Příjmové veličiny na trhu VF

Trh práce Vysvětlivky: SR = short run = krátké období, množství kapitálových statků je fixní R = long run = dlouhé období, množství kapitálových statků je variabilni

Příjmové veličiny na trhu VF Příjem z mezního produktu VF (MRP VF ): říká o kolik se změní příjem, pokud se díky zapojení dodatečné jednotky VF změní mezní produkt firmy. Průměrný příjem z produktu VF (ARP VF ): zjistíme kolik jednotek statku v průměru připadá na jednotku VF (např. kolik v průměru vyprodukuje např. jeden dělník), tj. zjistíme počet jednotek statků na jednotku VF. Tento počet vynásobíme cenou, za který je statek prodáván. MRP VF i ARP VF zpravidla nejprve rostou a potom klesají. Důvod nejprve totiž roste mezní produkt i průměrný produkt z VF, později mezní produkt i průměrný produkt klesají. Nejprve tedy dodatečná jednotka VF vyprodukuje více než předcházející jednotka projevuje se dělba práce, specializace apod., později začne platit, že dodatečná jednotka VF vyprodukuje méně než předcházející jednotka začne platit zákon klesajících mezních výnosů. V nedokonalé konkurenci klesá MRP VF i ARP VF rychleji než v konkurenci dokonalé důvodem je skutečnost, že firma v NEDoko snižuje cenu všech jednotek svých produktů (nejenom dodatečně vyprodukované jednotky produktu) pozn.: v DoKO je cena všech vyprodukovaných jednotek stejná.

Příjmové veličiny na trhu VF Průběh funkce MRP a ARP závisí na tom, na kterém typu tržní struktury realizuje firma svůj výstup Obecně křivky MRP a ARP kopírují průběh křivek MP a AP ARP MRP ARP MRP ARP ARP MRP MRP DoKo. trh produkce MR=AR=P=konst. NedoKo. trh produkce MR, AR a P klesají s růstem realizované produkce funkce MRP a ARP budou strměji klesat a budou posazeny blíže počátku

Nákladové veličiny na trhu VF MFC (Marginal Factor Costs) mezní náklady na faktor MFC = změna celkových nákladů způsobená zapojením dodatečné jednotky VF Pozn.: v prezentaci trhvfobecne.ppt jsou MFC značeny MC VF AFC (Average Factor Costs) průměrné náklady na faktor AFC = náklady na jednotku zapojeného VF (kolik firmu stojí jedna jednotka VF) K = kapitál (počt jednotek kapitálu), = práce (počet jednotek práce) AFC K = TC/K = r.k/k = r AFC = TC/ = w./ = w r = nájemné, w = mzda

Nákladové veličiny na trhu VF průběh funkcí MFC a AFC závisí na typu konkurence na trhu výrobních faktorů AFC MFC AFC MFC MFC MFC= AFC=w AFC=w DoKo. Trh = všechny jednotky VF jsou stejné, tj. zaměnitelné, tj. stejně produktivní V praxi velmi vyjímečný případ. NedoKo. Trh = různé jednotky VF jsou různě produktivní Nejprve zaměstnáváme/používáme ty nejvíce produktivní jednotky, mezní náklady spojené s těmito produktivními jednotkami budou nízké, když zaměstnáváme další jednotky, které nejsou tak produktivní a

Volba optimálního množství najímaných VF takové množství VF, které firmě maximalizuje zisk TR(K,) TC(K,) = π(k,) max. Pozn.: ekonomický zisk značíme buď symbolem π nebo EP.

Poptávka po práci na DoKo. trhu práce DOKO. TRH PRÁCE: velký počet firem poptávajících práci cena práce (mzdová sazba) je vůči firmě objektivní dána trhem individuální křivka nabídky práce (křivka nabídky práce jedné firmě, tj. kolik práce nabízejí lidé jedné firmě) je horizontální. Tuto křivku značíme s. MFC =AFC =w=s

Poptávka po práci: DoKo. trh práce + DoKo. trh finální produkce CZK/ DoKo. trh práce viz předchozí DoKo. trh produkce MR=AR=P Pokud je trh práce dokonalý, cena práce (mzda) se ustálí na trhu interakcí křivek tržní nabídky práce a tržní poptávky po práci, firma je příjemcem této ceny w S w* MFC = AFC =w=s D * Firma Trh práce

Poptávka po práci: DoKo. trh práce + DoKo. trh finální produkce - SR modifikované zlaté pravidlo max. zisku: MRP =MFC (což lze vyjádřit MR.MP =MFC nebo P.MP =w) CZK/ MFC = AFC =w=s 4 MFC = AFC =w=s 3 ARP MFC = AFC =w=s 2 MFC = AFC =w=s 1 MRP v červeně vyznačených bodech platí podmínka maximalizace zisku, mzda je rovna příjmu z mezního produktu práce tvoří všechny tyto body křivku poptávky po práci?

