Chudoba a méně rozvinuté země světa; (LDCs) 1. Úvod Přednáška se zabývá charakteristikou chudoby v méně rozvinutých zemí světa. Úvod se týká základních definicí a charakteristiky chudoby, dále pak jejím členěním. Hlavní část se zabývá dopadem chudoby na obyvatelstvo chudých zemí světa a úsilím světového společenství jak situaci změnit a nepříznivý stav utlumit. Závěr přednášky je věnován rychlému ekonomickému vzestupu vybraných významných států (Indie, Čína). 2. Chudoba v méně rozvinutých zemí světa Definovat chudobu není jednoduché, existuje více jak 70 definic. Jednotlivé definice chudoby sice mají společný základ, ale většina z nich není komplexní a tak definují chudobu z různých dílčích hledisek. Podle významových encyklopedických slovníků pojem chudoba je nedostatek: materiálních potřeb typických a nezbytných pro denní běžný život (potraviny, ošacení, zvykové právo, vzdělání, zdravotní péče apod.). Rozumí se tím nedostatek základních potřeb ekonomického zajištění (nedostatek základního kapitálu, peněz, přírodních zdrojů apod.). Většinou se jedná o nerovnoměrné rozdělení těchto zdrojů, některý stát je chudý, jiný bohatý sociálních vztahů, svobody, právního zajištění, svobody vyznání, rovnoprávnosti žen a mužů atd. Chudoba se posuzuje z různých hledisek, v zásadě dvojím pohledem: 1. Kodaňská deklarace charakterizuje chudobu jako, nedostatek lidských práv, včetně nedostatku základních potravin, pitné vody, zdravotního a hygienického zajištění, právní ochrany, vzdělání a přístupu k informacím. 2. Světová banka extrémní chudobu definuje jako finanční příjem jedné osoby podle PPP (Purchasing Power Parity), který je nižší nežli 1$/den a osobu - extrémní chudoba, kdy je tento denní příjem na osobu nižší nežli 2$ -
Obecně lze stav chudoby rozdělit na dvě svým charakterem odlišné skupiny a to na: 1. absolutní chudobu, kdy člověk není schopen uspokojit své základní životní potřeby, je a nebo může být ohrožen jeho život, 2. relativní chudoba, kdy je člověk schopen uspokojit své základní životní potřeby, ale na výraznější úrovni, nežli je uznávaná průměrná úroveň v dané společnosti. Z hlediska společnosti jedná o objektivní stanovení chudoby. Uvedené hodnocení nemusí být v souladu s pocitem chudoby jednotlivce. V takovém případě se jedná o subjektivní pocit chudoby. Obyvatelstvo našeho světa je rozděleno do několika odlišných skupin. V tomto případě Podle vztahu k chudobě. Souhrnný počet prvních dvou nejpostiženějších skupin (kvalifikované odhady) uvádějí souhrnný počet v rozmezí 800 milionů do 1 200 milionů. kategorii Chudoba se nachází cca dalších 1 300 obyvatel, Zranitelných je 1 500 1 800 mil. Názorně je situace uvedena v tabulce č.1. Tab. 1: Chudoba ve světě Naprosto Bez prostředků Extrémní chudoba Chudoba Linie chudoby Zranitelní Střední vrstva Bohatí Zdroje: Helping to improve Donor Effectiveness in Microfinance; www. Microfinancegateway, 2006
Jedním z účelových členění chudoby, které se často používá pro charakteristiku chudoby v rozvojových zemích je rozdělení na chudobu městskou a chudobu venkova. Tab.2: Rozdělení chudoby venkova (běžně užívané mezinárodními organizacemi) Městská Chudoba Venkova Střídavá Interstitial Okrajová Peripheral Občasná Sporadic Z přelidnění Owercrowding Místní Endemic Chudoba na venkově, zejména v odlehlých oblastech méně rozvinutých zemí má jiný charakter, nežli u chudoby ve městech. V čem spočívají podstatné rozdíly? Podstatné rozdíly venkova oproti městu jsou následující: 1. Rozdíl mezi venkovským a městským prostředím: - nižší hustota obyvatelstva - rozptýlená zemědělská hospodářství, vzdálenost mezi vesnicemi a vesnic od měst (úřady, finanční instituce, trh) - nízká úroveň informovanosti, zdravotní péče apod. - zanedbatelná infrastruktura - neformální trh 2. Větší rizikovost a živelnost v podnikání a vzdálenost od standardních finančních institucí: - nízká segmentace tržních produktů - vysoká rozmanitost netržních produktů - nižší rizikovost při splácení, ale větší zranitelnost vlivem výkyvů přírodních podmínek.
