Uchazeči o zaměstnání a jejich možnosti. - zvyšování kvalifikace a uplatnění na trhu práce

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií Uchazeči o zaměstnání a jejich možnosti - zvyšování kvalifikace a uplatnění na trhu práce Bakalářská práce Autor: Michal Dalecký Vedoucí práce: JUDr. Alena Prchalová, Ph.D. Jihlava 2014

Anotace Bakalářská práce je zaměřena na nezaměstnanost. Teoretická část popisuje její typy, přirozenou míru nezaměstnanosti a trh práce. Také se zabývá možnostmi uchazečů o zaměstnání a dále tím, které nástroje patří do aktivní politiky zaměstnanosti. Praktická část se věnuje dotazníkovému průzkumu pro uchazeče o zaměstnání v okrese Havlíčkův Brod, zaměřené na vyhodnocení této problematiky. V závěru práce jsou návrhy na zlepšení situace na trhu práce. Klíčová slova Nezaměstnanost, trh práce, přirozená míra nezaměstnanosti, podpora při rekvalifikaci, aktivní politika zaměstnanosti. Annotation This thesis is focused on the unemployment. The theoretical part describes the types, the natural rate of unemployment and the labor market. It also deals with possibilities of job seekers, which tools are in active employment policy. The practical part is devoted to the questionnaire survey for jobseekers in the Havlíčkův Brod district to evaluate this issue. At the end of this thesis there are proposals for improvement situation in the labour market. Key words Unemployment, labour market, the natural rate of unemployment, retraining, active employment policy.

Poděkování Velice rád bych poděkoval JUDr. Aleně Prchalové, Ph.D. za odbornou pomoc, trpělivost a cenné rady, které mi pomohly při tvorbě bakalářské práce. Dále bych rád poděkoval své rodině za velkou trpělivost a podporu.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 12. 12. 2013... Podpis

OBSAH ÚVOD... 9 TEORETICKÁ ČÁST... 10 1 Nezaměstnanost... 10 1.1 Míra nezaměstnanosti... 10 1.2 Typy nezaměstnanosti... 12 1.2.1 Frikční nezaměstnanost... 12 1.2.2 Strukturální nezaměstnanost... 13 1.2.3 Cyklická nezaměstnanost... 13 1.3 Nezaměstnanost z hlediska dobrovolnosti... 14 1.3.1 Dobrovolná nezaměstnanost... 14 1.3.2 Nedobrovolná nezaměstnanost... 14 1.4 Důsledky nezaměstnanosti... 15 1.4.1 Ekonomické důsledky... 15 1.4.2 Sociální důsledky... 15 1.5 Doba trvání nezaměstnanosti a frekvence nezaměstnanosti... 15 1.6 Přirozená míra nezaměstnanosti... 16 1.7 Náklady a přínosy nezaměstnanosti... 17 1.7.1 Náklady nezaměstnanosti... 17 1.7.2 Přínosy nezaměstnanosti... 18 1.8 Trh práce... 18 1.8.1 Trh práce z makroekonomického pohledu... 19 1.8.2 Trh práce z mikroekonomického pohledu... 20 2 Uchazeči o zaměstnání a jejich možnosti... 22 2.1 Státní politika zaměstnanosti... 22 2.2 Zájemce o zaměstnání... 22

2.3 Uchazeč o zaměstnání... 23 2.4 Podpora v nezaměstnanosti... 23 2.5 Podpora při rekvalifikaci... 26 2.6 Aktivní politika zaměstnanosti... 27 2.6.1 Rekvalifikace... 28 2.6.2 Investiční pobídky... 30 2.6.3 Veřejně prospěšné práce... 30 2.6.4 Společensky účelná pracovní místa... 30 2.6.5 Překlenovací příspěvek... 31 2.6.6 Příspěvek na zapracování... 31 2.6.7 Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program... 32 2.7 Evropský sociální fond v ČR... 32 PRAKTICKÁ ČÁST... 34 3 Okres Havlíčkův Brod... 34 4 Nezaměstnanost v okrese Havlíčkův Brod... 36 4.1 Vývoj volných pracovních míst v okrese Havlíčkův Brod... 36 4.2 Ohrožené skupiny... 37 4.2.1 Absolventi a mladiství... 38 4.2.2 Osoby se zdravotním postižením... 39 4.2.3 Ženy... 40 4.3 Věková struktura nezaměstnaných... 41 4.4 Délka nezaměstnanosti... 42 4.5 Struktura nezaměstnaných podle vzdělání... 43 4.6 Využití nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti... 44 5 Dotazníkové šetření... 46 5.1 Stanovení a odůvodnění hypotéz... 46 5.2 Časový rozvrh výzkumu... 47

5.3 Výsledky výzkumu... 47 5.4 Výsledky výzkumu z pohledu celku... 48 5.5 Výsledky výzkumu z pohledu jednotlivých skupin... 58 5.5.1 Výsledky z pohledu pohlaví... 58 5.5.2 Výsledky z pohledu věku... 68 5.5.3 Výsledky z pohledu vzdělání... 75 5.6 Zhodnocení výzkumu z pohledu celku... 88 5.6.1 Zhodnocení z pohledu pohlaví... 88 5.6.2 Zhodnocení z pohledu věku... 89 5.6.3 Zhodnocení z pohledu vzdělání... 90 5.7 Návrhy na zlepšení situace na trhu práce... 92 5.8 Vyhodnocení stanovených hypotéz... 93 ZÁVĚR... 94 Seznam použité literatury... 96 Seznam použitých internetových zdrojů... 97 Seznam obrázků... 99 Seznam tabulek... 100 Seznam grafů... 101 Přílohy... 103

ÚVOD Pro svoji bakalářskou práci jsem si vybral nezaměstnanost. S tímto problémem se v životě setká každý z nás. I já jsem po absolvování střední školy poznal, co nezaměstnanost znamená. Cílem bakalářské práce bude pomocí dotazníkového průzkumu vyhodnotit u různých obyvatel jejich zkušenosti s hledáním zaměstnání v okrese Havlíčkův Brod a toto dále posoudit např. podle věku, pohlaví, dosaženého vzdělání, a navrhnout jejich zlepšení situace na trhu práce. V závěru práce budou vyhodnoceny stanovené hypotézy. První kapitola se zabývá pojmy nezaměstnanosti. Představím Vám, co je míra nezaměstnanosti, jaký je vývoj nezaměstnanosti v posledních letech na Vysočině a v Havlíčkově Brodě, typy nezaměstnanosti z hlediska příčin, dobrovolnosti a důsledky nezaměstnanosti. Následuje přirozená míra nezaměstnanosti, náklady a přínosy nezaměstnanosti. Na závěr první kapitoly rozeberu nejen trh práce a její rozdělení na pohled makroekonomický a mikroekonomický. Ve druhé kapitole jsou rozebrány možnosti uchazečů o zaměstnání, do které patří státní politika zaměstnanosti, zájemci a uchazeči o zaměstnání. Významné místo zaujímá podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci, kde naleznete v tabulkách maximální výši podpory v posledních letech v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci. Konec kapitoly je věnován především aktivní politice zaměstnanosti. Ve třetí kapitole je krátce popsán okres Havlíčkův brod a ve čtvrté kapitole bude rozebrána nezaměstnanost v okrese Havlíčkův Brod z pohledu vývoje nezaměstnanosti, věkové struktury nezaměstnaných, délce nezaměstnanosti, struktury nezaměstnaných podle vzdělání a využití aktivních nástrojů zaměstnanosti v období 2009 10_2013. V poslední kapitole bude rozebráno dotazníkové šetření, které bylo provedeno v okrese Havlíčkův Brod. Dotazníky byly nabízeny buď přímo ve městech Havlíčkův Brod a Chotěboř nebo prostřednictvím Úřadu páce v Havlíčkově Brodě a cílem bylo navrhnout zlepšení situace nezaměstnaných na trhu práce. V závěru práce budou vyhodnoceny tři stanovené hypotézy. 9

TEORETICKÁ ČÁST 1 Nezaměstnanost Nezaměstnanost patří mezi nejvýznamnější makroekonomické ukazatele, která má vliv nejen na všechny oblasti ekonomiky, ale i na život společnosti. Obyvatelstvo lze rozčlenit na zaměstnané a nezaměstnané, ti tvoří ekonomicky aktivní obyvatelstvo (pracovní síla) a ekonomicky neaktivní obyvatelstvo (ostatní obyvatelstvo). Zaměstnaní, mezi které jsou řazeni lidé, kteří jsou v pracovně-právním poměru nebo samostatně podnikají. Nezaměstnaní jsou lidé, kteří nejsou zaměstnáni, práci aktivně hledají a mohou okamžitě nastoupit do práce. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je celkový součet zaměstnaných a nezaměstnaných. Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo jsou všichni lidé, kteří nejsou zařazeni v kategorii zaměstnaných nebo nezaměstnaných. Jedná se o studenty, handicapované jedince, důchodce. 1 1.1 Míra nezaměstnanosti Představuje procentní podíl nezaměstnaných vůči celkovému počtu aktivního obyvatelstva (zaměstnaných a nezaměstnaných). Nezaměstnanost se měří ukazatelem míry nezaměstnanosti: u U L U V tomto vzorečku je u míra nezaměstnanosti (v %), U je počet nezaměstnaných a L je počet zaměstnaných. 2 1 KVASNIČKA, Pavel. Makroekonomie. 1. vyd. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2008, 112 s. ISBN 978-80-87035-15-3. 10

Míra nezaměstnanosti se pozná tak, že mezi nezaměstnané se řadí lidé, kteří jsou nahlášeni na úřadech práce, nazýváme jako registrovaná nezaměstnanost. Nezaměstnaní se na úřadech práce hlásí z toho důvodu, že lidé doufají, že jim pomůže nalézt práci, ale také je to podmínkou pro získání podpory v nezaměstnanosti. Obrázek 1: Vývoj míry nezaměstnanosti v ČR registrovaná nezaměstnanost úřadů práce Celorepubliková statistika není citlivá na regionální výkyvy. Na některých místech České republiky dochází k nezaměstnanosti vyšší než 12%, což představuje vysokou hodnotu. Jedná se především o Severní Čechy (Most, Louny, Chomutov) a Severní Moravu (Karviná, Ostrava). 3 2 LIŠKA, Václav et al. Makroekonomie. 2. vyd. Praha: Professional Publishing, 2004, 628 s. ISBN 80-86419-54-1. 3 ŠVARCOVÁ, Jena, Eva HÝBLOVÁ. Ekonomie: Stručný přehled. 2004/2005. Zlín: CEED, 2004, 295 s. ISBN 80-902552-9-9. 11

Obrázek 2: Průměrná míra nezaměstnanosti v období 2000-2009 4 1.2 Typy nezaměstnanosti Rozlišujeme tři druhy nezaměstnanosti podle příčin, které ji vyvolávají. Je to nezaměstnanost frikční, strukturální a cyklická. 1.2.1 Frikční nezaměstnanost Frikční nezaměstnanost označována někdy jako normální nezaměstnanost (míra nezaměstnanosti činí 1-2%), vzniká v důsledku neustálého pohybu lidí mezi místy či pracovními příležitostmi. Existuje na trhu mnoho lidí, kteří byli propuštěni v důsledku toho, že firmy vznikají či zanikají, dochází k technologickým změnám, organizačním změnám, které někdy přispívají k likvidaci pracovišť. 5 4 HOLMAN, Robert. Ekonomie. 5. vyd. Praha: C.H. Beck, 2011, 691 s. ISBN 978-80-7400-006- 5. 5 BUCHTOVÁ, Božena et al. Nezaměstnanost: Psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd. Praha 7: Grada Publishing a.s., 2002, 240 s. ISBN 80-247-9006-8. 12

Tato nezaměstnanou je dočasná, přetrvává pár dní, maximálně pár týdnů. 6 Do této skupiny patří i lidé, kteří dobrovolně opustili své pracovní místo a hledají lépe placenou práci. 1.2.2 Strukturální nezaměstnanost Strukturální nezaměstnanost představuje složitější poruchu. Postihuje většinou některá odvětví či výroby a je vyvolána klesající poptávkou po určité produkci statků. Důsledkem je klesající poptávka po práci v odvětví produkujícím výše uvedené statky a útlum těchto výrob. Útlum odvětví či výrob vede k růstu výrob v jiných odvětvích či výrobách. Nezaměstnanost v důsledku útlumu některých výrob je charakteristická tím, že uvolňovaná pracovní síla nachází na trhu práce možnost uplatnění na pracovních místech, které vyžadují jinou kvalifikaci. 7 1.2.3 Cyklická nezaměstnanost Cyklická nezaměstnanost není na rozdíl od výše uvedených dvou kategorii v ekonomice trvale přítomná. Objevuje se pouze v obdobích, které vyplývají z hospodářských cyklů vždy, jakmile se skutečný produkt dostane pod úroveň potenciálního produktu. Cyklická nezaměstnanost je nulová, když je celková nezaměstnanost rovna frikční a strukturální. Avšak pokud začne nabývat větších hodnot, dostává se ekonomika jako celek do vážných problémů. Bývá pak většinou dlouhodobá, udržuje se zpravidla několik měsíců. A tady již musí vláda nasadit silnější nástroje na její odstranění. Bývají to zpravidla investiční pobídky, snižování daní, plošná podpora podnikání a další velmi nákladné nástroje. 8 6 MÁČE, Miroslav. Makroekonomie v kostce. 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2007, 472 s. ISBN 978-80-247-1841-5. 7 BUCHTOVÁ, Božena et al. Nezaměstnanost: Psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd. Praha 7: Grada Publishing a.s., 2002, 240 s. ISBN 80-247-9006-8. 8 KVASNIČKA, Pavel. Makroekonomie. 1. vyd. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2008, 112 s. ISBN 978-80-87035-15-3. 13

