KATEDRA POLITOLOGIE FAKULTA FILOZOFICKÁ ZÁPADOČESKÉ UNIVERZITY V PLZNI. Paul Kennedy: Svět v 21. století chmurné vyhlídky i vkládané naděje

Transkript

1 KATEDRA POLITOLOGIE FAKULTA FILOZOFICKÁ ZÁPADOČESKÉ UNIVERZITY V PLZNI Paul Kennedy: Svět v 21. století chmurné vyhlídky i vkládané naděje

2 MV-TES, 1. ROČNÍK, PFS, KAP/GS HEDVIKA TUČKOVÁ, KLÁRA SUDOVÁ Úvod - Kennedy v prologu přibližuje závažný problém konce 18. století, a sice populační explozi - situaci ilustruje na příkladu Paříže, kde byla jasně viditelná špatná sociální situace, kdy většina lidí neměla jídlo, práci ani střechu nad hlavou - populační exploze je vysvětlována několika příčinami, jako bylo rozšíření očkování proti některým nemocem, nebo lepší skladba potravin - v souvislosti s populační explozí sepsal anglický pastor T. R. Malthus Esej o populaci - Malthus se obává, že populace roste rychleji, než se zvětšují zásoby potravin, země totiž nemá dostatečné zdroje, aby uspokojila nároky lidí 1 - to podle Maltuhuse povede k hladomorům, nemocem a nárůstu rozdílu mezi chudými a bohatými - Velká Británie té doby sice částečně pocítila negativní důsledky nárůstu populace (chudoba v zemědělských oblastech, mnoho lidí se stěhovalo do měst), ale situace nakonec pro Velkou Británii nebyla tak tragická, a to ze tří důvodů o 1) lidé ve velké míře emigrovali, což bylo umožněno i technickým pokrokem o 2) v té době prošla Británie zemědělskou revolucí (lepší stroje, začátek pěstování brambor), což vedlo ke zvýšení kvality i kvantity potravin o 3) Británie prošla průmyslovou revolucí a ohromě se zvýšila produktivita a narostla výroba, takže přibylo pracovních příležitostí, Británie bohatne a má peníze na nákup potravin - takže to, co Malthus opomněl, byl pokrok vědy a techniky, který umožnil zlepšit přepravu zboží, zvýšení zemědělské výroby atd. - zároveň s tím rostla životní úroveň, takže došlo k určitým sociálním změnám (delší školní docházka) a došlo k demografické změně - rodiny měly méně dětí 1 Malthus užíval termíny síla země a síla populace.

3 - Malthusovu modelu více odpovídala situace v Indii, kde rychle rostl počet obyvatel, ale obchod s Velkou Británií výrazně škodil místním výrobcům - Kennedy upozorňuje, že stejné problémy řešíme i my dnes - jedná se o růst populace, soutěž o zdroje, migrace, sociální nejistota, a zároveň síla techniky a s ní spojená snaha o růst produktivity - hlavním rozdílem mezi dneškem a zmiňovaným 18. stoletím je intenzita, kdy dnešní populační exploze je výraznější, je zde ohromný rozmach technologií a dopad těchto změn je větší a je rychleji a intenzivněji pociťován - problém umocňuje fakt, že zatímco v Anglii 18. století sice rostla populace, ale zároveň byl přítomen rozmach techniky, dnes se ale oba fenomény odehrávají v odlišných oblastech - rozmach techniky se odehrává ve vyspělých státech, kde populace klesá, zatímco populace roste v zemích s omezenými zdroji, kde je málo vědců, nebo elity vlivem kulturních a ideologických předsudků změnám brání - navíc dochází k vyčerpání místních zemědělských zdrojů (spásání savan) a nové technologie vyspělého světa mohou ohrozit ekonomiky rozvojového světa - hospodářské změny a technický pokrok nepřinese prospěch všem, jen těm, kdo nové metody a poznatky využije a Kennedy přiznává, že některé státy jsou vlivem odlišného charakteru společnosti schopné na celosvětové problémy reagovat lépe - mezi ty síly, které vyvolávají změny a tíží svět patří globální populační exploze, moderní technika, která zmezinárodňuje obchod a mění způsob fungování společnosti - dále se jedná o biotechnologie v zemědělství a robotiku, což jsou fenomény, které by mohly prohloubit rozdíly mezi chudými a bohatými - dalším tématem je poškození životního prostředí, které ve finále může ohrozit blahobyt nejen chudých, ale i bohatých států - a současně se Kennedy věnuje i vlivu těchto změn na postavení národního státu - ve druhé části knihy se pak autor věnuje jednotlivým částem světa a jejich schopnosti se s těmito problémy vypořádat

