AKTUÁLNÍ OTÁZKY OCHRANY A VÝZKUMU NPR MOHELENSKÁ HADCOVÁ STEP III MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ ÚSTAV VÝŽIVY ZVÍŘAT A PÍCNINÁŘSTVÍ VE SPOLUPRÁCI S AGENTUROU OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČR ÚŘADEM MĚSTYSE MOHELNA Konference je pořádána s podporou Výzkumného záměru č. MSM6215648905 Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu uděleného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Vědecký výbor konference: doc. Ing. Pavel Veselý, CSc. Jaroslav Čáp doc. Ing. Marie Borkovcová, Ph.D. Ing. Antoním Přidal, Ph.D. Organizační výbor konference: doc. Ing. Pavel Veselý, CSc. Jiří Kostelník Mgr. Dr. Jaroslav Knotek, Ph.D. Oponovali: doc. Ing. Jiří Skládanka, Ph.D. RNDr. Pavel Michele Editoři: Pavel Veselý, Antonín Přidal Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně ISBN 1
OBSAH Úvod...... 3 Kostelník Jiří Ochrana NPR Mohelenská hadcová step očima zástupce městyse Mohelno. 4 Borkovcová Marie, Veselý Pavel Endoparazité živočichů Mohelenské hadcové stepi. II. Vývoj endoparazitóz zajíců a přežvýkavců od roku 2003... 5 Borkovcová Marie, Veselý Pavel Endoparazité živočichů Mohelenské hadcové stepi. III. Šelmy...... 8 Čáp Jaroslav Houby serpentinových lokalit u Mohelna.. 11 Knotek Jaroslav Změny v právním režimu ochrany NPR Mohelenská hadcová step... 18 Kovařík Miroslav, Musil Zdeněk, Šebková Kristýna, Tůma Antonín Změna v kompetenci a činnosti státní správy na úseku ochrany přírody na území NPR Mohelenská hadcová step... 20 Přidal Antonín, Veselý Pavel Včely (Hymenoptera: Apoidea) Mohelenské hadcové stepi doložený výskyt dle literárních pramenů publikovaných do roku 2009... 22 Přidal Antonín, Veselý Pavel Včely Mohelenské hadcové stepi dle Šnofláka (1944)z pohledu současné doby 28 Přidal Antonín, Veselý Pavel Průběžné výsledky průzkumu včel Mohelenské hadcové stepi za období duben červen 2010 (Hymenoptera: Apoidea)... 32 Přidal Antonín, Veselý Pavel Návrhy a doporučení pro management národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step také s ohledem na potřeby opylovatelů (Hymenoptera: Apoidea) dle průzkumu v roce 2010... 41 Skládanka Jiří Recenze knihy doc. Ing. Pavla Veselého, CSc. Management pastvy ovcí a změny stavu vegetace NPR Mohelenská hadcová step po obnovené pastvě 45 Veselý Pavel Lokalizace výsledků výzkumu v NPR Mohelenská hadcová step (metod. postup) 47 Veselý Pavel Dílčí Hodnocení managementu pastvy v NPR Mohelenská hadcová step za období 1997 2010... 64 2
ÚVOD Setkání navazuje na konferenci Aktuální otázky ochrany a výzkumu NPR Mohelenská hadcová step II, které se uskutečnilo 15.9.2005, jako pracovní setkání vědeckých pracovníků s kolegy věnujícími se ochraně tohoto území. Protože se jedná již o třetí setkání, tak říkajíce zájemců o problematiku a osud mohelenské stepi domnívám se, že je zde možno legálně opakovat některé podstatné myšlenky, které jsme spojovali i s minulými setkáními. Takže stále platí, že bychom byli rádi, kdyby se tradice těchto setkání zachovala i v následujících letech s tím, že stále pokládáme pětiletý cyklus pro tuto formu setkání za optimální. V časovém horizontu pěti let se může již projevit vliv ochranářského managementu a za dané období je možno tyto změny doložit i exaktními daty. V případě kdy hodnocený management přispívá k optimálnímu vývoji stepi, je třeba jej podpořit a naopak při zjištění negativních vlivů, je třeba navrhnout nové prvky v ochraně tohoto biotopu. Optimální management jakékoliv chráněného území by měl mít určitou kontinuitu. Kontinuita ochrany těchto biotopů je mimo jiné dána i tím, že ji provádí tým odborníků, kteří mají s její realizací na dané lokalitě dostatek zkušeností. Zkušenost v jakékoliv oblasti lidské činnosti je podložena teoretickými a praktickými znalostmi. V řadě případů jsou především praktické znalosti nenahraditelné. Proto se domníváme, že k dobrému chodu péče o step nepřispívají změny měnící subjekty povinné péčí o rezervaci. Konkrétně u NPR Mohelenská hadcová step došlo jen v posledních třinácti letech ke čtyřem změnám: AOPK ČR středisko Brno - AOPK ČR středisko Havlíčkův Brod - SCHKO Žďárské vrchy - SCHKO Moravský kras. Nezbývá než doufat, že se situace v tomto směru zklidní a SCHKO Moravský kras dostane šanci management ochrany tohoto výjimečného biotopu realizovat v nepoměrně delším časovém období, než její předchůdci. A to i proto, že při ochraně stepi je třeba reagovat na nové skutečnosti, mezi které je třeba na prvním místě zařadit značně zvýšený turistický ruch na stepi i v jejím bezprostředním okolí. Ten by sám o sobě nemusel pro step představovat významnější ohrožení, pokud by se nespojoval i se zvyšující se nekázní návštěvníků stepi. Při celém chodu systému monitoring plán péče vlastní provádění managementu vyhodnocení důsledků zásahu, se vyskytuje řada větších či menších problémů. Některé jsou řešitelné vstřícností realizátorů dílčích částí (po vzájemných konzultacích), jiné jsou řešitelné obtížněji. Nejpodstatnější asi je, aby se při realizaci ochrany NPR Mohelenská hadcová step sešli lidé kterým skutečně jde o zachování tohoto kouzelného koutu naší přírody. Pak je předpoklad, že se domluví. Je stále potěšitelné, že jako příklad nadstandardního přístupu ke všemu co souvisí s ochranou mohelenské stepi je možno opět uvést Obecní úřad Mohelno, který podporuje průzkum stepi a realizaci ochranářských opatření na stepi výrazně nad rámec svých povinností. Nezbývá než doufat, že i tato tradice zůstane zachována. Pavel Veselý Brno 18.8.2010 3
