MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE



Podobné dokumenty
Pořizovatel: Městský úřad Zábřeh, Oddělení rozvoje, odd. územního plánování

Nabídka mapových a datových produktů Limity využití

CENY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY NA SOUČASNÉM TRHU SE ZEMĚDĚLSKOU PŮDOU

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Research Institute for soil and Water conservation. Půda a omezení rizik.

Charakteristika výrobního území ČR KPP, BPEJ, ZVO, LFA

Agroekologie. Ing. Ondřej Jakšík. Katedra pedologie a ochrany půd. FAPPZ, A027A (suterén)

HYDROGEOLOGICKÝ PRŮZKUM

PĚTIPSY ÚZEMNÍ PLÁN ODŮVODNĚNÍ (K. Ú. PĚTIPSY) Vyhodnocení předpokládaných záborů zemědělského půdního fondu a pozemků určených k plnění funkce lesa

OBCE S E L O U T K Y

č. 79/2007 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 11. dubna 2007 o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření

APLIKOVANÉ METODICKÉ POSTUPY. Šárka Poláková, Ladislav Kubík

Zdeněk Máčka. Lekce1 Půdy kolem nás

GEOLOGICKÝ PRŮZKUM PRO ZEMĚDĚLSKÉ VYUŽÍVÁNÍ KRAJINY TNV

Integrovaná ochrana půdy a vody. Ing. Jiří Hladík, Ph.D.


IČ: dle 21 odst.1 písm.a) a 27 zákona č.137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon )

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2014 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 124 Rozeslána dne 18. prosince 2014 Cena Kč 83, O B S A H :

SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY

79 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 11. dubna 2007 o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření

Správa na úseku katastru nemovitosti

Metodika aplikace společných kriterií EU pro redefinici LFA v podmínkách ČR

Pracovní verze. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů

č. 79/2007 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 11. dubna 2007 o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření

Tento dokument je obsahově identický s oficiální tištěnou verzí. Byl vytvořen v systému TP online a v žádném případě nenahrazuje tištěnou verzi.

Základy agroekologie oceňování zemědělské půdy

Digitální učební materiál

6.17. Mapování - MAP. 1) Pojetí vyučovacího předmětu

Režim teploty a vlhkosti půdy na lokalitě Ratíškovice. Tomáš Litschmann 1, Jaroslav Rožnovský 2, Mojmír Kohut 2

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2013 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 173 Rozeslána dne 31. prosince 2013 Cena Kč 332, O B S A H :

7/2003 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 19. prosince o vodoprávní evidenci

ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU BŘEŽANY

Zastavěné území obce. Vyznačení zastavěného území obce v mapě EN

Nabídka mapových a datových produktů Data KPP

Odhad tržní hodnoty č. 4069

Státní pozemkový úřad Husinecká 1024/11a, Praha 3 Žižkov Metodický návod k provádění pozemkových úprav

Územní plán KOUNOV NÁVRH ZADÁNÍ

Zpráva, hodnotící postup a výsledky nových forem práce Pozemkového spolku Meluzína (PSM) Využití satelitní navigace (GPS) pro práci pozemkového spolku

Relevantní aspekty bonitace půdy. Tomáš Sedmidubský Odbor půdní služby SPÚ

SEZNAM MAPOVÝCH ZNAČEK MAPY SM5

Odhad tržní hodnoty č. 4023

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE

GIS a pozemkové úpravy. Výpočty erozní ohroženosti

Územní plán Brušperk. Textová část odůvodnění územního plánu. vypracovaná projektantem

Územní plán PODBŘEZÍ NÁVRH ZADÁNÍ

ZAJIŠTĚNÍ HARMONIZACE KRAJINOTVORNÉ, HYDROLOGICKÉ A PRODUKČNÍ FUNKCE AGRÁRNÍCH VALŮ A TERAS PRO DIVERZIFIKACI AKTIVIT NA VENKOVĚ

K R A J I N Y ( )

Změna č. 3 územního plánu obce Štěkeň

RNDr. Jan Pretel Organizace Český hydrometeorologický ústav, Praha Název textu Předpoklady výskytu zvýšené sekundární prašnosti

VÚMOP, v.v.i. Ing. Ivan Novotný Oddělení půdní služba. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.

VÝNOSOVÝ POTENCIÁL TRAV VHODNÝCH K ENERGETICKÉMU VYUŽITÍ

Management lesů význam pro hydrologický cyklus a klima

Rozbor udržitelného rozvoje území Královéhradecký kraj

PLÁN PÉČE O KRAJINU v katastrálním území města Hustopeče

Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí

POSUDEK Č. o obvyklé ceně

Změny bonitačního systému půd v kontextu změny klimatu. Bonitační systém v ČR. Využití bonitačního systému. Struktura kódu BPEJ - ČR

Odhad tržní hodnoty č. 4068

Znalecký posudek č. 1-95/2016

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 338/64/2015

Odhad tržní hodnoty č. 4129

OBJEDNATEL Obec Běloky Běloky Hostouň GEOTECHNICKÝ PRŮZKUM RENOVOVANÉ HRÁZE RYBNÍKA V OBCI

Městský úřad Strakonice

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA o inženýrskogeologickém průzkumu

POTENCIÁLNÍ OHROŽENOST PŮD JIŽNÍ MORAVY VĚTRNOU EROZÍ

PROGRAM OCHRANY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY V LIBERECKÉM KRAJI

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE

Oceňování podle cenového předpisu

ROSTLINOLÉKAŘSKÝ PORTÁL uživatelský manuál

ZMĚNA č.2 CHVALOVICE

Odhad tržní hodnoty č. 5058

č. 185/2001 Sb. ZÁKON ze dne 15. května 2001 o odpadech a o změně některých dalších zákonů

Ochrana půdy. Michal Hejcman

Svaz integrované produkce hroznů a vína

DOPADY NA MIKROKLIMA, KVALITU OVZDUŠÍ, EKOSYSTÉMY VODY A PŮDY V RÁMCI HYDRICKÉ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE

Odhad tržní hodnoty č. 4063

METODA STANOVENÍ RIZIKOVÝCH LOKALIT Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY A VODY V ZEMĚDĚLSKY VYUŽÍVANÉ KRAJINĚ

Převod prostorových dat katastru nemovitostí do formátu shapefile

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 441/2013 Sb.

Biologicky rozložitelné suroviny Znaky kvalitního kompostu

ÚPLNÉ ZNĚNÍ. Úvodní ustanovení

Stručné shrnutí údajů uvedených v žádosti

Pavla Hanuše 252/ Hradec Králové Pražské Předměstí. potřeby objednatele

Odhad tržní hodnoty č. 4010

Přípravné práce související se zahájením KPÚ Výškový systém: BPV Technická zpráva. Vypracoval Zodp. projektant KPÚ Zodp. geodet

185_2001_Sb. 185/2001 Sb. ZÁKON. ze dne 15. května o odpadech a o změně některých dalších zákonů. Změna: 477/2001 Sb.

PODKLADY - MAPOVÉ, ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ, OSTATNÍ

Činnost Ústavu geodézie VUT Brno v katastru nemovitostí

16. INFORMACE STAROSTY

Katastr nemovitostí Pozemková kniha

ZNALECKÝ POSUDEK O CENĚ OBVYKLÉ

Odhad tržní hodnoty č. 5082

Odhad tržní hodnoty č

znalec a certifikovaný odhadce Brigádnická Brno tel./fax: svancarova@iol.cz

SEZNAM PŘÍLOH KOMPLETNÍHO ELABORÁTU:

P L A T N É Z N Ě N Í. VYHLÁŠKA č. 500/2006 Sb.

Nabídka mapových a datových produktů Ohroženost větrnou erozí

ZNALECKÝ POSUDEK. č /2015. Exekutorský úřad Brno-město. Zjištění ceny pozemků pro exekuční řízení

ZNALECKÝ POSUDEK č /2015

Půdy BMP jejich pedologické a fyzikální charakteristiky

Transkript:

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BRNO 2010 LIBOR ONDRA

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin Posouzení rebonitace zemědělského půdního fondu ve vybrané lokalitě okresu Svitavy Bakalářská práce Vedoucí práce: Dr. Ing. Vítězslav Hybler Vypracoval: Libor Ondra Brno 2010

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma : Posouzení rebonitace zemědělského půdního fondu ve vybrané lokalitě okresu Svitavy vypracoval(a) samostatně a použil(a) jsem jen prameny a citace uvedené v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. dne. podpis bakaláře..

