ŘÍDÍCÍ SKUPINA KOMUNITNÍHO PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NA MOHELNICKU KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NA MOHELNICKU 2007-2009 Projekt Podpora komunitního plánování sociálních služeb v Olomouckém kraji Tato akce je spolufinancována Evropským sociálním fondem, Ministerstvem pro místní rozvoj a Olomouckým krajem. 2
Obsah: 1. Úvod 4 2. Mohelnicko: místo kde žijeme 5 2.1. Pohled do historie 5 2.2. Současnost 6 2.2.1. Demografická struktura 6 2.2.2. Zaměstnanost 8 3. Proces komunitního plánování na Mohelnicku 11 3.1. Komunitní plánování obecně 11 3.2. Průběh komunitního plánování sociálních služeb na Mohelnicku 13 3.3. Organizační struktura subjektů působících v KPSS na Mohelnicku 15 4. Současná situace v sociálních službách na Mohelnicku 17 4.1. Vize nového systému sociálních služeb na Mohelnicku 22 5. Konkrétní opatření pro jednotlivé cílové skupiny 24 5.1. Opatření pro cílovou skupinu seniorů 24 5.1.1. Popis cílové skupiny uživatelů sociálních služeb 24 5.1.2. Pracovní skupina Senioři 25 5.1.3. Opatření ke stávajícím sociálním službám 27 5.1.3.1. Opatření: Pokračování poskytování charitní pečovatelské služby na Mohelnicku 27 5.1.3.2. Opatření: Udržení chodu denního stacionáře Domovinka, Charita Zábřeh 29 5.1.3.3. Opatření: Zkvalitnit poskytované sociální služby chráněného bydlení vymezené v 35 a 51 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách v Penzionu pro důchodce v Lošticích, p.o. 31 5.1.3.4. Opatření: Udržení chodu Domova pro seniory v Mohelnici 33 5.1.3.5. Opatření: Udržení pečovatelské služby 35 5.1.3.6. Opatření: Zajištění poskytování pečovatelské služby seniorům a osobám se zdravotním postižením na Mohelnicku 37 5.1.3.7. Opatření: Zajištění poskytování pečovatelské služby seniorům a osobám se zdravotním postižením v Moravičanech 38 5.1.4. Opatření k novým sociálním službám 39 5.1.4.1. Opatření: Zřízení centra denních služeb DOMOVINKA 39 5.2. Opatření pro cílovou skupinu občanů se zdravotním postižením, mentálně postižených občanů a dlouhodobě duševně nemocných občanů 41 5.2.1. Popis cílové skupiny uživatelů sociálních služeb 41 5.2.2. Pracovní skupina Občané se zdravotním postižením, mentálně postižení občanů a dlouhodobě duševně nemocní občané 42 5.2.3. Opatření ke stávajícím sociálním službám 45 5.2.3.1. Opatření: Udržení provozování Střediska osobní asistence 45 5.2.3.2. Opatření: Udržení chodu Denního stacionáře Okýnko 47 5.2.3.3. Opatření: Udržení chodu občanského sdružení Sklíčko 50 3
5.2.3.4. Opatření: Poskytování základního a odborného sociálního poradenství osobám se zdravotním postižením, sociální poradenství 52 5.2.3.5. Opatření: Sociálně právní poradenství, telefonická krizová pomoc, průvodcovské a předčitatelské služby, služba osobní asistence, motivační aktivity 54 5.2.3.6. Opatření: Nadále zajišťovat pracovní uplatnění lidem se zdravotním postižením; nabízet klientům vhodné výrobní programy a vhodné pracovní prostředí 55 5.2.4. Opatření k novým sociálním službám 57 5.2.4.1. Opatření: Příprava vzniku centra pro občany s dlouhodobým duševním onemocněním aktivizační centrum 57 5.2.4.2. Opatření: Zajištění služby podporovaného zaměstnávání poskytované pobočkou Agentury podporovaného zaměstnávání Pomněnka Šumperk v Mohelnici 59 5.2.4.3. Opatření: Realizace a udržení odlehčovací služby. 61 5.2.5. Podpůrná opatření 63 5.2.5.1. Opatření: Odstranění bariér na komunikacích, celková úprava komunikací 63 5.2.5.2. Opatření: Úprava vstupu do budovy Domu kultury v Mohelnici, instalace plošiny pro vozíčkáře a vybudování bezbariérového WC 64 5.2.5.3. Opatření: Zajistit bezbariérový přístup krytého plaveckého bazénu v Mohelnici včetně zázemí a přímo sousedícího sportovního areálu 65 5.3. Opatření pro cílovou skupinu dětí a mládeže, osob ohrožených návykovým chováním a drogami, občanů v přechodné sociální krizi a občanů společensky nepřizpůsobených 66 5.3.1. Popis cílové skupiny uživatelů sociálních služeb 66 5.3.2. Pracovní skupina Děti a mládež, osoby ohrožené návykovým chováním a drogami, občané v přechodné sociální krizi a občané společensky nepřizpůsobení 66 5.3.3. Opatření ke stávajícím sociálním službám 69 5.3.3.1. Opatření: Zachování terénní práce s uživateli drog v oblasti Mohelnicka 69 5.3.4. Opatření k novým sociálním službám 70 5.3.4.1. Opatření: Zřízení a zajištění kontaktního místa terénních sociálních služeb pro uživatele návykových látek a osoby jejich užíváním ohrožené 70 5.3.4.2. Opatření: Zahájení provozu Občanské poradny v Mohelnici 72 5.3.4.3. Opatření: Zřízení/vybudování centra volnočasových aktivit pro děti a mládež 74 5.3.4.4. Opatření: Rozšíření činnosti Poradny pro ženy a dívky Zábřeh pro Mohelnici a okolí 76 6. Seznam všech opatření podle cílových skupin 78 7. Seznam tabulek a grafů 80 8. Použité zdroje informací 81 4
1. Úvod. Vážení občané města Mohelnice a přilehlých obcí, dostává se Vám do rukou Komunitní plán sociálních služeb na území Mohelnicka. Hlavní přínos tohoto dokumentu vidím jednak ve zprůhlednění systému poskytování sociálních služeb a v efektivnějším vynakládání veřejných finančních prostředků. Dalším a to nesporně dominantním přínosem je posílení pocitu sounáležitosti a v partnerském přístupu všech účastníků. Tedy zadavatelů, poskytovatelů sociálních služeb a především pak uživatelů nabízených sociálních služeb. Potřeby a priority rozvoje sociálních služeb tak jsou vytvářeny přímo lidmi, kteří žijí v našem regionu, poskytují své sociální služby na straně jedné a na straně druhé tyto nabízené služby užívají nebo se jich daná problematika nějakým způsobem přímo či nepřímo dotýká. Proces komunitního plánování sociálních služeb by měl být stále živý a hlavně by měl být věcí veřejnou, díky které by se nám společně mělo podařit zlepšit život v našem městě, v přilehlých obcí i v regionu. Chtěl bych využít této příležitosti a poděkovat řídící skupině projektu komunitního plánování sociálních služeb a to především vedoucím jednotlivých pracovních skupin. Jde především o pana Pavla Voslaře (pracovní skupina Senioři ), Tomáše Falouta (podskupina pro bariéry), paní Bc. Petru Heidenreichovou (pracovní skupina zabývající se problematikou dětí a mládeže), pana PhDr. Tomáše Koppa (pracovní skupina zabývající se problematikou osob se zdravotním postižením) a mnoha dalších, kteří práci v této oblasti vykonávají odpovědně, poctivě a s upřímným záměrem pomoci dobré věci. Pavel Nenkovský místostarosta města Mohelnice 5
