I. Shrnutí. 1. Prognózy a skutečnost

I. Shrnutí 1. Prognózy a skutečnost Veličina XI/00 XII/00 I/01 skuteč. progn. skuteč. progn. skuteč. Spotřebitelské ceny r/r, % 4,3 4,3 4,0 4,3 4,2 m/m, % 0,1 0,5 0,2 2,0 1,9 Čistá inflace r/r, % 3,4 3,5 3,0 2,7 3,0 m/m, % 0,1 0,7 0,2 0,3 0,6 Korigovaná inflace r/r, % 3,2 3,2 2,6 2,5 2,6 m/m, % 0,0 0,5 0,6 0,2 0,3 Ceny průmyslových výrobců r/r, % 5,9 5,3 5,0 4,9 4,2 m/m, % 0,1 0,0-0,2 0,9 0,4 Průmyslová produkce r/r, % 4,3 4,5 1,4 - očišt. o vliv počtu prac. dní r/r, % 6,5 8,1 Tržby z průmyslové činnosti r/r, % 5,4 1,0 Stavební výroba r/r, % 11,7 2,9 - očišt. o vliv počtu prac. dní r/r, % 13,1 6,7 Tržby v maloobchodě r/r, % 1,1 4,1 Saldo obchodní bilance za měsíc, mld. Kč -12,1-21,0-24,0-10,0 kum., mld. Kč 103,6-126,8 Změna salda obchodní bilance r-r, mld. Kč 0,9-6,9 kum., r-r, mld. Kč 56,2-62,4 Nezaměstnanost ke konci měs., % 8,5 8,8 8,8 9,0 9,1 Nominální mzdy v průmyslu r/r, % 8,6 6,0 3,7 6,2 Reálné mzdy v průmyslu r/r, % 4,1 2,0-0,3 1,9 Produktivita práce v průmyslu r/r, % 5,0 5,6 2,2 9,4 Nominální mzdy ve stavebnictví r/r, % 9,6 5,1 X Reálné mzdy ve stavebnictví r/r, % 5,1 0,9 X Produktivita práce ve stavebnictví r/r, % 17,2 7,8 X Peněžní zásoba (M2) r/r, % 7,1 6,4 6,3 Kurz CZK/EUR prům. za měsíc, % 34,62 X 34,82 X 35,14 Změna kurzu CZK/EUR r/r, % +4,9 X +4,4 X +2,5 Kurz CZK/USD prům. za měsíc, % 40,48 X 38,94 X 37,43 Změna kurzu CZK/USD r/r, % -15,3 X -9,3 X -5,6 Úrokové sazby z nových úvěrů prům. za měsíc, % 6,7 6,8 r-r, proc. body -1,1 Úrokové sazby z termín. vkladů prům. za měsíc, % 4,0 r-r, proc. body -0,8 Vysvětlení značek a zkratek: r/r... meziroční růst m/m... meziměsíční růst r-r... rozdíl proti hodnotě za stejné období předchozího roku kum.... kumulativně od začátku roku měs.... měsíc X... měsíční hodnoty ČNB nepredikuje 1

2. Stručná charakteristika současného hospodářského a měnového vývoje Statistické údaje zveřejněné od projednání 1. SZ nevybočily, s výjimkou cen potravin, z očekávání měnové sekce. Makroekonomický rámec se nadále vyznačuje nevýrazným oživením ekonomiky, nízkoinflačním prostředím, stabilizovaným trhem práce, přetrváváním deficitu obchodní bilance a stabilizací nebo mírným zhodnocováním devizového kurzu vůči euru. Prognózy hospodářského růstu a inflace na rok 2001 a 2002 se v této SZ nemění. Dochází pouze k technickému snížení prognózy celkové inflace, a to v důsledku odlišné prognózy regulovaných cen, které ve změněné struktuře koše spotřebitelských cen mají nyní menší váhu a i v jejich rámci se mění struktura jednotlivých položek. Neexistují signály, které by svědčily o urychlování hospodářského růstu nad hodnoty stávající predikce. O pouze pozvolném zvyšování dynamiky strany poptávky a nabídky v ekonomice svědčí přiměřený růst maloobchodního obratu v prosinci (meziročně 4,1 %) a stabilní tempo růstu průmyslové výroby. Růst stavebnictví je konsistentní s předpokládanou dynamikou investiční činnosti. Pokračující restrukturalizace ekonomiky v souvislosti s pokračujícím přílivem přímých zahraničních investic by měla postupně vést k růstu výkonnosti ekonomiky. Dosud se však projevuje pouze v části hospodářství a její celkový makroekonomický efekt tak zůstává omezený. Faktory