Vyšší odborná škola zdravotnická Vsetín náměstí Svobody 809, 755 01 Vsetín. Absolventská práce. 2013 Anna Orlová

Vyšší odborná škola zdravotnická Vsetín náměstí Svobody 809, 755 01 Vsetín Absolventská práce 2013 Anna Orlová

Vyšší odborná škola zdravotnická Vsetín náměstí Svobody 809, 755 11 Vsetín Informovanost Klienta/pacienta o prevenci a možných komplikacích chronického pálení žáhy Absolventská práce (PRŮZKUMNO VÝZKUMNÁ PRÁCE) Zpracovala: Anna Orlová Studentka třetího ročníku denního studia Oboru Diplomovaná všeobecná sestra Vedoucí práce: PhDr. Soňa Stiborová Vsetín, 2013

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny použité prameny jsem uvedla v seznamu literatury. podpis.

Poděkování: Chtěla bych poděkovat mojí vedoucí práce za cenné rady a připomínky k mé absolventské práci.

5 0 Obsah 0 Obsah... 5 1 Úvod... 7 2 Cíl práce a pracovní hypotéza... 8 2.1 Cíl... 8 2.2 Hypotéza... 8 3 Charakteristika problému... 9 3.1 Anatomie a fyziologie zažívacího traktu... 9 3.1.1 Dutina ústní cavum (cavitas) oris... 9 3.1.2 Hltan pharynx... 11 3.1.3 Jícen oesophagus... 12 3.1.4 Žaludek gaster, ventrikulus... 12 3.1.5 Žaludeční šťávy... 13 3.1.6 Tenké střevo intestinum tenue... 13 3.1.7 Tlusté střevo intestinum crassum... 14 3.1.8 Slepé střevo caecum... 14 3.1.9 Vzestupný tračník - colon ascendent... 15 3.1.10 Příčný tračník - colon transversum... 15 3.1.11 Sestupný tračník a esovitý tračník - colon descendens et colon sigmoideum... 15 3.1.12 Konečník a řiť rectum et anus... 15 3.1.13 Slinivka břišní pankreas... 16 3.1.14 Játra hepar... 16 3.1.15 Žlučník vesica fellea... 17 3.2 Pálení žáhy pyróza... 17 3.2.1 Rizikové faktory vzniku pálení žáhy... 18 3.3 Komplikace pálení žáhy... 20 3.3.1 Refluxní ezofagitis... 21 3.3.3 Zúžení (benigní stenóza) jícnu... 21 3.3.4 Barrettův jícen... 21 3.3.5 Rakovina jícnu... 22

6 3.4 Diagnostika... 22 3.5 Terapie... 23 3.5.1. Režimová opatření prevence gastroesofageálního refluxu... 23 3.5.2. Medikamentosní terapie:... 24 3.5.3. Chirurgická terapie GER:... 24 3.6 Několik rad jak si ulevit od pálení žáhy:... 25 4 Metodika... 26 4.1 Dotazník... 26 5 Výsledky výzkumu... 30 5.1 Zjištěné výsledky... 30 5.2 Analýza zjištěných výsledků... 43 6 Návrh na řešení zjištěných nedostatků... Chyba! Záložka není definována. 7 Závěr... 45 8 Resumé v českém jazyce a anglickém jazyce... 47 8.1 Resumé v českém jazyce... 47 8.2 Resume v anglickém jazyce... 48 9 Seznam použité literatury... 49 Přílohy... 51

7 1 Úvod Jako téma mé absolventské práce jsem si vybrala Informovanost klienta/pacienta o prevenci a možných komplikacích chronického pálení žáhy. Myslím si, že tato problematika se u naší populace moc neřeší. Mnozí si neuvědomují, co se z malého začínajícího pálení žáhy může postupem času stát a vyvíjet. Po-té se mnoho lidí velice diví, že najednou z ničeho nic mají takové velké zdravotní potíže. Mnohdy si neuvědomují a odmítají vůbec přiznat, že právě díky své špatné životosprávě, špatnému životnímu stylu a mnoho dalších méně závažných důvodů, právě oni mají problémy s pálením žáhy. Proto jsem chtěla formou absolventské práce poukázat a poučit klienty / pacienty o této problematice. Čeho se mají vyvarovat, co nemají a mají dělat, když je postihne problém pálení žáhy. Můj výstup této problematiky bude ve formě letáku či brožury.

8 2 Cíl práce a pracovní hypotéza 2.1 Cíl 1) Zjistit informovanosti klienta / pacienta o prevenci a možných komplikacích chronického pálení žáhy a na základě zjištěných výsledků průzkumného šetření vytvořím edukační materiál zvyšující informovanost laické veřejnosti o zkoumané problematice. 2.2 Hypotéza 1) Předpokládám, že více než 60% dotazovaných respondentů není dostatečně informováno o prevenci a možných komplikacích chronického pálení žáhy.

9 3 Charakteristika problému 3.1 Anatomie a fyziologie zažívacího traktu Zažívací trakt se dělí na dva oddíly a to orgány duté a hutné. Orgány duté jsou složeny z dutiny ústní, hltanu, jícnu, žaludku, tenkého a tlustého střeva, konečníku a řitního otvoru. Orgány hutné se skládají z jater, slinivky břišní a žlučníku. (lit.č.1, 14) 3.1.1 Dutina ústní cavum (cavitas) oris Dutina ústní je počátečním oddílem trávicího ústrojí. Zepředu je ohraničená zpředu rty (labia oris) a tvářemi (buccae), nahoře je uloženo patro (palatum), spodinu dutiny tvoří jazyk, svaly dna dutiny ústní, zuby (dentes), patrové mandle (tonsillae palatinae) a slinné žlázy (glandulae salivariae). Rty (labia) ohraničují dutinu ústní a jsou spojeny v koutcích. Mají individuální tvar. Podkladem rtů je kruhový sval ústní (muscularis orbicularis oris) a řídké vazivo. Tváře (buccae) mají podklad tvořený svalem tvářovým (mutulus buccinator), který je z vnější strany krytý kůží a uvnitř je kryt sliznicí. Patro (palatum) se dělí na tvrdé (durum) a měkké (molle) patro. Tvrdé patro má podklad patrové výběžky horních čelistí a patrových kostí. Sliznice tvrdého patra je silná, tuhá a pokrývá kostěný podklad. Podkladem pro měkké patro je vazivová ploténka (aponeurosis palatina). Uprostřed měkké patro vybíhá v čípek (uvula palatina) a spolu s jazykem ohraničí vchod do hltanu. V zadu od čípku sestupuje na každé straně oblouk. Jeden oblouk, a to přední, je patrojazykový (arcus palatiglossus), druhý, zadní oblouk, je patrohltanový (arcus palatopharyngeus).

