EDUKATIVNÍ PROGRAM NÁRODNÍHO TECHNICKÉHO MUZEA Čas Od nepaměti se lidé snažili změřit a zaznamenat běh času. Zprvu šlo hlavně o počítání dnů, měsíců a ročních období. Začaly tak vznikat první kalendáře. Později se lidé pustili do měření kratších časových úseků hodin, minut a dokonce i sekund. Nyní už měříme čas opravdu přesně. První kamenný kalendář z r. 3000 př.n.l. Přenosné sluneční hodiny z roku 1600, ze sbírek NTM Digitální hodiny z roku 1980 řízené radiovým signálem, ze sbírek NTM Přesýpací hodiny z konce 19. stol., ze sbírek NTM Měj stále na paměti, že čas je relativní! Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hlavního města Prahy.
Poznámky
ÚKOL EDUKATIVNÍ PROGRAM NÁRODNÍHO TECHNICKÉHO MUZEA Kalendář Název kalendář pochází z latiny. Kalendária byly původně účetní knihy římských bankéřů. V těchto knihách se zaznamenávaly pohledávky a dluhy. Splátky dluhů se pak platily vždy prvního dne v měsíci; tyto dny se nazývaly kalendae (kalendé). O měření a zaznamenávání času se lidé pokoušeli odedávna. Je to pochopitelné. Bez určení času bychom se nedohodli na ničem. Kdy jede vlak, v kolik začíná kino, kdy se člověk narodil a jak je starý (kdy má začít chodit do školy, jestli je plnoletý), ale třeba i kdy si přivstat na mamuta. Jak měřit čas tedy vymýšlely civilizace v různých koutech světa. JULIÁNSKÝ KALENDÁŘ A GREGORIÁNSKÝ KALENDÁŘ Jako základ kalendáře lidé již v dávné minulosti používali dny, fáze měsíce i roční období, protože se pravidelně opakují. Problémem všech kalendářů je však sladění délky dne s délkou měsíce a roku. Doby, za kterou se Země otočí kolem své osy (což je náš jeden den), za kterou Měsíc oběhne Zemi (náš jeden měsíc) a Země oběhne Slunce (náš rok), jsou navzájem úplně nezávislé, takže je to skoro nemožné. Počet dnů v roce ve skutečnosti nikdy není celé číslo. Jeden oběh Země kolem Slunce (sluneční rok) trvá totiž 365 dní, 5 hodin, 48 minut a 48 vteřin, nebo také 365,2422 dnů. Poslední den roku, náš Silvestr, by tak měl trvat jenom necelých 6 hodin. To by byl pěkný zmatek! Proto se jednou za 4 roky vkládá přestupný rok, který je o 1 celý den delší, čímž se tento nesoulad částečně vyrovná. (4 x 0,2422 = 0,9688 dne). Ale jak dále uvidíme, i to nestačí. Náš kalendář je původu egyptského. Tento egyptský kalendář přejali Římané a v roce 45 př.n.l. jej upravil Julius Caesar. Po něm nazvaný juliánský kalendář měl každé 4 roky jeden přestupný rok; každý rok tedy trval průměrně 365,25 dnů. Skutečná délka roku je ale 365,2422 dne, takže i juliánský kalendář se předbíhal, i když zdánlivě ne o moc. Caesar by rozhodně mohl být pyšný na to, jak dlouho po pádu Říma se juliánský kalendář ještě používal. Postupně se ale rozdíly sčítaly, až ve středověku dosáhly celých 10 dnů. Kalendář