působícími proti urychlování růstu jsou přetrvávající obezřetnost bank při poskytování úvěrů projevující se v nízké úvěrové emisi, ztrátovost řady velkých podniků se státní účastí a četná institucionální a legislativní úzká místa snižující pružnost strany nabídky. Vnějším rizikem růstu je možné zpomalování tempa růstu zahraniční poptávky zejména s ohledem na zprostředkované efekty možného prudkého zbrždění růstu americké ekonomiky. Nepříznivým rysem budoucího vývoje bude přetrvávání poměrně vysokých deficitů běžného účtu. V horizontu roku 2002 by se sice poměr deficitu běžného účtu k HDP měl mírně snížit, avšak stávající úroveň elasticity čistého vývozu k domácí poptávce zůstává jedním z rizik obnovování vnější rovnováhy. Nejdůležitějším domácím rizikem je dlouhodobě neudržitelný vývoj veřejných financí, který by mohl (kromě jiných nepříznivých dopadů, jakými jsou například vytěsňování soukromých investic) přispívat k prohlubování vnější nerovnováhy. Vývoj inflace v lednu nepotvrdil obavy o výraznějším urychlení cenového růstu spojené s každoročním přeceňováním. Nákladové inflační tlaky se v důsledku lednového poklesu cen ropy na světových trzích snížily, což se projevilo ve zpomalení tempa růstu cen průmyslových výrobců. Spotřebitelská inflace byla ovlivněna očekávanými úpravami regulovaných cen. Vyšší meziměsíční a meziroční čistá inflace ve srovnání s predikcí byla výsledkem vyššího než očekávaného růstu cen potravin. Korigovaná inflace byla naproti tomu v zásadě v souladu s predikcí a potvrdila vcelku stabilizovaný cenový vývoj. V souvislosti s vyšším než očekávaným růstem cen potravin stimulovaných rychlým růstem cen zemědělských výrobců se mírně zvyšují inflační rizika v tomto segmentu. Nadměrnému růstu spotřebitelských cen potravin by však měly nadále bránit konkurenční tlaky na trhu a neakcelerující spotřeba domácností. Od minulé situační zprávy se mírně zvýšila rizika růstu cen ropy, jak vyplývá z vývoje na trhu s ropou v polovině února. Proti tomuto vlivu by však mělo působit nedávné poměrně výrazně snížení cen zemního plynu. O přetrvávání nízkoinflačního prostředí v domácí ekonomice svědčí poměrně plochý tvar výnosové křivky a stabilizace inflačních očekávání. 2

Změna koše používaného při výpočtu indexu spotřebitelských cen k lednu 2001 má dopad do predikce inflace. Při zachování predikce růstu cen jednotlivých položek regulovaných cen se v důsledku změny vah a složení regulovaných cen mění predikce růstu regulovaných cen a jejich příspěvek k celkové inflaci. Při zachování stávající predikce čisté inflace tak dochází ke snížení predikce celkové meziroční inflace ze 4,2 % na 3,8 % v prosinci 2001 a z 5,2 % na 4,9 % v prosinci 2002. Vliv změn spotřebitelského koše na čistou inflaci neimplikuje, podle předběžných odhadů, potřebu měnově politického přehodnocení inflačních cílů. 3. Aktuální prognózy a jejich změny oproti 1. SZ technická změna Poznámka: Technickou změnou prognózy se rozumí změna prognózy způsobená: a) dosazením skutečných hodnot za predikované hodnoty v daném měsíci či čtvrtletí b) úpravou predikčního intervalu v důsledku zkrácení predikčního období c) úpravou proměnných, které jsou vypočítány z jiných