2. Mohelnicko: místo kde žijeme. 2.1. Pohled do historie Mohelnicko se nachází na Moravě, na severním okraji rovinaté Hané a jeho území je osídlené již od velkomoravské doby, což potvrzují nálezy sídlištních útvarů z 9. století přímo v centru města. Poprvé je Mohelnice písemně zmiňována už roku 1131, avšak ještě jako vesnice. Samotné město určitě vzniká před rokem 1273, kdy je poprvé písemně uváděna jako město. Mohelnice byla založena jako hospodářské a správní středisko území kolonizovaného olomouckými biskupy. Jak bylo u poddanských měst obvyklé, přijala Mohelnice za svůj znak erb vrchnosti - šest jehlanů olomouckého biskupství. V roce 1275 je písemně doložena farní škola (bez povinné školní docházky) a do současnosti je to první známá škola na území severní Moravy. Morová epidemie, která se převalila Evropou na počátku 14. století se nevyhnula ani Mohelnicku, lidé zde na něj umírali dvakrát za sebou v letech 1307 a 1312. Za husitských válek byla Mohelnice dobita husitskými vojsky (1424) a ti kteří se odmítli vzdát své katolické víry byli pobiti přímo v místním kostele. Během třicetileté války bylo město Mohelnice několikrát vypleněno švédskými vojsky, poslední pokus v roce 1645 jim nevyšel a město se za cenu velkých ztrát ubránilo. V roce 1685 se právě v Mohelnici uzavřela smutná kapitola čarodějnických procesů na severní Moravě, kdy byl na místním popravišti po dlouhém věznění a mučení upálen šumperský děkan Kryštof Alois Lautner 18. století probíhalo ve znamení rozvoje města. Jestliže v roce 1526 čítala Mohelnice 99 domů a v roce 1772 měla 1867 obyvatel, tak v roce 1792 zde stálo 482 domů s 3887 obyvateli. V roce 1713 je zde zahájena výroba sukna a v krátké době se tímto novým odvětvím živila velká část mohelnického obyvatelstva. Od roku 1753 se v Mohelnici přestalo popravovat, v roce 1770 zde byly očíslovány domy a za velké neúrody v letech 1772 1774 se na Mohelnicku začínají pěstovat brambory. V roce 1850 je z města odeslán první telegram a ve stejném roce se Mohelnice stává sídlem okresního soudu a berního úřadu. Kolem roku 1860 se na Mohelnicku začíná pěstovat řepa cukrovka a v roce 1910 se v Mohelnici poprvé rozsvítilo elektrické světlo. V roce 1904 byla postavena elektrotechnická továrna firmy Ludwig Doczekal & Company, kterou později koupila firma Siemens - Schukert a od roku 1945 do konce století nesla název MEZ Moravské elektrotechnické závody, národní podnik Mohelnice. Ta je významným průmyslovým podnikem dodnes, avšak opět v pod názvem Siemens. Dvacáté století přineslo mimo dvou světových válek také městu další rozvoj v nově vzniklém státu Čechů a Slováků (dne 31.10.1918 dochází k převzetí moci a 22.11.1918 obsazuje město četa československých vojáků), ale také dvojí okupaci zahraničními vojsky. Druhá světová válka v Mohelnici skončila 9.5.1945 vstupem Rudé armády a vznikem prvního revolučního národního výboru ještě téhož dne. Po získání moci ve státě komunistickou stranou (1948) dochází postupně buď k rušení drobného 6
podnikání anebo k jeho znárodňování a zařazování do různých národních podniků, často s celostátní působností a sídlem mimo Mohelnicko. V roce 1957 vzniká zemědělské družstvo, které zahajuje se 26 členy a 98 dojnicemi a postupně dochází k jeho rozrůstání spojováním majetků drobných rolníků. Po roce 1960 se Mohelnicko stává součástí šumperského okresu a zůstává jeho součástí až do reformy státní správy v roce 2003, kdy se stává součástí Olomouckého kraje. 2.2. Současnost. Mohelnicko je součástí Olomouckého kraje, jehož celková rozloha je 5 159 km 2, samotný region zabírá 17 622 ha. Kraj je složen z 5 okresů a na jeho území se nachází 13 obcí s rozšířenou působností. Město Mohelnice nabízí na Mohelnicku největší kulturní, společenský, sportovní, zdravotnický, školský a sociální potenciál. Správní obvod obce s rozšířenou působností Mohelnice je tvořen 14 obcemi: Klopina s místní částí Veleboř, Krchleby, Líšnice s místní částí Vyšehorky, Loštice s místní částí Žadlovice, Maletín s místními částmi Starý Maletín, Nový Maletín a Javoří, Mírov s místními částmi Mírovský Grunt a Míroveček, Mohelnice s místními částmi Újezd, Podolí, Libivá, Květín, Řepová, Křemačov a Studená Loučka, Moravičany s místními částmi Doubravice a Mitrovice, Palonín, Pavlov s místními částmi Radnice, Veselí, Vacetín, Zavadilka, Svinov a Lechovice, Třeština s místní částí Háj, Úsov s místní částí Bezděkov, Police a Stavenice. 2.2.1. Demografická struktura Ve správním obvodu obce s rozšířenou působností žilo k 1. 1. 2006 celkem 18 758 obyvatel v následující demografické struktuře: Tabulka 1: Počet obyvatel Mohelnicka podle obcí a pohlaví: Název obce Muži Ženy Celkem Klopina 293 293 586 Krchleby 99 89 188 Líšnice 149 133 282 Loštice 1 475 1 622 3 097 Maletín 179 168 347 Mírov 196 209 405 Mohelnice 4 875 4 949 9 824 Moravičany 564 617 1 181 Palonín 176 160 336 Pavlov 302 304 606 Police 108 119 227 Stavenice 78 74 152 Třeština 179 168 347 Úsov 584 596 1 180 Celkem 9 257 9 501 18 758 7
Tabulka 2: Vývoj počtu obyvatel Mohelnicka v letech 2003 2005 podle obcí: Název obce 2003 2004 2005 Klopina 594 588 586 Krchleby 190 191 188 Líšnice 288 280 282 Loštice 3 098 3 085 3 097 Maletín 360 359 347 Mírov 418 410 405 Mohelnice 9 742 9 731 9 824 Moravičany 1 184 1 183 1 181 Palonín 343 339 336 Pavlov 592 602 606 Police 242 233 227 Stavenice 155 155 152 Třeština 345 342 347 Úsov 1 186 1 176 1 180 Celkem 18 737 18 674 18 758 Tabulka 3: Struktura obyvatel Mohelnicka podle věku a pohlaví: Věk Muži Ženy Celkem 0 14 1 536 1 416 2 952 15-17 415 348 763 18-59 5 812 5 690 11 502 60-69 776 933 1709 70-74 267 374 641 75-84 314 613 927 85 a více 48 132 180 Celkem 9 168 9 506 18 674 Tabulka 4: Rozdělení obyvatelstva Mohelnicka podle ekonomické aktivity: (k 31. 12. 2004) Obyvatelé 18 674 100,00 % Ekonomicky aktivní 9 675 51,80 % Ekonomicky neaktivní 9 098 48,72 % 8