OCHRANA NPR MOHELENSKÁ HADCOVÁ STEP OČIMA ZÁSTUPCE MĚSTYSE MOHELNO Jiří Kostelník Starosta městyse Mohelno Jak ten čas rychle utíká. Jako zástupce městyse Mohelno mám tu čest se po pěti letech opět sejít s celou řadou odborníků, kteří se věnují cílevědomému výzkumu a ochraně NPR Mohelenská hadcová step. Již před pěti lety bylo toto setkání na půdě starobylé radnice v Mohelno velmi zajímavé a pro mě osobně poučné. Proto také doufám, že tradice periodického setkávání se již zažila a bude pokračovat i v dalších letech. V současné době převzala správu nad NPR Mohelenská hadcová step SCHKO Moravský kras (za mého dvacetiletého působení na radnici je to již několikátá instituce, které byla svěřena péče o naši step), se kterou budeme určitě velmi dobře spolupracovat. Jako pozitivní vidím skutečnost, že tato potřeba byla zdůrazněna hned na našem prvním společném jednání. Osobně jsem přesvědčen, že SCHKO Moravský kras má dobré napojení i na pracoviště ochrany přírody brněnské oblasti, které má dlouhodobou tradici v péči o step a také dobré napojení na odborníky se vztahem k NPR Mohelenská hadcová step. Ochrana Mohelenské hadcové stepi, která se nachází se v těsném sousedství dvou velkých energetických děl, není vůbec jednoduchá. Prochází přes ni řada turistických stezek a v posledních letech i cyklotras. Počet návštěvníků a s tím i negativních vlivů, neustále stoupá. Protože step pokládáme za klenot naši přírody a vážíme si, že leží v bezprostřední blízkosti našeho městyse, snažíme se aktivně přispět k její ochraně. V rámci našich omezených finančních prostředků se snažíme uvedené negativní vlivy spojené s narůstající turistikou maximálně eliminovat. Aby však někdo mé předchozí vyjádření nepochopil špatně ukázněných návštěvníků si vážíme. Jde jen o to, aby i oni si vážili možnosti navštívit tak výjimečný kout naší země a podle toho se i chovali. Na závěr je třeba zdůraznit, že NPR Mohelenská hadcová step, jako evropsky cenná lokalita, si zaslouží naši pozornost a proto vítám u nás každého, kdo přispěje svým poznáním o její zachování pro generace co přijdou po nás. Jiří Kostelník Městys Mohelno Mohelno 84 67575 Mohelno obec.mohelno@worldonline.cz 4
ENDOPARAZITÉ ŽIVOČICHŮ MOHELENSKÉ HADCOVÉ STEPI. II. VÝVOJ ENDOPARAZITÓZ ZAJÍCŮ A PŘEŽVÝKAVCŮ OD ROKU 2003 doc. Ing. Marie Borkovcová, Ph.D. 1), doc. Ing. Pavel Veselý, CSc. 2) Mendelova univerzita v Brně 1) Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství 2) Ústav výživy zvířat a pícninářství Pastva v Mohelenské hadcové stepi je realizována v kontextu vztahů veškeré bioty tohoto unikátního biotopu. Jeho nedílnou součástí jsou rovněž parazité, jejichž druhové spektrum, prevalence i intenzita invaze jsou ovlivňováni zařazováním a působením pasených zvířat, ovčáckých psů a člověka. Na uvedené lokalitě byla tato problematika v minulosti sledována BORKOVCOVOU a ŠEJNOHOVOU (2005), na jejichž práci tato navazuje. Výše uvedení autoři upozornili na možnost zvýšení intenzity invaze některých parazitů v souvislosti s pastvou a vhodnost dalšího sledování parazitocenóz v této oblasti. Naším cílem bylo v uvedené práci předložit srovnání hlavních ukazatelů parazitologického stavu sledovaných zvířat získaných v letech 2003-2005 a dále až do roku 2010. MATERIÁL A METODIKA Sledování bylo prováděno nedestruktivními parazitologickými metodami. Vzorky trusu býložravců zpracované v této práci byly sbírány od června 2005 do června 2010. První odběry byly provedeny vždy po přivezení ovcí na pastvinu, a poté následovaly další odběry, přibližně v měsíčních intervalech při déletrvající pastvě, případně po skončení pastvy v případech kratšího pastevního období. Přehled organizace pastvy ovcí v NPR Mohelenská hadcová step v letech 1997 2010 je uveden v práci VESELÉHO (2010). Současně byly sbírány vzorky trusu volně žijících býložravců, v našem případě zajíce polního a srnce obecného. Při zjišťování různých vývojových stádií parazitů byly použity metody Vajdova a Brezova (KASSAI, 1999). Determinace byla provedena podle mikroskopických struktur nalezených parazitů podle HULÍNSKÉ (1979), CHROUSTA a kol. (1998) a KASSAI (1999). VÝSLEDKY Celkem bylo v uvedeném období na přepásané ploše stepi zjištěno 29 druhů endoparazitů, z toho 11 druhů kokcidií a 18 druhů helmintů a to u tří druhů býložravců. Přehled konkrétních druhů uvádí Tab. 1. Nejvíce druhů parazitů hostila ovce domácí (Om) 4 druhy kokcidií a 11 druhů helmintů, nejméně parazitován byl zajíc polní (Le) 4 druhy kokcidií a 4 druhy helmintů. DISKUSE Získané výsledky potvrzují již dříve zmiňovaný předpoklad směny parazitů mezi příbuznými živočichy na sledovaných biotopech (BORKOVCOVÁ a ŠEJNOHOVÁ, 2005). V této souvislosti stojí za zmínku skutečnost, že ovce jsou většinou naváženy na pastviny těsně po odčervení, což může vést k vyššímu promoření pastevních ploch. V důsledku toho se pak může volně žijící populace býložravců ve zvýšené míře setkávat s vývojovými stádii takto sem zavlečených parazitů. Intenzita invaze se ke kritické hranici indikující vhodnost odčervení přiblížila u sledovaných stád ovcí jen v několika ze sledovaných roků. Tento stav byl zjištěn vždy těsně po příjezdu ovcí na pastvu. V tomto období (při prvních odběrech po zahájení pastvy) byla zjištěná intenzita zpravidla vyšší. Ve většině odběrů v průběhu pastvy byla intenzita střední a poslední odběry před nebo po ukončení pastvy vykazovaly intenzitu spíše nízkou. 5
Tabulka 1 Přehled konkrétních druhů endoparazitů. Druh býložravce Ovis musimon f. aries (Om) Období květen 2003 červen 2005 červenec 2005 červen 2010 druh parazita Eimeria bakuensis, E. crandalis, E. ovinoidalis, E.parva, Trichostrongylus sp., Oesophagostomus sp., Cooperia sp. Bunostomum trigonocephalum, Haemonchus contortus, Strongyloides papillosus Eimeria bakuensis, E. crandalis, E. ovinoidalis, E.parva Trichostrongylus sp., Oesophagostomus sp., Cooperia sp., X Bunostomum trigonocephalum, Haemonchus contortus, X Strongyloides papillosus Capreolus capreolus (Cc) Lepus europaeus (Le) Müllerius capillaris, Protostrongylus rufescens, Eimeria capreoli, E. ponderosa, E.rotunda E.superba, Chabertia ovina, Ostertagia sp., Haemonchus contortus, Capreocaulus capreoli, Müllerius capillaris, Protostrongylus rufescens, Eimeria europaea, E. leporis, E.robertsoni, Graphidium strigosum, Trichostrongylus retortaeformis Trichocephalus sylvilagi Protostrongylus commutatus Müllerius capillaris, Protostrongylus rufescens, Z Nematodirus sp., Chabertia ovina, Y Moniezia sp. Eimeria capreoli, E. ponderosa, E.rotunda E.superba, Chabertia ovina, Ostertagia sp., Haemonchus contortus, Capreocaulus capreoli, Müllerius capillaris, Protostrongylus rufescens, Y S. papillosus, Y B. trigonocephalum Y Moniezia sp. Eimeria europaea, E. leporis, E.robertsoni, Graphidium strigosum, Trichostrongylus retortaeformis, Trichocephalus sylvilagi Protostrongylus commutatus Vysvětlivky k tabulce: X nově zachycen výskyt tohoto parazita u dalšího sledovaného hostitele, Y parazit zachycený nově a zároveň u více sledovaných hostitelů, Z - parazit zachycený nově u sledovaného býložravce 6
