Model komplexního zajištění pětidenního kurzu vodní turistiky na řece Sázavě pro potřeby VŠPJ a CK

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra sportu Model komplexního zajištění pětidenního kurzu vodní turistiky na řece Sázavě pro potřeby VŠPJ a CK Bakalářská práce Autor: Klára Drnovská Vedoucí práce: Mgr. Jaromír Fuchs Jihlava 2012

2 Vysoká škola polytechnická Jihlava Tolstého 16, Jihlava ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor práce: Studijní program: Obor: Název práce: Cíl práce: Klára Drnovská Ekonomika a management Cestovní ruch Model komplexního zajištění pětidenního kurzu vodní turistiky na řece Sázavě pro potřeby VŠPJ a CK. Zpracování programu kurzu vodní turistiky na řece Sázavě. Kurzu zaměřeného nejen na vlastní splutí úseku Světlá nad Sázavou - Čerčany, ale i na další možnosti v oblasti kulturně poznávací a sportovních aktivit. Podrobná kalkulace kurzu v různých variantách. Mgr. Jaromír Fuchs vedoucí bakalářské práce RNDr. Eva Janoušková, Ph.D vedoucí katedry Katedra cestovního ruchu

3 Anotace V rámci této bakalářské práce je vytvořen sportovní kurz na řece Sázavě. Cílem práce je příprava programu kurzu vodní turistiky pro potřeby VŠPJ a CK. Účelem teoretické části je uvést začínající a málo zkušené vodáky do problematiky. V praktické části se věnuji přímo organizaci kurzu, jeho programu a kalkulaci. Součástí práce je také dotazníkové šetření, které má za úkol zjistit, kolik respondentů jezdí na vodu a jak tento svůj čas organizují. Klíčová slova Bakalářská práce, kurz, vodní turistika, kánoe, vybavení, záběr, řeka, obtížnost, tábořiště, Sázava, kalkulace, dotazník. Annotation The aim of this thesis is to create water sport course on the river Sázava. The objective is to prepare course programme to fulfil the needs of VŠPJ and travel agency. The purpose of the theoretical part is to introduce beginners and less experienced paddlers to the problem. The practical part is devoted to determining the organization of the course, programme, and its calculation. Part of the work is also a questionnaire that aims to determine how many respondents take part in to water sports and how organize their time. Key words Thesis, course, water tourism, canoe, facility, stroke, river, hardness, camp, Sázava, calculation, questionnaire.

4 Poděkování Chtěla bych poděkovat všem, kteří mi pomohli vytvořit tuto bakalářskou práci. Poděkování patří především vedoucímu práce Mgr. Jaromíru Fuchsovi, za odborné vedení práce a rady, které mi poskytl, kdykoli jsem potřebovala. Velký dík patří také mé mamce, která mě od začátku do konce podporovala a pomáhala. Vděčná jsem samozřejmě také všem respondentům za jejich odpovědi na daný dotazník.

5 Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne Podpis

6 Obsah 1 Úvod a cíl práce Úvod Cíl Teoretická část Historie vodáctví Vybavení vodáka Lodě Pádla Sedačky Oblečení Vesty Helmy Ostatní vybavení Technika pádlování Záběr vpřed Řídící záběr se slalomovým a rychlostním ulomením Široký záběr od přídě Široký záběr vzad Vylehnutí na pádlo Přitažení Závěs Záběr vzad Bidlování Taktika jízdy Taktické chyby Bezpečnost Klasifikace a kilometráž řeky Klasifikace vodního toku Kilometráž vodního toku Praktická část Program den... 27

7 den den den den Kalkulace Doprava Náklady na instruktory Ubytování Celková kalkulace kurzu (zájezdu), varianta A Porovnání cen jednotlivých půjčoven Celková kalkulace kurzu (zájezdu), varianta B Celková kalkulace kurzu (zájezdu), varianta C Shrnutí výpočtů Vyhodnocení dotazníku Vyhodnocení 1. otázky Vyhodnocení 2. otázky Vyhodnocení 3. otázky Vyhodnocení 4. otázky Vyhodnocení 5. otázky Vyhodnocení 6. otázky Vyhodnocení 7. otázky Vyhodnocení 8. otázky Vyhodnocení 9. otázky Vyhodnocení 10. otázky Vyhodnocení 11. otázky Vyhodnocení 12. otázky Závěr Seznam použitých zdrojů Seznam příloh... 59

8 1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod U nás je vodáctví provozováno již více než 100 let. O jeho rozvoj se zasloužili především trempové, znát ho můžeme i z černobílých filmů a oblíbenou činností je dodnes. I když v dnešní době se čím dál více mění jeho podoba. Častěji je využíváno služeb půjčoven nebo specializovaných cestovních kanceláří. Myslím, že na české řeky není třeba jezdit s cestovní kanceláří. Loď si bez problémů půjčíme v půjčovně a řeku, na kterou se chystáme, si prostudujeme ve vodáckém průvodci. Můžeme si také naplánovat program, který vyhovuje nám a neorganizuje ho hromadně cestovní kancelář. Do ciziny na divoké řeky bych se již sama nevydala a využila služeb cestovní kanceláře a to hned z několika důvodů. Jednak kvůli organizaci, dopravě tak i doprovodu zkušených instruktorů/průvodců. Dříve jezdili všichni na laminátkách, které skladovali doma. Bez problémů mohli kdykoli sbalit věci, loď a vyrazit na vodu. O vodácích se říká, že jsou jedna rodina, ale myslím, že to v dnešní době již tolik neplatí, zvláště u mladší generace. Samozřejmě na takové vodáky narazíme i dnes. Užívají si sjíždění řeky, večer posezení u táboráku a málokdy jim chybí kytara nebo další hudební nástroje. Je příjemné poblíž nich trávit večery a poslouchat písničky, někdy například i za doprovodu basy. Větší jistotu také poskytuje trávit den poblíž těchto lidí, nikdy neváhají pomoci, popřípadě i poradit začínajícím vodákům. Dnešní generaci už o požitek ze sjíždění řeky a užívání si okolní krajiny většinou tolik nejde. Často je jejich zážitek spojen s užíváním alkoholu, který k tomu podle nich patří. Tím neříkám, že správní vodáci jsou abstinenti, to ne. Je třeba ale myslet na to, že všeho s mírou a nepodceňovat řeku. Není příjemné plout kolem příliš rozveselených posádek, které někdy i obtěžují ostatní lodě. Já jsem se k vodáctví dostala díky kurzu na střední škole, velice mě to zaujalo a začalo bavit. Od té doby se snažím jezdit na vodu tak jednou ročně. Bohužel, ne pokaždé se mi to podaří. Pro mě to znamená trávení příjemných chvil s přáteli, relaxace na řece, navštěvování nových míst a poznávání nových lidí. Při této příležitosti vždy narazíte na mnoho lidí, ať už přímo na řece nebo večer v kempu. Snad podél každé řeky jsou místa, 8

9 která je možno navštívit. Některé řeky jsou známé i jednotlivými úseky nebo místy, ať už je to jez v Českém Krumlově, peřeje Stvořidla na Sázavě nebo mnoho dalších. Toto všechno každoročně láká na vodu jak vodácké kmety, tak mnoho nových nadšenců. 1.2 Cíl V Bakalářské práci se budu věnovat přípravě vodáckého kurzu (zájezdu) pro potřeby VŠPJ a cestovní kanceláře, dále jen CK. Cílem teoretické části je uvést začínající a méně zkušené vodáky do dané problematiky. Uvádím zde základní informace, bez jejichž znalosti by se nikdo na vodu neměl pouštět. Samozřejmě je třeba mít také praktické zkušenosti, ale berte to jako teorii pro začátek. Kurz je zaměřen na vodní turistiku na řece Sázavě. Nabídnu také možnost navštívit kulturní památky v okolí řeky, popis kempů a trasy. Cílem práce je také kalkulace kurzu ve více variantách v závislosti na druhu dopravy a typů lodí. 9

10 2 Teoretická část V teoretické části práce se věnuji historii vodáctví, přes nutné základy, které je třeba znát před vyplutím na vodu až po bezpečnost. Popisuji vodácké vybavení, druhy lodí, oblečení i potřebné maličkosti, které by se neměly opomenout. Podrobněji jsou probrány základní záběry, nutné k řízení lodě. Také taktika jízdy a jakým způsobem loď vést. Seznamuji čtenáře s kilometráží a klasifikací řeky a s tím, co je možné z nich vyčíst. 2.1 Historie vodáctví Původ kanoistiky popisuje Tomlinson (2000, str. 190). Není jisté, kde a kdy se používali první kánoe nebo kajaky. Podobná plavidla ale byla objevena v historii Polynésanů a národů z deštných pralesů. Moderní kajak vynalezli Eskymáci. Kánoe nejdříve používali severoameričtí Indiáni a později i přistěhovalci a lovci z Evropy. Významným mužem, jenž se zasloužil o rekreační plavbu, byl John MacGregor z Anglie. Právník, který v letech vyrobil několik lodí, na kterých sjel celou Evropu. (7) První kanoistický klub v Evropě byl založen roku K nám se první kánoe dostala až roku 1875, lékárník Ferdinand Zinke ji v této době koupil od anglických obchodníků s koňmi. Další loď se do Čech dostala až o 35 let později. Tedy v roce 1910, kdy ji nechal přivézt Josef Rössler-Ořovský z Kanady. Josef Rössler-Ořovský byl velkým propagátorem sportu, znám je i ve spojení s prvním párem lyží v Čechách. Roku 1913 založil Svaz kanoistů Království Českého. Kanoistický sport se začal podstatně rychleji rozvíjet po vzniku Československa. Začala se zakládat tábořiště, rozvíjela se vodní turistika a byly pořádány také první závody. Již v roce 1933 se v Praze konalo první mistrovství Evropy, ale již osm let před tím, se stal Český svaz kanoistů členem mezinárodní kanoistické federace. Úspěch mistrovství pomohl k zařazení kanoistiky do programu Olympijských her roku 1936, kde bylo zařazeno 12 disciplín rychlostní kanoistiky a 4 disciplíny vodního slalomu. K propagaci a rozvoji turistického vodáctví velmi přispěl Klub českých turistů. Již v roce 1924 zde bylo registrováno 253 vodáků. Roku 1926 byla postavena první loděnice v Bráníku, kde bylo uloženo 100 lodí. Z Bráníku se vypravilo také první 10