bylo třeba opravit. To provedl papež Řehoř (Gregorius) XII. roku 1582 a na světě byl kalendář řehořský neboli gregoriánský. Nového zpřesnění se dosáhlo tím, že roky, jimiž končí století, jsou v něm přestupné pouze tehdy, pokud jsou dělitelné čtyřmi sty (roky 1600, 2000, 2400 atd.). Řehoř XII. převedl juliánský kalendář na gregoriánský tak, že v roce 1582 nechal vynechat celých 10 dnů, takže po čtvrtku 4. října následoval pátek 15. října. To si mohl dovolit opravdu jen papež. Dnes už by rozdíl obou kalendářů činil 13 dnů. Oba zmiňované kalendáře jsou sluneční založené za vzájemném pohybu Slunce a Země. Dalším kalendářem může být kalendář lunární, založený na pozorování měsíčních cyklů. Takovým kalendářem je například kalendář islámský. Ten byl zaveden chalífou Umarem, vládcem islámské říše, roku 637. Jeho počátek byl stanoven na rok 622. Pro pozorovatele ze Země trvá jeden měsíční cyklus (od novu do novu) přibližně 29,5 dne. Islámský kalendář má také 12 měsíců, ale ty trvají střídavě 30 a 29 dnů. Jeho rok má tedy 354 dnů a je o 11 dnů kratší než rok solární. Tento rozdíl způsobuje posun začátku roku vždy o přibližně 11 dní dopředu. Proto v lunárním kalendáři neexistují zimní měsíce nebo letní měsíce ; každý měsíc se v průběhu doby může ocitnout v libovolném ročním období. Protože je islámský kalendář kratší přesně o 11,2425 dní než náš gregoriánský, každých 32,5 roků ho předežene o jeden rok. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hlavního města Prahy.
Jaké je dnes datum podle různých kalendářů? gregoriánský kalendář Jaký je dnes rok podle různých kalendářů? juliánský kalendář gregoriánský kalendář islámský kalendář Tahák: islámský = 33 (gregoriánský 622) / 32 (čísla za desetinnou čárkou se nepočítají) Moje datum narození podle kalendáře gregoriánského: Můj rok narození podle kalendáře gregoriánského: a podle juliánského: a podle islámského:? KONTROLNÍ OTÁZKY: K čemu slouží přestupný rok? Používá se ještě dnes juliánský kalendář? STOLETÝ KALENDÁŘ Pravidelnost kalendáře umožňuje zpětně i dopředu zjistit ke každému datu den v týdnu. Používají se k tomu takzvané stoleté kalendáře. Víš, jaký je den tvého narození? Třeba jsi nedělňátko. Nebo nebude příští měsíc třináctého náhodou zrovna v pátek? To vše si teď už budeš umět najít! Návod: Nejprve najdi rok, v kterém hledáš, a v tomto řádku pod příslušným měsícem přečti číslo. Toto číslo pak přičti ke hledanému datu a v poslední tabulce zjistíš, o jaký den v týdnu jde. Příklad: Na který den připadlo vyhlášení samostatnosti Československa 28. října 1918? Najdeš rok 1918, v tomto řádku pod 10. měsícem je uvedena 2. Součet data a tohoto čísla (28 + 2 = 30) potom vyhledáš v druhé tabulce. Hle, Československo vyhlásilo svou samostatnost hned v pondělí.
