VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ B A K A L Á Ř S K Á P R Á C E. 2013 Tereza Hlohovská

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ B A K A L Á Ř S K Á P R Á C E 2013 Tereza Hlohovská

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ Obor: Mezinárodní obchod Obchodní a kulturní specifika Indonésie (bakalářská práce) Autor: Tereza Hlohovská Vedoucí práce: Ing. Františka Müllerová

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Obchodní a kulturní specifika Indonésie vypracovala samostatně a vyznačila všechny citace z pramenů. V Praze dne podpis studenta

Poděkování: Děkuji především paní Ing. Františce Müllerové za její cenné rady, připomínky a čas, který mi věnovala při vedení mé bakalářské práce. Dále děkuji celé své rodině, příteli a přátelům za neustálou podporu v průběhu mého dosavadního studia.

Abstrakt: Cílem této bakalářské práce je přiblížit specifika Indonéské republiky v oblasti ekonomické, obchodní a kulturní. První kapitola představuje Indonésii jako zemi v jihovýchodní Asii, její geografickou polohu, obyvatelstvo, stručnou historii včetně současného státního zřízení a také jako turistickou oblast. Druhá kapitola analyzuje základní makroekonomické údaje a jejich vývoj za posledních deset let. Třetí kapitola zmiňuje hlavní obchodní partnery, členství Indonésie v mezinárodních organizacích i vzájemné vztahy s Českou republikou. Čtvrtá kapitola pojednává o indonéské kultuře a jejím vlivu na obchodní jednání. Poslední kapitola je založena na výsledcích dotazníkového šetření. Klíčová slova: Indonésie, Hofstede, turismus, vývoj domácí ekonomiky, obchodní partneři, náboženství

Abstract: The aim of my bachelor thesis is to approach specifics of the Republic of Indonesia in the field of economics, business and culture. The first chapter represents Indonesia as a country in Southeast Asia, its geographical location, population, short history including current political system and also as a touristic area. The second chapter analyses main macroeconomic indicators and their course during last ten years. The third chapter mentions the main business partners, membership of Indonesia in the international organizations and mutual relationship with the Czech Republic. The fourth chapter deals with Indonesian culture and its influence on business negotiations. The last chapter is based on the results of the survey. Key words: Indonesia, Hofstede, tourism, course of domestic economics, business partners, religion

Obsah Úvod... 3 1 Všeobecná charakteristika... 6 1.1 Základní informace... 6 1.1.1 Geografie... 6 1.1.2 Státní symbol... 7 1.2 Obyvatelstvo a jazyk... 8 1.3 Stručné dějiny... 9 1.3.1 Současné politické prostředí... 11 1.4 Přírodní a turistická specifika... 12 1.4.1 Příroda a podnebí... 12 1.4.2 Navštěvované turistické oblasti... 13 2 Ekonomická situace... 19 2.1 Analýza makroekonomických ukazatelů... 19 2.2 Rozdělení sektorů... 26 2.2.1 Průmysl... 27 2.2.2 Zemědělství... 31 2.2.3 Služby... 32 2.3 Změny do budoucna... 34 3 Zahraniční obchod... 36 3.1 Postavení země v mezinárodním obchodě... 36 3.2 Export... 37 3.2.1 Teritoriální struktura... 37 3.2.2 Komoditní struktura... 37 3.3 Import... 39 3.3.1 Teritoriální struktura... 39 3.3.2 Komoditní struktura... 40 3.4 Vzájemný obchod se zeměmi BRICS a TIMBI... 40 3.5 Členství v mezinárodních organizacích a uskupeních... 43 3.6 Obchodní vztahy s Českou republikou... 45 3.7 Investice a možnosti vstupu na trh... 48 4 Indonéská kultura a průběh jednání... 52 4.1 Náboženství... 52 4.2 Umění a kultura... 54

4.2.1 Divadlo, tanec a hudba... 54 4.2.2 Literatura... 56 4.2.3 Architektura... 56 4.2.4 Indonéská kuchyně... 57 4.3 Kulturní dimenze dle Geerta Hofstedeho... 58 4.3.1 Vzdálenost moci... 58 4.3.2 Individualismus vs. kolektivismus... 59 4.3.3 Maskulinita vs. feminita... 60 4.3.4 Vyhýbání se nejistotě... 61 4.4 Obchodní zvyklosti... 62 4.4.1 Diskuze a gestikulace... 62 4.4.2 Oblečení a formální náležitosti jednání... 63 4.4.3 Řešení konfliktů na pracovišti... 63 4.4.4 Dárky, vizitky... 64 4.4.5 Strategie úspěchu... 64 5 Dotazníkové šetření... 66 Závěr... 69 Zdroje... 72 Seznam použitých zkratek... 79 Seznam tabulek... 81 Seznam obrázků... 82 Seznam grafů... 83 Příloha... 84

Úvod V dnešní době se o Indonésii mluví spíše ve spojitosti s turismem. Tato bakalářská práce na téma Obchodní a kulturní specifika Indonésie má však čtenáři přiblížit Indonésii především z pozice ekonomické a kulturní. Díky osobní návštěvě této velmi rozmanité země jsem alespoň z části sama poznala, jakou zemí Indonésie je. Právě kvůli své jedinečnosti, ale také jisté nedostupnosti pro obyvatele České republiky, potažmo Evropy, jsem se rozhodla prozkoumat nejen turistickou tvář této země, ale také ji poznat ze strany ekonomické a kulturní. Indonésie není v současnosti západním světem vnímána jako jedna z předních ekonomik světa. Jistým důvodem může být stále větší orientace Indonésie v rámci regionu, tzn., že jsou pro Indonésii důležití hlavně regionální partneři typu Čína, Japonsko, Singapur a další. Dalším aspektem je současná sociální situace země. Stále se nemůže řadit vedle rozvinutých asijských ekonomik, ačkoliv se o to velmi snaží. Díky své rozloze i jisté zaostalosti se o Indonésii mluví jako o rozvíjející se zemi. Dokud však nebude Indonésie brána jako jeden z hlavních obchodních partnerů i mezi západními zeměmi, nemůže uvažovat o vyšším postavení v rámci žebříčku největších ekonomik světa. Hlavním cílem mé práce je pomoci čtenáři či případnému návštěvníkovi porozumět současné ekonomické situaci Indonésie, jejímu postavení v rámci světového obchodu a odlišnostem indonéské kultury a hlavním hodnotám, které jsou pro Indonésany důležité. Z metod bude v práci použita analýza a to především nejdůležitějších ekonomických ukazatelů, které by měly objasnit úroveň vyspělosti domácí i zahraniční ekonomiky této země. Určitou možnost růstu Indonésie vidím v případě vzájemného obchodu se zeměmi BRICS, potažmo TIMBI, které se navzdory doznívající krizi dostávají do popředí mezi vyspělé ekonomiky jako je USA, VB nebo Německo. Osobně předpokládám, že většina Čechů disponuje základními znalostmi, které se týkají nejen České republiky, ale i ostatních států světa. Jelikož je Indonésie poměrně velká země, kterou by měli Češi znát, vytvořila jsem dotazník, který obsahuje otázky týkající se základních znalostí o Indonéské republice, díky kterým bych chtěla potvrdit mou hypotézu, že Češi o Indonésii něco málo vědí. 3

Práce je členěna do pěti kapitol. Nejdříve je představena základní charakteristika Indonésie. Jen obecný náhled na tuto zemi však zdaleka nestačí. Proto následuje základní rozbor domácí ekonomiky, na který navazuje popis postavení země v zahraničním obchodě. Důležitou roli v obchodních vztazích také hraje indonéská kultura, která má podstatný vliv na průběh obchodního jednání s tímto partnerem. Celá práce je pak zakončena shrnutím provedeného dotazníkového šetření, které mělo být průzkumem o povědomí české veřejnosti o Indonéské republice. První kapitola mé práce představuje obecně Indonésii jako zemi, která těží nejen ze své geografické polohy, ale také z bohaté historie tohoto státu. Právě ta je jedním z hlavních aspektů jeho vývoje až po současnost a velmi napomáhá porozumět mentalitě indonéského obyvatelstva. I přes tuto skutečnost má dnešní Indonéská republika poměrně krátkou historii, která se datuje prakticky až od roku 1945, kdy získala nezávislost. Od té doby je však země vnímána především jako turistická oblast, proto se jedna z podkapitol zaměřuje na popis nejzajímavějších a nejnavštěvovanějších turistických míst Indonésie. Druhá kapitola se věnuje čistě ekonomické situaci země. Několik hlavních makroekonomických ukazatelů je postupně analyzováno z pohledu domácí ekonomiky, na základě čehož lze určit cestu vývoje této země do budoucna. Nedílnou součástí této kapitoly je taktéž představení Indonésie v rámci tří hlavních sektorů, kterými jsou zemědělství, průmysl a služby, jelikož každý z nich se na vývoji indonéské ekonomiky podílí v určitém poměru. Popis současného postavení země v mezinárodním obchodu je hlavním úkolem třetí kapitoly. Jednou z důležitých podkapitol bude zmínka o exportních i importních obchodních partnerech Indonésie, stejně jako teritoriální i komoditní struktura vzájemných obchodů. V rámci členství Indonésie v mezinárodních organizacích a uskupeních bude blížeji popsáno členství v rámci organizace ASEAN a OPEC. Další větší část této kapitoly bude věnována vzájemným obchodním vztahům s Českou republikou a možným investicím (nejen českým), směřujících na indonéský trh. 4

