosažení věku 18 let. Způsobilost k právním úkonům. Bezúhonnost. Předložení dokladu o tom, že fyzická osoba, pokud na území ČR podniká nebo podnikala, nemá vůči územním finančním orgánům státu daňové nedoplatky, doklad vyhotoví místně příslušný finanční úřad. Předložení dokladu o tom, že fyzická osoba, pokud na území České republiky podniká nebo podnikala, nemá nedoplatky na platbách pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Odborná způsobilost pro řemeslné živnosti se v zásadě prokazuje: Výučním listem z příslušného tříletého učebního oboru nebo jiným dokladem o řádném ukončení příslušného tříletého učebního oboru a dokladem o vykonání tříleté praxe v oboru. Vysvědčením o ukončení studia příslušného studijního oboru střední odborné školy, jehož délka je kratší než 4 roky a dokladem o vykonání tříleté praxe v oboru. Vysvědčením o maturitní zkoušce v příslušném studijním oboru střední odborné školy nebo středního odborného učiliště nebo gymnázia s předměty odborné přípravy a dokladem o vykonání dvouleté praxe v oboru. Diplomem, vysvědčením nebo obdobným dokladem o absolvování bakalářského nebo magisterského studijního programu příslušné vysoké školy a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru. Dokladem o uznání odborné kvalifikace, vydaným uznávacím orgánem podle zákona o uznávání odborné kvalifikace. Doklady o odborné způsobilosti (uvedené výše) mohou být nahrazeny: Výučním listem z příbuzného tříletého učebního oboru nebo jiným dokladem o řádném ukončení příbuzného tříletého učebního oboru nebo studia v příbuzném oboru a dokladem o vykonání čtyřleté praxe v oboru živnosti. Vysvědčením o ukončení studia příbuzného studijního oboru střední odborné školy, jehož délka je kratší než čtyři roky, a dokladem o vykonání čtyřleté praxe v oboru. Vysvědčením o maturitní zkoušce v příbuzném studijním oboru střední odborné školy nebo středního odborného učiliště a dokladem o vykonání tříleté praxe v oboru. 26

Diplomem, vysvědčením nebo obdobným dokladem o absolvování vysoké školy v příbuzném oboru a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru. Osvědčením o rekvalifikaci nebo jiným dokladem o odborné způsobilosti vydaným institucí akreditovanou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy nebo příslušným ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována a dokladem o vykonání čtyřleté praxe v oboru. Dokladem o vykonání kvalifikační zkoušky před komisí složenou ze zástupců příslušného živnostenského úřadu, příslušné střední odborné školy nebo středního odborného učiliště, jakož i příslušného živnostenského společenstva, je-li zřízeno a dokladem o vykonání čtyřleté praxe v oboru. Dokladem o vykonání šestileté praxe v oboru.[11] c) Volnou - Volnou živností je ve smyslu živnostenského zákona soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem. U živností volných nejsou zvláštní podmínky (tj. odborná způsobilost) provozování živnosti předepsány, podnikatel u těchto živností musí splňovat pouze všeobecné podmínky provozování živnosti. Podmínky pro provozování volné činnosti fyzickými osobami jsou: Dosažení věku 18 let. Způsobilost k právním úkonům. Bezúhonnost. Předložení dokladu o tom, že fyzická osoba, pokud na území ČR podniká nebo podnikala, nemá vůči územním finančním orgánům státu daňové nedoplatky, doklad vyhotoví místně příslušný finanční úřad. Doklad nesmí být starší než 3 měsíce. Předložení dokladu o tom, že fyzická osoba, pokud na území České republiky podniká nebo podnikala, nemá nedoplatky na platbách pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Tento doklad nesmí být starší než 3 měsíce.[12] 2. Koncesované - Živností je ve smyslu živnostenského zákona soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem. Kromě všeobecných podmínek provozování živnosti musí v tomto případě podnikatel splňovat zvláštní podmínky 27