ÚKOL TABULKA 1 Měsíc Rok 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1925 1953 1981 2009 4 0 0 3 5 1 3 6 2 4 0 2 1926 1954 1982 2010 5 1 1 4 6 2 4 0 3 5 1 3 1927 1955 1983 2011 6 2 2 5 0 3 5 1 4 6 2 4 1928 1956 1984 2012 0 3 4 0 2 5 0 3 6 1 4 6 1901 1929 1957 1985 2013 2 5 5 1 3 6 1 4 0 2 5 0 1902 1930 1958 1986 2014 3 6 6 2 4 0 2 5 1 3 6 1 1903 1931 1959 1987 2015 4 0 0 3 5 1 3 6 2 4 0 2 1904 1932 1960 1988 2016 5 1 2 5 0 3 5 1 4 6 2 4 1905 1933 1961 1989 2017 0 3 3 6 1 4 6 2 5 0 3 5 1906 1934 1962 1990 2018 1 4 4 0 2 5 0 3 6 1 4 6 1907 1935 1963 1991 2019 2 5 5 1 3 6 1 4 0 2 5 0 1908 1936 1964 1992 2020 3 6 0 3 5 1 3 6 2 4 0 2 1909 1937 1965 1993 2021 5 1 1 4 6 2 4 0 3 5 1 3 1910 1938 1966 1994 2022 6 2 2 5 0 3 5 1 4 6 2 4 1911 1939 1967 1995 2023 0 3 3 6 1 4 6 2 5 0 3 5 1912 1940 1968 1996 2024 1 4 5 1 3 6 1 4 0 2 5 0 1913 1941 1969 1997 2025 3 6 6 2 4 0 2 5 1 3 6 1 1914 1942 1970 1998 2026 4 0 0 3 5 1 3 6 2 4 0 2 1915 1943 1971 1999 2027 5 1 1 4 6 2 4 0 3 5 1 3 1916 1944 1972 2000 2028 6 2 3 6 1 4 6 2 5 0 3 5 1917 1945 1973 2001 2029 1 4 4 0 2 5 0 3 6 1 4 6 1918 1946 1974 2002 2030 2 5 5 1 3 6 1 4 0 2 5 0 1919 1947 1975 2003 2031 3 6 6 2 4 0 2 5 1 3 6 1 1920 1948 1976 2004 2032 4 0 1 4 6 2 4 0 3 5 1 3 1921 1949 1977 2005 2033 6 2 2 5 0 3 5 1 4 6 2 4 1922 1950 1978 2006 2034 0 3 3 6 1 4 6 2 5 0 3 5 1923 1951 1979 2007 2035 1 4 4 0 2 5 0 3 6 1 4 6 1924 1952 1980 2008 2036 2 5 6 2 4 0 2 5 1 3 6 1 TABULKA 2 Nejprve si to vyzkoušej pro dnešní den, ať víš, že počítáš správně. Dnešní datum: 1 8 15 22 29 36 Neděle 2 9 16 23 30 37 Pondělí 3 10 17 24 31 Úterý 4 11 18 25 32 Středa 5 12 19 26 33 Čtvrtek 6 13 20 27 34 Pátek 7 14 21 28 35 Sobota + = = kolikátého je číslo z tab. 1 najdi v tab. 2 dnešní den Moje datum narození: den v týdnu:
ÚKOL VELIKONOCE Velikonoce jsou pro křesťany svátkem ukřižování a zmrtvýchvstání Krista. Jsou to takzvané pohyblivé svátky, protože každý rok začínají jiným dnem. Koncil v Nikaji r. 325 stanovil, že velikonoční neděle je první nedělí po prvním jarním úplňku. Tedy je to nadcházející neděle po prvním úplňku po jarní rovnodennosti. Jen padne-li úplněk rovnou na neděli, slaví se Velikonoce až neděli příští. Teď, když už umíš určit den v týdnu zpětně i dopředu, můžeš podle tabulky úplňků a stoletého kalendáře určit datum Velikonoc letos a v dalších letech. Pusť se do toho. Dny jarní rovnodennosti 2007 2008 2009 21 20 20 Dny, v nichž je měsíc v úplňku 2007 2008 2009 březen 3 21 11 duben 2 20 9 Velikonoce v roce jarní datum prvního den, kdy je datum rovnodennost úplňku po jarní úplněk následující rovnodennosti neděle Velikonoce v roce jarní datum prvního den, kdy je datum rovnodennost úplňku po jarní úplněk následující rovnodennosti neděle
