Vyšší odborná škola. a Střední zdravotnická škola. MILLS, s. r. o., Čelákovice TEORETICKÁ PŘÍPRAVA ZDRAVOTNICKÉHO ZÁCHRANÁŘE NA HROMADNÁ NEŠTĚSTÍ

Vyšší odborná škola a Střední zdravotnická škola MILLS, s. r. o., Čelákovice TEORETICKÁ PŘÍPRAVA ZDRAVOTNICKÉHO ZÁCHRANÁŘE NA HROMADNÁ NEŠTĚSTÍ Studijní obor: Diplomovaný zdravotnický záchranář Vedoucí práce: Vypracoval: Bc. Monika STŘEDOVÁ Jaroslav LÁTAL 1

ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, ţe jsem absolventskou práci vypracoval samostatně a všechny pouţité písemné i jiné informační zdroje jsem řádně ocitoval. Jsem si vědom, ţe doslovné kopírování cizích textů v rozsahu větším neţ je krátká doslovná citace je hrubým porušením autorských práv ve smyslu zákona 121/2000 Sb., je v přímém rozporu s interním předpisem školy a je důvodem pro nepřipuštění absolventské práce k obhajobě. V Kostelci nad Labem dne 5. května 2010 Jaroslav LÁTAL 2

PODĚKOVÁNÍ Děkuji Bc. Monice STŘEDOVÉ za odborné vedení mé práce a za její neocenitelné rady. 3

ÚVOD... 7 1 CÍLE ABSOLVENTSKÉ PRÁCE... 9 1.1 Hlavní cíl... 9 1.2 Dílčí cíle... 9 2 TEORETICKÁ ČÁST... 10 2.1 Uvedení do situace... 10 2.1.1 Medicína katastrof... 10 2.1.2 Základní pojmy... 12 2.2 Integrovaný záchranný systém... 14 2.2.1 Sloţky IZS... 15 2.2.2 ZZS v rámci IZS... 16 2.2.3 Organizace ZZS... 16 2.3 ZZS v průběhu řešení mimořádných událostí... 17 2.3.1 Etapa přípravná... 18 2.3.2 Etapa prováděcí... 18 2.4 Teoretická a metodická příprava... 20 2.4.1 Traumatologický plán... 20 2.4.2 Definice tísňové výzvy... 21 2.4.3 Definice hlášení o MU... 22 2.4.4 Dílčí závěr... 23 2.5 Odborná příprava výjezdových skupin... 23 2.5.1 Metodika činnosti na místě události... 25 2.5.2 Taktika činnosti a opatření na místě... 27 2.5.3 Třídění... 28 2.5.4 Postup třídění metodou START... 30 4

2.5.5 Visačka-registrační karta... 32 2.6 Logistické zabezpečení... 35 2.6.1 Pohotovostní zásoby... 36 2.6.2 Modul hromadného neštěstí... 36 2.6.3 Modul podpory traumatologického plánu... 37 2.6.4 Modul krizové podpory... 38 2.7 Komplexní příprava... 38 2.7.1 Formy přípravy... 39 2.7.2 Základní metody... 39 2.7.3 Opakovací metody... 40 2.7.4 Zdokonalovací a stmelovací... 41 2.7.5 Modulový systém vzdělávání... 42 2.7.6 Cvičení... 44 2.7.7 Základní formy cvičení... 45 3 PRAKTICKÁ ČÁST... 46 3.1 Noční letecká nehoda 2010... 46 3.1.1 Námět taktického cvičení... 48 3.1.2 Průběh cvičení... 49 3.1.3 Vyhodnocení činnosti ZZS... 51 3.2 Porovnání připravenosti sil VP a ZZS... 52 3.2.1 Rozsah zdravotnické přípravy VP... 53 4 DISKUSE... 56 SUMMARY... 60 LITERATURA... 61 5

POUŢITÉ ZKRATKY... 64 PŘÍLOHY... 65 6

ÚVOD Teoretická příprava záchranáře na hromadná neštěstí je téma o pouţitelnosti různých metod a forem vzdělávání k čerpání poznatků, jde o jednu z důleţitých součástí v systému krizové připravenosti zdravotnictví k získání schopnosti efektivně reagovat na různé typy mimořádných událostí. Téma jenţ je hlavně v poslední době velmi aktuální, především v souvislosti se zvyšováním rizika vzniku hromadných neštěstí ve spojení s případnými teroristickými aktivitami, ale i jinými mimořádnými událostmi, které mají za následek závaţné postiţení osob na zdraví. Moţnosti a schopnosti přípravy zdravotnické záchranné sluţby na mimořádné situace mě zaujaly především z úhlu pohledu člověka jenţ se v resortu zdravotnictví pravidelně nepohybuje. Avšak ve svém současném zaměstnání a na svém stupni řízení se podílím na aktivaci tzv. hotovostního systému vojenské policie (dále jen VP). Tento systém zahrnuje také přípravu vyčleňovaných sil a prostředků na hromadná neštěstí a jiné krizové stavy. Součástí přípravy je i teoretická, odborná a praktická část výcviku. Cílem je dosáhnout určitého stupně znalostí a dovedností vedoucích k úspěšnému zvládnutí mimořádné situace. Důvodem výběru mé práce je snaha najít paralelu mezi přípravou výše uvedených sloţek. Domnívám se, ţe princip teoretické i praktické přípravy zdravotnického záchranáře je svým způsobem stejný (samozřejmě kromě obsahu) jako u vojenské policie, vše se dá shrnout do tvrzení těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Pouze vycvičený a odborně připravený jedinec zná své místo a svou úlohu v průběhu řešení krizových situací. Přemýšlel jsem, jakým způsobem uchopit zpracování této práce. Hned v počátku přípravného procesu jsem si poloţil několik otázek. Lze popsat problematiku teoretické přípravy záchranářů bez zjištění schopnosti její aplikace v praxi? Je moţné připravit záchranáře na sloţité a těţké stresové situace v nichţ je nutné racionálně přemýšlet a vynechat praktickou část? A odpověď- nelze. Ve své práci bych se chtěl věnovat i praktickému nácviku a jeho analýze, neboť teoretické znalosti jsou soustavou poznatků zaloţených především na praktickém poznání skutečnosti. 7

S dosaţením určitého kvalitativního stupně teoretických znalostí v problematice odstraňování následků hromadného neštěstí bychom tuto úroveň měli nadále udrţovat a prohlubovat, neboť překvapující pestrost zásahu přírodních ţivlů a nepoučitelnost lidstva je neomezená. 8

1 CÍLE ABSOLVENTSKÉ PRÁCE 1.1 Hlavní cíl Zjistit rozsah teoretické přípravy na problematiku odstraňování následků hromadných neštěstí. 1.2 Dílčí cíle Zjistit rozsah implementace teoretické přípravy v praxi. Zúčastnit se praktického cvičení a zpracovat jeho analýzu. Obecně porovnat připravenost sil VP a Zdravotnické záchranné sluţby. (dále jen ZZS) 9