proměnných, u nichž došlo ke změně d) rozhodnutím vlády o změnách regulovaných cen a daní e) rozhodnutím vlády o změnách veličin, na které má vláda vliv f) změnou vah a struktury koše používaného pro výpočet indexu spotřebitelských cen Věcnou změnou prognózy se rozumí změna prognózy způsobená: a) změnou východisek analýzy budoucího vývoje predikované proměnné b) změnou elasticit mezi vysvětlovanými a vysvětlujícími proměnnými c) změnou referenčního scénáře vysvětlujících proměnných 3

II. Faktory inflace 1. Měnový vývoj 1.1. Peníze a úvěry Peníze Podle předběžných údajů za leden 2001 pokračuje stagnace meziročních přírůstků peněžní zásoby na úrovni kolem 6 %. Tento vývoj potvrzuje dosavadní dlouhodobý trend nižší nabídky peněz, který se projevil zejména ve 2. pololetí roku 2000. Do tohoto vývoje se dlouhodobě odráží především stagnace úvěrové emise a vývoj vnějších ekonomických vztahů. V lednu 2001 k těmto faktorům přistoupil i přebytkový vývoj hospodaření státního rozpočtu. Lednový vývoj peněžní zásoby naznačuje, že by se i nadále měla zmenšovat mezera mezi peněžním agregátem M2 a nominálním HDP, což by nemělo vytvářet inflační tlaky ani ohrožovat současné ekonomické oživení. Pomalý růst peněžní zásoby však naznačuje, že v oblasti ekonomického růstu nelze v nejbližším období pravděpodobně počítat s jeho výraznou akcelerací. Lednové údaje o vývoji peněžní zásoby neovlivní predikci růstu peněžní zásoby na r. 2001 v rozmezí 7,3-9,3 %. Úvěrová emise Předběžné údaje o vývoji očištěné úvěrové emise v lednu 2001 naznačující pokračující tendenci ke stagnaci až k mírnému poklesu (úvěrová emise v lednu 2001 ve srovnání se stejným obdobím r.1999 poklesla o 0,6 %). Vzniká otázka, jak je tento vývoj konzistentní se zlepšením finanční situace podnikové sféry. Při podrobnějším pohledu na základní finanční ukazatele charakterizující finanční situaci průmyslových podniků je zřejmé, že u řady těchto ukazatelů (především ziskovosti) dosahují lepších výsledků podniky pod zahraniční kontrolou. Vývoj finanční situace průmyslových podniků (poměrové ukazatele v % za období 1. až 3. čtvrtletí r. 1999 a 2000, organizace se 100 a více zaměstnanci) Podniky pod Podniky pod domácí kontrolou zahraniční kontrolou domácí kontrolou zahraniční kontrolou veřejný sektor soukromý sektor veřejný sektor soukromý sektor Rentabilita aktiv 1999 2,8 4,1 11,2 Stálá a ost. aktiva / Aktiva 1999 76,6 61,4 59 (EBIT / Aktiva) 2000 3,9 5,9 12,4 2000 80,1 60,8 57,2 Rentabilita vlastního jmění 1999 0,6 0 12,6 Oběžná aktiva / Aktiva 1999 23,4 38,6 41 (Čistý zisk / Vlastní jmění) 2000 2,6 4,5 15,9 2000 19,9 39,3 42,9 Výnosy / Aktiva 1999 65,7 95,1 131 Vlastní jmění / Aktiva 1999 53,1 45,6 44,4 2000 68,4 106,5 139,3 2000 51,8 46,6 45,2 Celková likvidita 1999 1 1,2 1,3 Zadluženost 1999 46,9 54,4 55,6 (Oběžná aktiva / Krátk.cizí zdr.) 2000 0,9 1,2 1,3 (Cizí zdroje / Aktiva) 2000 48,2 53,4 54,8 Přidaná hodnota / Aktiva 1999 13,7 24,4 32,3 Výkony / Výnosy 1999 78,7 80,9 84,1 2000 15,3 26,4 32,2 2000 75,9 82,3 84,8 Podíl čistého zisku na EBITU 1999 11,6 0,5 50,1 Přidaná hodnota / Výnosy 1999 20,9 25,6 24,7 2000 34,1 35 57,7 2000 22,3 24,8 23,2 4