10 Jazyk (lingua) je svalnatý orgán, který je uložen v dutině ústní. Jazyk je složen s kořene (radix), širšího těla (corpus) a užšího hrotu (apex). Dále na jazyku rozeznáváme hřbet (dorsum), spodní plochu (facies inferior) a okraj (margo). Na ploše hřbetu se táhne žlábek (sulcus), který je ve tvaru písmene V. Tělo jazyka rozděluje podélná střední brázda (sulcus medikus) na dvě poloviny. Spodní plochu jazyka ve střední části tvoří uzdička (frenulum), po stranách jsou dva hrboly (carunculae sublingulales), ze kterých ústí velké slinné žlázy - podjazykové a podčelistní. Dolů od kořene jazyka se táhnou tři slizniční řasy k příklopce hrtanové (plicae glossoepiglotticae). Mezi řasami jsou dvě jamky (valleculae epigloticae). Sliznice jazyka je krytá mnohovrstevným dlaždicovým epitelem. Má růžovou až červenou, sametovou barvu. Sliznice vybíhá ve výběžky neboli papily. První z nich jsou nitkovité, které jsou nejčetnější, štíhlé a na konci roztřepené. Druhé z nich jsou houbovité, které jsou hlavně v okrajových částech jazyka. Papil listových je menší množství na okraji jazyka. Poslední jsou hrazené papily. Jsou největší a pokrývají tělo a kořen jazyka. Ve stěně hrazených papil se nacházejí chuťové pohárky. Slinné žlázy (glandula salivariae) mají funkci vylučování slin. Sliny zvlhčují sliznici, ředí a natráví potravu a mají antibakteriální účinek. Sliny obsahují 99% vody, organických (amylázy) a anorganických (soli) látek. Slinné žlázy se dělí na drobné (ve sliznici dutiny ústní, předsíně, jazyka a patra) a na velké slinné žlázy (příušní ( parotis), podčelistní (submandibularis) a podjazyková (sublingualis) žlázy). Patrová mandle (tonsillae palatinae) patří mezi párové ovoidní útvary. Svým tvarem připomíná mandli o velikosti 20 x 15 x 12 mm. Pomocí zubů (dentes) se rozmělňuje potrava. Zuby jsou uloženy v horní i dolní čelisti. Zub se skládá ze tří částí. První z nich je korunka (corona), která vyčnívá z dásně. Druhou částí je krček (collum) a poslední částí je kořen (radix) zubu, který je uložen v lůžku čelisti. Korunku pokrývá sklovina (enamelum). Sklovina je bělavá, nejtvrdší a vnější vrstva zubu. Zubovina (dentinum) tvoří hlavní hmotu zubu. Zubovina je lesklá a tvrdší než kost. Podklad zuboviny tvoří vrstva buněk (osteoblasty) a ty produkují dentin. Kořen zubu pokrývá cement (cementum). Cement může být silný až 2 mm. Může být nažloutlý a jemně zrnitý. V kořeni je vytvořena dřeňová dutina (cavum

11 dentis) ve které je zubní dřeň (pulpa dentis). Dřeňová dutina se dále protahuje v kanálek (canalis), ze kterého vycházejí do dřeně cévy a nervy. Chrup dospělého člověka obsahuje 32 zubů. Má tedy 8 řezáků, 4 špičáky, 8 zubů třenových a 12 stoliček. (lit.č.1, 2, 3) 3.1.2 Hltan pharynx Hltan je trubice dlouhá 12 15 cm a má tvar nálevky. Je umístěn před páteří, je připevněn k zevní ploše báze lební a probíhá až po úroveň šestého krčního obratle (C 6), kde přechází v jícen. Mimo jiné hltan je částečně zapojen i jako dýchací trubice. Dutina hltanu se dělí do tří oddílů. (lit.č.1, 2, 3, 14) Nosohltan pars nasalis praryngis Nosohltan je nejprostornější částí hltanu, vysoký 2,5 cm a hluboký 1,5 cm. Sahá od báze lební, kde je hltan zavěšen na vazivové membráně ( fascia pharyngobasialis), zadního okraje měkkého patra. V boční stěně nosohltanu je uloženo v úrovni dolního nosního průchodu ústí Eustachovy trubice (tuba auditiva). (lit.č.1, 2, 3, 14) Ústí část hltanu pars oralis praryngis Je poměrně dlouhá kolem 6 cm a sahá od měkkého patra až za kořenem jazyka. Má tvar štěrbinovité podkovy, kde přední stěna hltanu chybí a dochází ke komunikaci s dutinou ústní. Společně s okolními tkáněmi (tonilami lingualis, palatina, tubaria a tonsilla pharyngea) je realitován Waldayerův mízní okruh, který je součástí obrany organismu proti infekci. (lit.č.1, 2, 3, 14) Hrtanová část pars laryngea prharyngis Hrtanová část sahá od vchodu do hrtanu po dolní okraj chrupavky prstencové, kde přechází v jícen. (lit.č.1, 2, 3, 14)

12 3.1.3 Jícen oesophagus Jícen je trubice, která spojuje hltan se žaludkem. Délka jícnu je individuální vzhledem k velikosti hrudníku (okolo 23 28 cm). Jícen leží mezi šestým krčním a jedenáctým hrudním obratlem. Průsvit jícnu činí asi 1,5 cm a na příčném řežu je hvězdicovitý. Při průchodu potravy se může roztáhnout na 3 3,5 cm. Začátek jícnu se nachází asi 15 cm od předních zubů a končí asi 40 cm od zubů. Stěna jícnu je silná 3 4 cm a skládá se ze tří vrstev (sliznice, svalovina a zevní vrstva neboli adventicie). První vrstva je sliznice, která má šedorůžové zabarvení a je pokrytá mnohovrstevným dlaždicovým epitelem. Podslizniční vazivo je uloženo mezi svalovinou a sliznicí. Umožňuje roztažení jícnu a je v něm uloženo mnoho cév, drobných žlázek, které vyúsťují na povrch sliznice. Druhou vrstvou je svalovina, která je složena z vnitřní (kruhové) a zevní (podélné) vrstvy. Horní dvě třetiny jícnu tvoří svalovina příčně pruhovaná a dolní třetinu jícnu tvoří svalovina hladká. Poslední vrstvou jícnu je zevní vrstva (adventicie), která je tvořena řídkým vazivem. V řídkém vazivu probíhají hlavní cévy, které zásobují jícen, mízní cévy a nervové pleteně. (lit.č.1, 2, 3, 14) 3.1.4 Žaludek gaster, ventrikulus Žaludek je rozšířený oddíl trávicí trubice, který spojuje jícen s počátečním úsekem střeva. Dále slouží jako zásobník právě přijaté potravy a místo, kde se potrava upravuje v tráveninu před vstupem do tenkého střeva. Objem potravy dospělého člověka činí 3 litry. Nejčastější tvar žaludku je hákovitý, ale může být i tvaru býčího roku a hruškovitého (u kojenců). Žaludek leží z větší části vlevo a menší části napravo. Z přední části se dotýká levého laloku jater, bránice a přední stěny břišní. Zadní část naléhá na pankreas, ledvinu, nadledvinu, bránici, slezinu a závěs příčného tračníku (mesocolon transversum). Žaludek se skládá z několika částí. Česlo (cardie) je místo vstupu. Klenba žaludku (fundus gastricus) je slepě končící vrchol žaludku, který bývá obvykle naplněn spolykaným vzduchem. Z pravé boční strany fundu vstupuje do žaludku jícen. Plynule pokračuje dále fundus do těla žaludku (corpus gastricum). Tělo se dále zužuje ve vratníkovou část (pylorus), která jde dále do dvanáctníku ( duodena). Od česla k vratníku směrem k játrům se nachází malé zakřivení (curvatura minor) tvaru konkávního a protější strana směrem ke slezině je velké zakřivení (curvatora major) tvaru konvexního. Stěnu žaludku tvoří tři vrstvy. Zevní z nich je pobřišnice, která pokrývá téměř celý žaludek. Střední vrstvou je svalovina, která se

