STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA NOVÉ STRAŠECÍ. (úprava 2012)

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA NOVÉ STRAŠECÍ 2008 2016 (úprava 2012)

Obsah 1. Úvodní část... 4 2. Analytická část... 7 Prioritní oblasti byly stanoveny takto... 8 2.1. Vnější vztahy a okolí města Nové Strašecí... 9 2.2. Vnitřní vztahy... 22 3. Návrhová část... 57 3.1. Strategická vize rozvoje města... 57 3.2. Prioritní oblasti rozvoje města... 57 3.3. SWOT analýza města... 57 PRIORITNÍ OBLAST: URBANISMUS, BYDLENÍ... 58 SWOT ANALÝZA PRIORITNÍ OBLASTI: URBANISMUS, BYDLENÍ... 58 PRIORITNÍ OBLAST: SPRÁVA, ŘÍZENÍ A IMAGE MĚSTA... 59 SWOT ANALÝZA PRIORITNÍ OBLASTI: SPRÁVA, ŘÍZENÍ A IMAGE MĚSTA... 59 PRIORITNÍ OBLAST: ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ... 60 SWOT ANALÝZA PRIORITNÍ OBLASTI: ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ... 60 PRIORITNÍ OBLAST: DOPRAVA A INFRASTRUKTURA... 61 SWOT ANALÝZA PRIORITNÍ OBLASTI: DOPRAVA A INFRASTRUKTURA... 61 PRIORITNÍ OBLAST: SOCIÁLNÍ OBLAST, ZDRAVÍ A VZDĚLÁVÁNÍ... 62 SWOT ANALÝZA PRIORITNÍ OBLASTI: SOCIÁLNÍ OBLAST, ZDRAVÍ A VZDĚLÁNÍ... 62 PRIORITNÍ OBLAST: PODNIKÁNÍ A ZAMĚSTNANOST... 63 SWOT ANALÝZA PRIORITNÍ OBLASTI: PODNIKÁNÍ A ZAMĚSTNANOST... 63 PRIORITNÍ OBLAST: KULTURA, VOLNÝ ČAS, SPORT A CESTOVNÍ RUCH... 64 SWOT ANALÝZA PRIORITNÍ OBLASTI: KULTURA, VOLNÝ ČAS, SPORT A CESTOVNÍ RUCH... 64 3.4. Priority, opatření a aktivity strategického plánu... 65 3.4.1. Prioritní oblasti a opatření... 65 3.4.2. Charakteristika aktivit strategického plánu... 73 4. Implementační část strategického plánu... 87 4.1. Monitoring, hodnocení a aktualizace... 87 Závěr... 88 3

1. Úvodní část Úvod Strategický plán města Nové Strašecí se zaměřuje na jednotlivé aktivity, které je možné a potřebné podporovat na jeho území a v jeho bezprostředním okolí. Strategický plán definuje s ohledem na potřeby města, typy činností a aktivit, které je vhodné rozvíjet a jakým způsobem (zejména přípravou a realizací rozvojových projektů). Podle potřeb v jednotlivých sociálně ekonomických oblastech a podle zapojených cílových skupin (veřejného sektoru, neziskové sféry, podnikatelských subjektů) identifikuje priority budoucího rozvoje města. Struktura Strategického plánu Strategie je členěna do čtyř úrovní: Vize -> Priority -> Opatření -> Aktivity Vize je dlouhodobý společný cíl, kam je zapotřebí celý region dovést. Jde o vytvoření podmínek pro plně hodnotný a udržitelný život v Novém Strašecí. Priority vychází z celkové vize strategie, přičemž ta je naplňována prostřednictvím jednotlivých prioritních oblastí. Priority tvoří v podstatě samostatné a ucelené problémové oblasti, které je třeba v regionu řešit. Vedle vize byly před zahájením procesu přípravy a projednávání strategického plánu představeny rovněž priority, které navazují na dříve zpracované rozvojové dokumenty v regionu i na úrovni kraje. Z hlediska výchozích rozvojových dokumentů vyšších stupňů se jedná zejména o: Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje; Integrovanou rozvojovou strategii Rakovnicko. Podkladem pro stanovení priorit byl také dokonale zmapovaný potenciál zpracovaný v následujících dokumentech: Analýza uchazečského území Místní akční skupiny Rakovnicko; Analýza cestovního ruchu regionu Rakovnicko. Opatření rozčleňují stanovené priority. Definují soubor činností, které je zapotřebí navzájem realizovat, aby byla naplněna celá priorita. U jednotlivých opatření je stručná definice popisující 4

problém současný stav, který je zapotřebí řešit prostřednictvím souboru činností aktivit, tedy navržený cílový stav zlepšení situace. Aktivity jsou rámcovým návrhem možných řešení k naplnění celého opatření. Realizací aktivit tedy dochází ke splnění cíle opatření. Aktivity v této úrovni představují už poměrně konkrétní projektové záměry či projekty. V procesu přípravy a projednání strategie rozvoje představují soupis námětů a potřeb, kterými lze eliminovat problémový stav. Vize strategie Vize strategického plánu vyjadřuje společný cíl, kterého by mělo být dosaženo postupným naplňováním opatření a aktivit strategie do konce jeho časové osy. To znamená do roku 2013, s ohledem na platnost pravidel pro realizaci rozvojových projektů (N+2) pak až do roku 2015. Cíl strategického plánu: Nové Strašecí - moderní a zdravé město pro život a podnikání V souhrnu to znamená vytvořit pro obyvatele města kvalitní a udržitelné prostředí pro život. Pod kvalitním prostředím si lze představit kompletní a fungující technickou vybavenost (vodohospodářskou infrastrukturu, energetické sítě), dopravní infrastrukturu a obslužnost, občanskou vybavenost a zařízení služeb, poskytující kompletní veřejné i komerční služby. Významnou rozvojovou oblastí města je produkční základna, funkčně zabezpečená v podobě ploch a areálů pro podnikatelskou sféru, která bude vytvářet pracovní příležitosti a posilovat ekonomiku města a jeho obyvatel. Ve městě musí být vytvořeny podmínky pro moderní bydlení. Důležitým cílem pak i zvyšování počtu obyvatel, pro které bude zapotřebí připravovat nové investiční plochy pro bytovou výstavbu s napojením na sítě technického vybavení území. Čisté a udržované musí být plochy uvnitř zastavěného území města, zajištěna musí být péče o okolní krajinu, kterou místní obyvatelé využívají a budou jako místo pro odpočinek. Současně se jedná o prostředí, které je bude mít funkci ekonomického potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu, vzhledem ke své poloze v turistickém regionu Rakovnicko a lokalitě Džbán. Okolí města je také nezbytné chránit pro budoucí generace obyvatel i návštěvníků. Součástí kvalitního prostředí pro život je i podpora různých forem spolkového života, v podobě celoročního vyžití obyvatel města v oblasti kultury, sportu a volného času. 5

Informace o předkladateli Strategického plánu Název: Město Nové Strašecí Sídlo: Komenského náměstí 201, 271 01 Nové Strašecí Statutární zástupce: Mgr. Karel Filip, starosta města Nové Strašecí Telefon, fax: +420 313 572 511-2 E-mail: podatelna.novestraseci@obecni-urad.net Web: www.novestraseci.cz Právní forma: obec (podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění) IČ: 00244155 Zpracovatel Strategického plánu Název: Místní akční skupina Rakovnicko o. s. Sídlo: Husovo náměstí 27, 269 18 Rakovník Telefon: + 420 602 659 163 E-mail: region@rakovnicko.info Web: www.rakovnicko.info Právní forma: občanské sdružení IČ: 27029646 6