PODĚKOVÁNÍ Děkuji vedoucímu mé bakalářské práce Dr. Ing. Vítězslavu Hyblerovi za cenné rady, připomínky a komentáře, za trpělivost a časově náročné konzultace, které mně v průběhu zpracování práce poskytoval. Děkuji také kolegům z Pozemkového úřadu ve Svitavách za jejich drahocenný čas, za předání podkladů ke zkoumanému území a poskytnutí praktických zkušeností k vypracování této práce. Samozřejmě nemohu opomenout poděkování za podporu při studiu svým nejbližším

ANOTACE Půda je nenahraditelným výrobním prostředkem, bez kterého by život na naší planetě nemohl existovat. Úsilí získat větší množství půdy, zvýšit její úrodnost, ale i zlepšit podmínky pro agrotechniku bylo nejen znakem vyspělých států, ale často i podmínkou zvyšování jejich životní úrovně. Aby zemědělec mohl intenzivně hospodařit, musí znát širokou problematiku zemědělského hospodaření, počínaje základním výrobním prostředkem, tj. půdou. Požadavek vyrobit ze stávajícího zemědělského půdního fondu co nejvíce, dosáhnout soběstačnosti ve výrobě potravin přivedla i naše přední odborníky koncem padesátých let 20. století k myšlence podrobit tento základní výrobní prostředek všestrannému průzkumu. Tím byl dán základ k provedení komplexního průzkumu půd v roce 1971. Cílem mé bakalářské práce je posouzení správnosti a případně následná změna kódů Bonitovaných půdně ekologických jednotek (dále jen BPEJ) lokality, pro niž byli stanoveny původní kódy BPEJ právě v roce 1971. V úvodní části se zabývám pojmy jako je půda, komplexní průzkum půd, BPEJ a metodikou vymezování a mapování BPEJ. Dále následuje praktická část s charakteristikou sledovaného území, strukturou profilů půdních typů a popisem nového přiřazení kódů BPEJ. V závěru hodnotím, jaký vliv má změna BPEJ kódů na cenu pozemků a daňovou zátěž v dané lokalitě. Klíčová slova: Půda Bonitovaná půdně ekologická jednotka (BPEJ) Komplexní průzkum půd (KPP) Pozemkový úřad Výzkumný ústav meliorací a ochrany půd (VÚMOP) Lokalita Katastrální území Půdní typ Půdní profil

ANNOTATION Without soil there is no life on the Earth, it would not be possible. The efforts to gain more soil, increase its fertility and improve agricultural engineering has not only been a sign of developed countries, but often the a condition for their development. A farmer needs for his intensive and effective farming a profound knowledge of agronomy starting with the basic resource of production - the soil. The ability to use the available land resources to the full extent and to reach self-sufficiency in production of food lead our scientists at the end of 1950s to the idea of subjecting this universal means of production to a thorough study, which laid grounds to the general soil survey in 1971. My Bachelor Thesis evaluates accuracy and following changes in BPEJ of a locality where the original BPEJ was determined in 1971. The introduction explains the terms soil, general soil survey and BPEJ. The practical part then deals with the description of assigning a new BPEJ code. In the last part of the thesis, the effect of the BPEJ classification amendment on the price of land in the particular locality is discussed. Keywords: Soil Estimated pedologic-ecological unit General soil survey Land Registry Research Institute for Soil and Water Conservation Locality Cadastral unit Soil type Soil profile

OBSAH 1. ÚVOD...11 2. CÍL PRÁCE...13 3. POZNATKY O KOMPLEXNÍM PRŮZKUMU PŮD...14 3.1. Komplexní průzkum půd...14 3.2. Etapy komplexního průzkumu půd...14 3.3. Principy bonitace a oceňování zemědělských půd...15 3.3.1. Bonitační informační systém (BIS)...15 3.3.1.1. Půdně kartografický informační systém...15 3.3.1.2. Základní pracovní mapy a kartogramy Komplexního průzkumu půd...16 3.3.1.3. Digitální soubor map BPEJ...17 3.3.1.4. Registry bonitačního informačního systému...18 3.4. Změny bonitovaných půdně ekologických jednotek...18 3.4.1. Důvody pro aktualizaci bonitovaných půdně ekologických jednotek...19 3.4.1.1. Kontrola BPEJ před započetím komplexních pozemkových úprav...19 3.4.1.2. Zavedení a aktualizace údajů o vztahu BPEJ k parcelám KN...19 3.4.1.3. Aktualizace BPEJ dle vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 327/1998 Sb....20 3.4.1.4. Kontrola původních map BPEJ v měřítku 1:5 000...21 3.5. Zásady metodického postupu při vymezování a mapování BPEJ a jejich aktualizaci....21 3.5.1. Práce přípravné...21 3.5.1.1. Předmět, jednotka mapování a cíle aktualizace...21 3.5.1.2. Výchozí podklady pro vymezování a aktualizaci BPEJ...22 3.5.1.3. Příprava map pro terénní průzkum a aktualizaci...23 3.5.2. Terénní práce...24 3.5.2.1. Rekognoskace území...24 3.5.2.2. Terénní bonitační aktualizační průzkum...24 3.5.2.2.1. Poloha a označení sondy... 25 3.5.2.2.2. Okamžitá poloha místa sondy...25 3.5.2.2.3. Popis půdních profilů...25 3.5.2.2.4. Přesnost vymezování BPEJ - hustota sondáže...26 3.5.2.2.5. Odběr půdních vzorků, analýzy... 27

3.5.2.2.6. Aktualizace zákresu hranic klimatických regionů KR...27 3.5.3. Vyhodnocovací práce...27 3.5.4. Transformace zákresu BPEJ do měřítka katastrální mapy...28 3.5.5. Vyhotovení čistokresby návrhu změněné mapy BPEJ...29 3.5.6. Předání výsledků aktualizace objednateli...30 3.5.7. Dokumentace o ukončení aktualizace...30 3.5.8. Základní vybavení bonitéra...30 3.6. Základní pojmy klasifikační soustavy bonitace zemědělského půdního fondu (ZPF)...31 3.6.1. Taxonomické jednotky bonitační soustavy...31 3.6.1.1. Půdně ekologická jednotka PEJ.31 3.6.1.2. Bonitovaná půdně ekologická jednotka BPEJ...31 3.6.1.3. Hlavní půdní jednotka HPJ...32 3.6.1.4. Hlavní půdně-klimatická jednotka HPKJ...32 3.6.1.5. Klimatický region KR...32 3.6.2. Základní struktura kódu BPEJ...33 3.6.2.1. Základní kód bonitované půdně ekologické jednotky...33 3.6.2.2. Klimatický region...34 3.6.2.2.1. Základní kritéria pro vymezení klimatických regionů...34 3.6.2.2.2. Základní charakteristiky klimatických regionů ČR... 34 3.6.2.3. Hlavní půdní jednotka (HPJ)...35 3.6.2.4. Sklonitost (SL)...35 3.6.2.5. Expozice...35 3.6.2.5.1. Zásady pro stanovení expozice v závislosti na stupni sklonitosti...36 3.6.2.5.2. Sdružený kód pro kategorie sklonitosti a expozice...36 3.6.2.6. Skeletovitost K...36 3.6.2.6.1. Hodnocení štěrkovitosti (Š) a kamenitosti (K)... 37 3.6.2.6.2. Hodnocení skeletovitosti v ornici a podorničí...37 3.6.2.7. Hloubka půdy H...37 3.6.2.7.1. Sdružený kód pro kategorie skeletovitosti a hloubky půdy...38 3.6.2.8. Zrnitost půdy...38 3.6.2.8.1. Zrnitostní třídy použité při bonitaci ZPF...39 3.6.2.9. Výchozy tvrdých hornin a balvanů B...39 3.6.2.10. Sdružený kód kategorií balvanitosti a výskytu antropozemí...40