U vzorků zajíce polního a srnce obecného se vždy jednalo o intenzitu nízkou až střední. Intenzita invaze u volně žijících býložravců Mohelenské hadcové stepi je tedy v tuto chvíli v mezích studií zabývajících se parazitologickou situací volně žijících přežvýkavců (PÁV a kol., 1981; KOTRLÁ a kol., 1984; BORKOVCOVÁ a kol., 2002). Autoři přesto považují za vhodné tuto problematiku nadále sledovat a s odkazem na možnou směnu parazitů mezi volně žijícími býložravci a pasenými ovcemi případně vhodně korigovat management pastvy realizovaný v NPR Mohelenská hadcová step. PODĚKOVÁNÍ Příspěvek byl zpracován s podporou Výzkumného záměru č. MSM6215648905 Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu uděleného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. LITERATURA BORKOVCOVÁ, M., ŠEJNOHOVÁ, H., 2005: Endoparazité živočichů Mohelenské hadcové stepi. I. Zajíci a přežvýkavci. In VESELÝ, P. Aktuální otázky ochrany a výzkumu NPR Mohelenská hadcová step II. 1.vyd. Brno: MZLU v Brně, s. 9-10. ISBN 80-7157-881-9. HULÍNSKÁ I., 1969: Die Determinationsmerkmale der Invasionlarven bei Schafhelminten, Acta Sci. Nat. Acad. Sci., Bohemoslov, Brno, 3, 1 25. CHROUST K., LUKEŠOVÁ D., MODRÝ D., SVOBODOVÁ V., 1998: Veterinární protozoologie, VFU, Brno. 113 s. KASSAI, T., 1999: Veterinary Helminthology. Oxford, Butterworth-Heinemann. 260 s. KOTRLÁ, B. a kol., 1984: Parazitózy zvěře. Academia, Praha, 192 s. PÁV, J. a kol., 1981: Choroby lovné zvěře. SZN, Praha, 272 s. VESELÝ, P. Management pastvy ovcí a změny stavu vegetace NPR Mohelenská hadcová step po obnovené pastvě. 1. vyd. Brno: MZLU v Brně, 2010. 172 s. ISBN 978-80- 7375-399-3. doc. Ing. Marie Borkovcová, Ph.D. Mendelova univerzita v Brně Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Zemědělská 1 613 00 Brno borkov@mendelu.cz 7
ENDOPARAZITÉ ŽIVOČICHŮ MOHELENSKÉ HADCOVÉ STEPI. III. ŠELMY doc. Ing. Marie Borkovcová, Ph.D. 1), doc. Ing. Pavel Veselý, CSc. 2) Mendelova univerzita v Brně 1) Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství 2) Ústav výživy zvířat a pícninářství Pastva ovcí na Mohelenské hadcové stepi ovlivňuje celý ekosystém tohoto biotopu - tedy i druhové spektrum parazitů a to nejen u samotných ovcí a příbuzných býložravců (Borkovcová a Šejnohová, 2005), ale dá se předpokládat, že vzhledem k přítomnosti pasteveckých, ale i dalších psů budou ovlivněny i jiné skupiny zvířat. Parazitocenózy stejně jako všechny ostatní cenózy podléhají vývoji a jsou ovlivnitelné zdravotním stavem živočichů, do biocenózy vstupujících. Cílem této práce bylo zjistit druhové spektrum, prevalenci a intenzitu invaze parazitů volně žijících psovitých a lasicovitých šelem na území Mohelenské hadcové stepi a zároveň i u pasteveckých a dalších psů pohybujících se ve sledované lokalitě. MATERIÁL A METODIKA V období od června 2005 do června 2010 byl prováděn sběr exkrementů šelem ve sledované oblasti a současně i odběr psích exkrementů. První odběry byly provedeny vždy po přivezení ovcí na pastvinu, a poté následovaly další odběry, přibližně v měsíčních intervalech při déletrvající pastvě, případně po skončení pastvy v případech kratšího pastevního období. Přehled organizace pastvy ovcí v NPR Mohelenská hadcová step v letech 1997 2010 je uveden v práci Veselého (2010). Vzorky byly dále vyšetřovány pomocí nedestruktivních parazitologických metod. Při zjišťování parazitů byly použity metody Vajdova a Brezova (Kassai, 1999). Determinace byla provedena podle mikroskopických struktur nalezených parazitů podle Hulínské (1979), Chrousta a kol. (1998) a Kassai (1999). VÝSLEDKY Celkem byla zjištěna přítomnost vnitřních parazitů náležejících taxonomicky do dvou systematických kategorií tasemnice a střevní hlístice. Přehled konkrétních nalezených druhů u jednotlivých hostitelů uvádí Tab. 1. Nejvyšší záchyt co do intenzity invaze byl u tasemnic zjištěných ve výkalech lišek a škrkavek rodu Toxocara u psích exkrementů. Exkrementy lasicovitých šelem obsahovaly jen velmi malé množství vajíček z obou skupin parazitů, případně vykazovaly nulový záchyt. DISKUSE Ačkoliv psovité šelmy, konkrétně liška obecná a pes domácí, mohou být hostiteli poměrně širokého spektra endoparazitů (Svatoš, 1963; Mituch, 1968; Staněk, 1980), záchyty našeho sledování potvrdily jen poměrně úzké spektrum. Totéž se týká i endoparazitů šelem lasicovitých kuny skalní a lasiček. K přesnějšímu obrazu spektra parazitů by bylo zapotřebí pitvy vnitřních orgánů hostitelů, které ovšem nebyly v našem sledování k dispozici. I přesto je možno dosažené výsledky shrnout do několika důležitých závěrů. Tasemnice rodu Mesocestoides jsou parazité s velice složitým vývojovým cyklem a s mnoha vývojovými stupni a u většiny druhů není dosud vyjasněno druhové spektrum mezihostitelů. V ČR byla tato tasemnice zachycena Prokopičem (1965) u lišek a recentně u psů (Dvořák a Borkovcová, 2004). Rovněž škrkavky rodu Toxocara znamenají riziko zoonotických nákaz pro člověka pohybujícího se v dané lokalitě (Staněk, 1980). Druhy 8
rodu Toxocara jsou nebezpečné vždy, u tasemnic rodu Taenia záleží na konkrétním druhu, přičemž lišky mohou být hostitelem velmi nebezpečné tasemnice Echinococcus multilocularis (Vysloužil, 2007), jejichž vajíčka však nelze použitými metodami přesně diagnostikovat. Onemocnění alveokokóza může po nákaze vajíčky této tasemnice propuknout také u pasených zvířat (Podhájecký a Mituch, 1968). Vzhledem k tomu, že se jedná o první sledování v zájmové oblasti, bude potřeba dalších sledování v budoucnu pro získání informací o případné směně parazitů mezi psy a volně žijícími šelmami v NPR Mohelno. Tabulka 1 Výsledky helmintologických rozborů exkrementů šelem v NPR Mohelno 2005-2010 Druh hostitele Druhy parazitů Průměrná intenzita invaze u pozitivních vzorků Mesocestoides sp. *** Vulpes vulpes Liška obecná Taenia sp. Toxacara canis TOXASCARIS LEONINA * TRICHURIS VULPIS * * * Canis lupus f. familiaris Pes domácí Martes foina Kuna skalní Mustela sp. lasičky Mesocestoides sp. Taenia sp. Toxacara canis Toxascaris leonina Mesocestoides sp. Taenia sp. Toxacara canis Toxascaris leonina Mesocestoides sp. Taenia sp. Toxacara canis Toxascaris leonina * * ** 0 * * * * 0 0 * * 9