Poslední kapitola se věnuje indonéské kultuře, její rozmanitosti a především vlivu na mentalitu národa. Porozumění jejich kultury je hlavním předpokladem pro úspěšné uskutečnění případného obchodu. Historie země, stejně jako její geografická poloha, je jedním z faktorů působících na průběh obchodního jednání. A právě tyto, ale i všechny ostatní vlivy, jsou považovány za jedny z nejdůležitějších. Rozbor jednotlivých kulturních dimenzí dle Geerta Hofstedeho je taktéž součástí této kapitoly. Poslední pátá kapitola je výsledkem šetření provedeného dotazováním české veřejnosti. Dotazník je koncipován tak, aby mohl následný rozbor jeho výsledků alespoň trochu přiblížit jejich znalost a povědomí o Indonésii nejen jako o zemi turisticky známé, ale taktéž z pohledu ekonomického. Celá práce je bohatě doplněna o obrázky, tabulky a grafy, které byly mnou převážně upraveny (překlad z anglického jazyka do češtiny) nebo nově zpracovány. Při zpracování této práce jsem čerpala z knižních i elektronických publikací a internetových zdrojů. Všechny uvedené zdroje jsou řádně citovány. 5

1 Všeobecná charakteristika První kapitola této bakalářské práce charakterizuje Indonésii jako zemi, která je pro většinu lidí velkou neznámou. Jedná se o zemi, jejíž potenciál stále roste a která se může stát s ostatními státy Asie jednou z hlavních a dominantních ekonomik světa. V dnešní době samozřejmě nedosahuje tak vynikajících ekonomických výsledků jako Čína nebo Japonsko, na rozdíl od nich má však stále prostor svou úroveň zlepšovat, jelikož ekonomiky zmíněných dvou zemí už zdaleka nerostou takovým tempem a dá se očekávat, že bude Indonésie více rozvinuté země brzy dohánět. Následující řádky této kapitoly tak popisují především geografickou polohu Indonésie, obyvatelstvo a jazyk, shrnou nejdůležitější okamžiky indonéské historie i současnosti. Konec kapitoly bude popisovat charakteristické přírodní podmínky a hlavní turistické oblasti této země. 1.1 Základní informace V následujících dvou podkapitolách Vás seznámím především s geografickou polohou Indonésie a popisem státního symbolu, který samotný vypovídá o tom, co je pro Indonésany důležité. 1.1.1 Geografie Indonésie, oficiálním názvem Indonéská republika, je státem v jihovýchodní Asii s hlavním městem Jakartou. Tato čtvrtá nejlidnatější země světa se nachází na úrovni rovníku a se 17 508 ostrovy, z nichž je cca 6000 obydlených 1, je největším souostrovím na světě. Mezi největší ostrovy patří Jáva, Sumatra, Kalimantan, Sulawesi a Irian Jaya (indonéská část druhého největšího ostrova světa Nová Guinea) 2, avšak ne všechny jmenované jsou ekonomickými centry. Mezi ně se řadí pouze Jáva a Sumatra spolu s menším a turisticky známějším Bali. Díky své rozloze sousedí s mnoha státy, na pevnině hraničí s Malajsií (na ostrově Borneo), s Papuou Novou Guineou a Východním Timorem. Na moři pak sousedí se 1 Central Intelligence Agency. The World Factbook Indonesia. [online]. [cit.2013-01-17]. Dostupné z: <https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/id.html> 2 Asianinfo. Indonesian's Geography. [online]. [cit.2013-01-17]. Dostupné z: <http://www.asianinfo.org/asianinfo/indonesia/pro-geography.htm> 6

Singapurem, Filipíny, Austrálií a svazovým teritoriem Indie Andamany a Nikobary. Současně Indonésii omývají dva světové oceány Tichý a Indický. 3 Celá Indonésie se pomyslně dělí na několik souostroví a oblastí. Příkladem může být západní část Indonésie nazývaná jako Velké Sundy, kam patří Sumatra, Kalimantan, Jáva (spolu s menšími ostrůvky Nias, Mentawaiským souostrovím, ostrovem Bangka, Belitung, Singkep a Madura) a dále Sulawesi, které na leteckých snímcích připomíná květ orchideje. Na sever od Jakarty se nachází oblast Tisíce ostrovů (indonésky Pulau Seribu). K východním Malým Sundám se řadí ostatní významné ostrovy jako Bali, Lombok, Sumbawa, Sumba, Flores, Alor, Wetar, Timor, souostroví Tanimbar a Kai, Nová Guinea a další. Na severu se nachází ještě Moluky a souostroví Halmahera. Dnešní geografickou podobu získala Indonésie již ve čtvrtohorách, současný ráz vyvolalo rozdělování kontinentů, v jehož důsledku dnes můžeme najít místo mezi Sumatrou, Jávou a Kalimantanem, kde hloubka moře nepřesahuje 55 m. Geologicky je však oblast s výjimkou Kalimantanu velmi mladá, ostatní moře, zejména mezi západní sundskou oblastí a východní papuánsko-australskou oblastí, jsou velmi hluboká. Svou úlohu hraje geografie i v oblasti zalidnění. Nejméně osídlený je Kalimantan, který se tak vyznačuje nízkou úrovní společenského vývoje. Naopak nejhustěji obydleným ostrovem je Jáva. 4 1.1.2 Státní symbol Státním symbolem se na základě historie stala tzv.garuda. Jde o ptáka, který vzdáleně připomíná orlici. V drápech drží národní motto "Bhinneka Tunggal Ika" 5 ( Jednota v rozmanitosti ), které přesně vystihuje, jaká Indonésie doopravdy je. Na hrudi má erb s pěti obrázky, které vyjadřují víru v jednoho boha, jednotu, demokracii, lidskost a sociální spravedlnost. Současně symbol obsahuje nejdůležitější datum v indonéské 3 Portal Nasional Republik Indonesia. The Geography of Indonesia. [online]. [cit.2013-01-17]. Dostupné z: <http://www.indonesia.go.id/en/indonesia-glance/geography-indonesia> 4 DUBOVSKÁ, Z., PETRŮ, T., ZBOŘIL, Z. Dějiny Indonésie. 1.vydání. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. 576 s. ISBN 80-7106-457-2. 5 Embassy of the Republic of Indonesia in Canberra. Indonesia in brief. [online]. [cit.2013-02-21]. Dostupné z: <http://www.kbri-canberra.org.au/country/isi.htm> 7

historii den vyhlášení nezávislosti. Toto datum 17. 8. 1945 je vytvořeno pomocí pírek garudy, 17 jich má na každém křídle, 8 na ocase, 19 pod erbem a 45 na krku. 6 Obrázek 1.1 Státní symbol Garuda Pancasila Zdroj: Embassy of The Republic of Indonesia in Washington DC 7 1.2 Obyvatelstvo a jazyk V Indonésii žije přes 248 milionů obyvatel (odhad pro polovinu roku 2012). Vzhledem ke skutečnosti, že Indonésie je stále rozvíjejícím se státem, je nutno dodat, že 12,5% obyvatel žije pod hranicí chudoby. 8 Navzdory tomuto faktu je indonéská populace velmi rozmanitá. Na západu země žijí obyvatelé původního malajského etnika, na východě pak většina domorodého obyvatelstva, především na ostrově Irian Jaya. Zachovala se také mnohá původní etnika jako Indové, Číňané a Arabové. Zvláště dnes je nejpočetnější menšinou obyvatelstvo čínského původu. Rozmanitost obyvatelstva se odráží také ve vyznávaném náboženství. I přesto je Indonésie státem s největším počtem muslimského obyvatelstva na světě. Problematice náboženství se bude blížeji věnovat kapitola 4. 9 Oficiálním jazykem je indonéština, která se vyučuje na všech místních školách. Historicky však indonéština vychází z malajštiny a je jí velmi podobná. Dalšími velmi používanými jazyky zvláště v mezinárodním styku jsou díky historickému vývoji angličtina a holandština. V odlehlejších oblastech však domorodé kmeny příliš 6 Portal Nasional Republik Indonesia. State Emblem. [online]. [cit.2013-02-25]. Dostupné z: <http://www.indonesia.go.id/en/indonesia-glance/symbol-and-the-state/state-emblem> 7 Embassy of The Republic of Indonesia in Washington DC. National symbols. [online]. [cit.2013-03-06]. Dostupné z: <http://www.embassyofindonesia.org/about/natsymbols.htm> 8 Central Intelligence Agency. The World Factbook - Indonesia. [online]. [cit.2013-01-17]. Dostupné z: <https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/id.html> 9 Embassy of the Republic of Indonesia in Prague. Indonesia at a glance. [online]. [cit.2013-01-17]. Dostupné z: <http://www.kemlu.go.id/prague/pages/tipsorindonesiaglancedisplay.aspx?idp=1&l=lc> 8