2 TEORETICKÁ ČÁST 2.1 Uvedení do situace Jak jsem jiţ uvedl v úvodu toto téma jsem si vybral především proto, ţe v současném zaměstnání se podílím na odborné přípravě příslušníků VP pro případ jejich nasazení k policejní ochraně Armády české republiky (dále jen AČR) při řešení krizových situací vojenského i nevojenského charakteru. Proto je můj pohled na problematiku teoretické (i komplexní) přípravy zdravotnických záchranářů ovlivněn mým dlouholetým působením v resortu obrany. Přemýšlel jsem o způsobu vypracování problematiky. Rozhodl jsem se věnovat poslednímu výkonnému článku v přední linii zdravotnického zabezpečení- zdravotnickému záchranáři a jeho přípravě na působení v místě události. Záměrně jsem vynechal vyšší stupně krizového řízení státu. Pro potřeby této práce se domnívám, ţe hlavní důraz by měl být poloţen na reakci a akceschopnost v průběhu řešení úkolů na místě události. 2.1.1 Medicína katastrof Ke komplexní přípravě záchranáře na odstraňování následků hromadného neštěstí je určen medicínský vědní obor s názvem medicína katastrof. Je definován jako mezioborová zdravotnická odbornost, která vyuţívá vědecké poznatky a zkušenosti ostatních lékařských oborů, zkoumá teoretické podklady potřebné pro efektivní a účinné poskytnutí pomoci osobám postiţeným při hromadném výskytu postiţení zdraví (dle jen HVPZ). Praktické postupy, které byly uplatněny při předcházejících hromadných neštěstích (dále jen HN) a katastrofách, jak přírodních, tak civilizačních, jsou v rámci této odbornosti analyzovány pro návod k řešení postupů při dalších mimořádných událostech, které nás mohou postihnout. 10

Součástí tohoto medicínského oboru je tedy příprava postupů pro co nejúčinnější, nejrychlejší a nejefektivnější pomoc raněným nebo zasaţeným v místě vzniku mimořádné události s cílem dosaţení těchto priorit: -omezit ztráty na lidských ţivotech, -sníţit utrpení postiţených, poškození zdraví na co nejmenší míru -prevence je-li to moţné -efektivně vyuţít dostupné síly a prostředky -uplatnění nastaveného krizového řízení Postupy, které byly pouţity během předcházejících HN jsou tedy řádně zanalyzovány a vyhodnoceny a jejich výstupy jsou následně předávány ve formě teoretické i praktické přípravy k další aplikaci pro moţnosti dalšího flexibilního procesu vzdělávání budoucích zdravotnických záchranářů. To znamená, ţe náplní tohoto vědního oboru jsou následující aktivity: -uplatňování urgentní zdravotní péče v souvislosti se stanovením jednotných postupů neodkladné péče v podmínkách mimořádné situace, -příprava zdravotníků na specifika jednotlivých druhů mimořádných událostí, -schopnost udrţení kvalitní přednemocniční péče jenţ je poskytována pod vlivem mimořádné situace, -výchova krizového managementu a příprava zdravotních sil a prostředků pro mimořádné události, -koordinace v rámci integrovaného záchranného systému (dále jen IZS), -logistické zabezpečení - tzn. plánování a dostupnost sil a prostředků potřebných pro záchranné a likvidační práce mimořádných událostí. 11

Z výše uvedeného vyplývá, ţe medicína katastrof je obor či disciplína v rámci kterého, nebo lépe řečeno jejíţ součástí je i teoretická příprava zdravotnického záchranáře na hromadná neštěstí. A jak jsem jiţ uvedl nepracuji v resortu zdravotnictví, tudíţ mé poznatky k této problematice jsou čerpány především: -z hodin předmětu Záchranářství a medicína katastrof jenţ proběhly v rámci studia na VOŠ Mills., -dále z moţností získání informací z mé praxe na ZZS Neratovice, -osobní účasti na výcviku IZS - Noční letecká nehoda Pardubice 2010, -rozhovory se členy IZS, -z informací v internetu, -ze studia literatury. 2.1.2 Základní pojmy Záchranné práce činnosti k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení rizik vzniklých mimořádnou událostí, zejména ve vztahu k ohroţení ţivota, zdraví, majetku nebo ţivotního prostředí, a vedoucí k přerušení jejich příčin Likvidační práce činnosti k odstranění následků způsobených mimořádnou událostí. Mimořádná událost je škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka nebo přírodními vlivy, ale také havárie, která ohroţuje ţivot, zdraví, majetek nebo ţivotní prostředí a vyţaduje provedení záchranných a likvidačních prací. Havárie je mimořádná událost vzniklá v souvislosti s provozem technických zařízení, dále při nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a při jejich přepravě nebo při nakládání s nebezpečnými odpady. 12

Ţivelná pohroma je neovládaná a často neovladatelná mimořádná událost vzniklá v důsledku působení ničivých přírodních sil. Hromadné postiţení zdraví v důsledku mimořádné události situace, při které dojde k těţké újmě na zdraví či smrti nejméně 3 osob nebo méně závaţnému zdravotnímu postiţení alespoň 10 osob v důsledku nastalé mimořádné události. Hromadné neštěstí omezené mimořádná událost postihující nejvíce 10 zraněných nebo zasaţených osob, z nichţ minimálně jedna je v kritickém stavu. Likvidace následků této mimořádné události je řešena ve spolupráci několika výjezdových skupin a posilových prostředků pro transport postiţených. Traumatologické plány nejsou v takovém případě aktivovány. Hromadné neštěstí rozsáhlé mimořádná událost, která má za následek více neţ 10 a méně neţ 50 zraněných nebo zasaţených osob. Zdravotnická zařízení příslušné záchranné sluţby nejsou v daném čase schopna tento stav kapacitně řešit. Pro řádnou a včasnou likvidaci následků rozsáhlého hromadného neštěstí je nezbytná aktivace vnitřních poplachových, havarijních a traumatologických plánů (dále jen TP). Katastrofa náhle vzniklá mimořádná událost velkého rozsahu, s více neţ 50 postiţenými bez rozdílu počtu mrtvých, těţce či lehce zraněných osob. Jsou aktivovány poplachové, havarijní a traumatologické plány. V takovém případě je nezbytné současně provádět veškerá opatření preventivního, represivního, asanačního a renovačního charakteru. Krizová situace mimořádná událost, při které se vyhlašuje stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohroţení státu nebo válečný stav. Hrozící nebezpečí a způsobené škody nelze odvrátit běţnou činností orgánů veřejné moci, záchranných sborů a jiných sloţek. Urgentní medicína (medicína neodkladných stavů, akutní medicína), interdisciplinární medicínský obor, který má řešit náhle vzniklá poranění nebo 13