PODĚKOVÁNÍ Příspěvek byl zpracován s podporou Výzkumného záměru č. MSM6215648905 Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu uděleného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. LITERATURA BORKOVCOVÁ, M., ŠEJNOHOVÁ, H., 2005: Endoparazité živočichů Mohelenské hadcové stepi. I. Zajíci a přežvýkavci. In VESELÝ, P. Aktuální otázky ochrany a výzkumu NPR Mohelenská hadcová step II. 1.vyd. Brno: MZLU v Brně, s. 9-10. ISBN 80-7157-881-9. DVOŘÁK, V. BORKOVCOVÁ, M., 2004: Tasemnice rodu Mesocestoides u tří psů v České republice: Veterinářství, 54, 205 209. HULÍNSKÁ I., 1969: Die Determinationsmerkmale der Invasionlarven bei Schafhelminten, Acta Sci. Nat. Acad. Sci., Bohemoslov, Brno, 3, 1 25. CHROUST K., LUKEŠOVÁ D., MODRÝ D., SVOBODOVÁ V., 1998: Veterinární protozoologie, VFU, Brno. 113 s. KASSAI, T., 1999: Veterinary Helminthology. Oxford, Butterworth-Heinemann. 260 s. MITUCH, J., 1968. Die Helminthefauna der Hunde (Canis familiaris) und Fuchse (Vulpes vulpes) auf der Schuttinsel (ČSSR).Stud. Helminth, roč 2, 57 59. PODHÁJECKÝ, K., MITUCH, J., 1968: K významu psovitých mäsožravcov při šírení echinococcosy a coenurosy na pasienková zvierata. Veter. Čas., roč. 11, s. 63 77. PROKOPIČ, J., 1965. Helmintofauna u šelem Československa.Čs. Parasit, roč. 12, 207 226. STANĚK, M., 1980. Endoparazitózy šelem volně žijících a chovaných na území ČSSR. Habilitační spis, VŠZ Brno, 96 s. SVATOŠ, I., 1963. Příspěvek k znalostem helmintofauny některých volně žijících šelem. Brno, Facta univ. Agric.,Fac. Argon., roč. 11, č. 3, 307-314. VESELÝ, P. Management pastvy ovcí a změny stavu vegetace NPR Mohelenská hadcová step po obnovené pastvě. 1. vyd. Brno: MZLU v Brně, 2010. 172 s. ISBN 978-80- 7375-399-3. VYSLOUŽIL, L., et al., 2007. Alveokokóza. Myslivost: Stráž myslivosti. Dostupný z www: <http://www.myslivost.cz/media/clankydetail.asp?idc1=12732&idr=10322&typr= 1> doc. Ing. Marie Borkovcová, Ph.D. Mendelova univerzita v Brně Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Zemědělská 1 613 00 Brno entomophagy@seznam.cz 10
HOUBY SERPENTINOVÝCH LOKALIT U MOHELNA Jaroslav Čáp AOPK ČR - Středisko Brno ÚVOD Houby se vyskytují v přírodě všude tam, kde se nachází jiné živé organismy. Jsou to důležití dekompozitoři a paraziti všech druhů rostlin i živočichů. Díky jejich činnosti se nezastaví koloběh uhlíku v přírodě, který by jinak zůstal vázán v tělech rostlin. Zdálo by se, že stepní lokality, obecně, nejsou místem, kde by bylo nějak přehoubováno. Také na ně, většinou, houbaři ani mykologové systematicky nejezdí. Jen místní znalci ví, že po deštích na stepích vyroste dosti plodnic pečárek, bedlí, špiček a dalších druhů větších i drobných hub. Tento příspěvek se týká větších hub, se zřetelnými plodnicemi, obecně zvaných makromycety. Tím se výčet druhů částečně zužuje. Je zaměřen především na lokalitu NPR Hadcová step u Mohelna (částečně s přesahem). Větší pozornost věnuji houbám sbíraným a publikovaným R. Dvořákem, resp. J. Velenovským, a výčtu hub, které v NPR a okolí byly nalezené a jsou zapsané v Červeném seznamu hub (makromycetů) České republiky (Holec et Beran, 2006). HISTORIE A SOUČASNOST Ostrůvek hadců u Mohelna je, jednoznačně, nejvýznamnější moravskou lokalitou tohoto typu, alespoň co se týká bioty. Nachází na samém okraji panonské oblasti a to je, kromě specifického podloží, druhým významným faktorem pro složení flóry, vegetace i fauny. Nejen na houbách, ale i na fanegogamech je vidět, že počet druhů panonské oblasti je zde již zúžen, ale zase sem zasahují druhy květné oblasti hercynské (např. chladnějším koridorem údolím řeky). Tyto kontakty rostlin a hub nejsou nikde jinde v centrálních částech obou květných oblastí, jen v těchto styčných pásmech. Tímto je celá oblast, možno říci přechodová, zcela unikátní. Na rozdíl od jiných stepních lokalit byl na mohelenské stepi prováděn i soustavnější průzkum mykoflóry. Při výzkumu hub ve zdejší oblasti zmíním badatele, kteří mají větší zásluhy o poznání zdejší mykoflóry. Jak jinak prvně nutno jmenovat Rudolfa Dvořáka. Spíše je o něm známo, že se věnoval pozorování rostlin. Nalezl a popsal řadu zakrslých forem (ať již podmíněných stresem stanovištních podmínek nebo stresem intenzivní pastvy). Ale Rudolf Dvořák se věnoval i sledování makromycetů. Nejvíce v letech 1928 1930, ale částečně i později. Svědčí o tom řada drobných článků a jeho pera nebo jsou jeho údaje ve studiích jiných mykologů (např. Velenovského) (viz seznam literatury). Podle různých údajů (Pilát, Moravec 1960) měl v evidenci kolem 500 druhů hub. V 60. 90. letech 20, stol. sbíral a dokladoval houby Oldřich Láznička a jednotlivě i Svatava Ondráčková; jejich sběry jsou uloženy v herbáři třebíčského muzea (ZMT). V době, kdy zdejší rezervace byla pod správou brněnského střediska Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, se po dobu tří let (alespoň částečně) věnovala mykologickým pozorováním Zuzana Bieberová (1993 1995). Zůstal po ní soupis jí zapsaných druhů jako manuskript. Profesionální brněnský mykolog Vladimír Antonín (Mor. muzeum) prostudoval a revidoval Dvořákovy doklady hub (Antonín, 1988), které jsou uloženy v herbářích (BRNM, PRM, ZMT, BRNU). Z nižších hub (sněti, rzi a další) byly rovněž studovány některé okruhy, ale ne dlouhodobě a údaje pochází ze starších dob a nejsou, namnoze, specifikovány přímo na mohelenskou step (např. Picbauer, 1927). V současné době je v databázi druhů hub z této oblasti přes 540 taxonů a další desítky (přes 80 taxonů) jmen, uvedených R. Dvořákem, které nelze přiřadit k akceptovaných 11
druhům. Značná část z druhové diverzity hub vyžaduje půdy bohaté na živiny a na bazické ionty. Od doby obnovy pastvy na stepi u Mohelna se provádí sledování dynamiky změn vegetace fanerogamů. Při té příležitosti autor tohoto příspěvku, nesystematicky a víceméně nahodile, zaznamenával další druhy makromycetů (včetně některých diskomycetů). Řada druhů hub, která zde byla zaznamenána Dvořákem, byla vázaná na biotop intenzivní pastvy. Po jejím ukončení proto mnoho z nich nebylo opětovně nalezeno mimo jiné i špičatička stepní. Nyní, po čtrnácti letech po obnovení pastvy, byť extenzivní, by bylo vhodné zamyslet se na opětovný monitoring především těch druhů, které jsou na exkrementy a další vlivy pastvy závislé; druhová skladba s vazbou na dřeviny (stromy) přece jen nenaznala větší změny. TAXONY HUB NALEZENÉ A POJMENOVANÉ R. DVOŘÁKEM Rudolf Dvořák pojmenoval nově 29 taxonů vyšších hub na úrovni od formy po druh. Další druh popsal společně s Velenovským a konečně Velenovský popsal Rhizopogon mohelnensis na základě Dvořákova sběru. K 17 taxonům neexistuje dokladový materiál a popisy nejsou dostatečné proto, aby mohly být tyto taxony akceptované. Ke 14 popsaným taxonům (Dvořákem nebo Velenovským) dokladový materiál existuje a byl revidován V. Antonínem (Antonín, 1988). K