spisovnou indonéštinu neznají a mluví svým dialektem. Mimo jiné bylo v Indonésii zaznamenáno přes 500 různých dialektů a jazyků používaných místním obyvatelstvem. 10 Jazyky indonéské se řadí k jazykům austronéským (oblast mezi Madagaskarem, Tchaj-wanem a Velikonočními ostrovy). 11 1.3 Stručné dějiny Od posledních století př. n. l. a prvních století našeho letopočtu se v Indonésii začaly šířit indické myšlenkové proudy (hinduismus, buddhismus). V té době se obyvatelstvo dělilo do 4 základních uzavřených kast s vlastními zvyky, zákony, právy a povinnostmi. Nejvýše stáli kněží, bráhmani, kšatrijové (králové a šlechta), vaišjové (zemědělci, obchodníci, řemeslníci), šúdrové (příslušníci původního neárijského obyvatelstva, které sloužili ostatním 3 kastám), mimo kasty pak stáli páriové, tzv. nedotknutelní. Většinu moci měli v rukou bráhmani, proto se v Indonésii objevila v polovině prvního tisíciletí před n. l. hluboká náboženská krize, právě v době, kdy vznikaly tzv. sekty. Dvě z nich se poté staly samostatnými náboženskými směry. Šlo o džinismus a o něco mladší buddhismus. Džinismus se však na Sundských ostrovech nedočkal větší odezvy. Další fází se proto stal hinduismus, který lpěl na dodržování kastovního rozdělení a uctívání přírodního božstva, z nichž v popředí byly tři Brahma, Šiva a Višnu (Stvořitel, Ničitel, Obnovitel). Buddhismus vznikl v Indii, kořeny však zapustil více v jihovýchodní Asii, Číně a Japonsku, z Indie byl později vytlačen hinduismem. V té době rozvíjela Indonésie své obchodní a politické styky především s Čínou, kulturní vlivy však přejímala hlavně ze Západu. Islám, který taktéž přišel do Indonésie, ztratil svou původní podobu, neprosazoval se tak tvrdými metodami jako v oblastech svého vzniku, zmírnily se předpisy, zákazy a jejich výklad. Vlivy, které Indonésané přejímali, tak mohly zůstat v téměř původní verzi, a tak i přes to, že islám zakazuje určité pověry a zobrazování živých tvorů, nadále se hrálo typické stínové divadlo (wayang). Hlubší kořeny pak islám zapustil na severní Sumatře v oblasti Aceh, na západě Sumatry, jihu Sulawesi a na západě Jávy. 10 Asianinfo. The Languages and Dialects of Indonesia. [online]. [cit.2013-01-17]. Dostupné z: <http://www.asianinfo.org/asianinfo/indonesia/pro-languages.htm> 11 DUBOVSKÁ, Z., PETRŮ, T., ZBOŘIL, Z. Dějiny Indonésie. 1.vydání. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. 576 s. ISBN 80-7106-457-2. 9

Samotní Indonésané spojují začátek své civilizace s příchodem bájného indického prince Aji Saky. Na počátku 7. století ovládaly východ Sumatry a potažmo i celou zemi dva mocné státy Malayu a Sriwijaya. Malayu mělo dříve výhodnou polohu, bylo nejdůležitějším přístavem pro lodě na cestách mezi Čínou a Indií, později se ale Malayu stalo součástí státu Sriwijaya. Ten byl námořní a obchodní velmocí, jejíž politická expanze sahala daleko za vlastní hranice státu. V době největšího rozkvětu ovládala i větší část Malajského poloostrova, hlavní město se nacházelo nejspíše na území dnešního Palembangu. Je nutné zmínit dynastii Šailendrů, která nechala postavit chrám Borobudur, jednu z nejkrásnějších, nejznámějších a nejvznešenějších buddhistických staveb na světě. V 10. století se těžiště politické moci přesunulo na východní Jávu, zřejmě kvůli přírodní katastrofě. Tam se také rozvinula jedna z nejvýznamnějších ostrovních říší této oblasti Majapahit, nacházející se jižně od Surabayi. Postupem času se v čele státu vystřídalo mnoho známých panovníků a vůdců jako Airlangga, Udayana, Gadjah Mada a další. První Evropané dorazili do Indonésie na počátku 16. století. Byli jimi Portugalci, kteří se vydali na cestu na bájné Ostrovy koření (dnešní Moluky), zároveň chtěli získat monopol nad asijským obchodem. Na konci stejného století však měli nečekanou konkurenci v podobě Nizozemců, kteří vlastnili lepší lodě, zbraně a disponovali větším finančním zázemím. Ti se nakonec v oblasti usadili, účastnili se spousty válek a bojů a byli u vlády až do doby vyhlášení nezávislosti Indonésie v roce 1945. Hlavním vůdcem v boji za nezávislost byl pozdější prezident Sukarno spolu se svým spolupracovníkem a rádcem Muhammadem Hattou. Sukarno spolupracoval s Japonci a spolu tak přispěli k ukončení nadvlády Nizozemců. O udělení nezávislosti se jednalo od poloviny roku 1943. Později však protijaponská rezistence nevyvíjela žádnou aktivitu a neovlivňovala tak žádná jednání. Vyhlášení nezávislosti urychlilo běh válečných událostí v Tichomoří, zejména obsazení japonských ostrovů vojsky USA. Po svém zvolení prezidentem musel Sukarno čelit několika atentátům na svou osobu, jelikož rozvíjel spolupráci s Čínskou lidovou republikou, Indonésané však postupně se Sukarnem nesouhlasili. Následně propukly násilnosti proti etnickým Číňanům, zhoršila se finanční a ekonomická situace, rostly ceny, devalvovala rupie, rostlo napětí mezi Indonésií a IMF, rostla také chudoba. Později byl Sukarno donucen k rezignaci. 10

V roce 1997 se z Thajska rozšířila finanční krize, která zasáhla celou Asii. Kurz indonéské rupie vůči USD začal padat, proto IMF doporučil Indonésii balíček opatření v podobě ukončení většiny státních dotací a nových forem boje proti korupci. O rok později obyvatelstvo demonstrovalo proti růstu cen rýže, i přesto však byl tehdejší prezident Suharto zvolen prezidentem již posedmé. Stalo se tak v březnu 1998. Nejspíše však neunesl tlak na svou osobu a hned v květnu rezignoval. Novým prezidentem se stal Hibibie, lidé však nesouhlasili, studenti demonstrovali, a proto se hned o rok později konaly nové volby, kdy byl zvolen prezident Wahid. V roce 2001 pak bylo na zvláštním zasedání vlády rozhodnuto, že vzhledem ke krizi vztahů mezi parlamentem a prezidentem budou některé prezidentské pravomoci převedeny na viceprezidentku Megawati, která se po odvolání Wahida stala první ženskou prezidentkou Indonésie. 12 1.3.1 Současné politické prostředí Po období nizozemské nadvlády se Indonésie stala demokratickou republikou. Dnes bychom ji mohli zařadit mezi republiky prezidentské. Stejně jako Česká republika je Indonésie státem unitárním. Nejvyšším představitelem země je prezident. V roce 1998, kdy rezignoval tehdejší druhý prezident Suharto 13, doznal indonéský politický systém značných změn. Avšak až současný prezident Susilo Bambang Yudhoyono, zvolený v roce 2004, se stal prvním národem přímo voleným prezidentem v historii země. 14 V čele státu se v novodobé historii datované od vyhlášení nezávislosti v roce 1945 vystřídalo pouze šest prezidentů, z nichž nejznámějším je první prezident Sukarno. Zajímavé také je, že mezi těmito prezidenty se najde i žena, a to dcera Sukarna. 15 Prezident je v Indonésii volen na max. dvě pětiletá období a stejně jako v České republice je vrchním velitelem ozbrojených sil. 16 12 DUBOVSKÁ, Z., PETRŮ, T., ZBOŘIL, Z. Dějiny Indonésie. 1.vydání. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. 576 s. ISBN 80-7106-457-2. 13 RICHBURG, Keith B. Suharto Resigns, Names Successor. In: Washington Post [online]. Poslední revize 21.5.1998 [cit.2013-02-21]. Dostupné z: <http://www.washingtonpost.com/wpsrv/inatl/longterm/indonesia/stories/resignation052198.htm> 14 The Carter Center. The Carter Center 2004 Indonesia Election Report. [online]. Atlanta, USA, 2005 [cit.2013-02-21]. Dostupné z: <http://www.cartercenter.org/documents/2161.pdf> 15 World News Australia. Timeline: Indonesian Presidents. [online]. [cit.2013-02-21]. Dostupné z: <http://www.sbs.com.au/news/article/1045477/timeline-indonesian-presidents> 16 Embassy of the Republic of Indonesia in Prague. Indonesia at a glance. [online]. [cit.2013-02-21]. Dostupné z: <http://www.kemlu.go.id/prague/pages/tipsorindonesiaglancedisplay.aspx?idp=1&l=lc> 11