onemocnění bezprostředně ohroţující zdraví nebo ţivot postiţeného. Tyto stavy mohou být vyvolány jak endogenními, tak exogenními faktory. Medicína katastrof učení o léčbě velkého počtu raněných a nemocných pod tlakem času a většinou s nedostatečnými silami a prostředky. Má interdisciplinární charakter a navazuje na urgentní medicínu v přednemocniční péči. Stavy poškození jsou vyvolány výhradně exogenními faktory. 2.2 Integrovaný záchranný systém K minimalizaci negativních dopadů mimořádné události je kromě efektivního zásahu určených subjektů nutná i existence příslušných normativních aktů, předpisů a plánů, dokumentace nutné k dosaţení ţádoucího efektu záchranných prací. Z hlediska zaměření mé práce teoretické přípravy zdravotnického záchranáře na hromadná neštěstí je důleţitým dokumentem zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů ( zákon o IZS) v platném znění. V této normě 1. zákona o IZS je stanoven předmět úpravy tohoto zákona, který vymezuje integrovaný záchranný systém, stanoví základní a ostatní sloţky integrovaného záchranného systému, jejich působnost a organizaci záchranných a likvidačních prací v místě zásahu. Dále vymezuje působnost a pravomoc státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních pracích. Obsahuje i práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na mimořádné události a při záchranných a likvidačních pracích a při ochraně obyvatelstva před a po dobu vyhlášení krizového stavu (tj. stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohroţení státu a válečný stav). Jedním ze základních pojmů zákona o IZS je mimořádná událost, kterou zákon definuje jako škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, ale také havárie, které ohroţují ţivot, zdraví, majetek nebo ţivotní prostředí a vyţadují provedení záchranných a likvidačních prací ( 2 písm. b) zákona o IZS). 14

Včasné a efektivní zvládnutí mimořádné události si vyţaduje systematický postup a spolupráci všech sloţek IZS, rozumí se jím koordinovaný postup při provádění záchranných a likvidačních prací dvěma nebo více sloţkami. 2.2.1 Sloţky IZS IZS je účelový systém vytvořený k zabezpečení koordinovaného postupu záchranných, odborných a jiných sloţek orgánů státní správy a samosprávy, fyzických a právnických osob při přípravě na mimořádnou událost a následně při provádění záchranných a likvidačních prací dle potřeby jako důsledku mimořádné události. K základním sloţkám působícím v rámci Integrovaného záchranného systému patří tyto prvky: -hasičské záchranné sbory ( dále jen HZS) České republiky, -jednotky poţární ochrany obcí zařazené do plošného pokrytí, -ZZS, -policie ČR ( dále jen PČR). Výše vyjmenované základní sloţky IZS zajišťují především nepřetrţitou pohotovost pro příjem ohlášení vzniku mimořádné události, její vyhodnocení a neodkladný zásah v místě mimořádné události. Mezi ostatní sloţky IZS patří zejména vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil, ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory, ostatní záchranné sbory, orgány ochrany veřejného zdraví, havarijní, pohotovostní, odborné a jiné sluţby, zařízení civilní ochrany. Dále i neziskové organizace a sdruţení občanů, odborná zdravotnická zařízení na úrovni fakultních nemocnic pro poskytování specializované péče obyvatelstvu. 15

2.2.2 ZZS v rámci IZS Zdravotnická záchranná sluţba funguje v rámci IZS jako základní článek pro poskytování neodkladné zdravotnické péče. Do výkonných sloţek poskytujících neodkladnou zdravotnickou péči a zdravotní pomoc obyvatelstvu a osobám provádějícím záchranné a likvidační práce, pokud byly v souvislosti s mimořádnou událostí nebo krizovou situací zdravotně postiţeny, náleţí: -ZZS, -Letecká záchranná sluţba ( dále jen LZS), -Lékařská sluţba první pomoci ( dále jen LSPP), -nemocnice, ambulantní zařízení, odborné sloţky ambulantní péče, lékárny, -vyčleněné síly a prostředky zdravotnické sluţby AČR, -síly a prostředky smluvně zajištěných nevládních organizací. 2.2.3 Organizace ZZS Podle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné sluţbě, v platném znění, zajišťuje ZZS funkčně provázaný systém poskytující přednemocniční neodkladnou péči na místě vzniku náhlého ohroţení ţivota nebo zdraví (mimořádné události, krizové situace) a to od přijetí tísňové výzvy, přes poskytnutí přednemocniční neodkladné péče, transport zraněné osoby, aţ do okamţiku jejího umístění v příslušném zdravotnickém zařízení k odborné péči. Výše vyjmenované činnosti jsou plněny a koordinovány existující sítí pracovišť výkonných prvků výjezdové skupiny a řídícím prvkem zdravotnickým operační střediskem ( dále jen ZOS). Z tohoto tedy vyplývá ţe řídícím prvkem celého záchranného řetězce na tzv. úrovni operační, je ZOS ZZS, nebo-li dispečink záchranné sluţby. ZOS má přiřazeno jednotné číslo tísňového volání (tel. 155), které je vyhrazené pro hlášení stavů bezprostředně ohroţujících lidský ţivot s ohroţením základních ţivotních funkcí, vč. 16

hlášení hromadných neštěstí, kde je pravděpodobnost ohroţení ţivota zasaţených osob mnohonásobně vyšší. ZOS nepřetrţitě a bezprostředně řídí činnost výjezdových skupin, spojuje všechny články přednemocniční neodkladné péče pracující v nepřetrţitém provozu, přijímá tísňové výzvy, které vyhodnocuje a podle stupně závaţnosti stavu postiţeného rozhoduje o nejvhodnějším způsobu poskytnutí přednemocniční neodkladné péče a její časové naléhavosti. Celý systém je organizován tak, aby příslušný výkonný prvek mohl do 15 minut od přijetí tísňové výzvy operačního střediska (dále jen OS), zahájit poskytování zdravotní péče přímo v místě události. Důleţitou činností zdravotnického operačního střediska je propojení a umoţnění návaznosti na ostatní tísňové sluţby IZS, coţ je nezbytným předpokladem pro provedení efektivního zásahu v místě mimořádné události spočívající ve sjednocení činností všech jednotek IZS. Řízení nasazení ZZS k záchranným a likvidačním pracím v místě mimořádné události je povaţováno za taktickou úroveň řízení zásahu. Přednemocniční neodkladná péče je zajišťována kvalifikovanými pracovníky výjezdových skupin ZZS (rychlá lékařská pomoc -RLP, rychlá zdravotnická pomoc -RZP, randez vous -RV, letecká záchranná sluţba LZS). 2.3 ZZS v průběhu řešení mimořádných událostí Mimořádná událost je náhle vzniklá příhoda mající vţdy negativní dopad a moţnost provést okamţitá ochranná opatření je minimální. K minimalizaci negativních dopadů kaţdé mimořádné události je vedle rychlého a efektivního zásahu jednotek IZS a následných likvidačních a asanačních prací nezbytně nutná i existence příslušných plánů se záměry postupů záchranných a likvidačních prací. V těchto dokumentech jsou vypracovány postupy a činnosti v logické návaznosti, tak aby bylo snadné jejich pochopení a provedení. Tyto naplánované aktivity jsou součástí první tzv. přípravné etapy a je potřeba se s nimi pravidelně seznamovat 17