2. Analytická část ÚVOD Proč chceme Strategický plán rozvoje našeho města? Město Nové Strašecí dosud nedisponuje strategickým rozvojovým plánem, který by vytvářel koncepčně ucelený plán rozvoje města propojený na rozvoj regionu či větších územních celků. Tato skutečnost vytváří pro město nepřehlednou situaci, kdy není vytvářena souvztažnost mezi rozvojem města, vývojem podnikatelské sféry a začleněním široké veřejnosti do činnosti ovlivňující kvalitu života. Hlavním smyslem strategického plánu rozvoje je organizace rozvoje města a koordinace jednotlivých zájmů tak, aby město prosperovalo jako celek. Strategický rozvojový dokument je velmi využíván také v oblasti dotační politiky, jako jeden z nástrojů opodstatněnosti projektů v daném území. Strategický rozvojový dokument není statickým dokumentem, ale měl by reagovat a podchycovat důležité změny, které vzniknou na území města. Z těchto důvodů město Nové Strašecí započalo v lednu roku 2008 práce na strategickém plánu rozvoje města Nové Strašecí (dále jen SPRM) a udělalo první důležitý krok pro získání jednoho ze základních koncepčních dokumentů rozvoje města. SPRM bude pořizován jako dokument dlouhodobé koordinace veřejných a soukromých aktivit demografického, ekonomického, sociálního a kulturního charakteru na území města, ve spolupráci se zpracovatelem Místní akční skupinou Rakovnicko o.s., která byla vybrána na základě městem vypsaného výběrového řízení. Postup, metodika a zapojení veřejnosti do zpracování plánu Požadavkem zástupců města bylo zapojit do celého procesu tvorby SPRM co nejvíce veřejnosti a obyvatel města. Proto byly vytvořeny tak zvané pracovní skupiny složené z občanů, zástupců neziskových organizací a podnikatelů působící ve městě. Tito lidé si mohli k sobě pozvat i další osoby, o nichž si mysleli, že by mohli mít zajímavé podněty a nápady pro rozvoj města. Na začátku celého procesu, souběžně se zpracováním analýzy současného stavu města proběhla dvě veřejná jednání se zainteresovanými stranami i občany. Z výstupů těchto setkání vznikla částečně SWOT analýza, která doplnila celkový pohled na současný stav města. První fáze tvorby strategického dokumentu zahrnovala sběr konkrétních údajů o městě, ty se staly základem analytické části SPRM a utvářejí profil města Nové Strašecí. Data byla vyžádána od Českého statistického úřadu, město samotné poskytlo některé údaje a v neposlední řadě také 7

jiné instituce pomohly k získání ostatních podkladů či informací, např. Středočeská hospodářská komora. Analytickou část strategického dokumentu završuje tzv. SWOT analýza (analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb města). Jak již bylo zmíněno k sestavení této analýzy, byla uskutečněna dvě veřejná setkání. Aby však informace dosáhli potřebné míry relevantnosti, a byl osloven reprezentativní vzorek obyvatelstva, Místní akční skupina Rakovnicko oslovila studenty z Masarykovy obchodní akademie v Rakovníku, aby uskutečnili veřejné šetření. Se školou již bylo několikrát spolupracováno na podobných projektech, a zpracovatel má dobré zkušenosti s vyhodnocením její práce. Studenti provedli ve městě pouliční anketu týkající se spokojenosti obyvatel se současným stavem města, dotazovaní dále mohli navrhnout možná zlepšení. Výsledkem těchto šetření je analýza z cca 370 sebraných dotazníků. Město jako další možnost vyjádření občanů vydalo ve svém měsíčníku Zpravodaj i tištěnou verzi dotazníku, kterou měli občané možnost odevzdat přímo na městském úřadě. Na základě výstupu profilu města a celkové SWOT analýzy, schválila pracovní skupina sestavená ze zástupců města a zpracovatele SPRM, šest prioritních oblastí rozvoje. Prioritní oblasti byly stanoveny takto: Nové Strašecí, město pro život. (Urbanismus, bydlení) Město dobře řízené a komunikativní. (Správa, řízení a image města) Čisté a zdravé město. (Životní prostřední) Město otevřené a dostupné. (Doprava, infrastruktura) Město pro občany, město pro vás. (Sociální oblast, zdraví a vzdělávání) Město podnikatelských příležitostí a možností. (Podnikání, zaměstnanost) Aktivní a zajímavé město. (Kultura, volný čas, cestovní ruch) Nejdůležitějším výstupem strategického plánu je jeho návrhová část, tj. priority, opatření k jejich řešení a konkrétní aktivity. Členové pracovního týmu se spolu se zastupiteli rozhodli, že jejich schůzky k tvorbě této části SPRM budou také otevřené veřejnosti, aby byla veřejnost informována a případně mohla proces tvorby připomínkovat. Ke konečné verzi Strategického plánu rozvoje města Nové Strašecí bylo uspořádáno veřejné projednání. Před tímto jednáním bylo možné si celý návrh znění SPRM stáhnout z webových stránek města Nové Strašecí, případně ze stránek zpracovatele MAS Rakovnicko. 8

V rámci celého procesu bylo postupně sesbíráno množství připomínek, námětů a nápadů, které veskrze prezentují potřebu mnoha věcí, které byly formulovány do tohoto strategického dokumentu. Díky pracovním skupinám, aktivní veřejnosti a studentům Masarykovi obchodní akademie v Rakovníku, byli do procesu tvorby Strategického plánu rozvoje města Nové Strašecí zapojeno bezmála 400 občanů města. PRŮZKUMY A ROZBORY NOVOSTRAŠECKA Průzkumy a rozbory města Nové Strašecí jsou výchozím dokumentem pro sestavení SWOT analýzy a formování návrhu vlastního strategického plánu města. Struktura a obsah průzkumů a rozborů, analytické části Strategického plánu města, vychází z vývoje, vnějších vztahů a celkové situace na vyšších územních úrovních a z mapování vnitřního stavu na území města podle jednotlivých sociálně ekonomických odvětví. Při zpracování průzkumů a rozborů bylo vycházeno z rozvojových dokumentů vyšších územních úrovní, ze získaných a marketingově zpracovaných statistických údajů, z dotazníkového šetření, veřejných jednání a sběru informací z území města. 2.1. Vnější vztahy a okolí města Nové Strašecí GEOGRAFICKÉ ÚDAJE Území a okolí města Nové Strašecí patří do geografického celku Džbán, který náleží do Poberounské soustavy Českého masivu. Džbán tvoří v severní a severovýchodní části Rakovnicka přirozený výškový terénní předěl s charakterem zvlněné plošiny a pahorkatiny. Výškově vystupuje Džbán do výšek přes 500 m nad mořem. Leží na území Lounska, Kladenska a Rakovnicka. Džbán je tabulová plošina vyzdvižená tektonickými pohyby nad okolí, která se uklání směrem k severu. Erozí je rozčleněna na řadu úzkých vrchů, plošin a hřbetů. Přechody z údolí do plošin či hřbetů často chybí, a vytvářejí se tak prudké útesové zlomy různé výšky typické kolmé opukové stěny, nazývané bílé stráně. Džbán z pohledu od jihu působí jako horské pásmo, ačkoli jeho vrcholy sotva přesahují výšku 600 m nad mořem. Na východě přechází v rozsáhlé plošiny Kladenska. 9