četným taxonům, popsaných Dvořákem, neexistují exikáty, takže interpretace vzhledem k současně akceptovaných taxonům není možná. Řada dokladů, které se uchovaly, jsou ve stavu, kdy je již určit nelze. Celý seznam hub z Mohelenské stepi, pořízený Dvořákem, je otištěn v práci Antonína (Antonín et al., 1997). Galeropsis desertorum Velen. et R. Dvořák in Velen Tento taxon je jediným, který je v současné době akceptovaný. České jméno je špičatička stepní. Tuto houbu R. Dvořák sbíral na podzim roku 1930 (14.10. a 6.11.). Houba poté nebyla velmi dlouho nikde na světě nalezena. Až v roce 1955 byla nalezena na Slovensku Fr. Kotlabou u Velkých Levárů a podruhé v září 1998 u obce Imeľ na zarostlé polní cestě. Bez bližších podrobností byla špičatička stepní uvedena ještě v Maďarsku. Nalezena byla tedy jen na čtyřech místech na světě (Skála, 1999). V České republice nebyl druh nověji dosud nalezen. Tato houba je však zajímavá i tím, že vyvolává dlouhotrvající spor o tom, zda se jedná o houbu břichatkovitou nebo lupenatou. Kromě houby z Mohelna, která patří k nominální varietě, byla popsaná ještě Galeropsis bispora Vassilkov = G. desertorum var. bispora (Vassilkov) G.Moreno, Heykoop & Illana a to ze Španělska (Valladolid). Originální vyobrazení houby v práci Velenovského (1930). 12
Taxony, u nichž je doložen exikát a mohou být revidovány. Nebylo však tak u všech dokladů provedeno, takže kompletně nejsou ještě všechny Dvořákovy doklady revidovány a zhodnoceny. Bovista fusca R.Dvořák (podle některých pramenů je to Bovista tomentosa, ale Index Fungorum taxon nesynonymizuje) Collybia foetida R.Dvořák = Marasmius (Mycenitis) scorodonius (rev. V.Antonín) Corticium ligustri R.Dvořák Cudoniella subsessilis R.Dvořák Galera ochracea R.Dvořák Helotium coryli R.Dvořák Lycoperdon perpusillum R.Dvořák Lycoperdon reticulatum R.Dvořák (binomen Lycoperdon reticulatum zveřejnil Berkeley již v roce 1885 a Dvořákovo jméno je, v každém případě, mladší homonymum) Nolanea erophila Fr. var. microspora R.Dvořák Omphalia subhiemalis R.Dvořák Panaeolus atratus R.Dvořák Rhizopogon mohelnensis Velen. = (podle některých zdrojů je totožný s Rhizopogon roseolus; Index Fungorum však jméno nesynonymizuje) Stereum quercinum R.Dvořák (rovněž toto jméno je mladší homonymum k staršímu Stereum quercinum Potter 1901) Dvořákem pojmenované taxony, jejichž doklady jsou nezvěstné a které není možné revidovat Clitocybe erubescens R.Dvořák, Clitocybe hiemalis R.Dvořák, Collybia candida R.Dvořák, Collybia carbonaria R.Dvořák, Collybia conigena R.Dvořák, Collybia pubescens R.Dvořák, Collybia rosarum R.Dvořák (Mycena sp.?), Collybia sambucina R.Dvořák (Mycena sp.), Collybia stepposa R.Dvořák (snad Strobilurus stephanocystis), Mycena minima R.Dvořák, Naucoria dubia R.Dvořák, Naucoria pastoralis R.Dvořák, Naucoria semota R.Dvořák, Panaeolus pulcher R.Dvořák, Pluteus carpini R.Dvořák, Psathyra grisea R.Dvořák, Psilocybe merdaria Fr. f. minor R.Dvořák. HOUBY Z NPR MOHELENSKÁ HADCOVÁ STEP, KTERÉ JSOU UVEDENY V ČERVENÉM SEZNAMU Poznámky k druhům volně podle Holec et Beran (2006)?EX nezvěstný druh Calvatia lilacina (Berk. et Mont.) Hennings plešivka fialová; saprofyt pastvin a suchých strání v oblasti teplomilné květeny Clavariadelphus truncatus (Quél.) Donk kyj uťatý; mykorhizní symbiont jehličnanů, především jedle Galeropsis desertorum Velen. et Dvořák špičatička stepní; saprofyt stepního charakteru na písčitých nebo hadcových půdách CR kriticky ohrožený druh Dichomitus squalens (P.Karst.) D.Reid outkovka neladná; saprofyt mrtvého dřeva jehličnanů, v Evropě jen na borovicích 13
Geastrum elegans Vitt. hvězdovka vypouklá; saprofyt v jehličnatých lesích i na xerotermních stanovištích, zpravidla v oblasti teplomilné květeny Hygrocybe intermedia (Pass.) Fayod voskovka prostřední; saprofyt na nehnojených sečených loukách a pastvinách Hygrocybe mucronella (Fr.) P.Karst. voskovka hořká; stanovištní nároky jako u předešlé Hygrocybe vitellina (Fr.) P.Karst. saprofyt rostoucí na kosených či spásaných mechatých loukách, většinou v přítomnosti jalovce Hygrophorus gliocyclus Fr. šťavnatka slizoprstenná; mykorhizní symbiont borovic Irpicodon pendulus (Alb. et Schw.) Pouzar zubateček zavěšený; saproparazit na živých i mrtvých kmenech, větvích a pařezech borovic Leucopaxillus lepistoides (Maire) Singer běločechratka stepní; saprofyt v travnatých společenstvech xerotermních stanovišť Thelephora caryophyllea (Schaeff.): Fr. plesňák karafiátový; symbiont a saprofyt v borových lesích na teplejších lokalitách Tyromyces wynnei (Berk. et Br.) Donk bělochoroš Wynneův; saprofyt, roste na zemi v detritu a na spodní straně opadlých větví a na pařezech převážně listnáčů EN ohrožený druh Amanita ceciliae (Berk. et Br.) Bas muchomůrka šupinatá; symbiont pod listnáči i jehličnany v nižších a středních polohách Bovista tomentosa (Vittad.) Quél. prášivka žaludicovitá; saprofyt, roste v oblastech teplomilné květeny na suchých skalních stepích a lesostepích Cyphellostereum laeve (Fr.) Reid mecháček hladký; parazit rostoucí na meších Entoloma juncinum (Kühner et Romagn.) Noordel. závojenka sítinová; saprofyt, roste ve vlhčích lesích, mokřadech a rašeliništích Geastrum campestre Morg. hvězdovka drsná; suchomilný druh, saprofyt vyhřátých lesostepních stanovišť Hygrophorus pudorinus (Fr.:Fr) Fr. šťavnatka oranžová; mykorhizní symbiont jedle Lepiota oreadiformis Velen. bedla špičkovitá; saprofyt rostoucí na suchých výslunných nelesních stanovištích Marasmiellus tricolor (Alb. et Schw.) Singer špička trojbarvá; saprofyt rostoucí na tlejících zbytcích trav a jejich koříncích na otevřených stanovištích Panaeolus subbalteatus (Berk. et Br.) Sacc. kropenatec lemovaný; saprofyt, roste na pohnojených místech, na pastvinách apod. Pseudoplectania nigrella (Pers.: Fr.) Fuckel ušíčko černé; na holé zemi nebo v mechu a v tlejícím jehličí, saprofyt Sarcosphaera coronaria (Jacq.) Schroet. baňka velkokališná; saprofyt, na hlinité a mechaté půdě v jehličnatých a smíšených lesích Spathularia flavida Pers.: Fr. lopatička kyjovitá; saprofyt, v jehličnatých a smíšených lesích, zpravidla na spadaném jehličí; je to představitel hub vyšších poloh, zde na okraji areálu Volvariella pussila (Pers.: Fr.) Singer kukmák maličký; saprofyt rostoucí na holé zemi mezi travou a nízkými mechy, ale i na ruderálních stanovištích VU zranitelný druh Boletus satanas Lenz. hřib satan; mykorhizní symbiont v listnatých lesích v oblasti teplomilné květeny; houba přírodě blízkých ekosystémů Geastrum coronatum Pers. hvězdovka tuhová; saprofyt v řídkých lesích, starých parcích apod., má zčásti synantropní rozšíření Lactarius zonarius Fr. ryzec pásovaný; mykorhizní symbiont dubů, habrů, buků a snad i dalších listnáčů, teplomilná houba 14
