1 PROFIL MSTSKÉ ÁSTI... 1

OBSAH 1 PROFIL MSTSKÉ ÁSTI... 1 1.2 CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ... 8 1.3 INFRASTRUKTURA... 28 1.4 HOSPODÁSTVÍ... 38 1.5 TRH PRÁCE... 45 1.6 SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ INFRASTRUKTURA... 54 1.7 ŽIVOTNÍ PROSTEDÍ... 62 1.8 REKREACE A CESTOVNÍ RUCH... 68 2 PROFIL VENKOVSKÝCH OBLASTÍ... 75 2.1 ÚVOD... 75 2.2 POROVNÁNÍ DEMOGRAFICKÝCH CHARAKTERISTIK... 76 2.3 STRUNÝ PROFIL JEDNOTLIVÝCH VENKOVSKÝCH ÁSTÍ. 78 2.4 SHRNUTÍ... 99

1 Profil mstské ásti 1.1 Úvod V dubnu 2006 byl ve mst Postoloprtech zahájen proces strategického plánování ekonomického rozvoje, který je založen na hledání shody o budoucnosti msta mezi pedstaviteli mnoha rzných institucí ve mst. K práci na strategickém plánu rozvoje msta byli pizváni zástupci mstského úadu, místních podnik a podnikatel, pedstavitelé škol a státní správy, lenové zastupitelstva a zástupci dalších institucí. Pedstavitelé shora jmenovaných institucí vytvoili ídící skupinu pro zpracování Programu rozvoje msta Postoloprty (dále jen ídící skupina). Zpracování Programu strategického rozvoje msta Postoloprty se zúastnila Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a. s. (dále jen RRA ÚK), která innosti ídící skupiny a pracovních skupin metodicky ídila, zpracovávala podklady k jednání, moderovala jednotlivé pracovní schzky a zapracovávala relevantní pipomínky do výstup jednotlivých kapitol. V rámci první fáze projektu, která trvala pibližn šest týdn a zabývala se analýzou místních podmínek, pipravila RRA ÚK Profil msta Postoloprty, který obsahuje základní informace o obyvatelstvu, o místní ekonomice a podnikatelském prostedí, o infrastruktue, o stavu životního prostedí, o podmínkách pro bydlení, vzdlávání, kulturu a sport ve mst, atd. Profil msta Postoloprty shrnuje údaje o mst, jeho nejbližším okolí v porovnání s údaji o okrese pípadn obci s rozšíenou psobností Louny a na jejich základ analyzuje postavení msta Postoloprty i jeho vnitní podmínky. 1.1.1 Historický vývoj msta a regionu struná socioekonomická charakteristika Historie Postoloprt se odvíjí od doby pibližn na pelomu 11. a 12. století, kdy byl na míst dnešních Postoloprt založen benediktinský klášter Panny Marie, pozdji nazvaný Porta Apostolorum (Brána apoštol). K nmu se váže i historie vzniku jména msta. Podle jedné verze prý obyvatelé prtali postole, tedy spravovali boty. Druhá verze vychází z latinského názvu kláštera, tedy výše zmínná Porta Apostolorum, z kterého pesmykou vznikl dnešní název. Klášter se stal rozsáhlou pozemkovou vrchností a vlastnil jednu z nejvtších knihoven v zemi. Byl znien husity v kvtnu 1420 a nebyl již obnoven,. Po husitských válkách pipadly Postoloprty královské komoe a r. 1480 je získali páni z Veitmile. R. 1511 byly Vladislavem Jagellonským povýšeny na msteko. Veitmilové postavili na míst kláštera tvrz, která byla pozdji pestavna na zámek. R. 1692 koupil Postoloprty kníže Ferdinand Schwarzenberg. Msto se stalo centrem rozsáhlého panství, které r. 1846 zahrnovalo 11 500 ha pdy. V 18. století se staly Postoloprty díky své rozsáhlé bažantnici vyhledávaným loveckým revírem. V téže dob se msto stalo pevážn nmeckým. Od r. 1853 byly Postoloprty krátce sídlem politického okresu. Nejvíce obyvatel mly Postoloprty r. 1910: celkem 3 599. Pi sítání lidu r. 1991 zde žilo 3 579 osob (více v kap. Obyvatelstvo). Asi 1 km jižn od msta v záhybu eky Ohe se rozkládá areál hradišt Draguš, známého již z Kosmovy povsti o Durynkovi a Neklanovi ze stejnojmenné kroniky. Vzniklo zejm poátkem 10. století po podrobení luanského knížectví Pemyslovci. strana 1

Obr.. 1 - První písemné zprávy o obcích okresu Louny První písemná zpráva o obci Obec Rok Postoloprty 1125 Postoloprty jsou mstem s bohatou historií a bhem svého vývoje prošly adou vzestup i pád, jsou pirozeným zemdlským centrem, ale i mstem s tradicí prmyslové výroby. Msto v souasnosti podporuje rozvoj hospodáství na svém území, má zájem na rozvoji místních výrobních podnik i usídlení nových firem. Cílem je zajištní pracovních míst pro obyvatele Postoloprt. Jednou z oblastí potenciálního rozvoje je turistický prmysl. strana 2

Msto hledá cesty, jak maximáln vytžit ze své bohaté a dlouhé historie, mén známých a turisty neobjevených památek a zajímavého prostedí. Od 1. ledna roku 1949 je okres Louny spolu s okresy Žatec a Roudnice zalenn do Ústeckého kraje. Postoloprty jsou od 1.1.2003 souástí správního území obce s rozšíenou psobností Louny. Obyvatelm msta se nabízí pracovní píležitosti v místních výrobních podnicích. Mezi hlavní z nich patí ást z nich byla modernizována a prosperuje (Keramický a Betonový Blok, s.r.o., Inženýrské Stavby L.M., a.s., Písky - J. Elsnic, s.r.o.), ve vtší míe se naopak projevuje útlum, rušení nkterých výrob a hledání nových výrobních program, nebo nových vlastník. Nemalý potenciál msta je využíván i pro cestovní ruch a turistiku. Jejich rozvojem je možno vytváet podmínky pro rozvoj nových pracovních píležitostí. Píroda ve mst i v jeho okolí vybízí k procházkám nebo projížkám na kole, ve mst je velmi hezký krytý plavecký bazén. Pehled významných historických událostí: polovina 6. stol. n.l. píchod Slovan konec 11. století založení benediktinského kláštera Brána Apoštol poátek 12. století 1. písemná zmínka o Postoloprtech v Kosmov kronice r. 1420 zniení kláštera husity r. 1454 Louny pedávají msteko a 16 obcí králi Jiímu z Podbrad r. 1480 Postoloprty kupují brati Jindich, Beneš a Ludvík z Weitmile r. 1515 postaven dkanský chrám Nejsvtjší Trojice po. 16. stol. stavba tvrzi na míst dnešního zámku 16. století období významného rozvoje hospodáství a emesel r. 1600 vlastníkem msta se stává Štpán Jií ze Šternberka r. 1611 pestavba tvrzi na zámek r. 1619 obsazení msta nizozemskými žoldnéi za ticetileté války r. 1692 koup zadluženého panství knížetem Ferdinanda ze Schwarzenbergu r. 1692 založení špitálu pro chudé a dlouhodob nemocné r. 1704 osvobození msta od poddanství r. 1726 stavba nové radnice s vžikou r. 1753 dokonena stavba dkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie 1753 1757 stavba tzv. Lipské silnice z Prahy do Lipska r. 1778 velký požár ve mst r. 1790 dokonena pestavba zámku do dnešní podoby strana 3