Tabulka 5: Podrobnější struktura ekonomických aktivit obyvatel Mohelnicka: (k 31. 12. 2004) Podíl obyvatel 18 674 100,00 % (z celkového počtu obyvatel) Zaměstnaní 8 101 43,38 % Ženy na mateřské dovolené 151 0,82 % Nezaměstnaní 980 5,25 % Pracující důchodci 133 0,71 % Tabulka 6: Přírůstky a úbytky obyvatel za rok 2005 ve vybraných obcích: Obec Stav k 1.1.05 Živě naroze ní Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek (úbytek) migrační Přírůstek (úbytek) celkový Stav k 31. 12.05 Loštice 3 085 16 41 103 66 37 12 3 097 Mohelnice 9 731 104 84 123 140-17 3 9 734 Úsov 1 176 8 13 25 16 9 4 1 180 Z dosud uvedených demografických údajů i dalších uvedených v použité literatuře lze současné Mohelnicko charakterizovat jako region se stabilním počtem obyvatel od roku 1991 v průměrném věku 37,3 let bez statisticky významných změn jeho počtu v čase s mírnou převahou žen (jejich podíl se významně zvyšuje v postproduktivním věku). Nejpočetnější skupina obyvatel je v produktivním věku 18 59 let a činí přes polovinu celkového počtu obyvatel (51,8 %). Průměrný věk obyvatel se průběžně zvyšuje. Ve srovnání s rokem 1991 se v roce 2003 muži dožívali v průměru o 3,5 roku vyššího věku. Stejně je tomu i v ženské populaci. Za stejné období vzrostl průměrný věk žen o 3,7 let, ženy se dožívají vyššího věku než muži. Ve věkové skupině 85 a víceletých bylo v roce 1991 téměř dvakrát více žen než mužů a tyto rozdíly se nadále zvyšují. V roce 2003 již připadlo na 100 mužů starších 85 let již 310 žen stejného věku. 2.2.2. Zaměstnanost Mohelnický mikroregion svými rysy připomíná spíše oblast zemědělskou, ale rozhodujícím vlivem na zaměstnanost je zde průmysl a to převážně elektrotechnický. Mezi největší zástupce tohoto odvětví patří firma Siemens Elektromotory, s.r.o., zabývající se převážně výrobou elektromotoru různých osových výšek a firmy Hella, s.r.o. a Hella autotechnik nova, s.r.o. Výrobní náplní těchto dvou firem je výroba světelné techniky pro automobilový průmysl. Významným představitelem zemědělské výroby je v regionu firma Úsovsko a.s. se sídlem v Klopině. Mezi hlavní činnosti této firmy patří potravinářská, živočišná a rostlinná výroba. Nemalý význam pro tento region mají i menší firmy z podnikatelské sféry, které svými pracovními příležitostmi také přispívají ke snížení nezaměstnanosti. Průměrná měsíční mzda podle krajů a okresů v České republice v 1. - 4. čtvrtletí 2005 byla celkem 19 631,- Kč, z toho v Olomouckém kraji průměrná měsíční mzda byla 16 675,- Kč ( v roce 2004 činila 15 901,- Kč). 9
V roce 2005 bylo pobočkou Úřadu práce v Mohelnici nově zaevidováno 1319 uchazečů o zaměstnání a z toho 489 s nárokem na podporu v nezaměstnanosti. Za stejné období bylo vyřazeno 1384 uchazečů o zaměstnání. Průměrný měsíční počet evidovaných uchazečů o zaměstnání byl 1045, což činilo průměrnou měsíční míru nezaměstnanosti 10,8 % a průměrnou roční míru nezaměstnanosti 10,65 %. Na podporách v nezaměstnanosti bylo za rok 2005 vyplaceno celkem 14.641.885,- Kč. Tabulka 7: Věková struktura uchazečů o zaměstnání k 31.12.2005: Věk Celkem z toho žen do 19 let 37 23 19-24 let 155 86 25-29 let 132 66 30-34 let 146 80 35-39 let 86 55 40-44 let 105 54 45-49 let 128 74 50-54 let 162 89 55-59 let 112 39 60 a více let 16 1 věkový průměr 38 let 38 let Tabulka 8: Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání k 31.12.2005: Typ vzdělání Uchazeči celkem z toho ženy Bez vzdělání 0 0 Neúplné základní vzdělání 0 0 Základní vzdělání + praktická škola 296 166 Nižší střední vzdělání 0 0 Nižší střední odborné vzdělání 26 18 Střední odborné vzdělání (vyučen) 490 212 Střední nebo střed. odborné bez mat. a bez vyuč. 28 19 ÚSV vzdělání 28 16 ÚSO vzdělání (vyučení s maturitou) 41 23 ÚSO vzdělání s maturitou (bez vyučení) 137 97 Vyšší odborné vzdělání 4 3 Bakalářské vzdělání 5 4 Vysokoškolské vzdělání 21 9 Doktorantské vzdělání (vědecká výchova) 3 0 10
Tabulka 9: Doba evidence uchazečů o zaměstnání: Doba evidence Celkem z toho žen Do 3 měsíců 301 127 3-6 měsíců 184 112 6-9 měsíců 84 49 9-12 měsíců 60 32 12-24 měsíců 191 113 více než 24 měsíců 259 134 Průměrná délka evidence ve dnech 574 566 Tabulka 10: Nezaměstnanost obyvatel správního obvodu ÚP Šumperk, pracoviště Mohelnice ke 30. 6. 2006: Místo % nezaměstnanosti 30.6.2005 stará metodika % nezaměstnanosti 30.6.2005 nová metodika % nezaměstnanosti 30.6.2006 nová metodika Mohelnice 9,97 9,47 7,78 Klopina 12,33 11,64 8,90 Krchleby 29,73 25,68 16,22 Líšnice 15,00 14,17 5,83 Loštice 9,75 9,11 6,58 Maletín 25,56 23,33 12,78 Mírov 13,06 12,61 13,06 Moravičany 11,22 10,41 7,32 Palonín 11,11 11,11 9,36 Pavlov 10,98 10,98 7,58 Police 11,82 10,91 8,18 Třeština 14,21 13,11 7,65 Úsov 16,29 15,94 12,61 Stavenice 6,58 6,58 6,58 CELKEM 11,24 10,65 8,14 Nejpočetnějšími věkovými skupinami nezaměstnaných jsou mladí lidé ve věku 19 24 let a také věková skupina 50 54 letých. Celkem jde o čtvrtinu všech nezaměstnaných. Z hlediska vzdělání je necelá polovina (45 %) nezaměstnaných se středním odborným vzděláním (vyučených). Průměrná doba evidence nezaměstnaných na úřadu práce je 574 dnů a ve srovnáním s rokem 2005 poklesla nezaměstnanost v prvním pololetí roku 2006 z 10,65 % na 8,14 %. 11
3. Proces komunitního plánování sociálních služeb na Mohelnicku 3.1. Komunitní plánování obecně Komunitní plánování je moderní rozvojovou metodou plánování veřejných služeb, která počítá s názory celé komunity (kraje, městské části, obce) a jejich členů (občanů). Tato metoda umožňuje zpracovávat rozvojové materiály obce pro různé oblasti veřejného života na úrovni obce a kraje a výrazně posiluje principy zastupitelské demokracie. Slovo komunitní znamená, že celé plánování sociálních služeb probíhá za účasti komunity tedy zadavatelů, poskytovatelů, uživatelů veřejných služeb a veřejnosti. Komunitní plánování sociálních služeb (dále také KPSS) je proces, který je charakteristický vysokým podílem účasti veřejnosti, klientů a potenciálních klientů na definování vlastních potřeb, hledání zdrojů a možností řešení problémů v rámci komunity. Efektivně stanovuje nejpotřebnější aktivity kraje a dalších aktérů v oblasti sociálních služeb, popisuje možnosti a podmínky jejich spolupráce i vymezení potřebných finančních prostředků na jejich zajištění. Představuje postup jak usnadnit řešení účelného a efektivního rozvrstvení sociálních služeb podle územní působnosti, potřebnosti společnosti, demografických ukazatelů, priorit sociální politiky a ekonomických možností. Během tohoto procesu se více poznávají uživatelé, poskytovatelé a klienti, získávají informace o sobě navzájem, klienti nebo potencionální