3.6.2.11. Výskyt teras T...40 3.6.2.12. Počet lokalit BPEJ v katastrálním území-pl...41 3.6.2.13. Nadmořská výška V...41 4. PŘÍRODNÍ CHARAKTERISTIKA ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ...42 4.1. Poloha a výměra zájmového území...42 4.1.1. Katastrální území Borušov...42 4.1.2. Katastrální území Gruna...42 4.2. Klimatické podmínky zájmového území...43 4.2.1. Produkčně zemědělské podmínky...44 4.3. Reliéf zájmového území...44 4.4. Geologicko litologické poměry zájmového území...45 4.5. Hydrologické poměry zájmového území...45 4.6. Hodnocení vlivu přírodních podmínek na vývoj půd...46 4.7. Půdní podmínky...46 4.7.1. Referenční třída: ČERNOSOLY...47 4.7.2. Referenční třída: LUVISOLY (hnědozem slabě oglejená)...48 4.7.3. Referenční třída: LUVISOLY (hnědozem oglejená)...49 4.7.4. Referenční třída: STAGNOSOLY...50 4.7.5. Referenční třída: KAMBISOLY (kambizem modální)...51 4.7.6. Referenční třída: KAMBISOLY (kambizem oglejená)...52 4.7.7. Referenční třída: FLUVISOLY...53 5. NÁVRH NA ZAŘAZENÍ SLEDOVANÉ LOKALITY DO NOVÉHO KÓDU BPEJ...55 5.1. Zpřesňující charakteristika lokality...55 5.1.1. Určení hlavní půdní jednoty sledované lokality...56 5.1.2. Rozdělení lokality dle stávajících kódů BPEJ 58 5.1.2.1. Část lokality se stávajícím kódem BPEJ 5.58.00...58 5.1.2.2. Část lokality se stávajícím kódem BPEJ 5.11.00...59 5.2. Posouzení oprávněnosti požadavku...60 5.2.1. Terénní a půdní průzkum......60 5.2.2. Struktura a popis půdních profilů zájmového území...61 5.2.2.1. Hnědozem slabě oglejená HN(g)...61 5.2.2.1.1.Porovnání půdního profilu HN(g) se stavem zjištěným v KPP......61 5.2.2.2. Fluvizem glejová FLq...62 5.2.2.2.1.Porovnání půdního profilu FLq se stavem zjištěným v KPP...63

5.2.3. Výsledky zrnitostního rozboru...64 5.2.3.1. Zrnitostní složení Hnědozem slabě oglejená HN(g)....64 5.2.3.2. Zrnitostní složení Fluvizem glejová FLq....64 5.3. Návrh na změnu BPEJ.......65 5.4. Samotná změna BPEJ.....65 5.4.1. Zařazení do klimatického regionu......65 5.4.2. Zařazení pozemků dané lokality do hlavní půdní jednotky...66 5.4.3. Určení svažitosti a expozice terénu...67 5.4.4. Určení skeletovitosti a hloubky půdního profilu....67 6. ZÁVĚR....68 6.1. Vyhodnocení změn BPEJ....68 6.1.2. Změny v kódech BPEJ......68 6.2. Změny v cenách dané lokality..... 69 6.3. Změny v daňové zátěži dané lokality..70 7. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK....71 8. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.72

ÚVOD Půda je přírodní útvar, který se vyvíjí z povrchových zvětralin kůry zemské a ze zbytků ústrojenců a jehož stavba a složení jsou výsledkem podnebí a jiných faktorů půdotvorných." V. Novák O tom, co je půda, existuje řada definic. Pokud však pohlédneme na půdu komplexně, můžeme říci, že se jedná o nejsvrchnější část zemské kůry, mezi níž a ostatními zemskými sférami probíhá neustálá výměna látek a energie, oživená organismy a existující v jednotě s rostlinami, které na ní rostou a s živočichy, kteří v půdě žijí. Věda zkoumající půdu, zabývjící se jejím vznikem, vlastnostmi, rozšířením, klasifikací a využitím, se nazývá pedologie. Je to složenina dvou řeckých slov - pedon znamená země, půda a logos - nauka či věda. Pedologie je tedy nauka (věda) o půdě, nebo jinak řečeno půdoznalství. Na půdu je třeba vždy pohlížet jako na nedílný přírodní útvar, který se vyvíjí a udržuje pod vlivem přírodního prostředí. Část půdy vytržená z celku a zkoumaná bez souvislosti s podmínkami svého vzniku přestává být půdou, ale stává se pouhou zeminou. Zemina je však pojem spíše stavitelský, vymezující hmotnou část půdního materiálu. Pevný zemský povrch vystavený účinkům ovzduší a vodstva poskytuje zvětraliny, které samy o sobě ještě půdou nejsou, i když jsou nutným předpokladem jejího vzniku. K tvorbě půdy dochází teprve tehdy, přistoupí-li ke zmíněným vlivům ještě činnost organismů. Půda je naproti zemině přírodní těleso v přirozeném prostředí, tj. v souvislosti celého přírodního prostředí. Jak je již uvedeno výše, mezi pedosférou a ostatními zemskými sférami existují vzájemné vztahy. Když na Zemi ještě neexistoval život, fungoval pouze tzv. velký geologický koloběh látek. Horniny geosféry vlivem účinků atmosféry a hydrosféry zvětrávaly a jako zvětraliny byly splavovány do vodních toků a moří, kde sedimentovaly. V jednotlivých geologických údobích se pak sedimenty opět přeměňovaly v horniny. Se vznikem a rozvojem života na Zemi začínají zásahy do tohoto koloběhu. Původní zvětralina získávala nové vlastnosti a postupně se měnila v půdu. Živé organismy odumíraly a jejich organické zbytky se hromadily v povrchové vrstvě zemské kůry, zde podléhaly působení mikroorganismů a postupné humifikaci a mineralizaci a jako jednoduché minerální sloučeniny se stávaly zdrojem živin pro rostliny. Tento malý biologický koloběh látek měl a má za následek to, že se v horních vrstvách zemské kůry hromadí odumřelé organické zbytky a produkty jejich přeměn i živiny. 11

Geosféra (litosféra) je zdrojem materiálu pro vznikající půdu. Hydrosféra se projevuje ve formě kapalné fáze půdy jako transportní prostředek látek migrujících v půdním profilu. Atmosféra je důležitá pro transport látek a pro výměnu plynů, biosféra dává půdě život. Zejména v současnosti však přestává být půda pouze přírodním útvarem, ale stává se v různé míře výtvorem antropogenním. Půda je jedením ze základních předpokladů existence lidské civilizace. Z hlediska zemědělství je půda po více než šest tisíciletí od neolitické revoluce důležitým výrobním prostředkem, který ve spojení s prací člověka tvoří základ obživy lidské společnosti. Půda je životním prostorem, základem života pro člověka, rostliny a živočichy. Je součástí látkového koloběhu v přírodě, zvláště koloběhu vody a živin, zásobárnou vody, prostředím pro rozklad látek, stanovištěm zemědělských a lesních plodin, prostorem pro hospodářské využití především v oblastech stavebnictví a dopravní sítě, místem pro ukládání odpadů, prostorem a zdrojem pro dobývání surovin. Půda tvoří prostor pro bydlení, rekreaci a odpočinek. Půda je archivem dějin přírody, vývoje lidstva a lidské činnosti, změn vegetace i změn klimatu, a proto je třeba ji chránit, neboť je to nenahraditelný, zničitelný a přitom neobnovitelný přírodní zdroj, základní produkční prostředek v zemědělství a lesnictví, ryze soukromý, konkrétní a přesně definovaný majetek a zároveň majetek obecný, který patří celé společnosti. (J. Němeček, a kolektiv, Průzkum zemědělských půd ČSSR, Praha, 1967) 12

