Liberálně-konzervativní akademie Blok Mezinárodní vztahy doc. PhDr. Vít Hloušek, Ph.D. Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity v Brně kontakt: hlousek@fss.muni.cz Přednáška č. 1 Mezinárodní systém I. Vymezení základních pojmů 1
Konfliktní charakter mezinárodního prostředí anarchická povaha dynamika a konflikt teritoriální a politická suverenita supervelmoci velmoci střední mocnosti malé státy závislá území Hegemonie moc distribuována nerovnoměrně jeden stát má výraznou převahu nad ostatními pojem pochází z řečtiny PaxBritannica (1815-1914) a PaxAmericana (1945-1970 do pádu zlatého standardu $) politická či vojenská hegemonie ekonomická hegemonie zdroje moci armáda, námořnictvo nerostné suroviny, kapitál, trhy, výroba mocenské chování definuje vojenskou hierarchii definuje pravidla ekonomického jednání rozsah globální či regionální všeobecný či sektorově omezený 2
Bipolarita svět je uspořádán kolem dvou mocenských center oba póly musejí mít zhruba stejnou moc bipolarita Studené války 1945-1989 bipolarita za Druhé světové války 1939-1945 Multipolarita mezinárodní systém, který je uspořádán kolem tří a více hlavních velmocí, které disponují zhruba stejným mocenským potenciálem klasickým příkladem je Koncert velmocí 1815-1914 vyvažovatel (balancér); v Koncertu velmocí tradičně GB 3
Kolektivní bezpečnost nevychází z rovnováhy moci pokus o racionální konstrukci mezinárodního řádu americký president Woodrow Wilson a jeho idea Společnosti národů u kolektivní bezpečnosti nejde o alianci zaměřenou proti konkrétnímu státu, ale proti jakémukoliv narušiteli dnes např. v Chartě OSN princip kolektivní bezpečnosti není příliš funkční Unipolarita pouze jedna reálná supervelmoc (USA) konstrukce, užívaná po rozpadu bipolarity Studené války iluzorní v oblasti mezinárodní ekonomiky, svět je ekonomicky multipolární více platí v oblasti vojenské moci potenciální vyzyvatelé USA Čína, lokálně Rusko, Indie, EU (?) 4
Historický vývoj mezinárodního systému posuzovaná kritéria povaha aktérů distribuce moci distribuce bohatství stupeň polarizace cíle aktérů prostředky dostupné aktérům k dosahování těchto cílů stupeň vzájemné závislosti (interdependence) Předklasické mezinárodní systémy Niccoló Machiavelli 5
Předklasické mezinárodní systémy všechny mezinárodní systémy do Vestfálského míru (1648) například starověká Čína, starověké Řecko, středověká Evropa nikdy neexistoval v tomto období globální (planetární) systém systém městských států renesanční Itálie kolébka moderní diplomacie Klasický mezinárodní systém kardinál Richelieu 6
Klasický mezinárodní systém mezi Vestfálským mírem a francouzskou revolucí (1648-1789) model suverénního, autonomního národního státu demokratický nacionalismus teritoriální pojetí suverenity Distribuce moci v klasickém systému dominují evropské velmoci na konci období pět nejvýznamnějších (Velká Británie, Francie, Prusko, Rakousko, Rusko) princip rovnováhy moci permanentní drobné konflikty jako prevence velkých válek mezi velmocemi velmi nízká ideologická polarizace 7
Přechodný mezinárodní systém 1789-1945 Napoleon Bonaparte kníže Metternich Přechodný mezinárodní systém 1789-1945 zlatý věk nacionalismu doba masových armád založených na povinné vojenské službě bohatství a moc států dána stupněm industrializace silná ideologická polarizace systém v počátečním i konečném období k evropským velmocím se přiřadily USA (1898), Japonsko (1902-1905), ale počet velmocí se měnil: 8
Proměny počtu velmocí v přechodném mezinárodním systému 1800 1875 1910 1935 1945 Rakousko, Francie, Velká Británie, Prusko, Rusko Rakousko-Uhersko, Francie, Velká Británie, Německo, Rusko, Itálie Rakousko-Uhersko, Francie, Velká Británie, Německo, Rusko, Itálie, USA, Japonsko Francie, Velká Británie, Německo, SSSR, Itálie, USA, Japonsko USA a SSSR Koncert velmocí 1815-1900 mocnosti koncertu velmocí sdíleli společnou odpovědnost za mezinárodní systém nebyly dovoleny jednostranné změny tohoto uspořádání nebyly prováděny změny, které by poškodily některý z významných států změny byly zpravidla dělány dohodou dohoda znamenala konsensus, ale nebyla přijímána formálním hlasováním 9
Krize přechodného systému po roce 1910 extrémní nárůst nacionalismu vyčerpání prostoru pro koloniální expansi masová válka se 1914-1918 proměnila ve válku totální růst vzájemné závislosti Svět s stal skutečně globální novým typem aktéra v mezinárodních vztazích se staly mezinárodní organizace Přechodný mezinárodní systém 1789-1945 Otto von Bismarck Adolf Hitler 10