Nejvyšším zastupitelským orgánem na národní úrovni je Lidové konzultativní shromáždění, které je tvořeno dvěma komorami, a to Lidovou reprezentativní radou a Regionální reprezentativní radou. Ta je sestavena čtyřmi reprezentanty každé provincie v Indonésii. 17 V justiční oblasti stojí nejvýše Nejvyšší soud, jehož soudce jmenuje prezident. Nižšími úrovněmi jsou pak Vrchní soud, Státní soudy, Obchodní, Náboženské soudy a Ústavní soud. 18 1.4 Přírodní a turistická specifika Indonésie je zemí hojně vyhledávanou turisty, proto by každý měl znát přírodní specifika celé země i jednotlivých oblastí. Následující řádky proto přiblíží problematiku místního klimatu i prostředí a zmíní turisty nejčastěji navštěvované oblasti. 1.4.1 Příroda a podnebí Geografická poloha Indonéské republiky určuje zdejší přírodní podmínky. Jelikož leží na úrovni rovníku, převážnou část pevniny zaujímají tropické deštné pralesy a vysoká pohoří se sopkami. Dnešní ráz krajiny má na svědomí především častá vulkanická a seismická činnost v této oblasti. Indonésie se totiž nachází na místě pravidelných posunů tektonických desek, přičemž každý den jsou v Indonésii zaznamenány seismické otřesy v síle i několika stupňů Richterovy škály. Nejvyšší hora Indonésie Puncak Jaya se nachází na ostrově Nová Guinea a měří téměř 5.000 metrů. Je tak nejvyšší horou světa, která se nachází na ostrově ne na pevnině. 19 Opakem ke scenérii, kterou tvoří pohoří, jsou oceány omývající pobřeží všech ostrovů. Ať už jde o pralesy nebo oceány, je Indonésie jednou z největších biodiverzit světa. Nachází se zde nepřeberné množství druhů flory i fauny. Historické dělení kontinentů mělo velký vliv na druhy zvířat, vyskytujících se na různých ostrovech. Příkladem může být přítomnost klokana na Irian Jaya, který se jinak vyskytuje pouze v jí blízké 17 Portal Nasional Republik Indonesia. Politics and Government. [online]. [cit.2013-02-25]. Dostupné z: <http://www.indonesia.go.id/en/indonesia-glance/politics-and-government> 18 Embassy of the Republic of Indonesia in Prague. Indonesia at a glance. [online]. [cit.2013-02-21]. Dostupné z: <http://www.kemlu.go.id/prague/pages/tipsorindonesiaglancedisplay.aspx?idp=1&l=lc> 19 Petr Jahoda, cestovatel a fotograf. Carstensz Pyramid 4884m Puncak Jaya a projekt Seven Summits. [online]. [cit.2013-02-21]. Dostupné z: <http://www.jahodapetr.cz/carstensz-pyramid---puncakjaya.html> 12

Austrálii. Naopak na západě můžeme nalézt druhy zvířat, které na východě nežijí. Jde o tygry, medvědy nebo nosorožce. 20 Avšak pro zoology je nejznámějším druhem zvířete žijícího v Indonésii varan komodský. Tento největší ještěr světa už podle svého přívlastku žije pouze na jednom místě na světě na ostrově Komodo. Tohoto ještěra chová jako jedna z mála pražská ZOO. Velkou rozmanitost můžeme pozorovat i v případě flory. V Indonésii roste mnoho jedinečných druhů tropických rostlin a dřevin, vyrábí se zde nábytek z teakového, ebenového nebo santalového dřeva. Na Sumatře roste největší květina na světě, známé jsou také četné druhy orchidejí. Právě různorodost nejen flory zajišťuje stálý příjem části obyvatelstva, které se dokáže z pěstování užitkových rostlin uživit. Jde především o rýži. Po celé Indonésii jsou rozesetá rýžová políčka, mnohdy i vysoko v horách, která tak vytváří jedinečný pohled na indonéskou přírodu. Počasí se v Indonésii během roku příliš nemění. Pokud jde o průměrné měsíční teploty, ty se pohybují stále v rozmezí mezi 22-30 C. Jedinou výraznější změnou tak zůstává rozdělení na suchou a mokrou sezonu. Období sucha se v Indonésii objevuje zhruba od června do prosince, období dešťů pak nastává v prosinci až březnu. Typickým jevem pro místní podnebí je také vysoká vlhkost vzduchu, která mnohdy dosahuje i 90%. 21 Na západě země (Sumatra, Jáva, Kalimantan) je však rozdíl mezi obdobím dešťů a sucha nepatrný. 22 1.4.2 Navštěvované turistické oblasti Jáva Jáva je hlavním ostrovem Indonésie, současně představuje ekonomické i turistické centrum této země. Jako ostrov je asi nejrůznorodější ze všech ostrovů Indonésie. Najdeme tu moderní rušná velkoměsta i nehostinné pralesy, kam lidská stopa téměř nevede. Je také nejhojněji navštěvovaným ostrovem a v porovnání s ostatními ostrovy 20 Embassy of the Republic of Indonesia in Canberra. Indonesia in brief. [online]. [cit.2013-02-21]. Dostupné z: <http://www.kbri-canberra.org.au/country/isi.htm> 21 Embassy of the Republic of Indonesia in Canberra. Indonesia in brief. [online]. [cit.2013-02-21]. Dostupné z: <http://www.kbri-canberra.org.au/country/isi.htm> 22 DUBOVSKÁ, Z., PETRŮ, T., ZBOŘIL, Z. Dějiny Indonésie. 1.vydání. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. 576 s. ISBN 80-7106-457-2. 13

nejvíce zalidněným územím současné Indonésie. Existuje tu velmi hustá silniční i železniční síť, takže není těžké se dopravit z jednoho konce ostrova na druhý. Frekventované jsou také místní aerolinky, jejichž let často vyjde mnohem levněji než jízda vlakem. Obecně jsou tu stejně jako v celé Indonésii velmi levné pohonné hmoty a tak turistům stačí znát základní silniční pravidla a zajímavá místa, která mohou navštívit. Hlavním centrem Jávy je hlavní město Indonésie Jakarta. Toto pulsující město je domovem pro téměř devět milionů obyvatel a tak se není co divit, že si turisté toto město do svého cestovního plánu příliš často nezařazují. Místo toho vyráží především za kulturou a přírodou. Na západní Jávě se nepohybuje tolik turistů, jako na jejím východě. Snad nejzajímavějším místem se tak stává národní park Ujung Kulon, který je domovem pro asi nejohroženějšího savce planety, pro jednorohého nosorožce jávského. Převážná část NP se nachází na poloostrově, který tvoří hustý deštný les a kde žijí giboni, panteři nebo krokodýli. Mezi větší a známější města západní Jávy patří Bogor, Bandung, či Cirebon, který se může pyšnit prosperujícím batikovým průmyslem a jednou z největších rybářských flotil na severním pobřeží Jávy. I přesto je v porovnání s ostatním většími městy Jávy poměrně klidným místem. Asi nejnavštěvovanější a netypičtější oblastí Jávy je její střed. Nejzajímavějšími místy pro turisty jsou jistojistě města Yogyakarta a Solo (Surakarta). Pro ty, kteří prahnou spíše po kulturním poznávání, existují místa, která by měl navštívit každý turista. Jedná se o dva nejznámější chrámy Indonésie, hinduistický Prambanan a buddhistický Borobudur. 23 Právě Borobudur je považován za jednu z nejkrásnějších a největších staveb na jižní polokouli. Jeho základnu tvoří čtverec o rozměrech 118 x 118 metrů a jeho výška dosahuje obdivuhodných 35 metrů. Je postaven takovým způsobem, že bez potíží odolává mírným otřesům země. Odborníky je jeho název překládán až do mystických názvů jako Král hor. 24 Ráz krajiny tvoří několik sopek, z nichž nejznámější je Gunung Merapi (Ohňová hora), nacházející se severně od Yogyakarty, města, jež je středem uměleckého dědictví. Poslední oblastí je východ Jávy. Hlavním centrem se stala Surabaya s 2,5 milionem obyvatel. Přestože je velmi hlučným městem a pouze přestupní stanicí pro většinu turistů, místní na něj nedají dopustit. Nazývají jej jako Kota Pahlawan, tzn. Město 23 VER BERKMOES, R. a kol. Indonésie. 1.vydání. Praha: Nakladatelství Svojtka & Co., s.r.o., 2011. 932 s. ISBN 978-80-256-0434-2. 24 THOMOVÁ, S.;THOMA, Z; THOMA, M. Tři kroky k nirváně. 1.vydání. Praha: Nakladatelství Argo, 2010. 96 s. ISBN 978-80-257-0314-4. 14