- větší škody při přírodních katastrofách - nízká možnost využít legislativy (venkov chudne, překupníci bohatnou), převládá tradiční kmenové/rodové/zvykové právo - mnohdy neexistující záruční instrumenty 3. Nižší úroveň spolupráce s rozvojovými zeměmi - vysoká migrace do měst - převaha žen (značný podíl mužské populace migruje do měst v předstihu) 4. Organizace poskytující zahraniční rozvojovou pomoc dávají přednost městům Extrémní chudoba Chudoba je celosvětový problém, který se netýká jenom méně rozvinutých států světa (LDCs). S chudobou se můžeme setkat všude na světě. Převážná většina chudých obyvatel však žije v méně rozvinutých zemích, především v subsaharské Africe. Je tedy nerovnoměrně rozšířena, ale její dopad má celosvětové důsledky. Například se jedná o: vztahy mezi národy/lidmi, které se negativně promítají do politiky (nedůvěra, aktivity extrémistických netolerantních proudů, pocit nadřazenosti některých skupin). ekonomický rozvoj (hospodářství rozvinutých a méně rozvinutých zemí jsou na sobě závislá) ekologii, kde se dopady do životního prostředí začínají globálně projevovat (oteplování, tání ledovců, pandemický výskyt chorob atd.) Velmi rozšířený index pro stanovení chudoby, který je vhodný pro ekonomické analýzy je Human Development Index (HDI). Uvedený index je souborem tří aspektů dlouhověkosti, vědomostní úrovně a životní úrovně. Dlouhověkost se určuje podle dětské úmrtnosti a průměrné délky života, úroveň vědomostí je kombinací procenta gramotnosti a vzájemného poměru základního středního a vysokoškolského vzdělání, životní úroveň se určuje podle PPP - Purchasing Power Parity v $. Běžně se užívají dva indexy HDI-1 pro méně rozvinuté země světa a HDI-2 pro vybrané země, které jsou členy OECD (Organization for Economic Cooperation and Development). Rozdíly mezi těmito indexy jsou následující: HDI-1; pro dlouhověkost je rozhodující hranice čtyřiceti let, životní úroveň se měří podle dvou proměnných, podle procenta obyvatel, které nemá trvalý přístup k čisté
nezávadné vodě a podle procenta podvyživených dětí (dětí pod stanovenou tělesnou váhou)ve věku do pět let HDI 2; pro stanovení dlouhověkosti je rozhodující hranice šedesáti let, vzdělanost se měří u dospělých osob, které nemají odborné vzdělání v procentech. Životní úroveň je poměr osob, které mají menší příjem nežli je v dané zemi stanovené životní minimum, do tohoto indexu je přiřazeno čtvrté hledisko sociální (průměrný disponibilní příjem občanů a nezaměstnanost) Různé mezinárodní organizace, zabývající se výživou v rozvíjejících se zemích, které trpí hladem často používají ukazatel charakterizující denní energetickou spotřebu obyvatel. Ukazatel se nazývá Dietary Energy Supply (DES). Jedná se o denní kalorickou spotřebu v základních potravinách na osobu (Jeníček V. Krepl V. 2004). Chudoba je pandemickým jevem spojeným s problematikou dalšího vývoje současné civilizace ve vztahu k životním a společenským podmínkám, jež jsou vytvářeny na celosvětové úrovni bez rozdílu zemí, ale víceméně je soustředěna do méně rozvinutých zemí světa. Je to jeden ze základních segmentů světové ekonomiky (Jeníček V. Krepl V. 2004). Snižování úporné chudoby je jedním ze základních úkolů světového společenství národů reprezentované OSN. Nerovnoměrný ekonomický rozvoj ve světě je alarmující, proto summit OSN v roce 2000 definoval miléniové rozvojové cíle (Millenium Development Goals MDG). Jedná se o soubor osmi vybraných nejdůležitějších rozvojových cílů přijatých v poslední dekádě minulého století. Je to program na snížení chudoby schválený OSN, kde prvních sedm má být splněno do roku 2015 a osmý do roku 2020: 1. Snížení extrémní chudoby a hladu o polovinu 2. Dosažení základního vzdělání pro všechny 3. Prosazování rovnosti obou pohlaví 4. Snížení úmrtnosti dětí o dvě třetiny 5. Snížení mateřské úmrtnosti o dvě třetiny 6. Zamezení šíření HIV/AIDS, malárie a tuberkulózy 7. Zajištění trvalé udržitelnosti životního prostředí 8. Posilování světového partnerství pro rozvoj s důrazem na pomoc, obchod a odpuštění dluhu
Finanční deficit se plně projevuje ve všech oblastech hospodářského života méně rozvinutých zemí a to zejména ve vztahu k životnímu prostředí, chudobě a v produkci potravin. Jsou hladomory, porušená ekologická rovnováha. Je nespokojenost, války, epidemie a další z médií známé problémy. Ekonomická nerovnováha se ve svém důsledku projevuje především v neúnosném zadlužení rozvojových zemí. Mezi významné státy ve kterých se daří akcelerovat vývoj kladným směrem patří Čína a Indie. Vývoj dokumentuje především pravidelná roční Zpráva o rozvoji těchto zemí, kterou vydává Světová banka (vybrané údaje zpracované do grafů): Graph 1.: Nominal GDP, up date: 24-Jul-2007 USD bn 3,000 2,500 2,000 1,500 1,000 500 2003 2004 2005 1,641 506.2 1,932 600.7 2,247 695.9 2006 2,632 805,2 2007f 3,131 907,2 Year Graph 2.: GDP per Capita, up dat: 24-Jul-2007 USD 3,500 3,000 2,500 2,000 1,500 1,000 500 2003 2004 2005 2006 2007f Year 1,641 558 1,932 639 2,247 729 2,632 812 2,366 910
Tab. 3.: External Debt, up date: 24-Jul-2007 % GDP 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 2003 2004 2005 2006 2007f Year 12.7 18.7 12.8 17.2 12.5 15.3 12.3 14.0 11.5 13.4, Source: Key economic indicators 2007, Graph 4.: Income and mortality INDIA and CHINA Infant mortality rate 50 100 150 200 Year 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2005