klienti získávají přehled o poskytovaných službách v regionu, poznávají možnosti, jak řešit různé problémy. Komunitní plánování se provádí prostřednictvím dialogu tří základních skupin, které se v komunitě podílejí na trhu sociálních služeb, navzájem se ovlivňují a doplňují: ZADAVATELÉ jsou ti, kdo službu platí, zřizují, organizují a jsou odpovědní za zajištění sociálních služeb na příslušném území (obec, kraj). Vstupují do procesu jako aktivní účastníci a jsou garanty realizace výstupů komunitního plánování. POSKYTOVATELÉ jsou ti, kdo službu provozují, uskutečňují, poskytují klientům nebo doma svým příbuzným a blízkým (nestátní nezisková organizace, organizace zřízené krajem či obcí, příp. státem). Poskytovatelé jsou srozuměni s tím, jak služby fungují a dokážou popsat poptávku i předpokládané trendy a v problematice se dobře orientují. UŽIVATELÉ jsou ti, kdo službu přijímají, dostávají nebo spotřebovávají. Uživateli rozumíme lidi v nepříznivé nebo tíživé sociální situaci. Jsou nejdůležitějšími účastníky komunitního plánování. Jejich pohled je v plánování sociálních služeb nepostradatelný, právě oni mohou vyjádřit svůj pohled, zviditelnit zájmy, přímo se vyslovit k tomu, co vnímají jako nejlepší a nejpotřebnější. SOCIÁLNÍ SLUŽBA je činnost poskytující lidem v nepříznivé sociální situaci podporu při sociálním začleňování a ochranu před sociálním vyloučením s cílem umožnit jim zapojení do běžného života společnosti. KPSS je cyklicky se opakující proces. Posláním komunitního plánování je zajišťovat dostupnost sociálních služeb, zjišťování stavu poskytování sociálních služeb v dané oblasti a potřeb obyvatel, které nejsou naplňovány. Při tomto procesu 12
definujeme jak by měla vypadat síť sociálních služeb (v horizontu 2-5 let) a jakými způsoby se bude další rozvoj sít realizovat. Jedním z nejdůležitějších cílů je zjištění skutečné potřebnosti sociálních služeb pro jednotlivé území. Musí se podporovat skutečné potřeby občanů, tím dojde k zefektivnění vynakládaných finančních prostředků. Do procesu komunitního plánování by měl být zapojen podnikatelský sektor, aby se podílel na financování veřejných služeb. Žádoucí je také otevřít prostor pro komunikaci občanů. Tím zvýšíme podíl rozhodování zastupitelů obce nebo kraje tak, aby bylo výsledné rozhodnutí odrazem potřeb a přání občanů a tudíž bylo občany kladně přijímáno. Zásady komunitního plánování jsou definovány takto: potřeby a směry rozvoje sociálních služeb musí být stanoveny lidmi, kterých se problematika přímo dotýká, změny v sociálních službách musí být žádoucí a podporovány, všechny činnosti na místní úrovni musí být vzájemně provázány. K principům KPSS patří partnerství mezi všemi účastníky komunitního plánování. Potřeby a cíle všech účastníků mají stejnou důležitost a váhu. Názorům všech zúčastněných stran musí být dopřáno stejného prostoru. Při zapojování společenství je nutné hledat různé metody a formy oslovení a zapojení tak, aby nabídka ke spolupráci byla srozumitelná (např. podle bydliště, způsobu života). Nikdo nesmí být diskriminován ani vylučován. Každý člověk je individualita, a proto ho tak musíme brát. Nesmíme zapomínat na spolupráci s podnikateli, která může být oboustranně přínosná, na význam dobrovolníků, svépomocných skupin, domácích pečovatelů. Čím více lidí pozveme do procesu, tím více informací se dozvíme. Komunitní plánování je jedním z nástrojů pro zlepšení kvality života v obci. Velmi důležitá je práce s informacemi. Je nezbytné zajistit rovný přístup k informacím uvnitř řídící struktury a zajistit předávání informací veřejnosti. Budou-li informace pravidelně předávány, bude možné očekávat relevantní připomínky a podněty. Je nutné stanovit, jak bude možné vznášet připomínky. Proces plánování je důležitý stejně jako výsledný dokument proces komunitního plánování znamená vyhledávání, zapojování a diskusi různých lidí. Tento plán nezpracovává pouze skupina expertů, ale i laická veřejnost. Tento proces umožňuje, aby navržený systém sociálních služeb byl jedinečný a neopakovatelný a plně odpovídal místním potřebám, zdrojům a podmínkám. Výsledkem komunitního plánování je vždy kompromisní řešení mezi tím, co chceme, a tím, co máme k dispozici. Možnosti nejsou jen materiální, finanční a lidské zdroje, ale také dohoda vymezující, kdo a jak se bude na dosažení stanovených cílů komunitního plánování podílet. V rámci metody komunitního plánování jsou používány tyto postupy: SWOT analýza, která umožňuje uspořádat a vyhodnotit všechny zdroje a možnosti, dialog, vyjednávání, připomínková řízení, ankety, diskuse, besedy, konference tiskové, internetové, přednášky, diskusní kluby a listy, mediální kampaň a dotazníková šetření. Přínosy komunitního plánování v obecné rovině: Zapojuje všechny účastníky systému sociálních služeb (zadavatele, poskytovatele, uživatele) do přípravy a uskutečňování plánu sociálních služeb, tím zvyšuje podíl občanů na rozhodovacím procesu. Je-li veřejnost o průběhu plánovacího procesu informována a má možnost se do něj aktivně zapojit, získá ucelenější pohled na oblast sociálních služeb a má i větší zájem se na nich podílet. Podporuje spolupráci mezi obyvateli, zvyšuje pocit příslušnosti ke komunitě. 13
Zvyšuje dostupnost a kvalitu sociálních služeb, rozšiřuje jejich nabídku, zajímá se o to, aby sociální služby odpovídaly zjištěným potřebám. Specifické místní demografické a ekonomické finanční podmínky každé obce, města určují, jaké služby jsou v místě potřeba a jaké služby je možné z dostupných finančních zdrojů zajistit. Zajišťuje efektivitu investovaných finančních prostředků, protože je vynakládána jen na takové služby, které jsou opravdu potřebné. Přínosy komunitního plánování pro obec: Umožní obcím, aby sociální služby odpovídaly zjištěným místním potřebám a reagovaly na místní odlišnosti. Pomůže sdružovat stávající zdroje a zefektivnit jejich využití. Přínosy komunitního plánování pro občana: Umožňuje občanům účast a aktivní zapojení se do procesu přípravy a uskutečňování plánu sociálních služeb v komunitě. Zvyšuje podíl občanů na rozhodování o tom, kým budou služby zajišťovány, jakou budou mít formu a v jaké kvalitě budou poskytovány. Rizika komunitního plánování sociálních služeb: Negativním rizikem KPSS jsou náklady, které převýší přínos na tvorbu plánu. Komunitní plán řeší pouze problémy ohrožující existenci některých služeb poskytovatelů. Dalším rizikem je upřednostňování intuice před formálním plánováním. Při KPSS musíme dát pozor na to, abychom správně pochopili přání a potřeby občanů žijících v místě, kde KPSS probíhá. Občané by měli být seznámeni nejen s výhodami, ale i riziky, které s sebou KPSS přináší. 14