EXPERIMENT EDUKATIVNÍ PROGRAM NÁRODNÍHO TECHNICKÉHO MUZEA Stonehenge Stonehenge patří mezi jednu z nejslavnějších megalitických staveb na světě. Leží v samém srdci jižní Anglie. Tato pět tisíc let stará stavba, starší než egyptské pyramidy, vzbuzuje dodnes svou záhadností velký zájem. I po mnohých archeologických výzkumech přesně nevíme, o co usilovaly generace jejích stavitelů a jak byla stavba v různých dobách používána. Stonehenge začalo vznikat kolem roku 3300 př. n. l. a jeho podoba se měnila. V současnosti je téměř polovina kamenů nadobro ztracena či pohřbena pod trávou. Monument Stonehenge je opředen velkým množstvím bájí a pověstí, v nichž se objevují lidské oběti, druidové, kouzelník Merlin a další. V 60. letech minulého století se objevila teorie, podle které bylo Stonehenge přímo pravěkým počítačem, pomocí něhož se dalo určit datum nebo předpovídat zatmění Slunce a Měsíce. Podle střízlivějších teorií šlo spíše o chrám a shromaždiště. Poté, co archeologové v lednu 2007 objevili poblíž Stonehenge zbytky vesnice, vynořila se opět nová teorie, že Stonehenge mohlo pro tuto vesnici sloužit jako pohřebiště. Nikdy si nejspíš nebudeme významem této stavby naprosto jisti. Nicméně těžko zpochybnitelné je, že na místě šlo skutečně určit letní slunovrat a zřejmě i slunovrat zimní a snad i úplňky Měsíce (možná byl tehdy používán i jakýsi lunární kalendář). V roce 1986 byl monument zanesen do seznamu památek UNESCO. současná podoba Stonehenge Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hlavního města Prahy.
EXPERIMENT Astronomický a kalendářový význam Při pohledu od středu oltářního kamene vycházelo Slunce v den letního slunovratu (21. 6.) mezi dvěma patními kameny, z nichž do dnešní doby přetrval jen jeden. Protože zemská osa se pomalinku stáčí, bod slunovratového východu Slunce se za tisíciletí poněkud posunul. V současné době proto Slunce při letním slunovratu vychází nad špičkou zachovaného (pravého) patního kamene. Další astronomicky významné směry ukazovala čtveřice tzv. staničních kamenů. Ty se nacházejí 43 metrů od středu kruhu a na náš model se proto nevešly. Spojíme-li jejich místa do čtyřúhelníku (je to skoro přesně obdélník), pak strany čtyřúhelníku míří na východním obzoru na místa nejsevernějšího a nejjižnějšího možného východu Měsíce, a na západní straně na místa nejsevernějšího a nejjižnějšího západu Měsíce. 3000 př. n. l. 2000 1000 0 1000 2000 n. l. Sestav model Stonehenge a ukaž na něm směr k severu, k místům východu Slunce při letním slunovratu a zimním slunovratu a ke slunovratovým západům Slunce. Rozsviť baterku, která představuje Slunce, a sleduj hru světel a stínů na kamenech během posouvání baterky podél dráhy vycházejícího Slunce. První den po slunovratu nastane východ Slunce nepatrně jižněji (asi o 1/3 ), desátý den (1. července) to bude 15 (tedy 1/4 ), a 15. července vyjde Slunce přibližně o 3 jižněji. Když při rozebírání necháš stát ty kameny, které z původní stavby zůstaly (jsou to ty tmavé v plánku), získáš představu, jak Stonehenge vypadá dnes. Zdokumentuj fotograficky stavbu a srovnej ji s fotografiemi skutečného Stonehenge.