Krajina Džbánu je svérázná, převážně zalesněné plošiny jsou rozbrázděné sítí údolí a údolíček, ve kterých lze rozeznat mezi zelenými poli, loukami a lesíky červenou barvu ornice. Obraz zpestřují vysoké kontury chmelnic. V lesnatých údolích s mokřady a rybníčky se nachází velmi rozmanitá květena. Území Džbánu představuje přírodní oázu uprostřed bezlesých rovin, jen na jihovýchodě s ním sousedí rozlehlá lesní plocha Křivoklátska, která však má odlišný ráz. Geologický podklad oblasti tvoří usazeniny druhohorního křidového moře, jemnozrnné pískovce, jílovce a slínovce, nazývané opuky, které dosahují mocnosti 30 60 m. Jejich původ dokládají lastury a ulity měkkýšů. Opuky se zde zpracovávají na zajímavý stavební kámen a obkladový materiál, z něhož byly postaveny místní chalupy, statky a kostely. Srážky v celé oblasti jsou celkem vyrovnané, avšak relativně nízké (400 510 mm), zejména vlivem srážkového stínu Krušných hor. Teploty zde jsou vyšší (8,3 8,9 oc), a proto lze oblast charakterizovat jako velmi suchou a poměrně teplou. Lesnatý Džbán je pramennou oblastí. Probíhá jí rozvodnice povodí Ohře, Berounky a Vltavy. Na potoce Loděnice byla vybudována celá soustava rybníků (Bucký, Punčocha, Mlýnský, Pilský, Červený, Lodenický). Lesy, které pokrývají Džbánsko stále ještě z 65 %, jsou pozměněné, místy se však zachovaly přirozené smíšené porosty (bučiny). Členitý terén Džbánu vytváří mikroklimatické podmínky pro řadu vzácných druhů rostlin a živočichů. Svou polohou je Džbán předurčen k bohatství a pestrosti přírodních složek, takže zde najdeme druhy od teplomilných po horské a glaciální relikty. Zajímavé jsou džbánské slatiny, rašeliny i stepní teplomilné lokality bezlesého Džbánu. POLOHA Město Nové Strašecí leží v severovýchodní části okresu Rakovník. Od centra regionu, města Rakovník, leží asi 15 km jihovýchodním směrem, přibližně 40 km západně od Prahy a 20 km západně od Kladna. Město leží v blízkosti okresu Kladno a Louny. Přestože je celkově vazba Rakovnicka na hlavní město Prahu slabší, část jeho území, ve kterém leží město Nové Strašecí má vazbu poměrně silnou, včetně Kladna. Z hlediska polohového hodnocení patří Nové Strašecí a okolí (Novostrašecko) do příznivé polohové kategorie. HISTORIE OSÍDLENÍ Nejstarší archeologické nálezy o výskytu člověka v území pochází období středního paleolitu. Jedná se však o lokality vzdálenější (Lužná, Mutějovice). Mladší paleolitické objevy jsou ze Mšece a Tuchlovic. Na území města Nové Strašecí a Pecínova byly objeveny pozůstatky civilizace z období neolitu (5500 4500 př. n. l.). Další důkazy o osidlování území Nového Strašecí, respektive jeho okolí, pochází z doby bronzové (2300 700 př. n. l.) žárové hroby (popelnicové pohřebiště) 10

ve Mšeci. Doba železná (750 př. n. l. konec starého letopočtu (keltské období) nález z vrcholného období kelteského osídlení od Mšeckých Žehrovic plastika hlavy keltského héroa z opuky a v blízkosti nálezu pak objev laténského výrobního sídliště a čtyřúhelníkový valový areál ze 3. 2. století před naším letopočtem). Slovanské osídlení spíše méně zastoupeno v území, nárůst až koncem 10. století. Známá jsou raně středověká hradiště také v okolí Nového Strašecí nejvýznamnější Dřevíč u Kozojed. Kolem 12. a 13. století pak vznikají v okolí první vesnice. V první polovině 14. století jsou dokládány stavby většiny kostelů v obcích. GEOMORFOLOGIE Rakovnicko je zařazeno do Plzeňské pahorkatiny, do celku Rakovnická pahorkatina a okresu Rakovnická kotlina. Východní okraj území patří do okresu Klíčavská pahorkatina. Na severu a severovýchodu se rozprostírá Džbán. Jde o vyvýšeninu oproti centrální části Rakovnicka, tvořené Rakovnickou kotlinou. GEOLOGIE Džbán tvoří druhohorní křídová tabulová plošina vyzdvižená tektonickými pohyby nad okolní permokarbonské sedimenty, která se uklání k severu a údolními rýhami je rozčleněna na řadu úzkých vrchů. Pozvolné přechody od údolí do pl ošin či hřbetů často chybí a vytvářejí se tak prudké útesové zlomy různé výšky, vytvořily se i skalní stěny. Geologickým podkladem jsou jemnozrnné pískovce, jílovce a slínovce nazývané opuky. Ty vznikly jako usazeniny křídového moře v druhoho- 11

rách a dosahují mocnosti 30-60 m. Původ opuk dokládají lastury a ulity měkkýšů. Opuky se zde zpracovávají na velmi zajímavý stavební materiál, ze kterého jsou postaveny místní chalupy, statky a kostely. V okrajové zóně přechází mírně zvlněný terén do členitější pahorkatiny. Za příklad slouží okraj pahorkatiny Kryrské na severozápadě a některé polohy pod Džbánem, především okolí Krušovic, kde i v permokarbonském terénu najdeme vyšší strmé svahy. Okolí Rakovníka se skládá ze dvou hlavních geologických celků, a to z rakovnické permokarbonské pánve a břidličnaté proterozoické (starohorní) oblasti. Hranice mezi oběma oblastmi jde od jihozápadu k severovýchodu a probíhá zhruba od Zavidova přes Petrovice a Senec., poté se stáčí k severu a odtud jde podél Jalového potoka (Huřvinka) k Tyršovu koupališti. Dále se dá sledovat po levém břehu Lišanského potoka směrem k Šamotce a nad Žákovým rybníkem skrz Krásnou dolinu dále k Rudě. Průběh hranice je nerovný, což způsobuje nerovnost dna permokarbonské pánve, které je tvořeno proterozoickými (starohorními) břidlicemi. Proterozoické dno se vynořuje zpod usazenin Rakovnické pánve v podobě mírného stupně, jehož vyvýšené části většinou přesahují nadmořskou výšku 500 m. Severovýchodním směrem se povrch břidličnaté oblasti snižuje a výškový rozdíl mezi oběma oblastmi postupně mizí. Rakovnický permokarbon je jednotnějšího rázu. Tvoří jej prvohorní sedimentární horniny. Usazeniny zde dělíme na čtyři pásma, z nichž nejspodnější tři vznikla v karbonu (v kamenouhelném období), nejsvrchnější je permského stáří. Odspodu to jsou: spodní pásmo šedé, spodní pásmo červené, svrchní pásmo šedé a svrchní pásmo červené. Z hornin převládají arkózové pískovce a slepence, jemně slídnaté pískovce a lupky. Uhelné sloje jsou pouze v pásmech šedých. Ve vyšších polohách spodního šedého souvrství se nacházejí mocnější polohy žáruvzdorných lupků, které se těží u Nového Strašecí. Rakovnická lupková oblast obsahuje i kvalitní černé uhlí v lavicích o průměrné mocnosti 1 5 m. Na červených hlínách se daří chmelu. 12