3.2. Průběh komunitního plánování sociálních služeb na Mohelnicku Od ledna 2006 začal v Mohelnici proces komunitního plánování sociálních služeb, který je realizovaný v rámci projektu Podpora komunitního plánování sociálních služeb v Olomouckém kraji na základě partnerské smlouvy s Poradenským centrem sociálních služeb Olomouckého kraje, dříve Poradnou pro rodinu Olomouckého kraje, příspěvkové organizace. Metodickou podporu pro Mohelnici poskytuje krajská metodička Jana Rozehnalová, DiS, která zajišťuje soustavnou konzultační činnost při realizaci procesu. V lednu 2006 v rámci organizační struktury byla ustanovena řídící skupina ke komunitnímu plánování sociálních služeb, kterou schválila svým usnesením č. 74.52 Rada města Mohelnice. V řídící skupině je zastoupena triáda zadavatel, poskytovatel, uživatel. Náklady na jednotlivé výstupy procesu (vydání Katalogu poskytovatelů sociálních služeb, zpracování Socio-demografické analýzy, zpracování Výzkumné zprávy analýzy potřeb uživatelů sociálních služeb na Mohelnicku, zpracování výsledného komunitního plánu, odměna pro účastníky procesu KPSS) jsou hrazeny z rozpočtu projektu. Na zasedání Valné hromady Svazku obcí mikroregionu Mohelnicko, konané v únoru 2006, byli starostové obcí seznámeni s projektem komunitního plánování sociálních služeb v Olomouckém kraji a byli osloveni ke spolupráci. Všechny obce mikroregionu vyjádřily svůj souhlas se zapojením do procesu KPSS. Komunitní plánování sociálních služeb tedy probíhá v obcích v rámci správního obvodu Mohelnice. Obce jsou pravidelně informovány o průběhu KPSS na základě zasílání zápisů ze schůzí řídící skupiny. K informování a k zapojení občanů v KPSS byly využity místní mediální zdroje Mohelnický zpravodaj a mohelnická televize, webové stránky města (které jsou průběžně aktualizovány) a obcí, informační články ve zpravodajích obcí mikroregionu, veřejné setkání. Proběhla prezentace místních poskytovatelů soc. služeb v Mohelnickém zpravodaji. Během dubna a května 2006 vytvořeny tři pracovní skupiny pro cílové skupiny uživatelů sociálních služeb: I. pracovní skupina: Senioři II. pracovní skupina: Občané se zdravotním postižením; mentálně postižení občané; dlouhodobě duševně nemocní občané III. pracovní skupina: Děti a mládež; Osoby ohrožené návykovým chováním, drogou; Občané v přechodné sociální krizi a občané společensky nepřizpůsobení Složení členů pracovních skupin projednala řídící skupina a jmenovala vedoucí jednotlivých pracovních skupin. V pracovních skupinách je vždy zastoupena triáda: zadavatel, poskytovatel a uživatel sociálních služeb. Úkolem pracovních skupin je zpracovat problematiku daných cílových skupin a podrobně se zaměřit na popis současné sociální situace v dané cílové skupině uživatelů. Konečným výstupem jejich činnosti bude koncepce komunitního plánu (hlavní problémy oblasti, stanovení priorit, dílčích cílů a návrh opatření nové služby, doplnění stávajících, transformace současných služeb). Jednotlivé obce mikroregionu byly požádány o delegování zástupců obcí do jednotlivých pracovních skupin. Časový průběh komunitního plánování sociálních služeb na Mohelnicku podle aktivit řídící skupiny i pracovních skupin je shrnutý v následující tabulce: 15
Tabulka 11: Časový průběh aktivit KPSS na Mohelnicku: Časové období leden 2006 únor 2006 březen 2006 duben 2006 květen 2006 červen 2006 červenec 2006 srpen 2006 Řídící skupina Oslovení okolních obcí k zapojení do KPSS. Ustavení řídící skupiny. Vytvořen přehled poskytovatelů sociálních služeb na Mohelnicku. Schválen Statut a Jednací řád řídící skupiny KPSS. Vypracována SWOT analýza stávající situace a sociálních služeb. Setkání se zástupci poskytovatelů sociálních služeb na Mohelnicku. Vytvoření dotazníku pro poskytovatele sociálních služeb. Účast členů řídící skupiny na veřejném setkání ke komunitnímu plánování sociálních služeb ve Šternberku. Veřejné setkání ke komunitnímu plánování sociálních služeb v městě Mohelnici a okolí. Zahájení zpracování Katalogu poskytovatelů sociálních služeb v mikroregionu Mohelnicko. Anketa na téma sociální služby v Mohelnici a okolí. Zahájení zpracovávání Socio-demografické analýzy správního obvodu obce s rozšířenou působností obce Mohelnice. Realizace dotazníkových šetření pro výzkum potřeb veřejnosti a uživatelů sociálních služeb. Zpracovány výsledky ankety na téma sociální služby v Mohelnici a okolí Dokončeno zpracování Katalogu poskytovatelů sociálních služeb na Mohelnicku. Pracovní skupiny Vytvořeny 3 pracovní skupiny pro cílové skupiny uživatelů sociálních služeb. Zahájení činnosti pracovních skupin Občané se zdravotním postižením; mentálně postižení občané; dlouhodobě duševně nemocní občané a Senioři. Zpracovány SWOT analýzy ve dvou pracovních skupinách. Vypracování a přijetí jednacích řádů dvou pracovních skupin. září 2006 říjen 2006 listopad 2006 prosinec 2006 leden - březen 2007 duben květen 2007 Vydán Katalog poskytovatelů sociálních služeb na Mohelnicku. Dokončena Socio-demografická analýza správního obvodu obce s rozšířenou působností obce Mohelnice. Zadán dotazník zadavatelům sociálních služeb na Mohelnicku. Vypracována Výzkumná zpráva analýza potřeb uživatelů sociálních služeb na Mohelnicku. Zpracování Analýzy finančních toků poskytovatelů sociálních služeb na Mohelnicku. 2. setkání poskytovatelů sociálních služeb na Mohelnicku. Vypracování komunitního plánu sociálních služeb a jeho předložení místní samosprávě. Zahájení činnosti pracovní skupiny Děti a mládež; Osoby ohrožené návykovým chováním, drogou; Občané v přechodné sociální krizi a občané společensky nepřizpůsobeni. Zahájení práce na návrzích opatření komunitního plánu. Ve všech pracovních skupinách probíhá zpracování jednotlivých opatření. 16
