Masarykova univerzita

Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav archeologie a muzeologie Barbora Bednářová Šafránková posluchačka třetího ročníku bakalářského kombinovaného studia muzeologie Historie a současnost Českých aerolinií scénář výstavy Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Lucie Jagošová, DiS. Brno 2015

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Historie a současnost Českých aerolinií scénář výstavy vypracovala samostatně s využitím uvedených zdrojů a literatury. V Brně, dne 2. června 2015 Podpis autora práce

Poděkování Chtěla bych poděkovat vedoucí mé bakalářské práce Mgr. Lucii Jagošové, DiS., za ochotu, odborné vedení, cenné připomínky a podněty. Zvláštní díky patří rodině, manželovi a dceři Anetě.

Obsah 1. Úvod 8 2. Základní muzeologické pojmy 10 3. Vznik výstavy Historie a současnost Českých aerolinií 17 3.1 Okolnosti vzniku výstavy 17 3.2 Výstava na Letišti Václava Havla Praha 18 4. Muzeum T. G. Masaryka v Lánech 20 4.1 Vznik muzea 20 4.2 Současná podoba muzea a jeho prezentační aktivity 22 5. Scénář výstavy 24 5.1 Teoretická část scénáře výstavy 24 5.1.1 Tematický rámec výstavy 24 5.1.1.1 Předchůdci Československých aerolinií 24 5.1.1.2 Historie Českých aerolinií 1923 1939 26 5.1.1.3 Historie Českých aerolinií 1945-1989 30 5.1.1.4 Historie Českých aerolinií 1990 2013 34 5.1.1.5 Aliance SkyTeam 39 4

5.1.2 Záměr, cíl a koncepce výstavy 43 5.1.2.1 Příprava výstavy 45 5.1.2.2 Realizační tým 46 5.1.2.3 Propagace výstavy 47 5.1.2.4 Vernisáž 47 5.1.2.5 Suvenýry 48 5.1.2.6 Rozpočet 48 5.2 Praktická část scénáře výstavy 49 5.2.1 Výstavní prostor 49 5.2.2 Plán výstavní síně a schéma výstavy 50 5.2.3 Instalační prvky 51 5.2.3.1 Poutače, panely, kapa desky 51 5.2.3.2 Vitríny 77 5.2.3.3 Figuríny a věšák 85 5.2.3.4 Solitérní exponáty 88 5.3 Filmový doprovod a technické zařízení 89 5.4. Doprovodné akce 90 5

6. Provedení výstavy 91 6.1 Instalace výstavy 91 6.2 Režim výstavy 92 6.3 Deinstalační práce 93 6.4 Evaluace výstavy 93 6.4.1 Faktory ovlivňující výstavu 94 7. Závěr 96 8. Resumé 98 9. Prameny a literatura 99 10. Přílohy 103 10.1 Plakát k výstavě 103 10.2 Poutač k výstavě umístěný v předsálí výstavní síně 104 10.3 Úvodní rámové panely 104 10.4 Ukázky kapa desek 105 10.5 Ukázky vitrín použitých ve výstavě 108 10.6 Solitérní exponáty obří modely letadel 110 10.7 Pohledy do výstavní síně 111 6

10.8 Propagační předměty pohlednice 112 10.9 Propagace výstavy v palubním časopisu ČSA Review 113 7

1. Úvod Jako téma své bakalářské práce jsem zvolila zpracování scénáře k výstavě Historie a současnost Českých aerolinií. Výstava se konala ve výstavní síni Muzea T. G. Masaryka v Lánech ve dnech 24. října až 1. prosince 2013. V době, kdy byla výstava připravována, vznikl pouze její námět. Z časových důvodů tehdy nebylo možné připravit detailní scénář. Okolnosti vzniku výstavy jsou podrobně popsány ve třetí kapitole této práce. Autorka výstavy působí čtvrtým rokem jako průvodkyně a dokumentátorka v Muzeu T. G. Masaryka v Lánech. Vzhledem k tomu, že předešlých devatenáct let pracovala jako palubní průvodčí Českých aerolinií, jí bylo toto téma blízké, a proto byla vedením muzea pověřena přípravou výstavy. Československé státní aerolinie byly založeny v roce 1923, tedy v období první republiky, které prezentuje část expozice lánského muzea. Z tohoto důvodu výstava zachycující historii a vývoj našeho národního dopravce velmi dobře zapadla do koncepce výstav s tematikou související se zaměřením muzea. Další významnou roli při výběru tématu sehrála skutečnost, že na podzim roku 2013 České aerolinie slavily devadesáté výročí svého založení. Cílem bakalářské práce je představit podrobně rozpracovaný scénář výstavy, která atraktivní a srozumitelnou formou seznamuje návštěvníky muzea se vznikem, vývojem i současnou podobou společnosti České aerolinie. Informace a poznatky pro bakalářskou práci byly čerpány z knih, archivních materiálů, článků, fotografií a diplomových prací. Důležité podklady byly také nalezeny na tematicky zaměřených internetových stránkách. Bohužel se ukázalo, že je historie a vývoj našeho národního dopravce zachycen ve značně omezeném množství publikací. 8

Téměř všechny vystavované předměty byly do výstavy vypůjčeny ze soukromých sbírek a od společnosti České aerolinie, která muzeu vyšla maximálně vstříc. První část této práce je věnovaná teorii muzejního výstavnictví, konkrétně základním muzeologickým pojmům, které jsou důležité pro přípravu a realizaci výstav. Druhá část nás seznamuje s okolnostmi vzniku výstavy a třetí část nám představí Muzeum T. G. Masaryka v Lánech, pro které byla výstava Historie a současnost Českých aerolinií koncipována. Stěžejní je pro tuto bakalářskou práci část čtvrtá, která prezentuje samotný scénář výstavy. 9

2. Základní muzeologické pojmy Než se budu věnovat scénáři výstavy Historie a současnost Českých aerolinií, která se v roce 2013 konala v Muzeu T. G. Masaryka v Lánech, vysvětlím na úvod některé základní muzeologické pojmy, se kterými se v textu budeme setkávat a které k tvorbě výstav neodmyslitelně patří. Prezentace sbírek je podle Profesního etického kodexu Mezinárodní rady muzeí jednou ze základních povinností muzea. 1 Muzejní prezentace prošla dlouhým vývojem. Její počátky můžeme nalézt ve starověkém Řecku v podobě tezaurů, které vznikaly u významných věštíren a chrámů a shromažďovaly kolekce votivních darů. Dále pokračovala středověkými pokladovými sbírkami liturgických předmětů, relikvií, ostatků, knih, mincí a medailí. Na ně navázala éra kabinetů a prvotní snaha o pravidelné zpřístupňování sbírek návštěvníkům. První muzea na počátku devatenáctého století v podstatě kopírovala kabinety z dob renesance, které vystavovaly veškeré sbírky. Na přelomu devatenáctého a dvacátého století získaly muzejní expozice a výstavy novou podobu již se návštěvníkům neukazovaly všechny sbírky daného muzea, ale došlo k jejich selekci. 2 V současnosti procházejí sbírkové předměty důkladnou selekcí a tezaurací. Trendem dnešního muzejního výstavnictví je interaktivní zapojení návštěvníka do expozic a výstav. Do praxe jsou aplikovány nejnovější poznatky z psychologie, sociologie a pedagogiky. Stále častěji se využívají moderní technická a elektronická zařízení. Snahou je, aby návštěvník zapojil své smysly a byl vtažen do prezentovaného tématu. 1 DESVALLÉES, André, MIRESSE, Francois a kol. Základní muzeologické pojmy. Brno: Technické muzeum v Brně, 2011, s. 26. ISBN 80-86413-79-2. 2 HOLMAN, Pavel. Teoretické základy přípravy výstavy a expozice. In Teorie a praxe vybraných muzejních činností. Sborník z mezinárodního odborného semináře konaného v Technickém muzeu v Brně dne 20. září 2004. 1. vyd. Brno: Technické muzeum, 2005, s. 12. ISBN 80-86413-20-9. 10