13 skládá ze tří vrstev. První z nich je zevní neboli podélná vrstva. Podélná vrstva je pokračováním svaloviny jícnu (nejsilnější je v místě malého zkřivení a nejtenčí je v místě velkého zakřivení). Druhou vrstvou svaloviny je střední vrstva, která pokračuje ze svaloviny jícnu. Třetí a poslední vrstvou svaloviny je vnitřní vrstva, která je tvořena šikmými pruhy. Vnitřní vrstvou žaludku je sliznice má růžovočervenou barvu, silná 1,5 2 mm a tvoří výstelku žaludku. Sliznice je vystlána cylindrickým epitelem a dělí se na drobné lokality o elikosti 1 6 mm. V drobných lokalitách se nacházejí prohloubeniny o průměru 0,2 mm a jsou obklopeny řasami, do kterých vyúsťují 1 2 vývody žaludečních šťáv. Sliznice žaludku obsahuje dva druhy žláz. První z nich je žláza žaludeční a druhá žláza vratníku. (lit.č.1, 2, 3, 14) 3.1.5 Žaludeční šťávy Žaludeční šťáva se vylučuje přes žlázy, které jsou uloženy ve stěnách v žaludku. Žaludeční šťáva je čirá, bezbarvá a silně kyselá tekutina. ph žaludeční šťávy je 1 1,7. V žaludeční šťávě je obsažena kyselina chlorovodíková, pepsin, chymozin, lipáza, Mucin, vnitřní castlemanův faktor a gastroferin. Kyselina chlorovodíková má antibakteriální účinek, způsobuje bobtnání vaziva a tím lepší trávení, působí na pepsinogen, který se pak mění na pepsin. Pepsin štěpí bílkoviny na jednoduché bílkoviny, které jsou rozpustné ve vodě.chymozin se vyskytuje u kojenců, je významný pro srážení mléka a tím dochází k lepšímu štěpení bílkovin. Lipáza štěpí tuky. Mucin je hlen, který chrání žaludeční sliznici před samonatrávením. Vnitřní castlemanův faktor umožňuje vstřebávání vitamínu B12. Gastroferin způsobuje vstřebávání železa. (lit.č.1, 14 ) 3.1.6 Tenké střevo intestinum tenue Je nejdelším úsekem trávicí trubice, která spojuje pylorus žaludku s tlustým střevem. Zde probíhá k největší části trávení a vstřebávání potravy. Trávenina prochází tenkým střevem asi 5 hod. Délka tenkého střeva je 3 5 m. Tenké střevo se rozděluje na tři oddíly: na krátký úsek dvanáctník (duodenum) a na dva delší úseky lačník (jejunum) a kyčelník (ileum). (lit.č.1, 14)

14 Dvanáctník duodenum Je první část tenkého střeva. Dvanáctník je dlouhý kolem 12 palců a má tvar nepravidelné podkovy. Je složen ze tří částí. První z nich je šikmá a začíná již v pyloru. Druhá je sestupná část a v jejím vyklenutí je uložená hlava slinivky břišní (pankreas) Třetí částí je vzestupná a končí přechodem v lačník. Do dvanáctníku ústí společný vývod (papilla Vateri) slinivky břišní a žlučníku. (lit.č.1, 14) Lačník a kyčelník jejunum et ileum Lačník je uložen v levé horní části peritoneální dutiny a tvoří 2/5 délky střeva. Ileum leží v pravé dolní části a tvoří 3/5 délky střeva. Lačník je širší, v průměru má 3 cm a je narůžovělejší. Za to kyčelník je tenčí, jeho průměr je jen 2,5 cm a je bledší. Ileum je uloženo v pravé jámě kyčelní, zde vyúsťuje do tlustého střeva. (lit.č.1, 14) 3.1.7 Tlusté střevo intestinum crassum Tlusté střevo je posledním oddílem trávicí trubice. Celkem je dlouhé kolem 1,2-1,5 m a široké 5 8 cm. Skládá se z několika částí. První z nich je slepé střevo, jehož slepým výběžkem je červovitý přívěšek (apendix). Po-té pokračuje dalšími částmi vzestupný tračník (colon ascendens, colon sigmoideum), příčný tračník (colon transversum) a sestupný tračník a esovitý tračník (colon descendens). Konečnou částí tlustého střeva je konečník (rectum) a konec trávicí trubice tvoří řitní otvor (anus). Trávenina tlustým střevem prochází 12 16 hodin. V tlustém střevě se shromažďují nestravitelné zbytky potravy. Hlavní funkcí tlustého střeva je vstřebávání solí a vody. Díky tomu dochází k zahuštění střevního obsahu působením bakterií ( hnilobných, kvasných ).Z nestrávených částí potravy za 18 20 hodin po jídle se vytvoří stolice. (lit.č.1, 14) 3.1.8 Slepé střevo caecum Slepé střevo je dlouhé 10 cm a leží v pravé jámě kyčelní. Začíná slepě vakem a na vrcholu vaku odstupuje červovitý přívěšek neboli apendix. Tento název je vžitý (ale nesprávný) pro pojmenování pro slepé střevo. Délka červovitého přívěšku je 7 10 cm a jeho průměr připomíná tvar tužky. Zde v červovitém přívěšku je nakupení lymfatické tkáně, která může

15 být postižena zánětem (appendicitis). Červovitý přívěšek může být různě uložen. Před a za slepým střevem, bočně až pod játra. (lit.č.1, 14) 3.1.9 Vzestupný tračník - colon ascendent Vzestupný tračník je pokračující částí tlustého střeva. Jeho délka je 16 20 cm a je uložen až pod játra. Vpravo pod játry přechází vzestupný tračník v příčný tračník, zde se nazývá toto místo ohbí jaterní. (lit.č.1, 14) 3.1.10 Příčný tračník - colon transversum Příčný tračník je dlouhý v průměru 50 cm a promítá se napříč dutinou břišní na levou stranu, kde dochází k přestupu z příčného tračníku do sestupného tračníku. Tento přechod se nazývá ohbí slezinné. (lit.č.1, 14) 3.1.11 Sestupný tračník a esovitý tračník - colon descendens et colon sigmoideum Sestupný tračník s esovitým tračníkem je poslední částí tlustého střeva. Sestupný tračník dosahuje délky 20 30 cm a je přirostlý na zadní břišní stěnu. V levé jámě kyčelní, kde sestupný tračník dosahuje, díky své délce přechází v esovitou kličku. Esovitý tračník přechází přes musculus psoas major, levý močovod a vasa iliaca sinistra do pánve a tento přechod je ve tvaru písmene S. Jakmile se dostane do pánve tak, zde navazuje konečník. (lit.č.1, 14) 3.1.12 Konečník a řiť rectum et anus Konečník je konečnou částí tlustého střeva a je dlouhý asi 15 cm. Konečník je rozdělen na dvě části horní a dolní. Horní část je rozšířený úsek, který je uložený v pánvi a dlouhý 10 cm tzv. ampulla recti. Dolní část je úzký 2 4 cm dlouhý úsek, tzv. canalis analis, který vyúsťuje řitním otvorem (anus). (lit.č.1, 14)

16 3.1.13 Slinivka břišní pankreas Slinivka břišní je žláza šedorůžové barvy a uložená přímo pod žaludkem. Velikost slinivky břišní je 25 28 cm. Skládá se z hlavy (caput), která přechází v tělo (corpus) a tělo slinivky je ukončeno osasem (cauda). Slinivka má dvě funkce zevně sekretorickou exokrinní a vnitřně sekretorickou - endokrinní. (lit.č.1, 14) Zevně sekretorickou exokrinní Produkuje pankreatické šťávy. Pankreatická šťáva je čirá, zásaditá a obsahuje pankreatickou amylázu, pankreatickou lipázu, trypsinový komplex a hormon sekretin. Pankreatická amyláza štěpí cukry. Pankreatická lipáza štěpí tuky. Trypsinový komplex štěpí bílkoviny. Hormon sekretin zvyšuje tvorbu šťáv. (lit.č.1, 14) Vnitřně sekretorickou - endokrinní Vnitřně sekreční část slinivky tvoří Langerhansovy ostrůvky, kterých může být až 1 2 milionů. Mají bohaté krevní zásobení. Langerhansovy ostrůvky obsahují několik typů buněk a ty jsou buňky typu Alfa, Beta, Delta, pankreatický polypeptid a amylin. Buňky alfa produkují glukagon, který zvyšuje hladinu cukru v krvi. Buňky beta produkují hormon inzulín, ten udržuje hladinu glykémie. Buňky delta produkují somatostatin, který ovlivňuje vylučování hormonů, glukagonu, žaludeční a pankreatické šťávy. U amylinu se zkoumá jeho vztah ke vzniku Diabetes mellitus. (lit.č.1, 14) 3.1.14 Játra hepar Játra patří mezi největší a nejtěžší žlázu našeho těla, které mají hmotnost až 1,5 kg. Jsou životně důležitým orgánem pro náš život. Svou největší částí jsou uložena v dutině břišní napravo pod bránicí. Mají hnědočervenou barvu a jsou křehké, proto při otřesech či nárazech může dojít k snadnému protržení jater a po-té k masivnímu krvácení, které může ohrozit náš život. Játra anatomicky rozdělujeme na 4 laloky. Větší pravý lalok (lobus dexter), menší levý lalok (lobus sinister), ocasatý lalok (lobus caudatus), který leží v zadní části směrem k páteři. Poslední lalok čtvercový (lobus guadratus), který leží směrem k pravému přednímu žebernímu oblouku. Pravý a levý lalok jaterní je na předním okraji jater rozdělen vazivovým