3.3. Organizační struktura subjektů působících v KPSS na Mohelnicku Řídící skupina KPSS na Mohelnicku byla ustavena v lednu 2006 usnesením Rady města Mohelnice tak, aby v ní byli zastoupeni zadavatelé, poskytovatelé i uživatelé sociálních služeb z Mohelnicka. Je stálým řídícím, iniciačním a koordinačním orgánem Rady města Mohelnice v oblasti realizace komunitního plánování sociálních služeb a ze své činnosti je radě města odpovědna. Její členy jmenuje rada města. Činnost řídící skupiny zabezpečuje odbor sociálních věcí MěÚ v Mohelnici prostřednictvím koordinátora, kterým byla jmenována Petra Grycová. Řídící skupina zjišťuje potřeby a zdroje v oblasti sociálních služeb a hledá nejlepší řešení. Dále také stanovuje krátkodobé i dlouhodobé cíle a priority rozvoje sociálních služeb a plánuje služby v oblasti sociální a sociálně zdravotní podle místních specifik a potřeb jednotlivých občanů. Za dobu realizace KPSS na Mohelnicku se v rámci činnosti pracovních skupin do procesu zapojilo celkem 42 osob. Strukturu subjektů realizujících KPSS na území Mohelnicka charakterizuje následující schéma: Rada města Mohelnice Mikroregion Mohelnicko Řídící skupina KPSS Koordinátor KPSS Odbor sociálních věcí MěÚ v Mohelnici Pracovní skupina: Senioři Pracovní skupina: Občané se zdravotním postižením; Mentálně postižení občané; Dlouhodobě duševně nemocní občané Pracovní skupina: Děti a mládež; Osoby ohrožené návykovým chováním, drogou; Občané v přechodné sociální krizi a občané společensky nepřizpůsobení 17
Tabulka 12: Složení Řídící skupiny komunitního plánování sociálních služeb na Mohelnicku: Jméno Instituce členství od: členství do: Pavel Nenkovský MěÚ Mohelnice, místostarosta 22.2.2006 dosud Eva Fričarová MěÚ Mohelnice, vedoucí odboru 22.2.2006 dosud sociálních věcí Petra Grycová MěÚ Mohelnice, odbor soc. věcí 22.2.2006 dosud koordinátorka KPSS Mgr. Miloslava Charita Zábřeh 22.2.2006 dosud Šotolová předsedkyně řídící skupiny Jaroslava Charita Zábřeh - CHOPS, Mohelnice 22.2.2006 dosud Chroustová Jana Fričerová Penzion pro důchodce Loštice p.o. 5.5.2006 dosud Bc. Petra Heidenreichová Bc. Miloslav Kubíček Úřad práce Šumperk, pracoviště Mohelnice Domov pro seniory a pečovatelská služba Mohelnice, p.o. (od ledna 2007) Pontis Šumperk o.p.s., K-Centrum Krédo 3.10.2006 dosud 22.2.2006 3.10.2007 Tomáš Falout uživatel sociálních služeb 22.2.2006 dosud Jiří Kuba uživatel sociálních služeb 22.2.2006 8.12.2006 PhDr. Tomáš Kopp vedoucí pracovní skupiny 30.8.2006 dosud Pavel Voslař uživatel sociálních služeb 15.11.2006 dosud 18
4. Současná situace v sociálních službách na Mohelnicku Pro vznik nové vize sociálních služeb i konkrétních opatření je důležité dobře poznat a popsat současnou situaci v poskytování sociálních služeb na Mohelnicku. Řídící skupina komunitního plánování sociálních služeb pro tyto účely využila pestrou škálu nástrojů, jejichž jednotlivé výstupy napomohly složit obraz současné situace v naší oblasti. Úplná znění dokumentů jsou veřejnosti k dispozici na webových stránkách Městského úřadu Mohelnice: www.mohelnice.cz. Řídící skupina KPSS vytvořila a projednala tyto dokumenty: SWOT analýza stávajících sociálních služeb Katalog poskytovatelů sociálních služeb v mikroregionu Mohelnicko Anketa na téma sociální služby v Mohelnici a okolí Socio-demografická analýza správního obvodu obce s rozšířenou působností obce Mohelnice Analýza finančních prostředků na provoz sociálních služeb na Mohelnicku Výzkumná zpráva analýza potřeb uživatelů sociálních služeb na Mohelnicku Dotazníkové šetření u zadavatelů sociálních služeb na Mohelnicku. Analýza SWOT znamená analýzu silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení (zkratka SWOT je z angl. Strengths, Weaknesses, Opportunities a Threats). Cílem analýzy je definovat silné a slabé stránky současného stavu poskytovaných služeb a zároveň příležitostí a ohrožení, jaká mohou nastat v budoucnosti. Řídící skupina KPSS Mohelnicka zpracovala SWOT analýzu pro celý region v této podobě: Tabulka 13: SWOT analýza situace v sociálních službách na Mohelnicku: Silné stránky (Strenghts) Slabé stránky (Weknesses) - dobře fungující stávající služby = zavedeny standardy kvality sociálních služeb - kvalifikovaní pracovníci v sociálních službách - snaha města o odstranění architektonických bariér - daří se spolupráce se sponzory, městem pro stávající sociální služby - existence Klubu důchodců v Lošticích setkávání 1x za měsíc - existence domova důchodců, DPS, penzionu pro důchodce - terénní práce zaměřená zejména na osoby ohrožené sociálním vyloučením pro drogovou závislost výměna stříkaček, zdravotnického materiálu; sociální poradenství Šumperk - vypracovaná analýza drogové scény v Mohelnici - pasivita lidí se zdravotním postižením - nevyjadřují se k problematice; neumí formulovat dotazy - nedostatek informací ze strany poskytovatelů - chybí informace o poskytovatelích navzájem - chybí spolupráce poskytovatelů - chybí komplexní, pravidelné informace ze strany poskytovatelů - architektonické bariéry - malý počet firem ochotných spolupracovat hodně žadatelů - malá transparentnost činnosti poskytovatelů pro veřejnost sponzory - nerozumíme jazyku úředníků EU - málo žádostí ze strany poskytovatelů granty města - neumíme využít prostředků EU - je nedostatek osobních asistentů - chybí denní stacionář pro seniory - chybí informační středisko pro seniory 19
- podpora řešení drogové problematiky z MěÚ Mohelnice - nabídka volnočasových aktivit pro děti a mládež - Občanské sdružení zdravotně postižených pro oblast Mohelnicka informace pro osoby se zdravotním postižením (pro členy) - poradní dny pro osoby se zdravotním postižením (p. Mojmír Janků) - 1x za měsíc poradní den SONS Šumperk - Středisko rané péče Olomouc - chráněné dílny Palonín, Libivá - volnočasové aktivity pro osoby se zdravotním postižením zájezdy - existence Denního centra Okýnko - zajištění následné péče pro osoby s mentálním postižením odlehčení pečujícím rodinám - Možnost pomoci občanům v přechodné sociální krizi a osobám společensky nepřizpůsobeným azylové bydlení v Šumperku; Armáda spásy; Charita Olomouc - nevyhovující způsob rozvážky obědů PS - chráněné bydlení pro mentálně postižené - chybí bezbariérové byty - agentura podporovaného zaměstnávání - chybí volnočasové aktivity pro osoby se zdravotním postižením mladšího věku - sociální byty v Lošticích vysoké nájmy - chybí síť péče o infekčně nemocné (HIV+, HEPATITIDA C) - schází informační středisko (čajovna) pro osoby ohrožené návykovým chováním, drogou a