2. CÍL PRÁCE Hlavním cílem bakalářské práce je vyhodnocení sledované oblasti z pedologického hlediska, porovnání zjištěného skutečného stavu se stavem uvedeným na mapových podkladech, tj. mapách bonitovaných půdně ekologických jednotek - BPEJ v měřítku 1:5000, a celkové posouzení, zda je třeba provést v dané lokalitě změnu přebonitování. Pro posouzení současných půdních poměrů s možností přebonitování vybrané lokality bylo vybráno území v oblasti Moravsko-Třebovska. Konkrétně se jedná o lokalitu nacházející se především v katastrálním území Borušov a malou částí zasahující do katastrálního území Gruna. Obě tato katastrální území se nacházejí ve východní části okresu Svitavy, asi 4 km severovýchodně od Moravské Třebové. Na Pozemkovém úřadu ve Svitavách byly zaznamenány případy, kdy byly uplatněny požadavky na přehodnocení půdy. Většina požadavků byla spíše žádostí neznalých vlastníků, kteří chtěli prakticky bezdůvodně změnu BPEJ svých pozemků, aby snížili náklady na daně z půdy, nebo aby si zajistili nárok na státní dotace. Po prošetření těchto žádostí odborným pracovníkem pozemkového úřadu a po konzultaci a případném přehodnocení stávajících půdních poměrů v daných lokalitách pracovníkem Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy Praha dotyční vlastníci od svých žádostí odstoupili. Žádost o přebonitování ve výše uvedené lokalitě byla však považována za oprávněnou a právě moje bakalářská práce měla posoudit současné půdní poměry s přebonitováním dané lokality v katastrálním území Borušov zasahujícím do katastrálního území Gruna. 13

3. POZNATKY O KOMPLEXNÍM PRŮZKUMU PŮD 3.1. Komplexní průzkum půd Komplexní průzkum půd ČR byl proveden na základě rozhodnutí vlády z ledna roku 1961. Výsledky komplexního průzkumu půd jsou prvním podrobným souhrnným materiálem o vlastnostech našich půd. Komplexní průzkum půd byl svým významem velkým přínosem pro naše zemědělství. V evropském i světovém měřítku bylo jen málo států, kde by půda byla podrobena tak všestrannému průzkumu. 3.2. Etapy komplexního průzkumu půd Komplexní průzkum zemědělských půd zahrnoval dvě souběžně probíhající etapy: Základní půdoznalecký průzkum jako jednorázovou akci, která poskytla ve formě zpráv a map podklady pro jakékoliv zásahy do půdního fondu republiky. Pro zemědělské závody mapy v měřítku 1:10000 a pro okresní a vyšší řídící orgány mapy v měřítku 1:50000. Agrochemické zkoušení půd, opakované v pravidelných pětiletých cyklech, jež mělo být podkladem pro doplňování živin v půdě. Pro obě etapy byly vypracovány metodiky. Podle metodiky základního půdoznaleckého průzkumu bylo prováděno genetické třídění půd, třídění z hlediska zrnitostního složení půd, obsah skeletu a stupně zamokření. Metodika agrochemického zkoušení půd předepisovala sledování výměnné půdní reakce, stanovení obsahu karbonátů, potřebu vápnění, stanovení přístupné P 2 O 5 a K 2 O. Nejprve byl v každém okrese proveden terénní průzkum s použitím veškerých stávajících podkladových materiálů, především geologických, klimatických atd. Byla provedena systematická sondáž území, odebrány a analyzovány vzorky, zhodnoceny analýzy a konfrontovány s poznatky terénního průzkumu. Pro každý zemědělský závod byly vypracovány půdní mapy a kartogramy 1:10 000 včetně průvodní zprávy, doplňující a vysvětlující mapovou část. Pro každý okres byly vypracovány půdní mapy v měřítku 1:50000 a doplněny okresní průvodní zprávou. Mapové a písemné podklady komplexního průzkumu zemědělských půd tvořily výchozí 14

materiál pro plány zúrodnění půdy, tj. především odvodnění, závlahy, hnojení, zpracování půdy, plánování osevních postupů, protierozní opatření. Následné vymezení bonitovaných půdně ekologických jednotek bylo provedeno v létech 1973 až 1980 na základě usnesení vlády č. 101/1971 jako logické vyústění dokončeného Komplexního průzkumu půd ČR. Parametry bonitačního průzkumu byly dány potřebami rozvíjejícího se zemědělství, jeho velkovýrobním charakterem a potřebami a současně také na čelní místo kladeným termínem provedení, vyhodnocení a dokončení zadaného úkolu. V návaznosti na účel a podmínky provedení bonitačního průzkumu byly stanoveny i parametry dosažitelné přesnosti vymezení BPEJ. (Bonitace zemědělského půdního fondu ČSR zemědělský průzkum půd, 1980) okres Svitavy, Praha, Ústav pro Obr.1 Průvodní zpráva z KPP Obr.2 Agronomická charakteristika půd (součást průvodní právy) (desky) 3.3. Principy bonitace a oceňování zemědělských půd 3.3.1. Bonitační informační systém (BIS) Zahrnuje informace o veškeré zemědělské půdě jako celku, a to bez ohledu na její využívání podle kultur resp. druhu pozemků. Podle účelu je členěn na půdně kartografický informační systém a numerickou informační databázi. 3.3.1.1. Půdně kartografický informační systém Byl vytvořen na základě terénního průzkumu a mapování BPEJ. Jeho vyhodnocení bylo provedeno v ČR v létech 1973 až 1982 podle jednotné Metodiky vymezování a mapování bonitovaných půdně ekologických jednotek" druhé vydání, Ústav pro zemědělský průzkum půd Praha, 1974. Mapy BPEJ v měř. 1:5000 byly rozmnoženy ofsetovým tiskem na dostupném 15

nejaktuálnějším kartografickém podkladu ve 25 výtiscích pro každý mapový list a předány v roce 1980 až 1982 zemědělské praxi k využití. Je tvořen souborem pracovního a aktualizovaného pare map bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), které mají jednotný kartografický podklad Státní mapy odvozené (odvození z katastrální mapy) měř. 1:5000. Tato mapová díla pokrývají celé území České republiky (s výjimkou některých částí dosud existujících vojenských Újezdů). Aktualizace mapového díla je průběžně prováděna na tzv. aktualizačním pare map ( A" pare), a to na základě podrobného terénního bonitačního průzkumu v souladu s vyhláškou Mze ČR č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci, jakož i s dalšími návaznými provádějícími pokyny. Za úplnost a správnost celého systému odpovídá v ČR z pověření Mze Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Praha. Obr.3 Ukázka mapy BPEJ SMO 1: 5000 3.3.1.2. Základní pracovní mapy a kartogramy Komplexního průzkumu půd Součástí půdně kartografického informačního systému jsou také základní pracovní mapy a kartogramy Komplexního průzkumu půd (KPP) v měřítku 1:5000 (do roku 1966) a dále pak v měřítku 16

1:10000 a další archivované záznamy. V mapách jsou zakreslena místa kopaných sond, k nim náleží popisy půdních představitelů včetně záznamu o počtu odebraných půdních vzorků, dále jejich fyzikální a chemické analýzy, vyhodnocení průzkumu formou závěrečných zpráv, účelové kartogramy včetně návrhů opatření k zúrodnění půd a další. Údaje KPP byly základním podkladem při vymezování BPEJ. Materiály KPP v originálním provedení jsou archivovány VÚMOP Praha. Obr.4 Základní pracovní mapa z KPP 1970 (jsou zde dobře patrné výběrové sondy V 1, V 2, V 3) ) Zdroj : http://80.95.108.248/wakpp/?/data-kpp/pardubickykraj/svitavy/borusov/mapy/pa_svi_m- 33-82-c-b-4b/zoomify.html#z1 3.3.1.3. Digitální soubor map BPEJ Tvoří množinu dat zobrazující odborný obsah map BPEJ, tj. hranice okrsků vymezených BPEJ a příslušných kódů. Mapa obsahuje i doplňující informace, a to hranice lesních, vodních a ostatních nezemědělských ploch, řeky a jiné význačné vodní plochy, lomy, haldy a navážky, liniové stavby a zastavěné plochy tak, aby vymezení BPEJ bylo zřetelné a identifikovatelné. Základní kód BPEJ je pětimístný (viz kapitola 4.2.). Pro interní potřeby se používá i kód 6ti místný, v němž šesté 17