hrdinů, jelikož právě zde začal boj o nezávislost Indonésie. Ze Surabayi vede silnice přes most přímo na nedaleký ostrov Madura, který je jejím pravým opakem. Dalším velkým městem je Malang, které je spíše univerzitním a studentským městem než turistickým lákadlem. Východně od Malangu se pak nachází Gunung Bromo, jedna z menších avšak ne zanedbatelných sopek. Její kráter dosahuje více než 10 kilometrů na šířku. Na východě najdeme také mnoho národních parků Meru Betiri, Alas Purwo či Baluran. Bali Nejnavštěvovanějším ostrovem Indonésie však stále zůstává ostrov Bali. Tento malý ostrov, který se dá bez problémů objet za jeden jediný den, je rájem pro náročné i nenáročné turisty, vyhledávající rušná města, noční život, kulturní památky, jedinečnou přírodu, zapadlé typické vesničky či průzračné pláže i klidná místa v horách. Díky svému profilu je však také mnohem dražším místem s několikahvězdičkovými hotely i luxusními restauracemi. Hlavním tahákem pro turisty, kteří chtějí poznat pravé Bali, je však jeho příroda a hlavně kultura. Je jediným větším hinduistickým ostrovem Indonésie a právě proto je tak jiné. Náboženství tu hraje prim a turisté se mu tu nevyhnou. Každou chvílí mohou narazit na pokládání obětin k sochám bohů či právě probíhající průvod. Typickými znaky balijské kultury je tanec, ať už jde o kecak, barong, rangda či legong, všechny vychází z dávných příběhů a většinu tanců doprovází také hra na gamelan. Stejně jako Jáva je také Bali dostupné mnoha způsoby dopravy. Jižní Bali nabízí krásné pláže a letoviska, navštívit můžete známý chrám Ulu Watu typický pobytem volně žijících opic. Koho více lákají města, pozornosti by neměly ujít Kuta, Legian, Seminyak nebo Jimbaran. Po pobřeží pak můžete dojet až k nejznámějšímu chrámu na Bali Tanah Lot. Hlavním městem Bali je Denpasar. Na východ od něj leží Sanur, z jehož přístavu vyplouvají lodě mířící na nedaleké ostrovy Nusa Penida a Nusa Lembongan. Centrem balijské kultury je však město Ubud, ležící nedaleko hor, a tak je často výchozí stanicí za cestou k rýžovým polím, horským jezerům nebo mohutným sopkám, z nichž nejznámější je Gunung Agung ležící ve východní části ostrova. Tato oblast je také vyhledávaným potápěčským rájem. Západní část ostrova zaujímá národní park, nabízející túry savanami, mangrovy či džunglí. Tato oblast, stejně jako sever ostrova, není již tolik navštěvovaný a nabízí tak mnohá neprozkoumaná zákoutí ostrova. 15

Sumatra Neobyčejný ostrov Indonésie, nabízející překrásnou přírodu, avšak také sužovaný častými přírodními katastrofami takový je šestý největší ostrov světa Sumatra. Hlavním centrem ostrova je město Medan, mezi turisty však neobsazuje první příčky. Ti se raději vydávají do centra ostrova a jeho přírody. Příkladem by mohlo být městečko Bukit Lawang, které je známé svým orangutaním centrem. Okolní divočina je domovem pro další zvířata tygry, nosorožce, slony i levharty. Lákadlem pro surfaře z celého světa je blízký liduprázdný Pulau Nias, který je spíše skálou trčící z moře, než ostrovem. Nejčastěji skloňovanou oblastí v souvislosti se Sumatrou je oblast Aceh. Toto místo zasáhlo nejednou ničící zemětřesení s následnou vlnou tsunami a stalo se tak asi nejohroženější oblastí Indonésie. Popularitě nepřidává ani předešlá občanská válka. Dalšími centry Sumatry jsou Padang, Bengkulu či Palembang. V oblasti Lampung se nachází známá sopka Gunung Krakatau, která v letech 1883 a 1927 vyvolala mohutnou erupci a sežehla tak přilehlé vesnice. Dokonce vznikla nová sopka, označovaná jako Anak Krakatau Potomek Krakatau. Nusa Tenggara Nusa Tenggara je oblastí skládající se z několika ostrovů. Jde především o Ostrovy Gili, Lombok, Sumbawu, Sumbu, Flores, Západní Timor a Komodo. Oblast se pyšní bílými plážemi a průzračným mořem s hejny žraloků a rejnoků. Nejoblíbenější destinací ze všech ostrovů je Lombok s druhým nejvyšším vulkánem v Indonésii. Ostrov pokrývají mnohé plantáže a rýžová pole, centrem ostrova je město Mataram, avšak většina turistů míří na blízké ostrovy Gili. Převážnou část ostrova Sumbawa pokrývají rýžová políčka a džungle. Nabízí však také dlouhé písčité pláže, je však daleko méně rozvinutá než blízký Lombok a Bali. Ostrovem, sousedícím se Sumbawou, je poměrně malý ostrov Komodo, je však jediným domovem pro největšího ještěra světa, varana komodského. Ten může dorůst délky až 3 metry a vážit i 100 kg. Dokáže ulovit i jelena či buvola. Celý ostrov zaujímá národní park Komodo, který je také zařazen na seznam světového dědictví UNESCO. Flores, Západní Timor a Sumba už jsou ostrovy méně navštěvované, neznamená to však, že by ve své jedinečnosti zaostávaly za ostatními. 16

Kalimantan Kalimantan vlastně není ostrov, je to pouze název pro indonéskou část ostrova Borneo, který je domovem taktéž pro malajské obyvatelstvo a sultanát Brunej. Zaujímá dvě třetiny celého ostrova a pro turisty může být zdrojem překvapení a pokladů, o kterých nemá nikdo jiný ponětí. Zdejší pralesy jsou domovem pro převážnou část orangutanů na Zemi a tak není divu, že sem jezdí především odborníci z říše fauny a flory. Nachází se zde mnoho národních parků spíše než vysoké sopky. Hlavním způsobem přepravy tu díky hustým lesům a neobydleným oblastem zůstává lodní a letecká doprava. Sulawesi Ostrov Sulawesi je taktéž známý pod názvem Celebes. Je jedním z větších indonéských ostrovů, pyšní se členitým pobřežím, korálovými útesy a vnitrozemskou džunglí. Centry Sulawesi jsou města Makassar a Manado. V zátoce mezi severním a středním Celebesem se pak nachází Togianské ostrovy. Makassar je původní branou Indonésie, odkud Nizozemci ovládali většinu lodí plujících mezi Východem a Západem. Památkou nizozemské okupace a hlavní atrakcí je Fort Rotterdam. Již zmíněné Togianské ostrovy jsou rájem pro potápěče i turisty. Ostrovy nenabízí příliš mnoho možností k ubytování, proto se výlet na tato místa může stát pořádným dobrodružstvím. Sever Celebesu je významným regionem celého ostrova díky svému výbornému dopravnímu spojení s destinacemi jihovýchodní Asie i prosperujícímu zemědělství (hřebíček, kokosové ořechy). Moluky Ostrovy dříve známé jako Ostrovy koření byly jediným místem, kde se daly sehnat komodity jako muškátový oříšek, muškátový květ nebo hřebíček. Dávno už však ztratily svou nepostradatelnost a tehdejší obchodní centrum se přesunulo na jiné ostrovy. I proto jsou Moluky dnes jedněmi z méně známých a také málo probádaných ostrovů. Doprava tu téměř nefunguje a tak se není co divit, že tu turistů moc nepotkáte. Ostrovy však disponují krásnými plážemi a zákoutími, mírnými cenami i bohatým podmořským životem. 17

Papua Poslední oblastí téměř odtrhnutou od turismu je indonéská část ostrova Nová Guinea. Svět na tomto ostrově téměř nepřipomíná život většiny indonéského obyvatelstva. Není problém zde narazit na původní domorodé obyvatelstvo, které se stále živí lovem. Pro jakoukoliv přepravu je nutné použít lodní nebo leteckou dopravu, jelikož zdejších deset měst nespojuje žádná pozemní cesta ani silnice. I díky své částečné nedostupnosti jsou zdejší lidé velmi hrdí na svou kulturu a původ. Většina sem mířících turistů jsou spíše zoologové a biologové, pátrající po nových neobjevených druzích fauny a flory. 25 25 VER BERKMOES, R. a kol. Indonésie. 1.vydání. Praha: Nakladatelství Svojtka & Co., s.r.o., 2011. 932 s. ISBN 978-80-256-0434-2. 18

2 Ekonomická situace Otázka ekonomické situace Indonéské republiky má dopad na všechny oblasti života v této zemi. Tato podkapitola bude proto pojednávat především o současné situaci a jejím vývoji za posledních 10 let. Jelikož však údaje za rok 2012 nejsou ve většině případů v průběhu zpracování této práce ještě k dispozici, hlavním obdobím pro porovnání ukazatelů jsem zvolila rozmezí let 2001 až 2011. Podrobně se v následujících podkapitolách zaměřím na jednotlivé makroekonomické ukazatele a rozdělení indonéské ekonomiky v rámci tří hlavních sektorů zemědělství, průmyslu a služeb. 2.1 Analýza makroekonomických ukazatelů V dnešní době je Indonésie stále odborníky označována jako rozvojová země. Její ekonomika nevykazuje tak vynikající hodnoty základních ekonomických ukazatelů jako země rozvinuté. Nejhorším obdobím byla v posledních desetiletích pro Indonésii a nejen ji asijská krize z let 1997 a 1998, která zasáhla více či méně všechny státy jižní a východní Asie. Pro Indonésii tak znamenala obrovské zpomalení hospodářského a ekonomické růstu. 26 Následkem této krize byl fakt, že stále více stoupající vliv asijských ekonomik na světový obchod znamenal zpomalení růstu všude jinde na světě. Po následném znovuobnovení těchto ekonomik a jejich růstu je ještě markantněji znát, jak moc jsou asijské ekonomiky pro západní svět důležité. Podle OECD by se tak mohly tyto země stát kolem roku 2025 jedněmi z hlavních a nejdůležitějších ekonomik světa. 27 Následující tabulka 2.1 a tabulka A (příloha č.3) ukazují vývoj nejdůležitějších makroekonomických ukazatelů mezi roky 2001-2011. 26 OSN. Následky asijské krize. [online]. [cit.2013-03-06]. Dostupné z: <http://www.osn.cz/zpravodajstvi/zpravy/zprava.php?id=549> 27 OECD (2012), OECD Economic Surveys: Indonesia 2012, OECD Publishing. Dostupné z: <http://dx.doi.org/10.1787/eco_surveys-idn-2012-en> 19