Zvláštním typem je sezonní nezaměstnanost, která je výsledkem sezonní fluktuace poptávky po práci (nejčastěji ve stavebnictví, v zemědělství). 9 1.3 Nezaměstnanost z hlediska dobrovolnosti Z hlediska dobrovolnosti rozlišujeme nezaměstnanost dobrovolnou a nedobrovolnou. 1.3.1 Dobrovolná nezaměstnanost Dobrovolná nezaměstnanost je nezaměstnanost, kdy nezaměstnaný vyhledává práci, ale požaduje vyšší mzdu, než která na trhu převládá. 1.3.2 Nedobrovolná nezaměstnanost Nezaměstnaní vyhledávají práci, akceptují mzdu, která na trhu převládá, ale i tak nemohou práci najít. 10 Rozdíl mezi dobrovolnou a nedobrovolnou nezaměstnaností se zakládá na předpokladu pružných a nepružných mezd. I. Nezaměstnanost při pružných mzdách Pokud je trh práce v rovnováze, potom se při existující reálné mzdové sazbě rovná nabízené množství práce poptávanému množství práce. II. Nezaměstnanost při nepružných mzdách Podle ekonomů nejsou mzdy dokonale pružné. Pokud je reálná mzdová sazba vyšší než její rovnovážná úroveň, poptávané množství práce je nižší než nabízené. 11 Někteří nezaměstnaní nemají zájem se hlásit na úřadech práce. Jsou to především lidé, kteří jsou nezaměstnaní jen krátkodobě (člověk má již domluvený nástup na nové místo). Nebo jsou dlouhodobě nezaměstnaní, kteří nárok na podporu v nezaměstnanosti už ztratili a nemají již důvěru, že jim úřad práce nalezne nějakou práci. Z tohoto důvodu 9 BRČÁK, Josef a Bohuslav SEKERKA. Makroekonomie. 1. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2010, 292 s. ISBN 978-80-7380-245-5. 10 HOLMAN, Robert. Základy ekonomie. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008, 372 s. ISBN 978-80- 7179-890-3. 11 LIŠKA, Václav et al. Makroekonomie. 2. vyd. Praha: Professional Publishing, 2004, 628 s. ISBN 80-86419-54-1. 14

bývá skutečná nezaměstnanost pokaždé o nějaké procento vyšší než registrovaná nezaměstnanost. 12 1.4 Důsledky nezaměstnanosti Důsledky nezaměstnanosti můžeme dělit do dvou oblastí, a to na důsledky ekonomické a důsledky sociální. 1.4.1 Ekonomické důsledky Ekonomické důsledky jsou tvořeny ztrátou produkce v podobě rozdílu mezi skutečným a potenciálním produktem. Jedná se o vliv cyklické nezaměstnanosti, ne přirozené míry nezaměstnanosti, jejíž bytí souvisí s efektivní alokací práce. 1.4.2 Sociální důsledky Mezi sociální dopady patří psychické zatížení vyvolané nezaměstnaností a s ním související zvyšování nemocnosti, rozpady rodin, destrukce etických hodnot sjednocené s patologickými jevy (kriminalita, prostituce, alkoholismus apod.). Mnohdy sociální problémy směřují k radikalizaci postižených skupin, které mohou mít politické dopady či extrémní následky. Sociální dopady jsou deprimující především během dlouhodobé nezaměstnanosti, trvající déle než půl roku. 13 1.5 Doba trvání nezaměstnanosti a frekvence nezaměstnanosti Délka trvání nezaměstnanosti se vyznačuje průměrnou délkou období, během které je osoba nezaměstnaná. Záleží na strukturálních charakteristikách trhu práce a na cyklických faktorech. Frekvence nezaměstnanosti představuje průměrné číslo, jak často jsou pracovníci za dané období nezaměstnaní. Záleží především na výkyvech agregátní poptávky po zboží 12 HOLMAN, Robert. Ekonomie. 5. vyd. Praha: C.H. Beck, 2011, 691 s. ISBN 978-80-7400-006-5. 13 HELÍSEK, Mojmír. Makroekonomie: Základní kurs. 2. vyd. Slaný: MELANDRIUM, 2002, 326 s. ISBN 80-86175-25-1. 15

a službách, ze které je vyvozena i poptávka po práci. Zároveň frekvence nezaměstnanosti záleží na poptávce po práci dílčích firem v různorodých odvětvích. 14 1.6 Přirozená míra nezaměstnanosti Přirozená míra nezaměstnanosti je specifická kategorie, která nastane tehdy, když dojde k rovnováze ceny a mzdy v ekonomice, inflace je stabilní a vytváří tím velmi nízké hodnoty. Přirozená míra nezaměstnanosti vzniká součtem strukturální a frikční nezaměstnanosti, která je bezproblémová a přirozená pro ekonomiku. Její snižování má význam jen tehdy, když dosahuje větších hodnot. Hodnota přirozené míry nezaměstnanosti má tendenci pod vlivem nedokonalostí na trhu práce pomaleji růst. Vláda zakročí ve chvíli, kdy velká hodnota významně oslabí výkon ekonomiky. 15 Příčiny růstu přirozené míry nezaměstnanosti: regulační zásahy vlády: projevuje se vyššími dávkami v nezaměstnanosti, která způsobuje ztrátu motivace lidí shánět práci a rychle do ní nastoupit, respektive se rekvalifikovat, rostoucí význam sociálně psychologických faktorů: svazuje stěhování za prací, z důvodu svázanosti s prostředím, hystereze na trhu práce: projevuje se, když lidé po určité době bez práce přicházejí o svou kvalifikaci, strukturální změny: dochází v poslední době k růstu přirozené míry nezaměstnanosti, demografické změny: probíhají v rámci určitých skupin, kam patří mladí lidé nebo ženy, než mezi ekonomicky aktivním obyvatelstvem. 16 14 BRČÁK, Josef a Bohuslav SEKERKA. Makroekonomie. 1. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2010, 292 s. ISBN 978-80-7380-245-5 15 KVASNIČKA, Pavel. Makroekonomie. 1. vyd. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2008, 112 s. ISBN 978-80-87035-15-3. 16

1.7 Náklady a přínosy nezaměstnanosti Nezaměstnanost má své náklady, které tvoří pojítko hlavně s cyklickou nezaměstnaností. Nezaměstnanost však může mít i své přínosy, jedná se zejména o nezaměstnanost frikční. 1.7.1 Náklady nezaměstnanosti Nezaměstnanost uvaluje náklady na každého z nás. Nezaměstnaní berou podporu v nezaměstnanosti, snižující jejich nepříjemnosti spojené se ztrátou příjmu, ale též na všechny zaměstnané pomocí plateb pojištění v nezaměstnanosti. Mezi náklady nezaměstnanosti patří: Ztráta agregátního výstupu a důchodu Ukazuje hodnotu výstupu, která by byla nezaměstnanými vyrobena, kdyby pracovali. Tyto náklady nejsou bezvýznamné. Pokud je skutečná míra nezaměstnanosti mnohem vyšší než přirozená míra, dochází ke ztrátě výstupu. Znehodnocení lidského kapitálu Lidský kapitál je hodnota vzdělání a získání způsobilostí a dovedností jedince. Tyto schopnosti obsahují nejen mechanické, ale i duševní schopnosti, které jsme dosáhli během studia spolu s těmi, které jsme rozvinuli v zaměstnání. Dlouhotrvající nezaměstnanost vede ke ztrátě schopností a snižuje se tak hodnota lidského kapitálu. Zvýšení kriminality Lidé si nedokážou vydělat legálním způsobem a tak nastává možnost získat peníze prostřednictvím trestného činu. Vyšší míra nezaměstnanosti stojí za vyšší kriminalitou. Ztráta lidské důstojnosti Nezaměstnanost vzbuzuje velký psychický tlak na celou rodinu. Psychické a společenské náklady nezaměstnanosti mohou být významnější než finanční ztráty, přestože je těžké náklady změřit. 16 HELÍSEK, Mojmír. Makroekonomie: Základní kurs. 2. vyd. Slaný: MELANDRIUM, 2002, 326 s. ISBN 80-86175-25-1. 17

1.7.2 Přínosy nezaměstnanosti Pokud by neexistovala nezaměstnanost, museli by lidé po skončení školy přijmout první zaměstnaní, které se nabízí a na které by se hodili a měli by v úmyslu ho dělat. Pokud nebudete v práci spokojeni, toto se promítne do produktivity vaší práce. Lidé zpravidla nepřijmou první práci, která se nabízí a snaží si najít práci, která bude odpovídat jejich schopnostem. Zavádění nových technologií s sebou nese jistou nezaměstnanost, dožadující se uzpůsobení pracovní síly. Nezaměstnanost umožňuje reagovat na tyto technologické změny. Uvedené přínosy nezaměstnanosti znamenají lepší alokaci zdrojů a zlepšují efektivnost veškeré ekonomiky. Někteří lidé nadhodnocují kvalitu své práce a neustále požadují vyšší mzdu, dovolenou, přestávky a další výhody, které přesahují hodnotu jejich přínosu. 17 1.8 Trh práce Trh práce je místo, kde dva ekonomické subjekty (firmy a domácnosti) se střetávají pomocí poptávky a nabídky práce. 18 Obrázek 3: Rovnováha na trhu práce 19 17 LIŠKA, Václav et al. Makroekonomie. 2. vyd. Praha: Professional Publishing, 2004, 628 s. ISBN 80-86419-54-1. 18 TULEJA, Pavel, Pavel NEZVAL a Ingrid MAJEROVÁ. Základy makroekonomie. 1. vyd. Brno: Computer Press, a. s., 2008, 311 s. ISBN 80-251-0952-6. 18

Na vodorovné ose Obr. 1 je vyznačeno množství práce v hodinách. Na svislé ose je vyznačena reálná hodinová mzda. V bodě E dochází k rovnováze trhu práce. Poptávané množství práce se rovná nabízenému množství práce. Mzdu, během které se utváří rovnováha trhu, nazýváme rovnovážnou mzdou. Trh práce míří ke své rovnováze a drží se v ní podobným způsobem jako trh zboží. U nezaměstnanosti nebo nedostatku vzniká přechodná situace, ke které dochází eliminovaným pohybem reálné mzdy. 20 1.8.1 Trh práce z makroekonomického pohledu Z makroekonomického pohledu dělíme trh práce na čtyři přístupy: klasicko-neoklasický, keynesiánský, monetaristický a neokeynesiánský. I když mají totožnou podstatu, odlišují se ve fungování a dosažení rovnováhy na trhu práce. Klasicko-neoklasický přístup k trhu práce Předpokládá se, že nabídka práce a poptávka po práci se shoduje a to vede k plné zaměstnanosti a rovnovážné reálné mzdě. Keynesiánský přístup k trhu práce Pružnost trhu práce se neočekává, přístup se zakládá na předpokladu, že trh práce je neflexibilní. V důsledku institucionálních překážek dochází k redukci poklesu nominálních mezd při existenci nezaměstnanosti. Monetaristický přístup k trhu práce Funguje na předpokladu, že nominální mzdy a ceny jsou pružné a oba subjekty se zaměřují na vývoj reálných mezd. Neokeynesiánský přístup k trhu práce Přístup je sjednocen s předpokladem neměnnosti cen a neexistence tlaku na nominální mzdu. Tato situace má vliv na odbytové omezení na straně firem, které představuje poptávku po práci. 21 19 HOLMAN, Robert. Ekonomie. 5. vyd. Praha: C.H. Beck, 2011, 691 s. ISBN 978-80-7400-006-5. 20 HOLMAN, Robert. Základy ekonomie. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008, 372 s. ISBN 978-80- 7179-890-3. 19

1.8.2 Trh práce z mikroekonomického pohledu Poptávka po práci znamená, že se firma snaží sehnat zaměstnance, poptávají jejich práci. Tato funkce líčí závislost poptávaného množství práce na výši reálné mzdy. 22 Obrázek 4: Poptávka po práci Při mzdové sazbě w A je optimální zaměstnanost L A určena bodem A, mezní příjem z produktu práce se shoduje s výší mzdy. Protože je mezní příjem z produktu práce klesající (klesající křivka MRP L ) a mzdová sazba konstantní, pak když firma zaměstná méně než L A pracovníků, bude MRP L > w, jestliže naopak najme více pracovníků, pak bude MRP L < w. 23 Nabídka práce prozrazuje funkční závislost nabízeného množství práce na výši reálné mzdy. Velkou roli hraje předpoklad, že jedinci maximalizují prospěch ze spotřeby zboží a služeb a ze svého volného času. 24 21 TULEJA, Pavel, Pavel NEZVAL a Ingrid MAJEROVÁ. Základy makroekonomie. 1. vyd. Brno: Computer Press, a. s., 2008, 311 s. ISBN 80-251-0952-6. 22 SOUKUP, Jindřich, Vít POŠTA, Pavel NESET, Tomáš PAVELKA a Jiří DOBRYLOVSKÝ. Makroekonomie: Moderní přístup. 1. vyd. Praha: Management press, 2007, 514 s. ISBN 978-80-7261-174-4. 23 MACÁKOVÁ, Libuše et al. Mikroekonomie: základní kurs. 10. vyd. Slaný: Melandrium, 2007, 275 s. ISBN 978-80-86175-56-0. 24 SOUKUP, Jindřich, Vít POŠTA, Pavel NESET, Tomáš PAVELKA a Jiří DOBRYLOVSKÝ. Makroekonomie: Moderní přístup. 1. vyd. Praha: Management press, 2007, 514 s. ISBN 978-80-7261-174-4. 20

Obrázek 5: Nabídka práce Nad kritickým bodem C zvýšení mzdové sazby snižuje nabízené množství práce, neboť důchodový efekt převažuje nad substitučním efektem. 25 Substituční efekt Při vyšší mzdové sazbě každá hodina práce umožňuje získání většího množství výrobků a služeb, což vede k tendenci více pracovat na úkor volného času. Důchodový efekt Vyšší mzdová sazba zvyšuje reálný příjem a vede tak k tendenci mít více volného času, resp. nahrazovat práci volným časem. 26 25 SAMUELSON, Paul A., William D. NORDHAUS. Ekonomie. 2. vyd. Praha: Svoboda, 1995, 1011 s. ISBN 80-205-0494-X. 26 MACÁKOVÁ, Libuše et al. Mikroekonomie: základní kurs. 10. vyd. Slaný: Melandrium, 2007, 275 s. ISBN 978-80-86175-56-0. 21

2 Uchazeči o zaměstnání a jejich možnosti Při hledání zaměstnání Vás nejdříve napadne možnost zeptat se příbuzných a přátel, ale je mnoho dalších způsobů. Úřad práce by měl být prvním krokem, kam by nezaměstnaný měl zamířit, neboť zde může najít mnoho nabídek, ale i možnost udělat si díky úřadu práce rekvalifikační kurz. Internet je v současné době nejpoužívanějším zdrojem informací, výhodou je velké množství nabídek práce. Inzerát v tisku je aktuální pouze v den výtisku, oproti internetu jsou možnosti omezené. Personální agentura je prostředníkem mezi firmou a zájemci o zaměstnání. Dalším způsobem můžete oslovit potenciálního zaměstnavatele přímo. Můžeme použít i metody, které nejsou příliš využívané např. účast na veletrzích pracovních příležitostí, vývěsky, rozhlasové a televizní vysílání atd. 27 Absolventům škol schází praxe, proto mohou získat částečné zkušenosti formou stáže, brigády, praxe nebo výpomoci v neziskovém sektoru. 2.1 Státní politika zaměstnanosti Státní politiku zaměstnanosti tvoří stát a účastní se na ní subjekty činné na trhu práce, především zaměstnavatelé a odborové organizace. Stát spolupracuje s jinými subjekty činnými na trhu práce, hlavně s územními samosprávnými celky, profesními organizacemi, sdruženími osob se zdravotním postižením nebo organizacemi zaměstnavatelů (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, 2, odst. 2). Státní správu v České republice provádí Ministerstvo práce a sociálních věcí a Úřad práce České republiky (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, 2, odst. 3). 2.2 Zájemce o zaměstnání Jedná se o fyzickou osobu, která stojí o sjednání zaměstnání. Fyzická osoba požádá o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání kteroukoliv krajskou pobočku úřadu práce na území České republiky. Úřad práce zprostředkovává přijatelné zaměstnání a může mu též zaručit rekvalifikaci (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, 22, odst. 1). 27 KRUTINA, Miroslav et al. Práce: praktické rady, jak si najít a udržet práci. Praha: Český helsinský výbor, 2005, 176 s. ISBN 80-86436-17-9. 22