číslo udává stupeň balvanitosti (kód 0, 1, 2) a údaj, že mapovaná BPEJ je antropogenní půdou (kód 7, 8, 9). Digitální databáze pracuje v základním programovém prostředí ARC/INFO s možnostmi transformace do ostatních navazujících systémů. Je trvale aktualizovaná na základě podrobného aktualizačního terénního mapování. Autorem a správcem tohoto informačního systému je VÚMOP Praha. 3.3.1.4. Registry bonitačního informačního systému Mimo již uvedené informace vede BIS i řadu registrů, které umožňují flexibilní využívání získaných informací pro praktickou interpretaci v různých úrovních. Jedná se zejména o: registr ÚTJ, jeho jmenné a kódové označení registr úhrnných hodnot druhů pozemků (ÚHDP) registr základních cen BPEJ registr průměrných cen zemědělské půdy v ÚTJ, ZÚJ, okresech a ČR registr tříd ochrany půdního fondu registr plošného rozšíření území méně vhodných pro zemědělskou výrobu a další (Metodika vymezování a mapování BPEJ, Karel Mašát a kolektiv, Praha 2002). 3.4. Změny bonitovaných půdně ekologických jednotek Podle zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech vykonávají pozemkové úřady mimo jiné : zajišťují změny (aktualizace) map bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) pro účely jednotného vedení a aktualizaci údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách v číselném a mapovém vyjádření poskytují údaje o bonitovaných půdně ekologických jednotkách, pokud tyto údaje nejsou již součástí katastru nemovitostí Pozemkové úřady mohou změny (aktualizace) map bonitovaných půdně ekologických jednotek provádět dle vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci. 18

3.4.1. Důvody pro aktualizaci bonitovaných půdně ekologických jednotek kódů BPEJ. Z praxe je známo několik typických situací, kdy dochází k nutné kontrole stávajícíh 3.4.1.1. Kontrola BPEJ před započetím komplexních pozemkových úprav Před započetím komplexních pozemkových úprav je třeba vždy provádět kontrolu stávajících kódů bonitovaných půdně ekologických jednotek a porovnání se skutečným stavem, neboť metodiky pro vymezování a mapování BPEJ ze sedmdesátých let, kdy byla bonitace prováděna, byly sestavovány pro podmínky velkoplošného hospodaření a pro dnešní vlastnické vztahy jsou nepřesné. Podle metodiky pro vymezování a mapování bonitovaných půdně ekologických jednotek z roku 1974 mohly být vymezeny BPEJ, pokud výměra lokalit činila alespoň 3 ha. Menší plochy mohly mít samostatný kód BPEJ pouze v případě, že mělo dané území výraznou odlišnost, např. ve svažitosti, skeletovitosti, zrnitosti nebo hloubce půdy. V tomto případě však vymezená plocha označená samostatným kódem BPEJ nesměla být menší než 0,5 ha, což bylo v podmínkách velkoplošného hospodaření plně dostačující. Od sedmdesátých let do dnešní doby uplynul poměrně dlouhý čas, který se projevil i v terénu, především vlivem vodní a větrné eroze. (M. Janeček a kolektiv, Pozemkové úpravy se zaměřením na bonitaci a pedologii, Praha, Institut pro místní zprávu, 1999) 3.4.1.2. Zavedení a aktualizace údajů o vztahu BPEJ k parcelám KN (katastru nemovitostí) Díky úkolu, týkajícího se zavádění údajů o vztahu bonitovaných půdně ekologických jednotek k parcelám do katastru nemovitostí České republiky, došlo postupně v okrese Svitavy k zavedení kódů BPEJ do katastru nemovitostí a současně s tím tedy i ke kontrole stávajících kódů a případné úpravě či změně za odborného dohledu pověřených pracovníků Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy v Praze. Plnění výše uvedeného úkolu, který se provádí na základě Pokynů pro zavedení údajů o vztahu bonitovaných půdně ekologických jednotek k parcelám do katastru nemovitostí České republiky, pro jejich vedení a pro aktualizaci bonitovaných půdně ekologických jednotek vydaných Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním a Ministerstvem zemědělství České republiky - Ústředním pozemkovým úřadem ve vzájemné dohodě, začalo již v roce 1996, kdy bylo v každém okrese České republiky zkušebně vybráno jedno katastrální území jako praktický příklad pro zaškolení pracovníků pozemkových úřadů, prvních absolventů Odborného semináře pro pozemkové úpravy se zaměřením na bonitaci a pedologii a dalších pracovníků pozemkových 19

úřadů, kteří se plnění zmíněného úkolu rovněž účastnili, pod odborným dohledem vybraných pracovníků Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy v Praze. Zúčastněnými subjekty jsou tedy katastrální úřady a pozemkové úřady. Některé činnosti vykonává Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy v Praze jako odborná organizace. Katastrální úřady poskytují na základě předem dohodnutého plánu pozemkovému úřadu kopie katastrální mapy a kopie mapy dřívější pozemkové evidence, upravené na platný právní stav s označením parcel vedených ve zjednodušené evidenci zakroužkováním jejich čísel, tzv. grafický přehled parcel. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Praha, který vede celostátní databázi bonitovaných půdně ekologických jednotek, tj. udržuje v grafické a digitální formě soustavným doplňováním o výsledky aktualizace BPEJ systematickou bonitaci území České republiky z let 1974-1981, na základě objednávky zajišťuje pro pozemkový úřad mapy se zákresem aktualizovaných BPEJ v měřítku katastrální mapy. Pozemkové úřady pak zpracovávají materiály dodané katastrálním úřadem a Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy Praha, který jako odborná organizace dohlíží na správnost zavedení údajů o vztahu BPEJ k parcelám do katastru nemovitostí České republiky. Zpracované podklady jsou pak pozemkovým úřadem předávány úřadu katastrálnímu, který provede vlastní zápis odpovídajících bonitovaných půdně ekologických jednotek k jednotlivým parcelám případně částem parcel do katastru nemovitostí. (Pokyny pro zavedení údajů o vztahu bonitovaných půdně ekologických jednotek k parcelám do katastru nemovitostí České republiky, pro jejich vedení a pro aktualizaci bonitovaných půdně ekologických jednotek, Praha, Ministerstvo zemědělství České republiky - Ústřední pozemkový úřad a Český úřad zeměměřický a katastrální, 1999) 3.4.1.3. Aktualizace BPEJ dle vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 327/1998 Sb. Aktualizací BPEJ se podle výše uvedené vyhlášky rozumí zjištění změn půdních a klimatických podmínek zemědělských pozemků terénním průzkumem a jejich vyhodnocení oproti podmínkám, jež charakterizují dosud stanovenou BPEJ, např. pokud došlo ke zjevným a podstatným změnám v důsledku povodně, sesuvu půdy, výrazné degradaci a destrukci půdy erozí, zásadní změně hydromorfismu půdy nebo při zjevně nesprávném dřívějším určení BPEJ apod. Aktualizací se ověřují, upřesňují a tím vymezují nové hranice rozdílných BPEJ, popřípadě se mění číselný kód BPEJ. Za aktualizaci se považuje též zjištění údajů o BPEJ u pozemků, kde BPEJ nebyly dříve určeny. Důvodem pro aktualizaci je rovněž potřeba doplnění a upřesnění celostátní databáze. Aktualizací podle této vyhlášky nejsou změny průběhu hranic BPEJ ovlivněné nepřesností zákresů a oprava chyb vzniklých při soutisku map. 20

Důvodem pro aktualizaci BPEJ dle výše uvedené vyhlášky je podrobné prošetření půdních podmínek a následné aktuální vymezení okrsků BPEJ u zemědělských pozemků, kde BPEJ nebyly dříve určeny. 3.4.1.4. Kontrola původních map BPEJ v měřítku 1:5000 Taktéž dochází ke kontrole původních map BPEJ v měřítku 1:5000, tzv. zelený tisk, které jsou na pozemkových úřadech většinou ve dvou vyhotoveních. Při porovnání výše uvedených map BPEJ s aktualizačním "A" pare zapůjčeným Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy Praha, který jako jednu ze svých hlavních činností vede celostátní databázi BPEJ a soustavně ji doplňuje a aktualizuje, se zjišťují změny a ty jsou následně opraveny tak, aby mapy BPEJ v měřítku 1:5000, které pro své potřeby využívá pozemkový úřad, odpovídaly aktualizovanému stavu map Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy Praha. 3.5. Zásady metodického postupu při vymezování a mapování BPEJ a jejich aktualizaci Pracovní postup sestává z následujících etap: práce přípravné vlastní terénní práce spojené s vymezováním a mapováním BPEJ práce vyhodnocovací vyhotovení čistopisů změněných map uspořádání podkladů pro archivaci a digitalizaci mapových podkladů 3.5.1. Práce přípravné 3.5.1.1. Předmět mapování, jednotka mapování a cíle aktualizace Předmětem mapování je zemědělská půda podle druhů pozemků, tj. orná půda, trvalé travní porosty, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady vedené v evidenci katastru nemovitostí. Jejich výměra je dána Výpisem údajů z katastru nemovitosti" k datu zahájení aktualizace. Předmětem mapování je dále i evidovaná nezemědělská půda, která je zřetelně zemědělsky využívána pro pěstování plodin bez ohledu na to, v jakém druhu pozemku je vedena v katastru nemovitostí. V tomto směru se může jednat o půdy dlouhodobě ležící ladem, meze, remízy, polní cesty, mokřady, pahorky a různé rekultivované půdy nebo půdy ve vojenských Újezdech, které byly dříve půdami zemědělskými. Základní jednotkou pro mapovací práce je katastrální území. Hranice katastrálního území jsou vyznačeny v katastrální mapě eventuálně i v aktuální 21