EXPERIMENT EDUKATIVNÍ PROGRAM NÁRODNÍHO TECHNICKÉHO MUZEA Sluneční hodiny Slunce lidé používali k určování času již ve starověku a umělecky provedené sluneční hodiny byly ozdobou i mnoha renesančních a barokních staveb. K měření času sloužila délka anebo směr stínu. Renesanční hodiny na obrázku mají číselník nakreslený na zdi otočené k jihu. Ukazatel zvaný polos musí být rovnoběžný se zemskou osou. Z místa jeho zakotvení ve zdi vycházejí hodinové čáry. Kulička na konci ukazatele se jmenuje nodus (uzlík) a její stín ukazuje přibližně datum. Při jarní a podzimní rovnodennosti se pohybuje podél vodorovné přímky, která je obrazem nebeského rovníku. Při letním slunovratu běží stín nodu podél nejnižší z křivek, která představuje obratník Raka. Po nejvyšší z křivek, obratníku Kozoroha, běží stín nodu při zimním slunovratu. Hodiny jsou zapsány římskými číslicemi na stuze po obvodu, datové čáry mají tvar křivky zvané hyperbola a jsou popsány znaky jednotlivých znamení zvířetníku. Ze šablony, kterou Ti dá lektor, si vyrob svoje vlastní sluneční hodiny a nauč se je správně orientovat vůči Slunci.? KONTROLNÍ OTÁZKY: Co je to polos? Může mít jakýkoliv tvar a sklon? Podle čeho se sluneční hodiny orientují? Kolik hodin tvoje sluneční hodiny ukazují? A jaký čas máš na svých náramkových hodinkách? Rozcházejí se tyto časy? Pokud ano, nic se neděje. Sluneční hodiny, i když jsou správně postaveny, ukazují totiž skoro vždycky něco jiného, než máme na našich hodinkách. A to hned ze dvou důvodů. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hlavního města Prahy.
EXPERIMENT Naše běžné hodiny máme nařízené na středoevropský čas (SEČ), který odpovídá místnímu času na patnáctém poledníku (ten u nás prochází např. Jindřichovým Hradcem). Sluneční hodiny však ukazují pravý sluneční čas na tom místě, na kterém stojí. Jedna část rozdílu tedy spočívá v zeměpisné poloze slunečních hodin. Centrum Prahy má zeměpisnou délku přibližně 14 25 a proto je v Praze přibližně o 2 minuty 20 sekund méně než na patnáctém poledníku, který udává středoevropský čas. Druhá část rozdílu spočívá v nerovnoměrnosti pravého slunečního času. Země obíhá kolem Slunce po eliptické dráze a běží tedy různou rychlostí v různých ročních obdobích. Nejrychleji začátkem ledna, kdy je nejblíže ke Slunci, a nejpomaleji začátkem července, kdy je od Slunce nejdál. Pokud běžné i sluneční hodiny budou měřit místní čas, pak sluneční hodiny se budou opožďovat nejvíce v polovině února až o 14 minut, a naopak předcházet až o 16 minut začátkem listopadu. Úsloví akademická čtvrthodinka kdysi znamenalo počkat se začátkem výuky tak, aby stihli dorazit studenti řídící se jak podle mechanických, tak i podle slunečních hodin. Řekli jsme si, že sluneční hodiny ukazují pravý sluneční čas na místě, na kterém se nacházejí. Na glóbu si můžeš vyzkoušet, kolik budou ukazovat sluneční hodiny na různých místech zeměkoule. (Nezapomeň, že ukazatel hodin musí být rovnoběžný se zemskou osou.)? KONTROLNÍ OTÁZKY: Je rozdíl mezi časem východu slunce například v Praze a v Jindřichově Hradci? V jakém smyslu se dnes používá úsloví o akademické čtvrthodince? Jak musí být postaven polos na rovníku?
EXPERIMENT EDUKATIVNÍ PROGRAM NÁRODNÍHO TECHNICKÉHO MUZEA Tep času Jan Marek Marci (marci) byl profesorem medicíny na pražské univerzitě a osobním lékařem císaře Leopolda I. Kromě své lékařské praxe se ale zabýval také mechanikou, optikou, matematikou a astronomií. Ještě před vynálezem kyvadlových hodin přišel na možnost použít jednoduché kyvadlo k měření tepu srdce. Zdravý člověk má v klidu asi 78 tepů za minutu, sportovci pouze asi 60 tepů za minutu. Při pohybu (běh, cvičení) ale také při některých nemocech se tep zrychluje. Tehdy známé hodiny (přesýpací, vodní či sluneční) však nebyly dostatečně přesné, aby změřily dobu několika minut nebo dokonce sekund. Právě proto Jan Marek Marci a někteří další lékaři začali k měření tepu pacientů užívat kyvadlo. Na kyvadle Marka Marci pro měření tepu se nastavovala délka závěsu kolíčkem podobným jako u houslí. Délku závěsu ukazoval uzlík na niti. Při délce závěsu 1 metr trvá doba kyvu přibližně 1 sekundu, při délce 1/4 m je doba kyvu 1/2 sekundy. (Tato čísla platí jen tehdy, když rozkyv kyvadla je malý.) Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hlavního města Prahy.