11 vodácké auto s vlekem. Mezi další významné propagátory patří skautské hnutí a další turistické oddíly. Pro splouvání řek upravili rybářskou pramici, které zvýšili boky, na příď požili vlnolam a místo vesel používali pádla. Tak vzniklo celosvětově ojedinělé plavidlo, bylo levné a zároveň bezpečné. Největší rozvoj vodáctví je spojen především s trampingem. Většina tehdejších osad ležela přímo na řekách. Trampové projezdili na kánoích celou tehdejší republiku. Dalším krokem byl rozvoj skládacích kajaků. Vodáci tedy nebyli vázáni na auta a vleky, díky čemuž se mohli dostat na nová místa i k hůře přístupným řekám. Roku 1936 byla vydána první kilometráž českých řek. Českému vodáctví velmi ublížilo zbudování Vltavské kaskády a dalších postupně vznikajících přehrad na území celé republiky. Tím často zanikly nejkrásnější a nejoblíbenější úseky. V dobách normalizace se u nás objevila nová vlna trampingu a společně s ní další rozvoj vodácké turistiky. Útěky ven do přírody byly jednou z možností, jak nemyslet na všudypřítomnou totalitu. Také neexistovala téměř žádná šance cestovat mimo východní blok, zakládaly se tedy nové vodácké kluby a oddíly. Začaly se jezdit poháry vodáků, kde se potkávali lidé z celé ČSSR. Ti se chtěli především bavit sportem i společensky přímo v přírodě. Tenkrát zaplavili celou republiku. Vodáctví se stejně jako vše ostatní neustále mění, pokrok nastal především v kvalitě materiálů. Nové materiály tak způsobily přímo revoluci ve výrobě lodí. Ale i tak jsou dnes vodáci, kteří stále jezdí s laminátkou. Pro nás zkvalitnění materiálů znamená, že můžeme sjíždět i mnohem náročnější úseky a nemusíme se bát, že loď zničíme. Nemusíme být ani tak výborní a zruční vodáci jako dříve, protože loď zvládne i náraz na kámen nebo větev. Díky tomu vzniklo také mnoho půjčoven, protože lodě už se nemusí pracně opravovat. [3] 2.2 Vybavení vodáka Vodácké vybavení se skládá z výzbroje a výstroje. Výzbroj zahrnuje vše potřebné pro samotnou vodní turistiku. To znamená lodě, pádla, krycí deky nebo zástěry, lana a potřebné vybavení pro opravu a vázání lodí. Výstrojí je veškeré oblečení a další potřebné věci, jako helmy, vesty a obuv. Vybíráme ji především podle roční doby, počasí a typu řeky. 11

12 Ve své bakalářské práci se věnuji kanoistice, tak nezmiňuji potřeby kajakářů, jako pádla, špricdeky a další Lodě Loď je samozřejmě základem. Dělíme je na rychlostní, slalomové a sjezdové. Jak uvádí Ptáček (2006, str ), výběr lodě je jednou z nejdůležitějších podmínek pro úspěšný sjezd řeky. Loď musí svou konstrukcí a typem umožnit sjetí vybrané řeky. Jednotlivé druhy lodí se označují: C1 - kánoe pro jednotlivce, zvaná Singl C2 - kánoe pro dvojici, zvaná Debl C3 a více - kánoe pro trojici a více K1 - kajak pro jednotlivce K2 - kajak pro dvojice F1, F2 - skládací, nafukovací loď pro jednotlivce, dvojici R2, R4, R6 - nafukovací raftové čluny Rafty dále dělíme dle tvaru na symetrické a asymetrické, kdy přední část má jiný tvar než záď. Rafty i některé nafukovací kánoe a kajaky mají také samovylévací schopnost, voda z nich vytéká odtokovými rukávy, které bývají v zadní části dna. Vlastnosti lodě Ptáček (2006) uvádí, že každá loď má tři základní vlastnosti, a to rychlost, obratnost rychlost otáčení kolem vertikální osy nebo do stran a stabilitu. Žádná loď ale nesplňuje tyto požadavky na 100 %, zlepšení jedné, většinou znamená zhoršení jiné. Na všechny má ale rozhodující vliv tvar lodě. Tím se chápe délka, šířka a tvar příčného a podélného profilu. Delší a užší lodě se dnem ve tvaru V jsou rychlejší, s nejmenším čelním odporem, ale s horší stabilitou a hůře se ovládají. Tvar U zvyšuje obratnost lodě a její stabilitu. U kánoí je také důležitým kritériem výška lodě a umístění sedaček, to má vliv na výšku těžiště a tím na stabilitu lodě. Z toho vyplývá, že na obtížnějších úsecích je výhodnější klečet, než sedět na sedačce. Díky tomu je možné rychleji reagovat a vyrovnávat 12

13 stabilitu. V některých lodích, ale není možné zakleknout, kvůli nízkému umístění sedaček. Typy kánoí 1. Otevřené zcela bez paluby, jejich výhodou je snadné nakládání bagáže a velký výtlak. Jsou oblíbené mezi vodáckou veřejností. Používají se především při vícedenní vodní turistice. Stačí ale pouze k použití do WW I nebo lehčího WW II. 2. Polokryté špice lodi jsou pevně kryté. Většinou jsou přizpůsobeny k upevnění krycí zástěry přes celou palubu lodě. Jsou vhodné až do WW IV a k jízdě ve špatném počasí. Bez krycí zástěry se dají sjíždět menší peřeje do WW II, i s naloženou lodí. 3. Celokryté paluba vyrobena ze stejného materiálu jako dno lodi. Používají se pouze pro slalom, sjezd a obtížnější formy rekreačního sportu. Tento typ není vhodný pro dlouhé túry na klidné vodě. Nejsou pohodlné, není v nich možnost dostatečného pohybu a většinou se dá pouze klečet Pádla Kanoistické neboli singlířské pádlo se skládá z listu, žerdi (dříku) a hlavičky (hrušky). Vodáci většinou upřednostňují tzv. slalomový typ pádla. To má list dlouhý cca cm, délka listu a šířka bývá v poměru cca 2:1. Na divoké vodě bývají užívána pádla do 155 cm. Délka pádel je odvislá od typu lodi a jízdního stylu. Jednoduše řečeno na divokou vodu pádlo pod rameno a na hlubokou pod bradu. Ale tyto rady jsou pouze orientační, každému samozřejmě vyhovuje něco jiného. A neméně pak záleží také na typu lodi. [5] Sedačky Sedačky slouží k pohodlnému sezení v lodi. Vyrábí se mnoho druhů z mnoha materiálů. Základem jsou dřevěné sedačky, které mohou být přidělané na konzolách na bocích lodě, upevněné na dně nebo zavěšeny do límce paluby, což je nejlepší varianta. Dále jsou k dostání sedačky plastové nebo pěnové, které se dají vložit do lodě a přidat tak další místo k sezení. Použít lze i sedátka, která zvyšují komfort a působí izolačně, dají se použít i mimo loď. 13

14 Dále je možné používat sedačky s upevňujícím popruhem ke klečení a klekačky, které pomáhají ovládání lodě, zajišťují bezpečnou jízdu a dobrý kontakt s lodí. Jsou účelné především v náklonech a při jízdě na těžké vodě. Klečením se zvyšuje stabilita lodě. Klekačka by měla být měkká podložka, která se umísťuje pod klečící koleno, je to zarážka, proti posunutí vpřed. [38] Oblečení Základní informace o potřebné výstroji, jak oblečení, vestách tak helmách uvádí Ptáček (2006, str ). Kvalitní oblečení dokáže udržet tělesnou teplotu, jak v nepříznivém počasí, tak i při převrhnutí. Také vodáky chrání před poraněním. Dobrá výstroj může prodloužit sezónu i na celý rok. Vodákovo oblečení by mělo mít výrazné barvy, aby v případě převrhnutí byl ve vodě dobře vidět. [9] Nejvhodnější je prádlo z nesavých materiálů. Jako spodní vrstva slouží funkční termoprádlo, které odvádí vlhkost od těla a v případě namočení rychle uschne. Vrchní vrstvou je vodácká bunda. Zajišťuje tepelnou pohodu, brání šoku z chladné vody a také chrání tělo proti potlučení a odřeninám. Při sjezdu by se nemělo zapomínat na náhradní oblečení. V případě převrhnutí a namočení se vodák může ihned převléknout a nesedět v mokrém. Lepší je mít náhradní oblečení přímo v lodi, i přes to, že je využíváno doprovodného vozidla. To se nemůže dostat k vodě všude a vykoupaný vodák by musel čekat, někdy i dost dlouhou dobu a riskoval tak nachlazení. To nemusí platit v letní sezóně na mírnějších tocích, kdy posádky často jezdí pouze v plavkách a takové osvěžení třeba i ocení. Neopren Neopren chrání tělo před chladem, zraněním a zvyšuje pozitivní vztlak při plavání ve vodě. Používá se především během studených měsíců nebo na ledovcových a krasových řekách, kde je nízká teplota vody. Vyrábí se obleky mokré, suché a polosuché. Pro vodácké účely je nejvhodnější mokrý oblek. Jeho materiál slouží jako izolační vrstva, která zabraňuje úniku tepla od těla. Záleží zde na síle materiálu a na tom, jak přiléhá k tělu. 100% izoluje, pouze pokud je vzdálenost mezi tělem a neoprenem nulová. I když pro vodáky je vhodnější volnější oblek, který usnadňuje pohyb a voda, která se do něho dostane, může odtéct a vzduchová vrstva oblek izoluje. 14