Státní mapě odvozené 1:5000 (SMO - 5). Pokud se použije pro pracovní mapu starší vydání SMO 5, je nutno katastrální hranice, eventuálně i druhy pozemků, odsouhlasit s katastrální mapou. Ideální postup spočívá v barevném zákresu jednotlivých druhů pozemků (např. půdy lesní, ostatní a vodní plochy) do pracovní mapy na základě seznamu parcel katastrálního území a katastrální mapy. Tento postup pak umožní lepší orientaci v území i při planimetráži bonitovaných ploch. Cílem bonitačního mapování je vymezení BPEJ, zákres do pracovní mapy a v čistopise do aktualizační mapy, a to nezávisle na dosud vymezených hranicích a vlastnostech určených kódem BPEJ a míře podrobnosti mapování. Výsledkem je vždy podklad pro návrh změněné mapy BPEJ (vyhláška Mze č. 327/1998 Sb., 4, odstavec 2). 3.5.1.2. Výchozí podklady pro vymezování a aktualizaci BPEJ Jsou to materiály Komplexního průzkumu půd v části popisné, grafické i analytické. Tyto materiály jsou buď u příslušných pozemkových úřadů (převzaty od bývalých okresních zemědělských správ) nebo jsou k dispozici v archivu VÚMOP Praha. V přípravné fázi je nutno prostudovat: průvodní zprávu KPP týkající se předmětného katastrálního území. Průvodní zprávy jsou sestaveny podle zemědělských podniků a příslušnost k předmětnému katastru je nutno vyhledat. pracovní mapu KPP v měř. 1:5000, eventuálně 1:10000 se zákresem genetických půdních představitelů, míst vyhloubených sond a odběrů vzorků a dalších záznamů agronomického významu (skeletovitost, zrnitost, zamokření atd.) popisy půdních profilů analýzy odebraných půdních vzorků základních a výběrových sond a pokud jsou k dispozici i analýzy speciálních sond Z materiálů bonitace je třeba se seznámit: s mapou BPEJ v měř. 1:5000 s vymezenými okrsky BPEJ s okresní zprávou Bonitace zemědělského půdního fondu, část A a B (ÚZPP Praha,1980) Dále je vhodné prostudovat geologické a hydrogeologické poměry katastru, popř. dřívější průzkumné práce. 22

3.5.1.3. Příprava map pro terénní průzkum a aktualizaci Podkladem pro aktualizační mapování jsou: mapa BPEJ v měř. 1:5000 s vyznačenými okrsky BPEJ a jejich označením katastrální mapa (grafická, digitální nebo digitalizovaná) kopie mapy pozemkového katastru v měřítku katastrální mapy (PK mapa) státní mapa odvozená 1:5000 nejnovějšího vydání s aktuálními polohopisnými prvky katastrální mapy a výškopisem soubor mapových podkladů doplňuje i soupis parcel katastrálního území jako podklad pro vymezení druhů pozemků a sumárně zemědělské půdy pokud má příslušný PÚ k dispozici digitální nebo analogové mapy katastrální doplněné výškopisem, lze je s výhodou použít pro terénní mapování (souběh s prováděním komplexní pozemkové úpravy). Doplnění katastrální mapy výškopisem převzatým z digitálního modelu území 25 se ověřuje ve VÚMOP Praha; interval vrstevnic je 5 m fotogrametrické letecké snímky, pokud jsou v měřítku katastrální mapy, doplněné eventuálně i výškopisem. Podmínkou terénního mapování je použití vhodné mapy, obsahující výškopisné údaje, bez nichž nelze v terénu pracovat. Eventuální transformace a přepis výškopisu do katastrálních map tvůrčím postupem lze doporučit. Příprava mapového podkladu pro terénní práce zahrnuje i vymezení objektu aktualizace, tj. zemědělské půdy a druhů pozemků (viz kapitola 6.1.1.). V zájmu jednotného provedení se plošně barevně vymezují: hranice katastrálního území - čerchovaně, síla čáry 1 mm, Tč. č. 8 lesní plochy - plošně, u velkých celků pouze obrysy cca 5 mm, Tč. č. 14 vodní plochy - včetně toků - plošně Tč. č. 10 ostatní plochy - šrafované v úhlu 45, lehce Tč. č. 24 silnice-tč. č. 21 železnice - včetně náspů Tč. č. 28 TTP - lehce pokrýt Tč. č. 15 23

orná půda - zůstává bezbarvá speciální kultury (sady, chmelnice, vinice, prutníky aj.) Tč. č. 4 poznámky z map KPP - měkkou tužkou (HB) - lehce 3.5.2. Terénní práce rekognoskace katastrálního území vlastní terénní bonitační průzkum 3.5.2.1. Rekognoskace území Provádí se po předchozím dodržení legislativních předpisů, tj. po oznámení o zahájení aktualizace zajišťuje příslušný pozemkový úřad na základě povolení vstupu na pozemky v době provádění terénního průzkumu. Rekognoskaci provádí odborně zdatný pracovník, který posoudí stav dosud vymezených BPEJ, navrhne nejvhodnější postup aktualizace, stanoví potřebu dobonitace parcel v důsledku nesouladu druhů pozemků evidenčního a skutečného stavu. Nedílnou součástí rekognoskace je ověření názorových shod na odborné vymezování BPEJ při dodržení jednotného hodnocení stanovišť na celém území státu. V rámci rekognoskace se proto na exponovaných místech otevře několik kopaných sond nebo polosond, eventuálně půdních vpichů, které budou popsány a budou sloužit jako vzorové sondy při podrobné aktualizaci vymezení BPEJ na určeném území. Při použití nového klasifikačního systému hodnocení půd a jeho aplikaci do systému hlavních půdních jednotek je potřeba v této fázi provést popisy profilů a odběr půdních vzorků k chemickým a fyzikálním analýzám tak, aby bylo možno tyto půdy správně klasifikovat a posléze i zařadit. V rámci rekognoskace se provádí i pohovor nad mapou s místními znalci půdy, s cílem ověřit a konfrontovat informace o stanovištních podmínkách s výsledky mapování, nebo doplnit informace o obtížně zjistitelných půdních vlastnostech (balvanitost, vláhové podmínky a podobně), zvláště pak o prvcích degradace půd (eroze, akumulace, zamokření a další). Údaje se zaznamenávají do pracovního deníku nebo do pracovních map. 3.5.2.2. Terénní bonitační aktualizační průzkum Systematická činnost při podrobném vymezování BPEJ je založena na vyhodnocení jednotlivých dílčích popisů půdních profilů z půdních vpichů, polosond, kopaných sond, eventuálně i terénních rýh a odkryvů. Soubor sondáží by měl dosahovat hustoty 4 a ž 1 sonda na 1 ha zemědělské půdy, a to v závislosti na složitosti půdního pokryvu určité lokality. Provádí se především 24