Zpřístupnění sbírkových předmětů veřejnosti se v praxi děje prostřednictvím dvou základních forem, kterými jsou expozice a výstava. 3 Tyto dva druhy muzejní prezentace se od sebe navzájem liší. Je ale důležité, aby byly v muzeu zastoupeny oba. Prostřednictvím expozic a výstav muzeum komunikuje s veřejností. Působí na její vzdělávání a výchovu a zároveň obohacuje kulturní a společenský život. 4 Expozice je dlouhodobá prezentační forma, která úzce souvisí se zaměřením muzea a která prezentuje jeho sbírkový fond. Vzhledem ke své dlouhodobosti je nutné, aby byla obsahově i výtvarně na co nejvyšší úrovni. 5 Po deseti až patnácti letech začíná fyzicky i obsahově zastarávat, a proto by se měla renovovat, modernizovat, nebo nahradit novou. Taková obměna přispívá nejen k jejímu zatraktivnění, ale také k větší návštěvnosti. Žádoucí je maximální ochrana vystavovaných sbírkových předmětů před škodlivými vlivy vnějšího prostředí. 6 Výstava je krátkodobou prezentační formou, která má oproti expozici dynamičtější charakter. Nemusí vůbec souviset se zaměřením muzea, ale její téma musí být vizuálně zpracovatelné. Výstava může trvat dny, týdny, měsíce, maximálně dva roky. Výstava zkoumá dané téma daleko více do hloubky než expozice a provází ji různé edukační a doprovodné programy. Ve výstavě se mohou uplatnit sbírky muzea stejně jako sbírkové předměty vypůjčené od jiných institucí nebo ze soukromých sbírek. 7 Hned na počátku tvůrčí přípravy výstavy si musíme ujasnit, na koho se obrátíme s žádostí o zápůjčky sbírkových 3 BUKAČOVÁ, Jana, KOMÁRKOVÁ, Anna, ŠEBEK, František, eds. Muzejní výstavnictví: učební texty nástavbového kurzu Školy muzejní propedeutiky Asociace muzeí a galerií České republiky. 1. vyd. Praha: Asociace muzeí a galerií České republiky, 2014, s. 13. ISBN 80-86611-62-4. 4 BENEŠ, Josef. Muzejní prezentace. 1. vyd. Praha: Národní muzeum, 1981, s. 86. 5 Tamtéž, s. 13. 6 Tamtéž, s. 354-355. 7 Tamtéž, s. 374. 11

předmětů. V jakém rozsahu a zda můžeme počítat s kladným vyřízením naší žádosti. Dále je třeba se zamyslet nad tím, jaké se dají očekávat podmínky pro zapůjčení a jestli je budeme schopni splnit. Důležitou roli hraje stav sbírek a skutečnost, zda bude nutný zásah konzervátora či restaurátora. 8 Podmínky kladené na ochranu sbírek nebývají v případě výstav tak přísné jako u expozic. Vzhledem k omezené délce vystavování nejsou předměty dlouhodobě vystaveny negativním vlivům vnějšího prostředí. 9 Základem tvorby expozic a výstav je zpracování námětu. Námět je ideový záměr výstavní akce jako první stupeň v přípravě výstavního projektu. 10 Námět by měl stručně charakterizovat výstavní záměr a nastínit jeho řešení. 11 Stanovuje název a téma výstavy, její společenské poslání, cílovou skupinu návštěvníků, termín konání, složení autorského týmu, výstavní prostory a finanční stránku projektu. V dalších fázích tvůrčího procesu se dále zpracovává do libreta a scénáře. 12 Libreto neboli zpracování tématu je druhý stupeň textové části projektu expozice či výstavy, kterým se rozpracovává základní stupeň z hlediska obsahového i prezentačního a je předpokladem pro třetí stupeň scénář. 13 Libreto rozvádí ideu a výstavní záměr. Obsahuje návrh prostorového a výtvarného řešení. Jsou v něm uvedeny typy 8 BUKAČOVÁ, Jana, KOMÁRKOVÁ, Anna, ŠEBEK, František, eds. Muzejní výstavnictví: učební texty nástavbového kurzu Školy muzejní propedeutiky Asociace muzeí a galerií České republiky. 1. vyd. Praha: Asociace muzeí a galerií České republiky, 2014, s. 26. ISBN 80-86611-62-4. 9 BUKAČOVÁ, Jana, KOMÁRKOVÁ, Anna, ŠEBEK, František, eds. Muzejní výstavnictví: učební texty nástavbového kurzu Školy muzejní propedeutiky Asociace muzeí a galerií České republiky. 1. vyd. Praha: Asociace muzeí a galerií České republiky, 2014, s. 14. ISBN 80-86611-62-4. 10 BENEŠ, Josef. Muzejní prezentace. 1. vyd. Praha: Národní muzeum, 1981, s. 366. 11 BENEŠ, Josef. Muzeologický slovník. Praha: Národní muzeum, Ústřední muzeologický kabinet, 1978, s. 88. 12 ŠTĚPÁNEK, Pavel. Obrysy muzeologie. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2002, s. 78. ISBN 80-244-0542-3. 13 BENEŠ. Josef. Muzejní prezentace. 1. vyd. Praha: Národní muzeum, 1981, s. 361. 12

exponátů a doplňků včetně předběžného harmonogramu prací, informace týkající se propagace výstavy a edukačních a doprovodných programů. Konkretizuje finanční stránku celého projektu. 14 Posledním stupněm tvorby expozic a výstav před samotnou instalací je scénář. V něm je detailně rozpracováno konečné řešení celého projektu, které slouží jako základ pro realizaci. Scénář je shrnutí veškerých informací a detailů. V jeho úvodní části se seznámíme s jednotlivými výstavními prvky a jejich parametry. Dále scénář obsahuje úplný seznam exponátů včetně rozměrů a jejich uložení, typy, tvary, velikost a barvu písma a pozadí. Rovněž jsou zde uvedeny všechny texty a popisky k jednotlivým sbírkovým předmětům, texty propagačních materiálů, stejně jako konečné prostorové, výtvarné a architektonické řešení. 15 Jsou v něm stanoveny edukační a doprovodné programy a určena cílová skupina návštěvníků. Nesmíme zapomenout na soupis pramenů a literatury, které sloužily jako podklad pro tvorbu výstavy. Ve scénáři je také uveden podrobný harmonogram instalačních i deinstalačních prací spolu s řešením logistiky. Zpravidla má vlevo soupis exponátů a vpravo jim odpovídající texty, v rozčlenění, které odpovídá jednotlivým úsekům i příslušným prostorovým podmínkám. 16 Jak již bylo zmíněno, současně s úvahami o obsahu a pojetí výstavy bychom se měli zamyslet nad tím, pro které 14 BUKAČOVÁ, Jana, KOMÁRKOVÁ, Anna, ŠEBEK, František, eds. Muzejní výstavnictví: učební texty nástavbového kurzu Školy muzejní propedeutiky Asociace muzeí a galerií České republiky. 1. vyd. Praha: Asociace muzeí a galerií České republiky, 2014, s. 35 38. ISBN 80-86611-62-4. 15 BUKAČOVÁ, Jana, KOMÁRKOVÁ, Anna, ŠEBEK, František, eds. Muzejní výstavnictví: učební texty nástavbového kurzu Školy muzejní propedeutiky Asociace muzeí a galerií České republiky. 1. vyd. Praha: Asociace muzeí a galerií České republiky, 2014, s. 38 39. ISBN 80-86611-62-4. 16 BENEŠ, Josef. Muzejní prezentace. 1. vyd. Praha: Národní muzeum, 1981. s. 370. 13