Zájemce o zaměstnání může mít zaměstnání, ale má zájem o to, aby mu bylo úřadem práce zprostředkováno nové zaměstnání. 2.3 Uchazeč o zaměstnání Uchazečem o zaměstnání je fyzická osoba, která osobně požádá o sjednání zaměstnání krajskou pobočku úřadu práce, která se nachází v příslušném místě bydliště. Jestliže splní zákonem stanovené podmínky, úřad práce uchazeče o zaměstnání zařadí do evidence (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, 24). Uchazečem o zaměstnání je fyzická osoba, jenž není v pracovněprávním vztahu, služebním poměru, osobou jmenovanou v zákoně nebo osobou samostatně výdělečně činnou (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, 25, odst. 1). Zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání se věnuje těm uchazečům, kteří ji pro svůj zdravotní stav, věk, péči o dítě či z jiných vážných důvodů vyžadují (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, 33, odst. 1). 2.4 Podpora v nezaměstnanosti Nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč o zaměstnání, který: dosáhl v rozhodném období zaměstnáním nebo další výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců. Překrývají-li se doby důchodového pojištění, započítávají se jen jednou, požádal úřad práce, kde je evidován, o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti, není příjemcem starobního důchodu ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, 39, odst. 1) 28. Nárok na podporu v nezaměstnanosti nemá uchazeč o zaměstnání, kterému byl: v posledních 6 měsících před zaevidováním se na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání zaměstnavatelem zrušen pracovněprávní vztah z důvodu porušení 28 ANDRAŠČÍKOVÁ, Mária, Pavla HLOUŠKOVÁ, Eva HOFMANNOVÁ, Pavel KNEBL, Zdeněk SCHMIED, Ludmila TOMANDLOVÁ a Ladislav TRYLČ. Zákoník práce: prováděcí nařízení vlády a další související předpisy s komentářem k 1. 1. 2013. 7. vyd. Olomouc: Anag, 2013, 1240 s. ISBN 978-80-7263-796-6. 23

povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, v posledních 6 měsících před zaevidováním se jako uchazeč o zaměstnání zaměstnavatelem ukončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení jiné povinnosti zaměstnance z důvodu porušení povinnosti zaměstnanců dodržovat v době prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti režim dočasně práce neschopného pojištěnce, má nárok na výsluhový příspěvek, příspěvek je vyšší než podpora v nezaměstnanosti, která by uchazeči o zaměstnání patřila, pokud by neměl nárok na výsluhový příspěvek, ke dni, kdy má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, vykonává tzv. nekolidující zaměstnání. (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, 39, odst. 2) 29 Podpůrčí doba pro poskytování podpory v nezaměstnanosti činí u uchazeče o zaměstnání: do 50 let věku 5 měsíců, nad 50 do 55 let věku 8 měsíců, nad 55 let věku 11 měsíců (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, 43, odst. 1). Prvořadé pro délku podpůrčí doby je věk uchazeče o zaměstnání dosažený ke dni předložení žádosti o podporu v nezaměstnanosti (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, 43, odst. 2). Výše podpory v nezaměstnanosti Výše podpory je první 2 měsíce podpůrčí doby 65 %, následující 2 měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo základu pojistného vyměřovacího základu. Pokud uchazeč o zaměstnání před zařazením do evidence uchazečů bez důvodu ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, procentní sazba tvoří 29 Ministerstvo práce a sociálních věcí: Kdy máte nárok na podporu v nezaměstnanosti?. [online]. 2012 [cit. 2013-08-20]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/14156 24

45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu (Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, 50, odst. 3) 30. Maximální výše podpory je 0,58násobku průměrné mzdy (Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, 50, odst. 6), tj. 14 157 Kč pro rok 2013 viz Tab. 2. Tabulka 1: Maximální výše podpory při doložení příjmů v nezaměstnanosti 31 Podpora v nezaměstnanosti se žadateli stanoví za první 2 měsíce ve výši 0,15násobku, následující 2 měsíce ve výši 0,12násobku a po zbývající podpůrčí dobu 0,11násobku průměrné mzdy, jestliže: a) splnil podmínku doby předchozího zaměstnání [ 39 odst. 1 písm. a)] započtením náhradní doby a tato doba se posuzuje jako poslední zaměstnání, b) bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo základu pojistného vyměřovacího základu, nebo c) nelze u něj stanovit průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací základ. (Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, 51, odst. 1). Tabulka 2: Maximální výše podpory bez doložení příjmů v letech 2009-2013 32 30 ANDRAŠČÍKOVÁ, Mária, Pavla HLOUŠKOVÁ, Eva HOFMANNOVÁ, Pavel KNEBL, Zdeněk SCHMIED, Ludmila TOMANDLOVÁ a Ladislav TRYLČ. Zákoník práce: prováděcí nařízení vlády a další související předpisy s komentářem k 1. 1. 2013. 7. vyd. Olomouc: Anag, 2013, 1240 s. ISBN 978-80-7263-796-6. 31 Měšec.cz: Podpora v nezaměstnanosti [online]. 2013 [cit. 2013-08-22]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/mzdy-a-duchod/mzda-a-plat/pruvodce/podpora-v-nezamestnanosti/ 32 Měšec.cz: Podpora v nezaměstnanosti [online]. 2013 [cit. 2013-08-22]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/mzdy-a-duchod/mzda-a-plat/pruvodce/podpora-v-nezamestnanosti/ 25

2.5 Podpora při rekvalifikaci Nárok na podporu při rekvalifikaci má uchazeč o zaměstnání, který se účastní rekvalifikace zabezpečované úřadem práce a ke dni, kdy má být podpora při rekvalifikaci přiznána, není poživatelem starobního důchodu. O podpoře při rekvalifikaci v prvé řadě rozhoduje úřad práce. Podpora při rekvalifikaci se dává po celou dobu rekvalifikace, dochází však i k výjimkám (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, 40, odst. 3). Uchazeči o zaměstnání se podpora při rekvalifikaci neposkytuje po dobu: a) poskytování starobního důchodu, b) poskytování dávek nemocenského pojištění, s výjimkou dávek nemocenského pojištění, které jsou uchazeči o zaměstnání poskytovány z účasti na nemocenském pojištění z titulu výkonu činností podle 25 odst. 3 nebo zaměstnání podle 25 odst. 6, c) vazby (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, 44, odst. 1). Maximální výše podpory při rekvalifikaci dosahuje 0,65násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, 50, odst. 6). 33 Tabulka 3: Maximální výše podpory při doložení příjmů při rekvalifikaci Podpora při rekvalifikaci se určuje ve výši 0,14násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, kdy uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, 51, odst. 2). 33 Business center: Zákon č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti, [online]. 2013 [cit. 2013-08-22]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zamestnanost/ 26

Tabulka 4: Maximální výše podpory bez doložení příjmů v letech 2009-2013 34 Při doložení příjmu nebo vyměřovacího základu činí procentní sazba podpory při rekvalifikaci 60 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, 50, odst. 3). 2.6 Aktivní politika zaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti je shrnutí opatření, která spějí k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti. Aktivní politiku zaměstnanosti zajišťuje ministerstvo a úřad práce; podle situace na trhu práce spolupracují při její realizaci s dalšími subjekty (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, 104 odst. 1). Financována je z prostředků státního rozpočtu a hospodaření, které přispívá na programy nebo opatření regionálního a celostátního charakteru a projekty zahraničních subjektů přispívající ke zvýšení zaměstnanosti a na ověřování nových nástrojů a zajištění aktivní politiky zaměstnanosti (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, 107 odst. 1). Mezi základní nástroje aktivní politiky zaměstnanosti patří: a) rekvalifikace, b) investiční pobídky, c) veřejně prospěšné práce, d) společensky účelná pracovní místa, e) překlenovací příspěvek, f) příspěvek na zapracování, g) příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, 104, odst. 2). 34 Měšec.cz: Podpora v nezaměstnanosti [online]. 2013 [cit. 2013-08-22]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/mzdy-a-duchod/mzda-a-plat/pruvodce/podpora-v-nezamestnanosti/ 27

Dalšími kroky aktivní politiky zaměstnanosti jsou: poradenství, které vykonávají nebo zabezpečují úřady práce za účelem zjišťování osobnostních a kvalifikačních předpokladů fyzických osob pro volbu povolání, dále podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením, sdílené zprostředkování zaměstnání a cílené programy k řešení zaměstnanosti (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, 105, odst. 1). 35 2.6.1 Rekvalifikace Rekvalifikace je získání nové kvalifikace nebo doplnění stávající kvalifikace uchazeče nebo zájemce o zaměstnání. Při zjišťování obsahu a rozsahu rekvalifikace se vychází ze současné kvalifikace, zdravotního stavu, schopností a zkušeností fyzické osoby, která má být rekvalifikována s cílem nabytí nových praktických dovedností i teoretických znalostí v rámci dalšího profesního vzdělávání. 36 Úřad práce platí náklady rekvalifikace a poskytuje příspěvek na úhradu prokázaných nutných nákladů spojených s rekvalifikací. Rekvalifikaci zabezpečuje úřad práce podle místa bydliště uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání. V praxi zaměstnavatelů se projevuje jako účinná (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, 109, odst. 1). Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy uděluje akreditace. Akreditace se uděluje na základě písemné žádosti, jejíž součástí je vymezení obsahu a rozsahu vzdělávání, forem a metod výuky a způsobů ověřování výsledků vzdělávání v rekvalifikaci. Je povinno rozhodnout nejdéle do 90 dnů ode dne doručení žádosti o akreditaci a může ustanovit akreditační komisi ke zhodnocení žádosti o akreditaci. Akreditace se poskytuje na dobu 3 let, a to ode dne právní moci rozhodnutí o jejím udělení (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, 108, odst. 3) 37. 35 ANDRAŠČÍKOVÁ, Mária, Pavla HLOUŠKOVÁ, Eva HOFMANNOVÁ, Pavel KNEBL, Zdeněk SCHMIED, Ludmila TOMANDLOVÁ a Ladislav TRYLČ. Zákoník práce: prováděcí nařízení vlády a další související předpisy s komentářem k 1. 1. 2013. 7. vyd. Olomouc: Anag, 2013, 1240 s. ISBN 978-80-7263-796-6. 36 Integrovaný portál MPSV: Aktivní politika zaměstnanosti a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti [online]. 2012 [cit. 2013-08-22]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/dotace/apz 37 ANDRAŠČÍKOVÁ, Mária, Pavla HLOUŠKOVÁ, Eva HOFMANNOVÁ, Pavel KNEBL, Zdeněk SCHMIED, Ludmila TOMANDLOVÁ a Ladislav TRYLČ. Zákoník práce: prováděcí nařízení vlády a další související předpisy s komentářem k 1. 1. 2013. 7. vyd. Olomouc: Anag, 2013, 1240 s. ISBN 978-80-7263-796-6. 28

Za rekvalifikaci se nepovažuje řádné studium na středních a vysokých školách. 38 Rekvalifikaci vykonávají vzdělávací zařízení, státní a soukromé školy, státní a rekvalifikační střediska, soukromí podnikatelé. Dále se jedná o zahraniční právnické nebo fyzické osoby (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, 108). Finální částka na vybranou rekvalifikaci jednoho uchazeče či zájemce o zaměstnání nesmí přesáhnut v období 3 po sobě následujících kalendářních let ode dne prvního nástupu na rekvalifikaci částku 50 000 Kč (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, 109a, odst. 9). Jestliže bez vážných důvodů odřekne uchazeč nebo zájemce nastoupit do zaměstnání, bude nucen uhradit úřadu práce cenu rekvalifikace (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, 109a, odst. 8). 39 Druhy rekvalifikací Profesní (specifická) rekvalifikace poskytuje kvalifikaci pro novou profesi (např. ošetřovatelka, účetní, správce výpočetní sítě). V dělnických profesích jsou na úrovni zaučení. Po absolvování získají rekvalifikanti osvědčení. Praktická rekvalifikace - jde o profesní rekvalifikaci na úrovni zaučení s důrazem na praktickou přípravu. Obnovovací kurz pro obnovení a rozšíření dovedností uchazečů o zaměstnání, kteří svou původní kvalifikaci po dobu minimálně 5 let nevykonávali. Doplňková rekvalifikace rozšiřuje kvalifikaci pro určitou profesi (např. vazačský průkaz, lešenářský průkaz jako doplněk stavebních profesí apod.). Motivační kurz je určen pro uchazeče, kteří nemají představu o náplni svého dalšího uplatnění. V kurzu jsou obeznámeni s náplní jednotlivých řemesel v určité oblasti. Výsledkem je doporučení pro následnou profesní rekvalifikaci v jednom z nabízených oborů. Mladistvému uchazeči může byt doporučen i návrat do přípravy k povolání (do učiliště, na střední školu, vysokou školu apod.). 38 Integrovaný portál MPSV: Aktivní politika zaměstnanosti a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti [online]. 2012 [cit. 2013-08-22]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/dotace/apz 39 Business center: Zákon č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti, [online]. 2013 [cit. 2013-08-22]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zamestnanost/ 29

Nespecifická rekvalifikace je zaměřena na získávání znalostí a dovedností, které zvyšují uplatnitelnost na trhu práce. Jedná se obvykle o rekvalifikační kurzy, zaměřené například na počítačovou uživatelskou gramotnost. Rekvalifikace (stáž) je určena především čerstvým absolventům škol, kteří získají potřebnou praxi v zaměstnání. Chybějící praxe je jeden z důvodů zaměstnavatelů nepřijmout do práce tyto osoby. Týká se období 6 měsíců, během kterého každý absolvent získává pracovní návyky či dovednosti v organizaci. 40 2.6.2 Investiční pobídky Investičními pobídkami se u zaměstnavatele hmotně podporuje především vytváření nových pracovních míst, rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců. (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, 111, odst. 1) Školením se myslí teoretické a praktické vzdělávání, získávání znalostí a dovedností pro pracovní zařazení zaměstnanců. Školení může být obstaráváno i zaměstnavatelem (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, 111, odst. 2). 2.6.3 Veřejně prospěšné práce Veřejně prospěšné práce představují časově omezené pracovní příležitosti vytvořené zvláště pro dlouhodobě nezaměstnané uchazeče o zaměstnání evidované Úřadem práce. Zaměstnavatel se s úřadem práce domluví ke krátkodobému pracovnímu umístění uchazeče o zaměstnání a to nejdéle na dvanáct po sobě následujících měsíců ode dne sjednaného nástupu uchazeče o zaměstnání do pracovního poměru (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, 112, odstavec 1). 41 2.6.4 Společensky účelná pracovní místa Na základě dohody s úřadem práce zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje pracovní místa a obsazuje je uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. Jedná se také o pracovní místo, které zřídil po dohodě s úřadem práce 40 KRUTINA, Miroslav et al. Práce: praktické rady, jak si najít a udržet práci. Praha: Český helsinský výbor, 2005, 176 s. ISBN 80-86436-17-9. 41 Integrovaný portál MPSV: Aktivní politika zaměstnanosti a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti [online]. 2012 [cit. 2013-08-22]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/dotace/apz 30

uchazeč o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Na společensky účelná pracovní místa může úřad práce poskytnout příspěvek. Příspěvek je poskytován maximálně po dobu 12 měsíců (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, 113, odst. 1). 2.6.5 Překlenovací příspěvek Úřad práce smí na základě dohody poskytnout osobě samostatně výdělečně činné, která přestala být uchazečem o zaměstnání a které byl poskytnut příspěvek na společensky účelné pracovní místo. Překlenovací příspěvek se poskytuje na úhradu provozních nákladů, které vznikly a byly uhrazeny v období, na které je překlenovací příspěvek poskytnut (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, 114, odst. 1). 42 Příspěvek se přiznává nejdéle na dobu 5 měsíců. Měsíční výše příspěvku dosahuje nejvýše 0,25násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla uzavřena dohoda o překlenovacím příspěvku (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, 114, odst. 2). 43 2.6.6 Příspěvek na zapracování Zaměstnavatel přijímá do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, kterému úřad práce věnuje zvýšenou péči (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, 116, odst. 1). Příspěvek se poskytuje pouze po dobu 3 měsíců a může dosahovat maximálně polovinu minimální mzdy, tj. v současné době 8 500 Kč (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, 116, odst. 2). 44 42 ANDRAŠČÍKOVÁ, Mária, Pavla HLOUŠKOVÁ, Eva HOFMANNOVÁ, Pavel KNEBL, Zdeněk SCHMIED, Ludmila TOMANDLOVÁ a Ladislav TRYLČ. Zákoník práce: prováděcí nařízení vlády a další související předpisy s komentářem k 1. 1. 2013. 7. vyd. Olomouc: Anag, 2013, 1240 s. ISBN 978-80-7263-796-6. 43 ANDRAŠČÍKOVÁ, Mária, Pavla HLOUŠKOVÁ, Eva HOFMANNOVÁ, Pavel KNEBL, Zdeněk SCHMIED, Ludmila TOMANDLOVÁ a Ladislav TRYLČ. Zákoník práce: prováděcí nařízení vlády a další související předpisy s komentářem k 1. 1. 2013. 7. vyd. Olomouc: Anag, 2013, 1240 s. ISBN 978-80-7263-796-6. 44 Integrovaný portál MPSV: Aktivní politika zaměstnanosti a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti [online]. 2012 [cit. 2013-08-22]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/dotace/apz 31