17 pruhem (ligamentum teres hepatis), který obsahuje pupeční žílu. Na středu viscerální plochy se nachází jaterní branka (porta hepatis) a ta je ve tvaru písmene H. Jaterní branka je místo do kterého vstupuje jaterní tepna, která zajišťuje nutritivní oběh, vratnicová žíla (vena portae), která zajišťuje funkční oběh a sbírá krev z nepárových orgánů ( slezina, tenké a tlusté střevo), žlučové cesty (ductus hepaticus). Funkcí jater je přeměna cukru na glykogen, ukládání cukrů, tuků a vitamínů, tvorba žluči, rezervoár krve, detoxikace přeměna škodlivých látek pro organismus, zásobárnou Fe, vit K, A, D, B 12 a tvorba plazmatických bílkovin albuminů, fibrinogenu a protrombinu. (lit.č.1, 14) 3.1.15 Žlučník vesica fellea Žlučník je uložen na spodní ploše jater ve žlučníkové jamce. Má protáhlý, hruškovitý tvar. Délka žlučníku je 8 14 cm, šířka je 3 5 cm a obsah žlučníku je 40 80 ml. Do žlučníku se hromadí žluč, která se v něm zahušťuje. Žlučové cesty lze rozdělit na intrahepatální (uvnitř jater) a extrahepatální (uložené mimo jaterní parenchym). Žlučník je složen z pravého a levého vývodu jaterního, které jsou spojeny společný vývodem jaterním. Spojením společného vývodu jaterního a vývodu žlučníku se vytvoří společný žlučovod. Zde je místo, kde společně se slinivkou Do žlučníku se hromadí žluč, která se v něm zahušťuje. Žluč je žlutohnědá tekutina, která je vyprodukována do žlučníku 500 1000 ml za den. Je složená z vody, solí žlučových kyselin a žlučových barviv (bilirubin, biliberdin, anorganické soli, cholesterol, lecitin, žlučové kyseliny a mastné kyseliny a tuky). (lit.č.1, 14) 3.2 Pálení žáhy pyróza Pálení žáhy neboli pyróza je nepříjemný palčivý pocit za hrudní kostí trvající až několik minut. Příčinou pálení žáhy je dráždění sliznice jícnu kyselými žaludečními šťávami při zpětném toku kyselého obsahu žaludku do jícnu tkzv. gastroesofageálním refluxu (GER). Pálení žáhy může být někdy doprovázeno hořkokyselou chutí v krku, zápachem z úst a dráždivým kašlem. Opakovaná dlouhodobá iritace sliznice jícnu při gastroesofageálním refluxu může vést ke vzniku refluxní choroby jícnu.

18 Za fysiologických okolností brání zpětnému návratu kyselých žaludečních šťáv do jícnu tkzv. antirefluxní mechanismus, zajištěný tonusem dolního jícnového svěrače a ostrým Hisovým úhlem (úhel, pod kterým ústí jícen do žaludku). Při porušení antirefluxního mechanismu (snížení tonusu dolního jícnového svěrače nebo zvýšení objemu dutiny břišní, které mění sklon Hisova úhlu) může dojít k úniku kyselých žaludečních šťáv do jícnu. (lit. č. 5,6 ) 3.2.1 Rizikové faktory vzniku pálení žáhy Pálení žáhy může mít několik příčin: nedostatečně funkční svěrač mezi jícnem a žaludkem, těhotenství, alkohol, kouření, některé léky, stres, obezita, potraviny, ulehnutí do vodorovné polohy krátce po jídle dlouhodobá práce v předklonu. (lit.č.5, 6, 7) Těhotenství Pálením žáhy může trpět až polovina žen v posledním trimestru těhotenství. Příčinou jsou jednak hormonální změny, zejména zvýšená hladina gestagenů, která snižuje tonus dolního jícnového svěrače. Druhou z příčin je zvětšující se děloha, která nárůstem nitrobřišního tlaku může způsobit zpětný tok žaludečního obsahu. Při pálení v těhotenství by žena mohla využít několik možností: sníst jablko, vypít sklenku teplého mléka před spaním, zázvorové lízátka, čaj z fenyklu,

19 vyhýbat se potravinám (majonéza, zelí, kapusta, smažené jídla, cibule, vajíčko vařené na tvrdo, čerstvé pečivo, kynuté buchty). (lit.č.10) Alkohol, kouření Obě tyto látky mohou vyvolat gastroesofageální reflux snížením napětí dolního jícnového svěrače, zejména při současném působení obou látek, samotný nikotin dále snižuje tvorbu slin a zvyšuje tvorbu kyseliny chlorovodíkové v žaludku. (lit.č.5, 7) Léky Vedlejším účinkem některých léků ( NSAID, anestetika, beta-blokátory, blokátory kalciového kanálu, opiáty, progesteron, teofylin) je snížení tonu dolního jícnového svěrače, které může vést k reflexu, kyselého žaludečního obsahu do jícnu. (lit.č.6,7) Stres Vznik pyrózy při dlouhodobém stresu souvisí se zvýšenou hladinou stresových hormonů - kortizolu, který vede k nadprodukci kyseliny chlorovodíkové v žaludku, a adrenalinu, který zpomaluje peristaltiku trávicího traktu, včetně opožděného vyprazdňování žaludku. (lit.č.7) Obezita Zvýšené množství tuku, zejména ve stěně a dutině břišní, vede ke zvýšení nitrobřišního tlaku, který podporuje vznik gastroesofageálního reflexu jednak tlakem na žaludek, jednak změnou původně ostrého Hissova úhlu (úhel, pod kterým ústí jícen do žaludku). (lit.č.5) Potraviny Vznik GER (gastroesofageální reflux) v souvislosti s jídlem může být způsoben nárazovým požitím velkého množství potravy, snížením tonu dolního jícnového svěrače nebo zpomaleným vyprazdňováním žaludku po některých potravinách, případně jejich kombinací. Nebezpečí vzniku GER (gastroesofageálního refluxu) je největší večer, kdy se metabolismus fysiologicky zpomaluje.

