Zpracování programu týdenního kurzu zaměřeného. na vodní turistiku a rafting

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií Zpracování programu týdenního kurzu zaměřeného na vodní turistiku a rafting Bakalářská práce Autor: Roman Král Vedoucí práce: Mgr. Jaromír Fuchs Jihlava 2011

Anotace Cílem práce je vytvořit týdenní kurz, který je zaměřen na vodní turistiku a rafting. Práce je rozdělena do dvou částí, na teoretickou a praktickou. V teoretické části se tato bakalářská práce zabývá zeměpisnou charakteristikou řeky Dunajec, jejím okolím, historií a současností vodáctví, pravidly chování se na vodě a terminologií vodáků. V praktické části najdeme konkrétní informace o dopravci a ubytování, program kurzu, časový harmonogram, kalkulaci nákladů na kurz a jeho celkovou cenu. Klíčová slova: Řeka. Dunajec. Harmonogram. Kalkulace. Loď. Náklady. Vodácký kurz. Vodák. Annotation The objective of this dissertation is to elaboration a one week course which targets water tourism and rafting. This work is divided in two parts: theory and praxis. In the theoretical part of this bachelors dissertation concentrate s upon the geographical characteristics of the Dunajec, scene, history, current canoeing, code of conduct, terminology of watermen. In the practical part you will discover detailed information about the carrier and accommodation, program of the course, time table, estimate of costs and the grand total of all costs. Key words: River. Dunajec. Time table. Calculation. Boat. Costs. Canoeing rate. Waterman.

Poděkování Děkuji Mgr. Jaromíru Fuchsovi za odborné vedení a podporu při zpracování bakalářské práce, za rady, které mi poskytl a za vřelý přístup při konzultacích. Rád bych také poděkoval přátelům a známým, kteří mi rovněž pomohli několika cennými radami.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě, dne 16. května 2011... Podpis

Obsah: 1 Úvod... 6 2 Teoretická část... 7 2.1 Zeměpisná charakteristika... 7 2.1.1 Informační minimum... 7 2.1.2 Základní informace o řece... 12 2.1.3 Příroda... 13 2.2 Historie vodáctví... 15 2.3 Současné vodáctví... 16 2.3.1 Lodě... 16 2.3.2 Pádlování... 20 2.3.3 Vybavení... 20 2.4 Pravidla chování se na vodě... 21 2.5 Terminologie vodáků... 25 3 Praktická část... 27 3.1 Předodjezdové informační schůzky... 28 3.2 Předodjezdové semináře... 29 3.3 Tvorba kurzu... 30 3.3.1 Časový harmonogram... 30 3.3.2 Výběr autodopravce... 35 3.3.3 Ubytování... 37 3.3.4 Kalkulace... 39 3.3.5 Vyhodnocení kalkulace... 50 4 Závěr a zhodnocení práce... 58 5 Seznam použitých internetových zdrojů... 60 6 Seznam obrázků a grafů... 61

1 Úvod Pro sepsání své bakalářské práce jsem si zvolil téma Zpracování programu týdenního kurzu zaměřeného na vodní turistiku a rafting. Letní sporty patří k volnočasovým aktivitám už dlouhou řadu let a hlavně v posledních letech je vodáctví velmi významné a lidmi vyhledávané. Toto téma jsem si vybral, protože k vodě a většině vodních sportů mám vřelý vztah a aktivně je provozuji. Ve své bakalářské práci jsem se rozhodl popsat řeku Dunajec, nacházející se na hranicích mezi Slovenskem a Polskem, která je vodácky trochu náročnější, ale o to zábavnější. Nejprve budu popisovat řeku a přilehlou přírodu, kde bych se zaměřil na historii a současnost. Popsal bych zde počátky vodáctví až po dnešní dobu, kdy se člověk vrhá na vodu v moderních lodích s moderním vybavením. S přibývajícím počtem vodáků je nutno připomenout zásady chování se na řece dohromady se základní první pomocí. V praktické části budu popisovat šestidenní program vodáckého kurzu, kam zahrnu výlet do městečka Niedzica, Czorsztyn a výstup na blízkou horu Trzy Korony a další mimo vodácké aktivity. Nejprve začnu výběrem vhodného termínu. Mým stěžejním úkolem je kalkulace nákladů na celý týden jak přímých tak nepřímých, které budu řešit podle počtu uchazečů a také podle toho, jestli budou lodě vlastní nebo zapůjčené a doprava vlastní nebo hromadná. Dále popíši, co by bylo dobré absolvovat před výjezdem na vodu a to jak teoretickou část danou formou teorie o řece a vodáctví tak formou praktickou danou pádlováním na klidné vodě a ukázkou plavání. Výsledkem mé práce je zpracování vhodného vodáckého kurzu pro skupinu studentů, která bude mít možnost se aktivně zapojit do celého programu s ohledem na své fyzické zdatnosti a zkušenosti na vodě. Vodácký kurs je podle mě též rozumně zpracovaný s ohledem na finanční možnosti studentů. 6

2 Teoretická část 2.1 Zeměpisná charakteristika 2.1.1 Informační minimum Dunajec je řeka, která protéká Polskem a Slovenskem a tvoří mezi nimi od roku 1993 hranici. Nachází se v malebném prostředí lesů, s bohatou faunou a flórou a zároveň v oblasti s kulturně-historickými památkami. V okolí řeky se nachází mnoho zajímavých míst, za povšimnutí stojí například Nowy Targ, Czorstyn, Niedzica, jezioro Czorsztyńskie, Sromowce Wyźne, Červený Kláštor, Krościenko nad Dunajcem, Tylmanowa, Wietrznice, Pieninský Národný park, Pieninsky park narodowy a mnohá další. Nowy Targ Starobylé polské město, založeno roku 1346. Najdeme zde zajímavou radnicí a barokní kostel. Do konce osmnáctého století se ve městě nacházely dřevěné domy, které však byly zničeny roku 1784 při požáru. Nyní jsou na náměstí zachovalé domy z poloviny devatenáctého století. Ze stejné doby je i radnice s věží a hodinami, která stojí na místě bývalé dřevěné radnice. Ta původní byla postavena roku 1767, měla šindelovou střechu a byla obklopena arkádami stojícími na pilířích. Kromě samotné radnice se v budově nacházelo i vězení. Obrázek č. 1 Radnice v Nowy Targ 7

Czorsztyn Jedná se o zříceninu hradu s historickou rezervací, nacházející se na Zámeckém vrchu nad levým břehem Dunajce u Czorsztyńskie jezera. Pochází z dob po tatarském vpádu a byl sídlem polských starostů. Původně měl funkci pohraniční pevnosti a stal se místem častých bojů, odbojů a rebélií. Hrad byl několikrát dobyt a nyní je státní kulturní památkou. Obrázek č. 2 zřícenina hradu Czorstyn Hrad Niedzica Středověká polská pevnost, tyčící se nad Czorstyńskie jezerem, známá též pod názvem Hrad Dunajec. První zmínky o hradu pocházejí již z roku 1325. Hrad vystřídal několik majitelů a byl dvakrát dobyt a vyrabován zbojníky. Nejen díky tomuto začal hrad chátrat a měnit se v ruinu. Naštěstí byl na konci 18. století zachráněn rodinou Horváthů a zrekonstruován. Potomci této rodiny obývali hrad do roku 1945 a to i přesto, že patřil od roku 1920 polskému státu. Obrázek č. 3 Hrad Niedzica 8