v době, kdy je půda bez nebo se slabým vegetačním krytem v období březen až květen, srpen až listopad. Místa sond (eventuálně odběru vzorků) se do pracovní mapy zaznamenávají křížkem s číslem sondáže tužkou a jsou doprovázena charakteristikami vlastností půdy, které rozhodují o příslušnosti k hlavní půdní jednotce, nebo mají jiný agronomický význam (sklonitost, zrnitost apod.). Popisy půdních profilů s označením genetických půdních horizontů se zaznamenávají do předtištěných formulářů vždy v případě, kdy bonitér mění BPEJ vymezenou v mapě na základě odlišných charakteristik půdního profilu. V tom případě se místo popsané sondy označuje kroužkem průměru 5 mm. 3.5.2.2.1. Poloha a označení sondy Lze je poměrně přesně určit a zaznamenat i pomocí zařízení na určování souřadnic x, y, (z) zvolených bodů. V současné době lze dosáhnout střední polohové chyby i na nejjednodušších přístrojích typu GARMIN v řádu jednotek metrů. Ve VÚMOP Praha používaný typ GPS MAP 76 je schopen uložit 500 trasových bodů s názvem a značkou umožňuje navolit české menu a nevyžaduje referenční stanici. Přístroj je lehký (cca 0,5 kg), odolný vlhkosti, vodě i proti nárazu. Převod zeměpisných souřadnic na S - JTSK se provádí pomocí vhodného zařízení v závislosti na používanou SW techniku. S přístrojem je dodávána uživatelská příručka v češtině. 3.5.2.2.2. Okamžitá poloha místa sondy Lze ji zjistit pomocí ručního laserového dálkoměru s vysokou přesností měření (1 m, v nepříznivých podmínkách 3 m na 800 m délky) protínáním dvou pevných bodů. 3.5.2.2.3. Popis půdních profilů Popis půdních profilů a určení genetického půdního představitele (GPP) podle metodiky KPP, nebo určení půdních typů, subtypů a variet podle taxonomické klasifikace je vysokou odbornou činností bonitéra a kromě školení vyžaduje praxi v tomto oboru. Popis půdních profilů se provádí na základě stanoveného a zvoleného klasifikačního systému půd. Půdní představitel (PP) je zpravidla určující pro zařazení do příslušné HPJ. Pro určení PP lze použít dva klasifikační systémy: Taxonomický klasifikační systém půd ČR (NĚMEČEK, J. a kol. Praha, 2001), který umožňuje detailně hodnotit půdy na základě chemických a fyzikálně chemických vlastností, u kterého se předpokládá ještě dopracování do formy metodiky. Klasifikaci půd podle metodiky Komplexního průzkumu půd (Průzkum zemědělských půd ČSSR, I. díl, NĚMEČEK, J. a kol., Mze 1967), která při popisu půdního profilu umožňuje jemněji diferencovat půdní znaky (například I, i, (i); nebo H, h, (h), PCa, P(Ca)). 25

Mapující bonitér má možnost zvolit jeden z uvedených systémů při dodržení všech charakteristik a diagnostických znaků k určení půdního představitele včetně stanovení potřebných analytických hodnot. Klasifikační soustava bonitace uvedená v kapitole 7 této metodiky současně umožňuje zařazení PP do soustavy 78 HPJ, přičemž název PP a další charakteristiky půd obou systémů jsou v tabulkové formě odděleny typem a výrazností písma. 3.5.2.2.4. Přesnost vymezování BPEJ - hustota sondáže Aktualizace vymezení BPEJ by teoreticky měla umožnit vymezení všech odlišností od převládající mapované BPEJ. Vzhledem k měřítku použitých mapových podkladů, časovým limitům a finančním nákladům i praktické účelnosti se plošně vymezují BPEJ soustavy použité v metodice vždy, pokud tato plocha přesáhne 0,5 ha a jedná-li se o půdu nekontrastní. Plochy menší než 0,5 ha se vymezují, pokud jsou mapovatelné v měřítku mapy a jedná-li se o půdy výrazně kontrastní. Za výrazně kontrastní se považuje: rozdílné zařazení půdy do hlavní půdní jednotky (HPJ) svažitost odlišná nejméně o 5 proti průměru kategorie, do které je okolní lokalita BPEJ zařazena skeletovitost odlišná o 2 stupně zrnitost půdy odlišná o 2 stupně v rámci pětistupňové kategorizace zrnitostního rázu použitého v metodice hloubka půdy odlišná o 2 stupně dlouhodobé zamokření proti okolním ekologicky příznivým podmínkám, nebo naopak ekologicky příznivé podmínky proti okolnímu zamokření Z uvedeného vyplývá, že hustota sondáže musí odpovídat předepsaným kriteriím vymezování BPEJ a je závislá na složitosti území. Značnou váhu mají zkušenosti mapujícího bonitéra, který při zhodnocení všech faktorů stanoviště umí správně zvolit místo sondáže, jež maximálně reprezentuje co nejširší území. Ze zkušeností lze uvést, že pro dodržení požadované přesnosti vymezení hranic BPEJ je třeba provést na 1 ha ve vyrovnaných půdních podmínkách 1 až 4 sondáže. Pro žádoucí přesnost mapování hranic okrsků BPEJ v terénu se vymezují: terénní tvary se zřetelně rozlišitelnými půdami, sníženiny, terasy, hranice hydromorfních půd do 10 m 26

rovinný až mírně svažitý terén: - s jednoduchými půdními a litologickými poměry, zpravidla bez skeletu do 20 m - se složitými, především litografickými poměry a postupnými - difusními přechody mezi BPEJ do 30 m středně svažitý terén s komplikovanou skeletovitostí a výchozí horniny i sklonitostí, nebo kde polohopis pracovní mapy neumožňuje zřetelnou orientaci v terénu do 30 m Pro plošně nevymezitelné okrsky BPEJ se v pracovní mapě, zejména v SMO - 5, použije symbol s odkazem na poznámku na rámu mapy. 3.5.2.2.5. Odběr půdních vzorků, analýzy Půdní vzorky se odebírají ze sond nebo polosond za účelem doplnění informací pro zařazení půdy do HPJ a jako doplněk k analýzám základních a výběrových sond provedených při KPP. Doplnění analytických hodnot si vyžaduje i klasifikace podle Taxonomického klasifikačního systému půd ČR (2001): diagnostické znaky acidifikace, vyluhování, debazifikace, znaky trofizmu a hydromorfismu. Vzorky půd se odebírají buď z jednotlivých genetických půdních horizontů kopaných sond, nebo častěji z polosond z orničního horizontu a následného horizontu do hloubky 60 cm. Váha vzorku 0,5-1 kg. Rozsah stanovení se určuje podle účelu. Protože se jedná o speciální stanovení, měla by být prováděna akreditovanými laboratořemi (VÚMOP Praha, ÚKZÚZ, Geoindustria a podobně). 3.5.2.2.6. Aktualizace zákresu hranic klimatických regionů KR V případě, že hranice KR byly v původním mapování převzaty bez prověření vztahu k terénním tvarům, expozici a sklonitosti území, lze hranice KR upřesnit. To spočívá ve změně hranic KR provedené na základě zhodnocení stanovištních (mezoklimatických) podmínek hodnoceného území s odkazem na mikroklimatické odlišnosti doložené daty, získané místním pozorováním (po prověření), nebo v případech zřetelně nepřesného zákresu, kdy hranice KR je vedena svahem kolmo na vrstevnice apod. Navrženou změnu je nutno bezpodmínečně předem projednat s pověřeným pracovníkem VUMOP Praha a bez jeho souhlasu změnu nelze zařadit do výsledků aktualizace BPEJ. 3.5.3. Vyhodnocovací práce Vyhodnocení práce je vhodné provádět v době, kdy vegetační kryt půdy silně omezuje provádění terénního průzkumu na zemědělské půdě (převážně červen, červenec) a v zimním období, pokud termíny dokončení a předání výsledků nejsou stanoveny jinak. Provádí se na podkladu pracovní mapy tvůrčím postupem a spočívají v zásadě na těchto pracovních fázích: 27