provozování živnosti, tj. odbornou způsobilost, která je pro koncesované živnosti upravena zvláštními předpisy uvedenými v živnostenském zákonu. Podmínky pro provozování koncesované živnosti fyzickými osobami jsou: Dosažení věku 18 let. Způsobilost k právním úkonům. Bezúhonnost. Předložení dokladu o tom, že fyzická osoba, pokud na území ČR podniká nebo podnikala, nemá vůči územním finančním orgánům státu daňové nedoplatky, doklad vyhotoví místně příslušný finanční úřad. Předložení dokladu o tom, že fyzická osoba, pokud na území České republiky podniká nebo podnikala, nemá nedoplatky na platbách pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Odborná způsobilost pro živnosti koncesované je upravena zvláštními předpisy uvedenými v živnostenském zákonu. Je-li v živnostenském zákonu uvedena odborná způsobilost spočívající ve vyučení v oboru nebo ve středoškolském vzdělání zakončeném maturitní zkouškou, splnění podmínky vzdělání se prokazuje též dokladem o rekvalifikaci a dokladem o vykonání čtyřleté praxe v oboru. Živnostenský úřad uloží nebo změní podnikateli podmínky provozování živnosti na základě živnostenského zákona nebo na základě zvláštních předpisů.[13] 2.2.5.2 Obchodní společnosti Právnická osoba - Je to uměle vytvořený subjekt, v právním vztahu jedná jako člověk, mohou ho tvořit lidé a nebo věci. Společnost s ručením omezeným ( s.r.o.) Základní rysy společnosti s ručením omezeným: Společnost s ručením omezeným je nejednodušším typem kapitálových společností, přestože obsahuje mnoho prvků osobní společnosti. Společnost může mít od jednoho společníka do padesáti společníků. Minimální základní kapitál společnosti je 200 000 Kč. Na základním kapitálu společnosti se může každý společník účastnit pouze jedním vkladem. Výše vkladu 28

společníka musí činit nejméně 20 000 Kč. Výše vkladu může být pro jednotlivé společníky stanovena jinak, musí však být dělitelná na celé tisíce. Celková výše vkladů musí souhlasit s výší základního kapitálu společnosti Společníci ručí společně a nerozdílně za závazky společnosti do výše souhrnu nesplacených částí vkladů všech společníků podle stavu zápisu v obchodním rejstříku. Zde došlo při velké novelizaci k 1. lednu 2001 k významné změně, která nebyla často podnikateli vůbec zaznamenána. Společníci již nyní neručí pouze do výše svého nesplaceného vkladu, ale ručí solidárně do výše souhrnu všech nesplacených prostředků. Může se tedy stát, že se na Vás úspěšně obrátí věřitel i v případě, že Vy jste svůj vklad již dávno uhradil. Obchodní firma společnosti s ručením omezeným musí obsahovat označení společnost s ručením omezeným, dostačující je však zkratka spol. s r.o.. Obchodní firma společnosti musí samozřejmě splňovat i všeobecné požadavky, zejména nesmí být zaměnitelná s firmou jiného podnikatele a nesmí působit klamavě. K odlišení firmy nestačí podle obchodního zákoníku rozdílný dodatek označující právní formu, přesto se i s takovými případy můžeme v praxi setkat. Statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným je jeden nebo více jednatelů. Je-li jednatelů více je oprávněn jednat jménem společnosti každý z nich samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy jinak, takové omezení je však vůči třetím osobám neúčinné. Jednatelé nesou právní odpovědnost za chod společnosti, vedení účetnictví, povinnosti vůči úřadům atd. Pro jednatele platí zákaz konkurence, který již nelze podle jedné novele obchodního zákoníku zmírnit. I zde však platí, kde není žalobce, není ani soudce a v praxi je tento zákaz často porušován. Valná hromada společníků je nejvyšším orgánem společnosti. Do působnosti jejího rozhodování spadají některé důležité skutečnosti. Zejména se jedná o jmenování a odvolávání jednatelů, změny společenské smlouvy a stanov a schvalování účetní uzávěrky. Valná hromada může určit i členy dozorčí rady, což je nepovinný, zřídkakdy zřizovaný orgán společnosti s ručením omezeným. Výhody společnosti: omezené ručení za závazky společnosti. relativně nízká hodnota minimálního základního jmění a náročnost. malá administrativní 29