Jezioro Czorsztyńskie Jezero s plochou 10 km 2, které vzniklo přehrazením řeky Dunajec a následným vybudováním přehrady mezi hradem Niedzica a hradem Czorstyn. V okolí přehrady jsou rekreační střediska, kde je možnost zapůjčení loděk, šlapadel a jachet. Případně si můžete užít příjemnou vyhlídkovou plavbu s pohledem na malebné okolí. V zimě můžete zamrzlé jezero využít na bruslení nebo si můžete v jeho okolí zalyžovat. Sromowce Wyźne Tato polská vesnice by se dala považovat za místo střetu mnoha turistů, sportovců ale i rekreantů. Stala se z ní základna pro lyžaře, neboť se v okolí nacházejí lyžařské vleky, pro vodáky, kteří si zde půjčují vodácké vybavení a i pro turisty, kteří chtějí prozkoumat Pieniny. Obrázek č. 4 vesnice Sromowce Wyźne 9

Červený Kláštor Obec Červený Kláštor najdeme na soutoku řeky Dunajec s potokem Lipník u hranic Slovenské republiky s Polskem. Prochází zde hranice Pieninského národního parku a je považována za místní centrum cestovního ruchu. Známá je především díky klášteru, který byl roku 1319 založen magistrem Kakašem Berzevicim, který ve své době vlastnil téměř všechen majetek na Spiši. V letech 1320 až 1563 byl klášter obýván Kartuziánskými mnichy, poté začal upadat, byl vypleněn a úplně zrušen. V letech 1711 až 1782 byl klášter obydlen Kamaldulskými mnichy, kteří začali s jeho barokní přestavbou. V roce 1754 zde byla založena proslulá lékárna, ale ani ta klášter nezachránila v roce 1782 od zrušení, kdy byl císařem Josefem II. prohlášen za neužitečný. Obrázek č. 5 Červený Kláštor Krościenko nad Dunajcem Krościenko je město, obklopené horskými pásy Pienin, Gorce a Beskid Sadecki. Je to turistické místo, podobně jako Sromowce Wyźne. Turisté navštěvují buď okolní hory a to zejména Pieniny nebo se plaví na protékající řece Dunajec. Ve městě stojí za vidění staré dřevěné měšťanské domy (většina vznikla v souvislosti s lázněmi), Kostel Všech Svatých, jehož stavba byla započata ve čtrnáctém století, 10

kaplička svatého Rocha, postavená na památku velkého moru v roce 1710 a kaple svatého Antonína Paduánského z roku 1881. Obrázek č. 6 Krościenko nad Dunajcem Tylmanowa Jedná se o vesnici v Polsku, založenou roku 1336, ležící na obchodní cestě vedoucí na Spiš. Nejstarší místní památkou je dřevěný kostelík sv. Mikuláše z roku 1756, který leží ve středu obce. Uvnitř najdeme barokní oltář s obrazem Panny Marie Częstochowské a dva boční oltáře, rovněž v barokním slohu. Obrázek č. 7 Kostel sv. Mikuláše 11

2.1.2 Základní informace o řece 2.1.2.1 Současnost Jednou z nejčistějších řek ve střední Evropě je řeka Dunajec. Je to horská řeka, která má různorodý průtok vody. Řeku pod Vysokými Tatrami tvoří Bílý a Černý Dunajec. Jedná se o pravostranný přítok Visly. Dunajec má šestnáct přítoků. Zprava: Biala, Nawojowska, Kamienica, Poprad, Grajcarek, Lesnický potok, Lipník, Rieka, Jordanec, Osturniansky potok, Biela voda a Lesnica. Zleva: Lososina, Kamienica, Ochotnicki Potok a Krosnica. Řeka protéká několika městy a vesnicemi a na horním toku byla v roce 1997 postavena vodní elektrárna, která má dvě turbíny, vyrábějící elektrickou energii a zároveň zlepšující průtok řeky. Velkým zážitkem je pak pro turisty plavení se na vorech. 2.1.2.2 Historie Dunajec se již po několik století považuje za důležitou dopravní cestu. Skrz Pieniny procházela stezka obchodníků z Řecka a Říma a to už ve 2. století n. l. V té době obývali okolí galští Keltové, po kterých pak přišli Germáni a Keltové, kteří využívali Dunajec pro přepravu osob a zboží k Baltickému moři a k okolí Visly. V dnešní době můžeme tuto stezku kolem Dunajce najít zrenovovanou pod názvem Sol na cesta. Obrázek č. 8 řeka Dunajec 12

2.1.2.3 Stupnice obtížnosti řeky Dunajec Na řece Dunajec najdeme tři různé typy obtížnosti. Jedná se o obtížnost ZW A, ZW C a WWI+. Stupnice ZW A a ZW C se týká proudící vody. Své pojmenování našla v německém Zahmwasser, neboli mírná voda. ZW A Jedná se o stojatou, nebo slabě proudící vodu, která teče maximální rychlostí 4 kilometry za hodinu. Plutí po takovéto vodě je nejlepší s plachetnicí nebo s veslicí. Tento typ nalezneme především na přehradách. ZW C Do této stupnice spadají tekoucí vody, jejichž proud teče rychlostí 6 kilometrů za hodinu. Proud teče souvisle a nevytvářejí se na něm vlny. Nebezpečné zde mohou být pouze zpětné proudy. Na tomto druhu řeky je nejlepší plavit se s kánoemi a sportovními pramicemi. Stupnice WW se týká divoké vody. WWI+ jde o vodu, která nabízí lehké peřeje nebo meandry. Je vhodná pro lehce pokročilé vodáky, plavící se na kánoích nebo sportovních pramicích. 2.1.3 Příroda Pieninský národní park Tento park vznikl v roce 1967 za účelem zachovat, obnovovat a všestranně chránit jeho přírodu. Pieniny jako takové se nacházejí na území Slovenské republiky a Polska a jejich délka je přibližně 550 km. Peniny mají tři části: Spišské Pieniny Centrální Pieniny Malé Pieniny Co se týče flóry, jsou zde velmi pozoruhodné rostliny. Mnohé z nich jsou velmi vzácné a mají vysokou přírodovědeckou hodnotu. Najdeme zde zajímavé lišejníky, mechorosty, houby, vzácné květiny atd. 13

Fauna je zde také velmi rozšířená a to především díky členitosti terénu. Hluboké lesy, louky, rokle a řeka Dunajec vytváří vhodné prostředí pro živočichy. Jmenovat může například hmyzožravce, hlodavce, šelmy, ptáky, obojživelníky, plazy a jiné. Trzy Korony Jedná se o Tři Koruny, které jsou se svými 982 metry nad mořem nejvyšším vrchem v Pieninách. Skládají se z pěti skalních věží, z nichž každá má zhruba 100 metrů na výšku a vytvářejí tak podobu koruny. Nejvyšší věží je Okrúhlá, ze které je překrásný výhled. Obrázek č. 8 Trzy Korony 14

2.2 Historie vodáctví První známky o vodáctví nás odkazují až do pravěku, kde vědci dokázali, že pravěké malby na zdech nejsou pouze nástroje určené k lovu jako luky a oštěpy, ale i kresby primitivních plavidel. Už starověké civilizace používali lodě k dopravě a přepravě materiálu. Zejména ty menší byly hojně používány k rybaření. Pro zajímavost za nejstarší dochovaný důkaz se považuje člun vyrobený ze stříbra, který byl nalezen v hrobě sumerského krále a jeho stáří se odhaduje na 6000 let. Kánoe původně pochází od severoamerických indiánů, kteří je používali jak pro přepravu, tak i pro lov nebo válečné účely. Oproti tomu kajak pochází od Eskymáků, tyto lodě byli menší, obratnější a seshora uzavřené, aby nedošlo k vniknutí vody a následnému potopení. Kajaky se používaly nejčastěji k lovu tuleňů. Ke stavbě lodí se používala dřevěná žebra, v případě kajaků mohlo jít o velrybí kosti potažené srstí zvířat (tuleňů nebo mrožů). Revoluce ve stavbě lodí se udála až v polovině 20. století, kdy se ke slovu dostalo lepení a laminát, který doslova vytlačil dřevěné lodě, které zůstaly pouze k turistickým účelům. Počátky vodáctví v Evropě se datují rokem 1866, kdy byl založen první kanoistický klub. Na české řeky se první kánoe dostala až roku 1875, kterou koupil Ferdinand Zinke od anglických obchodníků. Větší rozmach kanoistiky u nás nastal ale až roku 1913, kdy byl založen Svaz kanoistů Království Českého, Josefem Rösslerem. Od této doby se u nás kanoistika rozvíjela mílovými kroky, zasloužili se o to hlavně trampové, jejichž osady často ležely v blízkosti řek. Sjížděli se trasy z Českých Budějovic do Prahy nebo z Chopina do Prahy. Vodáci tak zaplavili celou republiku laminátovými kánoemi a kajaky a na obtížnější místa měli k dispozici rafty. Dnes již tyto trasy neexistují, protože na nich vyrostly Vltavské přehrady, které se stavěly na zúžených místech a tak vlastně zmizely úseky řek s největším výskytem peřejí. Kanoistika byla také disciplínou na mistrovství světa, které se konalo v Praze v roce 1933, kdy se do Prahy sjelo 58 závodníků z deseti zemí. Úspěch tohoto šampionátu zařadil kanoistiku mezi sportovní disciplíny olympijských her, počínaje rokem 1936. 15