20 Potraviny, které často vyvolávají pálení žáhy: tučná jídla (majonéza, smažená a fritovaná jídla), silně kořeněná jídla, příliš horká či naopak studená jídla, silná káva, kyselé nápoje (bílé a červené víno), citrusové plody, potraviny způsobující nadýmání (luštěniny, cibule, zelí, čerstvý chléb), sladké kynuté pečivo, karminativa (peprmint). (lit.č.5, 6, 7 ) Ulehnutím do vodorovné polohy krátce po jídle Ulehnutím do vodorovné polohy je vyřazen positivní vliv gravitace na fysiologický průchod potravy z jícnu do žaludku. Důsledkem je zvýšené riziko zpětného toku žaludečního obsahu do jícnu. (lit.č.6, 8 ) Dlouhodobá práce v předklonu Mechanismus vzniku GER (gastroesofageální reflux) při práci v předklonu spočívá obdobně jako u obezity ve zvýšení nitrobřišního tlaku. (lit.č.6, 8 ) 3.3 Komplikace pálení žáhy Komplikace GER (gastroesofageálního reflexu) můžeme rozdělit na jícnové a mimo jícnové: a) jícnové: Vznikají poškozením sliznice jícnu opakovaným dlouhodobým drážděním kyselými žaludečními šťávami. Mezi jícnové komplikace patří: refluxní ezofagitis, vřed, zúžení jícnu, Barrettův jícen,

21 Rakovina jícnu. (lit.č. 5, 11) 3.3.1 Refluxní ezofagitis Dlouhodobé dráždění sliznice jícnu vede k zánětlivým změnám, které lze diagnostikovat endoskopicky a histologicky. Podle závažnosti se refluxní esofagitis dělí na 4. stupně. Nejzávažnější formou je erozivní esofagitis, při níž se ve sliznici jícnu vytvoří plošný defekt, nepřesahující přes slizniční svalovou vrstvu. Vedle pyrózy se refluxní esofagitis může projevovat odynofagií (bolest při polykání), v případě erozivní esofagitis rovněž hematemézou (zvracení krve). ( lit. č. 11, 12 ) 3.3.2 Vřed jícnu Vřed jícnu je hluboký slizniční defekt, který přesahuje přes slizniční svalovou vrstvu. Mezi příznaky ulcerace (zvředovatění) jícnu patří odynofagie (bolest při polykání), dysfagie (váznutí sousta za dolní částí hrudní kosti), spontánní bolest za hrudní kostí a hemateméza (zvracení krve). Při hluboké ulceraci (zvředovatění) hrozí riziko perforace (protržení) stěny jícnu a rozvoj mediastinitis (mezihrudí zánět), která i při současné úrovni medicíny je život ohrožujícím stavem. ( lit. č. 11, 12 ) 3.3.3 Zúžení (benigní stenóza) jícnu Při dlouhotrvající refluxní esofagitis nebo v důsledku hojení vředu může ve stěně jícnu nastat jizvení, které vede k zúžení (stenóze) jícnu. Důsledkem stenózy je porucha pasáže jícnem, projevující se obtížným a bolestivým polykáním. ( lit. č. 11, 12 ) 3.3.4 Barrettův jícen Další komplikací gastroesofageálního refluxu je tkzv. Barrettův jícen. Při této komplikaci dochází k náhradě původního dlaždicový epitel méně odolným epitelem

22 cylindrickým, který je více náchylný k dysplastickým změnám (porucha vývoje struktury jícnu), které mohou vyústit ve vznik rakoviny jícnu. ( lit. č. 11, 12 ) 3.3.5 Rakovina jícnu Nejzávažnější komplikací GER (gastroesofageálního reflexu) je rakovina jícnu, která často vzniká na podkladě dysplastických změn v terénu Barrettova jícnu, zejména u pacientů s dalšími rizikovými faktory, zejména kouřením, častým požíváním alkoholu, ostrých a horkých jídel. V časných stádiích může onemocnění probíhat bezpříznakově nebo být maskována obdobnými příznaky jako refluxní esofagitis, proto bývá často diagnostikována až v pokročilém stádiu. S postupující nádorovou infiltrací se stupňují poruchy průchodu potravy jícnem, které se projevují nejprve dysfagií (váznutí sousta za dolní částí hrudní kosti), při další progresi nebo ulceraci nádoru také odynofagií (bolest při polykání). Potíže se zpočátku objevují po požití tuhé suché potravy (například rohlík), v pokročilých stádiích způsobuje problémy i kašovitá a tekutá strava, může se objevit zvracení nestrávené potravy. Mezi další příznaky patří hemateméza (zvracení krve) a meléna (natrávená krev ve stolici), způsobená krvácením z karcinomu, výrazný váhový úbytek, nechutenství, únava, slabost. ( lit. č. 11, 12, 13 ) b) mimojícnové: Při GER (gastroesofageálního refluxu) může docházet, zejména ve spánku, k mikroaspiracím (velmi malé vdechnutí sousta nebo tekutiny) a chemickým poškozením sliznice dýchacích cest žaludečními šťávami, komplikovanými stahem průdušek aktivací parasympatiku při podráždění vláken bloudivého nervu v dolní části sliznice jícnu. (lit. č. 11, 12, 13) 3.4 Diagnostika Procesy stanovení diagnózy vyšetřováním klienta/pacienta jsou: Na základě klinického obrazu. Hlavním příznakem je zvláštní druh bolesti, která se objevuje po určitých jídlech. Dysfagické potíže většinou se jedná o váznutí sousta za dolní části hrudní kostí. RTG pasáž jícnem je základním vyšetřením při, kterém se lépe lze informovat o změnách motility, tonu a šířce jícnu.

23 Endoskopické vyšetření gastroskopie. Umožní prohlédnout jícen až střední část dvanáctníku (duodena). Při vyšetření mohou být vidět změny na sliznici, nedomykavost dolního jícnového svěrače nebo vlastní reflux. Během gastroskopického vyšetření se mohou odebírat vzorky na histologické vyšetření, aby se zjistila závažnost změn, zejména před rakovinných. 24 hodinová phmetrie jícnu neboli Ph metrie jícnu. Tento typ vyšetření se provádí tak, že se zavede tenká sonda nosem do jícnu. Po-té se napojí sonda s přístrojem, který dokáže zaznamenávat ph v jícnu. Během 24 hodin klient/pacient vykonává běžnou činnost a jí běžnou stravu. Po 24 hodinách se sonda vyndá a vyhodnotí se záznam. ( lit. č. 13, 15) 3.5 Terapie Možnosti léčby gastroesofageálního reflexu jsou: 3.5.1. Režimová opatření prevence gastroesofageálního refluxu Základem prevence GER (gastroesofageální reflux) je minimalizace rizikových faktorů úpravou životního stylu, zejména stravovacích návyků: Jídlo rozvrhnout do 4 5 menších porcích za den, jíst pomalu, v pravidelných intervalech. Zapíjet jídlo velkým množstvím tekutin. Jíst naposledy 3 hodiny před spaním, nejíst alespoň 30 min před cvičením. Podle individuální tolerance omezit nebo zcela vynechat potraviny, které mohou způsobovat gastroesofageální reflux (zejména mastná a kořeněná jídla, kynuté pečivo, česnek, čerstvý chléb, čokoláda, vlašské ořechy, citrusové plody, rajčata). Omezit nápoje, které mohou vyvolávat gastroesofageální reflux (alkohol, káva, mátový čaj, šťáva z citrusových plodů, coca-cola). Do jídelníčku zahrnout potraviny s vyšším obsahem vlákniny, která má příznivé účinky na trávicí proces. Optimalizace tělesné hmotnosti.