Nevýhody společnosti: částečnou nevýhodou pro začínající podnikatele je v tomto případě nutnost vedení (podvojného) účetnictví. administrativně náročnější jednání s úřady. zisk se daní na straně firmy jako daň z příjmů právnických osob.[14] Veřejná obchodní společnost (v.o.s.) Základní rysy veřejné obchodní společnosti: Veřejná obchodní společnost je osobní obchodní společností. Jedná se o nejednodušší typ obchodní společnosti, jejíž všichni společníci ručí celým svým majetkem společně a nerozdílně za závazky společnosti. Veřejnou obchodní společnost musí založit alespoň dva společníci, mohou to být i fyzické i právnické osoby. Společníci veřejné obchodní společnosti nejsou při jejím založení povinni skládat žádný základní kapitál. Případné vklady společníků mohou být zakotveny ve společenské smlouvě. Obchodní firma veřejné obchodní společnosti musí obsahovat označení "veřejná obchodní společnost", jež může být nahrazeno zkratkou "veř. obch. spol." nebo "v.o.s.". Obsahuje-li obchodní firma příjmení alespoň jednoho ze společníků, postačí dodatek "a spol.". Přípustné je například obchodní jméno "Novák a spol.". Obchodní firma společnosti musí samozřejmě splňovat i obecné požadavky, zejména nesmí být zaměnitelná s firmou jiného podnikatele a nesmí působit klamavě. K odlišení firmy nestačí rozdílný dodatek označující právní formu. K jednání za společnost je oprávněn každý společník samostatně. Jednání jednotlivých společníků může být upraveno ve společenské smlouvě. Případná omezení vyplývající ze společenské smlouvy nemají účinek vůči třetím osobám, tzn. že třetí osoba se může plně dožadovat svých práv, jednala-li ve víře, že společník s kterým smlouvu uzavřela byl plně způsobilý k podpisu této smlouvy. V případě, že není poměr hlasovacích práv upraven ve společenské smlouvě odlišně, má každý společník při rozhodování o záležitostech společnosti jeden hlas. Obdobně není-li upraven podíl na zisku či ztrátě ve společenské smlouvě, mají všichni společníci rovný podíl na hospodaření společnosti. 30

Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob.[30] Akciová společnost Základní rysy akciové společnosti: Akciová společnost je společnost, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií. Akciová společnost je právní formou čistě kapitálové společnosti prakticky bez přítomnosti osobních prvků. Právní úprava akciové společnosti vychází z obchodního zákoníku. Hodnota minimálního základního kapitálu akciové společnosti jsou 2 000 000 Kč. Horní hranice základního kapitálu není omezena. Základní kapitál je rozdělen na akcie. Akcie se upisují, tzn. že se nabídnou k prodeji veřejnosti. Majitel akcie je označován jako akcionář. Akcionář neručí za závazky společnosti. Obchodní firma akciové společnosti musí obsahovat označení akciová společnost, postačí i zkratka akc. spol. nebo a.s. Obchodní firma společnosti musí samozřejmě splňovat i obecné požadavky, zejména nesmí být zaměnitelná s firmou jiného podnikatele a nesmí působit klamavě. K odlišení firmy nestačí rozdílný dodatek označující právní formu. Statutárním orgánem akciové společnosti je její představenstvo. Představenstvo je tvořeno svými členy, kteří společnost navenek zastupují. Členové představenstva se zapisují do obchodního rejstříku, zapisují se i veškeré změny představenstva. Členy představenstva volí i odvolává valná hromada akciové společnosti. Pro členy představenstva platí nevylučitelný zákaz konkurence. Výhody společnosti: poměrně solidní vnější dojem (velká společnost). čistě kapitálová společnost. Nevýhody společnosti: vysoký základní kapitál 2 000 000 Kč. poměrně složité zakládání i působení společnosti.[15] 31

Komanditní společnost Základní rysy komanditní společnosti: Komanditní společnost je kombinací osobní společnosti a kapitálové společnosti. Někteří její společníci (komplementáři) ručí za závazky celým svým (i osobním) majetkem, někteří společníci (komanditisté) ručí za závazky společnosti pouze do výše nesplaceného vkladu. Komanditista je povinen vložit do základního kapitálu společnosti vklad ve výši určené společenskou smlouvou, minimálně však 5 000 Kč. Vklad je povinen splatit ve lhůtě stanovené společenskou smlouvou, jinak bez zbytečného odkladu po vzniku společnosti, popřípadě po vzniku své účasti na společnosti. Obchodní firma komanditní společnosti musí obsahovat označení komanditní společnost, postačí i zkratka kom. spol. nebo k.s.. Obsahuje-li obchodní jméno společnosti jméno komanditisty, ručí tento komanditista za závazky společnosti jako komplementář. Obchodní firma společnosti musí samozřejmě splňovat i obecné požadavky, zejména nesmí být zaměnitelná s firmou jiného podnikatele a nesmí působit klamavě. K odlišení firmy nestačí rozdílný dodatek označující právní formu. K obchodnímu vedení (zastupování) společnosti jsou oprávněni pouze komplementáři. Není-li ve společenské smlouvě uvedeno jinak, zákaz konkurence platí pouze pro komplementáře, nikoliv pro komanditisty. Výhody společnosti: není nutný základní kapitál společnosti. komanditisté nemají zákaz konkurence. Nevýhody společnosti jednotliví společníci ručí celým svým majetkem nerozdílně za závazky společnosti. komanditisté nemohou rozhodovat o obchodním vedení společnosti.[16] 32