2.3 Současné vodáctví 2.3.1 Lodě V první kapitole o současném vodáctví popíši lodě, které používají vodáci, podám základní informace o jejich velikosti, použitých materiálech na jejich stavbu a o plavbě na nich. Kánoe Kánoe je asi nejznámější a nejpoužívanější vodácká loď. Od dob trampů a skautů se z kanoistiky stal vodní sport, který se provozuje jak na říčních proudech, tak i v umělých kanálech. V dnešní době jsou kánoe vyráběné ze sklolaminátu nebo z plastu. Hlavní rozdíl mezi nimi je, že loď ze skelného laminátu je lehčí což má za výhodu, že posádka nemusí tak silně pádlovat, aby loď ď plula rychleji. Nevýhoda laminátové lodi je ta, že materiál není tak odolný a je náchylnější na poškození na rozdíl od lodi plastové. Základní dělení kánoí je: a) Zavřené jejich horní strana je uzavřená a jsou v ní pouze tři otvory pro posádku, na které se natahuje krycí plachta. Největší uplatnění ní mají na divoké vodě, kde voda cáká do lodi. Obrázek č. 9 Zavřená kánoe b) Otevřené bez horního zakrytí, pouze s vnitřní příčnou výztuhou lodi. Obrázek č. 10 Otevřená kánoe 16

c) Nafukovací gumová loď s přetlakovými ventily a pevně uchycenými sedačkami. Na rozdíl od prvně jmenovaných lodí tato má v zadní části odtokový kanál. Obrázek č. 11 Nafukovací kánoe Každá loď na vodě ě musí mít nějaké základní vybavení, jako jsou lavičky a to buď pevné, nebo vyjímatelné, v přídi vzduchový pytel pro lepší nadnášení lodě (kromě nafukovací lodě) a dvě pádla. Doporučuje uje se vozit barel nebo vak pro uchování zavazadel posádky, vysušovací houbičku pro vnitřek lodi a také je potřeba mít na přídi lodi upevněnou šňůru na přivázání lodi v době přestávky. Plavbu na kánoi lze provádět několika způsoby a to podle počtu posádky: Jednočlenná posádka sedí v zadní části lodi a zastává jak funkci háčka, tak funkci kormidelníka a místo háčka zůstává neobsazené. Dvoučlenná posádka v přední části sedící háček a v zadní kormidelník, v závodní kanoistice nebo při překonávání větších překážek může posádka v lodi klečet. Tříčlenná posádka háček i kormidelník sedí stejně jako v případě dvoučlenné posádky a třetí osoba tzv. porcelán sedí uprostřed a na ovládání lodi se nepodílí. 17

Kajak Kajak je stejně jako kánoe vyroben ze skelného laminátu nebo plastu. Je určen pro jednočlennou posádku, která v lodi sedí. Zpravidla bývá posádka v kajaku zaplachtováná. Kajak je ideální na těžší vodu, kde se s ním dá zažít velká legrace. Obrázek č. 12 - Kajak K pohonu kajaku slouží dvojpádlo držící se uprostřed. Obrázek č. 13 - Dvojpádlo Existuje mnoho typů kajaků a mezi základní bych uvedl: a) Kajak do divoké vody plastový a uzavřený s délkou mezi 2 až 3 metry, s výtlakem od 150 do 250 litrů. Nedosahuje vysokých rychlostí vzhledem k jeho délce, ale vyniká dobrou manévrovatelností b) Kajak mořský úzký a dlouhý až 5 metrů, s možností převážet zavazadla a osoby. Je hůře manévrovatelný, ale má velkou stabilitu ve vlnách c) Kajak creek má profil dna do písmene U a je určen pro sjíždějí toků s vysokým spádem. d) Kajak rodeo (freestyle) velmi krátký kajak s délkou okolo 2 metrů určený pro opakované sjíždění jednoho místa například vlny nebo válce. e) Kajak playboat kombinace rodeo a freestyle kajaku 18

Raft Raft je ploché široké gumové nafukovací plavidlo používané především pro expediční a komerční vodáctví (resp. rafting). Obvykle je 4-6 místné. Používá se při sjíždění divokých řek, pro což je předurčeno především pro svoji stabilitu, která je dána příčným profilem lodi. Obrázek č. 14 - Raft Tato vlastnost raftu je však často přeceňována a zejména začátečníci trpí mylnou představou, že člun je naprosto bezpečný i na divoké vodě vysoké obtížnosti. Právě zde však dochází k těžkým úrazům a utonutím - jednak pro moment překvapení při převrácení a jednak pro nastalou nepřehlednost situace, kdy se ve vodě (obvykle velmi studené) ocitne víc osob najednou. Je proto nezbytně nutné na těžší vodu vyjíždět buď se školeným průvodcem, nebo alespoň s jedním či dvěma zkušenými vodáky. Začátečníky je vždy třeba před jízdou proškolit jak v ovládání raftu, tak v chování po případném zvrhnutí. 19

2.3.2 Pádlování K samotnému pádlování potřebujeme kajakářské či kanoistické pádlo. Samotné pádlování, prováděné za pomoci pádla je pak používáno k pohonu lodi. Každý vodák musí vědět, jak má pádlo správně držet, ale i jak ho má správně používat správně zabírat. Záběr pádla se pak dělí na čtyři části zasazení, tažení vodou, vytažení z vody a práce nad vodou. Zasazení vodák je lehce předkloněn a zároveň je lehce nahnut z lodi. Pádlo držené v natažených pažích se zasouvá kolmo do vody, dokud není celá plocha listu ve vodě. Tažení vodou jedná se o nejdůležitější pohyb. Vodák má stále nataženy paže a táhne pádlo vodou. Vytažení z vody v této části vodák začíná krčit paže a vytahovat pádlo z vody. Zadák v této části řídí loď. Práce nad vodou obloukem protáhneme pádlo nad vodou a vracíme se zpět k první části. 2.3.3 Vybavení Každý vodák potřebuje na vodu správné vybavení. Mezi vodácké vybavení se řadí: lodě, rafty, kánoe, pádla, barely, vodácké pytle, vesty, neoprenové boty, neopren, vodácké přilby a jiné. Barely jedná se o plastové sudy, které mají zpravidla objem 20, 30 nebo 50 litrů. Také mají dvě pevná ucha a dostatečně široký uzávěr, který se šroubuje na závit. Vodácké pytle jedná se o vodotěsné pytle, které se zavírají rolováním. Chrání před navlhnutím a jsou velmi dobře skladné. Vesty velmi důležitá část vodáckého vybavení. V případě vyklopení se díky ní drží její majitel nad vodou a chrání se před utopením. Neoprenové boty nejvhodnější obuv do vody, s pevnou, obvykle protiskluzovou podrážkou, mající gumovou špičku i patu. 20