drogově závislé - prevence (přednášky) střední školy - chybí sociální služby pro sociálně nepřizpůsobivé a pro mládež - nízkoprahové zařízení - chybí osvěta pro dospělou populaci - chybí analýza potřeb dětí a mládeže v oblasti sociálních služeb Příležitosti (Opportunities) Ohrožení (Threats) - finance z EU - politická situace - zákon o sociálních službách klient má možnost volby; kvalita služeb - nevyhovující legislativa - byrokracie ze strany EU - politická situace - zákon o sociálních službách příspěvek na péči obava o dostatek klientů - vzájemná neinformovanost Ke zmapování situace v poskytovaných sociálních službách velmi pomohlo sestavení a vydání Katalogu poskytovatelů sociálních služeb v mikroregionu Mohelnicku. Jsou zde popsány dostupné sociální služby, jejich provozní doba, kontakty na poskytovatele i dostupnost pro osoby se zhoršenou pohyblivostí od celkem 19 poskytovatelů sociálních služeb, včetně těch které na Mohelnicku nesídlí, ale jejichž služby jsou zde dostupné. Vedle získání přehledu o sociálních službách a jejich poskytovatelích je Katalog i informačním zdrojem pro širokou veřejnost i pro ty, kteří potřebují využít některou ze sociálních služeb. Katalog poskytovatelů sociálních služeb na Mohelnicku byl vydán v počtu 1.500 výtisků a veřejnosti je dostupný u poskytovatelů sociálních služeb, na MěÚ Mohelnice, na úřadu práce, na obecních úřadech obcí mikroregionu Mohelnicko a na webových stránkách města Mohelnice (www.mohelnice.cz). Ke zjištění, jak vnímají občané Mohelnicka problematiku poskytování sociálních služeb, posloužila Řídící skupině KPSS anketa na téma sociálních služeb v Mohelnici a okolí, na kterou odpovědělo 159 osob z Mohelnice a okolí. Téměř 90 % z nich je přesvědčeno, že ví, co je to sociální služba a necelá polovina (42 %) ze všech dotazovaných některou ze sociálních služeb využívá. Nejčastěji uváděnou chybějící službou (či spíše nedostatkem) je bezbariérová úprava veřejných komunikací a budov, jako druhé v pořadí jsou uváděny chybějící sociální služby pro uživatele drog. Dále jsou jako chybějící vnímány obecné poradenské služby a sociální služby pro staré občany. K problematice bariér proběhly ještě další dvě 20
ankety, které iniciovala pracovní skupina Občané se zdravotním postižením, mentálně postižení občané, dlouhodobě duševně nemocní občané. Výsledky obou anket potvrdily nutnost řešení bariér na veřejných komunikacích a nutnost řešení bezbariérového přístupu do kulturního domu v Mohelnici, budovy Městského úřadu v Lošticích a do obchodů. V září 2006 byla pro Řídící skupinu KPSS dokončena Socio-demografická analýza správního obvodu obce s rozšířenou působností obce Mohelnice. V dokumentu jsou shromážděny velmi podrobné demografické údaje z Mohelnicka. Vedle těch základních (počet obyvatel, věk, vzdělání a pod.) jsou zde obsaženy i údaje k jednotlivým cílovým skupinám poskytovatelů sociálních služeb. Analýza je základním podkladem pro rozhodování v oblasti sociálních služeb a vycházely z ní pracovní skupiny KPSS při práci na návrzích opatření. Socio-demografická analýza je k dispozici veřejnosti na webových stránkách Města Mohelnice. Ke zjištění objemu finančních prostředků směřujících do oblasti sociálních služeb, struktury jejich původu a účelu byla zpracována Analýza finančních prostředků na provoz sociálních služeb na Mohelnicku (2004-2005). Na Mohelnicku působí 15 poskytovatelů sociálních služeb a jejich nejčastější právní formou je účelové zařízení církve (4 z nich), dále příspěvkové organizace obce a nestátní neziskové organizace (po 3 ze všech). Do sociálních služeb na Mohelnicku bylo celkem vloženo 16 556 348,- Kč v roce 2004 a 22 193 882,- Kč v roce 2005. Nejčastějšími cílovými skupinami poskytovatelů sociálních služeb jsou senioři a osoby s tělesným a mentálním postižením. Rozložení příjmů poskytovatelů sociálních služeb v letech 2004 a 2005 je uvedeno v následující tabulce a pro větší přehlednost i ve grafu. Tabulka 14: Zdroje financování sociálních služeb na Mohelnicku v letech 2004 a 2005: Zdroj příjmu rok 2004 v Kč relativní podíl v % rok 2005 v Kč relativní podíl MPSV ČR 1 117 028 6,7 0 0 MZ ČR 0 0 11 334 <0,1 Rada vlády ČR 50 000 0,4 50 000 0,2 Olomoucký kraj 3 047 000 18,4 5 032 194 22,7 město, obec 3 660 479 22,1 6 792 668 30,6 úřad práce 522 437 3,1 550 206 2,5 nadace a fondy 0 0 10 550 <0,1 příjmy z vlastní činnosti 4 077 958 24,6 4 251 284 19,1 platby klientů 3 783 877 22,9 4 996 449 22,5 sponzorské dary 125 460 0,8 213 845 1 jiné zdroje 172 109 1 285 352 1,3 21
Graf 1: Financování sociálních služeb na Mohelnicku v letech 2004 a 2005: Financování sociálních služeb na Mohelnicku v letech 2004 a 2005 7000000 6792668 6000000 5000000 4077958 4251284 4996449 5032194 4000000 3660479 3000000 3783877 3047000 2000000 1000000 522437 550206 125460 213845 117028 0 5000 50000 0 11334 172109 285352 0 město, obec platby klientů úřad práce MP SV ČR Min. zdrav ČR rok 2004 rok 2005 Z těchto údajů je zřejmé, že hlavními zdroji financí jsou příspěvky obcí (20 30%), platby klientů (cca. 23 %), příspěvky kraje (cca. 20 %) a vlastní činnost (cca. 23%), co do podílu na celkových příjmech poměrně vyrovnané. Ostatní zdroje příjmů lze považovat za doplňkové, i když pro poskytovatele mají svůj význam. Největší díl finančních prostředků je vynakládán na sociální služby pro seniory (65 69 %) z nichž je převážná většina vynakládána na pobytové služby. Ostatní finanční prostředky s výjimkou cca. 1 % na sociální služby pro uživatele drog - jsou vynakládány na sociální služby pro osoby se zdravotním či mentálním postižením (30 35 %) a ty směřují především na služby zaměřené na jejich zapojení do běžného života či zaměstnání. Přesný přehled vynaložených financí do jednotlivých oblastí je v následující tabulce a grafu: Tabulka 15: Vynaložené finanční prostředky v letech 2004 a 2005 podle cílových skupin: Cílové skupiny rok 2004 v Kč relativní podíl v % rok 2005 v Kč relativní podíl v % Senioři 10 697 505 64,6 15 327 892 69 Osoby se zdravotním postižením 5 758 843 34,8 6 765 990 30,5 Uživatelé drog 100 000 0,6 100 000 0,5 22