Družstvo Základní rysy družstva Družstvo je společenstvím neuzavřeného (předem nestanoveného) počtu osob založeným za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních anebo jiných potřeb svých členů. Družstvo musí mít alespoň pět členů; to neplatí, jsou-li jeho členy alespoň dvě právnické osoby. Základní kapitál družstva tvoří souhrn členských vkladů, k jejichž splacení se zavázali členové družstva. Stanovy určují výši základního kapitálu družstva, který se zapisuje do obchodního rejstříku (zapisovaný základní kapitál). Zapisovaný základní kapitál musí činit nejméně 50 000 Kč. Obchodní firma družstva musí obsahovat označení družstvo. Obchodní firma společnosti musí samozřejmě splňovat i obecné požadavky, zejména nesmí být zaměnitelná s firmou jiného podnikatele a nesmí působit klamavě. K odlišení firmy nestačí rozdílný dodatek označující právní formu. Statutárním orgánem družstva je jeho představenstvo. Nejvyšším orgánem je členská schůze družstva. Ta může volit i odvolávat členy představenstva, rozhodovat o rozdělení a užití zisku nebo ztráty, rozhoduje o splynutí, přeměně, rozdělení nebo zrušení družstva apod. Členové představenstva a kontrolní komise družstva, prokuristé a ředitel nesmějí být podnikateli ani členy statutárních a dozorčích orgánů právnických osob s obdobným předmětem činnosti. Stanovy mohou upravit zákaz konkurence jinak. Výhody družstva: otevřenost pro další členy. možno založit i pro nepodnikatelské účely. členové neručí za závazky družstva. Nevýhody družstva: minimální počet pěti zakladatelů (nebo dvou právnických osob). poměrně tvrdý zákaz konkurence.[19] 33

Sdružení Základní rysy sdružení: Sdružení je zakotveno v občanského zákoníku. Sdružení samotné nemá žádnou právní subjektivitu a nemá tedy způsobilost k žádným právům a povinnostem. Veškeré právní úkony činní sami účastníci sdružení. Ze závazků vůči třetím osobám jsou všichni účastníci zavázáni společně a nerozdílně, toto ručení nelze omezit ani ve smlouvě o sdružení (případná omezení nemají žádnou právní účinnost). Výhody sdružení: lze spojit síly několika podnikatelů, aniž by bylo nutno zdlouhavě zakládat novou obchodní společnost. lze se sdružit pouze na konkrétní projekt, určitou akci, vymezený účel, časově omezený úsek. není nutný žádný základní kapitál. vede se zpravidla pouze jednoduché účetnictví (sdružení fyzických osob). Nevýhody sdružení: jednotliví účastníci sdružení ručí celým svým majetkem za závazky sdružení. všichni účastníci sdružení ručí za závazky sdružení nerozdílně. sdružení nemá právní subjektivitu, účastníci musí vystupovat svým jménem, nebo jménem jednoho z nich. pokud je alespoň jeden člen sdružení plátcem DPH, pak i ostatní účastníci sdružení mají povinnost se k této dani registrovat.[20] 2.3 Technologická složka podnikatelského prostředí Technologické prostředí je v současné době zřejmě nejdůležitějším faktorem ovlivňující náš život. Věda a technika přivedla na svět zázračné pomocníky, jako antibiotika, transplantace orgánů, počítače nebo internet, ale i hrůzy, ze kterých jmenujme například zbraně hromadného ničení. Mnoho vynálezů spadá do smíšené kategorie a mohou být použity jak dobře, tak špatně - např. automobily, televize nebo kreditní karty. 34