r. 1838 dokonena stavba kasáren 19. století návštvy císae Františka a šlechty habsburské monarchie r. 1853 dokonena stavba velkého silniního viaduktu u Postoloprt r. 1853 zahájen provoz knížecího cukrovaru u nedalekého Bezna r. 1855 Postoloprty se staly centrem nov vytvoeného politického a soudního okresu (jen do r. 1868) r. 1851 založení triviální školy o dvou tídách, rozšíené na 4 tídní a pozdji pokraovací zemdlskou školou konec 19. stol. vznikla mšanská škola v Postoloprtech, postaven vodovod z Vidovle, zaveden telefon a elektrické osvtlení msta r. 1878 otevení mstské spoitelny podporující místní živnostníky r. 1889 dokonena mstská kanalizace r. 1895 stavba železnice zlepšila spojení s okolními obcemi r. 1902 dokonena výstavba nové radnice podle plán A. Dauta r. 1918 vyhrocení spor mezi eským a nmeckým obyvatelstvem obsazením msta eskoslovenským vojskem r. 1921 zízena eská mšanská škola se 6 tídami r. 1927 nová pípojka vody z Vrbky a nové veejné osvtlení r. 1938 po mnichovské dohod je msto souástí nmecké Tetí íše r. 1945 po obsazení msta Rudou armádou se ujal správy Národní výbor, internace místních Nmc v kasárnách za špatných podmínek vedla k mnoha úmrtím v internaním táboe r. 1946 po postupném odsunu Nmc bhem roku 1946 siln poklesl poet byvatel, postupn vyrovnávaný píchody rodin volyských ech v dalších letech 60. léta min. stol. velký rozvoj bytové výstavby a obanské vybavenosti v souvislosti s výstavbou blízké elektrárny Poerady 1.1.2 Územnsprávní postavení msta Postoloprt Z hlediska územnsprávního se Msto Postoloprty nachází v Ústeckém kraji. Spadá pod správní psobnost obce s rozšíenou psobností Louny. Msto Postoloprty je obcí s poveným obecním úadem pro výkon státní správy a do jeho psobnosti spadá, krom vlastního správního území i území Výškova.. Postoloprty se adí mezi stední až menší msta s potem obyvatel kolísajícím kolem hranice 5 000. Se stavem 5 002 obyvatel k 1. 1. 2006 se msto adí ve srovnání všech obcí podle potu obyvatel na 24. místo v Ústeckém kraji. strana 4

Tab.. 1 - Obyvatelstvo k 31. 12. 2005 Území Poet obyvatel Podíl potu obyvatel v % eská republika 10 234 092 100 Ústecký kraj 823 173 8,0434 Okres Louny 85 936 0,83970 Msto Postoloprty 5 002 0,04887 Zdroj: SÚ 2005 Území sídelního útvaru Postoloprty obsahuje mimo vlastního katastru další základní sídelní jednotky, které jsou ástmi msta Postoloprty: Bezno, Dolejší Hrky, Hradišt, Levonice, Malnice, Mradice, Rvenice, Seletice, Seménkovice, Skupice, Strkovice a Vrbka. Reformou veejné správy související se zánikem okresních úad, pesunem jejich pravomocí a výkonu státní správy na obce s rozšíenou psobností, vznikl povený obecní úad v Postoloprtech. Správní území poveného obecního úadu v Postoloptech zahrnuje obce msto Postoloprty a obec Výškov. Obr.. 2 - Obec III Louny Obce a katastrální území strana 5

Veejná správa Právní pomry Msta Postoloprty jsou upraveny zejména ústavním zákonem. 1/1993 Sb., Ústavou R a zákonem.128/2000 Sb., o obcích (obecní zízení), ve znní pozdjších zmn a dalšími pedpisy soukromého práva (obanský zákoník, obchodní zákoník,...) a práva veejného (správní ád, speciální správn-právní pedpisy,...). Píslušné právní pedpisy stanovují základní principy postavení obcí a podmínky jejich innosti. Msto Postoloprty je: - právnickou osobou (jednotkou územní samosprávy) - územním samosprávným celkem - subjektem veejné správy Obr.. 3 - Organizaní struktura MÚ Postoloprty Zdroj: Msto Postoloprty Mstské samosprávy mají možnost zizovat nebo podporovat ze svého rozpotu rozpotové, píspvkové, zizované, ízené a jiné organizace. Ve mst Postoloprtech jsou to následující subjekty: Píspvkové organizace Mateská škola, adresa: Postoloprty, Jiráskovo námstí Základní škola, adresa: Postoloprty, Draguš 581 Dm dtí a mládeže, adresa: Postoloprty, Jiráskovo námstí 490 Kulturní zaízení msta Postoloprty, adresa: Postoloprty, Mírové nám. 3 Základní umlecká škola, adresa: Marxovo nám. 77 strana 6

Organizaní složky Dm s peovatelskou službou, adresa: Postoloprty, Smetanova 359 Orgán obce Mstská policie, adresa: Postoloprty, ul.5.kvtna 110 Ostatní organizace založené nebo zízené mstem Technické služby msta Postoloprty, s. r. o. adresa: Postoloprty, Tyršova 626 Msto v rámci své samosprávné psobnosti mže ovlivovat život obce prostednictvím obecn závazných vyhlášek. Pro území msta Postoloprty jsou v platnosti následující vyhlášky: - obecn závazná vyhláška. 8/1996 o závazných ástech zmn a doplk územního sídelního útvaru Postoloprty - obecn závazná vyhláška. 11/1996 o použití koeficient pro výpoet dan z nemovitostí - obecn závazná vyhláška. 2/2003 o místním poplatku ze ps - obecn závazná vyhláška. 3/2003 o místním poplatku ze vstupného - obecn závazná vyhláška. 1/2004 o zízení mstské policie - obecn závazná vyhláška. 3/2004 zrušuje nkteré obecn závazné vyhlášky - obecn závazná vyhláška. 1/2005 ruší OZV. 1/2001 o píspvku na neinvestiní náklady mateské školy - obecn závazná vyhláška. 2/2005 ruší obecn závaznou vyhlášku. 1/2002 - obecn závazná vyhláška. 3/2005 o stání vozidel ve mst - obecn závazná vyhláška. 7/2005 o místním poplatku za užívání veejného prostranství, ruší OZV. 4/2003 - obecn závazná vyhláška. 8/2005 o podrobnostech nošení stejnokroje strážníka mstské policie - obecn závazná vyhláška. 9/2005 stanoví MP za systém nakládání s komunálním odpadem, ruší OZV. 2/2004 - obecn závazná vyhláška. 10/2005 systém nakládání s komunálním odpadem, ruší OZV. 6/2001 - obecn závazná vyhláška. 11/2005 ruší OZV. 4/2005 - pravidla pro pohyb ps, OZV. 5/2005 o zabezpeení místních záležitostí veejného poádku Naízení schválená Radou Msta Postoloprty: naízení msta. 12/2005 ruší OZV. 3/2005 o stání vozidel ve mst Samospráva Nejvyšším voleným orgánem obce je Zastupitelstvo Msta Postoloprty, které je složeno z 21 len. Zízena je Rada Msta Postoloprty, která ítá 7 len vetn uvolnného starosty a místostarosty. 1.1.3 Shrnutí Charakter osídlení sídelního útvaru msta Postoloprty je dán sítí drobných sídel, kterou podmínila zemdlská výroba. Vzhledem k této skutenosti je msto charakterizováno pomrn velkou stediskovostí, jaká je obvyklá u pomrn vtších mst. strana 7

Existuje zde pomrn silná konkurence okolních mst, pedevším Loun vzdálených jen 8 km, a Žatce vzdáleného jen 11 km, kterou je stediskovost Postoloprt do jisté míry potlaena. Msto má povený obecní úad, jehož správní obvod je vymezen územím obcemi Postoloprty a Výškov. Msto má potenciál pro rozvoj cestovního ruchu, který bude vzrstat spolu s rostoucím významem silniní komunikace I/7 v budoucnu. 1.2 Charakteristika území 1.2.1 Geografická poloha Území Ústeckého kraje je pro úely výkonu státní správy rozdleno na 7 administrativních území - okres. Okresní úady mají sídlo v okresních mstech, kterými jsou Dín, Chomutov, Litomice, Louny, Most, Teplice a Ústí nad Labem. K 1. 1. 2002 je na území Ústeckého kraje 354 administrativn samostatných obcí, které mají vlastní katastrální území. Z tohoto potu obcí je 46 se statutem msta. Ti msta, Ústí nad Labem, Most a od 12.7.2002 také Teplice jsou msta statutární. Výkon státní správy na území Ústeckého kraje je dále sven 30 poveným obcím, které vykonávají státní správu v penesené psobnosti v ureném rozsahu i na území jiných obcí a 16 obcím s rozšíenou psobností. Obr.. 4 - Okresy Ústeckého kraje strana 8