Graf 2: Vynaložené finanční prostředky v letech 2004 a 2005 podle cílových skupin: Vynaložené finanční prostředky v letech 2004 a 2005 podle cílových skupin 16000000 15327892 14000000 12000000 10697505 10000000 8000000 5758843 6765990 6000000 4000000 2000000 100000 100000 0 senioři osoby se zdrav. postižením uživatelé drog rok 2004 2 005 Vytvoření dalšího z materiálů Řídící skupiny KPSS na Mohelnicku Analýzy potřeb uživatelů sociálních služeb na Mohelnicku - bylo zadáno profesionální agentuře Sociotrendy a jeho cílem bylo nezávisle zmapovat potřeby občanů orientované na aktuální i potenciální využívání sociálních služeb v regionu Mohelnicka. Pro vlastní proces komunitního plánování sociálních služeb jsou hlavně využitelná sociotechnická doporučení, ze kterých zde citujeme: Rozvíjet v současnosti již existující sociální služby zejména domovy pro seniory, klubovou činnost a volnočasové aktivity, pečovatelskou službu, půjčování kompenzačních pomůcek, centra denních služeb, chráněné dílny a jídelny. Nabízet poskytovatelům jasně formulované dotační programy orientované na potřeby uživatelů sociálních služeb konkrétně na podporu v oblastech informovanosti a poradenství, odstraňování technických bariér, soběstačnosti znevýhodněných občanů, bydlení (dlouhodobé i krizové), služby pro občany v krizi (zvláště matky s dětmi), služby orientované na volnočasové aktivity pro mladistvé, mladé rodiny s dětmi a zdravotně postižené. Řídící skupina KPSS rovněž provedla dotazníkové šetření u zadavatelů sociálních služeb tj. u 13 obcí mikroregionu Mohelnicka. Ze souhrnných výsledků bylo zjištěno, že se do sociálních služeb ve všech obcích mikroregionu investují z jejich rozpočtu poměrně malé částky (od 0,01 % do 3 %). Cílovou skupinou do které se vkládají finanční prostředky jsou v naprosté většině senioři. Jako problematické se jim jeví následující skupiny obyvatel: 23
konzumenti alkoholu, děti a mládež, osoby vracející se z výkonu trestu, uživatelé drog, národnostní menšiny. Většina obcí vnímá informovanost o sociálních službách jako nedostačující a ke zlepšení situace v sociálních službách by především přispělo - mimo již zmiňovaného zlepšení informovanosti zjednodušení podmínek pro získávání grantů a dotací, zpracování střednědobého plánu a větší ochota sponzorů dotovat sociální služby. 4.1. Vize nového systému sociálních služeb na Mohelnicku Jedním z obecných cílů sociální politiky je navodit v daném regionu sociální klid a jedním z nástrojů jeho dosažení je poskytování sociálních služeb. Řídící skupina Komunitního plánování sociálních služeb na Mohelnicku i jednotlivé pracovní skupiny shromáždili podklady pro zhodnocení současné sociální situace, provedli analýzu potřeb uživatelů sociálních služeb a na základě těchto činností doporučují uskutečnit dále uvedená opatření. V souladu s demografickou strukturou obyvatelstva a velikostí jednotlivých cílových skupin je nový systém sociálních služeb zaměřen především na poskytování služeb lidem starým a zdravotně postiženým a současně se snaží reflektovat nové metody a trendy v oblasti sociální práce. U starých lidí jde především o snahu pomocí sociálních služeb udržet člověka v jeho domácím prostředí a u zdravotně postižených jsou nabízené sociálních služby zacílené především na jeho plnohodnotné začlenění do běžného života. U obou cílových skupin je cílem zabránit jejich sociálnímu vyloučení. Opatření pro cílovou skupinu dětí a mládeže a uživatelů drog se snaží jednak nabídnout mladým a sociálně ohroženým lidem společensky přijatelné alternativy využívání volného času a u současných uživatelů návykových látek pak minimalizovat škody způsobené jejich užíváním a v případě jejich zájmu možnost zprostředkování léčby závislosti. Navrhovaný systém sociálních služeb pro Mohelnicko vedle zajištění sociálních služeb jako takových dává i důraz na kvalitu a profesionalitu při poskytnutí sociální služby: navrhovaná opatření vždy vycházejí ze standardů kvality sociálních služeb a předpokládá se jejich poskytování vzdělanými a zkušenými odborníky. Nově navrhované projekty přímo počítají s dalším vzděláváním zaměstnanců. Samotný proces komunitního plánování přispěl do nového systému sociálních služeb i prvkem vzájemné komunikace jak mezi zadavateli, poskytovateli a uživateli sociálních služeb, tak i mezi poskytovateli služeb navzájem, což ve svém výsledku přináší výhody a nové možnosti především pro uživatele sociálních služeb. Komunitní plán sociálních služeb pro Mohelnicko byl vytvářen a přijímám v období, kdy nabyl účinnosti dlouho očekávaný zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách upravující poskytování a financování sociálních služeb a který dává možnost jejich uživatelům rozhodovat o směřování finančních prostředků na ně. Vznikne tak konkurence i mezi poskytovateli sociálních služeb. Uživatelé sociálních služeb si tak budou moci vybírat z více alternativ řešení jejich situace. 24
Financování předkládaného systému sociálních služeb je charakteristické širokým spektrem donátorů financí: od fondů Evropské unie, přes dotace státu až po příspěvky samosprávy (krajů a obcí) a počítá také s finančními prostředky od nadací, fondů i jednotlivců. Významným zdrojem financí jsou a nadále budou platby od uživatelů sociálních služeb. 5. Konkrétní opatření pro jednotlivé cílové skupiny 5.1. Opatření pro cílovou skupinu seniorů 5.1.1. Popis cílové skupiny uživatelů sociálních služeb Občané v důchodovém věku (senioři) jsou na Mohelnicku největší cílovou skupinou a nejčastějším objektem sociálních služeb. V roce 2004 zde žilo 3 457 občanů starších 60 let, z toho 2 052 žen a 1 405 mužů. Tabulka 16: Senioři na Mohelnicku podle věku v roce 2004: 60-69 let 70-74 let 75-84 let 85 let a více Počet žen 933 374 613 132 Počet mužů 776 267 314 48 Celkem 1709 641 927 180 Se stárnutím populace se bude počet seniorů zvyšovat a také poroste zájem o umístění v zařízeních sociální péče, jejichž kapacita bude nedostačující. V roce 2003 bylo ve správním obvodu Mohelnice celkem 26 bytů v domech s pečovatelskou službou. Ve dvou penzionech pro důchodce žilo 126 osob. Z následující prognózy vývoje počtu osob starších 65 let, zjistíme, že jejich počet se bude do roku 2010 rychle zvyšovat: Graf 3: Prognóza vývoje počtu 65 letých a starších na Mohelnicku v letech 2003 2010: Prognóza vývoje počtu 65 letých a starších na Mohelnicku v letech 2003-2010 4000 3578 3781 3353 3500 3000 2405 2544 2735 2938 3146 2500 2000 1500 1000 500 0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 25