15 Po použití by se měl neopren propláchnout čistou vodou a nechat uschnout na vzduchu. Poté skladovat volně zavěšený. (4) Boty do vody Ideální jsou neoprenové boty nebo ponožky. Dá se také použít obyčejná kotníčková bota s pevnou patou. Naprosto postačí používat starší boty, nemá smysl kupovat si boty nové. Důležité je zajistit, aby bota na noze pevně držela a ve vodě neuplavala. Boty chrání před ostrými kameny a dalšími nástrahami na dně a také pomáhají při chůzi po stráních a cestách k vodě. Do obyčejných bot je možné udělat i díry, které usnadňují odtok vody. Nejlepší doporučovanou kombinací je asi neoprenová ponožka s kotníčkovou botou. (4) Další nezbytné věci, na které by se nemělo zapomínat Když se chystáte na vodu, neměli byste si samozřejmě zapomenout sbalit plavky. Důležitý je také klobouk nebo kšiltovka a sluneční brýle. Na vodě je sluníčko zvláště nebezpečné, odráží se i od vody, což je velmi nepříjemné pro oči. Někomu také vyhovuje používání rukavic, které brání odřeninám a mozolům z držení pádla Vesty Vesta slouží jako ochranný prostředek. Měla by být užívána vždy a na všech řekách od úrovně WW I a na rozsáhlých vodních plochách. Samozřejmě vždy u neplavců! Vesta by měla mít dostatečnou nosnost, správně rozložený vztlak a nesmí bránit v pohybu, jak při pádlování, tak plavání. Chrání před nárazy a udržuje tělesnou teplotu. V neposlední řadě musí mít i výraznou barvu, aby byl vodák ve vodě dobře vidět. Nosnost vesty se uvádí v Newtonech. Jde o vztlakovou sílu, která ve vodě nadnáší. Nosnost vesty se vybírá podle obtížnosti řeky a váhy vodáka. Všeobecně platí: na mírně tekoucí vodě N (8 N na každých 10 kg váhy), na středně těžké řece 75 N (10 N na každých 10 kg váhy), na těžké řece minimálně 100 N (14 N na každých 10 kg váhy). Každá vesta musí být vždy kvalitně upevněna na těle. Svými rozměry musí odpovídat dané postavě a být pevně dotažena. Jinak hrozí, že se při pádu do vody vyvlíkne z těla, 15

16 nebo vysune k hlavě, což brání plavání a vodák se může dostat do velmi nebezpečné situace. (4) Helmy Helma chrání před úrazem hlavy. Je vhodné ji používat i na jednodušších tocích, především pak při splouvání jezů. Podle Ptáčka (2006) by měla splňovat několik základních funkcí: ochrana hlavy, týlu i spánků, nebránit dobrému rozlehu, musí dobře sedět, nesmí tlačit a být uzpůsobena velikosti hlavy a pevně držet, musí v ní být dobře slyšet, provzdušněná, pevná (z materiálu odolného proti proražení nebo prasknutí) a zároveň co nejlehčí, musí z ní dobře odtékat voda Ostatní vybavení Velice důležitý je kvalitní stan. Měl by být dvouplášťový s kvalitní podlážkou. Lepší je vybrat stan s tyčkami, na které se jen zahákne, než s tyčkami protahovacími. Je to mnohem jednodušší a rychlejší způsob. Velice zkazit pobyt na vodě může promočená výstroj. Důležitými maličkostmi jsou například vodotěsné obaly, opalovací krém, vařič (nejlépe malý plynový), fotoaparát, repelent, Další maličkostí, na kterou se zapomíná, ale velice ji oceníte je i toaletní papír. V lodi je dobré mít houbu na vysoušení, ta se vhodná i u samovylévacích lodí, provaz k zajištění barelů a dalších věcí v lodi. Hodí se i mapa okolí a kilometráž řeky. 2.3 Technika pádlování Pro bezpečný pohyb na vodě a účinné pádlování je třeba ovládat správnou techniku záběrů. Tu dobře popisuje Štemprok (1975). Mezi nejdůležitější záběry patří: záběr vpřed, řídící záběr se slalomovým ulomením, řídící záběr s rychlostním ulomením, široký záběr od přídě, 16

17 široký záběr od zádě, vylehnutí na pádlo, přitažení, závěs, záběr vzad, závěs v přesahu (přes ruku), bidlování. Důležité je správné sezení v lodi. To by mělo být pohodlné a především stabilní. V lodi je možné sedět mnoha způsoby, ale doporučené jsou tyto dva: sezení, kdy je na straně pádlování noha pokrčená pod sedačku, čímž je stehno zapřeno o loď a druhá noha může být volně natažena, jízda vkleče pod sedačkou. Tento způsob se používá především při náročnějším sjezdu, sníží těžiště a loď je stabilnější, také usnadňuje provedení náročnějších cviků. Pravidlem je, že těžší z posádky by měl sedět vzadu a oba by měli sedět pokud možno na své straně lodi, která by měla být co nejvíce vyvážená Záběr vpřed Základním záběrem je záběr vpřed, který uvádí loď do pohybu a dává jí rychlost. Při záběru je třeba držet tělo v mírném předklonu. Pádlo by mělo být táhnuto kolmo k vodě a list do ní celý zasazen, jinak je záběr neúčinný. Loket horní paže musí být držen ve výšce očí a spodní paže držena co nejdéle natažená, čímž je využita i síla zad. Pádlo je z vody vytahováno plynulým obloukem. Poté je přeneseno vpřed s předklonem trupu a začíná záběr nový. [6] [7] Řídící záběr se slalomovým a rychlostním ulomením Zadákovi nestačí k řízení pouze základní záběr, protože loď se vždy přetáčí na stranu háčka. Musí tedy používat také záběry řídící, se slalomovým nebo rychlostním ulomením. Slalomové ulomení začíná ke konci základního záběru na úrovni boků. List se přední stranou obrátí směrem od lodi a spodní ruka dotáhne list za tělo a k boku lodi, horní ruka stlačuje žerď dopředu a dolů. Zadák dle svých zkušeností určuje sílu zapáčení. [6] [7] 17

18 Při rychlostním ulomení otáčí zadák záběrovou plochu listu směrem od lodi, loket nižší paže jde od těla. Hlavici pádla současně tlačí dopředu a dolů. Rychlostní ulomení je namáhavější na zápěstí a nedá se jím dělat velká korekce směru. Proto se používá především při pádlování na klidné vodě. Řídící záběry zadák většinou provádí po každém záběru vpřed. Záběr tedy trvá zadákovi déle než háčkovi. Ten musí počkat se zahájením dalšího záběru na zadáka, udává pravidelný rytmus pádlování. [6] [7] Široký záběr od přídě Tento záběr používá háček a mění jím směr jízdy, otáčí nebo roztáčí loď. Může tím pomoci zadákovi, když je třeba rychle změnit směr lodě. Trup je mírně předkloněn, spodní ruka natažená a ramena mírně vytočena do strany záběru. List je do vody vložen co nejvíce vpředu u špičky lodi. Během záběru je spodní ruka stále natažená a trup se postupně otáčí. Záběr končí až za tělem Široký záběr vzad [6] [7] Je opakem širokého záběru od přídě. Záběr se používá při potřebě náhlé změny směru, při nájezdech a výjezdech z proudu. Záběr vzad používá většinou zadák. Přitahuje tak špici lodě na svou stranu. Záběrem může pomoci také háček. List pádla zasazuje co nejblíže zádi lodi s nataženou spodní rukou, o kterou se opírá po celou dobu záběru, a trupem mírně zakloněným. List je na hladinu položen nezáběrovou stranou a tažen vpřed. Pro větší účinnost se může zadák vyklonit z lodi Vylehnutí na pádlo Slouží k otáčení lodi při nájezdech a výjezdech z proudu na místě zadáka, v případech, kdy kánoe vjíždí do proudu ve velké rychlosti. Vylehnutí na pádlo má hlavně stabilizační význam a pomáhá také nadlehčení lodi. Cvik ve velkých vlnách používá zadák i háček. Provádí se za mírného záklonu vysunutím pádla šikmo vzad na vodu, co nejdále od lodi. Přední hrana listu by měla být mírně zvednutá. Obě ruce jsou nad vodou a spodní ruka [6] [7] je natažená. Opora může být velmi důrazná, protože voda tlačí zespod na list pádla. [6] [7] 18

19 2.3.6 Přitažení Tento záběr loď nepohání, pouze ji natáčí nebo celou otáčí. Přitažení může být provedeno u špičky, vedle sebe nebo za sebou. List pádla je do vody vkládán kolmo k lodi a co nejdále od ní. Loď je přitahována k místu, kde byl list zasazen do vody. Trup je vzpřímený a vykloněn ven z lodi. Spodní ruka může být mírně pokrčená nebo natažená. Horní ruka nad hlavou nebo vedle hlavy směrem ven na straně pádlování Závěs [6] [7] Tento cvik se používá k otáčení kánoe při nájezdech a výjezdech z proudu. Při závěsu je trup ve vzpřímené poloze a vykloněn ven z lodi. Spodní ruka mírně natažena a horní s pokrčeným loktem. Ruka horní paže je nad nebo těsně u hlavy, směrem ven z lodi. Záběrová strana listu míří do směru jízdy. Loď se otáčí kolem místa, do kterého bylo zasazeno pádlo. Závěs končí plynulým pohybem pádla obloukem ke špici lodi a může být spojen se záběrem vpřed Záběr vzad Záběr slouží k zastavení a rozjetí lodě vzad. Na začátku záběru je trup vzpřímený, s rameny vytočenými ke straně záběru. Spodní i horní paže jsou mírně pokrčeny. List se zasazuje za tělem vpřed nezáběrovou stranou a je tažen ke špici do výchozí polohy základního záběru Bidlování [6] [7] Bidlování slouží ke zrychlení lodě v mělké vodě, při výjezdu od břehu nebo z mělkého protiproudu. Častěji se užívá na místě zadáka, je zde účinnější. Při odpichu se list zapře o opěrný bod a přenesením váhy na pádlo se odpíchne ode dna. Loď můžeme odstrkávat směrem dopředu nebo do stran. Důležité je hlídat, kam je [6] [7] pádlo zapíchnuto, aby neuvízlo. Mohlo by překlopit loď nebo být zlomeno. [6] [7] 19