Neopren oblek z elastického neoprenu, chránící před chladným počasím. Neopren jako takový má skvělé izolační vlastnosti, bohužel ale zadržuje pot. Vodácké přilby jedná se o velice důležitou součást vodáckého vybavení, především na divoké vodě. Chrání svého majitele před poškozením hlavy při případném nárazu např. na kámen. 2.4 Pravidla chování se na vodě Správné počínání si na řece je velice důležité jak pro bezpečnost Vaši, tak pro bezpečnost ostatních vodáků na řece. Proto je důležité dodržovat pravidla chování na řece, která nám řeknou kdo má přednost a kdo musí počkat. Vodáci už sepsali mnoho desater určených pro háčky nebo pro kormidelníky, kde se většinou píše, že háček je podřízen kormidelníkovi až do skonání, je zticha a stará se, aby kormidelník neměl na sobě ani kapičku. A opačně kormidelník si z háčka dělá otroka. Což jsou jen desatera pro pobavení vodáků. Z tohoto důvodu existuje vyhláška. Je to vyhláška Ministerstva dopravy č. 344/1991 Sb. - Řád plavební bezpečnosti, který je sice zaměřen na motorové lodě a větší čluny, ale upravuje i menší čluny a lodě. Je v něm napsáno, že každá loď musí mít svého kormidelníka, který zodpovídá za dodržování tohoto Řádu. Napsal bych zde pár výtažků z Řádu, kde je popsáno jak se chovat v dané situaci. Na úvod výtažek, kdo zodpovídá a řídí chování na lodi: a) Členové posádky jsou povinni plnit příkazy, které jim dává vůdce v rámci své pravomoci. Jsou povinni spolupůsobit při dodržování ustanovení tohoto Řádu a dalších souvisejících předpisů. b) Všechny další osoby na plavidle musí plnit příkazy, které jim dává vůdce v zájmu bezpečnosti plavby nebo zachování pořádku na plavidle. c) Členové posádky jsou povinni plnit příkazy, které jim dává vůdce v rámci své pravomoci. Jsou povinni spolupůsobit při dodržování ustanovení tohoto Řádu a dalších souvisejících předpisů. 21

d) Všechny další osoby na plavidle musí plnit příkazy, které jim dává vůdce v zájmu bezpečnosti plavby nebo zachování pořádku na plavidle. Tento řád popisuje pravidla pro větší lodě, například dopravní, ale toto platí i pro naše kánoe, kajaky nebo rafty, kdy kormidelník dává příkazy háčkovi nebo posádce raftu. To nám dává návod, kdo bude rozhodovat, když dojde k situaci, kdy je potřeba se rozhodnout kterým směrem loď pojede. Dále Řád popisuje pravidla pro předjíždění lodí: a) Předjíždění je povoleno jen tehdy, když se předjíždějící přesvědčil o tom, že s předjížděním není spojeno nebezpečí. b) Předjížděné plavidlo musí podle plavební situace umožnit a usnadnit předjíždění. Aby předjíždění proběhlo bez nebezpečí a dostatečně rychle a nenarušovalo plavbu ostatních plavidel, musí předjížděné plavidlo přiměřeně snížit rychlost plavby. Podobná pravidla platí i na silnicích, kde rychlejší auta předjíždí pomalejší a musí být viděni a upozornit předjíždějícího zapnutím blinkru, že mění směr jízdy a chystají se na předjížděcí manévr. Předjížděné plavidlo nesmí být ohroženo, vytlačováno nebo jinak omezováno a musí usnadnit předjíždějící lodí bezpečné předjetí, ať už vyhnutím se nebo snížením rychlosti. Ale bohužel u vodáků toto pravidlo není moc dodržováno, což je problém u větších vodáckých akcí, kde je více lodí a v úzkých úsecích tedy může docházet ke srážkám lodí s následným vykoupáním se posádky nebo posádek. Naštěstí u našich menších lodí to není taková katastrofa, jako když se srazí nákladní lodě, ale možnost zranění zde pořád je, a proto je nutné mít ochranné pomůcky jako je helma nebo vesta. Aby k takovým to kolizím nedošlo například v úžinách je zde i pravidlo potkávání se lodí v úžinách: Pro zabránění potkávání plavidel v úsecích nebo v místech, kde plavební dráha není pro potkávání dostatečně široká (úžiny), musí se postupovat podle těchto pravidel: 1) všechna plavidla musí proplout úžinami v co možná nejkratší době 22

2) jestliže vůdce plavidla plujícího proti proudu zjistí, že plavidlo plující po proudu vplouvá do úžiny, musí zůstat stát pod úžinou a vyčkat, až plavidlo plující po proudu úžinou propluje Bod 1) vysvětluje, že před úžinami, kde propluje pouze jedna loď je potřeba proplouvat rychleji, aby nevznikali fronty na vodě, a je důležité nechávat si bezpečné rozestupy, například při sjíždění jezů, kde hrozí jedoucí lodi převržení a další loď by mohla svým brzkým sjezdem ohrozit posádku převržené lodi. V bodě 2) je popsáno to, že úsek řeky, kde jede loď, například raft a opačným směrem třeba kajakář, který si hraje na peřejích, tak povinností kajakáře je neohrožovat posádku jiné lodi a dát jí přednost zastavením na konci úseku, kde jezdí a vyčkat až loď projede, protože loď plující po proudu má přednost. S tím souvisí i obraty lodí jak na klidné vodě tak v úžinách : a) Plavidla smějí provést obrat až poté, co se jejich vůdci přesvědčili, že plavba ostatních plavidel jim umožňuje provést obrat bez nebezpečí, a že ostatní plavidla tím nebudou přinucena změnit náhle směr a rychlost plavby. b) Pokud to situace vyžaduje, musí ostatní plavidla změnit rychlost a směr plavby, aby obrat mohl být proveden bez nebezpečí. Kromě toho musí, zejména plavidlům, která chtějí provést obrat proti proudu, umožnit, aby mohl být tento manévr proveden včas a bezpečně. To znamená, že plovoucí loď má přednost před lodí, která se chce otočit, ale za předpokladu, že se loď už otáčí, tak loď jedoucí po proudu musí přizpůsobit rychlost nebo poupravit svůj směr, aby nedošlo ke srážce. Ohledně provozu malých plavidel kam patří naše lodě bych vyňal z Řádu pár poznámek: a) Vůdce malého plavidla odpovídá za technickoprovozní stav malého plavidla, za jeho posádku i ostatní osoby na plavidle. Odpovídá za to, že malé plavidlo není přetěžováno a že osoby jsou na něm správně rozmístěny. b) Vůdce malého plavidla odpovídá za bezpečnost plavby i v podmínkách zhoršující se povětrnostní situace. Je povinen včas hodnotit zejména druh a účel plavidla, kterého hodlá v takových podmínkách použít. Je povinen plavbu včas přerušit, pokud by s ohledem k místním podmínkám další plavba nebyla již bezpečnou. 23