skupiny návštěvníků bude výstava především určena. Tato úvaha bude důležitá při tvorbě doprovodných programů. 17 O připravovaných výstavách a vůbec celkovém dění v muzeu se musí dozvědět veřejnost. Muzeum by proto mělo mít stanovenou strategii komunikace s veřejností a mělo by mít k dispozici nástroje a mechanismy marketingu a propagace. Zároveň je nutné určit a rozdělit odpovědnost a kompetence mezi jednotlivé pracovníky muzea. 18 Po skončení výstavy by se v rámci zpětné vazby měla vyhodnotit její úspěšnost a efektivnost vzhledem k vynaloženým prostředkům. Nejčastěji se takové vyhodnocování děje prostřednictvím sečtení návštěvnosti s přihlédnutím k zápisům v návštěvní knize. 19 Samozřejmě existuje několik jiných metod evaluace muzejních výstav. Kromě již zmíněného sčítání návštěvnosti a záznamů v návštěvní knize sem patří: - pozorování návštěvníků - návštěvnické ankety (dotazníky, rozhovory) - individuální ohlasy návštěvníků - ohlasy sdělovacích prostředků - ohlasy odborné veřejnosti (recenze, kritika) Záleží na potřebách a možnostech daného muzea, kterou z výše uvedených metod zvolí, ale zhodnocena by měla být každá výstava. 20 Na přípravě a realizaci výstavy se podílejí zaměstnanci muzea nebo cizí dodavatelé a externí specialisté. Předem bychom měli specifikovat, kterých zaměstnanců muzea se bude příprava a realizace výstavy týkat, jaké kompetence a povinnosti jim budou náležet. V případě využití služeb 17 BUKAČOVÁ, Jana, KOMÁRKOVÁ, Anna, ŠEBEK, František, eds. Muzejní výstavnictví: učební texty nástavbového kurzu Školy muzejní propedeutiky Asociace muzeí a galerií České republiky. 1. vyd. Praha: Asociace muzeí a galerií České republiky, 2014, s. 27. ISBN 80-86611-62-4. 18 Tamtéž, s. 28. 19 Tamtéž, s. 28. 20 Tamtéž, s. 252 262. 14

externistů musíme stanovit požadavky na dodavatelské kapacity a potřeby externistů. 21 Dále musíme stanovit časový rámec výstavy termín jejího otevření, dobu konání, doporučený harmonogram prací pro celý projekt (zahájení instalace, odevzdání výstavy do provozu, ukončení a likvidaci). Tento harmonogram souvisí se stanovením požadované kapacity na přípravu a realizaci výstavy, s jejím celkovým rozsahem a náročností. 22 Dostatečné finanční prostředky jsou jednou ze základních podmínek úspěšného uskutečnění realizace výstavy. Aspoň předběžně bychom měli znát jejich objem ještě dříve, než začneme s konečnou tvůrčí částí příprav na výstavu. V praxi to znamená, že bychom měli výstavní záměr přizpůsobit tomuto finančnímu limitu, přestože to mnohdy znamená redukci původního výstavního záměru. V případě, že je mezi záměrem výstavy a finančním limitem velký nesoulad, můžeme danou situaci vyřešit trojím způsobem: 1. Od realizace výstavy upustíme, jelikož by nebylo možné dosáhnout požadované kvality. 2. Pokusíme se chybějící finanční prostředky získat z mimorozpočtových zdrojů (granty, sponzoři). 3. Posuneme termín konání výstavy. Realizaci rozdělíme do několika časových horizontů podle toho, jak to umožňuje rozpočet muzea v několika příštích letech. Tento postup se většinou praktikuje u realizace expozic a nelze jej využívat u projektů financovaných s přispěním Evropské unie a také v případě, že je pevně stanoven termín zpřístupnění výstavy nebo expozice. 23 21 BUKAČOVÁ, Jana, KOMÁRKOVÁ, Anna, ŠEBEK, František, eds. Muzejní výstavnictví: učební texty nástavbového kurzu Školy muzejní propedeutiky Asociace muzeí a galerií České republiky. 1. vyd. Praha: Asociace muzeí a galerií České republiky, 2014, s. 27. ISBN 80-86611-62-4. 21 Tamtéž, s. 28. 22 Tamtéž, s. 30. 23 Tamtéž, s. 30 31. 15

Ke každé výstavě pořádané v muzeu by se měla pořídit fotografická nebo jiná obrazová dokumentace. Také by se měly zdokumentovat důležité akce, které se v průběhu výstavy konaly, jako jsou vernisáže nebo návštěvy významných osobností. Dále je nutné uchovat tvůrčí dokumenty přípravy výstavy libreto, scénář a také plakáty, pozvánky, publikace, propagační předměty. Vhodné je přidat výstřižky z novin a časopisů s ohlasy na výstavu nebo aspoň bibliografické záznamy o nich. Stejně postupujeme v případě televizního či rozhlasového vysílání. 24 24 BUKAČOVÁ, Jana, KOMÁRKOVÁ, Anna, ŠEBEK, František, eds. Muzejní výstavnictví: učební texty nástavbového kurzu Školy muzejní propedeutiky Asociace muzeí a galerií České republiky. 1. vyd. Praha: Asociace muzeí a galerií České republiky, 2014, s. 20. ISBN 80-86611-62-4. 16

3. Vznik výstavy Historie a současnost Českých aerolinií Třetí kapitola přibližuje důvody a okolnosti vzniku výstavy Historie a současnost Českých aerolinií. Je v ní uvedeno krátké srovnání s tematicky stejně zaměřenou výstavou, která se v roce 2013 konala v odletové hale Terminálu 2 na Letišti Václava Havla v Praze. 3.1 Okolnosti vzniku výstavy Původně se koncem října roku 2013 měla v našem muzeu realizovat jiná výstava. Bohužel na konci září byla z důvodu zdravotní indispozice jejího autora zrušena. Bylo tedy nutné co nejrychleji najít náhradní řešení. V roce 2013 slavily České aerolinie, které patří k nejstarším leteckým společnostem na světě, devadesáté výročí svého založení. Tato skutečnost však nebyla téměř nikde reflektována. Na dané téma byla uspořádána pouze jediná výstava s názvem 90. výročí ČSA, která byla umístěna přímo do odbavovací haly Terminálu 2 na pražském letišti. Jako náhradní varianta za nerealizovanou výstavu byla vedením Muzea T. G. M. Rakovník, jehož pobočkou je Muzeum T. G. Masaryka v Lánech, vybrána výstava k tomuto významnému jubileu našeho národního dopravce. Důležitou okolností výběru byla skutečnost, že lánské muzeum prezentuje období první republiky, tedy právě ten časový úsek naší národní historie, do kterého spadá založení Československých státních aerolinií v roce 1923. V této době zažily Československé aerolinie (dále jen ČSA) svůj největší rozmach a byly vnímány jako jeden 17