NT téměř ohrožený druh Hygrocybe pratensis var. pallida (Cooke) Arnolds voskovka luční; saprofyt na sušších nehnojených kosených loukách a pastvinách, na okrajích lesů Cantharellus xanthopus (Pers.) Duby liška žlutavá; mykorhizní symbiont jehličnatých i listnatých lesů, spíše na vlhčích místech v mechu Melanophyllum haematospermum (Bull. ex Pers.:Fr.) Kreisel bedla krvavá; saprofyt ve smíšených lesích v opadu, okraje lesních cest, parky Tephrocybe rancida (Fr.) Donk líha páchnoucí; saprofyt rostoucí na zemi v listnatých a smíšených lesích, méně často mimo les DD druh, o němž nejsou dostatečné údaje (z hlediska jeho ohrožení) Agaricus comtulus Fr. pečárka (žampión) růžovolupenná; saprofyt na loukách a travnatých místech v nižších polohách Entoloma serrulatum (Pers.: Fr.) Hesler závojenka pilovitá; saprofyt na travnatých nelesních stanovištích Hygrophorus leporinus Fr. šťavnatka zaječí; mykorhizní symbiont většinou pod duby Hygrophorus tephroleucus (Pers.: Fr.) Fr. šťavnatka špinavá; mykorhizní symbiont borovic Inocybe jurana Pat. vláknice jurská; mykorhizní symbiont listnatých lesích, zejména pod duby a buky Lactarius semisanguifluus Heim & Leclair ryzec polokrvomléčný; mykorhizně vázaný na borovice, rostoucí na světlých travnatých místech Lentinellus flabelliformis (Bolt.: Fr.) Ito houžovec vějířovitý; saprofyt, roste na mrtvých větvích listnáčů Mycena picta (Fr.: Fr.) Harmaja helmovka širokolupenná; houba horských lesů, saprofyt rostoucí ve smrčinách a smíšených lesích v jehličí a na tlejícím dřevě Pseudoclitocybe expallens (Pers.: Fr.) Mos. strmělka vybledající; saprofyt, roste v jehličnatých lesích, podél cest, na travnatých a ruderalizovaných místech Tricholoma sudum (Fr.) Quél. čirůvka světlá; mykorhizní symbiont pod borovicemi, na rozdíl od mnoha jiných druhů v okolí Mohelna upřednostňuje kyselé, písčité půdy Xylaria filiformis (Alb. et Schw.: Fr.) Fr. dřevnatka vláskovitá; saprofyt v detritu v bučinách na vlhkých stanovištích, na tlejících lodyhách vyšších bylin (devětsil, starček apod.); Jak je vidno ze stanovištních požadavků některých výše uvedených druhů hub, jsou údaje z vyprahlých stepních a lesostepních i skalních lokalit nejvýše pochybné. A to i v případě, budeme-li uvažovat o chladnějších a humidnějším prostoru na úpatí stepi kolem řeky. Ověření si vyžadují údaje např. o Mycena picta, Tricholoma sudum, Xylaria filiformis a kromě toho i řady dalších druhů, které byly z lokality uváděny a nejsou vyjmenovány výše v seznamu (druhy běžnější, neohrožené ve výskytu). ZMĚNY V DRUHOVÉM ZASTOUPENÍ HUB V NPR MOHELENSKÁ HADCOVÁ STEP Pravděpodobně od 50. let 20. stol. docházelo a částečně dochází i nyní k úbytku a ke změnám v druhové pestrosti hub v oblasti. Důvodem je jednak vývoj ekosystémů na lokalitě. Jednak je to vývoj přirozený, jednak antropogenně ovlivněný. Houby reagují na abiotické i biotické změny (změna klima, mizení či šíření některých fanerogamů). Mezi zásadní změny patřily čtyři: 1) vybudování vodní nádrže pod stepí a tím změna mikroklimatu (což je pro řadu hub výhodou, ale pro některé je to omezující), 2) ukončení pastvy na stepi, 3) odstranění větší části stromových nárůstů, 4) vliv průmyslových imisí, především tzv. kyselých dešťů. Tyto změny většinou nepostihly populace druhů s širší 15
ekologickou amplitudou. Naopak druhy vyhraněné vůči stanovištním podmínkám vymizely. Podle novějších pozorování je zcela zřejmé, že nastal velký úbytek druhů hub, vázaných na pastvu dobytka (převážně koprofilní druhy). Nebyly nalezeny nejvzácnější druhy plešivka fialová (Calvatia lilacina) a špičatička stepní (Galeropsis desertorum) vázané na pastvu; ty jsou nezvěstné i v celé ČR. Nastal dramatický úbytek druhů rodu čepičatka (Conocybe), lysohlávka (Psilocybe) a dalších. Zůstaly zde jen druhy travních společenstev, rostoucí téměř všude např. špička obecná (Marasmius oreades), nebo na mnoha místech jižní Moravy např. špička drsná (Crinipellis stipitaria). ZÁVĚR Každý biotop prochází vývojem a není možné a ani smysluplné zakonzervovat určitý stav bioty či abiotických faktorů. Velmi žádoucí je u lokalit, které hostí vzácné organismy u kterých hrozí vyhynutí a ztráta genofondu, dokumentovat stav v různých údobích a při různých způsobech hospodaření (managementu). V NPR Mohelenská hadcová step byl podchycen stav (nejen) mykoflóry v době intenzivní pastvy. Vcelku známe obraz bioty i v době dlouhodobého upuštění od pastvy. Nyní, po čtrnácti letech po obnovení pastvy, byť omezeném a ne tak intenzivním jako před sto lety, nastal čas, kdy by bylo nutné se věnovat systematickému průzkumu hub (alespoň vyšších) přinejmenším v prostoru travních, pasených společenstev. Průzkum je nutné provést v delším období (minimálně pětiletém), protože v případě menších srážek v jednom dvou letech nebudou fruktifikovat všechny druhy, které zde mají mycelium. Mykoflóru je nutné sledovat po celý rok, od sejití sněhů až do zámrazů (možná s výjimkou nejsušších období léta s dlouhou dobou slunečního svitu). To je odlišný způsob dokumentace oproti cévnatým rostlinám, které nám (v drtivé většině) vyrostou každým rokem. Kromě lupenatých, hřibovitých a břichatkovitých hub je nutno věnovat zvýšenou pozornost houbám vřeckatým, které zde nebyly prozatím nikdy důsledněji studovány a mezi nimiž lze očekávat významné objevy. LITERATURA ANTONÍN, V. (1988): Type-specimens of macromycetes descibed by Rudolf Dvořák. Acta Mus. Moraviae, Sci. nat., 73: 225 226. ANTONÍN, V., VÁGNER A. et LÁZNIČKA O.(1997): Makromycety (velké houby) širší oblasti energetické soustavy Dukovany Dalešice. Přírod. sborn. Západomor. muz. Třebíč, 26: 43 110. BIEBEROVÁ, Z. (sine dat.): Seznam druhů 1993 1995. Mohelno. Ms. DVOŘÁK, R. (1927): Ryzec pravý, Lactarius deliciosus Fr. Čas. Čs. Houb. 7: DVOŘÁK, R. (1928): Houby na hadcové stepi u Mohelna. Čas. Čs. Houb. 8: 53-54 DVOŘÁK, R. (1929): Podzimní a zimní houby hadcové stepi u Mohelna. Sborn. Kl. Přírod., Brno, 12: 80 83. DVOŘÁK, R. (1930a): Dva druhy žaludice (Disciseda) na hadcové stepi u Mohelna na Moravě. Mykologia, 7: 79. DVOŘÁK, R. (1930b): O výskytu Discidea circumcissa u Mohelna. Příroda, 23: DVOŘÁK, R. (1930c): Novinky z hadcové stepi u Mohelna. Příroda, 23: 207 230, DVOŘÁK, R. (1930d): Vyšší houby na hadcové stepi u Mohelna. Sborn. Kl. Přírod. Brno, 13: 1 14. DVOŘÁK, R. (1930e): Zimní houby hadcové stepi u Mohelna. pp. 1 6. Mohelno. DVOŘÁK, R. (1930f): Příspěvky k poznání hadcové stepi u Mohelna. Od Horácka k Podyjí, 7: 95 101. DVOŘÁK, R. (1930g): Stepní houby u Mohelna na Moravě. Čas. Čs. Houb., 10: 122 124. 16