EXPERIMENT Na chvíli zapomeň na stopky a vyzkoušej si měření času kyvadlem. Polož tyč kyvadla na stůl, lehce kyvadlo rozkývej a zároveň si nahmatej na zápěstí nebo na krku svůj puls. Pak upravuj délku závěsu tak dlouho, až bude kyvadlo kývat se stejnou frekvencí jako tep tvého srdce. Změř délku závěsu (měřeno od úchytu až po střed mosazné kuličky) a zapiš ji. Nech kyvadlo kývat a zkus s ním sladit metronom mechanický anebo elektronický. Není to jednoduché. Pokus se proto alespoň o přibližnou synchronizaci. Jakou frekvenci ukazuje? Urči počet kmitů kyvadla za 15 s tj počet kmitů za 1 minutu Nakonec si změř počet tepů pomocí moderního přístroje na měření tepu a tlaku a výsledek si poznamenej. Nyní udělej deset dřepů a změř si svůj tep znovu měl by být rychlejší. Výsledek zapiš. Délka závěsu kyvadla: Frekvence podle metronomu: Frekvence tepu podle elektronického měřiče tepu:? KONTROLNÍ OTÁZKY: Měl Marci ve své době v polovině 17. století jinou možnost, jak měřit tep??> POZNÁMKA K ZAMYŠLENÍ Ve fyzice se dokazuje, že doba kmitu matematického kyvadla v sekundách (T) je T = 2 l / g, kde = 3,14 je Ludolfovo číslo, l je délka závěsu v metrech g = 9,81 m/s 2 je normální tíhové zrychlení Souhlasí délky závěsu a doby kmitu Marciho kyvadla s tímto vzorcem?
EXPERIMENT EDUKATIVNÍ PROGRAM NÁRODNÍHO TECHNICKÉHO MUZEA Pražský orloj Staroměstský orloj je jedním z nejznámějších orlojů na světě. Pochází z roku 1410 a jeho vzhled se postupně měnil. Zprvu měl pouze astronomický ciferník a později pod něj přibyl kalendář. Na kalendářní desce s dvanácti medailony zvířetníkových znamení a obrazy venkovských prací jsou vyznačeny všechny dny roku. Celá deska se otočí kolem dokola jednou za rok a aktuální den ukazuje zlacená šipka na horním okraji ostění. Mechanické figurky jsou ještě novější, pocházejí ze 17. 18. století. V květnu 1945, na konci druhé světové války, orloj po ostřelování z německého tanku vyhořel a většina soch byla nahrazena novými. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hlavního města Prahy.