24 Přiměřená pohybová aktivita, která má positivní vliv na správnou činnost trávicího traktu, napomáhá optimalizaci tělesné hmotnosti a vyplavováním endorfinů pomáhá snižovat stresovou zátěž organismu; při cvičení je však nutné vyhnout se cvikům, které zahrnují ohýbání a předklony, které by mohly pálení žáhy zhoršit. Přestat kouřit. Vyhýbat se lékům, které mohou způsobovat gastroesofageální reflux (zejména NSAID); u léků užívaných na předpis (beta-blokátory, blokátory kalciového kanálu, theophyllin) konsultovat potíže s lékařem. (lit.č.5, 7 ) 3.5.2. Medikamentosní terapie: a) antacida Léky zásadité povahy, které neutralizující kyselý žaludeční obsah (Anacid, Rennie, Maalox). Ulevují od akutní bolesti, působí pouze krátkodobě, pro léčbu rozvinuté reflexní esofagitis je jejich účinek nedostatečný. Vhodné zejména pro úlevu při pyróze po dietní chybě. Při dlouhodobém užívání je nebezpečí zvýšeného vstřebávání iontů obsažených v přípravcích (zejména hořčík, vápník a hliník) a rozvoj metabolické alkalózy (vzestup zásaditých látek vnitřního prostředí) b) blokátory H2 receptorů (Ranitan, Famosan, Ulcosan) a blokátory protonové pumpy (Helicid, Omeprazol). Léky blokující tvorbu HCl (kyselinu chlorovodíkovou) v žaludku. d) prokinetika Léky, které normalizují nebo urychlují pohyb trávicího ústrojí, tím brání zpětnému toku kyselých žaludečních šťáv do jícnu (Ganaton, Motilium) (lit.č.6) 3.5.3. Chirurgická terapie gastroesofageálního refluxu: V případě selhání konservativní terapie, zejména při rozvoji komplikací GER (gastroesofageální reflux), je indikován chirurgický zákrok, tkz. fundoplikace. Podstatou operace je vytvoření manžety kolem dolního okraje jícnu přetažením kardie přes dolní část jícnu. Ve většině případů je dnes možné zákrok provést laparoskopicky. Po operaci zpravidla

25 trvale vymizí refluxní potíže. Nevýhodou je, že po zákroku už pacient nemůže nikdy zvracet. ( lit. č. 12, 13 ) 3.6 Několik rad jak si ulevit od pálení žáhy: V případě občasného pocitu pálení žáhy, zejména pokud předcházela dietní chyba, není vždy nezbytné ihned sahat po medikamentech. Pro inspiraci uvádíme několik po generacích doporučovaných rad: Šťáva ze syrových, nejlépe bio brambor - má silně zásadité účinky, které neutralizují zmnoženou kyselinu chlorovodíkovou v žaludeční šťávě. Mandle - díky obsahu vlákniny, hořčíku a vápníku neutralizují účinek kyselých žaludečních šťáv a působí blahodárně na žaludek. Čaj s bylinek pomáhá čaj z meduňky, puškvorce, pampelišky, žebříčku obecného, fenyklu. Zázvor buď ve formě čaje, nebo žvýkáním usušeného kořene. Šťáva z kyselého zelí obsahuje glutamin, který zmírňuje pocit pálení žáhy a podporuje hojení podrážděné sliznice jícnu. Žvýkačky (bez peprmintu a bez cukru) - podporují tvorbu alkalických slin, které po polknutí pomáhají neutralizovat kyselý žaludeční obsah uniklý do jícnu, a zvyšují motilitu trávicího traktu. Mléko - pomáhá neutralizovat kyselé žaludeční šťávy, při požití vyššího množství stimuluje tvorbu kyseliny chlorovodíkové v žaludku. Jedlá soda - obdobně jako u mléka - vypitím vody s rozpuštěnou 1 čajovou lžičkou sody bicarbony přináší nejprve úlevu neutralizací HCl (kyseliny chlorovodíkové), vzniklá kyselina uhličitá se rozkládána na vodu a oxid uhličitý, který může způsobit podráždění žaludeční sliznice a roztažení žaludku, jež může druhotně gastroesofageální reflux zhoršit (lit.č.7)

26 4 Metodika Průzkum bude probíhat po dobu dvou týdnů. První týden bude průzkum realizován u praktického lékaře pro dospělé ve Valašském Meziříčí. Druhý týden bude realizován průzkum v Gastroenterologické ambulanci v nemocnici ve Valašském Meziříčí. Dotazovaným bude předložen dotazník, který bude zcela anonymní. Dotazník budu sama rozdávat a dotazovat se klientů/pacientů zda trpí pocitem pálení žáhy či ne. Při odpovědi, že ano tak jim podám dotazník a nechám jej v klidu vyplnit v čekárně. Po-té si dotazník od klientů/pacientů vyberu. Vyplněné odpovědi budou dále statisticky zpracovány a graficky znázorněny. 4.1 Dotazník Dotazník, který respondenti vyplňovali, byl zcela anonymní a obsahoval celkem 11 otázek. U 7 otázek mohli vyplnit jen odpovědi ano či ne. U šesti otázek měli možnost dotazovaní i vypisovat. Otázka pohlaví, která nepatřila mezi 11 hlavních otázek, byla pouze orientační (viz příloha č.1) POHLAVÍ : a) muž b) žena 1) Dokázal/a byste vysvětlit pojem pálení žáhy? a) ano, vysvětlete? b) ne Touto otázkou chci zjistit, jestli respondent ví, co to je vlastně pojem pálení žáhy. Pokud ví, musí k odpovědi a) stručně vysvětlit tento pojem. Díky písemné odpovědi zjistím, co si pod pojmem pálení žáhy dotazovaní představují. Pokud neví, označí odpověď za b).

27 2) Jak dlouho již pociťujete pálení žáhy? Uveďte V této otázce zjistím, jak dlouho se již respondenti setkávají s pocitem pálení žáhy. Díky tomu si udělám představu, jak dlouho tímto problémem trpí. 3) V kterou denní dobu pociťujete pálení žáhy nejčastěji? a) ráno b) odpoledne c) večer d) v noci Pomocí této otázky zjistím, v jakou denní dobu se respondenti setkávají s pálením žáhy. 4) Jak často pociťujete pálení žáhy? a) denně b) týdně c) měsíčně d) jiné U této otázky zjistím, jak často se u nich vyskytuje pocit pálení žáhy. Odpověď za a) znamená, že se tento problém objevuje denně. V tomto případě je už potřeba začít pálení žáhy léčit. Odpovědi b) d) znamenají, že se vyskytuje méně často a je možno použít alternativní způsob léčby. 5) Kdy pociťujete pálení žáhy? a) po jídle b) po lécích c) po pití d) jiné V případě této otázky zjistím, kdy respondenti pociťují pálení žáhy. 6) Co děláte v případě, když vás pálí žáha? a) užijete léky b) užijete alternativní způsob, jaký? Tato otázka mi zodpoví, co respondenti udělají, když je pálí žáha. Odpověď a) znamená, že užili léky. Odpověď b) znamená, že užili alternativní způsob léčby a doplní jaký.

28 7) Děláte něco pro prevenci pálení žáhy? a) ano, pokud ano co? b) ne Touto otázkou chci pro začátek zjistit, zda daný respondent má vůbec přehled o možnostech předcházení problému pálení žáhy. Pokud odpověď bude ano, tak požaduji ať vypíší konkrétně, co v dané situaci dělají. 8) Navštívil/a, jste svého praktického lékaře v souvislosti s problematikou pálení žáhy? a) ano b) ne Odpovědí číslo 8 se chci dozvědět, zda respondenti navštívili svého praktického lékaře kvůli problému pálení žáhy. 8a) Byl/a jste informován/a svým praktickým lékařem o prevenci a možných komplikacích pálení žáhy? a) ano b) ne Stejně tak i tato otázka je zaměřená na informovanost respondentů o prevenci a možných komplikací pálení žáhy svým praktickým lékařem. 9) Znáte komplikace, které může vyvolat chronické pálení žáhy? a) ano, jmenujte b) ne Podle odpovědi na tuto otázku si udělám úsudek o tom, zda znají komplikace, které mohou vyvolat chronické pálení žáhy.