Poptávka po práci: DoKo. trh práce + DoKo. trh finální produkce - SR Firma musí v SR pokrýt alespoň variabilní náklady: TR VC Celkové příjmy musí být vyšší jak variabilní náklady Přičemž platí: TR = ARP * Příjem z průměrného produktu zaměstnance*počet zaměstnanců VC = w* mzda*počet zaměstnanců Rovnici TR VC tak můžeme vyjádřit: ARP. w. ARP w Křivka poptávky po práci je tvořena klesající částí MRP shora ohraničenou maximem ARP

Poptávka po práci: DoKo. trh práce + DoKo. trh finální produkce - SR CZK/ bod ukončení činnosti firmy v SR ARP D MRP Pokud by mzdová sazba vystoupala nad úroveň ARP, firma by ukončila činnost a nepoptávala by žádné množství práce. Vysvětlení: viz výše a prezentace trhyvfobecne.ppt

Poptávka po práci: DoKo. trh práce + DoKo. trh finální produkce - R v R je firma schopna měnit množství práce i kapitálu při změně mzdové sazby se nemění pouze objem najímané práce, ale i objem kapitálu mění-li se objem práce i kapitálu, mění se efektivnost práce posun MP a tím pádem i MRP a krátkodobé D působí následující efekty po změně mzdové sazby: substituční (SE), produkční (nákladový, PE)

Poptávka po práci: DoKo. trh práce + DoKo. trh finální produkce - R K SE: při poklesu mzdové sazby bude firma nahrazovat kapitál prací posun z A do B zhoršení efektivnosti práce tlak na pokles MP A B C Q 1 Q 2 PE: pokles mzdové sazby firma může současně zvýšit objem práce i kapitálu, takže může více vyrábět posun z B do C zvýšení efektivnosti práce tlak na vzrůst MP SE TE PE Celkový efekt poklesu mzdové sazby (TE): firma bude najímat více obou faktorů zvýší se efektivita práce vzrůst MP

Poptávka po práci: DoKo. trh práce + DoKo. trh finální produkce - R CZK/ MRP 2 MRP 1 w 1 E 1 MFC = AFC =w=s 1 w 2 E 2 MFC = AFC =w=s 2 D (R) 1 2 Celkovým efektem poklesu mzdové sazby je vzrůst MP a tím pádem i MRP a krátkodobé D Spojnice krátkodobých rovnovážných bodů (E 1 a E 2 ) tvoří dlouhodobou křivku poptávky po práci

Faktory ovlivňující poptávku firmy po práci 1. Změna ceny práce (mzdové sazby) - způsobuje posun po D (křivky poptávky po práci). Pokud cena práce roste, poptávka po práci klesá. 2. Ostatní faktory D po produkci vyráběné daným VF, úroveň technologie, počet kooperujících vstupů způsobují posun celé D

Tržní poptávka po práci Tržní poptávka po práci je horizontálním součtem křivek poptávky po práci jednotlivých firem. Platí následující závislosti: w poptávaného množství práce každé firmy poptávaného množství práce na trhu tržní D jako horizontální součet indiv. D, ale: w MC každé firmy S S na trhu produkce P P (cena statků) a zároveň MR (pokles ceny způsobuje, že firmám klesá MR) MRP a dochází k D (snížení poptávky firem po práci) D každé firmy bude strmější a tím bude strmější i křivka tržní D

Poptávka po práci: DoKo. trh práce + NedoKo. trh finální produkce - SR Firma je cenovým příjemcem na trhu práce, ale cenovým tvůrcem na trhu finální produkce MR je klesající MRP a tím i D bude strmější než když firma prodává výstup na DoKo. Trhu. Na trhu NeDoko musí firma snížit cenu, aby prodala více statků MR firmy musí být klesající.