EXPERIMENT CO VŠECHNO MŮŽEME NA ORLOJI VYČÍST? Pozlacená ruka ukazuje čas na číselníku hodin a čtyřiadvacetníku. Orloj ukazuje středoevropský čas (SEČ), na obrázku 11h 30m. Rozdíl mezi SEČ a pražským lokálním časem (na Staroměstském náměstí) je pouze 138 sekund. Na čtyřiadvacetníku je stupnice staročeských či italských hodin, které se počítaly od západu Slunce. Tento čas však byl podle dekretu císaře Ferdinanda I. z roku 1547 nahrazen časem německým, podle něhož den začíná o půlnoci a od ní se počítá 2x dvanáct hodin. Symbol slunce ukazuje polohu Slunce na zvířetníku a rovněž jeho východy a západy. Východ Slunce nastává, když symbol slunce protíná čáru obzoru označenou ORTUS (východ) a západ při protnutí čáry u nápisu OCCASUS (západ). Fázi Měsíce ukazuje měsíc. Jeho napůl černá a napůl stříbrná koule se otočí kolem své osy vždy za 29,5 dne. Na obrázku je Měsíc v první čtvrti. Orloj ukazuje ještě řadu dalších, složitějších věcí. Například v kruhu označeném jako země je pohled na zeměkouli. Černý kruh noc vymezuje rozsah astronomické noci. Oblouky označené jako babylónské hodiny ukazují nestejné planetní či babylónské hodiny, na kterých se čas počítá podle polohy symbolu Slunce (zde půl šesté planetní hodiny). Rafije (ručička) s hvězdičkou ukazuje hvězdný čas. ruka slunce hodiny čtyřiadvacetník babylónské hodiny zvířetník východ měsíc noc země hvězdička CO UKAZUJE ORLOJ V TUTO CHVÍLI? Náš orloj nemá vlastní mechanismus, nastav tedy na modelu rafije Slunce, Měsíce a zvířetník do polohy, jakou mají mít právě v daném okamžiku! Pokud znáš hodinu svého narození, zkus nastavit orloj, jak v té chvíli vypadal. Nebo můžeš zkusit jiné datum z minulosti či budoucnosti. Sluneční rafije ukazuje na ciferníku: a na zvířetníku je ve znamení hodin (musíš vědět přesný čas narození) (v jakém jsi znamení?) Měsíc je na zvířetníku ve znamení a od posledního novu uplynulo asi dnů (najdeš ve Hvězdářské ročence).
EDUKATIVNÍ PROGRAM NÁRODNÍHO TECHNICKÉHO MUZEA Shrnutí tématu čas KALENDÁŘE Archeologie přinesla mnohá svědectví, že měření a zaznamenávání času zvládali lidé již na přechodu od společenství kočovných lovců k společenstvím usedlých zemědělců. Na starověkých dokumentech, jako jsou např. mezopotamské klínové tabulky, egyptské papyry, čínské dokumenty psané na hedvábí či papíru nebo mayské listy z fíkových vláken, byly nalezeny různé kalendáře. Jedním z nejstarších dochovaných kalendářů je Stonehenge megalitická stavba, stojící asi 13 km severně od městečka Salisbury v jižní Anglii. Jeho stavitelé pocítili na vlastní kůži, jak těžké je sestavit (nebo přesněji postavit) kalendář. Velký kruh byl složen ze 30 kamenů vysokých skoro pět metrů, z nichž každý váží kolem 40 tun, přes jejichž vrcholy byly položeny menší kvádry. Další kameny stály uprostřed kruhu ve tvaru podkovy a úplně uvnitř byl velký oltář ze zeleného pískovce. Některé kameny byly dopraveny z lomu vzdáleného 220 kilometrů odtud! Způsob, jak v dávných dobách lidé tak těžké kameny přepravovali, je další záhada Stonehenge. Tento nejstarší kalendář, jak se dnes domníváme, sloužil hlavně k určení letního a zimního slunovratu, tedy k obdobím důležitým hlavně pro zemědělce, aby věděli kdy zasít a kdy sklidit. Pro vytvoření kalendáře používali lidé již od začátku délky dne, fáze Měsíce a roční období, protože jsou neměnné a pravidelně se opakují. Kalendáře založené na vzájemném pohybu Slunce a Země se nazývají sluneční neboli solární kalendáře. Takovými kalendáři jsou například gregoriánský, který používáme my, nebo starší juliánský, který stále používá pravoslavná církev. Kalendář založený na pozorování měsíčních cyklů se nazývá lunární a používá ho dodnes