Msto Postoloprty leží v okrese Louny, je jedním z 66 obcí tohoto okresu. Obr.. 5 Mapa msta a okolí Míra exponovanosti msta, která obecn vyjaduje atraktivitu, resp. neatraktivitu polohy, je v zásad ovlivnna jeho vzdáleností od hlavních koncentrací obyvatelstva a od hlavních komunikaních sítí. Faktor vzdálenosti je realizován ádovostní úrovní, na které míru exponovanosti sledujeme. Poloha msta Postoloprty tak mže být hodnocena ve dvou ádovostních úrovních: mezoregionální úrove (poloha msta v rámci okresu, pípadn kraje), makroregionální úrove (poloha celého území v rámci R a jeho exponovanost vi Praze, pípadn hlavním geoekonomickým zónám). Na mezoregionální úrovni je centrem Ústí nad Labem, nicmén z hlediska koncentrace ekonomických aktivit a správních funkcí je to pedevším msto Louny, pípadn msto Žatec. Poloha msta je pedevším vzhledem k relativn krátkým vzdálenostem pomrn výhodná, pátení komunikaní tah silnice R7 je rychle a snadno dostupný. Makroregionální úrove se jeví obdobn jako u pedešlé mezoregionální úrovn pomrn výhodná. Msto leží ve vzdálenosti cca 65 km od hlavního msta Prahy, piemž dostupnost dálnice D8 (cca 45 km) je z hlediska širších územních a dopravních vazeb pomrn uspokojivá. V budoucnu, s rstem peshraniní spolupráce se bude pozitivn projevovat i poloha v blízkosti hranic se SRN. strana 9

1.2.2 Obyvatelstvo Poet obyvatel Poet obyvatel v Ústeckém kraji se od r.1989 nijak výrazn nemní. Nejvtší koncentrace obyvatel je v pánevní oblasti, kde žije pes 300 obyv./km 2, naproti tomu v horských oblastech se hodnota pohybuje pod 50 obyv./km 2. Mezi nejmén zalidnné okresy patil v roce 2001 okres Louny, okresem s nejvyšším potem obyvatel byl okres Dín. Migraní vývoj zaznamenal zmnu trendu, když došlo k úbytku obyvatelstva ve mstech (mimo Podboany) o 3 684 osob (tedy o 6,7 % stavu roku 1991) a zvýšil se poet obyvatel vesnic o 3 548 osob (tj. o 11,0 %), když zde žilo trvale 35 685 obyvatel. Nadále se však vylidují malé obce do 500 obyvatel a migraní trend smuje zejména do pímstských obcí nad 1000 obyvatel. Poet obyvatel ve mstech dosáhl 50 819 obyvatel, tedy 58,8% všech trvale bydlících v okrese, podíl vesnického obyvatelstva se zvýšil na 41,2 %. Obr.. 6 Okres Louny Poet obyvatel strana 10

Tab.. 2 - Poet obyvatel Postoloprty a okres Louny Území Obyv. celkem Muži Ženy Postoloprty 4483 2201 2282 Okres Louny 86640 42589 44051 Pramen: SÚ 2000 Obr.. 7 Okres Louny Základní skupiny obyvatel Tab.. 3 - Okres Louny Základní vkové skupiny obyvatel (2000) Obec Poet obyvatel Pedproduktivní vk Produktivní vk Poproduktivní vk Postoloprty 4483 1003 2701 779 Okres Louny 86640 19042 50495 17103 strana 11

Pramen: SÚ 2000 Demografický vývoj msta Demografický vývoj obce je dán adou vnjších i vnitních faktor, jež ho ovlivují. Patí sem vývoj pirozenou mnou, který je závislý na vkovém složení populace obce. To však není v obci ani v okrese píznivé (viz tab. Vkové složení obyvatelstva). Dalším faktorem je vývoj migrace. Ani ten však nebude aktivní na základ momentálního stavu vývoje zamstnanosti a celkové atraktivity ešení obce. Kladným smrem jej mže ovlivnit pípadná realizace zámr ešení rozvoje obytného území v obci. Velký vliv na poet a národnostní složení obce mla druhá svtová válka, kdy pevládalo nmecké obyvatelstvo a vtšina eských obyvatel obce uprchla do vnitrozemí. Po osvobození Rudou armádou a skonení války byli místní Nmci soustedni do internaního tábora a ti, co pežili, byli odsunuti. Tím siln poklesl poet obyvatel a jen pomalu byl vyrovnáván píchodem volyských ech v následujících letech. Tab.. 4 Poet obyvatel obce III Louny v roce 2003 Území Celkem Muži Ženy OBEC III - Louny 42 936 20 941 21 239 Postoloprty 4 924 2 463 2 461 Obr.. 8 Obec III Louny Poet obyvatel Pramen: SÚ 2003 strana 12

Tab.. 5 Zákl. vkové skupiny obyvatelstva Obce III Louny a msta Postoloprt (2000) Území Celkem obyvatel Pedproduktivní Produktivní Poproduktivní OBEC III - Louny 43 280 9 421 24 787 9 072 Postoloprty 4 483 1 003 2 701 779 (Pramen: SÚ 2000) Obr.. 9 - Obec III Louny Základní vkové skupiny obyvatel strana 13

Vková struktura obyvatel Strukturální charakteristiky obyvatelstva kraje jsou dodnes významn ovlivnny poválenou migrací a následn socialistickou industrializací zejména pánevních okres. Obyvatelstvo Ústeckého kraje se vyznauje obecn mladší vkovou strukturou, z nichž nejvtší zastoupení je v pánevních okresech vetn Dína, naopak pro okresy Litomice a Louny, které byly zasaženy migraními pohyby po II svtové válce a socialistickým zprmyslnním v menším rozsahu, je charakteristické obyvatelstvo se starším vkovým prmrem. Obr.. 10 - Okres Louny Celkový pírstek obyvatel Tab.. 6 - Okres Louny Celkový pírstek obyvatel (2003) Obec Celkový pírstek (Pírstek/úbytek celkem) Postoloprty 15 Okres Louny -170 Pramen: S 2003 strana 14

Obr.. 11 Okres Louny Základní topografie Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity Ve vdomí obyvatel eské republiky požívá Ústecký kraj jako celek povst prmyslového regionu zem se znieným životním prostedím a vysokou nezamstnaností. Pestože má okres Louny, jehož souástí je i sledovaná oblast Postoloprtsko, pevážn zemdlský pop. prmyslov zemdlský charakter, je souástí kraje s takovouto povstí. V posledních deseti letech však došlo ke znanému zlepšení životního prostedí. Avšak díky nedostatené propagaci není tato skutenost ani množství památek této oblasti a malebná pírodní zákoutí, píliš známa. strana 15