20 2.4 Taktika jízdy Taktiku jízdy popisuje Ptáček (2006, str ). Jízda na řece vyžaduje teoretické znalosti i praktické zkušenosti. Každý vodák by měl také umět číst vodu, což mu jízdu velmi usnadňuje. Rychlost lodě ovlivňuje charakter řeky, rychlost jejího toku, překážky na cestě a samozřejmě také zkušenosti posádky a její fyzická kondice. Všichni by měli vědět, že nemá smysl se s řekou prát, ale spíše využít možnosti, které nabízí. Loď musí mít vždy větší nebo menší rychlost než proud, aby se dala dobře ovládat. V případě stejné rychlosti se loď téměř ovládat nedá a je vedena proudem. Na široké řece je dobré využít jízdy v proudnici. Na úzkém a rychlém úseku naopak. Jízda se zpomalí, loď je lépe ovladatelná a může se lépe vyhnout proudu, který směřuje přímo na břeh. Pro plynulou jízdu je důležitá souhra obou členů posádky. Háček i zadák zasazují do vody současně a udržují pravidelný rytmus. Loď vždy směřuje špicí po proudu a její jízda by neměla být klikatá. Nájezd do proudu Používá se pro vyjíždění lodi od břehu, z vratného proudu nebo u přistávání. Úhel nájezdu záleží na síle proudu, většinou v rozmezí stupňů. Při malém úhlu a větší rychlosti loď vjíždí do proudu a otáčí se velkým obloukem. Při velkém úhlu a menší rychlosti se otáčí přímo na rozhraní. Vždy se musí provést správný náklon břichem lodi proti proudu, čím větší je proud, tím větší je třeba udělat náklon. (4) Přejezd proudu Přejezd znamená přeplutí řeky z jedné strany na druhou napříč proudu. Špice lodi musí mířit proti proudu, úhel závisí na síle proudu, rytmu a síle pádlování. Úhel by měl být tím ostřejší, čím větší je proud. Pokud je správně zvolen úhel, rychlost a náklon, loď snadno přejede na druhou stranu a nebude unášena níže po proudu. Při přejezdu na svou stranu udržuje zadák úhel pomocí závěsu nebo přitahovacích záběrů. Háček provádí pouze základní záběry a po vjezdu do tišiny nebo protiproudu provede malé nebo velké přitažení. Přejezd na stranu háčka se liší pouze v tom, že řízení přebírá háček. To provádí pomocí přitahovacích nebo odtlačovacích záběrů. Zadák používá pouze základní záběry nebo může pomoci mírným zapáčením, při ukončení 20

21 náklonu provádí vylehnutí na pádlo. Náklon se provádí v obou případech při vjezdu do proudu a ukončuje při výjezdu. [6] Traverz Traverz má stejný základ jako přejezd proudu. Špička lodi zde ale směřuje směrem po proudu. Tento způsob slouží nejčastěji k hledání vhodného průjezdu a vyhnutí se překážkám. Loď je třeba zpomalit až zastavit zpětnými záběry a poté zádí natočit do směru traverzu. Zároveň s natočením se provádí i náklon lodě na stranu traverzu. Kánoe přejíždí proud silnými zpětnými záběry. Háček přebírá řízení lodi, používá u toho široký záběr od zádi nebo přímý zpětný záběr s ulomením. [39] Výjezd z proudu do tišiny (vracáku) Používáme ho především při přistávání. Loď by měla přistávat špičkou proti proudu. Při přejezdu rozhraní mezi proudem a tišinou je lepší provádět záběry pouze na straně náklonu. Závěsem nebo vylehnutím na pádlo zajišťujeme stabilitu. Při přistávání je třeba mířit nad vybrané místo. Přestože loď jede vpřed, je zároveň unášena proudem. Aby byla unášecí dráha co nejvíce zkrácena, navede se kánoe šikmo proudem v odklonu. Odpor vody poté tlačí loď v daném směru. Při vjezdu do tišiny je třeba provést náklon, který je ukončen až se zastavením lodi. [6] Všechny předešlé prvky je dobré vyzkoušet ještě před vyplutím. Pouze teoretické znalosti nestačí. Ještě na mírnější vodě nebo pod propustí by si to měly postupně nacvičit všechny posádky. Ostatní jim mohou v případě potřeby pomoci. Sjíždění jezů a propustí Jedním z největších zážitků na vodě je sjíždění jezů a propustí. Jezy i místa, kudy je sjíždět, jsou označeny v kilometráži řeky a někdy jsou podél řeky informační značky. Chování vody pod jezem se může měnit každý den. Sjízdnost jezu záleží na aktuálním stavu vody, typu jezu, typu lodě a zkušenostech vodáka. Vždy závisí na aktuální situaci, proto je důležité si jez předem prohlédnout. V případě nízkého stavu vody neteče přes hranu jezu dost vody, za hodně vysokého stavu se jez stává nebezpečným. Velmi nebezpečné bývají jezy, kde voda plynule neodtéká a tvoří válec, voda se pod nimi vrací zpět k jezu a vodák se odtud nemůže dostat. Nebezpečný je také jez, jehož hranice vývarové linie je dále než polovina lodě. Dalším signálem nebezpečného jezu je 21

22 propěněná voda, vývařiště, kde voda tiše mizí a když se pod jezem netvoří žádné vlny. Nebezpečným jezem se stává každý, u něhož není umožněna záchrana ze břehu. (4) Pro správné sjetí jezu a ovladatelnost lodě je důležité se co nejrychleji rozjet a správně najet. Při dostatečném rozjezdu nehrozí, že loď zůstane viset na spádové desce a také dopadá více naplocho a špice se tolik nezapíchne. Loď, která je rozjetá, setrvačností projede i vývarovou linií, dostane se až za vracející se vodu. I setrvačnosti je ale třeba pomoci pádlováním pod jezem. Loď se málo kdy převrhne přímo na jezu, většinou až při výjezdu z válce. Když je tedy loď dostatečně rozjetá, odpluje po proudu a nevrátí se do válce. [10] Taktické chyby Nejčastější taktické chyby popisuje Ptáček (2006, str. 44). První chybu lze udělat již při nastupování, kdy loď při neopatrnosti může překlopit jeden z posádky nebo když loď ujíždí do proudu, dříve než je posádka naloděna. Je třeba také zajistit stabilitu lodě. Častou chybou je také najetí na překážku bokem, protože se posádka na poslední chvíli snaží jí vyhnout. Lepší je najet na ni špicí. Důležité je vyvarovat se chytání větví, což nezkušení vodáci dělají velice často. Když se nepovede se jim včas vyhnout, posádka se předkloní a větve se pokusí podjet. U všech podjezdů je lepší předklon než záklon, chrání se tím obličej. Sjíždění jezů může být nebezpečné, pokud si ho posádka nejdříve neprohlédne a neví, jak ho správně sjet. Sjíždí se tam, kde voda plynule odtéká. Jez se vždy prohlíží ze břehu, nikdy ne nájezdem ke koruně. Další chybou jsou náklony lodi. Náklony se využívají při výjezdu od břehu nebo vjezdu do protiproudu. Loď musí být při náklonu vždy břichem do proudu. K tomu jsou třeba zkušenosti, stává se, že posádka má strach dostatečně se naklonit po proudu. 2.5 Bezpečnost Je třeba především zvolit vhodnou řeku, tak aby ji zvládli sjet i ti nejslabší členové. Ještě před vyplutím zjistit její aktuální stav, pročíst kilometráž a zvolit nástupní a výstupní místa. Při zahájením kurzu (zájezdu) by měli být jeho účastníci proškoleni a to ještě před vyplutím. Vedoucí je informuje o programu, co je čeká na jednotlivých úsecích, 22

23 upozorní na nebezpečná místa, stanoví pořadí lodí a ukáže techniku sebezáchrany. Pokud se neveze veškeré vybavení v lodi, měl by říci, co všechno by měli mít účastníci u sebe. Důležité je upozornit a nikdy nezapomínat na dodržování pitného režimu. V každé skupině musí být také někdo, kdo ovládá záchranu. V případě nebezpečných úseků a jezů je třeba si je prohlédnout, minimálně vedoucí skupiny, kteří poté navedou ostatní lodě. Musí rozhodnout, zda se budou dané úseky sjíždět nebo se raději přenesou. Pro přenesení se doporučuje rozhodnout v případech, kdy si nejsme jistí, v případě únavy, nezkušeného háčka nebo nevhodného stavu vody. Dále pokud s námi není někdo, kdo ovládá záchranu, pokud máme poškozenou loď nebo pokud v daném místě přenášejí i všichni ostatní. Některé jezy a místa je možné překoníčkovat místo přenášení. Není tak třeba vynášet loď na břeh a namáhat se s jejím přenášením, což může být někdy fyzicky náročné. Loď, která má na přídi a zádi přivázaný provaz je vedena po vodě posádkou, která jde po břehu. (4) Důležité je také vědět, co dělat s lodí po překlopení. To je nejlépe popisuje Ptáček (2006, str ). Pokud se posádka cvakne ve velkém proudu, není snadné dostat loď ke břehu. Především je nutno zachovat klid a nesnažit se loď otočit zpět (výjimkou jsou lodě samovylévací). Loď nechat dnem nahoru, chytit za poutko na špici nebo zádi a nechat splývat po proudu, vždy plavat za lodí, nikdy před ní. Stačí tedy pouze jeden člen posádky, který se takto snaží dostat loď ke břehu. Druhý se může cestou ke břehu pokusit zachránit vyklopenou bagáž. Hlavní zásadou je, nikdy nepouštět pádlo, pouze pokud se někde zasekne. V lodi by měl být umístěn nafukovací vak nebo míč, který loď nadnáší, ten není třeba u lodí nafukovacích. Příčiny nebezpečí jsou objektivní a subjektivní. Objektivní příčiny vznikají nezávisle na člověku. Ten je sice nemůže ovlivnit, ale musí s nimi počítat. Organizace na řece Jednou z hlavních zásad je dojet za světla a během dne udělat několik zastávek. Ty slouží především k odpočinku. Během nich se může posádka občerstvit, fotografovat nebo navštívit zajímavá místa podél řeky. Další zásadou je, že by nikdy neměla jezdit pouze jedna loď, z důvodu bezpečnosti. Při sjezdu ve větším kolektivu je vždy vybrána loď, která jede jako první, hlásí překážky, vybírá vhodný způsob průjezdu náročných úseků nebo místa k přenášení. V případě potřeby zastavuje tak, aby ostatní lodě mohli 23