Technologické prostředí se mění velmi rychle. Mnohé z věcí, které dnes běžně používáme, před sto nebo jen před třiceti lety neexistovaly. V polovině 19.století neznali automobily, letadla, rozhlas nebo žárovku. Na začátku 20. století neexistovala televize, spreje, klimatizace nebo antibiotika. Doba mezi světovými válkami neznala kopírovací přístroje, umělé prací prostředky, antikoncepční pilulky nebo satelity. A ještě v šedesátých letech jsme neměli osobní počítače, CD-přehrávače nebo internet.[3] Nejdramatičtější silou, která formuluje životy lidí, je technologie. Poskytla lidem takové zázraky, jako penicilin, operace srdce a pilulky na regulaci početí, a zároveň vypustila takové hrůzy, jako je samopal, vodíková bomba a nervový plyn. Dala vzniknout i tak rozporuplným požehnáním, jako je automobil a videohry. 7 Každá z nových technologií představuje tvůrčí destrukci. Tranzistory ničí průmysl elektronek, xerografie ničí obchod s průklepovým papírem, automobily útočí na železnici a televize poškozuje novinářský průmysl. Místo, aby se zastaralá odvětví přesunula do nových pozic, dochází mnohdy k marnému boji s novými technologiemi nebo k jejich ignorování, a tak dochází k úpadku mnoha podnikatelských subjektů. Každá nová technologie stimuluje ekonomický růst. Každá z nových technologií vytváří významné dlouhodobé důsledky, které nelze vždy dobře předvídat. Každý podnikatel by měl velmi pečlivě sledovat následující trendy v technologii: zrychlující se tempo technologických změn, neomezené příležitosti pro inovace, změny ve výdajích na výzkum a vývoj a rostoucí regulaci technologických změn.[4] Technologická složka je tvořena především zařízeními a znalostmi potřebným k výrobě. Z historického hlediska můžeme určit šest významných technologických systémů [1]: Vodní energie. Styl parního pohonu. Spalovací motory a elektrický pohon. Energie jádra. Mikroelektronický biochemické systémy Nanotechnologie Za jeden z nejúspěšnějších systémů poslední doby lze považovat určitě internet. Internet je jedna velká informační a nákupní sít, kterou využívá po celém světe více než miliarda 7 KOTLER, P. Marketing management. 10. vyd. Praha: Grada, 2001. s. 160. ISBN-80-247-0016-6. 35

uživatelů. Internet nám nabízí mnoho výhod a obrovské množství možností. Např. při nakupování, nemusíme jezdit do žádného obchodu nebo skladu, který je od nás vzdálen x- kilometrů. Stačí nám v pohodlí našeho domova spustit vyhledávač, v dnešní době je nejvíce používaný google.com a zadat příslušný název. Vyjede nám seznam různých firem, které se zabývají danou problematikou a nám už stačí si jen projít stránky a vybrat toho, který nám bude nejvíce vyhovovat. První dvě výhody jsou rychlé a pohodlné nakupování. Další výhodou je, že se nám naskytne příležitost vybrat si opravdu z obrovského spektra možností zboží od různých firem. Konkurence na internetu je určitě velká, každá firma si chce urvat co možná nejvíce zákazníků. To můžou provádět různými způsoby, např. můžou snížit cenu produktu nebo můžou k produktu nabídnout něco navíc, např. bonusový balíček nebo také např. prodloužená záruční doba. Příkladů je daleko více, každá firma na to má uvnitř firmy své lidi, kteří zkoumají trh, ceny zboží ostatních konkurentů, dále požadavky nakupujícího, po čem nakupující touží, co ho přiměje ke koupi právě u nich. Sám využívám nakupování po internetu, využívám tzv. e-shopů, nejvíce nakupuji rozhodně elektrotechniku, která je levnější, někdy i o řády tisíce korun. Po internetu lze nakupovat více než jen elektrotechniku samozřejmě. Zmínil bych asi jeden z největší zahraničních portálů a to Amazon.com. Lze tam koupit prakticky cokoliv od bot, DVD filmů, hudby přes odbornou literaturu, komixy až po elektrotechniku. Amazon ve třetím čtvrtletí realizoval zisk 30 milionů dolarů, což je 7 centů na akcii. Před rokem přitom Amazon dosáhl zisku 54 milionů (13 centů na akcii). Pokud bychom však z čísel vyloučili náklady spojené s mnohamilionovým vyrovnáním soudního sporu týkajícího se patentů, tak Amazon vydělal 50 milionů dolarů neboli 12 centů za akcii. A to už by byla hodnota vyšší než předpoklady analytiků. Amazonu tak rostly alespoň prodeje, a to o slušných 27 % na celkových 1,86 miliardy dolarů. Na zprávu zareagovaly akcie Amazonu poklesem o 7 % na výsledných 42,65 dolaru.[21] Graf č.5: Jednotlivci využívající Internet, podle pohlaví Zdroj: [27] 36