Tab.. 7 - Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity Obyvatelstvo celkem 4836 Ekonomicky aktivní celkem 2503 v tom zamstnaní 1921 z toho pracující dchodci 38 ženy na mat. dovolené 79 nezamstnaní 582 Ekonomicky neaktivní celkem 2302 z toho nepracuj. dchodci 890 žáci, studenti, uni 852 Osoby s nezjišt. ekonom. aktivitou Pramen: SÚ 2005 Jak již bylo nkolikrát uvedeno, je okres Louny a dotená oblast Postoloprtsko prmyslovzemdlsky zamena. V souasnosti dochází k restrukturalizaci stávajících podnik a firem a zárove vznikají nové, pedevším díky investiním pobídkám v prmyslových zónách i zájmových územích mst. Nejen místní ekonomická základna prochází v tomto období rozsáhlou strukturální pemnou, která sebou pináší adu problém. Pro zajištní úspšného rozvoje této oblasti je nutná hluboká pemna pracovních píležitostí, nejen v prmyslových oborech (ztráta trh, hledání nových program a odbytiš), ale i v zemdlství (potebné zvýšení produktivity pro lepší schopnost konkurence). Tab.. 8 - Ekonomicky aktivní podle odvtví Postoloprty Obyvatelstvo celkem 4836 Ekonomicky aktivní celkem 2503 z toho podle odvtví zemdlství, lesnictví, rybolov 190 prmysl 654 stavebnictví 327 obchod,opravy motor. vozidel 148 doprava, pošty a telekomunikace 187 veejná správa, obrana, soc. zabez. 144 školství, zdravot., veter. a soc. inn. 175 Pramen: SÚ 2005 Podle údaj z OSSZ Louny lze konstatovat, že se bhem 1. pololetí 2002 ve srovnání s koncem roku 2001 snížil poet firem potem zamstnanc vyšším nad 25 (pokles o 2,4%) a poty jejich zamstnanc klesly o 887 (tj. o 5,1%). Poet firem do 25 zamstnanc vzrostl o 10 pi rstu zamstnanosti o cca 4%. strana 16

K mírnému nárstu došlo v letošním roce u potu podnikajících osob samostatn výdlen inných (pírstek 1,5%). Celková zamstnanost v okrese však podle údaj OSSZ Louny poklesla bhem 1. pololetí 2002 o 497 osob, tj. o 1,6%. Místní ekonomika je charakterizována: pokraováním v tradici prmyslových, zemdlských a potravináských odvtvích, asto však se nacházejících ve špatné ekonomické situaci restrukturalizací, konverzí výrobních program (zmna vlastnictví) prmyslových i zemdlských závod po roce 1989 neexistencí dominantních ekonomických subjekt v organizaní struktue msta (viz. tabulka) útlumem poptávky po pracovní síle v prmyslu a v zemdlství, nárst poptávky v terciéru vysokou nezamstnaností, která je jedna z nejvyšších v R V následujících tabulkách je popsána struktura ekonomických subjekt (dle RES). Jsou zde uvedeny pouze ty, jež mají sídlo ve mst Postoloprty, nikoli poboky apod. Jejich celkový poet iní 304 ekonomických subjekt. Tab.. 9 - Struktura podnik podle potu zamstnanc k 1.7.2002 POET ZAMSTNANC POET 0 1-5 6-9 10-19 20-24 25 49 50-99 neuvedeno PODNIK 35 11 13 8 2 3 4 228 Tab.. 10 - Struktura podnik podle druhu vlastnictví k 1.7.2002 POET PODNIK DRUHY VLASTNICTVÍ Pramen: RES 2002 2 6 7 neuvedeno 16 14 51 223 Pozn.: Kódové oznaení druh vlastnictví: Pramen: RES 2002 2 Soukromé ; 6 Vlastnictví sdružení, politických stran a církví; 7 Zahraniní (cizí) Tab.. 11 - Struktura podnik podle formy podnikání k 1.7.2002 FORMY PODNIKÁNÍ 101 102 103 105 111 112 121 331 421 611 621 701 721 731 801 POET 185 4 10 12 2 31 2 2 13 1 3 18 2 13 1 PODNIK Pramen: RES 2002 Pozn.: Kódového oznaení forem podnikání: 101 Podnikatel fyzická osoba nezapsaná v obchodním rejstíku; 102 Podnikatel fyzická osoba zapsaná v obchodním rejstíku; 103 Samostatn hospodaící rolník nezapsaný v obchodním rejstíku; 105 Svob. povolání fyz. osoba podnikající na základ jiného než živnost. zák.; 111 Veejná obchodní spolenost; 112 Spolenost s ruením omezeným; 121 Akciová spolenost; strana 17

331 Píspvková organizace; 421 Zahraniní osoba; 611 Stední škola; 621 Základní škola; 701 Sdružení (svaz, spolek, klub aj.); 721 Církevní organizace; 731 Organizaní jednotka sdružení; 801 Obec (obecní úad) Obr.. 12 Obec III Louny Podnikatelské subjekty podle odvtví Tab.. 12 - Obec III Louny Podnikatelské subjekty podle odvtví (2000) Obec Poet podnikatelských subjekt Zemdlství, lesnictví a rybáství Prmysl Stavebnictví Doprava a spoje Obchod, pohostinství, ubytování,... Ostatní obchodní služby Veejná správa, obrana Školství a zdravotnictví Ostatní veejné, sociální služby Postoloprty 657 73 111 74 20 250 59 1 14 55 Obec s rozšíenou psobností Louny 7264 732 973 710 224 2877 914 45 190 599 strana 18

Pramen: SÚ 2000 Pirozený pohyb a migrace Za prací k 3.3.1991 vyjíždí z Postoloprt celkem 1565 osob. Z toho 1210 obyvatel za prací každý den, zejména do obcí Vyškov, Louny a Žatec. Z území mimo okres pak do Mostu a Prahy. Za vzdláním vyjíždí 355 student. Jedná se pedevším o vyjížku do stedních a vysokých škol. Zhruba polovina do školních zaízení v rámci okresu Louny 176 osob (Louny, Žatec nebo je zde pirozen nejvtší koncentrace školských zaízení), a dále pak mimo okres do Chomutova, Mostu, Prahy a Ústí nad Labem. Významným cílem vyjižky za prací do bezprostední blízkosti msta Postoloprty jsou Elektrárna Poerady a obec Vyškov, na ásti jejíhož území je umístno významné rozvodné zaízení energetického prmyslu. Za prací a do škol v Postoloprtech dojíždlo v uvedeném období celkem 476 osob. Dojíždjícími pracovníky byli pedevším obyvatelé mst Louny a Žatec. Poet a smr dojížky do škol je pedevším do zdejší ZŠ z okolních obcí. Obr.. 13 Obec III Louny Pirozený pohyb a migrace strana 19

Zamstnanost V zemdlství pracuje tém 8,4 % ekonomicky aktivních osob okresu, v tradiním odvtví došlo v posledních 12 letech k výraznému poklesu zamstnanosti. Pes pesun ekonomicky aktivního obyvatelstva do terciární sféry poskytuje nadále nejvíce pracovních píležitostí prmysl, kde je zamstnáno 24,6% EA obyvatelstva. Vedle Elektrárny Poerady a dalších ty významnjších strojírenských firem pevažují provozy potravináského a spotebního prmyslu, firmy jsou soustedny pevážn ve mstech nejnižší podíl EA obyvatel je zamstnaných ve výzkumu a vývoji (0,1%), v dobývání nerostných surovin (0,6%) a v penžnictví a pojišovnictví (1,6%) Významný je pro Postoloprty pohyb obyvatelstva zpsobený migrací. Typická je v posledních letech zvyšující se mobilita, která se odráží i ve zvyšujícím se pílivu obyvatelstva do msta. Pestože se podíl pisthovalých oproti vysthovalým v posledních letech zvyšuje, stále nedosahuje úrovn roku 1991. Prostednictvím zvyšujícího se pílivu obyvatelstva do msta dochází ke kompenzaci pirozeného úbytku. Z výše uvedených charakteristik lze tedy pedpokládat, že vytvoením vhodných podmínek jako jsou možnosti zamstnání v míst bydlišt, pop. v dobré dojížkové vzdálenosti, atraktivitou prostedí, podmínkami pro bydlení, kvalitním kulturním a spoleenským zázemím je možné pozitivn ovlivnit populaní vývoj v Postoloprtech. Tab.. 13 - Pohyb obyvatelstva v mstech Louny a Postoloprty v roce 2004 Msta Živ narození Zemelí Pirozený pírstek Pisthovalí Vysthovalí Pírstek sthováním Celkový pírstek Satky Rozvody Louny 199 206-7 356 484-128 -135 93 71 Postoloprty 74 55 19 177 121 56 75 25 16 Tab.. 14 - Vyjíždjící do zamstnání a škol Vyjíždjící do zamstnání 1711 z toho v rámci obce 522 v rámci okresu 850 v rámci kraje 128 do jiného kraje 144 vyjíždjící do zamstnání denn mimo obec 934 Žáci vyjíždjící denn mimo obec 250 Zdroj: SLDB 08/2001 strana 20