z nejmodernějších a nejpokrokovějších podniků v Československé republice. Zpracováním tématu pověřilo vedení muzea autorku práce, neboť devatenáct let pracovala jako palubní průvodčí Českých aerolinií. Prostředí letecké dopravy jí bylo dobře známé a měla mnoho kontaktů na bývalé kolegy, soukromé sběratele a oddělení komunikace Českých aerolinií. Na přípravu výstavy byl vymezen krátký časový horizont (jeden měsíc) a byl stanoven omezený rozpočet 15 000 Kč. Díky osobním kontaktům se sběrateli, členy modelářského klubu a velmi vstřícnému jednání ze strany Českých aerolinií se podařilo včas a bezplatně zajistit potřebné množství sbírkových předmětů v podobě běžných i velkoformátových fotografií, uniforem, doplňků, ukázek kufrů palubního personálu, cateringového vybavení a modelů letadel, včetně dvou krátkých filmů o historii ČSA. 3.2 Výstava na Letišti Václava Havla Praha Jak jsem již zmínila, na pražském Letišti Václava Havla se od 5. června do 31. prosince roku 2013 konala výstava s názvem 90. výročí ČSA, která prezentovala stejné téma. Pořádal ji Český aeroholding ve spolupráci s Českými aeroliniemi a jejím autorem byl známý český fotograf Herbert Slavík. V této výstavě bylo použito více než 200 archivních a soudobých fotografií, deset párů uniforem leteckého personálu z historie i současnosti, maketa třímotorového dopravního letounu Savoia Marchetti, dvě desítky velkoformátových fotografií různých typů letadel z flotily Českých aerolinií ve formě velkoplošných závěsných bannerů. Dále mohli návštěvníci vidět obří model letadla Airbus A-380 nebo sedačku z Business 18

Class, která se používá na palubách dálkových letadel společnosti Korean Air. 25 Obě výstavy prezentovaly stejné, návštěvnicky atraktivní téma. Podmínky pro jejich realizaci byly ovšem z hlediska výstavního prostoru, finančního rozpočtu a časového harmonogramu diametrálně odlišné. 25 Czech Airlines [online]. Praha: Czech Airlines, 2015. [cit. 2015-04-08]. Dostupný z WWW: <http://www.csa.cz/cs/portal/quicklinks/news/news_tz/news_tzarchiv_data/tz_ 05062013.htm>. 19

4. Muzeum T. G. Masaryka v Lánech V této kapitole krátce představím Muzeum T. G. Masaryka v Lánech, pro které byla výstava Historie a současnost Českých aerolinií připravena. 4.1 Vznik muzea Vzhledem k politické situaci v naší republice bylo veřejné uctívání památky prvního československého prezidenta dlouhou dobu nemožné. Velkým zlomem se v tomto ohledu stal 17. listopad 1989. Muzeum T. G. Masaryka v Lánech vzniklo v roce 2003 jako pobočka Muzea T. G. M. Rakovník. Historie jeho vzniku se ale začala psát již v prvním roce po Sametové revoluci. 26 Na počátku roku 1990 uspořádala lánská pobočka Občanského fóra ve spolupráci s místní organizací Sokola v lánské sokolovně výstavu věnovanou památce prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka (dále jen T. G. Masaryk). Tato amatérská výstava, kterou tvořily především zapůjčené dobové fotografie a dokumenty, měla u obyvatel i návštěvníků obce velký úspěch. Později nad ní převzal záštitu Obecní úřad Lány, který ji provozoval až do konce roku 1997. 27 Okresní muzeum Rakovník (dnes Muzeum T. G. M. Rakovník) vytvořilo v Lánech v červenci roku 1998 Výstavní síň Tomáše Garrigue Masaryka v areálu hotelu Classic, ve které byly použity předměty z původní lánské výstavy. Na konci května roku 2000 byla výstavní síň z technických důvodů uzavřena. Zároveň 26 Muzeum T. G. Masaryka v Lánech. In Muzeum T. G. M. Rakovník a jeho pobočky. Rakovník: Muzeum T. G. M. Rakovník, 2004. ISBN 80-85081-21-0. 27 Muzeum T. G. Masaryka v Lánech [online]. Rakovník: Muzeum T. G. M. Rakovník, 2010. [cit. 2014-11-29]. Dostupný z WWW: <http://www.muzeumtgm.cz/cz/lany/historie-muzea-t-g-masaryka-v-lanech-ii>. 20

započaly přípravy na novou expozici v budoucím Muzeu T. G. Masaryka v Lánech. 28 Již v roce 1995 založila obec Lány Nadaci pro zřízení a provozování Muzea T. G. Masaryka v Lánech. Činnost nadace podpořila řada významných osobností politického a kulturního života Ivan Medek, Josef Wagner, Ivan Kočárník, Jaroslav Opat a mnoho dalších. Nadace v roce 1997 vybrala objekt vhodný k účelu muzea. Stala se jím budova bývalého špýcharu 29 z poloviny osmnáctého století, situovaná nedaleko lánského zámku. Díky finanční podpoře Ministerstva kultury České republiky a sponzorům mohl být tento architektonicky velmi zajímavý objekt nadací zakoupen. Rekonstrukce budovy začala na konci roku 1997 opravou střechy. V roce 1999 byl částečně opraven interiér budovy. Potom byla výstavba muzea pozastavena. Kvůli změně zákonů nemohla Nadace pro zřízení a podporování Muzea T. G. Masaryka v Lánech čerpat finanční prostředky na další fázi rekonstrukce. Nakonec rozestavěný objekt převzalo rakovnické muzeum (dnes Muzeum T. G. M. Rakovník), které rekonstrukci dokončilo ze státních dotací pro rok 2002. Muzeum T. G. Masaryka v Lánech bylo slavnostně otevřeno 7. března 2003 a dnes funguje jako jedna z poboček Muzea T. G. M. Rakovník, jehož zřizovatelem je Středočeský kraj. Úlohu Nadace pro zřízení a podporování Muzea T. G. Masaryka v Lánech převzalo v roce 2006 Občanské sdružení pro podporování Muzea T. G. Masaryka v Lánech. 30 28 Muzeum T. G. Masaryka v Lánech [online]. Rakovník: Muzeum T. G. M. Rakovník, 2010. [cit. 2014-11-29]. Dostupný z WWW: <http://www.muzeumtgm.cz/cz/lany/historie-muzea-t-g-masaryka-v-lanech-ii>. 29 Sýpka - budova sloužící k uskladnění obilí. 30 Muzeum T. G. Masaryka v Lánech. In Muzeum T. G. M. Rakovník a jeho pobočky. Rakovník: Muzeum T. G. M. Rakovník, 2004. ISBN 80-85081-21-0. 21