Tabulka 2.1 Základní ekonomické údaje 2006-2011 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Populace, celkem 229 918 547 232 461 746 234 951 154 237 414 495 239 870 937 242 325 638 Populace nárůst (ročně %) Nezaměstnanost, celkem (% z celk. pracovní síly) Inflace, spotřeb. ceny (ročně %) HDP (běžné ceny US$) HDP nárůst (ročně %) 1 1 1 1 1 1 10 9 8 8 7.. 13 6 10 5 5 5 364 570 525 997 432 216 737 775 510 244 548 960 539 579 959 053 708 026 840 495 846 832 282 925 6 6 6 5 6 6 Obchod (% z HDP) 57 55 59 46 48 51 Export zboží a služeb (běžné ceny US$) Export zboží a služeb (% z HDP) Export zboží a služeb (roční % nárůst) Import zboží a služeb (běžné ceny US$) Import zboží a služeb (% z HDP) Import zboží a služeb (roční % nárůst) Zadluženost, celkem (% z HDP) Zdroj: World databank 113 143 428 509 127 226 102 177 152 095 145 103 130 357 767 225 174 323 240 916 222 948 755 858 31 29 30 24 25 26 9 9 10-10 15 14 93 411 756 735 109 755 093 425 146 711 204 311 115 216 517 131 162 436 733 856 210 990 110 713 26 25 29 21 23 25 9 9 10-15 17 13 39 35 33 28 26.. Jednotlivé ukazatele z tabulky 2.1 jsou popsány v následujících oddílech. Obyvatelstvo a nezaměstnanost Jak jsem již v první kapitole uvedla, Indonésie jako čtvrtá nejlidnatější země na světě je domovem pro 248,6 milionů lidí. Stále však kolem 12,5 % obyvatel žije pod hranicí chudoby. 28 Každoroční nárůst počtu indonéského obyvatelstva o 1 % se zdá poměrně malý, v absolutních číslech se však jedná o cca 3 miliony obyvatel ročně. I přes tuto skutečnost se daří Indonésii udržovat či dokonce snižovat míru nezaměstnanosti mezi 7 % a 10 % (viz tabulka 2.2), což je vzhledem k celkovému počtu obyvatelstva a životním podmínkám obdivuhodné. Jenže podle uvedených odhadů čeká Indonésii nárůst obyvatelstva o celých 6 milionu lidí za rok. Pokud se tento trend v následujících letech potvrdí, je dosti možné, že poměrně nízká míra nezaměstnanosti bude pomalu stoupat. Záleží také na tom, jak rychle se bude Indonésie rozvíjet, kolik nových pracovních míst bude schopna vytvořit a zda případné investice pomohou udržet současnou míru na stejné úrovni. Zajímavostí také může být, že v krizovém roce 2009 28 Central Intelligence Agency. The World Factbook - Indonesia. [online]. [cit.2013-03-06]. Dostupné z: <https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/id.html> 20

nedošlo k nárůstu míry nezaměstnanosti i s ohledem na to, že se světová krize na indonéské ekonomice neprojevila v takové míře, jako u západních zemí. Tabulka 2.2 Nezaměstnanost 2001-2011 Nezaměstnanost, celkem (% z celkové pracovní síly) Zdroj: World databank 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 8 9 10 10 11 10 9 8 8 7.. Následující tabulka 2.3 srovnává vývoj míry nezaměstnanosti u tří skupin obyvatelstva. Jedná se o obyvatele mezi 15-24 lety, dále pak o skupinu žen a skupinu mužů. U všech tří skupin je patrné, že se Indonésii daří snižovat míru nezaměstnanosti a to od roku 2005, kdy dosahovala nejvyšších hodnot za poslední dekádu. Jak už jsme v současné době mohli u problematických evropských zemí zaregistrovat, i Indonésie se potýká s vyšší nezaměstnaností u mladých lidí mezi 15 a 24 lety. Zde však nejde příliš o nezaměstnané absolventy středních nebo vysokých škol, ale o mladé lidi, kteří na vyšší vzdělání nedosáhnou. Ačkoliv se situace ohledně školství v Indonésii zlepšuje, stále však není pravidlem, že si může vyšší vzdělání dovolit každý. Převážná většina rodin totiž nedisponuje tolika financemi na to, aby mohly posílat všechny své děti do škol. Vyšší poměr nezaměstnaných zaujímají v Indonésii ženy, což vychází převážně z historie země a její kultury. Nejedná se však o příliš vysoké číslo a tak rozdíl mezi ženami a muži není velký. V průměru se pohybuje kolem 1 až 4 procentního bodu. Tabulka 2.3 Nezaměstnanost mladých, žen a mužů 2001-2011 Nezaměstnanost, mladí celkem (% z celk. pracovní síly ve věku 15-24) Nezaměstnanost, ženy (% z ženské prac.síly) Nezaměstnanost, muži (% z mužské prac.síly) Zdroj: World databank 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 24 28 28 30 32 30 25 23 22.... 11.. 13 13 14 13 11 10 9 9.. 7.. 8 8 10 9 8 8 8 6.. Nárůst počtu obyvatel o cca 1 %, tj. cca 3 miliony lidí, je výsledkem rozdílu mezi mírou natality a mortality. Zatímco se v Indonésii narodí 17,7 lidí na 1.000 obyvatel, pouze 6,3 lidí na 1.000 obyvatel zemře. 29 Toto je jasným důkazem toho, proč je celkový nárůst počtu obyvatel tak velký. Obrázek 2.1 ukazuje počet mužského a ženského obyvatelstva a jejich rozdělení do věkových skupin. 29 Central Intelligence Agency. The World Factbook Indonesia. [online]. [cit.2013-03-07]. Dostupné z: < https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/id.html> 21

Obrázek 2.1 Populační pyramida indonéského obyvatelstva Zdroj: The World Factbook 30 Inflace Vývoj míry inflace Indonéské republiky se během poslední dekády často mění (viz tabulka 2.4). Zatímco ještě v roce 2002 dosahovala téměř 12 %, o rok později klesla pod 7 %. Dalším větším výkyvem byl rok 2006, naopak v krizovém roce 2009 dosáhla míra inflace nejnižší hodnoty od roku 2001 a to necelých 5 %. Podle odhadů IMF očekává, že se míra inflace za rok 2012 bude pohybovat kolem 4,4 %. Poslední čtyři roky se tak ustálila a pohybuje se v rozmezí 4-6 %. Tabulka 2.4 Míra inflace Indonésie 2002-2012 Země Ukazatel Jednotky 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Indonésie Inflace, prům. spotř. ceny % změna 11.78 6.77 6.06 10.45 13.10 6.66 9.77 4.81 5.13 5.35 4.40 Zdroj: International Monetary Fund, World Economic Outlook Database, October 2012 (vlastní úprava) Rekordního maxima dosáhla míra inflace v době asijské finanční krize mezi lety 1997 a 1998. Z velmi dobrých 6 % vzrostla během jednoho roku na ohromných 58 %. Jak je však patrné z tabulky 2.5, během následujících tří let se Indonésii podařilo zkorigovat a upravit míru inflace na 11,5 % v roce 2001. Od té doby se míra inflace přes tuto hranici přehoupla pouze v již zmíněných letech 2002 a 2006, a pokud bude Indonésie vykazovat podobné statistiky jako v minulých letech, nehrozí, že by se míra inflace vyšplhala opět na několik desítek procent. 2012 před. 30 Central Intelligence Agency. The World Factbook Indonesia. [online]. [cit.2013-03-07]. Dostupné z: <https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/population/id_popgraph%202012.bmp> 22

Tabulka 2.5 Míra inflace Indonésie 1997-2001 Země Ukazatel Jednotky 1997 1998 1999 2000 2001 Indonésie Inflace, prům. spotř. ceny % změna 6,194 58,02 20,75 3,773 11,502 Zdroj: International Monetary Fund, World Economic Outlook Database, October 2012 (vlastní úprava) Hrubý domácí produkt Statistiky hovoří jasně, v poslední dekádě se podařilo Indonésii navýšit HDP ze 160 miliard amerických dolarů v roce 2001 na 845 miliard dolarů v roce 2011 (tabulka 2.6). Během deseti let tak vzrostl více než 5x. Roční procentní změna HDP se pak zvýšila z cca 3,6 % v roce 2001 na 6,35 % v roce 2007. Od té doby stagnuje či mírně klesá, očekává se však podobný průběh i v následujících letech. Procentní změnou se řadí na 40. místo světových tabulek, většina zemí před Indonésií jsou však rozvíjející se státy, převážně pak země africké a menší asijské. Jedinou velkou ekonomikou, která se řadí v pořadí před Indonésii, je Čína se 7,8 %. 31 Tabulka 2.6 Vybrané ukazatele HDP Indonésie 2001-2011 HDP, stálé ceny HDP, běžné ceny % změna USD Miliardy 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 3,64 4,50 4,78 5,03 5,69 5,50 6,35 6,01 4,63 6,20 6,46 160,4 195,6 234,8 256,9 285,7 364,3 432,1 510,3 538,7 708,3 846,4 Zdroj: International Monetary Fund, World Economic Outlook Database, October 2012 (vlastní úprava) Obchod a obchodní bilance Obchod se zahraničím je pro každou zemi nedílnou součástí úspěšné ekonomiky. Bohužel v případě Indonésie se celkový podíl obchodu na HDP země stále snižuje. V roce 2001 dosahoval objem obchodu 70 % HDP, v roce 2010 to bylo už jen 48 %. Tabulka 2.7 porovnává výši objemu obchodu na HDP hlavních ekonomik světa v roce 2011. Na nejvyšších příčkách se drží Hong Kong, následovaný Singapurem a Lucemburskem. Tyto tři ekonomiky vykazují obchod přes 300 % HDP. Jedná se o rozvinuté, avšak velmi malé země. V porovnání s velkými ekonomikami uvedenými v tabulce se zdá být rozdíl velmi velký. Velmi dobře je na tom Německo, avšak tím výčet končí. Ekonomiky jako VB, Čína, Rusko nebo USA nedosahují takových hodnot. Můžeme proto říci, že i přes to, že Indonésie vykázala v roce 2011 objem obchodu ve výši 51,24 % HDP, řadí se do průměru a je srovnatelná s největšími ekonomikami světa. 31 Central Intelligence Agency. Country comparison GDP real growth rate. [online]. [cit.2013-03-08]. Dostupné z: <https://www.cia.gov/library/publications/the-worldfactbook/rankorder/2003rank.html?countryname=indonesia&countrycode=id&regioncode=eas&rank=4 0#id> 23