Národnostní složení Pi sítání lidu, dom a byt v roce 2001 bylo umožnno obanm, aby se pihlásili k národnostní skupin podle vlastního rozhodnutí. Bylo tak umožnno sítaným osobám pihlásit se vedle eské národnosti i k národnosti moravské, slezské nebo rómské. Z výsledk sítání obyvatelstva vyplývá, že 92,8 % obyvatel msta Postoloprty se hlásí k eské národnosti. Z ostatních národností jsou nejvíce zastoupeny národnosti slovenská a nmecká. Tab.. 15 - Obyvatelstvo podle národnosti Obyvatelstvo celkem 4836 z toho národnost eská 4489 moravská 16 slezská 0 slovenská 165 romská 14 polská 8 nmecká 27 ukrajinská 18 vietnamská 5 Zdroj: SLDB 04/2001 Stejn jako v jiných mstech eské republiky patí k neproblematitjším komunita Róm. Akoliv ve sítání v roce 2001 se k romské národnosti pihlásilo pouze 14 obyvatel msta, skutený poet píslušník této komunity je mnohem vyšší. Zatímco dlouhodob žijící skupiny romských obyvatel se pomrn úspšn zaleují do mstské komunity, problémy picházejí pedevším s nov píchozími skupinami z ostatních region R a Slovenska. Vtšina takto píchozích se nepihlásí v Postoloprtech a místních ástech k pobytu, tudíž zmapovat jejich poetní stav a místo píchodu však je velmi obtížné. Úrove vzdlanosti Z polohy msta vyplývá nejen zamení v oblasti zamstnanosti obyvatel msta, kde pevládají prmyslové obory, ale také v oblasti vzdlanostní struktury. V Postoloprtech pevládá obyvatelstvo se stedním odborným vzdláním a se základním vzdláním. Nízká vzdlanostní úrove obyvatelstva je velký problém, který následn negativn ovlivuje adu dalších oblastí života msta, pedevším pokud jde o nabídku pracovních sil a uplatnní se na trhu práce, aktivní úast pi vytváení kulturního a intelektuálního prostedí msta nebo aktivní úast oban na rozvoji msta. strana 21

Tab.. 16 - Obyvatelstvo podle stupn vzdlání Obyvatelstvo 15 leté a starší 3854 v tom podle stupn vzdlání bez vzdlání 36 základní v. neukoneného 1295 vyuení a st. odborné bez mat. 1617 úplné stední s maturitou 651 vyšší odborné a nástavbové 78 vysokoškolské 107 nezjištné vzdlání 70 Zdroj: SLDB 03/2001 Lidé s nízkým stupnm vzdlání i bez ukoneného základního vzdlání jsou díky nízké kvalifikaci rizikovou skupinou ohroženou na trhu práce. Zaínají se zde vytváet podmínky pro rozvoj cestovního ruchu navazující na bohatou historii, existenci ady kulturních památek, chránných pírodních lokalit atd. Vzdlání místních obyvatel by se mlo více zamit na služby, a to nejen v oblasti cestovního ruchu. Sociální prostedí, vztahy, kriminalita Sociální prostedí msta Postoloprty je ovlivnno jednak základními demografickými faktory (vzdlanostní úrove, národnostní složení, ekonomická aktivita, ), které jsou zmínny v pedcházejících kapitolách, jednak lokálními specifiky, vycházejícími pedevším z historického vývoje msta. Komunikace, organizovanost, peshraniní spolupráce Z hlediska regionálního partnerství písluší Msto Postoloprty do Euroregionu Krušnohoí. Ten je souástí zájmového mezinárodního sdružení eských a nmeckých mst a obcí Euroregionu Krušnohoí/Erzgebirge se sídlem v Most. Obr.. 14 Euroregion Krušnohoí Zdroj: RIC ÚK 2004 strana 22

Ob ásti sdružují obce a msta z následujících okres: eská ást se sídlem v Most: Chomutov, Most, Louny, Teplice a Litomice nmecká ást: MEK (Mittlerer Erzgebirgskreis), Annaberg, Freiberg, Stollberg Euroregion Krušnohoí vznikl roku 1992 jako výraz vle obyvatel na obou stranách hranice, aby se neopakovaly stinné stránky našich spolených tisíciletých djin. Svou autoritu si postupn vybudoval euroregion svou prací a aktivitou. V souasné dob je euroregion jediným regionálním zástupcem na obou stranách hranice pi mezinárodním projednávání projekt v programech urených na podporu peshraniní spolupráce, jeho role je nezastupitelná pi projednávání rozvojových koncepcí a spolených rozvojových dokument. Tab.. 17 lenství Msta Postloloprty v mikroregionech NÁZEV DATUM ZALOŽENÍ KONTAKT 10.7.2001 Euroregion Krušnohoí PRÁVNÍ FORMA Dobrovolný svazek obcí P EDMT INNOSTI Rozvoj a zkvalitnní protidrogové prevence ve všech oblastech 1992 Zájmové sdružení Dobrovolné regionální sdružení mst a obcí CV, LN, MO, TP a jiných práv. osob zamené na spolupráci a vzájemnou pomoc s obcemi, msty a institucemi v Sasku - SRN SESO 1993 Zájmové sdružení Ochrana zájm lenských obcí (Pramen: RIC databáze NNO) I pes národnostní spory ech a Nmc bhem bohaté historie msta a zanechané hluboké stopy v myšlení a jednání lidí z období druhé svtové války, zaala se postupem asu rozvíjet spolupráce se sousedními msty a obcemi Spolkové zem Sasko. Tato spolupráce probíhá pedevším v rovin sportovních a kulturních akcí, výmnných pobyt i vydávání spolených materiál nap. propaganích. Tato spolupráce je využívána také pro získávání prostedk na další rozvoj z rzných rozvojových program, pedevším z EU. Peshraniní spolupráce je realizována s partnerským mstem na nmecké stran hranice, kterým je msto Wolkenstein. Spolupráce je založena na vzájemných návštvách delegací pedstavitel mst Postoloprty a Wolkenstein, vzájemných sportovních utkáních. Tab.. 18 Údaje o zahraniním partnerovi Msta Postoloprty Msto, obec Msto Wolkenstein Stát SRN Datum vzniku partnerství od roku 1970 Spolené akce Postoloprtské slavnosti (vystoupení dtí, rytí s dobovými hrami), fotbalová utkání, hasiské dny, spolená publikace Postoloprty a okolí, výmnné návštvy žák ZŠ (Pramen: RIC databáze NNO) strana 23

1.2.3 Struktura a využití území Msto Postoloprty o rozloze 4 644 ha je situováno na ploché tabuli s píkrými svahy smujícími k toku Ohe, leží na dležité silniní trase Praha Chomutov a prochází jím železniní tra Žatec Most a Žatec Louny. Postoloprtsko je díky geografické poloze a vhodným klimatickým podmínkám pevážn zemdlským krajem, zdejší tžká pda je velmi vhodná pedevším pro pstování chmele, jehož tradice sahá již do doby stedovku. Akoli má zemdlství v celém úrodném Poohí významné místo, je v Postoloprtech nkolik prmyslových podnik, které jsou známé i v širším okolí. Tab.. 19 Druhy pozemk Obce III Louny v roce 2003 (v ha) Území Zemdlská pda Lesní pda Vodní plochy Zastavné plochy Ostatní OBEC III - Louny 35255.1171 6043.0135 710.2634 834.9604 4422.3811 Postoloprty 3673.6185 169.3882 176.4152 85.4404 545.7988 Pramen: SÚ 2003 - platí pouze pro Postoloprty Obr.. 15 - Obec III Louny Druhy pozemk strana 24