4.2 Současná podoba muzea a jeho prezentační aktivity Muzeum T. G. Masaryka v Lánech prezentuje osobnost prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka a historické události spojené s jeho osobou. Jak jsem již zmínila, muzeum je situováno do budovy bývalého špýcharu, který byl postaven pravděpodobně v polovině osmnáctého století. Objekt je několikapodlažní. V přízemí je v malé expozici zachycena historie regionu. Zároveň se zde nachází kavárna, knihovna, badatelna a výstavní sál určený pro krátkodobé výstavy. Do prvního patra je umístěna expozice věnovaná osobnosti Tomáše Garrigue Masaryka. Je rozčleněna do několika částí, které představují nejdůležitější okamžiky a události v jeho životě. Ve druhém patře je v expozici nazvané T. G. Masaryk a první republika 1918 1938 zachyceno Masarykovo prezidentské období z pohledu života tehdejší společnosti. K vidění jsou zde dobové předměty a fotografie významných osobností této éry. Část druhého patra je vyhrazena dlouhodobé výstavě s názvem Žena a její svět v době 1. republiky. 31 Součástí Muzea T. G. Masaryka v Lánech je také bohatý archiv a fotoarchiv. Muzeum zároveň spravuje nedalekou Pamětní síň Alice Garrigue Masarykové a Českého červeného kříže, která připomíná život a práci Alice Garrigue Masarykové, dcery prezidenta T. G. Masaryka. Alice Garrigue Masaryková (1919 1938) byla zakladatelkou a první předsedkyní Československého červeného kříže a nechala tento dům v roce 1928 vybudovat na vlastní náklady. Poté ho věnovala místní pobočce Československého červeného kříže jako vzorný a sociální dům 31 Muzeum T. G. Masaryka v Lánech. In Muzeum T. G. M. Rakovník a jeho pobočky. Rakovník: Muzeum T. G. M. Rakovník, 2004. ISBN 80-85081-21-0. 22

poradnu pro matky s dětmi. Tomuto účelu dům sloužil od doby svého vzniku až do roku 1991. V současné době jsou pro veřejnost přístupné tři pokoje. V prvním se nachází zrekonstruovaný pokoj z bytu Alice Garrigue Masarykové. Ve druhém je dobová čekárna pro matky s dětmi z období první republiky. Třetí místnost prezentuje práci Alice Garrigue Masarykové v Československém červeném kříži. 32 Muzeum T. G. Masaryka v Lánech pořádá během roku několik krátkodobých výstav. Délka jejich trvání se nejčastěji pohybuje v rozmezí šesti až osmi týdnů. Svá díla zde vystavují především umělci, kteří mají ke zdejšímu regionu vztah. Minimálně dvakrát ročně je do výstavního plánu zařazena výstava, která prezentuje sbírkový fond muzea. Plán krátkodobých výstav připravuje vedoucí pobočky. Muzeum v rámci muzejní prezentace pořádá ještě celou řadu dalších akcí, jako jsou besedy, přednášky, komentované prohlídky, vycházky či návštěvy v domově pro seniory. 32 Pamětní síň Alice G. Masarykové a Českého červeného kříže [online]. Rakovník: Muzeum T. G. M. Rakovník, 2010. [cit. 2014-10-29]. Dostupný z WWW: <http://www.muzeumtgm.cz/cz/lany/pametni-sin-alice-g-masarykove-a- Ceskeho-cerveneho-krize>. 23

5. Scénář výstavy V páté kapitole se seznámíme se scénářem výstavy, který je rozdělen na teoretickou a praktickou část. Teoretická část zahrnuje tematický rámec ucelenou historii společnosti České aerolinie, dále výstavní záměr, cíl a koncepci výstavy. Nechybějí informace o složení realizačního týmu, propagaci a rozpočtu. V praktické části se seznámíme s plánem výstavní síně a schématem výstavy. Představíme si jednotlivé texty, fotografie a sbírkové předměty. Věnovat se budeme také doprovodným programům výstavy. 5.1 Teoretická část scénáře výstavy 5.1.1 Tematický rámec výstavy V této části práce je detailně rozpracována celá historie Českých aerolinií, která tvoří tematický rámec výstavy. Jedná se o teoretickou část, ze které byly čerpány podklady pro tvorbu výstavních textů. 5.1.1.1 Předchůdci Českých aerolinií V roce 1920 byly v mladém Československu založeny dvě soukromé civilní letecké společnosti. Jednalo se o První pražský letecký podnik Falco, který vlastnil bývalý stíhač rakousko-uherské armády Julius Arigi, a První český letecký podnik Ikarus, jehož vlastníkem byl Josef Grütl z Liberce. Obě 24

společnosti provozovaly převážně leteckou akrobacii, vyhlídkové lety a také příležitostnou přepravu cestujících. V roce 1921 došlo ke sloučení obou společností, a tak vznikla ČSLAS Československá letecká akciová společnost. K jejímu oficiálnímu ustavení došlo dne 2. května 1922. Československá letecká akciová společnost si ještě stačila objednat letouny typu Aero A-10 u leteckého výrobce Aero, ovšem velice brzy se dostavily finanční problémy, a tak původní záměr vytvořit společnost s pravidelnou leteckou dopravou zkrachoval. 33 O neutěšenou situaci v civilní letecké dopravě se začal zajímat stát. Bylo ustanoveno, že letecká civilní doprava bude spadat do kompetence ministerstva veřejných prací, které mělo na starost výstavbu a údržbu letišť. Zároveň byla podrobena testování letová trať z Prahy do Bratislavy. První technický zkušební let na této trati provedl dne 1. března 1923 major Jaroslav Skála s letadlem typu Aero A-14 Brandenburg, které neslo imatrikulaci L-BARA. Takových technických zkušebních letů se v březnu 1923 uskutečnilo ještě pět. V dubnu 1923 ministerstvo národní obrany zřídilo Letecký detachement, 34 který měl za úkol provádět zkušební lety mezi Prahou a Bratislavou vojenskými piloty po dobu tří měsíců. Detachement byl rozdělen do dvou skupin. V čele pražské skupiny stál rotmistr Karel Brabenec a v čele bratislavské nadporučík František Klepš. Úspěch technických zkušebních letů a vlastně naprosto bezproblémový chod tohoto leteckého oddělení daly základ pro rozhodnutí československé vlády o zřízení státní letecké společnosti, která měla za úkol provozovat civilní leteckou dopravu v Československé republice. 35 33 ZEMAN, Libor. České aerolinie 80 let: ve vzduchu jako doma/czech Airlines: for 80 years at home in the skies: 1923/2003. 1. vyd. Praha: České aerolinie, 2003, s. 13. 34 Letecké oddělení 35 ZEMAN, Libor. České aerolinie 80 let: ve vzduchu jako doma/czech Airlines: for 80 years at home in the skies: 1923/2003. 1. vyd. Praha: České aerolinie, 2003, s. 12 13. 25

5.1.1.2 Historie Českých aerolinií 1923-1939 Československé státní aerolinie byly oficiálně založeny na základě výnosu ministerstva veřejných prací ze dne 6. října 1923. Jejich činnost byla zahájena symbolickým obletem letiště Praha-Kbely dne 28. října 1923. Původně se uvažovalo o celoročním provozu, ale kvůli nepříznivým povětrnostním podmínkám se tato varianta ukázala jako nemožná. Bylo rozhodnuto, že se letový provoz ukončí k 30. listopadu 1923, nicméně se v prosinci téhož roku uskutečnily ještě čtyři další lety. Celkem bylo za rok 1923 na lince Praha-Bratislava přepraveno 13 cestujících. V Praze na Národní třídě byla otevřena kancelář prodeje letenek Československých státních aerolinií, kde zároveň sídlila účtárna celého podniku. 36 Hlavním cílem společnosti se v roce 1924 stalo propojení západní a východní části Československé republiky (tzv. letecká transversála). Od 3. března 1924 byl obnoven provoz na lince Praha-Bratislava, která byla dne 5. května 1924 prodloužena o úsek Bratislava-Košice. V tomto období bylo nosným typem společnosti Aero A-14 Brandenburg, nicméně pomalu začínala vyvstávat otázka jeho náhrady. Na přelomu května a června objednal ministr veřejných prací francouzské letouny Farman Goliath F-60, dále britská letadla De Havilland DH-50A a německý Junkers F-13. 37 Během února a března roku 1925 byly dodány první letouny typu Farman Goliath F-60 a De Havilland DH-50A. V provozu byla pouze jedna linka Praha-Bratislava-Košice. Zároveň byly zahájeny stavební práce na letištích v Brně a Ostravě s cílem 36 ZEMAN, Libor. České aerolinie 80 let: ve vzduchu jako doma/czech Airlines: for 80 years at home in the skies: 1923/2003. 1. vyd. Praha: České aerolinie, 2003, s. 13 14. 37 Léta létání. 2. vyd. Praha: Nakladatelství dopravy a spojů, 1982. s. 134-135. 26