Z grafu je patrné jak obyvatelé České republiky jeví zájem o Internet, v roce 2005 využívalo Internet 35% mužů a jen 29% žen, kdežto o tři roky později už Internet využívalo 58% mužů a 50% žen, jedná se o poměrně velký nárůst uživatelů Internetu za období tří let. Graf č.6: Jednotlivci využívající Internet, podle věkových kategorií Zdroj: [27] Na následujícím grafu máme rozdělené uživatele využívající Internet do věkových kategorií. Můžeme sledovat, že i nejstarší generace 65+ let jeví zájem o Internet a jeho služby, z 2% v roce 2005 vzrostl počet uživatelů na 6% v roce 2008. Nejvíc závislá věková kategorie na Internetu je kategorie mezi 16-24 lety, v roce 2005 Internet využívalo 64% a v roce 2008 už 90%. Zajímavý je i zájem střední a starší generace, kdy v obou případech došlo k velmi slušnému navýšení uživatelů. Graf č.7: Jednotlivci využívající Internet, podle druhu vzdělání Zdroj: [27] Nejvyšší nárůst zaznamenal sektor základní školy, z 2% v roce 2005 až na 10% v roce 2008, pětinásobný nárůst. Středoškoláci bez maturity zaznamenali také velký nárůst a to dokonce až trojnásobný, 12% v roce 2005 a 36% v roce 2008. Prim ve využívání Internetu hrají vysokoškoláci s 85%. 37

Graf č.8: Místa, kde obyvatelé nejvíce používají Internet Zdroj: [27] Tady můžeme zaznamenat první pokles zájmu obyvatel o využívání Internetu. Pokles lze vidět na všech frontách, k největšímu došlo ovšem k mému překvapení v domácnostech z 83% v roce 2005 pokles na 45% v roce 2008. Graf č.9: Jednotlivci a používané informační technologie Zdroj: [27] Z grafu je patrné, že rok co rok, stále více lidé využívají osobní počítače a Internet, nárůst z roku 2003 po rok 2008 je obrovský. Bude to způsobeno určitě poklesem cen počítačů a celkově nákladů na informační technologie a taktéž informovaností lidí. Dnešní mladá generace využívá osobní počítač už od útlého věku, většinou je to sice ke hraní her ale mají už úplně jiné možnosti než naši otcové a matky, kteří o počítači ve své době ani nevěděli. 38

V dnešní přetechnizované době si už většina mladé generace nedokáže představit život bez počítače, Internetu a mobilního telefonu. Dále bych chtěl také poukázat na další aktivity, které můžeme provozovat za pomoci informačních technologií, obzvláště díky Internetu. Graf č.10: Nejfrekventovanější aktivity na Internetu Zdroj: [27] Drtivá většina uživatelů využívá elektronické pošty, která je rychlá, je zadarmo a je bezpečná. Na druhém místě se umístilo telefonování přes Internet a třetí místo obsadil oblíbený chatovací program ICQ, po celém světě ho používá nespočet uživatelů. Poslední místo obsadila sekce komunikace pomocí web kamery. Graf č.11: Další aktivity, které nám umožňuje Internet Zdroj: [27] Uživatelé využívají velkého množství informací, které Internet poskytuje, využívají to k vyhledávání nesčetného množství informací o zbožích a službách. Určitě oblíbenou činností na Internetu je prohlížení on-line novin a časopisů, toto tvrzení nám potvrzuje i graf a počet uživatelů. Dále uživatelé vyhledávají informace o jízdních řádech, informace o vzdělání a o zdraví. 39