Domácnosti a bydlení Z celkového potu 2084 byt v rodinných a bytových domech (celkem 940 dom) je obydleno 1 787 bytových jednotek (743 dom). Z toho je 1 410 byt tém 80%, resp. 506 dom, tj. 68% vybaveno ústedním nebo etážovým vytápním. Na centrální zdroje tepla je napojeno 919 byt (65%), zbytek byt 491 (35%) má vytápní a ohev vody lokálními zdroji tepla. Msto vlastní v souasné dob 220 byt, jejichž správou je povena Bytová správa Technických služeb msta Postoloprty, s. r. o. Zbývající bytový fond je v soukromém nebo družstevním vlastnictví. Ve mst vyvíjí innost Okresní stavební bytové družstvo Louny, družstvo Postoloprty. Existuje zájem uživatel mstských byt na pevod tchto byt do soukromého vlastnictví. Msto Postoloprty, podobn jako jiná msta R, se snaží prodejem byt do osobního vlastnictví snížit nemalé výdaje mstského rozpotu na jejich údržbu. V souasné dob existuje ve mst 7 Spoleenství vlastník byt, s celkovým potem 215 byt. Domácnosti Podle výsledk sítání lidu, dom a byt z roku 2001 tvoili obyvatelé msta Postoloprty 2010 censovaných domácností. Z toho 53,0% zaujaly úplné rodiny a 34,1% podílem fendované domácnosti s jedním lenem. Neúplných rodin bylo v roce 2001-295 a tvoí tak podíl zhruba 14,7 % z celkového úhrnu domácností. Ve srovnání s obdobnými msty se Postoloprty vyznaují nižším zastoupením úplných rodin a vyšším zastoupením censovaných domácností, které jsou tvoeny pouze jednou osobou. Tab. 20 - Poty domácností podle typu domácnosti Bytové domácnosti 1787 v tom s 1 HD 1656 se 2+ HD 131 Hospodaící domácnosti 1991 v tom s 1 CD 1973 se 2+ CD 18 Cenzové domácnosti 2010 v tom úplné rodiny 1066 z toho se závislými dtmi 541 neúplné rodiny 295 z toho se závislými dtmi 186 nerodinné domácnosti 31 domácnosti jednotlivc 618 Zdroj: SLDB 2001 strana 25

Obr.. 16 - Graf Rozdlení respondent dle typu domácností Rozdlení respondent dle typu domácnosti 25 20 15 10 5 0 Poet odpovdí rodi/rodie s díttem/dtmi manželé nebo partnei žijící bez dtí (také pokud dti žijí ve vlastní domácnosti) jednotlivec vícegeneraní domácnost jiný typ nevím/bez odpovdi Bydlení Bytový fond má v Postoloprtech smíšený charakter. Oproti jiným mstm v regionu si Postoloprty dokázaly udržet z velké ásti pvodní zástavbu. Zdejší charakteristika mstské zástavby je velkou devizou v tom pípad, bude-li se msto rozvíjet jako rezidenní místo a bude-li chtít profitovat z rozvoje cestovního ruchu. Tab.. 21 - Domovní fond Domy úhrnem 940 z toho domy obydlené 743 z úhrnu obydlených dom rodinné domy 591 bytové domy 140 domy podle vlastnictví domy postavené soukromých osob 566 obce, státu 67 SBD 54 do 1919 206 1920-1945 144 1946-1980 206 1981-2001 163 strana 26

Tab.. 22 - Bytový fond Byty úhrnem 2084 v tom byty obydlené 1787 z toho v rodinných domech 666 v bytových domech 1106 byty neobydlené v obydlených. domech 89 byty neobydlené v neobydlených domech 208 z toho podle dvodu obydlené pechodn 11 slouží k rekreaci 130 1.2.4. Rozvojové plochy pro bydlení Pipravené rozvojové plochy pro bydlení ve mst Postoloprty chybí. Lokalita pro novou plošnou výstavbu rezidenních ástí msta není pipravena. Hlavním problémem je pedevším absence pozemk, které by již byly zasíované pro dodávku plynu, elektiny, vody a pro odvod splaškových vod. Bytová výstavba v Postoloprtech probíhala pedevším v 60. a 70. letech, kdy byla vystavna sídlišt panelových dom. Výstavba byt pak ve vtším mítku prakticky neprobíhala. Zázemí pro bydlení se vyvíjelo zejména individuáln. Po roce 1990 se vtší stavební innost zaznamenala v severozápadní ásti msta, to se ale opt jedná o individuální výstavbu rodinných domk. Po roce 1990 vznikly ulice Vtrná a Dubová, kde v dnešní stojí 9 a 12 dom. Venkovské ásti msta Postoloprty zaznamenávají v poslední dob trend pílivu mladých rodin, které vyhledávají levné bydlení v nedaleké vzdálenosti od vtších mst a jiných stedisek zamstnanosti. V obcích je také dobrý potenciál pro rozvojové plochy. Ovšem zde je problém prakticky totožný jako ve mst Postoloprty, není pro to vybudovaná dostatená infrastruktura. Dalším problémem je také zastaralý územní plán, který s podobnými rozvojovými plochami zatím nepoítá. 1.2.5 Aktuální stav územn plánovací dokumentace Velmi kvalitní územní plán vznikl v atelieru ing. Olžbuta. V souasné dob se však již nezahrnuje aktuální údaje ve své analytické ásti, ani nejsou zohlednny nové možnosti rozvoje, o kterých msto uvažuje. Poslední aktualizace byla schválena zastupitelstvem v roce 1995. Jak je výše zmínno, územní plán v mnoha ohledech již nekoresponduje s aktuálními zámry msta. Zejména v nm nejsou zahrnuty plochy plnící rezidenní funkce a zárove nejsou vyešeny plochy urené pro podnikání (prmyslové zóny). Situace územn plánovacích dokument venkovských ástí je nevyhovující. Nkteré obce postrádají jakoukoli dokumentaci. Jiné obce (nap. Strkovice, Skupice a Vrbka) mají zpracovanou urbanistickou studii. strana 27

1.2.6 Shrnutí Msto Postoloprty a jeho místní ásti leží v centrální ásti Ústeckého kraje, mezi msty Louny a Žatec v nadmoské výšce 185 215 m n.m. Charakter Postoloprt a okolí je pevážn zemdlský, ve mst je také nkolik prmyslových podnik. Poet obyvatel msta se píliš nemní, v posledních letech mírn roste. Ve mst žije poetná romská komunita, z ehož vyplývají nkteré problémy v soužití obyvatel. Úrove vzdlanosti nedosahuje prmru R. Za prací vyjíždí denn mimo cca 1200 obyvatel, za vzdláním cca 300 student. Vtšina byt v Postoloprtech je v soukromém vlastnictví, msto má ve svém majetku jen 220 byt z celkového potu 1787 obydlených bytových jednotek. Ve mst probíhala poslední významná bytová výstavba v 70. letech 20. století, v souasné dob chybí rozvojové plochy pro bydlení, platný územní plán byl aktualizován naposledy v r. 1995 a msto je ped rozhodnutím provést další aktualizaci územního plánu, nebo zpracovat nový územní plán. 1.3 Infrastruktura 1.3.1 Dopravní infrastruktura Msto Postoloprty patí z pohledu vazby na širší nadazený dopravní systém k sídelním útvarm zaazeným do kategorie stedních sídel ve stedním Poohí. Území drobných sídel u Postoloprt je z dopravního hlediska pomrn stabilizováno, a proto není ve výhledu uvažováno s rozsáhlými úpravami, rekonstrukcemi i novostavbami dopravních tras. Obr.. 17 - Dopravní infrastruktura strana 28

Silniní doprava Msto Postoloprty má kvalitní silniní spojení s okolními msty. Leží na hlavním silniním tahu, který spojuje msto Chomutov s hlavním mstem Prahou, tj. na silnici. I/7. Vzhledem ke své poloze má díky silnici I/7 i velmi dobré silniní spojení s okresními msty Louny a Chomutov, o emž nás mže pesvdit porovnání vzdálenosti mezi dvma místy po silnici a pi pímém spojení vzdušnou arou. K vyšší kategorii silniních tah náleží i silnice druhé tídy II/255 Postoloprty Poerady Most. Kvalitní je i silniní spojení s msty Most a Žatec. Relativn horší je dostupnost vzdálenjších mst Ústeckého kraje (Ústí nad Labem, Teplice, Dín). Tato msta jsou propojena silnicí. 13, na kterou je msto Postoloprty napojeno silnicí I/7. Trasy doplkové sít tetí tídy jsou pomrn dobe rozvtvené a vytváejí optimální obslužnou sí ve vazb na stabilizované lokality osídlení. Obr.. 18 - Silniní sí strana 29