4 - podle Kennedyho je důležité porozumět proměnám, které planetu čekají, abychom se na ně mohli co nejlépe připravit Závěr - The Economist v roce 1930 varoval, že zatímco v ekonomické oblasti se svět sjednotil do jednoho všezahrnujícího systému, v oblasti politické tomu tak zdaleka není a napětí mezi těmito dvěma protichůdnými tendencemi má za následek otřesy a šoky v sociální sféře - dnes stojí světová společnost před úkolem uvést v soulad politické, ekonomické a sociální uspořádání - tuto harmonizaci ale budou komplikovat určité trendy, mezi které patří nárůst populace, kdy navíc dochází k tomu, že v jedné části světa je bohatství, moderní technologie, a v jiné tyto vymoženosti nejsou, zato zde výrazně roste populace - tato populační exploze také přinese ekologické problémy (jako je nárůst průmyslových emisí, vysoušení mokřin, kácení pralesů, globální oteplování) - nové systémy výroby a moderní technologie navíc likvidují pracovní místa v průmyslu a zemědělství, což je problém ve spojitosti s tím, že roste počet lidí, kteří hledají práci - zároveň se mění i obchod s financemi (nepřetržitý počítačový obchod), což ale nevede k eliminaci rizika finančních krizí - a současně se rozvíjejí i média jakožto zdroje alternativních informací, takže stát nemá informační monopol a i díky médiím si lidé uvědomili rozdíl mezi bohatým a chudým světem, což podněcuje migraci - je tedy zřejmé, že společnosti a národy stále méně rozhodují o svém osudu a jsou konfrontovány s řadou problémů, přičemž stávající zavedené mocenské struktury si s tím neumí poradit, což hrozí další vlnou otřesů, šoků a zvratů v sociální sféře - firmy a jednotlivci mohou na soudobé situaci i vydělat, ale státy na ni připraveny nejsou - pro státy je důležitá vysoká míra úspor, investice do továren, kvalitní vzdělávací systém, kvalifikovaná pracovní síla, ochota vyrábět

5 výrobky s vysokou přidanou hodnotou, tedy moderní technika a vzdělání a dostatek financí Problémy reformy - autor pracuje s myšlenkou, jak by se státy měly připravit na nadcházející století kniha psána po skončení studené války - uvádí dva problémy, se kterými se setká každá cílevědomá reforma existujících globálních podmínek: o 1) zjevná nevyhnutelnost demografického a ekologického vývoje o 2) časové rozvržení a působnost navržených reformních opatření z hlediska praktické politiky - ačkoliv jsou opatření na státní úrovni v případě globálního oteplování nedostatečná, stále jsou státy těžištěm úřední moci a loajality - pouze státy mají oprávnění uzavírat mezinárodní dohody o snížení emisí oxidu uhličitého a regulovat oblast biotechnického zemědělství - na nové problémy lze očekávat rozdílné reakce států některé budou aktivně hledat východisko, jiné nebudou ochotny nebo schopny hledat - je pravděpodobné, že lidstvo bude preferovat opatrné změny a bude se vyhýbat radikálním změnám - země mají možnosti, jak se na 21. století připravit opatření jsou specifická pro danou zemi Botswana bude mít jiné potřeby než VB - u některých opatření je nezbytná mezinárodní spolupráce takové reformy jsou finančně náročné stanou se předmětem debaty o rozpočtových prioritách - cílem knihy je osvětlit globální změny, ne podat technický návod, jak na ně reagovat řada studií a z nich plynoucích doporučení už byla představena - problém nespočívá v tom, že by pro nadnárodní problémy scházelo řešení, ale spíše v tom, že ani světová veřejnost ani politikové nejsou ochotni přistoupit na změny, které by za cenu krátkodobých obětí přinesly dlouhodobé zisky ve prospěch všech