Geologická mapa Rakovnicka KLIMA Klimaticky patří Rakovnicko do oblasti mírně teplé, podoblasti mající charakter suchého klimatu, okrsku mírně teplého, suchého s mírnou zimou. Průměrná roční teplota se pohybuje v rozmezí 7 8 o C. Nejchladnějším měsícem je leden, který vykazuje průměrné teploty okolo -2 o C, nejtepleším měsícem je červenec s průměrnými teplotami okolo 17 o C. Z teplotního hlediska je nejvíce stabilním měsícem listopad, největší teplotní výkyvy jsou v květnu. Počet letních dnů je přibližně čtyřicet, počet jasných dnů je průměrně 40 50, zamračených pak 140. Výskyt mlh průměrně 29 (nejčastěji v říjnu). Délka slunečního svitu je mezi 1500 880 hodinami za rok, počet dnů bez slunečního svitu přibližně 70. Průměrné roční srážky se pohybují v úzkém rozmezí 480 550 mm. Jsou to o 100 mm nižší hodnoty, než které jsou typické pro srážkový normál charakteristický pro tuto nadmořskou výšku. Nejvíce srážek je v červenci a srpnu. Nejnižší srážkové úhrny jsou podle dlouhodobého průměru v lednu a únoru. Tyto specifi cké klimatické poměry velkou měrou ovlivňuje srážkový stín Krušných hor, přes které přichází na území Rakovnicka hlavní proudění 13

vzduchu. Srážkově pod normálem je i město Rakovník 486 mm ročního průměru. Vyšší partie regionu jsou méně suché a relativně chladnější. Ročně Rakovnicko vykazuje 130 170 srážkových dnů, sněžení 30 40 dnů, sněhová pokrývka se udrží po dobu 40 55 dní. První sněžení připadá na první polovinu prosince, poslední pak na konec dubna. Průměrná výška sněhové pokrývky je okolo 20 cm. Podnebí Rakovnicka je mírně teplé, chudé na srážky, což do jisté míry ovlivňuje způsob zemědělského využití půdy. Inverzní jevy jsou zaznamenávány v kotlinovitých rozšířeninách. CHARAKTER SÍDLA Nové Strašecí má charakter většího střediskového sídla. Velikostí sídla se Nové Strašecí řadí v okrese Rakovník na druhé místo právě za Rakovník. Nové Strašecí se zřetelně podle počtu obyvatel a sídelním významem výrazně odlišuje od ostatních obcí okresu Rakovník. Charakter významové hierarchie města je současné době stabilizovaný a do budoucna perspektivní. Z hlediska dalšího vývoje regionálních vazeb lze předpokládat růst vazby na hlavní město Prahu a její postupně významně urbanizující se okolí. EKONOMIKA Současné rozdíly v ekonomických poměrech v okrese Rakovník jsou poměrně podstatné. V tomto hodnocení zaujímá Nové Strašecí a okolí příznivá situace, relativní dostatek a dostupnost pracovních příležitostí, kterou ovlivňuje poloha Nového Strašecí vůči Praze, Kladnu i Rakovníku. Z hlediska vývoje obyvatelstva se Nové Strašecí řadí k sídelním městům z velkým podílem lidí, kteří pracují mimo město a dojíždějí za prací. Nabídka práce v místě j omezená a nepokrývá všechny profese. ROZVOJOVÝ POTENCIÁL A VÝVOJ OBYTNÉ FUNKCE Rozvojový potenciál města a okolí lze vyjádřit součtem hodnocení podle jednotlivých kategorií. Celkový růstový potenciál se nachází v kladných hodnotách a z hlediska předpokládaného populačního vývoje je možné Novostrašecko díky městu zařadit mezi růstové mikroregiony. 14

ROZVOJ BYDLENÍ Předpoklad rozvoje bydlení závisí na územně technických faktorech. Jde v tomto případě především o dostatek vhodných ploch pro výstavbu bytových a rodinných domů. Tendence vývoje obytné funkce se v případě Nového Strašecí a Novostrašecka bude s velkou pravděpodobností vyvíjet odchylně pozitivně vyzní pro město. Nové Strašecí má předpoklad rychlejšího růstu v porovnání se svým okolím (až na Lány, u nichž se dá předpovídat podobný nárůst). Nové Strašecí má výhodné dopravní spojení na metropolitní oblast Prahy a k dispozici rozvojové průmyslové plochy. ROZVOJOVÉ PODMÍNKY REGIONU A REGIONÁLNÍ POLITIKA Hlavním strategickým cílem rozvoje Rakovnicka je podpora rozvoje cestovního ruchu a podpora drobného a středního podnikání. Pro území města Nové Strašecí a jeho okolí bude mít podstatně vyšší význam právě podpora produkční základny a podnikatelských služeb. Drobní a střední podnikatelé budou ovlivňovat diverzifikaci místní ekonomiky. Výhodná poloha, dopravní napojení a územně technické podmínky vytváří pro Nové Strašecí možnosti podnikatelské kooperace s dynamicky se rozvíjející ekonomikou Prahy a jejího silně urbanizovaného okolí. Nové Strašecí má předpoklady atraktivního území i pro získávání větších investorů. Zóna severovýchod se zaplňuje paradoxně rychleji než dopravně vhodnější zóna severozápad. VÝHLED POPULAČNÍ VELIKOSTI A OBJEM BYTOVÉ VÝSTAVBY S ohledem na hodnocení jednotlivých kritérií byl Územním plánem Velkého územního celku Rakovnicko předpokládán mírný nárůst populace a objemu bytové výstavby do roku 2020. V samotném Novém Strašecí se předpokládá nárůst populace až o 600 obyvatel a bytová výstavba by zde měla dosáhnout hodnoty 500 bytů. PŘEDPOKLAD ROZVOJE SÍDELNÍ STRUKTURY Předpokládaný rozvoj sídelní struktury bude ovlivňovat dopravní uspořádání s ohledem na polohu sídel. Nové Strašecí se nachází na dopravní a sídelní ose, kterou prochází silnice R6 (I/6), která je dále podpořena doprovodnou silnicí II/606. Nové Strašecí, které je obcí II. stupně a vzhledem ke své poloze a osídlení je větším a komplexnějším lokálním střediskem, jehož význam ovlivňuje exponovaná poloha vůči silnějším centrům (Rakovník, Kladno, Slaný a také Praha). Po Rakovníku, který je podle hodnocení komplexně funkční velikosti významným centrem, dosahuje už jen Nové 15