Vývoj ukazatelů charakterizujících finanční situaci průmyslových podniků potvrzuje přetrvávání existence dvou základních segmentů české ekonomiky, a to domácího a zahraničního. Obdobně se vyvíjí i úvěrová emise. Na jedné straně existuje poměrně dobrá dostupnost úvěrových zdrojů pro firmy pod zahraniční kontrolou, na druhé straně přetrvává řada omezení pro poskytování úvěrů firmám v domácím vlastnictví. K těmto omezením patří stále nedokončený proces restrukturalizace podnikové sféry, ale také teprve postupné završování restrukturalizace velkých bank (velké banky poskytovaly a poskytují rozhodující část úvěrů podnikům pod domácí kontrolou). Vzhledem k tomu, že úvěry podnikům pod zahraniční kontrolou dosahují pouze cca 13 % z celkového objemu úvěrů poskytovaných bankami, je velmi obtížné při vylepšení finanční situace v tomto ekonomickém sektoru zaznamenat změnu trendu v celkovém objemu úvěrů. I přesto však v následujícím období očekáváme, že v souvislosti s pokračujícím ekonomickým růstem, dalším zlepšováním finanční situace domácích podniků, završením procesu restrukturalizace bankovního sektoru a přechodu bank na nové úvěrové strategie dojde k postupnému oživování úvěrové emise. Průměrný meziroční přírůstek úvěrů by měl dosáhnout v r. 2001 1 až 2 % a v roce 2002 1 až 3 %. Signály o věrohodnosti tohoto scénáře přicházejí například z České spořitelny, která se v rámci nově definované úvěrové strategie pro rok 2001 a 2002 hodlá zaměřit nejen na poskytování úvěrů domácnostem, ale i sektoru malého a středního podnikání. 1.2. Úrokové sazby a akciový trh Úrokové sazby na všech segmentech finančního trhu pokračovaly v sestupném trendu, který začal na začátku prosince 2000. Během ledna se sestupný trend zrychlil, zvláště po informaci, že na zasedání bankovní rady ČNB se diskutovalo o možném snížení repo-sazby. Pro finanční trh byla také významná informace o snížení odhadu očekávané inflace pro konec roku 2001. Náhled subjektů finančního trhu na současnou a budoucí situaci se tak během krátké doby výrazně změnil. Přispěly k tomu také další faktory, především snížení klíčových sazeb v USA a zveřejněná inflace za leden. Změna náhledu na současnou situaci se promítla i do očekávání ohledně nastavení základních sazeb ČNB. Výnosové křivky na všech segmentech podstatně snížily svůj pozitivní sklon, na peněžním trhu má křivka téměř plochý tvar. Z toho lze usuzovat, že subjekty na finančním trhu pravděpodobně očekávají pokles repo-sazby (názor však není jednotný, stejně tak načasování tohoto kroku). Svědčí o tom i vývoj sazeb FRA. Grafické znázornění výnosových křivek, implikovaných křivek a zero-kupón křivek je uvedeno v přílohách č. 2 a 3. Úrokový diferenciál vůči eurovým sazbám stagnoval na kratším konci, na delším konci se mírně snížil vlivem pohybu tuzemských sazeb. Jeho výše na konci ledna 2001 dosahovala 0,4 až 0,8 procentního bodu podle délky splatnosti. U úrokového diferenciálu vůči dolarovým sazbám se dále snížila jeho negativní výše až k nulovým hodnotám. To bylo způsobeno úpravou základních sazeb v USA. Fed ve dvou krocích snížil obě klíčové sazby o 1,0 procentní bod (3. a 31. 1.). Diskontní sazba byla snížena na 5,0 %, O/N federal fund rate na 5,5 %. Ke snížení své klíčové sazby přistoupila také Bank of England (8. 2. o 0,25 procentního bodu na 5,75 %). Inflační očekávání analytiků finančních trhů se dále snížila v reakci na poslední data o inflaci a pokles úrokových sazeb. V případě CPI se očekávání shodují s predikcemi ČNB, u čisté inflace se již delší dobu pohybují na vyšší hladině. Pokud jde o úrokové sazby, analytici 5