Dalším hitem dnešní doby se pomalu ale jistě stává digitální televize. Analogová televize bude rychle vytlačena právě digitální, která nabízí daleko lepší příjem, více kanálů, daleko kvalitnější obraz, také možnost sledování více pořadů najednou, bude také možné digitální televizi propojit s mobilem a dokonce on-line komunikace přímo z obrazovky. Díky digitální televizi se nám otevírají nové možnosti a nejen nám ale i také prodejcům TV. Podle Kotlera [4] digitální věk podporuje vznik nových výrobků a služeb. Technologie akcelerují inovační rytmus a počet nových produktů. Internet usnadňuje vznik nových značek a nových přístupů k podnikání. Pět nových technologických trendů pro rok 2008 podle BBC: Web bez Internetu ( The web to go ). Tohle je trefa do černého: možná ne jako letošní trend, ale jako spíše poukázání na největší neznámou nedokonalost internetové scény. Internet začíná být stále více zabydlován stále kvalitnějšími aplikacemi - stírá se rozdíl mezi stolním a internetovým programem - ale i poměrně triviální úkony vyžadují trvalé připojení k Internetu. A to ještě není samozřejmostí: na jedné straně je sice stále více lidí připojeno vysokorychlostně, ale současně se stále více používají přenosné počítače, a na cestách je to s Internetem horší. Tři velevýznamné firmy (Microsoft, Google a Adobe) představují své platformy, které umožňují vytvářet aplikace, které fungují s Internetem i bez něj; vznikl a hned se ujal například program, kterým si člověk připraví offline své prodejní stránky pro ebay, a pak je pro připojení stiskem tlačítka na ebay umístí. Minilaptopy. Už aby to tu bylo! Je zvláštní, že jenom odborníci si všimli nanejvýš pozoruhodného modelu Asus Eee: hmotnost pod kilogram, rozměr menší knihy, bez pevného disku (s 4 GB flash pamětí) a neuvěřitelně nízkou cenou, která začíná na 200 dolarech (k nám se zatím nedováží, kdo po něm opravdu touží, může zkusit ebay). Na Eee se stojí fronty, Asus sám jich chce prodat letos 5 miliónů kusů (srovnej: Apple iphone se prodalo tzv. neuvěřitelných 1,12 miliónů ks), a nestíhá vyrábět, aby vyhověl poptávce. Proč přichází Minilaptopy (či jak to vlastně nazývat) až nyní: klíčem je samozřejmě snižování cen flash pamětí a zvyšování jejich kapacity. Dnes se běžně prodávají 16 GB flash paměti a Samsung se brzy chystá na 128 GB na jednom čipu: k čemu pak harddisk? Flash místo hardu, to znamená nízká spotřeba, zcela tichý chod, rychlý náběh a zmenšení rozměrů. Jakmile Eee dorazí do Česka, jdu si pro něj 40

IPTV, internetová televize. Ten název je zavádějící: není to televize v tom smyslu, jak ji známe a chápeme (tj. thirteen channels of shit to choose from), ale video na přání, video-on-demand, možnost si kdykoli vybrat a pustit jakýkoli film (nebo pořad) z nekonečné internetové zásobárny. Bohužel, IPTV se zatím v takto krystalicky čisté, absolutní podobě zákazníkům nenabízí: provozovatelé komerčních stanic se (možná oprávněně) obávají velké kanibalizace svého současného modelu, a místo toho nám po kapkách pouštějí streamované kanály, ve kterých je možnost volby omezená, a navíc je obvyklé omezení geograficků. I u IPTV od britské BBC si neškrtnete, pokud nejste připojeni ve Velké Británii. WiMax. Wi co? WiMax (bezdrát dodávaný na velké vzdálenosti, tj. jeden vysílač pokrývá území o tisících čtverečních kilometrech) zatím sliby neplní, některé velké instalace byly zrušeny (nevýhodný poměr cena/kvalita/výkon, nezralá technologie). Zdvořile řečeno je hodně předčasné označovat WiMax za vítěznou bezdrátovou technologii; je dost možné, že jej jeho dokonalejší nástupce (který může i nemusí být od Intelu) porazí a převálcuje. Mobilní VoIP. Toto úzce souvisí s trendem č. 4: internet ve vzduchu a mobilní VoIP totiž jdou vpřed ruku v ruce jako siamská dvojčata. Problémem jsou ovšem první kroky a kdo je udělá. V okamžiku, kdy bude internet ve vzduchu realitou, budou vznikat kvalitní duální VoIP/GSM mobily, tj. takové přístroje, které volají přes Internet (potenciálně zdarma), když se v okolním luftě nachází konektivita, a přes GSM, když nikoli. I zde samozřejmě hrozí obrana starého světa, představovaného tradičními operátory, kteří budou všemi silami usilovat, aby velcí výrobci takovéto mobily nevyráběli. Nicméně Nokia prohlásila, že schopnost VoIP bude postupně dodána všem modelům (zatím je u jednoho, poměrně drahého a velkého), a když něco Nokia provede, budou ostatní následovat - o tom nemějme nejmenších pochyb.[22] 41