z důvodu plynulého přechodu k realizaci prací na místě hromadného neštěstí tedy etapy druhé realizační. 2.3.1 Etapa přípravná První etapou je období přípravy na záchranné a likvidační práce při hromadném neštěstí. Do této etapy zahrnujeme právě vydávání příslušných zákonů a prováděcích předpisů, vypracování havarijních a traumatologických plánů a jejich aktualizace, vybavení jednotek IZS prostředky pro záchranu a likvidaci hromadných neštěstí a jejich skladování a hospodaření s nimi. Součástí této etapy je i odborná příprava a cvičení pracovníků výjezdových skupin. Odborná příprava zahrnuje přípravu teoretickou. Podle informací jeţ jsem měl moţnost zjistit například ZZS HMP (hlavního města Prahy) vyuţívá spolupráci se Vzdělávacím centrem. Lektorskou činnost provádí členové ÚKM (územní krizový management) a primář. Rozsah hodin pro lékaře a řidiče RLP je 1x2 hodiny za rok a přednášená tematika se věnuje taktice vedení zásahu, nácviku třídění a práci s třídícími kartami. Posádkám RZP je věnován stejný rozsah hodin a náplní je obsah traumatologického plánu, triage, činnost první posádky na místě události. 2.3.2 Etapa prováděcí Druhou etapou je činnost sloţek IZS na místě hromadného neštěstí. Domnívám se ţe tato etapa vzhledem k časové posloupnosti jednotlivých činností zdravotnické záchranné sluţby lze dále rozdělit na tři na sebe časově navazující fáze. Z pohledu zdravotnického záchranáře a jeho komplexní přípravy je nejdůleţitější první fáze, která zahrnuje přijetí tísňové výzvy, vyhlášení krizového stavu a končí předáním posledního pacienta do zdravotnického zařízení. Okolnosti, které omezují tuto činnost jsou limitující pro dodrţení časového ohraničení těchto aktivit: -umístění mimořádné události, -počet zasaţených osob, -dostupnost sloţek IZS a ZZS, 18

-kapacita sil a prostředků, -moţnosti transportu postiţených, -organizační připravenost IZS, -činnost krizových štábů. Jak jsem jiţ uvedl, tato fáze je řešena systémem poskytování přednemocniční neodkladné péče, kterou poskytují výjezdové skupiny RLP, RZP, LZS, LSPP. Tyto výjezdové skupiny, které se dostavují na místo mimořádné události ihned dle pokynu operačního střediska nazýváme jednotky prvního sledu. Na těchto jednotkách spočívá stěţejní činnost prvotním řešení hromadného neštěstí s hromadným postiţením zdraví obyvatel. Tato aktivita spočívá v rychlém ošetření a vytřídění podle kterého se poté provádí první pomoc, neodkladná péče a stanovení priority odsunu. (Třídění postiţených je součástí další kapitoly). Algoritmus prvotní prohlídky postiţených se nazývá AVVS: A (air) revize a mechanické vyčištění ústní dutiny a horních cest dýchacích, V (volume tidal) udrţení funkce dýchání, V (vence) oběhový systém, S (sense) stav smyslových orgánů. Po upřesnění rozsahu mimořádné události a údaji o počtu postiţených můţe operační středisko aktivovat posilové síly a prostředky tzv. jednotky druhého sledu. těmto výjezdovým skupinám jenţ jsou nazývány oddíly rychlé pomoci by nemělo sestavení a přesun do místa události trvání přesunu déle jak dvě hodiny. Druhá fáze činnosti zdravotnické sluţby je fáze likvidační a spočívá v řešení zdravotnických následků hromadného neštěstí. Je spojena s dalším stupněm 19

zdravotnického sledu nemocnicemi. Zde jsou prováděny ţivot zachraňující výkony a akutní ošetření. Třetí fáze obnovovací spočívá v doléčení jednotlivých případů, rehabilitaci postiţených, případně nahrazení ztrát orgánů (protézy). Nelze podcenit ani posttraumatické následky jak postiţených tak záchranářů. 2.4 Teoretická a metodická příprava Příprava zdravotnické záchranné sluţby na likvidaci zdravotních následků mimořádných událostí spočívá ve vypracování traumatologických plánů, v odborné přípravě pracovníků výjezdových skupin a ve znalosti vybavení středisek zdravotnické záchranné sluţby prostředky pro likvidaci následků hromadných neštěstí nebo katastrof. Mírou hodnocení je úroveň znalostí a schopnost vyuţití těchto materiálů příslušníky ZZS v rámci praktických nácviků. 2.4.1 Traumatologický plán Traumatologický plán zdravotnické záchranné sluţby je plán zajištění přednemocniční neodkladné péče v místě vzniku mimořádné události (dále jen MU) s HVPZ. Jedná se o souhrn postupů pro co nejefektivnější záchranu lidských ţivotů při HVPZ. Úroveň znalosti problematiky TP jednotlivých zdravotníků je rozhodující pro pochopení činnosti v průběhu řešení následků hromadného neštěstí. Kaţdé zdravotnické zařízení včetně ZZS má povinnost vypracovat TP, který se uplatní při vzniku MU. Jedná se o reálný systém opatření, která se stávají platná na základě rozhodnutí ředitele nebo jím pověřeného zástupce. TP je rozpracován tak, aby kaţdý pracovník věděl, jaké činnosti musí v době MU provádět. TP schvaluje ředitel ZZS daného kraje. Je návodem k činnosti pro řešení následků hromadného postiţení osob s cílem zajištění zachování ţivota, ţivotních funkcí a zmenšení utrpení co moţná největšího počtu postiţených, a to za situace relativního nedostatku zdrojů. 20

Součástí teoretické přípravy v rámci odborných příprav je seznámení se TP daného regionu. Měl jsem moţnost si prostudovat TP Středočeského kraje. V první řadě je především znalost rizik ohroţení Středočeského regionu předpokladem úspěšného zvládnutí situace v souladu s tímto plánem. Na základě provedené analýzy moţného vzniku mimořádných událostí a krizových situací ve středočeském kraji je moţno počítat s ohroţením obyvatelstva následujícími událostmi: -dopravní nehody a technické nehody, provozní havárie spojené s únikem škodlivin, -při haváriích spojených se vznikem poţáru nebo výbuchu, -při poškození vodních děl a následky průlomové vlny, -při ţivelných pohromách, -při vzniku epidemií, -důsledkem diverzních a teroristických aktivit, -důsledky hromadného shromaţďování obyvatelstva, -při válečném konfliktu. Součástí TP jsou stupně poplachu, které jsou určující pro aktivaci potřebných sil a prostředků v průběhu záchranných a likvidačních prácí v závislosti na rozsahu a druhu MU. V rámci IZS se rozlišují čtyři stupně poplachu. Čtvrtý stupeň je téţ označován jako zvláštní stupeň poplachu a je nejvyšším stupněm. 2.4.2 Definice tísňové výzvy 0. stupeň poplachu HN omezeného rozsahu kaţdá mimořádná událost, při níţ dojde k poškození zdravotního stavu u minimálně deseti postiţených a tento stav nejsou kapacitně schopny v daném čase řešit síly a prostředky ve sluţbě dané oblastní ZS. 0. stupeň poplachu vyhlašuje vedoucí lékař záchranné akce nebo ZOS ZZS, pokud síly a prostředky ZZS nestačí na objem postiţených osob, je nutná součinnost ZZS v rámci kraje nebo mezi kraji a není důvod aktivovat IZS správního celku (např. hromadná dopravní nehoda, zřícení jednoho výškového domu apod.) 21