Strašecí významnějších hodnot vedle sídle jako je Křivoklát, Jesenice, Lužná a Lány. Kategorizaci jednotlivých sídel z minulosti ovlivňuje jejich administrativní funkce. Nové Strašecí bylo v roce 1991 významně pracovním (dojížďkovým) regionem s počtem obyvatel jen 7200 obyvatel. V letech 1949 1960 bylo Nové Strašecí okresním městem a před 2. světovou válkou sídlem soudního okresu. Dnes je obcí II. stupně (viz výše). ROZVOJOVÉ PŘEDPOKLADY Z HLEDISKA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE Město v současné době pracuje na novém územním plánu. Nové Strašecí leží na významné trase R6, procházející severním okrajem sídla. Je sídlem pověřeného obecního úřadu. Díky dopravní poloze má město předpoklady stát se významným městem pro bydlení, podnikání v rámci dvou velkých komerčních zón, do kterých je řešen přístup prostřednictvím nového sběrného dopravního okruhu. Vybavenost stávající občanská vybavenost, sportovní vybavenost, sportovní stadion. Návrh ÚP řeší doplnění občanské i sportovní vybavenosti. Ekonomické aktivity zejména těžba lupků jižně od města. Navržený rozvoj jedno z nejperspektivnějších sídel území Rakovnicka a západní části Středočeského kraje. Plochy pro bydlení 210 rodinných domů, 75 bytových jednotek v bytových domech (východní a jihozápadní část města). Ekonomické aktivity 96 ha ploch pro výrobu, dopravu, sklady a komerční služby). PRODUKČNÍ ZÁKLADNA A SLUŽBY Na Rakovnicku je významné zemědělství z hlediska údržby krajiny a turistický ruch má prozatím silně sezónní charakter. Oblast ekonomiky má rozvojové předpoklady pro vznik malých a středních firem pro vytváření pracovních příležitostí. Rozvojové plochy pro výrobu a ekonomické aktivity budou kromě Rakovníka soustředěny právě do Nového Strašecí - návaznost na trasu silnice R6 (I/6). Plochy severně od Nového Strašecí patří mezi nejvýznamnější rozvojové prostory okresu Rakovník. Plochy jsou výhodně lokalizovány z hlediska napojení dopravního a možnosti připojení na technické vybavení území. Poloha ploch je optimální i z hlediska lokalizace zdrojů pracovních příležitostí. DOPRAVA Územím města Nové Strašecí prochází trasa silnice R6 (I/6). Její současný stav již není vyhovující současným přepravním potřebám (směr Nové Strašecí Řevničov). Na republikový komunikační systém v regionu navazuje síť silnic II. třídy. Významné jsou silnice II/606 a II/237. Patří mezi 16

nejvíce zatížené komunikace II. třídy v regionu. Důležitá bude realizace koncepce rozvoje silniční sítě pokračováním výstavby silnice R6. Celkovou změnou bude nezbytné provést u silnice II/237 mezi Novým Strašecím a Rakovníkem. Z hlediska železniční dopravy má pro město a okolí význam trať číslo 120 Praha Žatec. Jedná se o železniční trať celostátního významu, u které se předpokládá v budoucnosti provedení modernizace. TECHNICKÁ VYBAVENOST V případě rozvodných a distribučních sítí elektrické energie je vybudována přenosová soustava, u níž se počítá s výstavbou nových tras vedení 110 kv přes území města (TR Lišany TR Tuchlovice). Územím města prochází vysokotlaký plynovod DN 150 Třeboc Knovíz (v některých úsecích DN 100). TELEKOMUNIKACE Základnové stanice provozovatelů jednotlivých GSM sítí jsou lokalizovány ve městě nebo v jeho okolí. ZEMĚDĚLSTVÍ Plošina Džbánu vykazuje chudé půdy s opukovým skeletem, vzniklé dlouhodobým odvápněním pararendzin, které v typické podobě dnes vystupují jen na svazích. Území severovýchodu Rakovnicka (Nového Strašecí a okolí) se řadí mezi oblasti s významem pro zemědělství. Oblast je charakterizována jako území s přirozenými produkčními předpoklady. Při posuzování změn v oblasti by zemědělská výroba měla být považována za prioritu a rozsáhlejší plošné změny by měly být prováděny jen výjimečně. REKREACE Celkově jsou v území okresu Rakovník velmi dobré výchozí podmínky a potenciál pro cestovní ruch - přírodní prostředí (zvláště chráněná území, přírodní parky), kulturní dědictví (pamětihodnosti, lidová architektura) a dopravní dostupnost. Nevyhovující je úroveň a vybavenost základními i doplňkovými službami (ubytování, stravování). Nové Strašecí leží v relativní blízkosti atraktivního přírodního prostředí (CHKO Křivoklátsko, Přírodní park Džbán). Z hlediska rekreace má význam i blízkost vodních ploch (Bucký rybník). Oblast Džbánu, do které patří Nové Strašecí a okolí je oblastí zvýšeného významu pro rekreaci. Džbán je z převážné části tvořen lesnatou kra- 17

jinou s četnými údolími vytvořenými erozí. Je rekreačním zázemím Kladna a Prahy. Celkově chybí nabídka služeb pro rekreaci. PŘÍRODNÍ PROSTŘEDÍ Charakteristika podle biogeografického členění Džbánský bioregion 1.17 (mírně teplá oblast, srážkový stín, lesní vegetace v jádru bioregionu zachována, lesnatost kolem 50%). Geobotanika - výrazná část byla zastoupena acidofilními doubravami (linie východního okraje regionu Mšecké Žehrovice). Ve vyšších polohách došlo k jejich náhradě květnatými bučinami. Severní část území oblast přírodního parku Džbán má charakteristiku pestrého zastoupení subxerofilními doubravami a dubohabrovými háji, na severních stranách území se vytvořily květnaté bučiny, na jižních stranách šípákové doubravy. Rostlinstvo - Džbán charakterizují teplomilné doubravy, na jižních svazích přecházející do rozvolněných xerotermních porostů, zatímco k severu obrácené závěry údolí zabírají bučiny. Botanicky významné jsou i slatiny různé úživnosti soustředěné na sever od Rakovníka a na permokarbonu pod Džbánem. Krajina území Džbánu obsahuje přírodě blízké ekosystémy, jde o menší plochy nesouvisle roztroušené v okrsku (Přírodní park Džbán). Ovzduší znečištění v území nedosahuje významných hodnot. Okolní poměrně atraktivní přírodní prostředí města Nové Strašecí negativně ovlivňuje zejména ekologicky labilní oblast v okolí obce Rynholec (plochy pro těžbě nezbytná lesnická rekultivace). Pro oblast je vhodné zpracovat krajinářskou studii s celkovým řešením rozsahu území, vyhodnocení současného stavu a návrhu realizace celkové revitalizace. V okolí Nového Strašecí se nachází také poddolovaná území. Na území města a v jeho bezprostřední blízkosti se nachází dobývací prostory a výhradní bilancovaná ložiska. Lesy - v rámci regionu průměrný podíl lesních ploch, významné jsou v tomto ohledu džbánské lesy. Vodstvo v Přírodním parku Džbán v severovýchodní části byla vybudována kaskáda rybníků na horním toku Loděnického potoka. Soustavu tvoří rybníky Třtický, Bucký, Punčocha, Mlýnský, 18

Pilský, Červený a Lodenický. Z hlediska ochrany přírody a krajiny jsou zajímavé mokřady a opuštěná ložiska po těžbě rašeliny, která se v území nachází. Možným ohrožením přírodního prostředí je výstavba a užívání rekreačních staveb SPECIÁLNÍ ZÁJMY V blízkosti Nového Strašecí se nachází významné území speciálních zájmů zámek Lány. Sídlo prezidentů republiky se zámeckou zahradou a Lánskou oborou patří do území se speciálním režimem omezený nebo zakázaný přístup do zámeckých a dalších prostor. ÚZEMNÍ A SPRÁVNÍ ČLENĚNÍ Obec s rozšířenou působností Rakovník Ze správního hlediska členění je Rakovnicko na území Středočeského kraje jedním z 26 územně samosprávných celků - obcí s rozšířenou působností, vzniklých od 1. 1. 2003. Obcí s rozšířenou působností je na Rakovnicku Městský úřad Rakovník. Identifikační údaje ORP Rakovník Kód ORP 2121 Kód okresu CZ021C Název kraje Středočeský Kód kraje CZ021 Sčítání 1. 3. 2001 52487 Bilance 1. 1. 2006 52703 Části obce 142 Obce 83 Výměra v ha 89628 Hustota obyvatelstva 59 Na obce s rozšířenou působností byla v rámci reformy veřejné správy převedena většina kompetencí, které dříve vykonávaly okresní úřady (vydávání občanských průkazů, cestovních a řidičských průkazů a registrace dopravních vozidel). 19