2.6.7 Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program Příspěvek je určen zaměstnavateli, který nemůže svým zaměstnancům zabezpečit práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, 117, odst. 1). Příspěvek lze poskytovat maximálně po dobu 6 měsíců. Měsíční příspěvek činí maximálně polovinu minimální mzdy (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, 117, odst. 2). 45 2.7 Evropský sociální fond v ČR Evropský sociální fond je ústředním finančním nástrojem k uskutečnění Evropské strategie zaměstnanosti. Hlavním úkolem fondu je rozvoj zaměstnanosti, snížit nezaměstnanost, podpořit sociální začleňování osob a rovné příležitostí orientované na rozvoj trhu práce a lidských zdrojů. Cíle Evropského sociálního fondu jsou: pomoc lidem ze znevýhodněných sociálních skupin a nezaměstnaným lidem při vstupu na trh práce; rovné příležitosti pro všechny při přístupu na trh práce; celoživotní vzdělávání; rozvoj kvalifikované pracovní síly; nastolení moderních způsobů organizace práce a podnikání; zlepšení přístupu žen na trhu práce; boj s diskriminací a nerovnostmi souvisejícími s trhem práce. Pomocí fondu dochází k podpoře projektů neinvestičního charakteru, jako např.: rekvalifikace nezaměstnaných, speciální programy pro znevýhodněné skupiny obyvatel se zdravotním postižením, děti, mládež etnické menšiny, 45 ANDRAŠČÍKOVÁ, Mária, Pavla HLOUŠKOVÁ, Eva HOFMANNOVÁ, Pavel KNEBL, Zdeněk SCHMIED, Ludmila TOMANDLOVÁ a Ladislav TRYLČ. Zákoník práce: prováděcí nařízení vlády a další související předpisy s komentářem k 1. 1. 2013. 7. vyd. Olomouc: Anag, 2013, 1240 s. ISBN 978-80-7263-796-6. 32

tvorba vzdělávacích programů pro zaměstnance, podpora začínajícím OSVČ, rozmach institucí služeb zaměstnanosti, rozmach vzdělávacích programů, vylepšování podmínek pro žáky i učitele (pro využívání ICT), modernizace kombinované a distanční formy studia, stáže studentů, pedagogů a vědeckých pracovníků a další. 46 Základní programy Evropského sociálního fondu Programové období 2007-2013 v programech: umožňuje České republice čerpat prostředky Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) je orientovaný na snižování nezaměstnanosti pomocí aktivní politiky trhu práce, profesního vzdělávání, zapojení sociálně vyloučených obyvatel zpět do společnosti, růst kvality veřejné správy a mezinárodní spolupráci v určených oblastech. 47 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) se orientuje na oblast rozvoje lidských zdrojů pomocí vzdělávání v různých formách s důrazem na souhrnný systém celoživotního učení, ztvárnění vhodného prostředí pro výzkumné, vývojové a inovační aktivity a stimulace spolupráce participujících subjektů. 48 OP Praha Adaptabilita (OPPA) se zaměřuje na vzdělávání a boj proti sociálnímu vyloučení. 49 46 Integrovaný portál MPSV: Evropský sociální fond v ČR [online]. 2008 [cit. 2013-11-05]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/esf 47 Evropský sociální fond v ČR: OP Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) [online]. 2008 [cit. 2013-11-05]. Dostupné z: http://www.esfcr.cz/07-13/oplzz 48 Evropský sociální fond v ČR: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) [online]. 2008 [cit. 2013-11-05]. Dostupné z: http://www.esfcr.cz/07-13/opvk 49 Evropský sociální fond v ČR: OP Praha Adaptabilita (OPPA) [online]. 2008 [cit. 2013-11- 05]. Dostupné z: http://www.esfcr.cz/07-13/oppa 33

PRAKTICKÁ ČÁST 3 Okres Havlíčkův Brod Okres Havlíčkův Brod se nachází v severní části kraje Vysočina (obr. č. 4). Rozlohou 1 264,95 km² se zařazuje na čtvrté místo v kraji za okresy Žďár nad Sázavou, Třebíč a Pelhřimov. Jen okres Jihlava je menší. Celkový počet obyvatel v kraji činí 94 919 osob (hustota zalidnění představuje 75 obyvatel na 1 km²). Pro okres je typická velmi rozdrobená sídelní struktura. Obrázek 6: Kraj Vysočina 50 Převažujícím geologickým útvarem na celém okrese je Českomoravská vrchovina. Na severním okraji okresu můžeme nalézt Železné hory. V hospodářství okresu představuje významnou roli průmysl a zemědělství. Nejdůležitější podniky se zabývají textilní a oděvní výrobou, výrobou skla a strojírenstvím. Počet zaměstnanců se v podnicích za posledních 10 let zřetelně snížil, výroba byla dokonce zastavena úplně. Na zaměstnanosti se podstatně podílí i stavebnictví a terciární sektor. V zemědělství má důležitou úlohu obilnářství a pěstování brambor. 50 České obce: kraj Vysočina [online]. 2010-2012 [cit. 2013-11-05]. Dostupné z: http://www.ceskeobce.cz/kraj/vysocina 34

Okres kraje Vysočina představuje druhou nejnižší míru registrované nezaměstnanosti (po okrese Pelhřimov), jenž v poslední době zřetelně vzrostla, podobně jako počet uchazečů o zaměstnání na jedno volné pracovní místo. Havlíčkův Brod je okres s poměrně zdravým životním prostředím a nižší úrovní znečištění, to má příznivý vliv i na rozvoj cestovního ruchu. Nejnavštěvovanějšími oblastmi v okrese jsou přírodní rezervace Stvořidla na řece Sázavě a Údolí Doubravy. 51 51 Český statistický úřad: Charakteristika okresu Havlíčkův Brod [online]. 2012 [cit. 2013-11- 05]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_havlickuv_brod 35

4 Nezaměstnanost v okrese Havlíčkův Brod Ukazatel Registrovaná míra nezaměstnanosti byl počátkem roku 2013 nahrazen ukazatelem Podíl nezaměstnaných osob, který se vypočítá tímto způsobem: podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu = počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15-64 let / počet obyvatel ve věku 15-64 let v %. Dosud byl počet nezaměstnaných měřen pouze s ekonomicky aktivními osobami. Hodnota ukazatele je na rozdíl od míry nezaměstnanosti v předešlých letech nižší. Podíl nezaměstnaných osob okres Havlíčkův Brod kraj Vysočina 7,7 8,1 7,2 7,6 6,9 7,4 7,7 6,5 7,0 6,3 2009 2010 2011 2012 10_2013 Obrázek 7: Podíl nezaměstnaných osob Zdroj: vlastní ze statistických údajů na portálu MPSV Z grafu je patrné, že kraj Vysočina má vždy o trochu vyšší podíl nezaměstnaných osob než okres Havlíčkův Brod. V roce 2009 byl podíl nezaměstnaných osob 7,4%, v roce 2010 došlo k růstu na 7,7%. V roce 2011 došlo k nejvýraznějšímu poklesu za sledované období, a to o 1,2% na 6,5%. Rok 2012 byl ve znamení recese, došlo k růstu na 7,0%. Říjen v roce 2013 představuje hodnotu 6,3%, což je nižší o 0,7% oproti prosinci 2012. 4.1 Vývoj volných pracovních míst v okrese Havlíčkův Brod Tabulka 5: Počet uchazečů a VPM v okrese Havlíčkův Brod okres Havlíčkův Brod 2009 2010 2011 2012 10_2013 Počet uchazečů 5041 5135 4302 4548 4107 VPM 111 193 186 39 197 Zdroj: Vlastní ze statistických údajů na portálu MPSV 36

Obrázek 8: Počet uchazečů na 1 VPM Zdroj: vlastní ze statistických údajů na portálu MPSV Obr. 8 ukazuje počet uchazečů na 1 VPM v okrese Havlíčkův Brod a v kraji Vysočina. V roce 2009 bylo celkem 111 volných pracovních míst, to znamenalo 45,4 uchazečů na jedno volné pracovní místo. Rok 2010 byl z pohledu uchazečů o zaměstnání optimističtější, jelikož došlo k růstu 82 volných pracovních míst, to představovalo 26,6 uchazečů na 1 VPM. V roce 2011 bylo 23,1 uchazečů na jedno volné pracovní místo. Z Tab. 2 je vidět, že okres Havlíčkův Brod zaznamenal v roce 2012 pouze 39 volných pracovních míst pro 4548 nezaměstnaných, což představovalo 111,6 uchazečů na jedno volné pracovní místo. Od 1. 1. 2012 platí nová novela zákona o zaměstnanosti, kdy zaměstnavatel nemusí hlásit volná pracovní místa. Říjen 2013 ukazuje návrat k normálním číslům, na 197 volných pracovních míst čekalo 4107 uchazečů, což představuje 20,8 lidí na 1 VPM. Poznámka: historické minimum VPM v Havlíčkově Brodě je 30 VPM k 30. 11. 2012, to znamená 134,9 uchazečů na 1 VPM. 4.2 Ohrožené skupiny Vybral jsem tři skupiny, které se nejvíce setkávají s problémy získat pracovní místo. 37

4.2.1 Absolventi a mladiství Mínusem absolventů škol je nedostatek praxe, chybějící pracovními návyky a málo zkušeností. Mají však i přednosti - především aktuálními odbornými znalostmi, znalostí cizích jazyků, počítačovými dovednostmi či větší profesní flexibilitou. Absolventi škol mají problémy s prosazením se na trhu práce zhruba do 25 let, poté se jejich situace postupně vylepší a stabilizuje. Nejnižší míru nezaměstnanosti mají vysokoškoláci, pak lidé s maturitou, vyšší úroveň nezaměstnanosti je zřejmá u vyučených a nejvyšší u osob se základním vzděláním, kteří mají problémy s uplatněním se na trhu práce po celé své ekonomicky aktivní období. Obrázek 9: Absolventi a mladiství v okrese Havlíčkův Brod Zdroj: vlastní ze statistických údajů na portálu MPSV Absolventů a mladistvých představovalo v roce 2009 397 osob. Ke konci roku 2010 bylo registrovaných absolventů škol o 52 osob méně než v roce 2009. K 31. 12. 2011 došlo k dalšímu poklesu registrovaných absolventů o 24 osob oproti roku 2010. Na konci roku 2012 došlo k navýšení absolventů škol o 15 osob, oproti roku 2011. Na konci října 2013 bylo registrováno 366 absolventů škol, při porovnání s koncem října 2012 (353 osob), bylo zaznamenáno o 13 absolventů víc. 38

4.2.2 Osoby se zdravotním postižením Na trhu práce jsou velmi zvláštní pracovní kategorií s určitými nároky na práci a pracovní podmínky přiměřené jejich zdravotnímu stavu. Plynou tím zvláštní podmínky jejich zaměstnavatelnosti a současně s nimi i tato specifika: nevyhovující pracovní podmínky nevyhovující charakter práce vysoký podíl fyzické práce pracovní doba neodpovídající jejich handicapu vzdělanostní limity bariéry v komunikaci. Nabídka volných pracovních míst pro tuto kategorii uchazečů je proto minimální a trvale nedostatečná jak z hlediska jejich struktury, tak z hlediska počtu těchto úzce specializovaných míst. I když řada zaměstnavatelů má velké potíže s hledáním nových zaměstnanců, zdravotně postižené přijímají vzácně. Obrázek 10: Osoby se zdravotním postižením Zdroj: vlastní ze statistických údajů na portálu MPSV Na Obr. 10 lze vidět nezaměstnanost osob se zdravotním postižením v okrese Havlíčkův Brod. Ke konci prosince 2009 Úřad práce evidoval 756 osob. Osob se zdravotním postižením v roce 2010 bylo evidováno 784 osob, což představuje nejvyšší počet osob v období 39

12_2009-10_2013. Došlo ke zvýšení osob se zdravotním postižením na Úřadu práce o 28 osob. Od roků 2011 je evidováno 710 osob se ZP, což je o 74 osob méně než v roce 2010. Rok 2012 představuje 688 osob, tj. o 22 osob méně než v roce 2011. Na konci října bylo evidováno 686, oproti říjnu 2012 jde opět o zvýšení, tentokrát o 27 osob se ZP. 4.2.3 Ženy Na rodičovské dovolené jsou většinou ženy, a jestli je nutné pečovat o nemocného člena rodiny, většinou se ujímá této povinnosti opět žena. Pro zaměstnavatele je kvůli opakované nepřítomnosti v práci méně atraktivním zaměstnancem než muž, a její finanční ohodnocení je nižší. Jde-li žena na mateřskou dovolenou, ztrácí kontakt se svou firmou a vzniká pro ženu problém se po několika letech vrátit zpět do rozjetého vlaku. Ženy v kariérním postupu dále zpomaluje dosazování mužů na vedoucí pozice. V mužském kolektivu, který většinou ve firmách převažuje, se muži pracovně lépe poznají, vědí, jaké mají kvality a co od sebe mohou očekávat. Při pracovním postupu jednoho z nich dochází k tzv. síťování, což představuje vzájemné pomáhání si nahoru. Tabulka 6: Počet nezaměstnaných žen 2009 2010 2011 2012 10_2013 Okres Havlíčkův Brod 2503 2435 2188 2268 2167 Zdroj: vlastní ze statistických údajů na portálu MPSV Tab. 6 ukazuje počet evidovaných žen v okrese Havlíčkův Brod. Ke konci prosince 2009 evidovaly úřady práce 2503 žen, což představuje nejvyšší počet za posledních 5 let. Na konci roku 2010 bylo evidováno 2435 žen, což je o 68 méně než v roce 2009. Na konci prosince 2011 bylo 2188 evidovaných žen, došlo ke snížení o 247 žen než v roce 2010. Konec prosince 2012 představuje zvýšení počtu o 80 žen. Ke konci října 2013 bylo evidováno 2167 žen, oproti konci října 2012 bylo vedeno o 20 žen méně. 52 52 Integrovaný portál MPSV: Analýzy trhu práce v kraji Vysočina [online]. 2013 [cit. 2013-11- 05]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/vys/statisticke_prehledy/analyzy 40

4.3 Věková struktura nezaměstnaných Tabulka 7: Věková struktura nezaměstnaných v okrese Havlíčkův Brod do 19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 nad 65 4q_2009 166 689 550 607 552 468 550 701 644 112 2 4q_2010 164 644 571 596 598 476 542 700 713 131 0 4q_2011 164 591 479 489 532 411 416 554 605 58 3 4q_2012 189 617 449 470 566 464 461 534 665 131 2 Zdroj: vlastní ze statistických údajů na portálu MPSV Tab. 7 shrnuje nezaměstnané v evidenci Úřadu práce v letech 2009-2012 podle jejich věku. V roce 2009 bylo nejvíce lidi nezaměstnaných ve věku 50-54 a to 701 lidí následovaní absolventy škol ve věku 20-24, počet lidi sčítá 689. Třetí nejvíce nezaměstnanou skupinou jsou lidé ve věku 55-59, které činilo 644 osob. Rok 2010 představoval zvýšení osob ve věku 55-59 oproti roku 2009 o 69 lidí na tehdejších 713 osob, druhou nejvíce nezaměstnanou věkovou skupinu tvořili lidé ve věku 50-54, která se oproti roku 2009 snížila o jednu osobu. Lidé ve věku 20-24 představují třetí nejvyšší nezaměstnanou skupinu lidí, oproti roku 2009 došlo ke snížení o 45 lidí na 644 osob. Nejvíce nezaměstnaných v roce 2011 představovaly stejné skupiny jako v letech minulých. Nejhůře na tom byla skupina lidí ve věku 55-59, došlo však k výraznému poklesu oproti roku 2010 a to o 102 lidí na 605 osob, lidé ve věku 20-24 byla druhou nejvíce ohroženou skupinou, došlo ke snížení o 53 lidí na tehdejších 591 osob. K nejvýraznějšímu snížení nezaměstnaných v roce 2011 došlo u věkové skupiny 50-54, to činilo o 146 lidí méně na tehdejších 554. V okrese Havlíčkův Brod v roce 2012 došlo ke zvýšení nejohroženější věkové skupiny 55-59 o 60 lidí na 665. Druhá nejohroženější skupina ve věku 20-24 se zvýšila o 26 lidí na 617, třetí nejohroženější byla skupina lidí ve věku 35-39, u které došlo k navýšení o 34 lidí na tehdejších 566 osob. Obrázek 11: Věková struktura nezaměstnaných v okrese Havlíčkův Brod za rok 2013 Zdroj: vlastní ze statistických údajů na portálu MPSV 41