2.4.3 Definice hlášení o MU I.-III. stupeň poplachu IZS, zvláštní poplachový stupeň IV.- HN rozsáhlého a masivního rozsahu. Tento stupeň poplachu předurčuje závislosti na druhu a rozsahu mimořádné události potřebu sil a prostředků pro záchranné práce, pro záchranné a likvidační práce, a míru koordinace sloţek IZS při společném zásahu. IV. stupeň se označuje jako zvláštní a je stupněm nejvyšším. Potřebný stupeň poplachu vyhlašuje pro jedno místo zásahu velitel zásahu (příslušník HZS) nebo operační a informační středisko IZS při prvotním povolávání sloţek na místo zásahu či pro určité území postiţené mimořádnou událostí, pokud je na něm více jak jedno místo zásahu. I. stupeň poplachu IZS je vyhlašován v případě, ţe: a)mu ohroţuje jednotlivé osoby, jednotlivý objekt nebo část, jednotlivé dopravní prostředky osobní nebo nákladní dopravy nebo plochy území do 500 m 2 nebo b)záchranné a likvidační práce provádí základní sloţky, které není nutno při společném zásahu nepřetrţitě koordinovat, II.stupeň poplachu IZS je vyhlašován v případě, ţe: a)mimořádná událost ohroţuje více jak 100 a nejvýše 1000 osob, více jak jeden objekt se sloţitými podmínkami pro zásah, jednotlivé prostředky hromadné dopravy osob nebo plochy do 10 000m 2., b)záchranné a likvidační práce provádí základní a ostatní sloţky kraje nebo okresu, kde MU probíhá nebo c)je nutné nepřetrţitě koordinovat sloţky velitelem zásahu při společné akci III.stupeň poplachu IZS je vyhlašován v případě, ţe: a)mu ohroţuje více jak 100 nejvýše 1000 osob, část obce nebo areálu podniku, soupravy ţelezniční přepravy, několik chovů hospodářských zvířat, plochy území do 1 km 2, povodí řek, produktovou, jde o hromadnou havárii v silniční dopravě nebo havárii v letecké dopravě, nebo b)záchranné likvidační práce provádí základní a ostatní sloţky IZS nebo se vyuţívají síly a prostředky z jiných krajů nebo jiných okresů neţ z těch, které byly postiţeny mimořádnou událostí nebo 22

c)je nutné sloţky při společném zásahu v místě zásahu koordinovat velitelem zásahu za pomoci štábu velitele zásahu a místo zásahu rozdělit na sektory a úseky. Zvláštní stupeň je vyhlašován v případě, ţe mimořádná událost ohroţuje více jak 1000 osob, celé obce nebo plochy území nad 1 km 2. 2.4.4 Dílčí závěr Z hlediska teoretické přípravy je důleţitá důkladná znalost obsahu tohoto plánu, aby všichni členové zainteresovaných posádek byli schopni reagovat a orientovat se v této dokumentaci a samozřejmě dokázat ji vyuţít ke prospěchu věci, znali souvislosti. K získání informací je určena přednášková činnost v rámci odborné přípravy, na těchto zaměstnáních jsou zdravotničtí záchranáři seznamováni s ustanoveními výše uvedeného plánu. Součástí plánu jsou i metodické postupy pro pohyb a organizaci činnosti v místě události opět je potřebné s těmito materiálu seznámit, ale praktické pouţití je nenahraditelné, realizace je nutná v rámci praktických nácviků. Několika otázkami jsem oslovil příslušníky ZZS v Neratovicích o způsobu čerpaní informací z Traumatologického plánu a zjistil jsem, ţe seznamování s tímto dokumentem probíhá v rámci přednáškové činnosti primáře ZZS v rozsahu aţ čtyř hodin za rok, velký důraz je poloţen na přípravu samostudiem uvedeného dokumentu. 2.5 Odborná příprava výjezdových skupin Na všech pracovišti zdravotnické záchranné sluţby je průběţně prováděna odborná příprava pracovníků výjezdových skupin. Měl jsem moţnost si ověřit úroveň přípravy na pracovišti ZZS v Neratovicích. Tato odborná příprava na hromadná neštěstí spočívá zejména v: - opakování všech algoritmů ţivot zachraňujících úkonů, - seznamování s novými pomůckami a přístroji, které jsou pouţívány, 23

- informovanosti o uloţení a způsobu pouţití zásob a materiálu pro hromadná neštěstí a jeho vývozu, - pravidelné kontrole léků a zdravotnických pomůcek, - v zajištění systému spojení mezi výjezdovými skupinami a OS, - seznámení s TP, - seznámení se s vypracovanou metodikou činnosti v místě události - pochopení zpracovávání zdravotnické dokumentace(visačka, seznam poraněnýchošetřených), - pochopení třídění metodou Snadné Třídění a Rychlá Terapie ( dále jen START), - technicko-taktická data pracovišť v místě události. Konkrétně v souvislosti s odbornou teoretickou přípravou jsem se zaměřil na přípravu a školení záchranářů v Neratovicích. V první řadě jsou jak jiţ jsem uvedl seznamováni s obsahem TP, který je pravidelně upřesňován. Další dokumentací zahrnující oblast přípravy pro řešení následků HN jsou zpracované metodiky a pomůcky uloţené v sanitním vozidle. Součástí uvedené sloţky je tato dokumentace: -registrační karta zraněného -tabulka třídění START -metodika činnosti na místě události -barevné terče k označení -volací znaky a spojení na operační středisko -pomůcky (vesta k označení velitele zásahu, vesta k označení vedoucího -řidiče) 24

-svodka poraněných -svodka nezraněných -informační lístky pro nezraněné 2.5.1 Metodika činnosti na místě události Postup po aktivaci posádky pro zásah při hromadném postiţení zdraví dle zpracované metodiky obsahuje sled aktivit, které jsou nezbytné pro dosaţení úspěšného působení v místě události. Zainteresovaní záchranáři by měli být schopni kdykoliv zahájit řešení mimořádné události. To vyţaduje systém školení a výcviků. Toto školení by mělo být pravidelné k navedení systému a udrţení získaných návyků. Protoţe jsem neměl moţnost porovnání činnosti v této oblasti nemohu posoudit zda níţe uvedená metodika středočeského kraje je souhlasná s metodikou jiných krajů. Domnívám se po prostudování několika zdrojů, ţe je záměrem ZZS tohoto cíle dosáhnout. Pro konkrétní postup v místě události jsem informace o této činnosti čerpal především z výše uvedené metodiky a ze zdrojů zdravotnické literatury. Dále z publikovaných článků v odborných časopisech od asi nejvíce erudovaného odborníka v této oblasti pana MUDr. Pavla Urbánka z Územního střediska zdravotní záchranné sluţby ( dále jen ÚSZZS) Brno. Metodika je rozdělena do kapitol a vztahuje se na: 1. vedoucího lékaře zásahu 2. velitele zdravotnické dopravy 3. ostatní záchranáře 4. shromaţdiště raněných 5. spojení 6. ukončení akce. 25