například islámský kalendář. Sedmidenní týden je zřejmě orientálního původu po r. 700 př.n.l. byl ustanoven v Babylónu. Od starověku bylo známo 7 pohyblivých nebeských těles. Podle délky oběhu to byly Saturn, Jupiter, Mars, Slunce, Venuše, Merkur a Měsíc. A dnů v týdnu bylo také sedm astronomové tedy nazvali dny jménem jedné z planet podle vládnoucí planety první denní hodiny. V průběhu doby se názvy dnů v různých jazycích změnily. České názvy dní jsou však jiného původu neděle je od nedělání, pondělí po neděli, úterý z ruského vtoroj (druhý), středa představovala střed týdne (který začínal nedělí; stejně je nazvána v němčině Mittwoch). Čtvrtek a pátek opět odpovídají pořadí dne a sobota pochází z latinského sabbatum = svátek, nebo hebrejského šabbát = 7. den v týdnu. HODINY Slunce lidé používali k určování času již ve starověku, jak dokazují archeologické výzkumy a také zachované stavby v zemích kolem Středozemního moře, v Číně i ve Střední a Jižní Americe. Umělecky provedené sluneční hodiny jsou ozdobou mnoha renesančních a barokních staveb dodnes. Sluneční hodiny, i když jsou správně postavené, ukazují skoro vždycky něco jiného, než máme na našich hodinách. Naše běžné mechanické nebo elektronické hodiny máme nařízené na středoevropský čas (SEČ), který plyne rovnoměrně a odpovídá místnímu času na patnáctém poledníku (ten prochází např. Jindřichovým Hradcem). Sluneční hodiny však ukazují tak zvaný pravý sluneční čas na daném místě a mohou se odchylovat až o čtvrt hodiny. Kromě slunečních hodin se používaly také hodiny přesýpací nebo vodní, měřily čas dobou výtoku vody. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hlavního města Prahy.
SHRNUTÍ Až do doby, kdy holandský matematik, fyzik a astronom Christian Huygens (chrystyán hígens) sestrojil v roce 1655 kyvadlové hodiny, nebylo možné přesně měřit krátké časové úseky. Přesýpací, vodní, sluneční hodiny ty všechny nebyly dostatečně přesné, aby změřily dobu několika minut nebo dokonce sekund. Mechanické hodiny s ozubenými kolečky se začaly objevovat na věžích kostelů a radnic sice už ve 13. století, ale ani ty nebyly dost přesné. Huygens zjistil, že nepříliš rozkývané kyvadlo udržuje velmi přesně stálou dobu kyvu a že tuto dobu lze velmi citlivě nastavit změnou délky závěsu kyvadla. Tento poznatek nebyl úplně nový, kyvadlo s nastavitelnou délkou používal už Galileo Galilei (1564 1642) anebo u nás Jan Marek Marci k měření pulsu svých pacientů. Kromě běžných věžních hodin byly konstruovány také orloje, které zobrazovaly mimo běžného času různé kalendářní a astronomické údaje. Mechanické kyvadlové hodiny se stále zmenšovaly a byly tak snáze přenosné. V malých hodinkách ovšem nemohlo být použito kyvadlo; vyřešit tento problém trvalo dlouho. Klasické náramkové hodinky se proto objevily až na konci 19. století. V padesátých letech minulého století se pak objevily první digitálky elektronické náramkové hodinky řízené krystalem. HODINY VE SBÍRKÁCH NTM Ve sbírkách NTM se nacházejí například přesné hodiny, sestrojené již v roce 1855, podle kterých se vysílal časový signál v našem rozhlase až do 60. let minulého století. Největší hodiny ve sbírce jsou věžní hodiny z Klementina a nejmenší jsou miniaturní hodinky v prstenu. K nejzajímavějším kapesním hodinkám patří královské hodinky z přelomu 18. a 19. století, které daroval dánský král Frederik VI. jednomu ze svých důstojníků. Zajímavé jsou i hodinky pro nevidomé (na obrázku), na kterých se čas odečítal hmatem.
ŠABLONA EDUKATIVNÍ PROGRAM NÁRODNÍHO TECHNICKÉHO MUZEA SEVER 9 10 11 12 13 14 15 8 16 ZÁPAD 7 6 17 18 VÝCHOD 5 19 4 20 JIH Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hlavního města Prahy.