Věková struktura za 3 poslední čtvrtletí roku 2013 ukazuje Obr. 11. Lidé starší 50 let patří mezi neohroženější skupiny. Nezaměstnanost této skupiny postupně za rok 2013 klesá Důvody jejich špatné umístitelnosti jsou následující: jejich současná kvalifikace obvykle neodpovídá požadavkům zaměstnavatelů nechuť některých z těchto uchazečů učit se novým pracovním návykům a přizpůsobovat se novým pracovním podmínkám, i když těchto osob obecně ubývá relativně nižší pracovní výkonnost nechuť zaměstnavatelů zaměstnávat tyto pracovníky z důvodu menší perspektivy, nižší pracovní výkonnosti v pracovním procesu a vyšších nároků na mzdu, vyšší nemocnosti a krátké doby odchodu ze zaměstnání do důchodu menší ochota těchto pracovníků dojíždět do zaměstnání 53 Druhou nejpočetnější skupinou v roce 2013 představuje skupina absolventů a mladistvých ve věku 20-24, v prvním čtvrtletí byla nejvyšší hodnota, která ve druhém čtvrtletí klesla o 75 lidí, ve třetím čtvrtletí došlo opět ke zvýšení nezaměstnaností absolventů škol o 42 osob, což mohlo být ovlivněno vstupem nových absolventů škol do evidence úřadu práce. Při pohledu je vidět, že nejméně lidí na trhu práce představují lidé do 19 ti let a především lidé nad 65 let, kteří tvoří úplné minimum. 4.4 Délka nezaměstnanosti Tabulka 8: Délka nezaměstnanosti v okrese Havlíčkův Brod 2009 2010 2011 2012 2013 do 3 měsíců 1594 2027 1473 1465 1021 3-6 měsíců 1005 776 714 820 577 6-9 měsíců 690 399 309 410 489 9-12 měsíců 628 299 230 307 317 12-24 měsíců 651 915 658 605 681 nad 24 měsíců 473 719 918 941 1009 Zdroj: vlastní ze statistických údajů na portálu MPSV Délka nezaměstnanosti má veliký vliv na psychiku a případné zhoršení rodinné atmosféry. Podle Tab. 8 je zřetelné, že od roku 2009 do roku 2013 představuje nejvyšší počet osob 53 Integrovaný portál MPSV: Analýzy trhu práce v kraji Vysočina [online]. 2013 [cit. 2013-11- 05]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/vys/statisticke_prehledy/analyzy 42

v evidenci úřadu práce do 3 měsíců, jedná se o krátkodobou nezaměstnanost. Od roku 2010 až po současnost došlo ke snížení z tehdejších 2027 evidovaných na ÚP v okrese Havlíčkův Brod o 1006 evidovaných na současných 1021. Nejméně evidovaných lidí je podle statistik ÚP v rozmezí 9-12 měsíců. V roce 2010 došlo k poklesu oproti roku 2009 o 52,4 % na 299 evidovaných, v roce 2011 bylo evidováno o 69 osob méně. Od roku 2012 došlo opět ke zvýšení osob v rozmezí 9-12 měsíců, a to o 77 osob. V říjnu 2013 nadále pokračuje zvyšování, v současnosti se jedná o 317 evidovaných lidí. 4.5 Struktura nezaměstnaných podle vzdělání Tabulka 9: Struktura nezaměstnaných podle vzdělání v okrese Havlíčkův Brod 4q_2009 4q_2010 4q_2011 4q_2012 3q_2013 bez vzdělání + neúpl. zákl. vzděl. 1 1 1 4 3 základní vzdělání 772 787 745 784 745 vyučeni 2594 2655 2067 2221 1 759 střední bez maturity 87 86 90 62 50 vyučení s maturitou 369 338 258 208 237 ÚSV 116 133 115 114 118 ÚSO 872 882 772 855 839 vyšší odborné vzdělání 56 51 51 58 73 bakalářské vzdělání + VŠ 174 202 203 242 270 Zdroj: vlastní ze statistických údajů na portálu MPSV Tab. 9 představuje nezaměstnané rozdělené podle vzdělání. Největší podíl nezaměstnaných náleží vyučeným, kterých je v roce 2009 o 1722 lidí více než ÚSO. Ti představují druhou nejpočetnější skupinu, třetí nejpočetnější skupinou v roce 2009 náleží lidem se základním vzděláním, kteří mají za posledních 5 let stabilní počet nezaměstnaných. Nejmenší podíl nezaměstnaných náleží lidem bez vzdělání + neúplné základní vzdělání. Ke konci roku 2010 došlo k největšímu růstu u vyučených o 61 osob, k nejvýraznějšímu poklesu došlo u vyučených s maturitou o 31 osob. V roce 2011 stále náleží největší podíl vyučeným, ale v tomto roce došlo k výraznému poklesu o 588 osob, k mírnému růstu došlo u osob se středním vzděláním bez maturity (o 4 lidi). Na konci roku 2012 došlo opět k výraznému růstu nezaměstnaných osob s výučním listem, který vzrostl o 154. K poklesu došlo o 50 nezaměstnaných u skupiny vyučení s maturitou. Konec 3. čtvrtletí 2013 v porovnání s koncem 3. čtvrtletí 2012 ukazuje největší růst u ÚSO o 87 osob, naopak k poklesu o 13 osob došlo u vystudovaných střední bez maturity o 13. 43

4.6 Využití nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti Tabulka 10: Počet umístěných uchazečů na jednotlivé nástroje v okrese Havlíčkův Brod Zdroj: vlastní ze statistických údajů na portálu MPSV Poznámka: v rámci CHPD, CHPM a CHPM SVČ osob se ZP jsou hlavně zaměstnávány osoby se zdravotním postižením, který mají obtížnější situaci na trhu práce. Tab. 10 se zabývá jednotlivými nástroji aktivní politiky zaměstnanosti v období 12_2009 10_2013. V každém období byly nejvíce využívány rekvalifikace. V roce 2009 mezi nejžádanější patřily kurzy z oblasti výpočetní techniky, všeobecný sanitář, kurzy určené pro pracovníky v sociálních službách, různé typy svářečských kurzů a řidičských oprávnění. V roce 2010 došlo ke snížení umístěných uchazečů do rekvalifikace o 145 evidovaných. Nejhledanější rekvalifikační kurzy byly orientované na rozšíření řidičských oprávnění a profesní průkazy řidičů. V roce 2011 došlo k dalšímu poklesu rekvalifikací o 33 osob na tehdejších 101 umístěných uchazečů. Nejžádanější byly kurzy orientované na rozšíření řidičských oprávnění, získání profesních průkazů řidiče a kurzy z oblasti výpočetní techniky. U žen byl velký zájem o kurz Pracovník v sociálních službách. V roce 2012 došlo k opětovnému snížení umístěných do rekvalifikace, tentokrát o 37 uchazečů. Mezi nejčastější typy rekvalifikací patřily kurzy určené pro pracovníky v sociálních službách, kurzy účetnictví a administrativy, dále rozšíření řidičských oprávnění, různé typy počítačových kurzů a kurz základů podnikání. Na konci října 2013 opět dochází k vyššímu zájmu o rekvalifikace, který je o 16 účastníků více než na konci prosince 2012. Využívaným nástrojem jsou společensky účelná pracovní místa, kam patří i samostatně výdělečná činnost. V roce 2009 o tento nástroj mělo zájem 76 uchazečů. Oproti roku 2009 došlo k výraznému růstu SÚPM o 92 uchazečů. Na konci roku 2011 došlo k poklesu umístěných 44

uchazečů o 72 osob. V roce 2012 pokračoval pokles, ale pouze o 3 osoby. Koncem října 2013 bylo do SÚPM umístěno 63 osob. Zvýšená pozornost je věnována cílovým skupinám: dlouhodobě nezaměstnaní, mladí do 20 let, starší 50 let, fyzické osoby pečující o dítě do 15 let věku a zdravotně znevýhodnění uchazeči. V roce 2009 využilo 74 osob chráněná pracovní místa, o rok později došlo ke snížení uchazečů o 15 osob. V roce 2011 byl zájem uchazečů podobný předešlému roku, zvýšil se zájem o jednu osobu. V roce 2012 došlo k výraznému poklesu zájmu lidi o 36 osob. Konec října 2013 ukazuje opětovný růst uchazečů o 23 osob. Veřejně prospěšné práce se rok od roku zvyšuje, v roce 2009 bylo 37 umístěných uchazečů, v roce 2010 došlo k růstu o 16 osob, v roce 2011 se zvýšilo o 17 osob a na konci roku 2012 se zvýšilo o jednu osobu. Říjen 2013 představoval zatím 42 osob, což je o 25 uchazečů méně než v říjnu 2012. Největší skupinu tvoří uchazeči o zaměstnání evidovaní v rozmezí 5-12 měsíců. Příspěvek na chod ChPD činil v roce 2009 105 uchazečů, v roce 2010 došlo k růstu o 29 uchazečů, který následně v roce 2011 poklesl o 33 uchazečů. Konec prosince 2012 došlo k výraznému poklesu o 89 osob. Na konci října 2013 zažádala pouze jedna osoba o příspěvek. 54 54 Integrovaný portál MPSV: Statistická ročenka trhu práce v České republice [online]. 2013 [cit. 2013-11-05]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/stro 45

5 Dotazníkové šetření Cílem byla snaha získat 100 dotazníků od lidí evidovaných na úřadech práce v okrese Havlíčkův Brod. Tohoto čísla se mi podařilo dosáhnout díky oslovení respondentů přímo ve městech Havlíčkův Brod a Chotěboř nebo prostřednictvím Úřadu práce v Havlíčkově Brodě. Nezaměstnaní odpovídali na 19 položených otázek, kde převažují uzavřené odpovědi, ze kterých si dotazovaný může vybrat jednu odpověď, které se nejvíce blíží jeho názor, a pár polouzavřených odpovědí, které dovolují respondentovi volně vyjádřit svůj názor. 5.1 Stanovení a odůvodnění hypotéz V této části si stanovím tři hypotézy, které následně okomentuji, proč si myslím, že se případné hypotézy potvrdí či vyvrátí. Hypotéza č. 1 Jste ochoten/a za prací dojíždět? Vlastní názor: Ochota dojíždět za prací vzrostla díky ekonomické krizi, v okrese Havlíčkův Brod došlo nejen k výraznému propouštění, ale i k zániku několika místních továren a firem. Pro propuštěné bylo dojíždění jedinou možností. Dospívající generace se orientuje více na svou kariéru a dojíždění do práce je pro ni normální. K potvrzení hypotézy dojde, pokud dotazovaný zvolí odpověď ANO u otázky 12. Hypotéza č. 2 Myslíte si, že starší lidé (např. nad 50 let) budou mít větší problém získat zaměstnání než mladí lidé? Vlastní názor: Nezaměstnaných ve věku nad 50 let neustále roste, mínusem lidí je snižování tempa, horší přizpůsobivost a schopnost učit se novým věcem. Plusem lidí nad 50 let je zkušenost nebo věrnost zaměstnavateli. Přestože převažuje velké množství lidí nad 50 let, zaměstnavatelé v současnosti dávají přednost mladším lidem. K potvrzení hypotézy dojde, pokud dotazovaný zvolí odpověď ANO u otázky 17. 46

Hypotéza č. 3 Pracoval/a byste s finančním ohodnocením 8.500Kč (minimální mzda)? Vlastní názor: V případě ztráty zaměstnání člověk může z finančního důvodu udělat vše pro zachování životní úrovně. Mladí lidé nemají příliš velký zájem pracovat za minimální mzdu a dávají přednost evidenci na úřadu práce. Práci za minimální mzdu nezaměstnaný vezme spíše dočasně, dokud nenajde lepší práci nebo pokud by měl ještě nějaký vedlejší příjem. K potvrzení hypotézy dojde, pokud dotazovaný zvolí odpověď NE u otázky 18. 5.2 Časový rozvrh výzkumu Tabulka 11: Časový rozvrh výzkumu 24. 10. - 26. 10. 2013 Sestavení dotazníku 2. 11. 2013 Úprava a schválení otázek vedoucím bakalářské práce Oslovení respondentů v Havlíčkově Brodě (40 ks) 4. 11. 2013-19. 11. 2013 Oslovení respondentů v Chotěboři (20 ks) Průzkum na Úřadu práce v Havlíčkově Brodě (40 ks) 20. 11-28. 11. 2013 Rozbor získaných dat Zdroj: vlastní zpracování 5.3 Výsledky výzkumu I když byl dotazník anonymní, některé odpovědi nemusely být zodpovězeny pravdivě, jelikož 40 dotazníků nabízeli zaměstnanci Úřadu práce v Havlíčkově Brodě a evidovaní mohli proto reagovat pozitivněji, než kdyby byli osloveni na ulici. Zaměřím se nejen na vyhodnocení dotazníku z pohledu celku, ale v další části dojde k posouzení této problematiky z pohledu věku, pohlaví a dosaženého vzdělání. 47

5.4 Výsledky výzkumu z pohledu celku Graf 1: Otázka č. 1 V první otázce převažuje polovina respondentů ve věku 20 35 let 52%, následují respondenti ve věku 36 50 let 31%, lidé ve věku 51 65 let 14% a pouhé 3% lidé ve věku 15 19 let. Graf 2: Otázka č. 2 48

V otázce pohlaví převažují ženy v počtu 54%, dotazovaných mužů činilo 46%. Graf 3: Otázka č. 3 Přes 52% dotazovaných odpovědělo svobodný/á, následovalo 40% ženatý/vdaná, pouhých 5% rozvedený/á a 3% vdovec/vdova. Graf 4: Otázka č. 4 Na otázku Nejvyšší Vaše dosažené vzdělání odpovědělo 51% lidí, že vystudovalo střední (s maturitou), 22% dotazovaných dalo vyučen, střední (bez maturity), následovalo 14% vysokoškolské, 11% vyšší odborné a jen 2% respondentů uvedlo základní vzdělání. 49

5. Jak dlouho jste (byl/a) nezaměstnán/a? méně než 4 měsíce 5-8 měsíců 9-12 měsíců déle než 12 měsíců 17% 10% 42% 31% Graf 5: Otázka č. 5 Z průzkumu vyplynulo, že 42% dotazovaných je nezaměstnáno méně než 4 měsíce, 31% odpovědělo 5 8 měsíců, 17% 9 12 měsíců a déle než 12 měsíců odpovědělo 10% respondentů. 6. Jste spokojen/a se službami úřadu práce? Ano Ne 54% 46% Graf 6: Otázka č. 6 Se službami úřadu práce není spokojeno 54% respondentů, 46% odpovědělo, že je spokojeno se službami. 50

Graf 7: Otázka č. 7 Zdroj: vlastní výzkum V současné době 57% evidovaných hledají pracovní nabídky na internetu, 22% na úřadu práce, 12% získávají informace od přátel, pouhých 6% hledají inzeráty v novinách a 3% respondentů zvolilo jinak. Graf 8: Otázka č. 8 Na otázku č. 8 odpovědělo 41% respondentů, že hledají zaměstnaní denně, 25% odpovědělo jednou týdně, 17% jednou za 14 dní, 12% překvapilo, že zaměstnání si nehledá a 5% dalo jiné. 51