Posádka se po dojezdu nahlásí na operační středisko o dosaţení místa události. Z hlediska organizace zdravotnického zásahu v místě hromadného neštěstí má klíčovou roli vedoucí lékař zásahu, kterým se stává lékař jenţ se dostaví na místo události první a je jím do doby, neţ se dostaví lékař nadřízený nebo zkušenější. Řidič vozidla se stává vedoucím řidičem dopravy a je potřebné, aby se oba dva označili příslušnou reflexní vestou jenţ je součástí vybavení pro případ hromadných neštěstí. Vedoucí zdravotnického zásahu je v rámci IZS přímo podřízen veliteli zásahu (vţdy člen HZS), se kterým je potřebné se ihned zkontaktovat a vytěţit základní informace na základě kterých posoudí: -charakter události, moţné chemické nebo jiné ohroţení -bezpečnou zónu pro zdravotnický zásah -shromaţdiště sanitních vozidel -shromaţdiště postiţených (které můţe případně rozčlenit na sektory pro třídění, odsun, zemřelé ) Získání těchto informací je velmi důleţité z důvodu dalšího postupu v rámci jeho rozhodovacího procesu, neboť řídí akci a je na něm a jeho rozhodnutí jakým způsobem dále pokračovat. Dále v koordinaci s velitelem zásahu zhodnotí situaci a předá informaci na operační středisko - přesné místo HN, popis a charakter události, odhad počtu zraněných a charakter postiţení, odhad potřebných sil a prostředků ZZS, bezpečnostní rizika. Poté vedoucí lékař zahájí prvotní třídění podle sytému START vyšetří, určí kategorii a záchranář připevní visačku příslušné barvy. Vedoucí řidič dopravy mezitím ve spolupráci s PČR zajistí příjezdové s odjezdové komunikace k sektoru vedoucího řidiče dopravy. Dokumentuje pohyb vozidel a na 26

základě poţadavků vedoucího lékaře zásahu a vedoucího sektoru odsunu posílá vozidla s personálem a materiálem do určených sektorů. Další přijíţdějící posádky po aktivaci TP vyjíţdějí ze stanovišť vţdy s naloţenými moduly pro HN a po dojezdu se hlásí u vedoucího řidiče dopravy a vedoucího lékaře zásahu a postupují dle jejich pokynů. Vedoucí lékař zásahu po dojezdu dalších posádek můţe předat řízení zásahu zkušenějšímu lékaři nebo zůstane vedoucím lékařem a předá kompetence třídění. Směrování postiţených probíhá při odsunu kdy posádka projde sektorem vedoucího řidiče dopravy a pak informuje operační středisko a nahlásí: číslo pacienta, kategorii START, druh postiţení a návrh na cílové oddělení. Konec zdravotnického zásahu je realizován po dohodě vedoucího lékaře s velitelem zásahu. 2.5.2 Taktika činnosti a opatření na místě K tomu, aby byl zásah v místě události plynulý s úspěšným průběhem, je potřeba zajistit a zorganizovat zřízení pracovišť pro zabezpečení prací zdravotnického týmu. Tyto musí splňovat základní normy především s ohledem na počet postiţených počet zasahujících ale i např. vzít v potaz vlastnosti terénu, lokalizace umístění, klimatické podmínky, roční doba, počasí atd. Vedoucí lékař zásahu v koordinaci s velitelem zásahu rozhodnou podle situace o nejlepší odsunové trase (příjezd, odjezd). Vhodně pak umístí obvaziště místo, kde budou roztřídění pacienti ošetřeni a připraveni pro odsun odsunové stanoviště Odsunová trasa musí zohledňovat co nejjednodušší příjezd a naprosto plynulý odjezd. Celá trasa, příjezd i odjezd vozidel, by měla být zajištěna PČR. Obvaziště je výrazně označené, ohrazené místo s jedním vstupem a jedním výstupem, kam jsou přinášeni všichni roztřídění pacienti. Zde je jim poskytnuta péče dle 27

pokynů na visačce. Obvaziště by nemělo být daleko od místa neštěstí (rychlá dostupnost ošetření), současně však v bezpečné vzdálenosti od nebezpečné zóny. Na obvazišti se shromaţďuje zdravotnické vybavení. Materiál jako obvazy, dlahy, léky, tracheální rourky, i.v. kanyly, infuze, kyslík, nástroje, přístroje a pomůcky, vše co mohou na místě ponechat vozidla zajišťující transport a také zásoby určené pro HN. Také ukládání pacientů na obvazišti má svůj řád a výrazné označení. Mělo by zohledňovat potřebu dohledu u jedněch a co nejrychlejší odsun druhých. Stranou se soustředí lehce ranění, odděleně se ukládají zemřelí. Odsunové stanoviště (výstup) místo, kde pověřená osoba organizuje odsun pacientů dle neodkladnosti uvedené na visačce. Pacienty jsou směřováni s ohledem na definitivní řešení vhodným prostředkem co do vybavení a sloţení posádky. Více třídících týmů je potřeba při neštěstích velkého rozsahu na otevřeném prostranství, kde jsou postiţení roztroušeni na ploše. Týmy se pohybují organizovaně po celém prostranství, který je rozdělen na sektory a k nim určeni velitelé sektorů. Roztřídění pacienti jsou postupně přinášeni na obvaziště k ošetření. 2.5.3 Třídění Je důleţité zraněné roztřídit do skupin podle stupně naléhavosti ošetření jejich zranění od nejnaléhavějšího. Účelem je rozdělit dostupnou pomoc všem a cílem je přeţití co největšího počtu zraněných. Třídění je proces opakovaného určování priority léčení a následně i odsunu, mělo by probíhat na všech etapách léčebně odsunového sytému, protoţe stav zraněných se mění v čase. Je třeba, aby záchranáři opakovaně kontrolovali celkový stav raněných a správnost jejich zařazení do jednotlivých skupin. Třídění se dělí na primární, sekundární a terciární. K orientačnímu zhodnocení stavu zraněných a k jejich rozdělení do skupin podle závaţnosti zranění se poţívá metoda třídění START. Pouţití vyţaduje dovednost ve 28

vyšetření dýchání (zjištění přítomnosti dýchání, změření dechové frekvence) a krevního oběhu (změření tepové frekvence a času kapilárního návratu). Třídění na místě neštěstí by se měl věnovat pokud to okolnosti dovolí nejzkušenější z přítomných lékařů, který organizuje záchrannou akci, tedy vedoucí lékař na místě vzniku MU zodpovědnost je značná. Nejprve se zhodnotí stav zraněných a označí se s vyuţitím visaček pro hromadná neštěstí lékařem. Ty umoţňují záznam výsledku třídění včetně poznačení nutných léčebných zásahů. Postupně se kontrolují postiţení a výsledek poznačí na visačku. Visačka se zavěsí pacientovi kolem krku a druhý záchranář u těchto prohlédnutých pacientů provádí pouze ţivot zachraňující úkony: - zajištění průchodnosti dýchacích cest pomocí intubace (bezvědomí, poranění obličeje, krvácení.), - zastavení krvácení, - ventilace pakliţe je dostupná, - ošetření pneumotoraxu, - proti šoková opatření - 5T. Aţ poté jsou ošetřováni podle stanovené priority. Všichni tak dostanou stejnou šanci na přeţití. Cílem primárního třídění na místě události je rychle rozdělit raněné podle jasně definovaných a snadno zjistitelných příznaků výkonnosti základních ţivotních funkcí dýchání, krevní oběh a vědomí. Provádí se podle systému START u dospělých a u dětí Jump START. Sekundární třídění se pouţívá pro opakovaná vyšetření ve všech skupinách, především je potřebné ve skupině lehce raněných a ve skupině odloţená pomoc. Cílem sekundárního třídění je zjistit úroveň stavu vědomí, funkční stav dýchání a krevního 29