Železniní doprava Železniní doprava je v daném území zastoupena dvma tratmi: 1. od západu ve smru od Žatce prochází severní ástí intravilánu msta jednokolejná elektrifikovaná železniní tra. 160 Plze Žatec Postoloprty Obrnice s železniní stanicí Postoloprty. Tra pokrauje severním smrem v soubhu s druhou kolejí do Obrnic. Ze stanice Postoloprty jsou vyvedeny vleky Montage a.s., Agroslužby Postoloprty a firmy KB BLOK z jedné kmenové vlekové koleje Tatinná. 2. jednokolejná tra. 123 Louny Postoloprty navazuje na tra. 160 ve stanici Postoloprty. Její dopravní využití je výrazn menší. Ob železniní trat mají ve mstech Louny a Plze dobré napojení na další, i mezinárodní železniní spoje. Železniní stanice je pro obyvatele msta Postoloprty snadno dostupná, i když se nachází na okraji mst, avšak v jeho bezprostední blízkosti. Obr.. 19 - Železniní doprava strana 30

Místní komunikaní sí Sí MK je v prostoru msta zastoupena sbrnými a obslužnými komunikacemi. Jejich systém vychází ze souasného stavu, kde jsou jednotlivé trasy historicky stabilizovány a jsou doplnny o nkteré nové místní komunikace. V Postoloprtech jsou zastoupeny funkní skupiny sbrných, obslužných a nemotoristických komunikací. Charakter sbrných komunikací mají prtahy silnic tetí tídy, ostatní MK lze zaadit do kategorie obslužných, zpístupujících jednotlivé prostory a konkrétní objekty. Obchvat silnice I/7 je veden mimo intravilán a do kategorie místních komunikací se nezahrnuje. Charakter sbrných komunikací typu B 2 mají prtahy silnic tetí tídy. Šíkové parametry ulic jsou kapacitní a v nkterých úsecích dosahují hodnot až 10-12 m. Rychlost je v centru omezena na 40 km/hod. Ostatní místní komunikace lze zaadit do kategorie obslužných MK typu C 1. Obr.. 20 Graf Prioritní ešení komunikací Místní komunikace, které mají být prioritn ešeny 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Mírové námstí Dvoákova 5. kvtna Masarykova Školní Armádní Alšova Wolkerova U trati B. Nmcové Fuegnerova 28. íjna Jiráskova Zdislavova Tebízského Jak je z grafu patrné, nejvíce problematickou komunikací je dle dotázaných Mírové námstí, dále ul. Dvoákova, 5. kvtna, Masarykova. strana 31

Pší a cyklistická doprava Místní komunikaní sí zahrnuje systém sbrných a obslužných místních komunikací, detailn zpístupujících objekty vybavenosti, bydlení, provozoven závod, rekreace a ostatních areál. Rozhodující pší provoz je v centrální ásti Postoloprt v prostoru Mírového námstí, Husovy a Alšovy ulice. Spojovací funkci mají trasy vedené z centra do Žižkovy ulice ke stanici D a trasa vedená Dvoákovou ulicí pod tra do prostoru sportovišt za silniním obchvatem. Cyklistická doprava využívá pevážn stávajících místních komunikací. V souasné dob je v návrhu pší a cyklistická trasa vedená z Alšovy ulice do prostoru chatové kolonie u Ohe za tratí a silnicí I/7. Vysoká koncentrace pšího provozu je patrná v centru msta. Z hlediska trávení volného asu jsou obyvateli msta využívány lokalita zámeckého parku a trasy podél eky Ohe. V plánu je i spojení budoucího volné vodní plochy po vytženém prostoru štrkopísku Seník s Postoloprty pší a cyklistickou stezkou. Klidová doprava Jedná se pedevším o plochy vhodné k odstavování a parkování vozidel v patiných vzdálenostech od objekt vybavenosti a bytových dom. Centrální parkovací plocha je situována na Mírovém námstí, má dostatenou kapacitu a pro vnitní poteby msta je optimální. Vyhrazené odstavné plochy jsou pedevším na sídlištích u objekt bytových dom. Pokud to šíkové parametry umožují, jsou vozidla odstavována i v ulicích. Msto má také pomrn vysoký podíl adových garáží situovaných pi trati D a pi jižním okraji msta. Veejná doprava Zajištní veejné autobusové a železniní dopravy pro poteby obyvatel msta je vzhledem k tranzitní poloze msta mezi msty Žatec a Louny na standardní úrovni. Existují však oblasti, kde je dopravní spojení veejnou dopravou omezené. Mstská doprava není v sídelním útvaru provozována. Hromadnou dopravu osob s okolními msty, kam obyvatelé dojíždjí pedevším za prací, zajišuje v Postoloprtech vnjší doprava SAD a SD. Dopravní spojení s okolními msty z pohledu obyvatel Dopravní ešení sídel Rvenice, Selenice, Seménkovice, Dolejší Hrky, Hradišt, Mradice, Levonice, Malnice a Bezno U cukrovaru dopravn navazuje a souvisí s vnjším prostorem msta Postoloprty. Silniní tahy vyšší kategorie jsou zastoupeny tahem první tídy silnice. I/7 Louny Chomutov - ta umožuje kontakt na velké sídelní útvary v podkrušnohorské pánvi a centrální oblasti státu, a silnicí druhé tídy II/255 Postoloprty Poerady Most. Ob se ešeného prostoru pouze dotýkají a zmínné obce pímo neovlivují. Trasy doplkové sít III. tídy jsou pomrn dobe rozvtvené a vytváejí optimální obslužnou sí. Vtšina pepravních tah smuje do center vyšší obanské vybavenosti, kterými jsou sídelní útvary v údolí eky Ohe vetn okresního msta Louny. strana 32

Obr.. 21 Graf - Problematika dopravy z pohledu respondent Problematika dopravy z pohledu respondent 7% 5% 3% 1% 1% 17% 8% 15% 14% 14% 15% neumím posoudit/bez odpovdi problémy s parkováním v míst bydlišt málo cyklostezek, pípadn nenapojené na další cyklotrasy problémy s bezpeností silniního provozu s dopravou ve mst a okolí jsem spokojen nedostatená dostupnost veejnou hromadnou dopravou s automobilovou dopravou ve mst nejsou žádné závažné problémy špatná prjezdnost mstem dostupnost msta z vtších center problémy s parkováním v centru malá kapacita silnic mimo sted msta 1.3.2 Technická infrastruktura Technická infrastruktura je jedním ze základních faktor, který uruje kvalitu bydlení ve mst a související rozvojové možnosti msta, pedevším z hlediska výrobní a obytné funkce. Zhodnocení stavu technické infrastruktury zahrnuje pedevším posouzení souasného stavu zásobování energiemi (elektrická energie, teplo, plyn) a posouzení hospodaení s vodami (zásobování pitnou vodou, zásobování užitkovou vodou, odvádní a ištní odpadních vod). Souasný stav zásobování energiemi Zásobování elektrickou energií sít velmi vysokého a vysokého naptí Zásobování elektrickou energií Postoloprtsko je napájeno ze tí kmenových vedení 22 kv která jsou mezi sebou propojena. Vyškov Tuchoice prochází v tsné blízkosti Postoloprt a je spojeno s vedením Vyškov Louny a s vedením Vyškov Žatec. Druhá spojnice vznikla vybudováním venkovního vedení VN pro závlahy, vetn druhého potahu na kmenovém vedení Vyškov Tuchoice. strana 33