24 zastavit nad ní. V první i poslední lodi sedí zkušená posádka. Žádná loď nesmí nikdy zůstat za poslední lodí. Ta v nouzi pomáhá ostatním. Minimálně v poslední lodi je uložena lékárnička, lepicí souprava a ostatní potřeby k opravě lodí. (4) 2.6 Klasifikace a kilometráž řeky Hrozivě rozervané skály, zalesněná úbočí, nebezpečné stezky, žhavé slunce, magický svit měsíce, třpyt miliónů hvězd, hučící peřeje, klidné toky, písčiny, zelený koberec klid, ticho, táborový oheň (Hurikán, 1990). I takto se dá popsat Zlatá řeka. Sázava je řeka o délce 220 km protékající krajem Vysočina a Středočeským krajem. Plocha jejího povodí je km 2. Pro sportovní lodě je zde sjízdných 208,3 km. Řeka pramení v rybníku Velké Dářko. Teče směrem na západ až ke svému ústí. Nejvyhledávanějším úsekem jsou Stvořidla, řeka zde přechází v náročný úsek, v kamenitém korytě. Nejatraktivnější je střední tok, kde se řeka opět zklidní. Za nejromantičtější úsek se považuje část ze Stvořidel do Týnce nad Sázavou. Nejpeřejnatějšími úseky na řece jsou Smrčná Stvořidla a Týnec Pikovice. Za velké vody dosahují tyto peřeje obtížnosti WW III. [3] Nebezpečné jezy: [4] Horka - Buda, na říčním kilometru 108,6 Český Šternberk nejnebezpečnější jez na Sázavě, ř. km 75,5 Sázava, ř. km 54,7 Kaňov, ř. km 16, Klasifikace vodního toku Celosvětově se používá více typů klasifikací, u nás je to tzv. Alpské hodnocení. Klidné a mírně tekoucí řeky se značí jako ZW. Rychle tekoucí a divoké řeky jsou rozděleny do šesti stupňů, které mohou být ještě dále upřesňovány znaménky + (těžší) a -: WW I lehká, WW II mírně těžká, WW III těžká, WW IV velmi těžká, WW V mimořádně těžká, WW VI na hranici sjízdnosti. 24

25 Podrobnější informace o jednotlivých stupních uvádím v příloze č. 1. Do klasifikace se nikdy nezahrnují jezy a další stavby, které se stupněm obtížnosti mohou výrazně lišit od uvedené klasifikace. Obtížnost daného toku je vždy průměrná. Obtížnost vodního toku, či úseku ovlivňuje charakter koryta, spád a aktuální průtok vody. Obtížnost bývá stanovena za běžného průtoku, lze tedy říci, že s rostoucím spádem a průtokem roste i obtížnost. Charakter toku ovlivňuje ostatní dva faktory. U nepřehledného úzkého koryta s obtížností např. WW II a množstvím překážek je sjezd náročnější než na přehledné široké řece se stejnou obtížností. Stupeň obtížnosti určuje obtížnost úseku vzhledem k ostatním tokům. Dle vybraného úseku se vybírá potřebné vybavení. Vesta a helma by se měla používat od obtížnosti WW I. Limitující jsou při výběru zkušenosti vodáka. (4) Klasifikace Sázavy Úsek Říční km Obtížnost Žďár nad Sázavou - Havlíčkův Brod 207,9-164,3 WW I + horní Havlíčkův Brod - Smrčná 164,3-139,5 ZWC Smrčná - Vilémovice (Stvořidla) 139,5-133,3 WW II + střední Vilémovice - Krhanice 133,3-15,4 ZWC dolní Krhanice - Pikovice 15,4-3,5 WW II + Pikovice - ústí 3,5-0 ZWB Tab. 1.: Klasifikace řeky; zdroj: Kilometráž vodního toku Kilometráž je publikace s informacemi o vodním toku a jeho okolí. Je zde stručný popis a náčrtek řeky, popis jednotlivých úseků a stupně jejich obtížnosti. Dále orientační body a kempy s jejich kilometrovými údaji. Popsána náročná místa a překážky s informacemi, kudy je sjet nebo přenést. Můžou zde být doporučena i vhodná místa pro start a ukončení plavby. Kilometráž řeky Sázavy viz příloha č. 2. Vodácký průvodce se zaměřuje se na jeden nebo více vodních toků. Najdeme zde lepší popis okolí, kulturních i přírodních zajímavostí, popřípadě i s fotografiemi. Často jsou zde také nákresy jezů s návody, kudy je sjíždět nebo přenášet. U kilometráže i průvodce je třeba brát informace s rezervou, jelikož jak jsem již zmínila, řeka se neustále mění. 25

26 3 Praktická část V této části práce se zabývám přípravě vodáckého kurzu (zájezdu). Je plánován jako pěti denní na řece Sázavě. Nejprve jsem naplánovala program jednotlivých dnů, s popisem trasy. V další kapitole vytvořila kalkulaci a přidala tabulku s porovnáním cen jednotlivých půjčoven. Cena kurzu závisí na druhu dopravy a typu půjčené lodě. Autobus bude také kurz po celou dobu doprovázet. Někde bude k dispozici i během dne, kdy zajede přímo k řece během pauzy. 3.1 Program V této kapitole je popsán program jednotlivých dnů kurzu. Podrobný popis řeky, především s upozorněním na náročnější úseky, jako jsou peřeje, jezy a stupně. Vypsala jsem také zastávky na cestě, neznamená to však, že se na všech musí stavět. Pauzy se samozřejmě přizpůsobí rychlosti a potřebám skupiny. Přidala jsem také popis každého kempu (tábořiště) a ostatních památek a míst, které je možné navštívit. Daná místa lze navštívit během sjíždění daného úseku nebo až po jeho dokončení. Ostatní místa slouží jako náhradní program při velmi špatném počasí. Kurz začíná ve Světlé nad Sázavou a končí v Čerčanech. Tato trasa je naplánována na 5 dní, kdy v první a poslední den je počítáno také s dopravou k řece a poté zpět. V rámci kurzu je počítáno s vlastní stravou. Vždy je podél trasy možnost zastavení na občerstvení a každý večer možnost stravování přímo v kempu nebo jeho blízkém okolí. Účastníci si tak sami mohou vybrat a rozhodnout, jak se stravovat a kolik za to utratit. Samozřejmě mohou vzít vlastní zásoby a vařit si v kempu. Také bych doporučila sbalit si na cestu sušenky, ovoce nebo něco podobného a vozit je sebou v lodi. Plánovaná trasa je naznačena v tabulce č. 2 a obrázku č. 1. Den Počet km Počet jezů a stupňů Obtížnost 1. 12,4 3 až WW III 2. 27,4 9 ZWC 3. 24,8 8 ZWC 4. 26,6 7 ZWC 5. 19,3 5 ZWC Celkem 110,5 32 Tab. 2: Plánovaná trasa; zdroj: vlastní 26

27 Obr. 1: Mapa plánované trasy; zdroj: den Doprava vlak: Jihlava 7:26 Havlíčkův Brod 7:52 7:58 Světlá n. S. 8:12 Doprava autobus: Sraz v Jihlavě u loděnice v 7:00 hod., vyzvednutí a naložení lodí, pádel a vest. Odjezd v 8:00 hod. 9:30 hod. - začátek Světlá nad Sázavou (144,2 km), v případě dopravy autobusem, odjezd ze Světlé v 10:00 hod. Popis řeky: Trasa začíná betonovým nájezdem ve Světlé nad Sázavou na 144,2 km řeky. Po chvíli následují 2 sjízdné stupně a po dalším kilometru malé peřeje v úseku 1 km. Následuje jez na 139,5 km s kameny a peřejí pod ním. Jez je přenosný vpravo. Na jez navazují 300 m dlouhé peřeje. Od 139. km začínají peřeje Stvořidla - kratší peřeje v úseku 500 m a za zatáčkou vpravo přeje s obtížností WW II - doporučeno sjíždět vpravo. Za zatáčkou 27

28 doleva navazuje další peřej, kterou je lepší proplout středem. Po 1 km je poslední větší peřej, kterou je třeba sjíždět vlevo. Za velké vody je obtížnost úseku až WW III s nebezpečnými válci. Tímto končí náročný úsek. Zbývá proplout kolem tábořiště ve Stvořidlech a Vilémovicemi, trasa končí na 131,8 km v kempu Sluneční zátoka. Možné zastávky během dne: kemp Stvořidla na 135,2 km. Možnost posezení a občerstvení v kiosku nebo hospodě. 14:00 hod. - kemp Sluneční zátoka (131,8 km) Sluneční zátoka * * * Obr. 2: Sluneční zátoka; zdroj: Kemp leží v místě, kde se konaly památné tábory Jaroslava Foglara. Nabízí možnost rekreace, výletů, širokou škálu různých sportů, posezení u ohně a grilování. Příležitostně se zde konají festivaly, country bály, motorkářské srazy nebo zabíjačky. Ve volném čase je tu možnost zahrát si šipky za poplatek 60 Kč/terč/hodina (max. pro 9 hráčů), nebo si půjčit další sportovní vybavení na fotbal, volejbal a nohejbal, basketbal, ping pong, pétanque a sítě zdarma. V kempu je také možnost zahrát si paintball, zbraně jsou k zapůjčení za 200 Kč a každý náboj za 1 Kč. [11] 28