Vyhodnocení výsledků analýz odebraných půdních vzorků (potřebných především pro zařazení půd při použití Taxonomického klasifikačního systému půd ČR). Porovnání a doplnění nově zjištěných analytických hodnot s údaji základních, výběrových nebo speciálních sond KPP. Potvrzení nebo nové zařazení půdy k půdnímu typu, subtypu a varietě na základě stratigrafie profilu, morfologického popisu genetických půdních horizontů, chemických a fyzikálně chemických analýz a jejich zařazení do soustavy HPJ a BPEJ. Vyhodnocení prvků reliéfu, sklonitosti, skeletovitosti i expozice a vymezení hranic BPEJ na pracovní mapě v mezích odpovídající tolerance. (Tyto práce je nutno provádět na SMO - 5 nebo katastrálních mapách či mapách bývalého pozemkového katastru, vždy však s doplněným výškopisem.) Zákres hranic a kódového označení BPEJ se provádí červeně (Tč. 5), síla čar 1 mm, výška popisu 5 mm. Hranice každé BPEJ musí tvořit uzavřený okrsek. Na podkladě pracovní mapy se vytvoří návrh aktualizované mapy BPEJ v měř. 1:5000. Mapa obsahuje čistopisné linie a atributy BPEJ. Označuje se A". Vzhledem k možným připomínkám k zákresu BPEJ v rámci připomínkového řízení vedeného příslušným PÚ lze pro další zpracování provést zákres BPEJ na průsvitku s vyznačeným sekčním rámem. V případě, že aktualizaci vymezení BPEJ provádí samostatně pracovníci pozemkových úřadů, oznámí dokončení vyhodnocovacích prací a předloží výsledky aktualizace (pracovní mapy, popisy sond) pověřené odborné organizaci (VÚMOP Praha) ke kontrole a odsouhlasení. Tato provede ověření správnosti vymezení BPEJ zpravidla do 1 měsíce. O výsledku kontroly se vždy vyhotovuje zápis. 3.5.4. Transformace zákresu BPEJ do měřítka katastrální mapy Transformace zákresu BPEJ do měřítka katastrální mapy se provádí v těch případech, kdy terénní mapování a vyhodnocování výsledků je zobrazeno na mapě SMO - 5, nebo na mapě jiného měřítka, než je katastrální mapa (nebo mapa PK). Lze použít tyto způsoby: Digitalizaci aktualizované mapy a následné vykreslení na folii v požadovaném měřítku. Fólie se použije jako podložka, na jejímž podkladě se zákres BPEJ promítne a upřesní do jednotlivých mapových listů návrhu změněné mapy. Provede se xerografická zvětšenina aktualizované mapy do měřítka návrhu změněné mapy, která slouží opět jako podložka k promítnutí a upřesnění zákresu BPEJ. 28

Převod zákresu BPEJ do návrhu změněné mapy se provede přesným pantografem (platí pro jednoduché případy řešení). Překreslí se linie BPEJ přímým převodem do polohopisu mapy PK, z map SMO - 5 prvního vydání (se zákresem PK parcel) pomocí měřítka. 3.5.5. Vyhotovení čistokresby návrhu změněné mapy BPEJ Čistopis mapy se provede podle požadavku příslušného PÚ (po dohodě s příslušným katastrálním úřadem) na jednom z mapových podkladů: v katastrální mapě grafickým znázorněním parcel ve zjednodušené evidenci (mapa PK) grafickým znázorněním parcel se zákresem BPEJ v jejich primárním zavedení do KN v mapě zaměřením skutečného stavu v terénu (při KPÚ) Jednotně se označují: hranice katastrálního území čerchovaně, červenofialově, síla čáry 1 mm, Tč. č. 8 opravy a doplňky polohopisných prvků černě, síla čáry 0,5 mm, Tč. č. 24 zákres hranic BPEJ - plnou čarou červeně, síla čáry 0,7 mm, Tč. č. 5 zákres hranic balvanitosti uvnitř polygonu BPEJ se značí přerušovanou červenou čarou, síla čáry 0,7 mm s příslušným kódem. Pokud je balvanitost v celém polygonu BPEJ, pak se označí pouze kódem (Bl, B2) hranice okrsků antropozemí se uvnitř okrsku BPEJ značí přerušovanou červenou čarou a okrsek se označí kódem AP kód BPEJ červeně, síla 0,7 mm, výška písma 5 mm, Tč. č. 5 Zásady: V zastavěných částech území se hranice BPEJ vedou převážně po hranicích pozemků, resp. komunikací. Zastavěná plocha se na mapě zvlášť nevyznačuje, hranice BPEJ ji neprotíná. Ostatní plochy malé výměry, podobně i drobné, rozptýlené lesy a stromoví se nevyznačují a zahrnou se do okrsku BPEJ. Polní a lesní cesty včetně nevýznamných komunikací se nevyznačují, pokud netvoří hranici BPEJ. Malé vodní toky, kanály se nevyznačují, vodní plochy a velké vodní toky se označí v hranicích smluvenou značkou. 29

V průběhu tvorby čistopisu návrhu změněné mapy BPEJ, zejména při převodu hranic BPEJ, ale i dalších topografických prvků je nutno vyloučit pravděpodobnou možnost deformace rámu a tím i polohopisu mapy (zpravidla zmenšení), vzniklé při xerografickém procesu rozmnožování mapových podkladů. (Pro informaci: přesný rozměr rámu mapového listu 1:2880 je 65,85 krát 52,68 cm). 3.5.6. Předání výsledků aktualizace objednateli Objednatel, tj. příslušný PÚ, vydává rozhodnutí o zahájení aktualizace (podle 3, odst. 3 a 4 Vyhlášky Mze č. 327/1998 Sb., respektive její novely), přebírá návrh změněné mapy protokolárně a zajišťuje její vyložení v obci nebo na příslušném PÚ podle stanovených zásad (Vyhláška Mze č. 327/1998 Sb., 4; Pokyn pro zavedení údajů o vztahu bonitovaných půdně ekologických jednotek k parcelám do katastru nemovitostí České republiky, pro jejich vedení a pro aktualizaci BPEJ, č. 22 ze dne 26.8. 1999, Mze číslo jednací 1547/99-5010, ČÚZK číslo jednací 2846/1999-23, část třetí, odstavec 9.7.2, dále jen Pokyn č. 22".) Uvedený Pokyn č. 22 v odstavci 9.8 uvádí i další postup pro nakládání s výsledkem aktualizace BPEJ, především ve vztahu k příslušnému katastrálnímu úřadu. 3.5.7. Dokumentace o ukončení aktualizace Pracovník provádějící aktualizaci vymezení BPEJ, dobonitaci pozemků nebo další úkoly, vyhotoví Změnový list jako doklad, který obsahuje údaje o průběhu, dokončení, předání a uzavření aktualizace. Změnový list archivuje oddělení bonitace a mapování půd VÚMOP Praha. Vzor Změnového listu přiložen. 3.5.8. Základní vybavení bonitéra mapové podklady a desky na mapy sondovací tyč 100, 110 cm zatloukací palička s plastovými výplněmi polní lopatka rýč (pololopata) nůž brašna na pracovní pomůcky + batoh, nepromokavá folie barevné tužky, sada 1-30 (Technicolor nebo odpovídající sada) tužky HB, B 2 a další pravítko, trojúhelník, úhloměr 30

poměrové měřítko se stupnicemi 1:2880, 1440, 50, 25, 100, 200, eventuálně jiné varianty mřížka 1:5000, 1:2880, 1:2000, 1:1000 nebo polární planimetr (mechanický nebo elektronický) sklonoměr (se stupnicí ve stupních a procentech) navigační přístroj jednobodový k určení souřadnic bodů (pracovních sond) s příslušným SW k vyhodnocení měření ruční laserový dálkoměr k okamžitému určení polohy v terénu (je doporučen) dopravní prostředek pro transport zařízení a vzorků standardní barevné tabulky (Munsellovy) k určování barvy půdy a dalších půdních vlastností (jsou doporučeny) Obr. 5 Protokol o polním půdním záznamu Obr. 6 pomůcky bonitéra 3.6. Základní pojmy klasifikační soustavy bonitace zemědělského půdního fondu (ZPF) 3.6.1. Taxonomické jednotky bonitační soustavy 3.6.1.1. Půdně ekologická jednotka - PEJ PEJ je nejnižší rozlišovací jednotkou ve smyslu ekotopu, která není na mapách BPEJ zobrazována, ekonomicky sledována a popsána. Respektuje půdně klimatické a reliéfové odlišnosti v rámci daných kriterií. 3.6.1.2. Bonitovaná půdně ekologická jednotka - BPEJ Je základní mapovací a oceňovací jednotkou bonitační soustavy. Při vyčleňování BPEJ platí zásada, že všechny složky prostředí jsou rovnocenné. Je definována na základě agronomicky zvlášť významných charakteristik půdy, klimatu, reliéfu terénu a vláhového režimu lokalit zemědělského 31