oběhu. Zaměřuje se na rozsah poranění a moţnost zhoršení celkového stavu a tedy naléhavosti přemístit raněného do vyšší skupiny. Konkrétně zahrnuje: - krytí ran, - fixaci zlomenin, - opakovanou kontrolu ţivotních funkcí, - opětovné hodnocení pro pořadí odsunu, - příslušnou medikaci. Terciární třídění se provádí v nemocničním zařízení. 2.5.4 Postup třídění metodou START Třídící lékař na začátku třídění vyzve všechny zraněné schopné chůze k přesunu na určené místo. Tím oddělí skupinu zraněných P3 ti v danou chvíli potřebují pomoc nejméně a jejich ošetřování by znamenalo ztrátu času vzhledem k přítomnosti váţněji zraněných. Zdravotní stav těchto zraněných se však můţe v krátké době významně zhoršit. Proto je potřeba pověřit někoho dozorem nad touto skupinou. Na shromaţdišti vyčkávají na sekundární třídění. Kaţdý raněný je v rámci zajištění zdravotnické dokumentace na místě MU vybaven identifikační a třídicí kartou. Kartu zraněný dostane během primárního třídění raněných na místě události. Tato karta je raněnému většinou věšena na krk, aby byla dobře viditelná a obsahuje základní identifikační údaje o raněném a o jeho zdravotním stavu. Pokud je moţnost je potřebné co nejčastěji třídění opakovat, protoţe zdravotní stav zraněných se vyvíjí a stupeň priority jejich ošetření se můţe rychle změnit. Lékař hodnotí raněné v pořadí, jak je nalézá. Zjišťuje, zda je přítomné spontánní dýchání či nikoliv. Pokud raněný nedýchá otevře a uvolní mu dýchací cesty záklonem hlavy a zvednutím brady. Jestliţe ani poté raněný nedýchá, označí ho černou visačkou a odešle na shromaţdiště zemřelých. V případě, ţe raněný spontánně dýchá nebo začne 30

dýchat po otevření a uvolnění dýchacích cest, zjišťuje počet dechů. Jestliţe raněný dýchá frekvencí vyšší neţ třicet dechů za minutu, označí ho třídicí pracovník červenou visačkou a odešle k poskytnutí neodkladné pomoci. Je-li dechová frekvence niţší neţ třicet dechů za minutu, zaměří se na kapilární návrat. Třídicí pracovník stlačí nehtové lůţko na pět sekund a pustí ho. Pokud dojde k návratu prokrvení za dobu delší neţ dvě sekundy, označí raněného červenou visačkou a odešle ho k poskytnutí neodkladné pomoci. Při kapilárním návratu do dvou sekund zjišťuje třídicí pracovník stav vědomí. Raněný reagující na oslovení je označen ţlutou visačkou a poslán na shromaţdiště odloţené pomoci. Pokud raněný na oslovení nereaguje, označí ho červenou visačkou a odešle k poskytnutí neodkladné pomoci. Tabulka k jednotlivým prioritám Ozn. Stupeň péče Moţné příčiny Označení Pozn. P1 -Neodkladná -Přednostní terapie -zajištění ţivotních funkcí -zajištění průchodnosti dýchacích cest -ventilace -zastavení krvácení -drenáţ hrudníku Bez adekvátní resuscitace dojde k úmrtí do několika minut 31

P2 P3 -naléhavá -přednostní transport -odloţitelná -lehce zranění -kraniocerebrální poranění -úraz břicha, hrudníku -poranění velkých cév -poranění páteře s neurologickým deficitem -otevřené zlomeniny -popáleniny -popáleniny do 15% -nekomplikované zlomeniny -lehké úrazy hlavy Je nutný chirurgický zákrok do 2-4 hodin po úrazu Ošetření můţe být odloţeno o více jak 4 hodiny P4 -mrtví - 2.5.5 Visačka-registrační karta Pro přehlednost třídění a označení postiţených je určená visačka nebo-li registrační karta. S touto pomůckou postiţený putuje po celou dobu pohybu v záchranném řetězci. Je to doklad, který stanovuje prioritu ošetřování, prioritu odsunu a jeho cílený odsun do určeného zdravotnického zařízení. opět jsem měl moţnost prostudovat systém fungování u ZZS Neratovice. Při podrobnějším sběru údajů o této problematice a na základě pohovoru s ředitelem školícího a výcvikového centra jsem zjistil jakousi nejednotnost v této oblasti. Takţe se domnívám, ţe jinak vyplňuje visačku lékař středočeské ZS a jinak lékař například z Brna, protoţe má kaţdý jinou. Registrační karta zraněného je vytištěna na tvrdém papírovém podkladě se třemi samopropisovacími, oddělitelnými listy. Základní evidenční část je tedy zapsána celkem na čtyřech výtiscích. Ve zvýrazněném červeném rámečku je základní identifikační údaj přidělené pořadové číslo pacienta, hlavička dále obsahuje další identifikační údaje (jméno, bydliště, pohlaví), datum, čas a místo nálezu zraněného, údaje o transportu pacienta. Pořadové identifikační číslo přidělí zraněnému ten záchranář, který provádí třídění, spolu s určením priority ošetření. Tímto pracovníkem se stává nejzkušenější lékař, záchranář, který se dostane na místo HN jako první, nejčastěji v posádce RLP či RZP. Tak, jak zraněný postupuje dalšími fázemi záchranného procesu, jsou údaje doplňovány, 32

popř. se mění priorita ošetření aţ k odsunovému stanovišti. Vedoucí pracovní odsunového pracoviště po vyznačení způsobu a pořadí odsunu zraněného oddělí první ţlutou část dokumentace a pacienta předá do příslušného odsunového prostředku. Druhá část oddělitelné dokumentace slouţí k evidenčním označení dopravce, třetí příslušnému příjmovému oddělení nemocnice. Základní a kompletní část dokumentace pak přechází na místo definitivního ošetření spolu s pacientem. Tento díl dokumentace je vytištěn na tvrdém papírovém podkladě, jeho přední strana obsahuje mimo výše uvedené identifikační a odsunové údaje důleţitou část kategorie třídění. Podle vzoru je pouţito osvědčené čtyřbarevné označení + mezinárodní latinské označení priorit. Priorita I. červená kritický stav. Postiţení mohou přeţít jen tehdy, dostanou.li v nejkratším moţném čase neodkladnou první pomoc (provedení ţivot zachraňujících výkonů. Priorita II. ţlutá naléhavá pomoc. Přeţití je reálné v případě poskytnutí odborné pomoci do jedné hodiny od vzniku poranění. Priorita III. zelená - lehká poranění, odloţitelná pomoc, zdravotní stav nevyţaduje resuscitační nebo intenzivní péči. Priorita IV. černá označení pro mrtvé Protoţe zdravotní stav zraněného se během poskytování zdravotnické péče vyvíjí, je moţné v tabulce označení priorit měnit údaje. K viditelnému barevnému označení změny priority ošetření či odsunu slouţí samostatná dolní část zdravotnické dokumentace. Sloţení čtyřbarevná obálka se jednoduchým způsobem přeloţí tak, aby oboustranně vyjadřovala zvolenou barvu a vloţí se zpět do dolní části obalu dokumentace. Výhodou oproti trhacím systémům je především moţnost k návratu označení vyšší priority ošetření, v případě zhoršení zdravotního stavu pacienta. Velikost barevné plochy 15x6 m je dostatečně výrazná a přijíţdějící posily mohou účinně zasahovat u těch nejváţnějších stavů. 33