29 den 8:30 hod. - Sluneční zátoka (131,8 km) Popis řeky: V Ledči nad Sázavou narazíme na jez vysoký 1,4 m, propusť je uprostřed jezu a přenášení je možné vlevo. Za 1 km následuje další jez, s propustí i přenášením na pravé straně, a po 100 m ostrov, který je lepší objíždět zprava. Další nebezpečný jez vysoký 2,4 m s přenášením vpravo je o další 1 km dále. Následují 200 m dlouhé peřeje a hrad Chřenovice. Na 122,4 km je sjízdný stupeň, po proplutí chatovou osadou je jez, který je možno přenášet vlevo nebo sjet propustí po pravé straně. Za další 2 km nás čeká sjízdný stupeň a vysoký jez s možností sjetí propustí nebo přenesení vlevo. Po 3 km následuje 2 m vysoký jez s propustí uprostřed, chatová osada a v Horce nebezpečný, nesjízdný jez, který se dá přenášet na pravé straně. Na konci trasy proplujeme Zručí nad Sázavou a končíme v kempu V rákosí. Mapa řeky, s obrázky jezů viz. příloha č. 3. Možné zastávky během dne: tábořiště Horka Buda na 108,6 km. Restaurace a kiosek s občerstvením na pravém břehu. Možnost přistavení autobusu. Zámek Zruč nad Sázavou na 105,3 km. 17:30 hod. - Kemp v rákosí (104,4 km) * * * Kemp v rákosí Kemp leží nedaleko nádrže Švihov ve městě Zruč nad Sázavou. Ubytování je zde možné v chatkách i stanech. Blízko kempu je sportovní areál s kurty pro volejbal, tenis nebo nohejbal. Není problém si zde objednat grilování nebo si vypůjčit přenosný gril. V kempu je možnost hrát tenis, badminton, fotbal nebo volejbal. Půjčení vybavení za poplatek 20-30,-/hod. [12] 29

30 Zámek Zruč nad Sázavou Obr. 3: Zámek Zruč n. S.; zdroj: První zmínka o městě pochází z roku 1328, o hradu až z roku Původně středověký hrad byl postaven na terase nad řekou Sázavou. Později byl přestavěn na zámek, který utrpěl za třicetileté války značné škody. Po nutných opravách byl znovu zničen požárem roku Větší opravy barokního stylu byly provedeny v letech Další přestavba o 13 let později byla již ve stylu romantickém. Roku 1948 byl zámek vyvlastněn a dnes je v majetku města. Je zde městský úřad a část zámku i s vyhlídkou ve věži je přístupná veřejnosti. [16] den 8:30 hod. - Kemp v rákosí (104,4 km) Popis řeky: 3 km po výjezdu je na trase nebezpečný jez, vysoký 1,8 m. Přenášet se dá zprava i zleva a sjízdný je středem. Po 2 km následuje sjízdný stupeň a krátká peřej. Dále přítok Želivky a Štěpánovského potoka. Na km 92,8 je v trase nebezpečný jez, který je po prohlédnutí sjízdný propustí uprostřed jezu, popřípadě je možné ho přenést vpravo. Následuje kratší peřej a jez, který lze taktéž po prohlédnutí sjet propustí. Hned pod jezem je kemp U Kouzelníka a městys Kácov. Na 83,2 km je další jez, nebezpečný, s kameny pod ním. Jez je sjízdný po levé straně, v případě nepříznivého stavu vody ho lze přenést z obou stran. Po 1 km projedeme kolem letního tábora YMCA a za další kilometr následuje nebezpečný jez, který můžeme sjet po pravé straně nebo propustí uprostřed, přenosný je zleva. Další jez na trase je v Soběšíně, sjízdný středem nebo 30

31 přenosný vpravo. Před příjezdem do tábořiště U hřiště čeká poslední sjízdný stupeň. Mapa řeky, s obrázky jezů viz. příloha č. 3. Obr. 4: Kácov; zdroj: Možné zastávky během dne: zámek Kácov na 88,8 km, kemp U kouzelníka v Kácově na 88,5 km vpravo pod jezem. Možnost odpočinku a občerstvení. Během pauzy je možnost přistavení autobusu s věcmi do kempu. Pauza zde může být i 1,5 hod. na prohlídku městečka a zámku, pouze v případě, že nebude v plánu prohlídka hradu Český Šternberk, viz níže. 15:00/16:30 hod. - tábořiště U hřiště (79,6 km) V případě dopravy autobusem je naplánována prohlídka hradu Šternberk. Po příjezdu do tábořiště následuje asi půl hodinová pauza a poté odjezd směr Český Šternberk. Více informací o hradu viz kapitola * * * Tábořiště U hřiště Tábořiště leží v obci Soběšín u fotbalového hřiště. Není vybaveno, ale sociální zařízení je po dohodě možné použít v šatnách hřiště. Volný čas je možné strávit ve městečku nebo sportovními aktivitami v okolí tábořiště. V případě dopravy autobusem, je možné přejet do tábora YMCA, pokud toto tábořiště nebude vyhovovat. (3) Zámek Kácov Na místech dnešního zámku kdysi stávala tvrz, postavena v 15. stol. Roku 1635 byla tvrz opravena a rozšířena na jednopatrový barokní zámek. Téměř dalších 100 let zámek víceméně chátral a vystřídalo se zde několik majitelů, kteří byli většinou donuceni 31

32 zámek z důvodu dluhů prodat a příliš se mu nevěnovali. V letech dala Anna Marie Toskánská zámek opravit a přestavět na barokní šlechtické sídlo. Byly zcela odstraněny zbytky tvrze a opevnění a zámek dostal téměř dnešní podobu. Pouze v době komunismu byly na zámku provedeny velmi nešetrné opravy. V současné době je ve vlastnictví státu a většina prostor slouží k bydlení. Část zámku je věnována muzeu, ve kterém je expozice historických radiopřijímačů, obrazová galerie a k vidění jsou také fresky z 1. pol. 18 stol. [20] den 8:30 hod. - tábořiště U hřiště (79,6 km) Popis řeky: Obr. 5: Jez na 75,5 km; zdroj: Po příjezdu do Šternberka je v trase nebezpečný jez, který je po prohlédnutí sjízdný propustí uprostřed jezu, viz. obr. 5. Na 72. km vtéká do řeky Křešický potok a za ním následuje krátká peřej. Dále proplujeme Ratajemi nad Sázavou a kolem kempu Na Břečkárně. Za Ratajemi následují asi 1 km po sobě tři jezy. První z nich je sjízdný nebo lze přenést vpravo, druhý je sjízdný propustí a třetí, provalený a nebezpečný můžeme přenést vlevo. Ihned pod jezem začíná obec Ledečko, za ní proplujeme chatovou zástavbu, kolem tábořiště v Samopši a Osady na řece Sázavě. Na km 60,4 následuje další jez s náhonem zprava. Jez je sjízdný po levé straně nebo propustí uprostřed. Popřípadě přenosný po levé straně. Dále jsou po cestě tři kempy, v Budíně, Kroupově 32

33 a tábořiště po levé straně řeky. 0,5 km za posledním tábořištěm stojí nebezpečný 1,6 m vysoký jez, který je sjízdný úzkou sportovní propustí nebo je možné ho přenést po obou stranách. Po 2 km je další, v tomto dni již poslední jez, po prohlédnutí sjízdný propustí na levé straně. Cíl dnešní trasy, tábořiště U Hrocha, se nachází pod městem Sázavou. Mapa řeky, s obrázky jezů viz. příloha č. 3. Možné zastávky během dne: zámek Český Šternberk na 75,9 km, zámek Rataje nad Sázavou na 69,6 km, možnost přistavení autobusu. Naplánována je prohlídka města, popřípadě zámku. Přestávka zde bude asi 1,5 hod. Na Břečkárně, tábořiště s občerstvením na 69,6 km, Osada na řece Sázavě, přímo v tábořišti kiosek s občerstvením na 60,6 km, Sázavský ostrov na 56,5 km, restaurace a občerstvení, Sázavský klášter na 54. km řeky. 17:00 - tábořiště U Hrocha (53. km) * * * U Hrocha Tábořiště se nachází nedaleko národní přírodní rezervace Ve Studeném. Je vhodné pro přenocování vodáků i pěší nebo cykloturisty. Občerstvit se a posedět nebo se schovat před deštěm lze v krytém venkovním posezení. V tábořišti je nově vybudované sociální zařízení a za poplatek 20 Kč sprchy s teplou vodou. [13] Hrad Český Šternberk Jeden z nejkrásnějších českých hradů byl postaven roku 1241 na břehu řeky Sázavy. Ojedinělé je, že hrad je dodnes v držení rodu Šternberků, mimo let , kdy byl ve vlastnictví státu. Během prohlídky návštěvníci navštíví 15 zařízených místností, např. prostorný velkolepě vybavený rytířský sál, vyzdobenou kapli sv. Šebestiána, žlutý salónek nebo dámskou komnatu. K vidění je také knihovna, orientální předsíň, jídelna nebo pracovna Jiřího Šternberka. Chybět nemůže ani galerie s portréty významných členů rodu 33