DVOŘÁK, R. (1931a): Výzkum hub na hadcové stepi u Mohelna. Od Horácka k Podyjí, 8: 160 163. DVOŘÁK, R. (1931b): Nová houba obyvatel stepních plání mohelenských na Moravě. Příroda, 24: 161 163. DVOŘÁK, R. (1935): Dodatky k výzkumu hub na hadcové stepi u Mohelna. pp. 1 4. Mohelno. DVOŘÁK, R. (1943): Nižší houby na Hadcové stepi u Mohelna. Příroda, 36: 37 38. HOLEC, J. et BERAN M. [eds.] (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky [Red list of fungi (macromycetes) of the Czech Republic]. Příroda, Praha, 24: 1-282. KOTLABA, F. et POUZAR Z. (1959): Nový nález vzácné houby špičatičky stepní Galeropsis desertorum Velen. et Dvořák v Československu a poznámky k rodu Galeropsis Velen. Čes. Mykol. 13: 200 209. MORAVEC, Z. (1960): The Mohelno serpentine steppe. Čes. Mykol. 14: 101 108. CALONGE, F.D. ( ):Galeropsis desertorum var. Bispora encontrada en Valladolid (España). - Boletín de la Sociedad Micológica de Madrid PICBAUER, R. (1927): Zeměpisné rozšíření rzí na Moravě se zřetelem k poměrům evropským Práce morav. přírod. spol. 4 (9): 365 536. PILÁT, A. (1969): Houby Československa ve svém životním prostředí. Academia, Praha. SKÁLA, E. (1999): Dvě nové lokality vzácných břichatek na Slovensku. Battarea stevenii (Libosch.) Fr. a Galeropsis desertorum Velen. et Dvořák in Velen. Mykologický sborník, LXXVI, 3: 90 93. VELENOVSKÝ, J. (1930): Galeropsis gen. nov. Mykologia, 7: 105 106. VELENOVSKÝ, J. (1932): České druhy rodu Rhizopogon Fr. Mykologia, 8: 89 94. Galeropsis desertorum ze slovenské lokality od Hurbanova, foto V.Zíta Jaroslav Čáp AOPK ČR - Středisko Brno Kotlářská 51 602 00 Brno jaroslav.cap@nature.cz 17
ZMĚNY V PRÁVNÍM REŽIMU OCHRANY NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ REZERVACE MOHELENSKÁ HADCOVÁ STEP Mgr. Dr. Jaroslav Knotek, Ph.D. Ústav aplikované a krajinné ekologie, Mendelova univerzita v Brně (jarda.knotek@uake.cz) Uplynulých pět let přineslo určité změny v právním režimu ochrany národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step (dále jen NPR Mohelenská hadcová step), navíc k dalším zásadním změnám se schyluje v nejbližší budoucnosti. Především došlo k několika novelám zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o ochraně přírody). V nich by se dala najít celá řada ustanovení vztahujících se více či méně k právnímu režimu ochrany NPR Mohelenská hadcová step, z důvodu omezeného textového rozsahu se ovšem soustředím pouze na ty nejvýznamnější z nich. Za zmínku stojí zejména změna 29 zákona o ochraně přírody a krajiny, který upravuje tzv. základní ochranné podmínky národních přírodních rezervací, kde došlo k rozšíření původního znění písm. d). V něm je stanoven zákaz vstupovat a vjíždět mimo cesty vyznačené se souhlasem orgánu ochrany přírody s tím, že jsou zde rovněž taxativně uvedeny výjimky z tohoto zákazu. V novém znění je vedle vlastníků a nájemců pozemků tato výjimka rozšířena i na osoby zajišťujících lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu, zdravotní a veterinární službu, při výkonu této činnosti. Další změnu přineslo nové znění 43 zákona o ochraně přírody upravující udělování výjimek ze zákazů ve zvláště chráněných územích, kdy tato kompetence přešla z Vlády ČR (dále jen vláda) na příslušné orgány ochrany přírody. Uvedená změna není zcela důsledná, protože se týká pouze těch případů udělování výjimek, kdy: jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany přírody, nebo v zájmu ochrany přírody, nebo tehdy, pokud povolovaná činnost významně neovlivní zachování stavu předmětu ochrany zvláště chráněného území. V případech, kdy veřejný zájem výrazně převažuje nad zájmem ochrany přírody, kompetence k udělování výjimek nadále zůstává vládě. Přesto je zřejmé, že v praxi půjde spíše o výjimečné případy, kdy o výjimkách ze stanovených zákazů bude rozhodovat vláda. Podle oficiálního výkladu Ministerstva životního prostředí (dále jen MŽP) totiž podmínku výrazně převažujícího veřejného zájmu nad zájmem ochrany přírody mohou splňovat pouze ty záměry, které jsou zahrnuty v koncepcích schvalovaných na úrovni vlády, tedy záměry celostátního nebo mezinárodního významu. V praxi se tedy bude jednat především o oblasti, plochy a koridory vymezené v politice územního rozvoje podle 31 a následujících zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Řízení o výjimce vede v takovém případě MŽP, které po obdržení žádosti o výjimku předloží tuto žádost do 60 dnů na jednání vlády. Po projednání ve vládě vydá podle usnesení vlády následně MŽP do 30 dnů rozhodnutí o výjimce. Významnou změnou je rovněž skutečnost, že příslušnými orgány ochrany přírody pro NPR jsou nyní podle 78 zákona o ochraně přírody výlučně správy CHKO a NP. MŽP přitom vyhláškou stanoví, které správy CHKO a NP vykonávají státní správu ve správních obvodech tvořených jednotlivými národními přírodními rezervacemi, národními přírodními památkami a jejich ochrannými pásmy. Podle příslušné vyhlášky č. 46/2010 Sb. tak vykonává v současnosti státní správu na území NPR Mohelenská hadcová step Správa CHKO Moravský kras. Za zcela zásadní změnu v právním režimu ochrany NPR Mohelenská hadcová step je třeba považovat její připravované nové vyhlášení v souvislosti s významným územním rozšířením. Mělo by tak dojít k nahrazení stávajícího, již dlouhodobě nevyhovujícího, téměř šedesátiletého zřizovacího předpisu. Zasloužený odchod do důchodu původního 18