To znamení že všechna odpovědnost je na kormidelníkovi a tudíž pouze on zodpovídá za pasažéry na lodi a měl by tedy zjistit, zdali sedí správně na sedadlech, aby byla loď vyvážená nebo zda jich v lodi nesedí více než by mělo a v neposlední řadě, zda umí plavat a mají plovací vesty. Píše se zde dále i o povinnostech kormidelníka, když má dojít k převrácení lodě nebo už došlo k převrácení lodě ať už naší nebo cizí: a) Vůdci jsou povinni i v případech, pro které není v Řádu zvláštních ustanovení, učinit všechna opatření, která vyžaduje bezpečnost plavby a obecně uznávaná odborná plavební praxe k odvrácení zejména: 1) ohrožení lidského života, 2) poškození plavidel nebo plovoucích těles, břehů, staveb a zařízení všeho druhu nacházejících se na vodní cestě anebo v její bezprostřední blízkosti, 3) vytvoření plavební překážky. b) Vůdce, který je v blízkosti jiného plavidla nebo plovoucího tělesa postiženého nehodou, při níž jsou ohroženy osoby nebo hrozí-li vytvoření překážky v plavební dráze, je povinen poskytnout neodkladně pomoc, pokud tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného a neohrozí tím bezpečnost vlastního plavidla. Toto jsou základní informace, které určitě každý zná, protože vychází ze života a například řidiči aut mají podobné, ne-li stejné povinnosti ve svých motorových vozidlech. Naposledy bych chtěl své poznatky shrnout v pár bodech, jak by si měli vodáci na vodě počínat, aby neohrožovali jak sebe nebo ostatní a nezpůsobili sobě nebo ostatním nepříjemnosti, ale naopak aby si vodu užili: 1. jsou mezi námi zkušenější i méně zkušení vodáci a proto by měl každý znát své meze a za ně se nepouštět 2. každý vodák by měl mít odpovídající ochranné prostředky, ať už helmu či vestu 3. předtím než jde někdo na vodu, měl by mít alespoň základní plavecké dovednosti 4. když mě chce předjet rychlejší loď, uhnu se jí a nechám jí projet a naopak 24

5. nechávat si rozumné rozestupy před lodí co pluje přede mnou a to hlavně u jezu nebo v úžinách 6. když vidím převrátit se loď, měl bych pomoci převrácené posádce, jak jim samotným, tak jim pomoci pochytat věci, například pádla atd. 7. znalost první pomoci 2.5 Terminologie vodáků Cvaknout se, udělat se, prdnout se Znamená vyklopit se s lodí na řece s následným pádem posádky do řeky a nalití vody do lodi. Volej Delší úsek řeky se stojatou vodou nebo velmi málo tekoucí, nejčastěji před jezem či přehradou. Háček Člen posádky sedící na přední sedačce lodi, jehož úkolem je pádlovat a upozorňovat druhého člena lodi na překážky na řece. Zadák, kormidelník Člen posádky sedící na zadní sedačce lodi, jehož úkolem je řídit loď a vybrat nejlepší trasu pro zdolání řeky. 25

Peřeje Vznikají nárazem silného objemu vody na nerovné dno kde, jsou výmoly nebo kameny vyvrhávající vodu směrem k hladině a tak na hladině vznikají vlny nejrůznějších velikostí a tvarů Bágl, bagáž, loďák Impregnovaný vak nebo umělohmotný sud převážený uprostřed lodi, do kterého se dávají nejdůležitější věci posádky. Vracák Zpětný proud, který vzniká vedle proudu hlavního, může sloužit pro zpomalení nebo zastavení, ale méně zkušené posádky může hnát směrem ke břehu, zpět do jezu nebo do mělčiny. Válec Válec vzniká pod jezem, kde je větší průtok vody a vzniká tak, že objem vody naráží na dno nebo překážku pod jezem a vyhazuje vývěry vody směrem k hladině a zpět pod jez. Karfiol Jedná se o prudší vývěry vody, na kterých je loď nestabilní. Objevuje se na rychleji tekoucích úsecích řeky a vzniká narážením vody na překážku pod hladinou řeky, například na kámen nebo jinou překážku. Jez, splav Vodní dílo postavené člověkem a určené k tomu, aby došlo ke zvednutí hladiny, což se používá k různým účelům, v minulosti hlavně k pohonu vodních mlýnů, kde se část vody 26

odváděla na vodní kolo, dnes k vybudování malých vodních elektráren nebo ke zmírnění sklonu řeky nebo k zajištění dostatečné plavebním hloubky. Jezy rozlišujeme z hlediska propustnosti vody na: a) neovladatelné či pevné b) ovladatelné či pohyblivé Pohyblivý jez má v konstrukci klapku nebo stavidlo, jímž můžeme určovat propustnost vody. Na stavbu jezů se používají různé materiály, jako jsou ocelové traverzy, železobetonová konstrukce nebo dřevostavba. 3 Praktická část V praktické části zpracuji program školního vodáckého kurzu, zahrnující kompletní informace pro jednotlivé účastníky. Jedná se především o seznámení se s programem kurzu, dále absolvování přípravných seminářů, kde účastníci získají potřebné informace o obtížnosti řeky, o lodích a vodáckém vybavení. Dále se seznámí s praktickými a užitečnými rady pro vodáky a budou obeznámeni s celkovou cenou kurzu včetně toho kolik je vhodné mít sebou peněz. Celkovou cenu kurzu budu počítat pro 2 varianty, kdy jedna zahrnuje 16 účastníků a 2 vedoucí a druhá 25 účastníků a 3 vedoucí. Vedoucí budou hrazeni školou a pro orientaci přidám výpočet, o kolik peněz by se zvedly náklady, kdyby si je museli účastníci zaplatit sami. Tyto počty volím záměrně, aby obsazenost lodí byla sudá. Dále budu počítat, na kolik vyjdou náklady, když doprava bude vlastními silami s vlastním vybavením a loděmi a variantu při použití hromadné dopravy a zapůjčených lodí a vybavení a jako poslední variantu kdy doprava bude hromadná a lodě a vybavení vlastní. 27

3.1 Předodjezdové informační schůzky Před odjezdem je potřeba absolvovat 2 informační schůzky plus jednu dodatečnou, kde se účastníci dozvědí základní informace o řece a zemi kam pojedou, uvidí informační video jak správně sedět a řídit loď na řece a mohou se zúčastnit dobrovolné schůzky, kde bude řešena první pomoc. Teorie řeky a země První informační schůzka se bude konat 2 měsíce před odjezdem na vodu. Bude zde nastíněno informační minimum jihu Polska, respektive oblast Pieninského národního parku, úsek řeky Dunajce, který budeme sjíždět z městečka Sromowce Wyźne do městečka Wietrznice a okolní příroda. Hlavním bodem zde bude ale obtížnost řeky. Obrázek č. 15 Mapa řeky 28

Teorie pádlování a chování se na řece Druhá informační schůzka se bude konat měsíc před zahájením kurzu. Úkolem této schůzky bude účastníkům nastínit teoretickou situaci jak se chovat na řece, na klidné vodě i na rychleji tekoucí s peřejemi. Výuka bude formou videa. První pomoc Poslední informační schůzka, která je pouze dobrovolná bude probíhat týden před odjezdem na řeku a bude na ní probírána první pomoc při zranění. 3.2 Předodjezdové semináře Předodjezdové semináře budou povinné pro všechny účastníky a to tyto: Plavání První seminář se bude konat 6 týdnu před zahájením kurzu v areálu Rošického bazénu. Úkolem tohoto semináře je ověřit schopnosti jedince ve vodě, například při převržení lodi. Jeho úkolem bude uplavat v kuse 200 metrů a 12 metrů pod vodou. Pádlování na klidné vodě Druhý seminář se bude konat 2 týdny před zahájením kurzu v areálu jihlavské loděnice. Zde se budou účastníci kurzu seznamovat s řízením lodi na řece nad splavem, kde je klidná voda a naučí se jak s lodí manévrovat. 29