Velké množství trafostanic v této oblasti je dáno orientací doteného území na zemdlskou výrobu. Jejich využití je rzné. ada z nich je v provozu pouze sezónn (nap. esaky chmele), nkteré mají zdvojená trafa, i ponechanou rezervu výkonu (statky, kravíny) a konen je nkolik provizorních a doasn i nepravideln používaných. Tyto trafostanice s urením pro zemdlství a prmysl nejsou v majetku EZ Distribuce, a.s. provozovna Žatec. Pro distribuní použití jsou díky své poloze nevyužitelné. Distribuní stanice jsou zásti z let dvacátých (již neumožují modernizaci montáž silnjších transformátor) a zásti z 60. let, které jsou v dobrém stavu s rezervou a možností montáže vtšího transformátoru. Obr.. 22 - Hlavní elektrické rozvodné sít Zásobování teplem Teplo je dodáváno temi centrálními tepelnými zdroji na zemní plyn, které provozuje firma Tepelné hospodáství, s.r.o. Postoloprty: Sídlišt Draguš - Sídlišt U trati - 4,6 MW výkonu 10 MW výkonu. Tyto centrální zdroje jsou vybaveny kogeneraními jednotkami o celkovém elektrickém výkonu 0,804 MW el. strana 34

Další zdroje tepla jsou zdroji lokálními. Vlastní zdroj tepla s ústedním vytápním mají nap. objekty obanské vybavenosti jako nap. plavecký bazén, Tyto kotelny jsou již dnes vtšinou plynofikovány. Ve staré ásti msta je adová zástavba vytápna pevážn lokálními plynovými topidly, menší ást ješt na tuhá paliva. Rodinné domy ve mst mají vlastní vytápní domovními kotli na zemní plyn a ásten na tuhá paliva. Prmyslové objekty na území msta mají vlastní energetická hospodáství. Zásobování plynem plynofikace je realizována v mstské ásti Postoloprt, z venkovských ástí msta byly plynofikovány také Seménkovice a Rvenice. U dalších venkovských ástí Postoloprt se z dvodu nepomru mezi náklady na zízení plynovod a zisky z prodeje plynu s plynofikací zatím neuvažuje. Napojení nových odbr je navíc omezeno kapacitou stávajícího VTL plynovodu DN 200. Obr.. 23 - Hlavní plynovody 1.3.3 Telekomunikace Msto Postoloprty je napojeno na dálkový telekomunikaní kabel. Msto pln staí pokrýt požadavky obyvatel na zavedení telefonu. ešené území je souástí místního telefonního obvodu a spadá do uzlového telefonního obvodu (UTO) Louny. Jednotná telekomunikaní sí je dle plán akciové spolenosti eský Telecom (nyní Telefonica) modernizována a zkapacitována. Na území msta je dostupný signál mobilních operátor. strana 35

Televizní signál je pijímán z televizních vysíla Buková hora (Ústí nad Labem), Jedlová hora (Chomutov), Praha a Klínovec. Kvalita je dobrá. Signál veejn právního rozhlasu je v ešeném území pijímán v pásmech VKV a SV v dostatené kvalit. 1.3.4 Vodohospodáské sít Vodovody - Postoloprty jsou zásobeny v rámci skupinového vodovodu Louny, který je souástí nadazeného vodárenského systému Oblastního vodovodu Severní echy (Severoeská vodárenská, a.s.). Msto je napojeno na skupinový vodovod Louny z pevade DN 500 Most Louny odbokou u kížení na silnici Chomutov Praha. Odboka DN 200 je zavedena do zemního vodojemu na Bezenském vrchu 2 x 400 m3 229,0/233,5 m n. m.. Z vodojemu vede zásobní ad DN 250 (ást DN 300) do Postoloprt. V nedávné dob pro zástavbu nad kótou cca 220,0 m n.m. byl piveden zásobní ad DN 160 odboující ze zásobního adu vodojem Bvany (400 m3 275,0/270,0 m n.m.) nad Rvenicemi. ad, který prochází zástavbou Rvenic je piveden do Postoloprt a napojuje se na stávající ad DN 150. V rámci tohoto pásma je zásobeno 20 až 25% zástavby Postoloprt. Zdrojem vodovodu je voda z vodárenské soustavy Severní echy. Pívodní potrubí z Mostu do Loun má kapacitu min. 120 l/s. Toto množství se zatím neodebírá. Rozvodná sí byla z 80% rekonstruována ve 2. polovin šedesátých let. Rekonstrukce a výmny se provádjí prbžn, což je patrno ze znaného podílu sít z umlých materiál. Obr.. 24 - Hlavní vodovodní ady strana 36

Kanalizace Kanalizace v Postoloprtech je ešena jako jednotná soustava pro odvádní splaškových i povrchových vod. Lze je dlit na starou, pvodní ást a ást novou, která byla budována v rámci sídlištní výstavby, kdy došlo též ke zvýšení kapacity hlavních pivad a ke stavb OV. Páteí stokové sít jsou kmenové stoky A a B A odvádí vody z pvodní ásti msta a ze sídlišt U trati (70%) B odvoduje hlavn sídlištní tvr Draguš (30%) Všechny splaškové vody jsou pivádny do istírny ze stoky A pítok gravitaní vody, ze stoky B musí být erpány. Na odlehovacích komorách OV není provedena úprava proti vzedmutí hladiny Ohe, takže pi urité úrovni hladiny eky dochází k lokálním záplavám. OV je v provozu od roku 1971. Jde o typ mechanicko biologický. 1.3.5 Shrnutí Z hlediska požadavk na infrastrukturu v území je možno identifikovat nkolik faktor, které bude nutné ešit, má-li se msto dále rozvíjet a má-li být píjemným místem pro život místních obyvatel. Dostupnost msta jak silniní tak železniní dopravou je vyhovující. Obchvatem msta prochází hlavní silniní tah I/7, stávající komunikace umožují relativn kvalitní napojení tuto silnici 1. tídy a na další, významnjší tranzitní koridory. Železniní tra procházející mstem, je významnou spojnicí s železniními tratmi mst Louny, Žatec a Plze. Msto má dobrou dopravní dostupnost i se sousedními msty, což umožuje vysokou mobilitu jeho obyvatel pi získávání zamstnání v ostatních mstech regionu. K vyešeným problémm msta náleží i tranzitní doprava, která je ešena silniním obchvatem. Také území drobných sídel u Postoloprt je z dopravního hlediska pomrn stabilizováno a nepoítá se s rozsáhlými úpravami, rekonstrukcemi a novostavbami dopravních tras. ešeny budou jen lokální problémy nkterých obcí. Stav technické infrastruktury ve mst a v pilehlých obcích se vyznauje pouze lokálními problémy, z celkového hlediska je možné oznait jej za uspokojivý. Pevážná ást msta prošla celkovou plynofikací, krom mstské ásti Postoloprt jsou plynofikovány také dv venkovské ásti Rvenice a Seménkovice. Velká ást stávající adové zástavby staré ásti msta vlastní lokální plynová topidla. Lokální topeništ na tuhá paliva zatím zstala v nkterých rodinných domech.. Venkovské ásti Postoloprt budou pecházet na ušlechtilá paliva. Dle kapacit v trafostanicích je možná i komplexní elektrifikace. Rozvoj technické infrastruktury byl zajišován již v uplynulých desetiletích a je rozvíjena na základ potebnosti i v souastné dob. Rozvodná vodovodní sí byla z 80 % zrekonstruována ve 2. polovin šedesátých let. Další rekonstrukce a výmny jsou provádny prbžn. Kanalizace pochází z rzných období a je ešena jako jednotná soustava pro odvádní jak splaškových, tak povrchových vod. Všechny splaškové vody jsou pivádny do OV, která je v provozu od roku 1971. Bude teba zajistit kanalizaní ád ped nepíznivými úinky vzedmutí hladiny eky Ohe. V oblasti zájmových destinací cestovního ruchu je znanou devizou msta místní zámek se zahradou a blízký archeologický skanzen v obci Bezno. Veejná doprava je na celkem dobré úrovní. Je zajišována vnjší dopravou SAD, mstská doprava není ve mst provozována. Msto má pípojné trat na dv hlavní železniní trat. strana 37