29 10) Myslíte si, že jste dostatečně informován/a o prevenci pálení žáhy a komplikacích vyplývajících z tohoto onemocnění? a) ano b) ne c) nevím V této otázce se od respondentů dozvím, jestli si myslí, že jsou informováni. 11) Uvítali by jste nějaký letáček či brožuru, kde by jste se dozvěděli informace o pálení žáhy? a) ano b) ne Díky této odpovědi se dozvím, zda mají zájem, aby byl vytvořen letáček či brožura o problematice na téma pálení žáhy.

30 5 Výsledky výzkumu 5.1 Zjištěné výsledky Rozdala jsem celkem 50 dotazníků. Z toho jsem 17 dotazníků rozdala v Gastroenterologické ambulanci v nemocnici ve Valašském Meziříčí, 20 dotazníků jsem rozdala u praktického lékaře pro dospělé ve Valašském Meziříčí a zbylých 13 jsem rozdala mezi svými příbuznými a známými, kteří trpí pocitem pálení žáhy. Z dotazovaných mi odpovědělo 32 žen a 17 mužů. Tabulka č.1 Pohlaví respondentů Pohlaví počet odpovědí odpovědi absol.četnost relat.četnost muži 17 34% ženy 33 66% celkem 50 100% Graf č.1 Pohlaví respondentů

31 1) Dokázal/a byste vysvětlit pojem pálení žáhy? a) ano, vysvětlete? b) ne Na tuto otázku odpovědělo 50 respondentů a) Ano, tuto odpověď tedy označilo 86% odpovídajících. Pouhých 14%, neboli 7 respondentů označili odpověď b) Ne. Tabulkač.2 Definice pojmu Definice pojmu počet odpovědí odpovědi absol.četnost relat.četnost a) ano, vysvětlete 43 86% b) ne 7 14% celkem 50 100% Graf č.2 Definice pojmu

32 2) Jak dlouho již pociťujete pálení žáhy? Uveďte U této otázky označilo možnost a) občas 8 respondentů, tedy 16%, b) 1 4 roky odpovědělo 18 respondentů, tedy 36%, c) 5 9 let odpovědělo pouhých 7 respondentů, tedy 14% a odpověď za d) 10 a více roků odpovědělo 17 respondentů, tedy 34%. Tabulkač.3 Jak dlouho Jak dlouho počet odpovědí odpovědi čísla procenta a) občas 8 16% b) 1-4 roky 18 36% c) 5-9 let 7 14% d) 10 a více roků 17 34% celkem 50 100% Graf č.3 Jak dlouho

33 3) V kterou denní dobu pociťujete pálení žáhy nejčastěji? a) ráno b) odpoledne c) večer d) v noci Na tuto otázku odpovědělo za a) ráno a za d) v noci stejný počet respondentů a to pouhých 6, tedy 12%. Odpověď za b) odpoledne označilo 23 respondentů, tedy 46% a odpověď za c) večer zaškrtlo 15 respondentů, tedy 30%. Tabulka č.4 Denní doba Denní doba počet odpovědí odpovědi absol.četnost relat.četnost a) ráno 6 12% b) odpoledne 23 46% c) večer 15 30% d) v noci 6 12% celkem 50 100% Graf č. 4 Denní doba

34 4) Jak často pociťujete pálení žáhy? a) denně b) týdně c) měsíčně d) jiné V této otázce mi označilo za d) nejvíce respondentů v počtu 23 což je 46%. Možnost a) denně označilo 10 respondentů, tedy 20%, c) měsíčně bylo označeno 9x, to je 18% odpovědí a odpověď b) týdně jen 8x což je 16% odpovědí. Tabulka č. 5 Jak často Jak často počet odpovědí odpovědi absol.četnost relat.četnost a) denně 10 20% b) týdně 8 16% c) měsíčně 9 18% d) jiné 23 46% celkem 50 100% Graf č. 5 Jak často

35 5) Kdy pociťujete pálení žáhy? a) po jídle b) po lécích c) po pití d) jiné V této otázce označilo nejvíce za a) po jídle 34x a to znamená, že získala až 68%. Možnost b) po lécích byla označena jen 2x, to je 4% odpovědí, c) po pití 11x, získala 22% odpovědí a za d) jiné 3x, tvoří 6%. Tabulka č. 6 Kdy Kdy počet odpovědí odpovědi absol.četnost relat.četnost a)po jídle 34 68% b) po lécích 2 4% c) po pití 11 22% d) jiné 3 6% celkem 50 100% Graf č. 6 Kdy

36 6) Co děláte v případě, když vás pálí žáha? a) užijete léky b) užijete alternativní způsob, jaký? Odpověď za a) i za b) byla označena stejným počtem respondentů a to 25, což je 50% u odpovědi a) a 50% u odpovědi b). Tabulka č. 7 Co dělají Co dělají počet odpovědí odpovědi absol.četnost relat.četnost a) ano 25 50% b) ne 25 50% celkem 50 100% Graf č. 7 Co dělají

37 7) Děláte něco pro prevenci pálení žáhy? a) ano, pokud ano co? b) ne Odpověď ano označilo 25 respondentů, tedy 50% a odpověď ne označilo 22 respondentů, tedy 44%. Tabulka č. 8 Dělat něco pro prevenci Dělat něco pro prevenci počet odpovědí odpovědi absol.četnost relat.četnost a) ano, vysvětlete 28 56% b) ne 22 44% celkem 50 100% Graf č. 8 Dělat něco pro prevenci

38 8) Navštívil/a, jste svého praktického lékaře v souvislosti s problematikou pálení žáhy? c) ano d) ne Odpověď za b) ne označilo 29 respondentů, tedy 58% a odpověď za a) označilo 21 respondentů, tedy 42%. Tabulka č. 9 Návštěva praktického lékaře Návštěva praktického lékaře počet odpovědí odpovědi absol.četnost relat.četnost a) ano, vysvětlete 21 42% b) ne 29 58% celkem 50 100% Graf č. 9 Návštěva praktického lékaře

39 8a) Byl/a jste informován/a svým praktickým lékařem o prevenci a možných komplikacích pálení žáhy? a) ano b) ne U této otázky odpovědělo a) ano 19 dotazovaných, to je pouhých 38% a 31 respondentů, tedy 62%, označilo odpověď b) ne. Tabulka č. 10 Informovanost praktickým lékařem Informovanost praktickým lékařem počet odpovědí odpovědi absol.četnost relat.četnost a) ano, vysvětlete 19 38% b) ne 31 62% celkem 50 100% Graf č. 10 Informovanost praktickým lékařem

40 9) Znáte komplikace, které může vyvolat chronické pálení žáhy? a) ano, jmenujte b) ne Na tuto otázku odpovědělo kladně jen 19 respondentů. To znamená, že 38 % odpovědí byla odpověď a) ano. Odpověď b) ne označilo 31 respondentů, tedy 62%. Tabulka č. 11 Komplikace Komplikace počet odpovědí odpovědi absol.četnost relat.četnost a) ano, vysvětlete 19 38% b) ne 31 62% celkem 50 100% Graf č. 11 Komplikace

41 10) Myslíte si, že jste dostatečně informován/a o prevenci pálení žáhy a komplikacích vyplývajících z tohoto onemocnění? a) ano b) ne c) nevím U této otázky označilo a) ano 21 respondentů, tedy 42%. Možnost b) ne označilo 10 respondentů, vyjádřeno procentuálně 20% a odpovědí za c) nevím 19 respondentů, tedy 38%. Tabulka č. 12 Pocit klienta/pacienta o dostatečné informovanosti Pocit klienta/pacienta o dostatečné informovanosti počet odpovědí odpovědi absol.četnost relat.četnost a) ano, vysvětlete 21 42% b) ne 10 20% c) nevím 19 38% celkem 50 100% Graf č. 12 Pocit klienta/pacienta o dostatečné informovanosti