Graf 9: Otázka č. 9 Ze 100 dotazovaných 83% nezaměstnaných odpovědělo, že by se zúčastnilo rekvalifikace, 13% odpovědělo nevím a pouhé 4% ne. 10. Jaký rekvalifikační kurz by Vás zajímal? Kurzy zaměřené na grafické a technické programy PC Kurzy pro řemeslné profese Kurzy svařování Kurzy zaměřené na služby péče o tělo Kurzy v oblasti gastronomie Kurzy v oblasti ekonomiky a účetnictví Kurzy v sociální oblasti Kurz na vysokozdvižný vozík Řidičské průkazy Kurzy v oblasti elektro Počítačové kurzy 2 2 7 4 8 5 6 14 15 17 20 Graf 10: Otázka č. 10 Nejvíce respondentů by zajímal kurz v oblasti ekonomiky a účetnictví (20), počítačové kurzy (17), kurz v sociální oblasti (15), velký zájem je i o kurz zaměřený na grafické a technické programy PC (14), kurz na vysokozdvižný vozík (8), kurz pro řemeslné profese (7), kurz v oblasti elektro (6), řidičské průkazy (5), kurz zaměřený na služby péče o tělo (4) a nejméně zaujaly kurzy v oblasti gastronomie a svařování (2). 52

11. Jak Vám v době nezaměstnanost pomohl úřad práce? Zprostředkoval mi volné místo 17 Nabídl mi rekvalifikaci 20 Byl/a jsem umístěn/a na veřejně prospěšné práce 7 Byl/a jsem umístěn/a na nově vytvořené místo zaměstnavatelem 9 Pomohl mi jiným způsobem 2 Nepomohl mi 45 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 Graf 11: Otázka č. 11 Podle 45% dotazovaných odpovědělo, že jim úřad práce nepomohl, 20 % evidovaných úřad práce nabídl rekvalifikace, 17ti% respondentů zprostředkoval volné místo, pouze 9% bylo umístěno na nově vytvořené místo zaměstnavatelem, 7% bylo umístěno na veřejně prospěšné práce a 2% dotazovaných odpovědělo, že jim pomohl jiným způsobem. Graf 12: Otázka č. 12 Většina dotazovaných je ochotna dojíždět (81%), nevím odpovědělo 11% a pouze 8% řeklo ne. 53

Graf 13: Otázka č. 13 Z šetření vyplývá, že 43% dotazovaných není ochotno se přestěhovat kvůli nové práci, dalších 31% neví a jen 26% bylo ochotno se přestěhovat. Graf 14: Otázka č. 14 Jen 56% respondentů odpovědělo, že by nepřijalo nabídku pracovat v zahraničí, 24% neví a 20% by tuto nabídku přijalo. 54

Graf 15: Otázka č. 15 U této otázky 44 % dotazovaných odpovědělo spíše ano, 24% vybralo možnost, že v době nezaměstnanosti se cítí psychicky vyčerpáni. 22% respondentů odpovědělo spíše ne a 10% se necítí vůbec psychicky vyčerpaní. Graf 16: Otázka č. 16 Především déle pracující pocítili velké snížení životní úrovně (41%), pouze mírné snížení pocítilo 39% a 20% dotazovaných nepocítilo velké snížení. 55

Graf 17: Otázka č. 17 Většina dotazovaných 82% si myslí, že starší lidé budou mít větší problém získat zaměstnání, 13% si nemyslí, že budou mít starší lidé problém získat práci a 5% nevědělo odpovědět. Graf 18: Otázka č. 18 Na tuto otázku 73% dotazovaných odpovědělo ne, pouze 27% bylo ochotno případně pracovat za minimální mzdu. 56

Graf 19: Otázka č. 19 Nejvíce respondentů (37%) je ochotno pracovat za více než 15.000 20.000Kč, 29% dotazovaných by souhlasilo se mzdou 10.000 15.000Kč, následuje 26% respondentů ochotných pracovat za více než 20.000 25.000Kč, 5% touží pracovat za více než 25.000 30.000Kč a pouze 3% za více než 30.000Kč. 57

5.5 Výsledky výzkumu z pohledu jednotlivých skupin 5.5.1 Výsledky z pohledu pohlaví 1. Věk Muži Ženy 34 1 2 18 17 14 10 4 15-19 let 20-35 let 36-50 let 51-65 let Graf 20: Otázka č. 1 Graf 20 ukazuje věk dotazovaných v poměru 54 žen a 46 můžu. Převažují ženy ve věku 20-35 let (34), následují ženy ve věku 36-50 let (14), 4 ženy ve věku 51-65 let a pouze 2 ženy ve věku 15-19 let. U mužů převažují dotazovaní ve věku 20-35 let (18), o jednoho muže méně byli dotazovaní ve věku 36-50 let (17), dále 10 můžu ve věku 51-65 let, a 1 muž ve věku 15-19 let. 3. Stav Muži Ženy 34 24 18 16 3 2 1 2 Svobodný/á Ženatý/ vdaná Rozvedený/á Vdovec/ vdova Graf 21: Otázka č. 3 58

U grafu 21 převažují svobodné ženy (34), vdané (16) a poté následují 2 rozvedené i vdovy. Oproti ženám, u mužů převažují ženatí dotazovaní (24), 4. Nejvyšší Vaše dosažené vzdělání? Muži Ženy 34 18 17 1 1 4 7 4 3 11 Základní Vyučen, střední (bez maturity) Střední (s maturitou) Vyšší odborné Vysokoškolské Graf 22: Otázka č. 4 Nejvyšší dosažené vzdělání u žen převažuje střední vzdělání (s maturitou) 34, vysokoškolské vzdělání má 11 žen, jen 4 ženy jsou vyučené i s vyšším odborným vzděláním a pouze 1 žena má základní vzdělání. U mužů převládalo vzdělání vyučen v počtu 18, které následují muži se středním vzděláním (s maturitou 17), s vyšším odborným vzděláním (7), nízký počet dotazovaných s vysokoškolským vzděláním (3), a pouze 1 muž se základním vzděláním. 5. Jak dlouho jste (byl/a) nezaměstnán/a? Muži Ženy 20 22 18 13 9 8 4 6 méně než 4 měsíce 5-8 měsíců 9-12 měsíců déle než 12 měsíců Graf 23: Otázka č. 5 59

Nejvíce žen (22) i mužů (20) bylo nezaměstnáno méně než 4 měsíce, následují ženy (18) i muži (13) nezaměstnáni 5-8 měsíců, 9 mužů a 8 žen odpovědělo 9-12 měsíců. Nejnižší počet evidovaných žen (6) a mužů (4) je nezaměstnáno déle než 12 měsíců. 6. Jste spokojen/a se službami úřadu práce? Muži Ženy 31 23 23 23 Ano Ne Graf 24: Otázka č. 6 V grafu 24 převládá nespokojenost se službami u 31 žen a 23 mužů, stejný počet žen i mužů (23) odpovědělo, že je spokojeno se službami úřadu práce. 7. Kde nejčastěji hledáte pracovní nabídky? Muži Ženy 40 16 17 6 4 2 7 5 2 1 Úřad práce Internet Inzeráty v novinách Informace od přátel Jinak Graf 25: Otázka č. 7 Zajímavé bylo zjištění, kde každé pohlaví nejvíce hledá pracovní nabídky. U žen převažuje, že hledají nabídky na internetu (40), velmi málo hledají nabídky na úřadu 60

práce (6), informace od přátel hledá 5 žen, minimálně 2 ženy hledají práci v novinách. Pouze jedna žena si vybrala možnost jinak (všude, kde se dá). U mužů též převládá internet, ale ne v tak velkém počtu jako u žen, jedná se pouze o 17 mužů, více mužů oproti ženám hledá nabídky na úřadu práce (16), informace od přátel (7), inzeráty v novinách (4), a 2 muži si vybrali možnost jinak (kombinací mnoha možností, nehledám práci). 8. Jak často hledáte zaměstnání? Muži Ženy 25 16 15 10 11 6 3 2 6 6 Denně Jednou týdně Jednou za 14 dní Graf 26: Otázka č. 8 Jiné Zaměstnání si nehledám Graf 26 ukazuje, že o práci mají větší zájem ženy. Denně hledá zaměstnání 25 žen, 15 žen hledá alespoň jednou týdně, jen 6 žen hledá zaměstnání jednou za 14 dní, některé ženy si zaměstnání vůbec nehledají (6). Pouze 2 ženy si vybraly možnost jiné (2-3x týdně, podle zájmu). Muži též nejvíce hledají zaměstnání denně (16), ale mají menší zájem oproti ženám. Jednou za 14 dní (11) je druhá nejčastější odpověď dotazovaných, následuje jednou týdně (10), stejně jako u žen i muži odpověděli, že si zaměstnání nehledají (6). 3 muži si vybrali možnost jiné (nepravidelně, podle finanční situace, jednou za měsíc). 61

9. Zúčastnil/a byste se rekvalifikace kvůli nové práci? Muži Ženy Ano 37 46 Ne 2 2 Nevím 7 6 Graf 27: Otázka č. 9 Většina žen (46) i mužů (37) je ochotno se zúčastnit rekvalifikace kvůli nové práci. Možnost nevím si vybralo 6 žen a 7 můžu. Pouze 2 ženy i muži odpověděli, že nemají zájem se zúčastnit rekvalifikace. 10. Jaký rekvalifikační kurz by Vás zajímal? Muži Ženy Kurzy zaměřené na grafické a technické programy PC Kurzy pro řemeslné profese Kurzy svařování Kurzy zaměřené na služby péče o tělo Kurzy v oblasti gastronomie Kurzy v oblasti ekonomiky a účetnictví Kurzy v sociální oblasti Kurz na vysokozdvižný vozík Řidičské průkazy Kurzy v oblasti elektro Počítačové kurzy 7 7 2 0 4 1 1 5 3 7 1 4 6 7 1 12 7 15 10 Graf 28: Otázka č. 10 Největší zájem dotazovaných žen je o kurzy v oblasti ekonomiky a účetnictví (15), dále převažuje zájem o kurzy v sociální oblasti (12), zájem byl o počítačové kurzy (10), dále překvapivě ženy zajímaly kurzy zaměřené na grafické a technické programy PC (7). Dotazovaných 7 mužů nejvíce zajímaly počítačové kurzy, kurzy na vysokozdvižný vozík, kurzy pro řemeslné profese a kurzy zaměřené na grafické a technické programy 62

PC. Kurz v oblasti elektro zaujalo 6 mužů, a 5 dotazovaných mužů mělo zájem o kurzy v oblasti ekonomiky a účetnictví. 11. Jak Vám v době nezaměstnanost pomohl úřad práce? Ženy Muži Zprostředkoval mi volné místo Nabídl mi rekvalifikaci Byl/a jsem umístěn/a na veřejně prospěšné práce Byl/a jsem umístěn/a na nově vytvořené místo zaměstnavatelem Pomohl mi jiným způsobem Nepomohl mi 0 6 3 4 4 5 2 8 11 12 16 29 Graf 29: Otázka č. 11 Jak Vám v době nezaměstnanosti pomohl úřad práce? Podle dotazovaných žen (29) i mužů (16) převažuje názor, že jim nepomohl. Méně dotazovaných žen dále odpovědělo, že jim nabídl rekvalifikaci (12), zprostředkoval volné místo (6). Muži odpověděli, že jim úřad práce zprostředkoval volné místo (11), nabídl rekvalifikaci (8). Graf 30: Otázka č. 12 Z grafu 30 je vidět, že ženy i muži jsou ochotni dojíždět za prací. 45 žen dotazovaných odpovědělo ano, pouze 7 žen nevědělo odpovědět na otázku a 2 ženy odpověděly ne. 63

Muži odpověděli, že jsou ochotni dojíždět za prací (36), dalších 6 mužů odpovědělo, že nestojí o dojíždění za prací, a jen 4 muži neví. 13. Byl/a byste ochoten/a přestěhovat se kvůli novému zaměstnání? Muži Ženy 24 18 19 14 17 8 Ano Ne Nevím Graf 31: Otázka č. 13 Graf 31 říká, že ženy nejsou ochotny se přestěhovat kvůli novému zaměstnání (19), o jednu ženu méně odpovědělo, že by kvůli práci byly ochotny se přestěhovat (18) a 17 žen neví. Muži mají výraznější odstupy, 24 mužů by nemělo zájem se přestěhovat, 14 mužů neví, a 8 mužů by byli ochotni se přestěhovat kvůli práci. 14. Kdybyste dostal/a nabídku pracovat v zahraničí, přijal/a byste ji? Muži 30 Ženy 26 7 13 9 15 Ano Ne Nevím Graf 32: Otázka č. 14 64

Graf 32 ukazuje, že ženy (26) ani muži (30) nemají velký zájem pracovat v zahraničí, dále ženy (15) a muži (9) vybralo možnost, že neví a pouze 20 lidí (13 žen a 7 mužů) ze 100 by přijali nabídku pracovat v zahraničí. 15. Cítil/a (cítíte) jste se psychicky vyčerpán/a v době nezaměstnanosti? Muži Ženy 22 22 17 7 12 10 5 5 Ano Spíše ano Spíše ne Ne Graf 33: Otázka č. 15 22 žen i mužů odpovědělo spíše ano, 17 žen odpovědělo, že se cítí v době nezaměstnanosti psychicky vyčerpány. Spíše ne odpovědělo 12 mužů a 10 žen, pouze 7 mužů prochází psychickým vyčerpáním. Shodně 5 žen a 5 mužů odpovědělo, že nepociťují psychické vyčerpání. 16. Pocítil/a jste během nezaměstnanosti velké snížení Vaší (a Vaší rodiny) životní úrovně? Muži Ženy 16 25 22 17 8 12 Ano, velké snížení Ano, ale pouze mírné snížení Graf 34: Otázka č. 16 Ne 65

Převažují ženy (25), které pocítily velké snížení, 17 žen cítilo pouze mírné snížení a 12 žen nepocítilo pokles životní úrovně. Muži spíše preferovali možnost pouze mírné snížení (22), až poté vybrali odpověď, že pocítili velké snížení životní úrovně (16), a pouze 8 mužů nepocítilo pokles životní úrovně. 17. Myslíte si, že starší lidé (např. nad 50 let) budou mít větší problém získat zaměstnání než mladí lidé? Muži Ženy 43 39 12 1 2 3 Ano Ne Nevím Graf 35: Otázka č. 17 U této problematiky ženy (39) i muži (43) souhlasí s názorem, že starší lidé mají větší problém v současné době získat zaměstnání, 3 ženy, a 2 muži neví a s tímto názorem nesouhlasí 12 žen a pouze jeden muž. 18. Pracoval/a byste s finančním ohodnocením 8.500Kč (minimální mzda)? Muži Ženy 38 35 19 8 Ano Ne Graf 36: Otázka č. 18 66

Pracoval/a byste s finančním ohodnocením 8.500 Kč? Ne. Takto převážně odpověděli ženy (35), ale i muži (38). 19 žen a 8 mužů by byli ochotni za minimální mzdu pracovat. Graf 37: Otázka č. 19 Graf 37 ukazuje, za kolik by nejraději dotazovaní pracovali. U žen převažují spíše nižší částky. 10.000 15.000Kč i více než 15.000 20.000Kč si tuto možnost vybralo 20 žen. Více než 20.000 25.000Kč si vybralo 9 dotazovaných, více než 25.000 30.000Kč 4 ženy. Pouze jedna žena by požadovala více než 30.000Kč. Muži (17) nejčastěji vybírali odpověď více než 15.000 20.000Kč a více než 20.000 25.000Kč, 9 dotazovaných mužů by uspokojilo 10.000 15.000Kč, 2 muži by měli zájem o více než 30.000Kč, a pouze jednomu muži by stačilo více než 25.000 30.000Kč. Žena má v naší společnosti pořád méně pracovních příležitostí než muž. Muž si hledá více práce, už jen kvůli tomu, že může dělat více fyzické práce. Muži jsou stále chápáni jako živitelé rodiny, proto si chtějí vydělávat víc, aby ji zabezpečili. 67