předpisu a přípravu předpisu nového, lépe reflektujícího požadavky ochrany území, lze jistě jen přivítat. Z připravovaného návrhu je nutné zmínit alespoň výčet tzv. bližších ochranných podmínek a činností a zásahů v ochranném pásmu, které se v některých případech zjevně dotýkají činností dosud běžně realizovaných na stávajícím či budoucím území NPR Mohelenská hadcová step a jejího ochranného pásma. K navrženým tzv. bližším ochranným podmínkám, které jsou vázané na souhlas příslušného orgánu ochrany přírody, patří: provádět změny druhu pozemků nebo způsobu jejich využití zřizovat myslivecká zařízení a přikrmovat zvěř provádět těžbu dřeva či výchovné práce v lesních porostech v období, kdy půda není zmrzlá či krytá sněhovou pokrývkou skladovat dřevo nebo jiné materiály, a to i přechodně pořádat hromadné sportovní, turistické a jiné veřejné akce umožňovat volný pohyb psů Z výše uvedeného je zřejmé, že připravované změny se dotknou rovněž nově vymezeného ochranného pásma. Ochranné pásmo bude mít opět individuální charakter, tj. bude vymezeno specificky pro potřeby ochrany vlastního území NPR, pouze tam, kde je to nezbytné. Přitom se počítá s tím, že v nové vyhlášce budou v souladu se zněním 37 zákona o ochraně přírody vymezeny činnosti a zásahy, jejichž realizace v ochranném pásmu bude vázána na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody. Jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody tak bude možné v ochranném pásmu NPR Mohelenská hadcová step: provádět změny druhu pozemků nebo způsobu jejich využití zřizovat myslivecká zařízení a přikrmovat zvěř skladovat dřevo nebo jiné materiály, a to i přechodně sbírat rostliny nebo odchytávat živočichy pořádat hromadné sportovní, turistické a jiné veřejné akce umožňovat volný pohyb psů vstupovat a vjíždět mimo cesty vyznačené se souhlasem orgánu ochrany přírody, s výjimkou vlastníků a nájemců pozemků a dále smluvních dodavatelů prací v ochranném pásmu NPR, osob zajišťujících lesní a zemědělské hospodaření, výkon státní správy, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu, zdravotní a veterinární službu, při výkonu této činnosti Pro úplnost lze dodat, že v souvislosti s rozšířením území NPR Mohelenská hadcová step na některé lesní pozemky dojde v souladu se zněním 8 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých dalších zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, na těchto pozemcích ke změně kategorizace z lesa hospodářského na les zvláštního určení. Závěrem lze s ohledem na výše uvedené konstatovat, že právní režim NPR Mohelenská hadcová step doznal za uplynulých pět let řadu větších či menších změn. Další a pro vlastní území zásadnější změny jsou spojeny s připravovaným novým vyhlášením NPR Mohelenská hadcová step. Výčet navržených bližších ochranných podmínek a činností a zásahů vázaných na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody v ochranném pásmu je přitom uveden výše. Na místě je ovšem upozornit, že se v současnosti jedná pouze o návrh, tj. nemusí jít o jejich konečné a úplné znění, protože v průběhu vlastního legislativního projednání může stávající návrh doznat ještě změn. Závěrem svého krátkého příspěvku bych chtěl rovněž poděkovat za vstřícný přístup Správě CHKO Moravský kras, která mi poskytla podklady v podobě zpracovaného návrhu na nové vyhlášení NPR Mohelenská hadcová step. 19
ZMĚNA V KOMPETENCI A ČINNOSTI STÁTNÍ SPRÁVY NA ÚSEKU OCHRANY PŘÍRODY NA ÚZEMÍ NPR MOHELENSKÁ HADCOVÁ STEP RNDr. Miroslav Kovařík, Mgr. Zdeněk Musil, Ing. Kristýna Šebková, Ph.D. RNDr. Antonín Tůma Správa Chráněné krajinné oblasti Moravský kras S vydáním vyhlášky č. 46/2010 Sb. dne 3.2.2010 byla změněna příslušnost Správy CHKO Žďárské vrchy k výkonu státní správy na úseku ochrany přírody ve správním obvodu NPR Mohelenská hadcová step na Správu CHKO Moravský kras. Touto prováděcí vyhláškou k zákonu č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny byly rozděleny kompetence jednotlivých správ CHKO a NP na území národních přírodních rezervací a památek mimo chráněné krajinné oblasti a národní parky na rozdíl od krajů, které mají kompetence na úseku ochrany přírody pro území přírodních rezervací a památek. Ze zákona se jedná o vydávání výjimek pro činnosti zakázané zákonem a dále souhlasy s činnostmi uvedenými konkrétně ve vyhlašovacím dekretu NPR Mohelenská hadcová step. Správa CHKO Moravský kras kromě státní správy, kterou zde ze zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny musí vykonávat, bude pokračovat v činnosti, kterou zde prováděla Správa CHKO Žďárské vrchy a kromě toho plánuje jednotlivé drobné změny, o kterých bychom Vás rádi touto formou informovali. Významnou změnu, kterou již iniciovala Správa CHKO Žďárské vrchy, je návrh na rozšíření stávající rezervace a jeho ochranného pásma. Jedná se převážně o louky přilehlé k obci Mohelno, využívané populacemi kriticky ohroženého sysla obecného (Spermophillus citellus) nově zahrnuté do rezervace a dále plochy ochranného pásma mající za úkol chránit rezervaci před rušivými vlivy. Současně byl Správou CHKO Žďárské vrchy vypracován plán péče o toto nově navržené území zabezpečující ochranu území NPR na období 2010-2022. V současnosti je návrh na přehlášení NPR v řízení na MŽP. Od roku 2009 probíhají pozemkové úpravy v k.ú. Mohelno, které zároveň zasahují i na území NPR Mohelenská hadcová step. Správa CHKO Moravský kras vstoupila do tohoto řízení v závěrečné fázi návrhu plánu společných zařízení pro k.ú. Mohelno a vydala k němu stanovisko. V něm vyžadovala zákres nově navržené hranice NPR a jejího ochranného pásma tak, aby v budoucnu nedošlo k rozšíření zástavby na tato území, která doposud žádnou ochranu nepojímají. V managementu území Správa CHKO Moravský kras bude pokračovat v činnosti nastavené Správou CHKO Žďárské vrchy. Týká se to především pastvy ovcí střídavě na západní a východní části. Za zásadní považuje správa CHKO MK provést některé změny v informačním systému NPR. Především dojde ke zvýraznění hraničního značení NPR, tj. nové nátěry dvojitým červeným pruhem a umístění nových stojanů s tabulemi NPR. Počítá se se zahuštěním turistických značek a značek NS, aby byly povolené cesty co nejzřetelněji vyznačené. Na nepovolené vydupané pěšiny budou zahuštěny tabulky se zákazem vstupu, také budou na některých místech dočasně instalovány pásky vymezující turistickou pěšinu od ploch se zákazem vstupu. Od parkoviště v Mohelně, které od obce vyžaduje pravidelnější údržbu, bude upřesněno turistické značení k vyhlídce. Na turistických trasách budou zavedeny piktogramy informující o zákazech platných v rezervaci. Veškerý informační systém projde údržbou drobné opravy a konzervační nátěry (včetně závor a odpočívadel). Pozornost bude věnována i relativně odloučeným částem NPR, které leží mimo turistické trasy. Zde bude také zvýrazněno hraniční značení a bude uvažováno o souhlasu s vyznačením některých stávajících cest pro rybáře. Do vybraných turistických 20