34 Šternberků. Raritou je sbírka dobových grafických listů, zaměřených na dějiny třicetileté války. Kolekce obsahuje 545 kusů mědirytin, patří mezi nejvýznamnější sbírky dané tématiky. V současné době je přístupná i hladomorna v jižní baště hradu. Ta patří mezi nejlépe dochované objekty pozdně gotického fortifikačního stavitelství v ČR. V roce proběhla rekonstrukce a úprava jejího okolí. [15] Zámek Rataje nad Sázavou Zámek byl v 16. stol. vybudován z původního gotického hradu ze 14. stol. František Maxmilián z Talmberka zde postavil trojkřídlou budovu na půdorysu tvaru U. Jižní renesanční křídlo je spojeno se západním a severním raně barokním křídlem. Na západní straně stojí budova bývalého pivovaru. V současné době je v zámku umístěno muzeum, infocentrum a pošta. Prostory muzea Středního Posázaví slouží k pořádání sezonních výstav a stálá expozice je zaměřena na historický vývoj osídlení. Součástí je barokní část zámku, kde se muzeum nachází. Návštěvníci mohou v rámci prohlídky navštívit i sklepní středověký prostor. [21] Hrad Pirkštejn Hrad stojí nedaleko města Rataje nad Sázavou. Dal ho v 1. pol. 14. století postavit Jindřich z Lipé. Roku 1627 byl značně poškozen během selského povstání. Během let byl hrad v držení několika pánů a postupně pustl. Až začátkem 18. století byl přestavěn na faru a věž změněna ve zvonici. K hradu patří také válcová věž a patrový palác. [36] Sázavský klášter Původní kostel zasvěcený Panně Marii a sv. Janu Křtiteli byl dřevěný. Svou podobu si udržel až do konce 11. stol. V roce 1070 byl kostel přestavěn a vysvěcen. Roku 1786 byl klášter zrušen a stal se majetkem světských - zámeckých pánů. Byly zde provedeny úpravy pro pohodlnější zámecký život. Vybudována vyhlídková věž, nové fasády a zabíleny fresky z klášterního období. V dnešní podobě kláštera se prolíná mnoho uměleckých slohů od renesance, přes gotiku, baroko až po neorenesanci. [18] 34

35 Obr. 6: Klášter Sázava; zdroj: Vstupné do kláštera činí: dospělí - 70,-/studenti - 45,-. Národní přírodní rezervace Ve Studeném NPR byla vyhlášena roku 1935 na území 30 ha. Patří do CHKO Blaník. Nachází se na levém břehu řeky Sázavy asi 2 km od města Sázava. Důvodem vyhlášení rezervace byly přirozené lesní porosty bučin a suťových lesů. Zaznamenáno zde bylo 35 druhů dřevin, často s pralesovitou strukturou. Dále významné druhy hub, bohatá fauna měkkýšů a bezobratlých, například motýli, vázaných svým vývojem na listnaté stromy. [17] den 8:30 hod. - tábořiště U Hrocha (53. km) Popis řeky: 4 km po vyplutí čeká nebezpečný, propustí sjízdný jez. Po splutí jezu projedeme Stříbrnou Skalicí, Samechovem a kolem tábořiště Vaníček. Dále jsou na trase jez v Choceradech, nebezpečný, ale propustí na levé straně sjízdný nebo přenosný také zleva a nebezpečný jez v Hvězdonicích, který je možné sjet propustí nebo přenést vpravo. Na km 40,5 je za střední vody po levé straně sjízdný další jez, popřípadě přenosný též vlevo. Pod ním proplujeme kolem dvou tábořišť a po dalších 2 km je již poslední jez, který je možno sjet levou stranou, propustí nebo ho můžeme přenést po levé straně. Za ním následuje krátká peřej. Trasa končí v Čerčanech. 35

36 Možné zastávky během dne: Občerstvovna na 51. km. Nenápadné občerstvení na pravém břehu řeky. K přivázání lodí jsou u břehu připraveny úvazy. Komorní hrádek na 43,9 km, Tábořiště Vaníček, restaurace a občerstvení na 46. km. 13:45 hod. - Čerčany (33,7 km), konec trasy. Komorní hrádek Zámek byl postaven za Václava IV, roku Nahradil tak hrad Čejchan, který byl zničen roku Svůj název získal zámek podle Jaroslava ze Šelmberka, který byl nevyšším komorníkem. Následujícím majitelem byl roku 1554 přestavěn na renesanční zámek. Postupem času byl dále přestavován a upravován. [35] V současné době je zámek přístupný pouze jeden víkend v září v rámci dnů Evropského dědictví. Obr. 7: Komorní hrádek; zdroj: Doprava vlak + autobus: Čerčany 14:43 Praha hl. n. 15:36 Praha, ÚAN Florenc 16:15 Jihlava, aut. nádr. 18:00 36

37 Doprava autobus: Příjezd do Čerčan, sbalení a naložení lodí a odjezd autobusu kolem 15:00 hod. Příjezd do Jihlavy po 16:00 hod. 3.2 Kalkulace V této kapitole počítám celkové náklady na kurz (zájezd). Nabízím tři varianty. Varianta A je kalkulací pro VŠPJ, zahrnuje dopravu autobusem a vlastní lodě. Je zde počítáno i s prohlídkou hradu Šternberk, kam studenty doveze autobus. Varianta B je připravena pro CK, počítá s dopravou vlakem a pronájmem lodí z půjčovny, na výběr jsou plastové nebo nafukovací kánoe. Varianta C slouží také pro potřeby CK, zahrnuta je doprava autobusem a nafukovací nebo plastové kánoe. Ceny ubytování v kempu počítají se stany pro dvě osoby. Tedy cenu za stan dělím dvěma Doprava Vlak Jihlava Světlá nad Sázavou: 61,-/IN25 46,- Čerčany Jihlava: 177,-/IN25 163,- Cena celkem: 238,-/student 209,- [27] Autobus Dopravce jsem vybrala na internetu, porovnáním různých nabídek a cen. Nejlepší cenovou nabídku zaslal pan Gabriel, se kterým jsem nadále komunikovala em. Jeho nabídka zněla 23,- Kč/km a 100,- Kč/1 hodina čekání. Dále také nabídl možnost smluvní ceny při závazné objednávce. Kontaktní informace: Autobusová doprava Václav Gabriel Sázavská 924, Světlá nad Sázavou Telefon: , gabrielv@seznam.cz [24] 37

38 Itinerář V tabulce č. 3 jsou uvedena místa, kudy autobus pojede, počet kilometrů na jednotlivé dny a počet kilometrů celkem. Časy odjezdů v tabulce jsou pouze odhadní. Záleží na řidiči, jestli se chce zdržet v místě odjezdu nebo počkat v dalším kempu, popřípadě v místě, kde je počítáno s pauzou. Časy na přejezdy mezi jednotlivými místy jsou reálné. Den Příjezd Místo Odjezd Km Celkem km Jihlava 8: :45 Světlá nad Sázavou 9: :00 kemp Sluneční zátoka kemp Sluneční zátoka 13: :30 Horka - Buda 16: :15 kemp V rákosí kemp V rákosí 11: :20 Kácov 14:00 15,6 112,6 14:20 tábořiště U hřiště 15: ,6 15:55 Český Šternberk 17: ,6 17:40 tábořiště U hřiště kemp U hřiště 9:45 8,9 135,5 10:00 Rataje nad Sázavou 15:00 12,1 147,6 15:16 tábořiště U Hrocha tábořiště U Hrocha 12:00 24,2 171,8 12:30 Čerčany 15: ,8 16:04 Jihlava Tab. 3: Itinerář cesty; zdroj: vlastní Kalkulace za ujeté km Cena za 1 km je 23 Kč. Km celkem: 271,8 km Rezervy: 271,8 * 0,1 = 27,18 km Celkem: 298,98 * 23 = Kč 38

39 Kalkulace čekací doby Cena za hodinu čekání je 100 Kč Celková doba čekání: 52 * 100 = Kč 100/4 = 25 * 2 = 50 Kč Celkem: Kč Kalkulace dálničních poplatků Celkem zpoplatněno: 115,6 km = 160 Kč [40] Parkovné: Kč Ubytování řidiče Řidič může podle vlastního výběru spát přímo v autobusu nebo jako ostatní ve stanu. Cena za kempy a ubytování ve stanu je 225 Kč. Celkové náklady na dopravu Náklady za ujeté km: 6.877,- Náklady za čekání: 5.250,- Náklady na dálniční poplatky: 160,- Parkovné: 1.000,- Ubytování řidiče: 225,- Celkem: , % DPH = Kč Náklady na instruktory Pro kurz je počítáno se 3 instruktory, kterým byl stanoven fixní plat 1.200,-/den * 5 dní = * 3 = Kč Cekem: Kč 39

40 3.2.3 Ubytování Kemp Sluneční zátoka: stan - 75,-/noc, (hostel - 120,-) Kemp V rákosí: stan - 50,-/noc osoba - 30,-/noc Tábořiště U hrocha: stan - 40,-/noc osoba - 30,-/noc Tábořiště U hřiště: po domluvě Celkem: 190 Kč Celková kalkulace kurzu (zájezdu), varianta A V této variantě je počítáno s vlastními loděmi VŠPJ i s instruktory přímo ze školy. Proto pro potřeby školy počítám pouze náklady na ubytování, vstupné na hrad Šternberk a dopravu. Kurz je počítán pro 30 studentů. Přímé náklady Ubytování: 190 Kč Vstupné, hrad Šternberk: 85 Kč Celkem: 275 Kč Riziko neobsazenosti 30 * 0,8 = 24 Nepřímé náklady Doprava: Kč Celkem: Kč Celkové náklady (16.214/24) = 950,58 Kč Prodejní cena kurzu = 955 Kč 40