Zadní strana registrační karty slouţí k přesnějšímu označení a určení poranění či onemocnění, dále obsahuje tabulku hodnocení vědomí, dýchání a krevního oběhu, záznamy o medikaci, část pro poznámky lékaře či ošetřujícího personálu. Pořadové číslo visačky je určeno sledujícím způsobem: písmena volacího znaku posádky bez počátečního písmene Z osobní číslo třídícího záchranáře pořadové číslo vytříděného pacienta. Součástí sběru informací k této práci byl i osobní rozhovor s ředitelem školícího a výcvikové centra. Podrobněji jsme se věnovali především problematice nácviků v rámci IZS a samozřejmě došla řada i na zpracování výše uvedené dokumentace. Z mého pohledu mě zaujala nejednotnost v této oblasti. Jak jsem jiţ uvedl, priority jsou celkem čtyři, a na základě těchto priorit jsou pacienti ošetřeni a transportováni do nemocnic. Třídící karty uvedených barev má k dispozici kaţdá ZZS, ale je mylné se domnívat, ţe existuje jednotný systém, podle informací pana ředitele jsou v současné době pouţívány čtyři druhy karet. První druh karty pro HN je vydáván ZZS Brno a je podporován Společností urgentní medicíny a medicíny katastrof. Jedná se o plastovou kartu potištěnou signální oranţovou barvou s plastovou kapsou pro uloţení drobných osobních věcí či dokumentace. Karta je vyrobena z materiálu, na který je moţno psát relativně čímkoli. V dolní části jsou dva útrţky pro identifikaci pacienta při jeho transportu. Druhý typ karet je opět plastová kapsa, v níţ je uloţen karton pro vyplnění jehoţ horní polovina, určená pro základní informace o pacientovi je propisovací a opatřena několika listy k odtrţení. Pod tímto pouzdrem je kapsa menší, ve které je barevný arch, jehoţ různým přeloţením je dána aktuální barva priority. Třetí typ karty je karta HN pouţívaná ZZS hl. m. Prahy, která je papírová a ve srovnání s ostatními nejmenší. Po straně karty je připravený barevný prouţek k odtrţení a 34

zasunutí do připraveného okénka. Zadní části karty jsou připraveny malé samolepky s kódem identickým na kartě. Čtvrtý druh karty je také papírový. Horní rohy má opatřené čísly identickými s číslem karty připravené k odtrhnutí. Ve spodní části jsou barevné prouţky - rovněţ opatřené číslem karty - podle barev priorit připravené k odtrţení. Součástí přílohy číslo 4 jsou fotografie jednotlivých druhů visaček. 2.6 Logistické zabezpečení Tuto oblast bych rozdělil na dvě části, první je materiálně technické zabezpečení samotného zásahu, tedy zdravotní materiál určený pro ošetření postiţených a druhá oblast se týká logistického zabezpečení zasahujících záchranářů. Logistická připravenost na výskyt hromadného neštěstí jednotlivých sloţek IZS by měla vycházet z analýzy rizik příslušného regionu, být součástí přípravy výjezdových skupin ať uţ teoretické či praktické v rámci cvičení. Zdravotníci by měli být schopni kdykoli přejít do pohotovosti pro řešení hromadného neštěstí a školení vyţaduje teoretické i praktické znalosti k vyuţití technik, materiálu a zásob. K hlavním faktorům ovlivňujícím rozsah logistického zabezpečení patří druh a velikost hromadného neštěstí, počet postiţených, doba potřebná k záchranným pracím, počet nasazených pracovníků zdravotnických sloţek. Cílem materiálně technického zabezpečení zásahu v místě hromadného neštěstí je vytvořit příznivé podmínky pro efektivní průběh zásahu. Materiálně technické zabezpečení tedy zahrnuje dostatečné mnoţství zásob léků, zdravotnického materiálu, pomůcek a přístrojů a jak jsem uvedl i dostatečné zázemí pro záchranáře a v neposlední řadě vhodné komunikační prostředky. Materiál pro poskytování přednemocniční neodkladné péče, stejně tak materiálnětechnické vybavení pro výjezdové skupiny záchranářů pro pouţití v případě vzniku hromadného neštěstí nebo jiné mimořádné situace, je předem připraven ve formě pohotovostních zásob. 35

Vymezení obsahu a sloţení pohotovostních zásob a určení způsobu a místa skladování v regionu vychází ze znalostí a potřeb daného kraje nebo regionu a musí být upřesněno podle místní situace. 2.6.1 Pohotovostní zásoby Ve středisku zdravotnické záchranné sluţby jsou připraveny pohotovostní zásoby léků, infuzí, zdravotnické techniky a pomůcek a dalšího nezbytného materiálu pro poskytování neodkladné péče při hromadném výskytu raněných nebo zasaţených, stejně tak jako základní materiálové vybavení pro výjezdové skupiny záchranářů. Mělo by být dodrţeno základní pravidlo k zajištění neodkladné péče pro 50 postiţených, včetně dostatečného zabezpečení sil a prostředků i moţnosti poskytnutí resuscitační nebo intenzivní péče ve zdravotnických zařízeních. Pohotovostní zásoby jsou skladovány tak, aby je bylo moţno přesunout co nejdříve na místo mimořádné události. Z tohoto důvodu jsou na pracovištích zdravotnické záchranné sluţby připraveny tzv. startovací dávky, které jsou tvořeny materiálem pro ošetření 5-ti pacientů jednou výjezdovou skupinou. Další materiál je připraven ve skladech pro mimořádnou událost, kde jsou zásoby pro nejméně 50 osob. V současné době je zaveden tzv. modulový princip. Rozlišují se moduly pro hromadná neštěstí, modul podpory traumatologického plánu a modul krizové podpory. Tyto moduly jsou sestavovány dle současného poznání spektra moţných typů postiţení a jsou stavebnicově uspořádány prostřednictvím základních souprav. Měl jsem moţnost se seznámit se způsobem uloţení zdravotnických zásob u ZZS v Neratovicích, tento materiál je naloţen na voze PV3S a je připraven k okamţitému vývozu. 2.6.2 Modul hromadného neštěstí Je tvořen dostupným lékařským materiálem a zdravotnickými prostředky k okamţitému ošetření do 50 postiţených osob a provedení ţivot zachraňujících úkonů (v 36