6 - autor se v knize zabývá třemi okolnostmi, které označuje za základní rysy veškerých snah lidstva při přípravě na život v jednadvacátém století úloha vzdělání, místo žen ve společnosti a potřeba politického vedení o úloha vzdělání a místo žen ve společnosti změny, kterým svět čelí by mohly být natolik komplexní a vzájemně propojené, že budou vyžadovat nové přístupy v oblasti vzdělávání vyspělé země, ve kterých není rozvinut systém odborného školení a přeškolování se ocitnou v horší situaci než doposud jednou z příčin zaostalosti je fakt, že vzdělání je v mnohých kulturách považováno za nedůležité zvýšená role vzdělání spjata také s problematikou postavení žen v rozvojových i v rozvinutých zemích v rozvojových zemích lze nalézt spojitost mezi špatným společenským postavením žen a populační explozí podle statistických údajů OSN existuje v řadě zemí nepřímá úměra mezi mírou gramotnosti dospělých žen a celkovou mírou porodnosti v rozvinutém světě existují odlišné potíže chytré a vzdělané ženy rodí méně a porodnost je tak nízká, že nepostačuje k zachování obyvatel tyto problémy se také týkají společenského postavení žen o otázka politického vedení otázky vývoje moderní technologie, rovnoprávnost mužů a žen, migrace, přeměny zemědělství, ohrožení životního prostředí, následky globalizace a celkový dopad těchto faktorů na politický vývoj a hierarchii hodnot v oblasti rozpočtových vydání i kultury jsou předmětem intenzivního zájmu států z tohoto důvodu dochází k hledání nových nadnárodních politických struktur i struktur na nižší než státní úrovni

7 v demokratických státech existuje obrovský tlak, aby se problémy začaly řešit na politické úrovni společnost, která se chce připravit na život ve 21. století musí provést všeobecnou rekvalifikaci, změnit infrastrukturu, změnit mnohé staré zvyklosti a možná i pozměnit organizaci státní správy politické elity v zemích jako je Japonsko, Německo či USA se dostaly k moci díky řadě kompromisů (uzavírání dohod a koalicí, vyhýbání se střetu s mocnými zájmovými skupinami) jen těžko se podepíší pod sporná politická opatření, která přinesou užitek až za dvacet let zvláště když ani podle odborníků není třeba se příliš znepokojovat např. ohledně zásob potravin - tři vážné důvody, proč by se měly společnosti vážně zabývat tím, jak se nejlépe připravit na život v 21. století o první se týká relativní schopnosti konkurence ačkoliv hospodářský růst nevyřeší veškeré problémy, slušná životní úroveň představuje základnu pro řadu věcí, které lidé považují za důležité zdraví, vzdělání, dostatek volného času o druhým důvodem je nutnost řešit demografické a ekologické problémy narůstá spotřeba celosvětových zdrojů, protože se zvýšil počet obyvatel zvýšila se rychlost, s jakou obyvatelstvo ovlivňuje přírodu ve snaze ochránit životní prostředí by nemělo dojít k zastavení hospodářského růstu o třetím důvodem je pokus o zmírnění politické nestability, která často vede k násilí a válečným konfliktům - pokud nastanou změny v oblasti celosvětové politiky, ekonomiky a životního prostředí, státy by se neměly izolovat - v současné době nelze říci, zda globální trendy povedou spíše ke katastrofám, nebo se díky pokroku lidstva změní ve výhody

8 Zdroj Kennedy, Paul (1993). Svět v 21. století chmurné vyhlídky i vkládané naděje (Praha: Nakladatelství Lidové noviny).