Graf č.12: Výdaje státního rozpočtu na výzkum a vývoj (GBOARD) v ČR 2002-2007 Zdroj: [23] Z celkové částky rozpočtových výdajů a dotací na výzkum a vývoj směřovala převážná část na civilní výzkum a vývoj 97,7 %. Na obranný (vojenský) výzkum a vývoj stát vydal 2,3 % státních prostředků. Oproti minulému roku tento podíl klesl (z 3,1 %). Výdaje na obranný (vojenský) výzkum od roku 2002 se pohybují v rozmezí 2-3,5 % celkových GBAORD. Největší část státní podpory výzkumu a vývoje (GBAORD) směřovala prostřednictvím rozpočtových kapitol Akademie věd a Grantové agentury do neorientovaného výzkumu (SEO 11). Celkem to bylo 5 738 mil. Kč, což odpovídá podílu 28 % celkových GBAORD. Sem spadá veškerý výzkum, který není přímo orientovaný na jednoznačně specifikované oblasti vládní cíle. Druhou nejvíce podpořenou oblastí s alokovanou částkou 5 306,2 mil. Kč byl všeobecný výzkum na vysokých školách (SEO 10). Podíl na celkových GBAORD dosáhl 25,9 %. Sem se klasifikují pouze prostředky plynoucí prostřednictvím rozpočtu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na podporu výzkumu a vývoje na vysokých školách. Prostředky od ostatních poskytovatelů (resortů) se sem nezařazují. Spadá sem zejména specifický výzkum na vysokých školách, výzkumné záměry a projekty (tj. institucionální i účelová podpora). 42

Graf č. 13: Podíl socioekonomických cílů v % z celkových GBAORD v roce 2007 Zdroj: [23] Pokud celkové rozpočtové výdaje na výzkum a vývoj meziročně vzrostly o 11,8 %, pak v případě jednotlivých socioekonomických cílů byla situace složitější, tj. došlo kromě nárůstu podpory výzkumu a vývoje i k meziročnímu poklesu u některých z nich. K nejvýraznějšímu meziročnímu poklesu (-17,7 %) došlo u obrany (SEO 13), dále pak u ochrany životního prostředí (SEO 03) o -3,7 %. Naopak nejvyšší nárůst záznamek ostatní civilní výzkum (SEO 12), což souvisí spíše s postupnou transformací způsobu alokace prostředků a přípravou na využití strukturálních fondů na podporu výzkumu, vývoje a inovací (operační program). Výrazněji byl posílen výzkum a vývoj v oblasti výroby, distribuce a využití energie (SEO 05), zejména pak alternativní zdroje. Nárůst dosáhl 18,7 %. Meziroční nárůst podpory výzkumu a vývoje přes 10 % zaznamenaly již pouze cíle neorientovaný výzkum (16,8 %) a průmyslová výroba a technologie (11,5%).[23] 2.4 Etická složka podnikatelského prostředí Abychom mohli začít o etické složce podnikatelského prostředí, nahlédneme nejdříve do historie. A určíme si pár základních pojmů jako, co je to etika a morálka. Etika (z řeckého ethos - mrav) nebo též teorie morálky je filozofickou disciplínou, která zkoumá morálku nebo morálně relevantní jednání a jeho normy. Etika je disciplínou praktické filozofie. Etika se zabývá teoretickým zkoumáním hodnot a principů, které usměrňují lidské jednání v situacích, kdy existuje možnost volby prostřednictvím svobodné 43

vůle. 8 Hodnotí činnost člověka z hlediska dobra a zla. Na rozdíl od morálky, která je blíže konkrétním pravidlům, se etika snaží najít společné a obecné základy, na nichž morálka stojí, popř. usiluje morálku zdůvodnit.[24] Morálka (z latiny, moralitas, charakter, správné chování) je soubor principů založených a hodnocených na základě posuzování dobra a zla, které řídí chování lidské společnosti, případně soubor takto vytvořených principů, jejichž dodržování většina společnosti vyžaduje. V užším slova smyslu lze též morálku chápat jako vnitřní mravní kodex, přesvědčení nebo víru jedince Kriminalita V 1. čtvrtletí 2008 dosáhla registrovaná kriminalita počtu 90 833 skutků, což znamená snížení oproti stejnému období loňského roku o 1 393 skutků (-1,5 %). Graf č.14: Celková kriminalita za leden a březen 2007 a 2008 Zdroj: [25] Z hlediska teritoriálního došlo k nárůstu celkové kriminality v Severomoravském kraji (+657 skutků, +4,7 %), následuje Severočeský kraj (+578 skutků, +4,6 %), naopak pokles zaznamenáváme ve Východočeském kraji (-697 skutků, -9 %), Jihomoravském kraji (-822 skutků, -6 %) a v Praze (-1 002 skutků, -4,5 %).[25] 8 Etika [online]. 2009 [cit. 2009-01-23]. Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/etika 44