Základní administrativní jednotkou regionu je obec. Těch je v rámci správního členění pod ORP Rakovník zařazeno 83. Obec Lány, je ze správního hlediska začleněna do působnosti ORP Kladno Magistrát města Kladna). Pověřený obecní úřad Nové Strašecí Obec s rozšířenou působností Rakovník se dále dělí na obce s pověřeným obecním úřadem. Pověřené obecní úřady jsou na území Rakovnicka tři - Městský úřad Nové Strašecí, Obecní úřad Jesenice a Obecní úřad Křivoklát. Územní působnost POÚ Nové Strašecí Bdín, Kalivody, Kozojedy, Kroučová, Krušovice, Milý, Mšec, Mšecké Žehrovice, Nové Strašecí, Pochvalov, Přerubenice, Ruda, Rynholec, Řevničov, Smilovice, Srbeč, Třeboc, Třtice. Svazky obcí Na území regionu Rakovnicko existuje a působí kromě Svazku měst a obcí Rakovnicka dalších 7 venkovských mikroregionů. Ve svazcích obcí na území regionu Rakovnicko je sdruženo celkem 80 obcí (95 % z celkového počtu obcí okresu Rakovník). 20

Svazek obcí mikroregionu Novostrašecko IČ 70832781 sídlo a adresa: 270 01 Nové Strašecí, Komenského náměstí 201 předseda: Libuše Vosátková, místostarostka Nového Strašecí telefon: 313 564 211 fax: 313 564 221 e-mail: podatelna.novestraseci@obecni-urad.net web: http://www.mikroregion.net/novostrasecko Členské obce: Kalivody, Kroučová, Mšec, Mšecké Žehrovice, Nové Strašecí, Pochvalov, Přerubenice, Ruda, Rynholec, Řevničov, Smilovice, Srbeč, Třtice 21

2.2. Vnitřní vztahy HISTORIE MĚSTA Nejstarší zmínka o Strašecí pochází z let 1334 1343. Následně byla ves povýšena na městečko. Vznik Strašecí s největší pravděpodobností souvisí s osidlováním Křivoklátska za vlády Jana Lucemburského. Důkazem toho může být poměrně rozlehlé a pravidelné náměstí charakteristické pro středověk. V průběhu 15. století přišlo Strašecí o svá práva. Nejstarší známá privilegia pochází z roku 1480 a 1503, která vydal král Vladislav II. Jagellonský. Ve starším privilegiu je Strašecí uváděno jako městečko, v mladším je zmínka o povýšení králem na město. Od počátku založení patřilo Strašecí ke křivoklátskému panství, podléhajícímu královské komoře. Vrchnostenské právo vůči městu vykonával křivoklátský hejtman. Ve II. polovině 17. století bylo panství zastaveno a následně králem prodáno. Na přelomu 15. a 16. století se mohli podle městského práva ve Strašecí usazovat řemeslníci a obchodníci. Ve městě se konaly pravidelné trhy a výroční jarmarky, město mělo i právo várečné a mohlo si ponechávat plat z masných krámů a z obchodu se solí. V roce 1553 postihl Strašecí silný požár, po němž bylo město znovu vystavěno s největší pravděpodobností na původním místě. Zničení města a jeho nové vystavění potvrzuje i doložená skutečnost změny názvu na Nové Strašecí. Zdroje informací o podobě tehdejšího města se nedochovaly, nejstarší městská kniha pochází z roku 1610. Na přelomu 16. a 17. století probíhaly spory s arcibiskupem ohledně sklonů měšťanů k nekatolickému náboženství. Kvůli tomu přišlo město o svá práva. Katastrofální důsledek pro město měla třicetiletá válka a další rozsáhlý požár z roku 1639 založený Švédy. Díky tomu značně poklesl počet obyvatel (původně 500) a řada domů byla zpustlých. V roce 1685 prodal král křivoklátské panství i se Strašecím Valdštejnům, které dále vystřídali Fürstenberkové. Až do poloviny 19. století bylo Nové Strašecí méně významným poddanským městečkem s drobnými právy. Mělo zemědělský charakter s podílem řemeslné výroby. Po dalších dvou požárech v letech 1811 a 1812 bylo město opět obnovováno včetně přestavby kostela a radnice. Po roce 1850 bylo Strašecí sídlem okresu, který byl po několika letech začleněn po slánské hejtmanství. Městu zůstal institut soudního a školního okresu. Tehdejší počet obyvatel přesahoval přes 2200. Vznikala postupně běžná spolková činnost (Čtenářský spolek, hasiči, Sokol, muzejní 22

spolek). V šedesátých letech 18. století probíhala v blízkosti města výstavba Buštěhradské dráhy. Vytvořeno bylo spojení s Prahou a dalšími městy, s výjimkou okresního města Slaný. V poválečném období sídlil ve městě okresní národní výbor (1949 1960), poté přešla správa okresu pod okres Rakovník. Součástí historického vývoje města je i sídelní útvar Pecínov. Nejstarší zmínka pochází z roku 1556. Popisovány jsou lokality Pec a Na Slatině. V písemných informačních zdrojích vystupuje Pecínov od 16. století jako vesnice v souvislosti se silnicí z Prahy do Rakovníka, protože v Pecínově bylo vybíráno clo. Osadu Pecínov spravovala městská kancelář. Vesnice se začala více rozvíjet ve II. polovině 18. a v 19. století. Původní pecínovská osada zanikla po druhé světové válce kvůli těžbě lupku. Stávající městská část Pecínov (dříve nazývaná Vobíralka Ober Petzinov) není původním sídlem. Vznikla až ve 30. letech 19. století a s původní osadou nebyla spojena. SAMOSPRÁVA A STÁTNÍ SPRÁVA Výkon státní správy a samosprávy na území města vykonává Městský úřad Nové Strašecí. Městský úřad tvoří starosta, místostarosta, tajemník městského úřadu a zaměstnanci města zařazení do městského úřadu. V čele úřadu stojí starosta. Městský úřad v samostatné působnosti města plní úkoly, které mu uloží zastupitelstvo a rada. V přenesené působnosti vykonává státní správu s výjimkou věcí patřících do působnosti zastupitelstva, rady, zvláštních orgánů města, případně komisí. Městský úřad vykonává přenesenou působnost pro územní obvod pověřeného obecního úřadu pro město Nové Strašecí a obce Bdín, Kalivody, Kozojedy, Kroučová, Krušovice, Milý, Mšec, Mšecké Žehrovice, Pochvalov, Přerubenice, Ruda, Rynholec, Řevničov, Smilovice, Srbeč, Třeboc a Třtice. Působnost městského úřadu jako obecného stavebního úřadu je vymezena územním obvodem města Nové Strašecí a obcemi Bdín, Kalivody, Kozojedy, Kroučová, Krušovice, Lány, Milý, Mšec, Mšecké Žehrovice, Pochvalov, Přerubenice, Ruda, Rynholec, Řevničov, Smilovice, Srbeč, Třeboc a Třtice. Činnost matriky vykonává městský úřad pro město Nové Strašecí a obec Ruda. Přestupkovou agendu vyřizuje městský úřad pro územní obvod města Nové Strašecí a obcí Bdín, Kalivody, Kroučová, Krušovice, Mšec, Mšecké Žehrovice, Pochvalov, Přerubenice, Ruda, Rynholec, Řevničov, Smilovice, Srbeč, Třeboc a Třtice. Městský úřad se člení na odbory a oddělení podle rozhodnutí rady města. 23