3.3 Tvorba kurzu 3.3.1 Časový harmonogram 1. den: naložení zavazadel a vodácké výbavy do autobusu a odjezd z Jihlavy do místa konání kurzu. Večerní program. 7:00 sraz účastníků v loděnici 7:30 nakládání zavazadel 8:30 odjezd z Jihlavy 10:00 zastávka na benzínové pumpě ve Vyškově 10:30 odjezd 13:00 zastávka v Českém Těšíně na oběd 14:00 odjezd 18:00 příjezd do kempu Sromowce NiŜne, ubytování ve stanech 18:30 večerní program zahrnující informace o dalším dnu a společenské hry 2. den: přejetí do Sromowce WyŜne a vyplutí, zastávka na oběd v městečku Červený Klášter, pokračování do Krościenko nad Dunajcem, návrat do kempu 8:00 snídaně, seznámení s denním plánem 8:30 výjezd z kempu a přesun do Sromowce WyŜne 9:00 vyplutí od přehrady ve Sromowce WyŜne, poznávání zdejší vody 12:00 připlutí do Červenýho Kláštora (cca 9 km od Sromowce WyŜne), oběd 13:00 vyplutí z Červenýho Kláštora 16:30 připlutí do Krościenka nad Dunajcem (cca 14 km z Červenýho kláštera) 17:00 návrat do kempu 30

Obrázek č. 16 Trasa řeky druhý den 3. den: přejetí do Sromowce WyŜne a vyplutí do městečka Červený Klášter, výstup na horu Trzy Korony, překlenutí hory a sestup do městečka Krościenko nad Dunajcem, plavba do Tylmanowa, návrat do kempu 7:30 snídaně, seznámení s denním plánem 8:00 výjezd z kempu a přesun do Sromowce WyŜne 8:30 vyplutí od přehrady ve Sromowce WyŜne 10:00 připlutí do Červenýho Kláštora (cca 9 km) 10:30 výstup na vrchol hory Trzy Korony, 982 m.n.m. 13:00 sraz na vrcholu hory a sestup do městečka Krościenko nad Dunajcem 15:00 oběd v Krościenku nad Dunajcem 16:00 vyplutí z Krościenka nad Dunajcem 17:30 připlutí do Tylmanowa (cca 8 km z Krościenka nad Dunajcem) 18:00 návrat do kempu 31

Obrázek č. 17 Trasa řeky třetí den 4. den: návštěva hradu Niedzica, návštěva městečka Czorsztyn, prohlídka zříceniny hradu Czorsztyn, koupání v jezeře, sportovní a společenské hry 8:00 snídaně, seznámení s denním plánem 8:30 výjezd z kempu a přesun do městečka Niedzica 9:00 prohlídka hradu a musea Niedzica 10:00 přesun do městečka Czorsztyn 10:30 prohlídka městečka a zříceniny hradu, koupání v jezeře a volný program 16:00 návrat do kempu 17:00 společenské hry 32

5. den: zabalení stanů, vyplutí z kempu ve Sromowce NiŜne, zastávka na oběd v Krościenku nad Dunajcem, pokračování do Wietrznice 8:00 snídaně, seznámení s denním plánem 8:30 zabalení stanů 9:00 vyplutí z kempu ve Sromowce NiŜne 13:00 připlutí do Krościenka nad Dunajcem (cca 16 km), oběd 14:00 vyplutí z Krościenka nad Dunajcem 16:00 připlutí do Wietrznice (cca 12 km z Krościenka nad Dunajcem), ubytování v kempu 18:00 společný večer Obrázek č. 18 Trasa řeky pátý den 33

6. den: dobrovolné sjezdy umělého kanálu Wietrznice na raftu, odjezd domů 8:00 snídaně, seznámení s denním plánem 8:30 příprava raftů 9:00 sjezdy umělého kanálu Wietrznice 13:30 odjezd domů 18:00 zastávka v Českém Těšíně 18:45 odjezd 22:00 příjezd do Jihlavy a ukončení kurzu 34

3.3.2 Výběr autodopravce Jako hlavní kritéria při výběru nejlepšího autodopravce jsem zvolil cenu, kvalitu a spolehlivost. Do užšího výběru jsem zvolil 3 autodopravce: STUDENT AGENCY ČSAD Tišnov spol. s.r.o. J. Vykouřil mezinárodní a vnitrostátní autobusová doprava Všichni tři splnili požadavky, a tak rozhodujícím kritériem se stala cena, při čemž vyhrál autodopravce ČSAD Tišnov spol. s.r.o., který na svých stránkách má i přehlednou kalkulaci nákladů a nabízí přistavení autobusu zdarma. Na svých stránkách autodopravce nabízí i výběr autobusu, který se nejvíce hodí pro naše plány. Záměrně vybírám autobus se 49 sedadly, protože budeme potřebovat hodně vybavení, které bude i na prázdných sedadlech a navíc mikrobusy nebo minibusy nemají dostatečný prostor pro zavazadla. Vybíral jsem mezi těmito autobusy: a) KAROSA LUX C 955 nabízející 49 míst k sezení a vybavení obsahující video, kávovar a lednici b) KAROSA LUX C 956 nabízející 49 míst k sezení a vybavení obsahující video, kávovar, lednici a klimatizaci Obrázek č. 19 Autobus KAROSA LUX C 956 35

c) NEOPLAN N 1116, 316/3 nabízející 49 míst k sezení a vybavení obsahující video, kávovar, lednici, klimatizaci a WC Ceny: Cena za 1 km Cena za ¼ hod. čekání KAROSA LUX C 955 22 Kč 40 Kč KAROSA LUX C 956 22 Kč 45 Kč NEOPLAN N 1116, 316/3 24 Kč 50 Kč Z tohoto výběru se mi jeví jako nejvhodnější varianta druhá, pronájem autobusu KAROSA LUX C 956, který oproti levnější verzi Karosy disponuje klimatizací. A to z toho důvodu, že budeme trávit hodně času v letních dnech v autobuse a bez klimatizace by cestování dosti lidem nevyhovovalo. A luxusnější autobus by byl příliš drahý v době čekání, když hodně času trávíme na řece. 36

3.3.3 Ubytování 1. kemp ve Sromowce NiŜne První místo, kde budeme ubytováni je ve Sromowce NiŜne nacházející se 7 km po silnici od přehrady ve Sromowce WyŜne, ze které budeme vyplouvat. Samotný kemp je situován přímo u řeky Dunajce ve velmi příjemném prostředí. Kemp je celý oplocen, což zvyšuje pohodlí i bezpečnost naší a našich věcí. Také můžeme využívat společenskou místnost, nacházející se jen pár metrů od louky se stany, ve které najdeme kuchyňské spotřebiče, nádobí, lednici, rádio a velké stoly. Obrázek č. 20 příjezd do kempu ve Sromowce NiŜne Nechybí ani budova se sociálním zařízením, nabízející hned několik pánských a dámských sprch a umýváren. Dále je zde pro společenské vyžití volleyballové hřiště, dětské hřiště, ohniště, obchod, nabízející širokou škálu výrobků a restaurace s televizí a kulečníkem. V kempu se nachází i parkoviště, které je osvětleno stejně jako samotný kemp i jeho okolí. Obrázek č. 21 hřiště v kempu Obrázek č. 22 kuchyňka v kempu 37

Ceník: Cena za osobu na jednu noc - 6 zł Cena za stan na jednu noc 2 zł Cena za auto na jednu noc 5 zł Cena za autobus na jednu noc 10 zł 2. kemp ve Wietrznice Kemp Wietrznice se nachází přímo u řeky Dunajce po proudu od Krościenka nad Dunajcem. V kempu nalezneme místo pro stany, umývárnu, sportovní hřiště a přístřešek s ohništěm, kde si večer můžeme posedět. Jen pár metrů od kempu se nachází umělý kanál, který je oblíben pro sjezdy kajaků a raftů. Ceník: Cena za osobu na jednu noc - 5 zł Cena za stan na jednu noc 3 zł Cena za auto na jednu noc 5 zł Cena za autobus na jednu noc 12 zł 38