Tabulka 2.7 Obchod v % z HDP 2011 Obchod (% z HDP) Země 2011 1 Hong Kong SAR, Čína 447,00 2 Singapur 391,23 3 Lucembursko 321,76 62 Německo 95,27 116 Spojené království 66,57 128 Čína 58,68 139 Ruská Federace 53,34 141 Indonésie 51,24 155 Spojené státy Americké 31,73 156 Japonsko 31,36 Zdroj: World databank (vybraná data) Indonéská ekonomika vykazuje dlouhodobě kladnou obchodní bilanci, jejíž výše se ročně pohybuje mezi 10 a 20 miliardami USD. Naposled dosahovala záporné obchodní bilance v letech 1995-1997, tedy těsně před asijskou finanční krizí, jak je vidět z následujícího grafu 2.1. V roce 1998 však dosáhla svého maxima od roku 1990 a to necelých 10 mld. USD. Od té doby se s výjimkou roku 2008 pohybuje nad touto hranicí. Údaje z let 1995-1997 a 2008, kdy obchodní bilance razantně oproti předchozím rokům klesla, se dají považovat za signál před blížící se krizí nebo během probíhající krize. Během roku 2009 sice objem exportu a importu klesl, o rok později však byl již nad hodnotami z roku 2008. V minulých letech rostl objem exportu i importu ročně o cca 10-15 %, ještě však nedosahuje hodnot z roku 2005, kdy se oba ukazatele pohybovaly mezi 17 a 18 %. Rok 2004, zejména jeho konec, byl pro Indonésii klíčovým. V jeho průběhu došlo k ničivému zemětřesení a následné vlně tsunami. Následky této katastrofy jsou jasně znatelné na ročním nárůstu importu do země, a to z 2 % na ohromných 27 %, kdy musela indonéská vláda řešit nedostatky v oblasti sociální, ekonomické i kulturní dovozem. 24

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Graf 2.1 Obchodní bilance 1990-2012 25 000 000 000 20 000 000 000 15 000 000 000 10 000 000 000 5 000 000 000 0-5 000 000 000 Obchodní bilance Zdroj: World databank (vlastní zpracování) Zadluženost Dalším v neposlední řadě důležitým ukazatelem pro indonéskou ekonomiku je celkové zadlužení státu. Za poslední desetiletí snížila indonéská vláda zadlužení země z 80 % v roce 2001 na současných 24,5 % v roce 2011. Mílovými kroky tlačila zadluženost k co nejnižším hodnotám, během posledních tří let už neklesá tak výrazně a ročně se snižuje o cca 2 procentní body. Tabulka 2.8 Zadluženost Indonésie 2001-2011 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Zadluženost % z HDP 80,16 67,80 60,52 55,83 46,35 38,99 35,05 33,24 28,64 26,88 24,45 Zdroj: International Monetary Fund, World Economic Outlook Database, October 2012 (vlastní úprava) Následující tabulka 2.9 srovnává vývoj zadluženosti Indonésie s třemi velkými ekonomikami světa Německem, Japonskem a USA. Na rozdíl od těchto zemí, u nichž celková zadluženost státu stále roste a dosahuje od 80 % do 230 % HDP, ta indonéská i nadále klesá. S jistotou tak lze říci, že současná ekonomická situace, která má na vyspělé ekonomiky negativní vliv, působí na Indonésii přesně opačně. I to je dalším důkazem toho, že se indonéská ekonomika dostává pomalu do popředí mezi ostatní rozvinuté ekonomiky světa. 25

Tabulka 2.9 Zadluženost Indonésie v porovnání se třemi ekonomikami 2001-2011 Zadluženost (% z HDP) 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Německo 59,14 60,75 64,43 66,20 68,51 67,92 65,36 66,91 74,72 82,39 80,56 Indonésie 80,16 67,80 60,52 55,83 46,35 38,99 35,05 33,24 28,64 26,88 24,45 Japonsko 153,64 163,99 169,57 180,66 186,44 186,00 183,01 191,81 210,25 215,29 229,61 Spojené státy Americké 54,75 57,12 60,43 68,27 67,87 66,63 67,16 76,14 89,66 98,62 102,93 Zdroj: International Monetary Fund, World Economic Outlook Database, October 2012 (vlastní úprava) Jak již naznačují uvedené makroekonomické ukazatele, měla by se Indonésie stát postupně jednou z nejdůležitějších ekonomik světa. V současnosti nastala pro tuto zemi nejvhodnější doba ještě více vylepšit své postavení na trhu. Je proto nutné provést řadu změn a reforem. Prioritami by pro Indonésii mělo být zlepšení financování budoucích projektů a investice do infrastruktury, která je nutnou součástí úspěšné ekonomiky. Dalším problémem se jeví sociální sféra. Indonésie disponuje nízkou kvalifikací svých zaměstnanců a taktéž nízkou úrovní vzdělávání. Příjmy ekonomiky by se také mohly zvýšit prostřednictvím zdokonalení daňového a finančního systému. V důsledku čehož by mohly malé a střední podniky očekávat od státu větší podporu a mohly by se tak stát hlavním živitelem indonéské ekonomiky. 32 2.2 Rozdělení sektorů Indonésie je známá především jako producent ropy, zemního plynu a uhlí. Průmysl však není jediným sektorem, který přináší příjmy do státní kasy. Vedle průmyslu je pro Indonésii důležité i zemědělství a služby. Ve všech třech sektorech zaměstnává Indonésie 109 670 000 obyvatel. Téměř 36 % z nich pracuje v zemědělství, 13,2 % ve zpracovatelském průmyslu, pouhé 1,3 % v průmyslu těžebním a zbytek, tj. 49,5 % pracujících obyvatel je zaměstnáno v ostatních odvětvích, včetně služeb. Největší procento objemu HDP tvořil v roce 2011 průmysl a to 47,2 %, následovaly služby s 38,1 % a zemědělství se 14,7 %. Roční přírůstek HDP v jednotlivých sektorech dosahoval 3 % v zemědělství, 5,3 % v průmyslu a 8,5 % ve službách. 33 32 OECD (2012), OECD Economic Surveys: Indonesia 2012, OECD Publishing. Dostupné z: <http://dx.doi.org/10.1787/eco_surveys-idn-2012-en> 33 Asian Development Bank. Key Indicators for Asia and the Pacific. [online]. Filipíny, 2012 [cit.2013-03-10]. Dostupné z: <http://www.adb.org/sites/default/files/ki/2012/pdf/ino.pdf> 26

2.2.1 Průmysl Ministerstvo průmyslu Indonéské republiky představilo v roce 2009 Roční strategický plán 2010-2014, ve kterém popisuje, čeho a jak by měla indonéská ekonomika dosáhnout. Ministerstvo předpokládá růst průmyslu v roce 2012 tempem 6,75 %, v roce 2013 ve výši 7,47 % a o rok později dokonce 8,5%. Mezi roky 2020-2025 by pak měl růst průmysl průměrným tempem 9,75 % ročně. Prioritní oblastí by se v období 2010-2014 měl stát především takový průmysl, který je náročný na pracovní sílu a využívá přírodních zdrojů. V plánu uvádí Ministerstvo průmyslu taktéž konkrétní oblasti a jejich očekávaný růst. Jde o potravinový a tabákový průmysl, ten roste průměrně 9,2 % ročně (cílem bylo 7,9 %), textilní, kožedělný a obuvnický 7,5 % (cíl 3,4 %), nerostné suroviny 7,2 % (cíl 3,74 %) a dále o průmysl využívající kovy, železo a ocel 7 % (cíl 6,4 %). Největším procentem na HDP se z průmyslu podílí zpracovatelský průmysl a to 24,3 %. Jde o textilní produkty, potraviny, nápoje, kožedělný průmysl a obuvnictví, elektroniku, nábytek, produkty z papíru a další. Indonésie je nově rozdělena na šest ekonomických center či koridorů (viz obrázek 2.2). U každého koridoru je určena cílová produkce či zaměření na konkrétní průmysl. Prvním centrem je Sumatra, která by se měla orientovat na pěstování plodin a obilí, produkci palmového oleje, kaučuku, loďařství, těžbu uhlí a petrochemický průmysl. Druhou oblastí je Jáva s produkcí textilu, automobilovým a strojírenským průmyslem, potravinářským průmyslem, výrobou elektroniky, loďařstvím, petrochemickým průmyslem a výrobou oceli. Třetím centrem je Kalimantan, který by měl zajistit produkci oceli, hliníku, palmového oleje, těžbu ropy, zemního plynu a uhlí. Další oblastí se stává Sulawesi využívané pro nikl, rybolov a zemědělství. Předposledním je pak Bali spolu s Nusa Tenggara zaměřující se převážně na turismus a rybolov. Posledním šestým koridorem je Papua a Moluky, kde by měla Indonésie získávat hlavně z těžby ropy a zemního plynu, mědi a rybolovu. 34 34 Ministry of Industry Republic of Indonesia. Industry Facts and Figures 2012. [online]. [cit.2013-02-25]. Dostupné z: <http://www.kemenperin.go.id/download/2971> 27