OBYVATELSTVO A LIDSKÉ ZDROJE Demografický vývoj Celkový průměr stavu obyvatelstva k 1. 1. v letech 1971 2011 Medián prostřední hodnota Modus - nejčastěji se vyskytující počet obyvatel 4695 občanů 4982 občanů 5069 občanů Nejvyšší počet obyvatelstva k 1. 1. byl v roce 2012 5209 obyvatel, dále pak v roce 2011 5192 obyvatel. Nejméně občanů žilo v Novém Strašecí k 1. 1. 1973 3283, dále pak k 1. 1. 1971 3295 obyvatel. Z daných grafů je patrné, že počet obyvatelstva v Novém Strašecí s malými výkyvy neustále vzrůstá. Věková struktura obyvatel 24

Celkový počet narozených v letech 1971-2011 Průměrný roční počet narozených 2479 dětí 62 dětí Nejvyšší počet narozených byl v roce 1977 a to 85 obyvatel a v roce 1980 to bylo 81 obyvatel. Nejnižší počet narozených byl v letech 1999 a 2002 a to 35 obyvatel a v letech 2001 a 2005 to bylo 40 obyvatel. Celkový počet zemřelých v letech 1971-2011 2477 obyvatel Nejvyšší počet zemřelých byl v roce 1990 a to 90 obyvatel, pak v letech 1991 84 obyvatel, v roce 1982 84 obyvatel. Nejnižší počet zemřelých byl v 2002 a to 35 obyvatel, dále pak v letech 2001 44 obyvatel, 2003 48 obyvatel, 2005 49 obyvatel, 1984-50 obyvatel. Všeobecně lze říci, že v posledních 10 letech je úmrtnost v Novém Strašecí s malými výkyvy stále stejná. K 1. 1. 2012 mělo město 5209 občanů s trvalým pobytem, z toho je 126 cizinců (tj. bez českého občanství s hlášeným trvalým pobytem ve městě) a děti do 15 let tvoří s počtem 718 téměř 14% celkového obyvatelstva. 25

Ekonomická aktivita Z grafu je patrné, že v posledních letech dochází k přírůstku obyvatel v postproduktivním věku a ubývá ekonomicky aktivního obyvatelstva. Poměr narozených se o něco snížil, ale zůstává v přibližně stejné výši jako v minulých letech. V Novém Strašecí zatím nehrozí syndrom převažujícího neproduktivního (poproduktivního a předproduktivního) obyvatelstva. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo zde dostatečně převažuje. Nezaměstnanost Během let 2005 a 2011 se počet nezaměstnaných ekonomicky aktivních obyvatel nezměnil, pouze došlo ke změně registrovaných uchazečů na Úřadu práce. Během posledních let jejich počet klesal, čímž docházelo k dobrovolné nezaměstnanosti obyvatel, která je ukazatelem dobré ekonomické situace např. v rodině. Míra registrované nezaměstnanosti obyvatel je defi nována následujícím vzorcem: dosažitelní uchazeči o zaměstnání evidovaní na ÚP - --------------------------------------------------------------------------------------------------* 100 pracovní síla 26

V porovnání: míra nezaměstnanosti ve městě s celkovou mírou nezaměstnanosti v ČR je evidentní, že v Novém Strašecí je nezaměstnanost pod průměrem ČR. Do roku 2010 minimálně o 2% nižší, od roku 2010 se nezaměstnanost přibližuje republikovému průměru, nicméně stále se drží pod průmětrem ČR. 27

Vzdělání V roce 2001 převažovalo obyvatelstvo s vyučením a středním odborným vzděláním bez maturity, následují obyvatelé se středním vzděláním s maturitou a dále se základním a neukončeným vzděláním. Podle posledních prognóz narůstá počet obyvatel s ukončeným středním vzděláním s maturitou a vyšším vzděláním. Jeho nárůst koresponduje také s vyšším procentem obyvatelstva dojíždějícím za prací mimo město. Národnostní struktura Výše uvedený graf uvádí rozdělení obyvatel města v roce 2006 podle národností a občanství. Převažují obyvatelé České, Moravské a Slezské národnosti s českým občanstvím. Ve městě ve velmi malém měřítku žijí i obyvatelé se slovenským občanstvím a občanstvím EU. 28

SÍDELNÍ STRUKTURA Údaje o bytovém fondu Trvalý nárůst obyvatel města vyžaduje i více bytů a domů. Graf ukazuje vývoj trvale obydlených domů a bytů, který koresponduje s vývojem počtu obyvatel ve městě. Vzhledem k predikci nově příchozích obyvatel z okolních větších měst, se očekává i prudší nárůst bytové a domovní výstavby ve městě. Výhled populačního a bytového vývoje Počet obyvatel Odhad bytové výstavby Rok 2011 Rok 2020 5278 5700 500 domů a bytů Rozvoj sídelní struktury Koncepce Středočeského kraje a regionu předpokládají pozitivní růst významu Nového Strašecí jako komplexnějšího sídla střediskového významu. 29

INFRASTRUKTURA Doprava S ohledem na napojení města na hlavní město Prahu je jeho poloha z dopravního hlediska velmi výhodná. Silniční síť Silnice E48 - na území města dálniční úsek R6 v délce 2,8 km, směrem na Karlovy Vary pokračuje silnicí I/6 nadregionální a mezinárodní význam. Silnice II/237 (Rakovník Nové Strašecí Mšec Peruc) další významná silnice II. třídy v území zejména v úseku Rakovník silnice R6 (Nové Strašecí). Dále na severovýchod od R6 její význam klesá až na úroveň silnice III. třídy, v tomto úseku se také nepředpokládají významnější přeložky do nových tras, kromě navrhovaného východního objezdu obce Mšec v souvislosti s napojením na R7 (Praha Slaný Louny Chomutov). V úseku mezi Rakovníkem a Novým Strašecím již byly realizovány přeložky v místech navazujících na obě města. Úpravu do normových parametrů (poloměrů směrových oblouků) však vyžaduje v této části celá trasa. Silnice II/606 (Praha Nové Strašecí) bývalá trasa I/6 před realizací R6, parametry vyhovující pro předpokládaný dopravní význam a zatížení. Dopravní zatížení silniční sítě Analýza vychází z přehledu o dopravním zatížení silniční sítě z celostátního sčítání dopravy. Největší podíl dopravy na území regionu je veden po silnici I/6 (8000 9000) a II/237 v úseku mezi Rakovníkem a Novým Strašecím (6000 7000). Existuje však předpoklad, že po realizaci rychlostní silnice R6 se přesune dopravní zátěž na silnici II/229. V úsecích mimo sídelní útvary se na většině silnic II. třídy dopravní zatížení pohybuje kolem 2500 vozidel za průměrný den roku, spíše však v rozmezí 1000 2000 vozidel. V této oblasti se nepředpokládá významnější nárůst silniční dopravy. Silnice jejichž zatížení je menší než 1000 vozidel za průměrný den roku neodpovídají svým významem silnicím II. třídy. Mezi nejvíce zatížené úseky silnic II. třídy mimo sídelní útvary v regionu patří kromě II/237 Rakovník Nové Strašecí také II/229 Rakovník Krupá a II/606 Nové Strašecí Velká Dobrá. Železniční síť Městem prochází železniční trať č. 120 Praha Chomutov (ostatní trať celostátního významu). Předpoklad využití železniční dopravy dopravní obslužnost obyvatel a návštěvníků (služby pro turisty, úschova a půjčování kol, historické jízdy parních vlaků). Úpravy infrastruktury trati budou záviset posouzení významu a potřebám přepravy ze strany dopravce (obnova vozového parku a vlastníka infrastruktury (údržba stavebního fondu). 30