3.3.4 Kalkulace Zde provedu celou kalkulaci kurzu od pronájmu autobusu, lodí a vybavení až po všechny náklady co účastníkům kurzu vzniknou, například vstupným do objektů či na vyhlídku. Rozdělím náklady na přímé a nepřímé a tím budu při vyhodnocení operovat. 3.3.4.1 Nepřímé náklady Kalkulace hromadné dopravy 1. den Místo Příjezd Odjezd Čekací 1/4 hodiny Ujeté km Jihlava 7:30 8:30 4 0 Vyškov 10:00 10:30 2 125 Český Těšín 13:00 14:00 4 158 Sromowce NiŜne 18:00 0 198 2. den Místo Příjezd Odjezd Čekací 1/4 hodiny Ujeté km Sromowce NiŜne 8:30 10 Sromowce WyŜne 9:00 9:30 2 8 Krościenko nad Dunajcem 10:00 17:00 28 11 Sromowce NiŜne 17:30 2 17 39

3. den Místo Příjezd Odjezd Čekací 1/4 hodiny Ujeté km Sromowce NiŜne 8:00 8 Sromowce WyŜne 8:30 9:00 2 8 Červenýho Kláštora 9:00 10:30 6 8 Krościenko nad Dunajcem 11:00 16:00 20 17 Tylmanowa 16:30 17:30 4 9 Sromowce NiŜne 18:00 0 26 4. den Místo Příjezd Odjezd Čekací 1/4 hodiny Ujeté km Sromowce NiŜne 8:30 10 Niedzica 9:00 10:30 6 9 Czorsztyn 11:00 16:00 20 10 Sromowce NiŜne 16:30 6 11 5. den Místo Příjezd Odjezd Čekací 1/4 hodiny Ujeté km Sromowce NiŜne 10:00 16 Wietrznice 11:00 28 30 40

6. den Místo Příjezd Odjezd Čekací 1/4 hodiny Ujeté km Wietrznice 13:30 14 Český Těšín 18:00 18:45 3 198 Jihlava 22:00 299 Ujeté kilometry: 1. den: 125 + 158 + 198 = 481 km 2. den: 8 + 11 + 17 = 36 km 3. den: 8 + 8 + 17 + 9 + 26 = 68 km 4. den: 9 + 10 + 11 = 30 km 5. den: 30 km 6. den: 198 + 299 = 497 km Ujeté kilometry celkem = 481 + 36 + 68 + 30 + 30 + 497 = 1 142 km Náhrada za čekání: 1. den: ( 4 + 2 + 4 ) / 4 = 1,5 h 2. den: ( 10 + 2 + 28 + 2 ) / 4 = 10,5 h 3. den: ( 8 + 2 + 6 + 20 + 4 ) / 4 = 10 h 4. den: ( 10 + 6 + 20 + 6 ) / 4 = 10,5 h 5. den: ( 16 + 28 ) / 4 = 11 h 6. den: ( 14 + 3 ) / 4 = 4,25 h Čekání celkem = 1,5 + 10,5 + 10 + 10,5 + 11 + 4,25 = 47,75 h 41

Náklady za ujeté kilometry 1 142 km + 5% (objížďky) = 1 200 km x 22 Kč (sazba na 1 km) = 26 400 Kč Náklady za čekání 47,75 h x 180 Kč = 8 595 Kč Náklady na stravné řidiče 6 dní x 35 = 210 210 x 24,50 = 5 145 Kč Náklady na ubytování řidiče Sromowce NiŜne Řidič 4 noci x 6 zł = 24 zł Stan 4 noci x 2 zł = 8 zł Wietrznice Řidič 1 noc x 5 zł = 5 zł Stan 1 noc x 3 zł = 3 zl Celkem ubytování: 24 + 8 + 5 + 3 = 40 zł 40 zł x 6 Kč = 240 Kč Náklady na parkování Sromowce NiŜne Wietrznice 4 noci x 10 zł = 40 zł 1 noc x 12 zł = 12 zł Celkem parkovné: 40 + 12 = 52 zł 52 zł x 6 Kč = 312 Kč Celková cena dopravy = 40 692 Kč (včetně DPH) 42

Kalkulace vlastní dopravy Předpokládejme, že účastník má k dispozici vlastní osobní automobil. Podle žebříčku prodejnosti aut volím automobil Škoda Fabia 1.4 16V s průměrnou spotřebou 6 l/100km. Budu počítat, že student v automobilu nepojede sám, ale automobil bude obsazen 4 cestujícími. V kalkulaci budu počítat s průměrnou cenou benzínu 35 Kč za 1 litr. Student vyjíždí z Jihlavy do Sromowce NiŜne stejnou trasou jako když počítám hromadnou dopravu. Celková ujetá vzdálenost i s popojížděním bude stejná jako u hromadné dopravy což je 1 142 km. Počítat opět budu variantu pro 16 účastníků, kde obsazenost vyjde přesně 4 osoby na 1 auto a variantu s 25ti účastníky, kde pojede v jednom automobilu 5 osob. 1. Varianta s 16ti členy 1 142 km x 6 l/100 km x 35 Kč = 2 400 Kč na jeden automobil Celkové náklady na cestu Náklad na jednotlivce 2 400 Kč x 4 = 9 600 Kč 9 600 Kč / 16 = 600 Kč 2. Varianta s 25ti členy 1 142 km x 6 l/100 km x 35 Kč = 2 400 Kč na jeden automobil Celkové náklady na cestu Náklad na jednotlivce 2 400 Kč x 6 = 14 400 Kč 14 400 Kč / 25 = 576 Kč 43

Kalkulace nákladů na vedoucí Zde pro demonstraci kdyby nebyl kurz školní, ale bylo by potřeba zaplatit si vedoucí. Opět budu počítat dvě varianty a to když budou 2 vedoucí při 16ti členech a variantu se 3 vedoucími při 25ti členech. Odměny vedoucích budou činit 100 Kč na 1 hodinu. 1. Varianta náklady na 2 vedoucí Náklady na ubytování Sromowce NiŜne 2 osoby x 4 noci x 6 zł = 48 zł 1 stan x 4 noci x 2 zł = 8 zł Wietrznice 2 osoby x 1 noc x 5 zł = 10 zł 1 stan x 1 noc x 3 zł = 3 zł náklady na ubytování = 48 + 8 + 10 + 3 = 69 zł 69 zł x 6 Kč = 414 Kč Náklady na stravné 2 osoby x 6 dní x 35 = 420 420 x 24,50 = 10 290 Kč Náklady na mzdu hrubá mzda soc. a zdr. pojištění 100 Kč x 8 hodin x 6 dnů = 4 800 Kč 4 800 Kč x 34% = 1 632 Kč náklady na 2 vedoucí (4 800 + 1 632) x 2 = 12 864 Kč Celkové náklady na 2 vedoucí = 23 568 Kč 44

2. Varianta náklady na 3 vedoucí Náklady na ubytování Sromowce NiŜne 3 osoby x 4 noci x 6 zł = 72 zł 2 stan x 4 noci x 2 zł = 16 zł Wietrznice 3 osoby x 1 noc x 5 zł = 15 zł 2 stan x 1 noc x 3 zł = 6 zł náklady na ubytování = 72 + 16 + 15 + 6 = 109 zł 109 zł x 6 Kč = 654 Kč Náklady na stravné 3 osoby x 6 dní x 35 = 630 x 24,50 = 15 435 Kč Náklady na mzdu hrubá mzda soc. a zdr. poj. 100 Kč x 8 hodin x 6 dnů = 4 800 Kč 4 800 Kč x 34% = 1 632 Kč náklady na 3 vedoucí (4 800 + 1 632) x 3 = 19 296 Kč Celkové náklady na 3 vedoucí = 35 385 Kč 45