5.5.2 Výsledky z pohledu věku Věkové skupiny jsem rozdělil do 4 kategorií, a to na kategorie 15 19 let, 20 35 let, 36 50 let, a 51 65 let. Tabulka 12: Otázka č. 2 - Pohlaví 15-19 let 20-35 let 36-50 let 51-65 let Žena 2 34 14 4 Muž 1 18 17 10 Nejvíce dotazovaných patří do kategorie 20-35 let (34 žen a 18 můžu), druhou nejčastější kategorií je 36-50 let (14 žen a 17 mužů), třetí je kategorie 51-65 let (jen 4 ženy a 10 mužů). Pouze 3 osoby (2 ženy a 1 muž) patří do kategorie 15-19 let. Tabulka 13: Otázka č. 3 - Stav 15-19 let 20-35 let 36-50 let 51-65 let Svobodný/á 3 48 1 0 Ženatý/ vdaná 0 4 27 9 Rozvedený/á 0 0 3 2 Vdovec/ vdova 0 0 0 3 Podle tab. 3 nejvíce dotazovaných v kategorii 20-35 let tvoří především svobodní (48) a ženatí (4), v kategorii 36-50 let převažovali ženatí/vdané (27), rozvedení (3) a pouze 1 svobodná osoba. Kategorii 51-65 let tvoří ženatí/vdané (9), dále vdovci/vdovy (3), a 2 respondenti byli rozvedení. V kategorii 15-19 let odpovídali pouze svobodní (3). Tabulka 14: Otázka č. 4 - Nejvyšší Vaše dosažené vzdělání? 15-19 let 20-35 let 36-50 let 51-65 let Základní 0 1 1 0 Vyučen, střední (bez maturity) 0 4 10 8 Střední (s maturitou) 3 26 17 5 Vyšší odborné 0 8 3 0 Vysokoškolské 0 13 0 1 Nejvíce dotazovaných ve věku 20-35 let tvořili respondenti se středním vzděláním (s maturitou 26), následují dotazovaní s vysokoškolským vzděláním (13), s vyšším odborným vzděláním (8), mezi respondenty byli i vyučeni, střední bez maturity (4), a se základním vzděláním (1). Jak již bylo řečeno, druhou nejpočetnější věkovou skupinou je 36-50 let, kde převažují lidé se středním 68

vzděláním (s maturitou 17), dále vyučeni, střední bez maturity (10), pouze 3 respondenti s vyšším odborným vzděláním, a jedna osoba se základním vzděláním. Lidé v kategorii 51-65 let tvoří hlavně vyučeni, střední bez maturity (8), následují respondenti se středním vzděláním (8), a jedna osoba s vysokoškolským vzděláním. V kategorii 15-19 let jsou pouze respondenti se středním vzděláním (s maturitou 3). Tabulka 15: Otázka č. 5 - Jak dlouho jste (byl/a) nezaměstnán/a? 15-19 let 20-35 let 36-50 let 51-65 let méně než 4 měsíce 1 28 11 2 5-8 měsíců 2 12 11 6 9-12 měsíců 0 6 9 2 déle než 12 měsíců 0 6 0 4 U lidí ve věku 20-35 let převažují nezaměstnaní méně než 4 měsíce (28), následuje 5-8 měsíců (12), 6 respondentů odpovědělo, že je nezaměstnáno 9-12 a déle než 12 měsíců. Druhá věková kategorie 36-50 let odpověděla, že respondenti byli nezaměstnaní méně než 4 měsíce a 5-8 měsíců (11). 9 dotazovaných odpovědělo, že bylo nezaměstnáno 9-12 měsíců. Skupina respondentů ve věku 51-65 let odpovědělo, že bylo nezaměstnáno především 5-8 měsíců (6), déle než 12 měsíců (4) a méně než 4 měsíce a 9-12 měsíců odpovědělo shodně po 2 respondentech. Lidé ve věku 15-19 let byli nezaměstnaní 5-8 měsíců (2) a méně než 4 měsíce (1). Tabulka 16: Otázka č. 6 - Jste spokojen/a se službami úřadu práce? 15-19 let 20-35 let 36-50 let 51-65 let Ano 1 21 17 7 Ne 2 31 14 7 Lidé ve věku 20-35 let odpovědělo, že je nespokojeno se službami úřadu práce (31), jen 21 dotazovaných je spokojeno se službami. Skupina respondentů ve věku 36-50 let odpovědělo, že je spokojeno se službami (17), nespokojeno 14 respondentů. Lidé ve věku 51-65 let shodně odpověděli ano (7), ne (7). Skupina respondentů ve věku 15-19 let odpovědělo, že nejsou spokojeni se službami (2), jedna osoba je spokojena. 69

Tabulka 17: Otázka č. 7 - Kde nejčastěji hledáte pracovní nabídky? 15-19 let 20-35 let 36-50 let 51-65 let Úřad práce 0 4 12 6 Internet 3 43 10 1 Inzeráty v novinách 0 0 4 2 Informace od přátel 0 3 4 5 Jinak 0 2 1 0 Lidé ve věku 20-35 nejčastěji hledá zaměstnání na internetu (43), minimum lidí hledá zaměstnání na úřadu práce (4), někteří lidé se spoléhají na informace od přátel (3). Byli i respondenti, kteří vybrali odpověď jinak (2). Lidé ve věku 36-50 nejčastěji hledají zaměstnání na úřadu práce (12), na internetu (10). Méně v oblibě mají evidovaní inzeráty v novinách i informace od přátel (4). Pouze jedna osoba odpověděla jinak. Lidé ve věku 51-65 let hledají zaměstnání na úřadu práce (6), tato skupina nejvíce oproti předchozím skupinám spoléhá na informace od přátel (5). 2 osoby hledají zaměstnání v inzertních novinách (2) a pouze jeden respondent hledá práci na internetu. Mladí ve věku 15-19 let se spoléhá na internet. Tabulka 18: Otázka č. 8 - Jak často hledáte zaměstnání? 15-19 let 20-35 let 36-50 let 51-65 let Denně 3 23 12 3 Jednou týdně 0 12 9 4 Jednou za 14 dní 0 4 8 5 Jiné 0 4 0 1 Zaměstnání si nehledám 0 9 2 1 Jak často hledají lidé zaměstnání? Podle výsledků věkové skupiny 20-35 let denně (23), následuje jednou týdně (12). Překvapivé je, že 9 osob nemá zájem hledat si zaměstnání. Dále dotazovaní vybrali možnost jednou za 14 dní (4) a možnost jiné (4). Druhá nejpočetnější věková skupina 36-50 let hledá zaměstnání denně (12), dále jednou týdně (9), následuje jednou za 14 dní (8). Pouze 2 nezaměstnaní odpověděli, že si zaměstnání nehledá. Starší lidé ve věku 51-65 let nečekaně hledají zaměstnání jednou za 14 dní (5), následuje jednou týdně (4). Jsou však i lidé, kteří hledají zaměstnání denně (3). Jeden z dotazovaných vybral odpověď jiné a jeden, že si zaměstnání nehledá. Mladí ve věku 15-19 let si zaměstnání hledají denně (3). 70

Tabulka 19: Otázka č. 9 - Zúčastnil/a byste se rekvalifikace kvůli nové práci? 15-19 let 20-35 let 36-50 let 51-65 let Ano 3 44 27 9 Ne 0 3 0 1 Nevím 0 5 4 4 Každá věková skupina odpověděla, že je ochotna se zúčastnit rekvalifikace. Nejčastěji lidé ve věku 20-35 let odpovědělo ano (44), 5 dotazovaných neví a pouze 3 evidovaní odpověděli ne. Lidé ve věku 36-50 let odpověděli ano (27) a jen 4 evidovaní odpověděli, že neví. Lidé ve věku 51-65 let dávali přednost odpovědi ano (9), 4 osoby řekly, že neví. Pouze jeden dotazovaný odpověděl ne. Mladí ve věku 15-19 odpověděli ano (3). Tabulka 20: Otázka č. 10 - Jaký rekvalifikační kurz by Vás zajímal? 15-19 let 20-35 let 36-50 let 51-65 let Počítačové kurzy 0 8 6 3 Kurzy v oblasti elektro 0 1 4 1 Řidičské průkazy 0 4 1 0 Vysokozdvižné vozíky 0 1 2 5 Kurzy v sociální oblasti 2 7 5 1 Kurzy v oblasti ekonomiky a účetnictví 1 15 4 0 Kurzy v oblasti gastronomie 0 2 0 0 Kurzy zaměřené na služby péče o tělo 0 3 1 0 Kurzy svařování 0 0 2 0 Kurzy pro řemeslné profese 0 1 3 3 Kurzy zaměřené na grafické a technické programy PC 0 10 3 1 U lidí ve věku 20-35 let převažuje zájem především o kurzy v oblasti ekonomiky a účetnictví (15), kurzy zaměřené na grafické a technické programy (10), počítačové kurzy (8) a kurzy v sociální oblasti (7). Menší zájem této věkové skupiny je o řidičské průkazy (4), kurzy zaměřené na služby péče o tělo (3), kurzy v oblasti gastronomie (2) a po jedné osobě kurzy pro řemeslné profese, kurzy v oblasti elektro i kurz vysokozdvižné vozíky. U dotazovaných ve věku 36-50 let nedošlo k výrazným rozestupům. Nejvíce zaujaly počítačové kurzy (6), kurzy v sociální oblasti (5), kurzy v oblasti ekonomiky a účetnictví (4). Lidem ve věku 51-65 let nejvíce zaujaly vysokozdvižné vozíky (5), počítačové kurzy a kurzy pro řemeslné profese zaujalo po třech dotazovaných- Mladí lidé ve věku 15-19 let si vybrali kurzy v sociální oblasti a v oblasti ekonomiky a účetnictví (1). 71

Tabulka 21: Otázka č. 11 - Jak Vám v době nezaměstnanost pomohl úřad práce? 15-19 let 20-35 let 36-50 let 51-65 let Zprostředkoval mi volné místo 0 4 8 5 Nabídl mi rekvalifikaci 2 6 9 3 Byl/a jsem umístěn/a na veřejně prospěšné práce 0 0 5 2 Byl/a jsem umístěn/a na nově vytvořené místo zaměstnavatelem 0 4 3 2 Pomohl mi jiným způsobem 0 1 1 2 Nepomohl mi 1 37 5 0 Na tuto otázku věková skupina 20-35 let odpověděla, že jim úřad práce nepomohl (37). Pár dotazovaným byla nabídnuta rekvalifikace (6), 4 dotazovaným bylo zprostředkované volné místo a další 4 dotazovaní byli umístěny na nově vytvořené místo zaměstnavatelem. Jeden dotazovaný odpověděl, že mu pomohl jiným způsobem. Lidé ve věku 36-50 let odpověděli nejčastěji, že jim byla nabídnuta rekvalifikace (9) nebo jim bylo zprostředkováno volné místo (8). 5dotázaných odpovědělo, že bylo umístěno na VPP a dalším 5 ti úřad práce nepomohl. Byl jsem umístěn/a na nově vytvořené místo zaměstnavatelem, odpověděli 3 nezaměstnaní. 1 dotazovaný odpověděl, že mu úřad práce pomohl jiným způsobem. Lidé ve věku 51-65 let nejčastěji odpověděli, že jim úřad práce zprostředkoval volné místo (5), ostatní vybrali odpověď, že jim byla nabídnuta rekvalifikace (3). Po 2 lidech odpovědělo, že byli umístěni na VPP, na nově vytvořené místo zaměstnavatelem a dotazovaným pomohl úřad práce jiným způsobem. Mladí ve věku 15-19 let odpověděli, že jim byla nabídnuta rekvalifikace (2) a jedna osoba odpověděla, že mu úřad práce nepomohl. Tabulka 22: Otázka č. 12 - Jste ochoten/a za prací dojíždět? 15-19 let 20-35 let 36-50 let 51-65 let Ano 2 43 29 7 Ne 1 2 1 4 Nevím 0 7 1 3 Každý z dotazovaných je ochoten kvůli zaměstnání dojíždět. 43 lidí ve věku 20-35 let odpovědělo ano, 7 lidí neví a jen 2 dotazovaní vybrali odpověď ne. Lidé ve věku 36-50 let jsou ochotni kvůli zaměstnání dojíždět (29), pouze jeden dotazovaný vybral možnost ne a další dotazovaný vybral možnost nevím. U lidí ve věku 51-65 let už nejde o tak výrazný rozdíl. I zde však převládá názor, že kvůli práci budou lidé ochotni dojíždět (7), 4 dotazovaní odpověděli ne a 3 nevím. Mladí ve věku 15-19 let odpověděli ano (2) a jeden dotazovaný ne. 72

Tabulka 23: Otázka č. 13 - Byl/a byste ochoten/a přestěhovat se kvůli novému zaměstnání? 15-19 let 20-35 let 36-50 let 51-65 let Ano 1 24 0 1 Ne 1 12 22 8 Nevím 1 16 9 5 Z této tabulky můžeme vyčíst, kdo by měl vůbec pomyšlení přestěhovat se kvůli novému zaměstnání. Mladší generace ve věku 20-35 let je ochotna se přestěhovat (24), dalších 16 dotazovaných neví, a 12 evidovaných by nemělo zájem se přestěhovat. Lidé ve věku 36-50 let by odpovědělo, že by o přestěhování nemělo vůbec zájem (22), 9 lidí neví. Nejstarší věková kategorie 51-65 let o tuto nabídku příliš neměli zájem (8), dalších 5 dotazovaných dalo, že neví (5). Pouze jedna osoba by měla zájem se přestěhovat. Každý mladý ve věku 15-19 let (3) by vybral odlišnou odpověď. Tabulka 24: Otázka č. 14 - Kdybyste dostal/a nabídku pracovat v zahraničí, přijal/a byste ji? 15-19 let 20-35 let 36-50 let 51-65 let Ano 1 18 1 0 Ne 0 14 29 13 Nevím 2 20 1 1 Otázka č. 14 ukazuje, že lidé od 36 ti let by nabídku do zahraničí vůbec nepřijali. U lidí ve věku 20-35 let převážila odpověď nevím (20), ale následuje pozitivní odpověď, jelikož 18 dotázaných by přijalo zahraniční nabídku. Dalších 14 dotázaných by nepřijalo pracovat v zahraničí. Skupina lidí ve věku 36-50 let by nemělo zájem pracovat v zahraničí (29), jedna osoba by nabídku přijala a jedna osoba neví. U lidí ve věku 51-65 let též převažuje nezájem pracovat v zahraničí (13), jedna osoba neví. Mladí lidé ve věku 15-19 let neví (2), jedna osoba by nabídku přijala. Tabulka 25: Otázka č. 15 - Cítil/a (cítíte) jste se psychicky vyčerpán/a v době nezaměstnanosti? 15-19 let 20-35 let 36-50 let 51-65 let Ano 0 10 11 3 Spíše ano 1 20 18 5 Spíše ne 2 14 2 4 Ne 0 8 0 2 V době nezaměstnanosti věková skupina 20-35 let preferovala možnost spíše ano (20), spíše ne (14), ano (10) a pouze 8 dotazovaných se necítí psychicky vyčerpaný. Lidí ve věku 36-50 let 73

preferovali možnost spíše ano (18), následuje odpověď ano (11), a pouze dva dotazovaní odpověděli spíše ne. Skupina lidí ve věku 51-65 let po sečtení preferují spíše ano (5), následuje spíše ne (4), ano (3), a pouze dva lidé vybrali možnost ne. Mladí ve věku 15-19 let odpověděli spíše ne (2), spíše ano (1). Tabulka 26: Otázka č. 16 - Pocítil/a jste během nezaměstnanosti velké snížení Vaší (a Vaší rodiny) životní úrovně? 15-19 let 20-35 let 36-50 let 51-65 let Ano, velké snížení 1 16 19 5 Ano, ale pouze mírné snížení 1 19 11 8 Ne 1 17 1 1 Velice vyrovnané výsledky jsou u odpovědí, jestli lidé pocítili pokles životní úrovně v době nezaměstnanosti. Lidé ve věku 20-35 let pocítili mírné snížení (19), nepocítili pokles životní úrovně (17), až 16 lidí pocítilo velké snížení. U lidí ve věku 36-50 let převažuje velké snížení (19), následuje pouze mírné snížení (11), a jeden dotazovaný odpověděl ne. Lidé ve věku 51-65 let pociťují pouze mírné snížení (8), následuje velké snížení (5). Pouze jedna osoba necítí pokles životní úrovně. Mladí ve věku 15-19 let pociťují velké snížené (1), pouze mírně snížení (1), a nepociťují snížení (1). Tabulka 27: Otázka č. 17 - Myslíte si, že starší lidé (např. nad 50 let) budou mít větší problém získat zaměstnání než mladí lidé? 15-19 let 20-35 let 36-50 let 51-65 let Ano 1 39 29 13 Ne 2 9 2 0 Nevím 0 4 0 1 Na konci výzkumu bylo zjištěno, že lidé od dvaceti let souhlasí s tvrzením, že lidé starší 50 let budou mít větší problém získat zaměstnání než mladí lidé. Pouze mladí ve věku 15-19 let s tímto tvrzením nesouhlasí. Tabulka 28: Otázka č. 18 - Pracoval/a byste s finančním ohodnocením 8.500Kč? 15-19 let 20-35 let 36-50 let 51-65 let Ano 0 15 8 4 Ne 3 37 23 10 Z výsledků bylo zjištěno, že nikdo z dotazovaných příliš nestojí o minimální mzdu. Především mladí ve věku 15-19 let by za 8.500Kč nepracovali. 74