Cyklistická doprava Využití pro dopravní obslužnost budování cyklopruhů ve městě a na navazující sídla (zejména Nové Strašecí Stochov). Cyklostrasa Nové Strašecí Stochov byla vyprojektována, ale zatím nebylo zajištěno financování této akce. V ul. Al. Jiráska byl vyprojektován cyklopruh v rámci rekonstrukce této ulice, ale nebylo realizováno. Dopravní obslužnost Základní dopravní obslužnost dopravní spoje do měst (Praha, Kladno, Slaný) zajištění prostřednictvím Středočeského kraje; ostatní dopravní obslužnost zejména do obcí v mikroregionu prostřednictvím Svazku obcí okresu Rakovník pro zajištění dopravní obslužnosti. Dopravní vybavenost zastávky dálkové linky: zastávky místní linky: železniční stanice: Nové Strašecí, Palackého Nové Strašecí, jatky Nové Strašecí, Karlovarská Nové Strašecí, Libeň Nové Strašecí, poliklinika Nové Strašecí, u stadionu Nové Strašecí, Pecínov, závod Nové Strašecí, Palackého Nové Strašecí, železniční stanice Výhled situace v oblasti dopravy a dopravní infrastruktury Zajišťování a rozvoj dopravní infrastruktury patří mezi priority Středočeského kraje. Situaci v nákladní dopravě může pozitivně ovlivnit zřizování průmyslových zón s řešením zejména silniční dopravní obsluhy, dopravně logistických center pro redistribuci dopravních proudů právě v blízkosti R/6 (I/6). Termín realizace R6 je v současné době odkládán. 31

Základní technická vybavenost Energetika Město je napojeno na elektrickou energii prostřednictvím distribuční a přenosové sítě. Napájení regionu je územně technicky řešeno prostřednictvím ÚP VÚC Rakovnicko. Zemní plyn Zásobování města zajištěno prostřednictvím VTL plynovodu DN 150 Třeboc Nové Strašecí Knovíz (v některých úsecích DN 100). Rozvody ve městech provedeny jako středotlaké a nízkotlaké. Vodovod Město je v současné době zásobeno z vodovodu, který je ve správě Vodohospodářské společnosti Vodárny Kladno-Mělník, a.s.. Počet vodovodem zásobených trvale bydlících obyvatel je 5277 a trvale se v místě zdržuje přibližně 200 osob. Existující vodovod umožňuje připojení téměř všech obyvatel. Vodovod je napojen na skupinový vodovod KSKM (Kladno, Slaný, Kralupy, Mělník). Vodovod je zásobován převážně z vodárenské nádrže Klíčava. V případě potřeby z Mělnické Vrutice. Město je zásobováno z věžového vodojemu o kapacitě 250m 3. Věžový vodojem je napojen na zemní vodojem o kapacitě 2*750 m 3 Rozvodné vodovodní sítě jsou tvořeny z Lt, plastu a AZC DN 800 400. Systém zásobování města Nové Strašecí pitnou vodou vyhovuje a nebude se měnit ani v budoucnosti. Na systém KSKM budou v budoucnu napojeny také obce Třtice, Mšecké Žehrovice a Lodenice odbočkou z gravitačního řadu vedeného z Nového Strašecí severním směrem na Mšec. Uvažuje se o vybudování vodovodu pro pivovar v obci Krušovice s tím, že se na vodovod mohou napojit i okolní obce. Městská část Pecínov je v současné době zásobena z vodojemu Pecínov o objemu 150 m 3 Zdrojem pro vodovod také voda ze systému KSKM. Kanalizace Ve městě se nachází kanalizace jak ve správě vodárenské společnosti VKM, tak ve správě města. Kanalizace ve vlastnictví města je provozována městskou společností Technické Služby Nové Strašecí, s.r.o. Město k roku 2012 neni zcela dokanalizováno. Chybí části: Pecínov, část ul. Nádražní, ul. Nad Větrákem, pod Větrákem, Ke trati, Obětí okupace, Spojovací, Rabasova, ul. Rudská, část. Ul. 32

Čsl. Armády, část. ul. Na Spravedlnosti, část. ul. Křivoklátská, lokalita Rudská. Město má zpracovánu projektovou dokumentaci včetně vydaných stavebních povolení. Záměrem města je budování kanalizace v režii města s možností čerpání příslušných dotačních titulů. Celkem 11,1 km kanalizační sítě je ve vlastnictví města, 5,8 km je ve vlastnictví VKM a cca 1 km kanalizační sítě je zatím ve vlastnicví cizích subjektů, kteří mají s městem uzavřenu plánovací smlouvu a majetek kanalizace pak přejde na město. Nemovitosti, které nejsou napojeny na veřejnou kanalizaci, mohou čistit odpadní vody návozem fekálními vozy v městské čistírně odpadních vod. Ve městě se nachází kombinace smíšené a oddílné kanalizační sítě. Nově budované kanalizace jsou plně oddílné bez možnosti nátoku dešťových vod. Záměrem města je přijímání takových opatření, které povedou ke snižování odvádění dešťových vod kanalizací města, protože dochází ke znečišťování Novostrašeckého potoka. V současné době se na kanalizačním řadu nacházejí celkem tři přečerpávací stanice. Při dokanalizovávání dalších částí města se jejich počet zvýší. Čistírna odpadních vod Z technologického hlediska se jedná o mechanicko-biologickou čistírnu pro 5 500 ekvivalentních obyvatel (EO) s aerobní stabilizací kalu, určenou pro společné čištění městských a průmyslových vod. Zabezpečuje účinné odstraňování organického znečištění, odstraňování sloučenin dusíku biologickou nitrifikací a denitrifikací a odstraňování sloučenin fosforu simultánním srážením železitými solemi. Skladba technologie je následující: 1 linka mechanického předčištění lapač štěrku, strojní česle, lapač písku s podélnou štěrbinou, 2 linky biologického čištění, z toho každá anoxický reaktor, biologický reaktor, oxický postaerační reaktor a dosazovací nádrž (společná). Z čistírny odtéká voda následující kvality: BSK5 4,5 mgl-l, NL 8,8 mg l-l, CHSK 34,2 mg l-l. Čištěné odpadní vody jsou vypouštěny do recipientu Strašecký potok (Q355 = 0,004 m3/s). Zahuštěný kal se lisuje a odváží k likvidaci na místní skládku Ekologie, s.r.o. nebo slouží jako vstupní surovina pro kompostování. V letech 2001-2002 proběhla kompletní rekonstrukce a rozšíření kapacity ČOV, což umožnilo postupné doplňování kanalizační sítě. Záměrem města je vzhledem ke komplikovaným provozním vztahům mezi dvěma provozovateli řešit vodárenskou situací tak, že vodovodní řady budou ve správě společnosti VKM a kanalizace včetně ČOV ve správě města. Město má zpracován plán obnovy a financování vodohospodářského majetku. 33