Kalkulace pronájmu lodí Zde budu počítat dvě varianty a to skupinu o 16ti členech a 2 vedoucích a skupinu o 25ti členech a 3 vedoucích. Tyto počty jsem volil proto, aby jejich součet byl sudý a mohli se rozdělit na lodě po dvoučlenných posádkách. Lodě budou zapůjčeny v půjčovně sportovních lodí a vodácké výzbroje v Jihlavě podle následujícího ceníku: Předmět Cena v Kč za den Kánoe 185 Pádlo 20 Vesta 20 Helma 10 Raft 600 Vlek na lodě 600 Je zde sleva 10% při pronájmu na 5 a více dnů. My si lodě budeme zapůjčovat celkem na 7 dnů, takže se do slevy vejdeme. Vzhledem k tomu, že většinu času budeme sjíždět řeku s obtížností WW I+ budeme využívat jak vestu, tak i helmu, která je později nezbytná pro sjezd umělého kanálu Wietrznice na raftu. 46

1. Varianta s 16ti členy a dvěma vedoucími, tj. 9 + 1 rezervní loď Předmět Cena Počet Dny Cena Kánoe 185 10 7 12 950 Pádlo 20 18 7 2 520 Vesta 20 18 7 2 520 Helma 10 18 7 1 260 Raft 600 1 7 4 200 Vlek na lodě 600 1 7 4 200 CELKEM 27 650 Cena po slevě 10% = 24 885 Kč (včetně DPH) 2. Varianta s 25ti členy a třemi vedoucími, tj. 14 + 1 rezervní loď Předmět Cena Počet Dny Cena Kánoe 185 15 7 19 425 Pádlo 20 28 7 3 920 Vesta 20 28 7 3 920 Helma 10 28 7 1 960 Raft 600 1 7 4 200 Vlek na lodě 600 1 7 4 200 CELKEM 37 625 Cena po slevě 10% = 33 863 Kč (včetně DPH) 47

3.3.4.2 Přímé náklady Kalkulace ubytování Ubytováni budeme ve stanech. I zde budu počítat dvě varianty, a to o 16ti členech a 2 vedoucích a skupinu o 25ti členech a 3 vedoucích. Zde počítám, že jeden stan obývají dva lidé. 1. Varianta s 16ti členy Sromowce NiŜne 16 členů x 4 noci x 6 zł = 384 zł 8 stanů x 4 noci x 2 zł = 64 zł Wietrznice 16 členů x 1 noc x 5 zł = 80 zł 8 stanů x 1 noc x 3 zł = 24 zl Celkem ubytování = 384 + 64 + 80 + 24 = 552 zł x 6 Kč = 3 312 Kč 2. Varianta s 25ti členy Sromowce NiŜne 25 členů x 4 noci x 6 zł = 600 zł 13 stanů x 4 noci x 2 zł = 104 zł Wietrznice 25 členů x 1 noc x 5 zł = 125 zł 13 stanů x 1 noc x 3 zł = 39 zl Celkem ubytování = 600 + 104 + 125 + 39 = 868 zł x 6 Kč = 5 208 Kč 48

Kalkulace vstupů do objektů a na vrchol hory Zde vznikají celkem dva náklady, a to třetí den při výstupu na vrchol hory Trzy Korony, 982 m.n.m. a čtvrtý den při návštěvě hradu a muzea Niedzica. Opět budu počítat dvě varianty s 16ti členy bez vedoucích a s 25ti členy také bez vedoucích. Při návštěvě hradu a muzea Niedzica je zde hromadná sleva a to od 10ti návštěvníků 10% a od 20ti návštěvníků 20%. Vstupné na hrad je 10 zł a na vyhlídku na vrcholu hory Trzy Korony je 3 zł. 1. Varianta s 16ti členy Trzy Korony Hrad Niedzica 16 x 3 zł = 48 zł ( 16 x 10 zł ) 10 % = 144 zł Vstupné celkem = 192 zł x 6 Kč = 1 152 Kč 2. Varianta s 25ti členy Trzy Korony Hrad Niedzica 25 x 3 zł = 75 zł ( 25 x 10 zł ) 20 % = 200 zł Vstupné celkem = 275 zł x 6 Kč = 1 650 Kč Kalkulace pojištění Pojištění bude sjednáno u pojišťovny Generali s.r.o. z důvodu nízké ceny a jednoduchého vyřízení. Cena pojištění se odvíjí od počtů účastníků a jsou zde hromadné slevy. Výsledná cena je: 1. pro 16 účastníků 1 274 Kč 2. pro 25 účastníků 2 002 Kč 49

3.3.5 Vyhodnocení kalkulace 1. Celkové náklady za použití vlastní dopravy a vlastního vybavení a lodí Varianta pro 16 účastníků Varianta pro 25 účastníků Vlastní doprava NEPŘÍMÉ NÁKLADY Ubytování Vstupy Pojištění PŘÍMÉ NÁKLADY NÁKLADY CELKEM 9 600 Kč 14 400 Kč 9 600 Kč 14 400 Kč 3 312 Kč 5 208 Kč 1 152 Kč 1 650 Kč 1 274 Kč 2 002 Kč 5 738 Kč 8 860 Kč 15 338 Kč 23 260 Kč Grafické srovnání nákladů ů podle počtu účastníků: 16000 Kč 14000 Kč 12000 Kč 10000 Kč 8000 Kč 9 600 Kč 14 400 Kč Varianta pro 16 účastníků Varianta pro 25 účastníků 6 000 Kč 4 000 Kč 2 000 Kč 3 312 Kč 5 208 Kč 1650 Kč 2002 Kč 1152 Kč 1 274 Kč 0 Kč Vlastní doprava Ubytování Vstupy Pojištění Graf č. 1 50

Náklady na jednoho účastníka: Varianta pro 16 účastníků Varianta pro 25 účastníků Nepřímé náklady 600 Kč 576 Kč Přímé náklady 359 Kč 354 Kč Celkové náklady 959 Kč 930 Kč Při hodnocení těchto variant se výsledná cena kurzu liší pouze o 3%, což je nepodstatný rozdíl. Výsledná cena kurzu 959 Kč, respektive 930 Kč není cenou konečnou. Aby byla, je do ní potřeba započítat přepravu lodí a materiálu. Tyto náklady připočítávám jako náklady škole, která hradí i vedoucí. Po zhlédnutí první tabulky je zde vidět skoro lineární růst přímých i nepřímých nákladů se zvyšujícím se počtem účastníků - viz následující grafy. Varianta pro 16 účastníků Varianta pro 25 účastníků 359 Kč; 37% 354 Kč; 38% 600 Kč; 63% 576 Kč; 62% Nepřímé náklady Přímé náklady Nepřímé náklady Přímé náklady Graf č. 2 Graf č. 3 51

2. Celkové náklady za použití hromadné dopravy a zapůjčeného vybavení a lodí Varianta pro 16 účastníků Varianta pro 25 účastníků Doprava Pronájem lodí NEPŘÍMÉ NÁKLADY Ubytování Vstupy Pojištění PŘÍMÉ NÁKLADY NÁKLADY CELKEM 40 692 Kč 40 692 Kčč 24 885 Kč 33 863 Kčč 65 577 Kč 74 555 Kčč 3 312 Kč 5 208 Kč 1 152 Kč 1 650 Kč 1 274 Kč 2 002 Kč 5 738 Kč 8 860 Kč 71 315 Kč 83 415 Kčč Zde je vidět vysoký nárůst nepřímých nákladů a to na hromadnou dopravu a zapůjčení lodí. Grafické srovnání nákladů ů podle počtu účastníků: 45000 Kč 40000 Kč 35000 Kč 40 692 Kč 40692 Kč 33 863 Kč Varianta pro 16 účastníků Varianta pro 25 účastníků 30000 Kč 25000 Kč 24 885 Kč 20 000 Kč 15 000 Kč 10 000 Kč 5 000 Kč 5208 Kč 3312 Kč 1650 Kč 1152 Kč 2002 Kč 1274 Kč 0 Kč Doprava Pronájem lodí Ubytování Vstupy Pojištění Graf č. 4 52