zapojit obě města do letecké sítě Československých státních aerolinií. Dne 24. května 1926 se Brno stalo součástí linky Praha- Brno-Bratislava-Košice. Během roku došlo k ukončení provozu letounů typu Aero A-14 Brandenburg a nosným typem společnosti se stal De Havilland DH-50A. Veřejnou soutěž na dodávku letadel, kterou vyhlásil ministr veřejných prací, vyhrála firma Aero s typem Aero A-23. V roce 1926 také Československé státní aerolinie začaly uvažovat o vstupu do mezinárodní organizace leteckých dopravců IATA 38. V roce 1927 Československé státní aerolinie udržovaly provoz na lince Praha-Brno-Bratislava-Košice. Zároveň od továrny Aero převzaly provoz sezonní linky Praha-Mariánské Lázně, na níž se létalo od července do poloviny září. Na konci roku 1927 vypsalo ministerstvo veřejných prací novou soutěž na dodávku letadel, jejímž cílem bylo zařadit do svého letového parku letoun s kapacitou míst až pro deset cestujících. V roce 1928 bylo dostavěno letiště v Užhorodu. Tato skutečnost znamenala podstatný krok k naplnění cíle, jak letecky propojit západní a východní část Československé republiky. Do letadlového parku přibyla letadla typu Aero A- 38, která představovala první úspěšnou československou konstrukci letadel vyrobených pro přepravu cestujících. Rovněž byly zahájeny přípravy na první mezinárodní linku do jugoslávského Záhřebu. 39 Linka Praha-Brno-Bratislava-Košice se dne 6. května 1929 prodloužila až do Užhorodu a tím byla dokončena tzv. československá transversála. I nadále pokračoval v roce 1929 provoz na sezonní lince Praha-Mariánské Lázně. Největší tíhu provozu v této době nesl na svých křídlech letoun Aero A- 23. Československé státní aerolinie dále používaly typy 38 IATA International Air Traffic Association Mezinárodní sdružení leteckých dopravců 39 ZEMAN, Libor. České aerolinie 80 let: ve vzduchu jako doma/czech Airlines: for 80 years at home in the skies: 1923/2003. 1. vyd. Praha: České aerolinie, 2003, s. 24. 27

letadel De Havilland DH-50A a nové Aero A-38. V menší míře byl stále využíván Farman Goliath F-60. Československé státní aerolinie se rovněž staly plnoprávným členem organizace IATA. V červnu 1929 došlo ke změně poznávací značky československých civilních letadel z původní L-B na novou, dodnes používanou značku OK. K otevření první zahraniční linky do Záhřebu došlo 1. července 1930. Do letadlového parku přibyla letadla typu Aero A-35, Fokker F-VIIb-3m a Ford AT-C. Zároveň se v tomto období postupně vyřazovala letadla typu Aero DH-50A. V roce 1931 byla stále v provozu tzv. československá transversála a také trať Praha-Záhřeb. Kromě toho se již celoročně létalo z Prahy do Bratislavy a rovněž stále fungovala sezonní linka Praha - Mariánské Lázně - Karlovy Vary - Praha. Do typové skladby Československých státních aerolinií byl nově zařazen letoun Caproni Ca-97. 40 Hospodářská krize v roce 1932 byla hlavním důvodem omezení výstavby na mnoha letištích v Československu. Také byla pozastavena stavba nového letiště v Praze-Ruzyni. S koncem hospodářské krize u nás došlo v letech 1933 1934 k dalšímu rozvoji letecké dopravy. Byla prodloužena linka Praha-Bratislava-Záhřeb o úsek do Sušaku (dnešní Rijeky) pod názvem Jadranský expres. Rovněž byl zahájen provoz na druhé mezinárodní lince Praha-Užhorod-Kluž-Bukurešť (později tato trať získala název Rumunský expres ). V tomto roce byla též na palubu letadel Československých státních aerolinií zavedena funkce radiotelegrafisty. Roku 1935 byl zahájen provoz na dvou nových linkách. Jednalo se o trať Piešťany-Bratislava-Vídeň a Praha - Hradec Králové Opava - Moravská Ostrava. Letový park rozšířily typy Avia Fokker F-IXD, Airspeed Envoy a Saunders Roe A-19 Cloud. Zároveň byly provedeny počáteční přípravy na otevření linky 40 ZEMAN, Libor. České aerolinie 80 let: ve vzduchu jako doma/czech Airlines: for 80 years at home in the skies: 1923/2003. 1. vyd. Praha: České aerolinie, 2003, s. 25 33. 28

Praha-Moskva a byla zahájena výstavba nového letiště v Praze- Ruzyni. Provoz linky do Moskvy se směrováním Praha-Užhorod-Jasy- Kyjev-Brjansk-Moskva, kterou létal typ Airspeed Envoy, byl zahájen dne 2. září 1936. Linka do Sušaku byla v témže roce prodloužena o úsek do Splitu. 41 Dne 5. dubna 1937 bylo slavnostně otevřeno nové mezinárodní letiště Praha-Ruzyně. Tento rok došlo k další významné události. Na palubách letadel se začaly objevovat první letušky. Jako opravdu první a zároveň nejznámější se uvádí jméno Máji Staré. Jednou z následovnic byla též příslušnice knížecího rodu Thurn-Taxis. Otevřeny byly nové linky. Jednak linka Praha-Brusel, dále pak linka Praha- Bratislava-Klagenfurt-Terst-Benátky. Do sítě Československých státních aerolinií bylo zařazeno město Zlín na lince Piešťany- Zlín-Brno. V provozu se objevil nový typ letadla Savoia Marchetti s kapacitou 17 cestujících. Ještě v první polovině roku 1938 pokračoval rozvoj sítě linek. Prodloužilo se spojení do Benátek o úsek do Říma a byl také zahájen provoz mezi Prahou a Paříží (via Štrasburk). Před koncem roku 1938 zahrnovala letecká síť Československých státních aerolinií celkem 24 úseků, z toho 12 vnitrostátních a 12 mezinárodních o celkové délce 5896 kilometrů. V souvislosti s mnichovskými událostmi však bohužel došlo ke značné redukci v počtu nalétávaných destinací. V roce 1939 Československé státní aerolinie provozovaly již jen dvě mezinárodní a dvě vnitrostátní linky. Dočasný konec provozu Československých státních aerolinií znamenalo datum 15. března 1939, kdy byla letadla předána 41 ZEMAN, Libor. České aerolinie 80 let: ve vzduchu jako doma/czech Airlines: for 80 years at home in the skies: 1923/2003. 1. vyd. Praha: České aerolinie, 2003, s. 35 43. 29