42 11) Uvítali by jste nějaký letáček či brožuru, kde by jste se dozvěděli informace o pálení žáhy? a) ano b) ne Na tuto otázku v počtu 38 respondentů odpovědělo za a) 76% a za b) odpovědělo pouhých 12 respondentů, tedy 24%. Tabulka č. 13 Letáček či brožura Letáček či brožura počet odpovědí odpovědi absol.četnost relat.četnost a) ano, vysvětlete 38 76% b) ne 12 24% celkem 50 100% Graf č. 13 Letáček či brožura

43 5.2 Analýza zjištěných výsledků Výsledky mého průzkumu v dané problematice pocitu pálení žáhy mi odhalilo mnoho překvapivých faktů. Zjistila jsem, díky hodnocení vyplněných dotazníků, zda se mi potvrdila hypotéza či nikoliv a také mnoho dalších informací. Překvapivým zjištěním bylo, že problematika pocitu pálení žáhy více postihuje ženy než muže. Toto tvrzení vyplývá z výsledku dotazu na pohlaví, kde bylo vyplněno jako 66% odpovědí žena a jako 34% odpovědí muž. V případě mé hypotézy, v které předpokládám, že více než 60% dotazovaných respondentů není dostatečně informováno o prevenci a možných komplikacích chronického pálení žáhy, byl můj předpoklad potvrzen. Co se týče první části hypotézy, kde předpokládám, že více než 60% respondentů není dostatečně informováno o prevenci pálení žáhy, vycházím z výsledků otázky číslo 8a, kde 62% dotazovaných odpovědělo, že nebyli informováni o prevenci, v tomto konkrétním případě, svým praktickým lékařem. V druhé části hypotézy, v případě informovanosti o komplikacích chronického pálení žáhy, kde předpokládám, že více než 60% respondentů není dostatečně informováno o komplikacích chronického pálení žáhy, vycházím z výsledku otázky číslo 9, kde 62% dotazovaných odpovědělo, že neznají komplikace, které můžou nastat při pálení žáhy. Další otázky, které se týkaly prevence, byly otázky číslo 7 a 10. V otázce číslo 7 jsem se respondentů dotazovala, zda dělají něco pro prevenci pálení žáhy. Dostalo se mi 56% kladných odpovědí. V tomto případě jde vidět, že se respondenti snaží vyvarovat pálení žáhy. V otázce číslo 10 jsem se respondentů dotazovala, zda si myslí, že jsou dostatečně informováni o prevenci pálení žáhy. 42% respondentů odpovědělo, že se domnívají, že jsou dostatečně informováni. Toto zjištění je překvapivé, vzhledem k výsledku dotazu číslo 8a (viz výše). V otázce číslo 6, kde se dotazuji, co respondenti dělají, když pociťují pálení žáhy, jsem dostala 50% odpovědí, že užijí léky a 50% odpovědí, že užijí alternativní způsoby léčby. Toto zjištění mě velice překvapilo. U otázky č. 1 zodpovědělo 86% respondentů, že umí vysvětlit pojem pálení žáhy. U otázky č. 2 měli respondenti vypsat, jak dlouho pociťují pálení žáhy. Největší procento

44 odpovědí, a to 36%, bylo v rozsahu 1 4 roky. Otázka č. 3 byla nejčastěji zodpovězena odpovědí b), to znamená, že 46% respondentů nejčastěji pociťuje pálení žáhy odpoledne. U otázky č. 4 byla nejvíce označována odpověď d) s tím, že respondenti dopsali slovně dobu odpovídající tomu, jak často pociťují pálení žáhy. U otázky č. 5 nejvíce respondentů, a to 68%, označilo možnost a), po jídle. V 8. Otázce bylo zjištěno, že respondenti 58% případů nenavštívili svého praktického lékaře v souvislosti s problémem pálení žáhy. Z výsledku otázky č. 11 je patrné, že až 76% respondentů by uvítalo letáček či brožuru s informacemi o pálení žáhy.

45 6 Návrh na řešení zjištěných nedostatků Některé výsledky dotazníků byly pro mě překvapující a některé naopak. Například mě překvapilo zjištění, že až 62% respondentů není dostatečně informováno o prevenci pálení žáhy a jen pouhých 38% je informováno. Toto zjištění je přinejmenším znepokojivé. Proto bych navrhla v případě, když klient/pacient pociťuje pálení žáhy, aby navštívil svého praktického lékaře a poradil se s ním. Je toho mnoho, co může udělat klient/pacient pro prevenci. Proto bych doporučila následující: Upravit svou životosprávu. Například formou vhodně zvoleného jídelníčku, který si může klient/pacient navrhnout sám. Pokud si klient/pacient nebude jistý jeho správností, může si nechat zkontrolovat lékařem, zda jídelníček vyhovuje či ne. Eliminovat škodlivé faktory, kterými jsou hlavně kouření, pití alkoholu a kávy. V tomto případě by se měl klient/pacient alespoň ze začátku snažit postupně vysazovat velké množství vykouřených cigaret za den. Také u kávy a alkoholu by měl klient/pacient omezit konzumaci, aby se tak vyhnul nepříjemnému pocitu pálení žáhy. Dalším, pro mě překvapivým zjištěním, je, že až 62% respondentů neví, co může být za komplikace u chronického pálení žáhy. Tato nevědomost může způsobit vážné zdravotní problémy. Proto bych klienta/pacienta více informovala o komplikacích ve formě letáků či brožur, které bych nechala rozdat v ordinacích u praktických lékařů a v gastroenterologické ambulanci. Tímto krokem by se mohlo docílit větší informovanosti klientů/pacientů v této oblasti. Letáčky či brožury bych nechala i v lékárnách a pro ještě větší zviditelnění tohoto problému by se mohly vysílat i krátké spoty v televizi. Jeden z letáků jsem vypracovala v rámci této práce a ráda bych ho digitální nabídla v ordinacích jak praktických lékařů, tak specialistů. Uspořádat přednášky na téma pálení žáhy pro rizikové skupiny lidí a preventivně i pro žáky základních i středních škol. Na těchto přednáškách by se dozvěděli informace o tomto problému, mohli by se zeptat na to, co je zajímá a třeba se i sami podělit o své poznatky a zkušenosti.

46 7 Závěr Mým cílem bylo zjistit informovanost klienta/pacienta o prevenci a možných komplikacích chronického pálení žáhy. Dotazník mi vyplnilo celkem 50 respondentů během dvou týdnů. Cíle zjištění informovanosti klienta/pacienta bylo docíleno pomocí dotazníku. V hypotéze předpokládám, že více než 60% dotazovaných respondentů není dostatečně informováno o prevenci a možných komplikacích chronického pálení žáhy. Tato hypotéza v problému prevence se mi potvrdila, protože 62% respondentů odpovědělo, že nejsou dostatečně informováni o prevenci. Další částí mé hypotézy bylo zjištění informovanosti klienta/pacienta o komplikacích, ke kterým může dojít při pálení žáhy. V tomto případě se můj předpoklad také potvrdil, neboť 62% respondentů odpovědělo, že neví o komplikacích. Mým návrhem na zjištění neinformovanosti o prevenci a komplikacích chronického pálení žáhy by bylo, v případě problému prevence, aby se poradili s lékařem, co mají udělat a jak se mají vyhnout pálení žáhy. V případě problému informovanosti o komplikacích bych rozdala do jednotlivých ordinací praktických lékařů a gastroenterologických ambulancí letáčky či brožury. Zde by byly popsány informace o tomto tématu. Na závěr mé práce bych chtěla říci, že problematika pocitu pálení žáhy by se neměla podceňovat a měla by se řešit.