Tabulka 29: Otázka č. 19 - Jaké finanční ohodnocení si Vy sám/a představujete, pokud s minimální mzdou nesouhlasíte? 15-19 let 20-35 let 36-50 let 51-65 let 10.000Kč 15.000Kč 1 13 9 6 Více než 15.000Kč 20.000Kč 1 16 13 7 Více než 20.000Kč 25.000Kč 1 17 8 0 Více než 25.000Kč 30.000Kč 0 4 1 0 Více než 30.000Kč 0 2 0 1 Lidé ve věku 20-35 let touží především o mzdě více než 20.000 25.000Kč (17), více než 15.000 20.000Kč (16), následuje mzda ve výši 10.000 15.000Kč. Lidé ve věku 36-50 let preferují mzdu více než 15.000 20.000Kč, 10.000 15.000Kč (9), následuje mzda ve výši více než 20.000 25.000Kč. Nejstarší věková kategorie 51-65 let by se spokojila se mzdou ve výši více než 15.000 20.000Kč (7), 10.000 15.000Kč (6). Jedna osoba by chtěla mzdu ve výši více než 30.000Kč. Překvapivě mladí lidé ve věku 15-19 let se spokojí se mzdou ve výši 10.000 15.000Kč (1), více než 15.000 20.000Kč (1) a více než 20.000 25.000Kč (1). 5.5.3 Výsledky z pohledu vzdělání 1. Věk 15-19 let 20-35 let 36-50 let 51-65 let 26 17 0 1 1 0 0 4 10 8 3 5 8 3 0 0 0 13 0 1 Základní Vyučen, střední (bez maturity) Střední (s maturitou) Vyšší odborné Vysokoškolské Graf 38: Otázka č. 1 Se středním vzděláním (s maturitou) převažují lidé ve věku 20-35 let (26), následuje věková kategorie 36-50 let (17), 51-65 let (5) a mladí ve věku 15-19 let (3). Z grafu je 75

patrné, že střední vzdělání (bez maturity) převažuje u starší skupiny lidí ve věku 36-50 let (10) a 51-65 let (8). Pouze 4 dotazovaní ve věku 20-35 let odpověděli, že jsou vyučeni. Třetí nejpočetnější skupinou byli dotazovaní s vysokoškolským vzděláním, kteří byli ve věku 20-35 let (13) a 51-65 let (1). Dále následují lidé s vyšším odborným vzděláním, kde převažovali lidé ve věku 20-35 let (8) a ve věku 36-50 let. Nejméně početnou skupinou dotazovaných byli lidé se základním vzděláním, a to ve věku 20-35 let (1) a ve věku 36-50 let (1). 2. Pohlaví Žena Muž 34 18 17 1 1 4 4 7 11 3 Základní Vyučen, střední (bez maturity) Střední (s maturitou) Vyšší odborné Vysokoškolské Graf 39: Otázka č. 2 Se středním vzděláním (bez maturity) odpovědělo 34 žen a 17 mužů, u vyučených převažovali muži (18) než ženy (4), s vysokoškolským vzděláním bylo více žen (11) a pouze 3 muži. Dotazovaných s vyšším odborným vzděláním bylo více mužů (7) než žen (4). Pouze 1 žena a 1 muž měli základní vzdělání. 76

3. Stav Svobodný/á Ženatý/ vdaná Rozvedený/á Vdovec/ vdova 29 15 19 13 1 0 1 0 4 2 1 2 1 5 6 0 0 0 0 1 Základní Vyučen, střední (bez maturity) Střední (s maturitou) Vyšší odborné Vysokoškolské Graf 40: Otázka č. 3 U dotazovaných se středním vzděláním převažují svobodní (39), dále ženatí/vdané (19), minimum respondentů jsou rozvedení (2) a vdovec (1). U vyučených převažují ženatí/vdané (15), dále pouze 4 svobodní, 2 rozvedení a 1 vdovec. U vysokoškolského vzdělání odpovídali pouze svobodní (13) a vdova (1). S vyšším odborným vzděláním odpověděli ženatí/vdané (6) a svobodní (5). Se základním vzděláním odpověděli svobodná (1) a rozvedený (1). 5. Jak dlouho jste (byl/a) nezaměstnán/a? méně než 4 měsíce 5-8 měsíců 9-12 měsíců déle než 12 měsíců 19 17 8 7 5 9 6 8 8 1 1 0 0 2 2 2 1 0 2 2 Základní Vyučen, střední (bez maturity) Střední (s maturitou) Vyšší odborné Vysokoškolské Graf 41: Otázka č. 5 Nejvíce dotazovaných se středním vzděláním (s maturitou) odpovědělo, že byli nezaměstnáni 5-8 měsíců (19), následují nezaměstnáni méně než 4 měsíce (17), 77

9-12 měsíců (9) a déle než 12 měsíců (6). U vyučených převažuje nezaměstnanost menší než 4 měsíce (8), dále 5-8 měsíců (7), 9-12 měsíců (5) a pouze 2 dotazovaní déle než 12 měsíců. U vysokoškolského vzdělání převažuje nezaměstnanost menší než 4 měsíce (8), následuje nezaměstnanost 5-8 měsíců (2), 9-12 měsíců (2) a déle než 12 měsíců (2). U lidí s vyšším odborným vzděláním převažuje nezaměstnanost menší než 4 měsíce. 5-8 měsíců (2) a pouze 1 dotazovaný 9-12 měsíců. Jen se základním vzděláním je (bylo) nezaměstnáno méně než 4 měsíce (1) a 5-8 měsíců (1). 6. Jste spokojen/a se službami úřadu práce? Ano Ne 26 25 8 14 9 11 0 2 2 3 Základní Vyučen, střední (bez maturity) Střední (s maturitou) Vyšší odborné Vysokoškolské Graf 42: Otázka č. 6 Jste spokojen/a se službami úřadu práce? Lidé se středním vzděláním odpověděli ano (26), o jednoho respondenta méně odpověděli ne (25). Vyučení nejsou spokojeni (14), spokojeni (8). Vysokoškoláci jsou též nespokojeni (11), pouze minimum dotazovaných je spokojeno se službami (3). U lidí s vyšším odborným vzděláním převažuje spokojenost (9). Nespokojenost se službami úřadu práce mají lidé se základním vzděláním (2). 78

7. Kde nejčastěji hledáte pracovní nabídky? Úřad práce Internet Inzeráty v novinách Informace od přátel Jinak 32 0 1 0 1 11 11 11 8 5 2 3 3 3 0 1 2 3 0 1 2 0 0 0 0 Základní Vyučen, střední (bez maturity) Střední (s maturitou) Vyšší odborné Vysokoškolské Graf 43: Otázka č. 7 U lidí se středním vzděláním převažuje internet (32), dále úřad práce (11), inzeráty v novinách (3) a informace u přátel (3). 2 dotazovaní vybrali možnost jinak. Vyučení hledají pracovní nabídky na úřadu práce (11), internet (5), informace od přátel (3), inzeráty v novinách (2) a pouze jeden respondent vybral možnost jinak. Vysokoškoláci hledají zaměstnání jen na internetu (11) nebo hledají informace u přátel (3). Lidé s vyšším odborným vzděláním hledají zaměstnání na internetu (8), informace u přátel (2) a inzeráty v novinách (1). Dotazovaní se základním vzděláním hledají zaměstnání na internetu (1) nebo hledají informace u přátel (1). 8. Jak často hledáte zaměstnání? Denně Jednou týdně Jednou za 14 dní Jiné Zaměstnání si nehledám 23 17 0 0 1 0 1 5 5 7 1 4 6 2 3 5 3 2 0 1 8 0 1 2 3 Základní Vyučen, střední (bez maturity) Střední (s maturitou) Vyšší odborné Vysokoškolské Graf 44: Otázka č. 8 79

U lidí se středním vzděláním převládá odpověď denně (23), jednou týdně (17) a jednou za 14 dní (6). Vyučení nehledají příliš často zaměstnání, zvítězila odpověď jednou za 14 dní (7), denně a jednou týdně (5), dotazování nehledají zaměstnání (4). Vysokoškoláci hledají zaměstnání denně (8), někteří dotazovaní nehledají zaměstnání (3). 9. Zúčastnil/a byste se rekvalifikace kvůli nové práci? Ano Ne Nevím 44 1 16 0 1 1 5 3 4 9 13 0 2 0 1 Základní Vyučen, střední (bez maturity) Střední (s maturitou) Vyšší odborné Vysokoškolské Graf 45: Otázka č. 9 Kvůli nové práci je většina lidí ochotna zúčastnit se rekvalifikace. Z grafu 45 vidíte, že 44 z 51 dotazovaných středoškoláku je ochotno zúčastnit se rekvalifikace. 16 z 22 dotazovaných středoškoláku (bez maturity) zaujala rekvalifikace. 13 ze 14 respondentů s vysokoškolským vzděláním odpovědělo ano. 9 z 11 dotazovaných s vyšším odborným vzděláním by se zúčastnili rekvalifikace. Jeden respondent se základním vzděláním vybral odpověď ano a jeden respondent nevěděl. 80

10. Jaký rekvalifikační kurz by Vás zajímal? Základní Vyučen, střední (bez maturity) Střední (s maturitou) Vyšší odborné Vysokoškolské Kurzy zaměřené na grafické a technické programy PC 1 5 3 5 Kurzy pro řemeslné profese 5 2 Kurzy svařování 1 1 Kurzy zaměřené na služby péče o tělo 4 Kurzy v oblasti gastronomie 1 1 Kurzy v oblasti ekonomiky a účetnictví 1 12 2 5 Kurzy v sociální oblasti 1 10 2 2 Vysokozdvižné vozíky 8 Řidičské průkazy 1 3 1 Kurzy v oblasti elektro 3 1 1 1 Počítačové kurzy 1 13 3 Graf 46: Otázka č. 10 Středoškoláci preferují počítačové kurzy (13) před kurzy v oblasti ekonomiky a účetnictví (12) a kurzy v sociální oblasti (10). Vyučení nejčastěji vybírali odpověď vysokozdvižné vozíky (8), kurzy pro řemeslné profese (5) a kurzy v oblasti elektro (3). Vysokoškoláci mají největší zájem o kurzy v oblasti ekonomiky a účetnictví (5), kurzy zaměřený na grafické a technické programy PC (5) a kurzy v sociální oblasti (2). Lidé s vyšším odborným vzděláním preferují počítačové kurzy (3), kurzy zaměřené na grafické a technické programy PC (3). Se základním vzděláním vybrali odpověď kurz svařování (1) a kurz v oblasti ekonomiky a účetnictví (1). 11. Jak Vám v době nezaměstnanost pomohl úřad práce? Zprostředkoval mi volné místo Nabídl mi rekvalifikaci Byl/a jsem umístěn/a na veřejně prospěšné práce Byl/a jsem umístěn/a na nově vytvořené místo zaměstnavatelem Pomohl mi jiným způsobem Nepomohl mi 0 0 0 21 13 8 8 4 3 6 1 4 4 7 10 0 1 0 1 1 1 2 0 1 0 0 1 0 3 0 Základní Vyučen, střední (bez maturity) Střední (s maturitou) Vyšší odborné Vysokoškolské Graf 47: Otázka č. 11 81

Lidé se středním vzděláním nejčastěji odpověděli, že jim úřad práce nepomohl (21), nabídl mi rekvalifikaci (13) nebo jim bylo zprostředkováno volné místo (8). Vyučení nejčastěji odpověděli, že respondentům úřad práce zprostředkoval volné místo (8), ÚP jim nepomohl (6) a nabídl dotazovaným rekvalifikaci (4). Dotazovaní vysokoškoláci preferovali možnosti, že jim úřad práce nepomohl (10), dále, že byli umístěni na nově vytvořené místo zaměstnavatelem (3) a jednomu dotazovanému byla nabídnuta rekvalifikace. Dotazovaní s vyšším odborným vzděláním též preferovali odpověď, že jim úřad práce nepomohl (7), úřad práce dotazovaným nabídl rekvalifikace (2), nebo jim bylo zprostředkováno volné místo (1). Dotazovaní se základním vzděláním vybrali možnost, že jim úřad práce nepomohl (1) a druhý dotazovaný odpověděl, že byl umístěn na nově vytvořené místo zaměstnavatelem (1). 12. Jste ochoten/a za prací dojíždět? Ano Ne Nevím 44 1 0 15 4 4 1 3 3 11 10 0 0 0 4 Základní Vyučen, střední (bez maturity) Střední (s maturitou) Vyšší odborné Vysokoškolské Graf 48: Otázka č. 12 Z grafu 48 je zřejmé, že každý ze skupin je ochoten dojíždět. Středoškoláci odpověděli v tomto seskupení ano (44), ne (4), nevím (3). Vyučení odpověděli ano (15), ne (4), nevím (3). Vysokoškoláci jsou ochotni dojíždět (10), jen pár respondentů vybralo možnost nevím (4). Lidé s vyšším odborným vzděláním preferovali pouze odpověď ano (11). Dotazovaní se základním vzděláním preferovali možnosti ano (1) a nevím (1). 82

13. Byl/a byste ochoten/a přestěhovat se kvůli novému zaměstnání? Ano Ne Nevím 14 16 19 16 1 1 2 0 6 5 3 3 4 4 6 Základní Vyučen, střední (bez maturity) Střední (s maturitou) Vyšší odborné Vysokoškolské Graf 49: Otázka č. 13 Lidé, kteří vystudovali střední (s maturitou) vítězí odpověď, že lidé nejsou ochotni se přestěhovat kvůli novému zaměstnání (19), následuje odpověď ano (16) a odpověď nevím (16). Vyučení nejsou ochotni se přestěhovat (14), dále vybrali možnost nevím (6), pouze 2 dotazovaní jsou ochotni se přestěhovat. Vysokoškoláci odpověděli, že neví (6) a shodně respondenti vybrali možnost ano (4) i ne (4). Lidé s vyšším odborným vzděláním by netoužili přestěhovat se (5), pouze 3 respondenti odpověděli ano a 3 odpověď ne. Lidé se základním vzděláním preferovali odpověď ano (1) a ne (1). 14. Kdybyste dostal/a nabídku pracovat v zahraničí, přijal/a byste ji? Ano Ne Nevím 26 1 1 0 1 19 2 15 10 5 5 5 1 2 7 Základní Vyučen, střední (bez maturity) Střední (s maturitou) Vyšší odborné Vysokoškolské Graf 50: Otázka č. 14 U středoškoláků převažovala odpověď ne (26), následuje odpověď ano (15) a nevím (10). Vyučení nestojí o práci v zahraničí (19), pouze 2 neví a jen 1 osoba by tuto 83