německé společnosti Lufthansa nebo demontována a odvezena z ruzyňského letiště. 42 5.1.1.3 Historie Českých aerolinií 1945-1989 Druhá světová válka v Evropě skončila v květnu roku 1945. Od tohoto období do vzniku Československých aerolinií v Praze působil útvar Vojenské letecké dopravní skupiny složený z bývalých československých příslušníků RAF 43 a příslušníků 1. československé smíšené letecké divize v Sovětském svazu. Tito váleční veteráni zajišťovali vnitrostátní i mezinárodní lety a používali letadla, s nimiž dříve bojovali na frontě, nebo německá letadla, která se za války podařilo ukořistit. Zmíněný letecký útvar se později změnil na 1. letecký dopravní pluk vojenského letectva, který sídlil na letišti Praha-Kbely. V poválečném Československu bylo zřízeno ministerstvo dopravy, pod které byla začleněna civilní letecká doprava. Jediným leteckým dopravcem Československé republiky byly v září roku 1945 ustanoveny Československé aerolinie, které si ponechaly oficiální zkratku ČSA. V březnu roku 1946 došlo k obnovení činnosti Československých aerolinií v mezinárodní (linka Praha-Zurych) i vnitrostátní dopravě (linka Praha-Bratislava). V letech 1946 až 1948 se začala postupně rozvíjet síť linek do destinací v Bruselu, Paříži, Amsterodamu, Helsinek, Londýna, Varšavy, Kodaně, Bělehradu, Říma, Atén, Káhiry, Istanbulu a dalších. Podobný vývoj zaznamenaly Československé aerolinie i ve vnitrostátní přepravě. Bylo zavedeno spojení do Popradu, Prešova, Mariánských Lázní, Liberce, Českých 42 ZEMAN, Libor. České aerolinie 80 let: ve vzduchu jako doma/czech Airlines: for 80 years at home in the skies: 1923/2003. 1. vyd. Praha: České aerolinie, 2003, s. 46 49. 43 Royal Air Foce (RAF) vojenské letectvo britských ozbrojených sil 30

Budějovic. V této době se nosným typem flotily Československých aerolinií stal letoun Douglas DC-3 (Dakota). Po únoru 1948 se počet linek Československých aerolinií drasticky zredukoval. Zároveň došlo k hromadnému odchodu (dobrovolnému či nedobrovolnému) kvalifikovaných odborníků. Mezinárodní přeprava cestujících poklesla o 40 procent. 44 V letech 1950 1953 se prohluboval nepříznivý trend v mezinárodní přepravě cestujících. Zahraniční síť se zredukovala na spojení s některými lidově demokratickými státy. Dále zůstalo zachováno spojení pouze s Helsinkami, Kodaní a Stockholmem. Tento výpadek se Československé aerolinie snažily nahradit rozvojem vnitrostátní přepravy, provozováním dopravy aerotaxové a poskytováním speciálních služeb v oblasti zemědělství a lesnictví. Roky 1954 až 1956 znamenaly pro Československé aerolinie opatrné znovunavázání obchodních aktivit. Byl zahájen provoz linek do Paříže a Bělehradu. Významným mezníkem se stal rok 1957, kdy byl do letadlového parku zařazen proudový letoun Tupolev TU-104A, který byl nasazen na linku do Moskvy. Tím se Československé aerolinie staly druhou leteckou společností na světě, která využívala proudová letadla. V letech 1958 1960 došlo k dalšímu rozšíření sítě Československých aerolinií. Jednalo se o zavedení linek do Bruselu, Curychu, Londýna, Káhiry, Bombaje a dalších měst. V této době byl do aerotaxové dopravy zařazen typ L-200 Morava. 45 V roce 1958 bylo rozhodnuto o výstavbě nového ruzyňského letiště a rovněž o nákupu sovětských čtyřmotorových letounů Iljušin IL-18 s kapacitou přes 100 míst. Zároveň letový park opustily populární Dakoty DC-3, které nahradily letouny 44 ZEMAN, Libor. České aerolinie 80 let: ve vzduchu jako doma/czech Airlines: for 80 years at home in the skies: 1923/2003. 1. vyd. Praha: České aerolinie, 2003, s. 52-60. 45 Tamtéž, s. 64 67. 31

Iljušin IL-14. Československé aerolinie se pomalu začaly, alespoň svým výkonem, opět přibližovat evropským leteckým společnostem. Další období růstu a rozvoje aerolinií pokračovalo v letech 1960 1963. Do provozu byla zavedena letadla typu Iljušin IL-18. Na mapě zahraničních destinací se objevily nové body - Bagdád, Teherán, Konakry, Dakar, Havana, Marseille. Linka do Havany byla provozovaná letounem Bristol Britannia BB-318, který měly ČSA pronajatý od společnosti Cubana 46. Letadlo typu Tupolev TU-104A na lince Praha-Jakarta jako první letadlo v barvách Československých aerolinií překročilo rovník. V roce 1963 tak Československé aerolinie zajišťovaly spojení na 11 vnitrostátních a 31 zahraničních letištích. 47 Roky 1964 1970 se nesly ve znamení dalšího rozvoje společnosti, ale také hledání nového vhodného typu letadla jak pro modernizaci, tak i pro rozšíření letového parku. V prvním případě se síť našeho národního dopravce rozšířila o destinace do Kábulu, Frankfurtu, Kyjeva, Alžíru, Tunisu, Záhřebu, Freetownu, Singapuru, Istanbulu a Kuala Lumpuru. V rámci modernizace své flotily zařadily aerolinie do letového parku stroj typu Tupolev TU-124, určený pro krátké a střední tratě. Letoun bohužel nesplňoval všechny požadavky, a tak bylo nutno hledat i nadále jiný vhodný typ. Přestože se jako nejvhodnější varianta pro dálkovou přepravu hodil britský Vickers Super VC- 10, bylo nakonec rozhodnuto o nákupu sovětského letadla Iljušin IL-62. První letoun tohoto typu dorazil do Prahy 29. října 1969. V témže roce byla rovněž otevřena nová odbavovací budova na ruzyňském letišti. V sedmdesátých letech došlo v oblasti letadlového parku k významným změnám. Na krátké a střední tratě byly nasazeny typy Tupolev TU-134A, Jakovlev JAK-40 a také modernizovaná 46 Cubana de Aviación - kubánská letecká dopravní společnost 47 ZEMAN, Libor. České aerolinie 80 let: ve vzduchu jako doma/czech Airlines: for 80 years at home in the skies: 1923/2003. 1. vyd. Praha: České aerolinie, 2003, s. 76-81. 32