41 3.2.5 Porovnání cen jednotlivých půjčoven Uvedené ceny zahrnují pádla, vesty, barely a pojištění vodáckého vybavení proti poškození. Půjčovna lodí Honza, vodácké a turistické centrum Samba, půjčovna lodí Dronte, půjčovna lodí Bisport, půjčovna lodí "Sázava tour", půjčovna lodí Typ lodě Cena na 1 Částka za 16 Cena celkem účastníka lodí celkem po slevě Plastová kánoe 563, , ,- Nafukovací kánoe 649,7, , ,- Cena pro školy, nafukovací i 497, , ,- plastové Plastová kánoe 575, , ,- Nafukovací kánoe nedostatečné množství (pouze 10) Plastová kánoe 713,6, , ,- Nafukovací kánoe 873,6, , ,- Plastová kánoe 570,6, , ,- Cena pro školy, plastové kánoe 469, , ,- Plastová kánoe 675, ,- Nafukovací kánoe nedostatečné množství (pouze 5) Cena pro školy, plastové kánoe 431,3, ,- Tab. 4: Porovnání cen jednotlivých půjčoven; zdroj: vlastní Celková kalkulace kurzu (zájezdu), varianta B Varianta B je připravena pro CK, započítala jsem dopravu vlakem a lodě z půjčovny. Zájezd je připraven pro 32 účastníků. Na výběr jsou plastové a nafukovací lodě. Půjčení lodí Honza, vodácké a turistické centrum: Plastové kánoe: za 16 lodí ,- = 1.126,-/loď = 563,-/osoba Nafukovací kánoe: za 16 lodí ,- = 1.299,-/loď = 650,-/osoba Přímé náklady (plastové lodě) Ubytování: 190 Kč Doprava: 238 Kč Vodácký komplet: 563 Kč Celkem: 991 Kč Přímé náklady (nafukovací lodě) Ubytování: 190 Kč Doprava: 238 Kč Vodácký komplet: 650 Kč Celkem: Kč 41

42 Nepřímé náklady Instruktoři: Kč Riziko neobsazenosti 32 účastníků * 0,8 = 26 Celkové náklady (plastové lodě) Celkové náklady (nafukovací lodě) (18.000/26) = 1.683,3 Kč (18.000/26) = 1.770,3 Kč Marže CK 10 % = 168,33 Kč Prodejní cena kurzu = Kč Marže CK 10 % = 177,03 Kč Prodejní cena kurzu = Kč Celková kalkulace kurzu (zájezdu), varianta C Tato varianta je počítána na stejném základě, jako varianta předchozí. Pouze je zde připraven autobus, jako doprovodné vozidlo. Přímé náklady (plastové lodě) Ubytování: 190 Kč Vodácký komplet: 563 Kč Celkem: 753 Kč Přímé náklady (nafukovací lodě) Ubytování: 190 Kč Vodácký komplet: 650 Kč Celkem: 840 Kč Nepřímé náklady Instruktoři: Kč Doprava: Kč Celkem: Kč Celkové náklady (plastové lodě) Celkové náklady (nafukovací lodě) (34.214/26) = 2.068,9 Kč (34.214/26) = 2.155,9 Kč Marže CK 10 % = 206,89 Kč Prodejní cena zájezdu = Kč Marže CK 10 % = 215,59 Kč Prodejní cena zájezdu = Kč Shrnutí výpočtů plastová kánoe nafukovací kánoe kurz VŠPJ 960,- doprava autobusem 2.300, ,- doprava vlakem 1.870, ,- Tab. 5: Shrnutí výpočtů; zdroj: vlastní 42

43 4 Vyhodnocení dotazníku Dotazník vytvořený pro bakalářskou práci obsahuje 12 otázek. Jeho účelem bylo zjistit, podle jakých kritérií si respondenti vybírají svou dovolenou a kolik z nich již někdy bylo na vodě. Především jsem se otázkami zaměřila na ty, kteří již minimálně jednou vodácký zájezd absolvovali. Zajímalo mě, jak se k tomuto sportu dostali a v kolika letech, také jejich nejoblíbenější řeka a způsob organizace této dovolené. Dotazník jsem zveřejnila na internetu, kde jsem měla šanci získat nejvíce odpovědí od široké škály veřejnosti. Dále jsem odpovědi získávala osobním dotazováním ve svém okolí a v létě při sjíždění řeky. Na dotazník odpovědělo celkem 132 respondentů a 82 % z nich bylo již někdy na vodě. Z dotázaných, kteří již v minulosti absolvovali vodácký kurz nebo dovolenou na vodě bylo 37 % mužů a 63 % žen. Nejvíce zastoupenou věkovou kategorií respondentů je let. Muž Žena Graf 1: Podíl mužů a žen do 18 let nad 50 let Graf 2: Zařazení do věkových kategorií 43

44 4.1 Vyhodnocení 1. otázky V první otázce mě zajímalo, podle čeho si respondenti vybírají svou dovolenou. místo zaměření cena Graf 3: Kritéria pro výběr dovolené Převážná většina respondentů, 46 %, volí svou dovolenou dle místa, méně již dle zaměření a nejméně, pouze 21 % dotázaných, by volilo svou dovolenou dle ceny. Tento výsledek je velice pozitivní, jak pro organizátory kurzů na VŠ nebo cestovní kanceláře. Ti se tak mohou soustředit především na poskytování co nejlepších služeb a ne se snažit co nejvíce snižovat náklady. 4.2 Vyhodnocení 2. otázky Ve druhé otázce jsem rozdělila respondenty na ty, kteří již byli na vodě, kteří by tento druh sportu rádi vyzkoušeli a ty, které to absolutně neláká. ano ne, ale velice mě to láká ne, vůbec mě to neláká Graf 4: Rozdělení respondentů Jednoznačně zde převažovali ti, kteří již někdy na vodě byli. Z celkového počtu to bylo 82 % dotázaných. A pouze 5 % respondentů to absolutně neláká. Což je důležitá informace pro katedru sportů VŠPJ. Část jejích studentů patřila mezi respondenty 44

45 dotazníku. Ti, co v této otázce odpověděli kladně, pokračují dále ve vyplňování dotazníku. 4.3 Vyhodnocení 3. otázky Zde mě zajímalo, s kým byli respondenti poprvé na vodě a v jakém věku. s přáteli se školou s rodinou s táborem, oddílem, apod. sám Graf 5: S kým byli respondenti poprvé na vodě 1-5 let 6-10 let let let let 31 a více let Graf 6: V kolika letech byli respondenti poprvé na vodě Nejvíce respondentů bylo poprvé na vodě s přáteli nebo rodinou, více než 60 %. Celkem značná část také se školou. Jeden z dotázaných vyrazil poprvé na vodu dokonce i sám. 12 % respondentů se k vodáctví dostalo přímo s vodáckým oddílem, skauty nebo na táboře. Nejvíce dotázaných, celkem 31,5 %, začalo svou vodáckou kariéru mezi lety, tedy na střední škole a to díky kurzům nebo vyrazili s přáteli. Další, značně zastoupenou kategorií, je let a let. Pouze 2 z dotázaných vyrazili na vodu poprvé až po třicítce. V kategorii 1 5 let je zastoupeno 7,5 % respondentů, z nichž jeden byl na vodě již ve 2 letech. 45

46 4.4 Vyhodnocení 4. otázky Otázka číslo 4 zněla: Jakým řekám dáváte přednost? české zahraniční Graf 7: Porovnání českých a zahraničních řek Odpověď na tuto otázku byla naprosto jednoznačná, celých 90 % respondentů dává přednost českým řekám před zahraničními. 4.5 Vyhodnocení 5. otázky Otázka číslo 5 byla otevřená, takže respondenti mohli napsat jakoukoli odpověď. Ptala jsem se, jaká je jejich nejoblíbenější řeka. Graf 8: Nejoblíbenější řeky Vltava Sázava Otava Ohře Berounka Salza Orlice Opava Lužnice Morava Isel Vírovka Moll Lieser Moravice Soča pokaždé na jinou řeku nemá vyhraněnu zatím pouze 1 na vodě méně navštěvované 46

47 Téměř polovina dotázaných, přesněji 41 %, jezdí nejraději na Vltavu. Tato odpověď mě vůbec nepřekvapila, je snad nejoblíbenější a nejnavštěvovanější řekou. Už s podstatně méně procenty, 11 %, následuje řeka Sázava. Dále jsou zde řeky Otava, Ohře a Berounka. Ze zahraničních řek je mezi respondenty nejoblíbenější řeka Salza a za ní následuje Isel. 5 dotázaných napsalo, že bylo na vodě pouze jednou, proto nemohli zhodnotit, zda by byla daná řeka nejoblíbenější. Velmi nízké procento, tedy 2 dotázaní nemají vyhraněnu řeku, na kterou jezdí nejraději a stejný počet upřednostňuje řeky málo navštěvované jinými vodáky. 4.6 Vyhodnocení 6. otázky V této otázce jsem se respondentů ptala, jak často jezdí na vodu. Jednou za rok jednou za 2 roky několikrát za rok byl/a pouze jednou různě, nepravidelně Graf 9: Jak často jezdí respondenti na vodu Z dotázaných jezdí na vodu téměř 42 % jednou za rok a 25 % jednou za 2 roky. Ostatní odpovědi byly již téměř vyrovnané. 11 % dotázaných jezdí dokonce několikrát do roka, mezi těmi byli učitelé sportu a vodáčtí instruktoři. Dalších 12 % jezdí na vodu nepravidelně a nemohli se zařadit ani do jedné z předchozích skupin. Zbytek respondentů byl na vodě pouze jednou. 47

48 4.7 Vyhodnocení 7. otázky Zde jsem zjišťovala nejvyužívanější typ lodě. plastová kánoe nafukovací kánoe laminátová kánoe raft kajak všechny Graf 10: Nejpoužívanější typ lodě Nejpoužívanějším typem lodě jsou dle výzkumu jednoznačně plastové kánoe, to je způsobeno také tím, že je nabízí většina půjčoven a za menší ceny než kánoe nafukovací. Ty upřednostňovalo 27 %. Překvapilo mě, že pouze necelých 18 % volilo jako svou nejoblíbenější loď raft. Pouze 3 respondenti ještě jezdí na laminátové kánoi a 4 na kajaku. Všechny typy lodí využívají pouze 2 z dotázaných. 4.8 Vyhodnocení 8. otázky Otázka číslo 8 měla zjistit, zda mají respondenti vlastní vybavení nebo kde a od koho si ho půjčují. z půjčovny od přátel vlastní jak co od CK Graf 11: Vybavení 48