Obrázek 2.2 Mapa rozdělení ekonomických koridorů Zdroj: Industry Facts and Figures 2012 35 Dříve byla Indonésie známá jako jeden z největších producentů a vývozců ropy. Díky rostoucímu průmyslu se však země postupem času stala čistým dovozcem ropy, jelikož vlastní zásoby už nestačily. To také bylo příčinou toho, proč v roce 2008 prozatím ukončila své členství v OPEC. V celé Indonésii se nachází hojná naleziště, největší najdeme na Sumatře, Jávě a Kalimantanu. 36 Rozložení nalezišť je znázorněno na obrázku 2.3 (včetně objemu v milionech barelů 37 ). Obrázek 2.3 Naleziště ropy v Indonésii Zdroj: Nigeria Energy Intelligence 38 Stejně jako disponuje Indonésie zásobami ropy, rozsáhlá naleziště má i v případě zemního plynu. V roce 2009 bylo prokázáno, že se v oblasti Indonésie nalézá 107,34 triliónů krychlových stop, dalších 52,29 triliónů se odhaduje, že by zde mohlo být 35 Ministry of Industry Republic of Indonesia. Industry Facts and Figures 2012. [online]. [cit.2013-02-25]. Dostupné z: <http://www.kemenperin.go.id/download/2971> 36 Ministerstvo zahraničních věcí. Indonésie: Ekonomická charakteristika země. [online]. [cit.2013-03-10]. Dostupné z: <http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/asie/indonesie/ekonomika/ ekonomicka_charakteristika_zeme.html> 37 1 barel = cca 159 litrů 38 Nigeria Energy Intelligence. Indonesian Court Shuts Down Oil and Gas Regulator. [online]. [cit.2013-03-10]. Dostupné z: <http://nigeriaenergyintelliegence.blogspot.cz/2012/11/indonesian-courtshuts-down-oil-and-gas.html> 28

uloženo, jak dokládá obrázek 2.4. Na začátku roku se prokázané zásoby zemního plynu pohybovaly ve výši až 141 triliónů kubických stop. Uvedená čísla také dokládají to, že je Indonésie čtrnáctou zemí světa a třetí v Asijsko-pacifickém regionu s nejvyššími zásobami zemního plynu. 39 Největším nalezištěm je oblast East Natuna, nacházející se v moři mezi Indonésií a Malajsií. Další velká naleziště pak hlásí Papua a Kalimantan, ostatní jsou již s menším odstupem v závěsu za těmito třemi největšími (obrázek 2.4). Obrázek 2.4 Zásoby zemního plynu 2009 Zdroj: Indonesian Petroleum Association 40 Více než polovinu indonéského exportu zemního plynu (LNG 41 ) zaujímá s 54 % Japonsko. Další necelá čtvrtina exportu putuje do Jižní Korey. Významnějšími odběrateli indonéského plynu jsou ještě Taiwan, Čína a Mexiko. Ostatní země odebírají méně než 1 % zemního plynu. I kdyby se mohlo zdát, že je indonéský export závislý na poměrně malém počtu odběratelských zemí, při případných sporech se však Indonésie nemusí bát, že by nenašla zemi, která by nevyužila její dodávky plynu. 42 Nejdůležitější komoditou je však pro Indonésii těžba uhlí. V roce 2011 se stala největším světovým exportérem uhlí na váhu. Ostatní asijské země vědí, že je z hlediska dodávek uhlí pro ně Indonésie důležitým obchodním partnerem jakožto největší producent uhlí v regionu. Hlavními oblastmi těžby uhlí v Indonésii jsou především ostrov Sumatra a východ a jih Kalimantanu. Ostatní místa jsou z hlediska velikosti 39 U.S. Energy Information Administration. Indonesia: Analysis. [online]. [cit.2013-03-13]. Dostupné z: <http://www.eia.gov/countries/cab.cfm?fips=id> 40 Indonesian Petroleum Association. Statistics. [online]. [cit.2013-03-13]. Dostupné z: <http://www.ipa.or.id/report.php?page_id=59&page_category_id=3&event_category_id_send=0&report_ category_id_send=4&news_category_id_send=0> 41 LNG = Liquefied natural gas (zkapalněný zemní plyn) 42 U.S. Energy Information Administration. Indonesia: Analysis. [online]. [cit.2013-03-13]. Dostupné z: <http://www.eia.gov/countries/cab.cfm?fips=id> 29

zásob zanedbatelné. Právě zásoby z těchto dvou míst jsou odebírány především asijskými zeměmi (graf 2.2). 43 Graf 2.2 Odběratelské země indonéského uhlí 2010 Podíl zemí na indonéském exportu uhlí 2010 18% 10% 6% 4% 14% 17% 14% 17% Indie Čína Jižní Korea Japonsko Taiwan ostatní asijské země Evropa ostatní Zdroj: U.S. Energy Information Administration 44 (vlastní zpracování) V roce 2011 vyvezla Indonésie uhlí ve výši 341 miliónů tzv. short tun (1 short tuna = 907 kg), s nevelkým odstupem následovala Austrálie, další země už značně zaostávají a nevyváží ani polovinu toho, co Indonésie (obrázek 2.5). Produkce uhlí v roce 2011 dosáhla cca 430 miliónů short tun, sama Indonésie však spotřebovala pouze něco málo přes 50 miliónů short tun. Lze tedy vidět, že většinu rozdílu mezi produkcí a spotřebou Indonésie vyvezla do jiných států světa. Příjem z exportu uhlí je tak jedním z nejdůležitějších složek indonéského průmyslu. 45 43 U.S. Energy Information Administration. Indonesia: Analysis. [online]. [cit.2013-03-13]. Dostupné z: <http://www.eia.gov/countries/cab.cfm?fips=id> 44 U.S. Energy Information Administration. Indonesia: Analysis. [online]. [cit.2013-03-13]. Dostupné z: <http://www.eia.gov/countries/cab.cfm?fips=id> 45 U.S. Energy Information Administration. Indonesia: Analysis. [online]. [cit.2013-03-13]. Dostupné z: <http://www.eia.gov/countries/cab.cfm?fips=id> 30

Obrázek 2.5 Pět největších světových exportérů uhlí 2011 Zdroj: U.S. Energy Information Administration 46 2.2.2 Zemědělství Vždy bylo zemědělství považováno za jedno z nejdůležitějších odvětví, postupem času se však jeho role měnila. I když se dnes ve srovnání s průmyslem a službami řadí na poslední místo v podílu na HDP, jeho důležitost opět roste a jeho další rozvoj je jedním z prioritních cílů indonéské vlády. Zemědělská půda zabírá necelých 29 % rozlohy země a stále je sektorem, který zaměstnává největší počet indonéského obyvatelstva. 47 Průměrný objem produkce se v letech 2007-2009 pohyboval okolo 66 miliard USD. V onom období byla Indonésie desátým největším zemědělským producentem na světě hned za Tureckem a Francií. 48 V roce 2010 však indonéská produkce dosahovala necelých 89 miliard USD, posunula se tak na osmou příčku za Japonsko a za sebou nechala již zmiňované Turecko i Francii. Indonésie je také jednou z nejdůležitějších zemí v produkci rýže a palmového oleje. V roce 2010 se v produkci rýže řadila na čtvrtou příčku za Čínu, Indii a Japonsko. U palmového oleje se stala dokonce druhým největším producentem a to za Malajsií. 49 Dalšími neméně důležitými produkty indonéského zemědělství je přírodní kaučuk, káva, kakao a koření. Naopak díky 46 U.S. Energy Information Administration. Indonesia: Analysis. [online]. [cit.2013-03-13]. Dostupné z: <http://www.eia.gov/countries/cab.cfm?fips=id> 47 Food and Agriculture Organization of the United Nations. Indonesia Overview. [online]. [cit.2013-03-13]. Dostupné z: <http://faostat3.fao.org/home/index.html#visualize_by_area> 48 OECD (2012). OECD Review of Agricultural Policies: Indonesia 2012, OECD Publishing. Dostupné z: <http://dx.doi.org/10.1787/9789264179011-en> 49 Food and Agriculture Organization of the United Nations. Download section. [online]. [cit.2013-03-13]. Dostupné z: <http://faostat3.fao.org/home/index.html#download> 31