verze dálkového Iljušinu IL-62M. Na druhé straně flotilu opustily Bristol Britannia BB-318, Tupolev TU-124, Tupolev TU- 104A. 48 Novou a velmi významnou destinací se v květnu roku 1970 stal New York. Postupně přibyly další nové linky do Tripolisu, Barcelony, Casablanky a Abú Dhabí. V roce 1979 Československé aerolinie poprvé přepravily na svých palubách více jak dva miliony cestujících. Rostoucí ceny pohonných hmot a celkově nepříznivá ekonomická situace si na sklonku sedmdesátých let vyžádaly značné omezení vnitrostátní i mezinárodní přepravy. Byly zrušeny některé destinace jako například Dakar, Rabat, Marseille nebo Jakarta. V červnu roku 1981 se letecká síť Československých aerolinií rozrostla o pravidelné letecké spojení s Hanojí a o dva roky později také o linku do Dubaje. V témže roce byla na palubu letadel zavedena třída Business Class 49. Nicméně mezi lety 1980 1985 došlo v důsledku zhoršené situace z konce sedmdesátých let a následných úsporných opatření k velké redukci, zejména ve vnitrostátní přepravě. Za celý rok 1985 přepravily Československé aerolinie pouze 1,2 milionu cestujících, což oproti roku 1979 znamenalo pokles o 40 procent. V dalším období se proto aerolinie musely více soustředit na aktivity v oblasti mezinárodní přepravy. Stávající situace navíc neumožňovala provádět zamýšlenou obnovu letadlového parku, která s rozvojem mezinárodní přepravy nutně souvisela. V roce 1988 České aerolinie přebraly svůj první Tupolev TU-154M a do letového řádu přibyla destinace Bangkok. V květnu roku 1989 schválila vláda Československé socialistické republiky nákup dvou letadel typu Airbus A 310-300. Kontrakt na dodávku byl následně podepsán v červnu na 48 ZEMAN, Libor. České aerolinie 80 let: ve vzduchu jako doma/czech Airlines: for 80 years at home in the skies: 1923/2003. 1. vyd. Praha: České aerolinie, 2003, s. 82 90. 49 Cestovní třída s vyšší úrovní poskytovaných služeb. 33

aerosalonu v Paříži. Dne 31. prosince 1989 absolvoval svůj poslední let v barvách Československých aerolinií Iljušin IL- 18. 5.1.1.4 Historie Českých aerolinií 1990-2013 V březnu roku 1990 novelizovalo Federální shromáždění zákon o civilním letectví. Tím byl zrušen monopol v oblasti letectví a umožněn vznik soukromých leteckých společností. Pro Československé aerolinie to na jedné straně znamenalo konec politického diktátu a tím větší svobodu v rozhodování ohledně úprav letecké sítě a ve výběru nových typů letadel. Na druhé straně ale došlo k velkému propadu v počtu přepravených cestujících mezi Československem a východní Evropou. Z ekonomických a politických důvodů se také zrušily dálkové spoje do Vietnamu a na Kubu. Přechod z plánovaného hospodářství k tržnímu znamenal pro hospodaření aerolinií řadu problémů. V podstatě v rámci firmy neexistovaly žádné finanční rezervy. 50 V roce 1990 začaly Československé aerolinie pracovat na rozšiřování letecké sítě v Evropě a zahájily provoz na pravidelné lince do Hamburku. Na konci téhož roku se staly dvacátým druhým členem Sdružení evropských leteckých společností AEA (Association of European Airlines). Počátek devadesátých let znamenal také řadu změn pro letiště Praha- Ruzyně. Dne 4. listopadu 1991 byla slavnostně otevřena nová odbavovací hala pro tuzemské lety. Během února a března 1991 byly dodány dva Airbusy A310-300 určené pro dálkové tratě. Od června 1991 začaly Československé aerolinie pravidelně létat do Tel Avivu a 50 ZEMAN, Libor. České aerolinie 80 let: ve vzduchu jako doma/czech Airlines: for 80 years at home in the skies: 1923/2003. 1. vyd. Praha: České aerolinie, 2003, s. 110. 34

v srpnu prodloužily linku do Montrealu o úsek Montreal- Toronto. 51 V roce 1992 navázal náš národní dopravce spolupráci se strategickým partnerem, francouzskou leteckou společností Air France. Tato spolupráce však nesplnila očekávání a naděje ani jedné ze zúčastněných stran, a tak byla po dohodě v březnu 1994 ukončena. Během roku 1992 byla také realizována dodávka čtyř turbovrtulových letadel ATR-72 určených pro krátké tratě a pěti letounů Boeing B737-500 pro střední tratě. Do sítě linek přibyly nové destinace Chicago, Riga, Düsseldorf, Toronto a Manchester. Československé aerolinie se zaměřovaly nejen na rozšiřování letecké sítě a obnovu letadlového parku, ale také na zlepšování služeb pro cestující. Po několikaletých přípravách zavedly v roce 1992 pro své loajální zákazníky věrnostní program OK Plus Frequent Flyer Programme. 52 Během letní sezony v roce 1993 bylo otevřeno letecké spojení mezi Prahou a Palma de Mallorcou. V zimě roku 1994 přibylo spojení s německými městy Stuttgartem a Hannoverem. V témže roce se poprvé v letadlovém parku objevily dva nové letouny typu ATR-42. Nadále se pokračovalo s vyřazováním starých typů letadel. Po 25 letech služby v Československých aeroliniích skončil dálkový letoun Iljušin IL-62, pro kterého se stala jeho labutí písní linka do Bruselu. V roce 1995 změnily Československé aerolinie svůj název na České aerolinie, přičemž si zachovaly zkratku ČSA. Zároveň byly dodány první dva kusy Boeingů B737-400 s prodlouženým trupem a vyšší sedačkovou kapacitou (v porovnání s B737-500). S americkou leteckou společností Continental Airlines zahájily České aerolinie spolupráci v roce 1996. Po téměř 51 ZEMAN, Libor. České aerolinie 80 let: ve vzduchu jako doma/czech Airlines: for 80 years at home in the skies: 1923/2003. 1. vyd. Praha: České aerolinie, 2003, s. 111. 52 Tamtéž, s. 114. 35

padesáti letech opustila prodejní kancelář ČSA prostory obchodního domu Kotva a přesunula se do ulice V Celnici č. 5. V nových provozních prostorách mohli cestující v jednom místě využít kumulovanou nabídku služeb. Byla zde umístěna rezervační a prodejní kancelář, pracoviště věrnostního OK Plus programu, centrální reklamace i dceřiná cestovní kancelář ČSA Airtours. Dokonce bylo možné se zde odbavit před letem nebo si zakoupit zboží v Duty Free Shopu 53. Během roku 1997 pokračoval trend rozšiřování letecké sítě do západní Evropě. V dubnu byla zprovozněna linka do Mnichova a do letadlového parku přibyly tři nové Boeingy B737-500. Po dvou letech výstavby byla dne 3. června 1997 slavnostně otevřena nová hala ruzyňského letiště, která navýšila jeho odbavovací kapacitu. Od 3. září 1997 začal také sloužit nový Terminál II Praha Jih, určený především pro odbavování soukromých letů. V prosinci své působení v barvách Českých aerolinií ukončila letadla typu Tupolev TU-134. V zimě roku 1998 byla zavedena linka Karlovy Vary - Moskva. V letní sezoně k ní přibyly nově otevřené destinace v Boloni, Oslu a Nice. V rámci zvyšování kvality nabízených služeb, byly od zimního letového řádu všechny linky ČSA provozovány jako nekuřácké. Rok 1999 se pro České aerolinie i nadále nesl ve znamení rozšiřování letadlové flotily, do níž se začlenily Boeingy B737-500 a B737-400 a dále dva letouny ATR-42. V lednu 2000 byl z flotily vyřazen Tupolev TU-154, což znamenalo definitivní konec provozu sovětských typů letadel v Českých aeroliniích. V červnu bylo otevřeno nové Výcvikové středisko ČSA, které slouží ke zvyšování kvalifikace zaměstnanců, zejména leteckého personálu. V červenci roku 2000 byl rovněž zahájen zkušební prodej letenek do vybraných zemí 53 Obchod, kde lze zakoupit zboží bez cla. 36