Poptávka po práci: DoKo. trh práce + NedoKo. trh finální produkce - SR ARP MRP ARP MRP ARP D D MRP MRP ARP Firma na DoKo. trhu finální produkce Firma na NedoKo. trhu finální produkce

Poptávka po práci: DoKo. trh práce + NedoKo. trh finální produkce - R Vedle SE (substitučního efektu) a PE (produkčního efektu) se prosazuje ještě tzv. příjmový efekt : Pokles w povede k poklesu MC zvýší se rovnovážné množství produkce za současného poklesu ceny statků (aby firma mohla prodat více, musí snížit cenu statků) a tedy i poklesu MR (pokles ceny statků snižuje i MR firmy) MRP se tudíž neposune dolů v takovém rozměru jako v případě DoKo. firmy

Poptávka po práci: DoKo. trh práce + NedoKo. trh finální produkce - R CZK/ MRP 2 MRP 1 w 1 E 1 MFC = AFC =w=s 1 w 2 E 2 MFC = AFC =w=s 2 1 2 D (R) Tečkovanou čarou je vyznačen posun MRP v případě, že by firma fungovala na DoKo.trhu finální produkce Princip formování tržní poptávky je pak stejný jako u DoKo. firmy viz předchozí výklad

Rovnováha na trhu práce Rovnováha na trhu práce nastává v bodě průniku křivky tržní nabídky práce a tržní poptávky po práci. Nabídka práce zaměstnanci Poptávka po práci zaměstnavatelé (firmy).

Křivka nabídky práce Nabídka práce se nejdříve chová jako běžná nabídková křivka - čím vyšší mzda (w), tím je větší nabídka, tj. ochota déle pracovat. Křivka nabídky práce bude rostoucí čím vyšší je mzda, tím mají lidé méně obětovaných příležitostí, jak se živit jinak než prací a získávat příjem jinak než v podobě mzdy. Od určitého momentu v horní části vykazuje křivka nabídky práce určitou anomálii - čím vyšší mzda, tím menší ochota pracovat. Je to dáno tím, že mezní užitek z příjmu začíná být menší než mezní užitek z volného času. Možná jednodušeji řečeno - při určité výši mzdy si člověk začne vážit více volného času než peněz. Rovněž tak působí i to, že při vyšším příjmu může být zaměstnáno menší množství členů domácnosti (babička, která je ještě v produktivním věku, nemusí chodit do práce, ale může se věnovat dětem a domácím pracím, z čehož domácnosti plynou nepeněžní výnosy).

Křivka nabídky práce zpětné zakřivení Jedním z nákladů obětované příležitosti osob, kteří pracují, je volný čas, respektive cena volného času. Stejně jako v jiných případech i zde působí substituční efekt zvýšení mzdy zdraží volný čas, takže lidé budou substituovat volný čas prací. Mzda je zároveň ale též důchodem. Když mzda vzroste, vzroste též důchod pracujících, a mohou si dopřát více statků, včetně volného času. Důchodový efekt tak říká, že zvýšení důchodu motivuje člověka, aby kupoval více statků včetně volného času, tedy aby méně pracoval. Od určité, relativně vysoké úrovně mezd, působí tedy na nabídku práce důchodový efekt, tedy zvýšení mzdy nevede k tomu, aby člověk více pracoval, naopak jej motivuje k tomu, aby pracoval méně. Důchodový efekt se týká jak individuální nabídkové křivky, tak tržní nabídkové křivky.

Minimální mzda = cenová regulace na trhu práce, čili regulace mzdová Cíle: garantování minimálního příjmu pracovníků státem nástroj sociální politiky zvýšení motivace k hledaní práce zvýšení zaměstnanosti

Dopady minimální mzdy Trh práce w w min2 nedobrovolně nezaměstnaní S w min1 minimální mzda je stanovena níže než rovnovážná trh práce se vyčistí při vyšší mzdě w* w min1 w min2 min.mzda na této úrovni způsobí, že se trh práce nevyčistí, vzniká převis S nad D a nedobrovolná UNE D * dobrovolně nezaměstnaní

(I)Racionalita minimální mzdy je-li minimální mzda stanovena pod úrovní rovnovážné mzdy, pak nemá smysl trh se vyčistí při vyšší mzdě a všichni, kdo chtějí pracovat, práci najdou je-li stanovena nad úrovní rovnovážné mzdy, vznikne nerovnováha a nedobrovolná nezaměstnanost lidé ochotní pracovat při nižší mzdě práci ztratí, lidé jež vyšší minimální mzda motivuje pracovat, práci nenajdou MINIMÁNÍ MZDA NA DOKO. TRHU PRÁCE JE NESMYS

Minimální mzda v ČR Minimální hrubá měsíční mzda v ČR v letech 1992-2006 (nejnižší mzdový tarifní stupeň) 9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 7955 7185 6700 6200 5700 5000 4000 3250 2200 2200 2200 2200 2500 2500 2650 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Minimální mzda v Kč/měsíc Zdroj: http://www.finance.cz/home/hospodarstvi/prace/mzda/