předpokládají stabilní sazby, popř. mírné snížení, ovšem jen na krátkou dobu. V ročním horizontu by sazby měly mírně vzrůst. Očekávání vývoje inflace a úrokových sazeb na 12 měsíců dopředu (%) CPI ČI 1T PRIBOR 1R PRIBOR odbor 413 fin. trh podniky domácnosti odbor 413 fin. trh fin. trh fin. trh 12/99 4.4 4.2 3.9 3.1 3.1 2.8 6.3 6.8 3/00 5.1 4.5 4.3 4.1 3.9 3.2 6.1 6.6 6/00 4.6 4.4 4.8 4.1 3.0 2.9 5.8 6.3 7/00 4.7 4.6 3.0 2.9 5.8 6.4 8/00 4.6 4.5 2.9 3.1 5.9 6.4 9/00 4.7 4.7 5.0 4.6 2.9 3.4 6.0 6.6 10/00 4.9 4.6 3.3 3.3 5.9 6.5 11/00 4.9 4.8 3.2 3.4 5.9 6.4 12/00 4.4 5.0 4.7 4.1 2.8 3.6 5.9 6.5 1/01 4.7 4.5 2.8 3.2 5.8 6.2 2/01 4.3 4.3 2.5 3.1 5.5 5.8 Na primárním trhu státních dluhopisů byly v lednu emitovány dva SD se splatností 2 a 15 let. V první aukci na začátku měsíce byl znovuotevřen SD 6,90/03. Poptávka po něm dosáhla více než trojnásobku nabízeného objemu (4 mld. Kč). Proto MF netradičně otevřelo tzv. druhé kolo primárního prodeje, ve kterém nabídlo nelimitované množství za průměrný dosažený výnos 5,94 %. Dodatečná nabídka se však nesetkala s pochopením trhu a investoři objednali minimální objem. Lze se domnívat, že se může opakovat situace z prvního čtvrtletí roku 2000, kdy poptávka investorů výrazně převyšovala nabízené objemy. Značná část poptávky však měla spekulativní charakter; investoři si byli vědomi, že za nabízenou cenu (resp. výnos) nemohou daný objem upsat. Porovnání poptávaného objemu s nabízeným proto mohlo poskytovat zavádějící informaci. Ve druhé aukci byl vůbec poprvé emitován státní dluhopis se splatností 15R. Před emisí panovala určitá nervozita, neboť šlo o SD s dosud nejdelší splatností. Její výsledky však překonaly i nejoptimističtější odhady. Poptávka 14,4 mld. Kč výrazně převýšila nabízených 5 mld. Kč, průměrný výnos činil 7,04 %. Změna nálady je pozorovatelná rovněž na sekundárním trhu. Výrazný růst cen (a pokles výnosů) souvisí s poklesem úrokových sazeb na ostatních segmentech trhu. Nejviditelněji se snížily výnosy na dlouhém konci výnosové křivky, což souvisí s přehodnocením inflačních očekávání směrem k nižším hodnotám. Aktuální otázku v současné době představuje další financování státního dluhu, případně zda je domácí dluhopisový trh schopen čelit vzrůstajícím potřebám státu. Mezi investiční veřejností neexistuje jednoznačný názor, přesto někteří analytici otevřeně připouštějí, že i přes rostoucí objem je domácí trh stále schopen (za předpokladu udržení současných nízkých inflačních očekávání) vstřebat nové dluhopisy bez rapidního nárůstu úrokových sazeb. Klientské nominální úrokové sazby se v prosinci mírně zvýšily v reakci na přechodný nárůst sazeb na finančním trhu v předcházejících měsících. Úrokové sazby z nových úvěrů dosáhly 6,8 %, termínové depozitní sazby 4,0 % (listopad). Reálné úrokové sazby ex-post se nadále pohybují na nízké hladině, v rozmezí 0 až 2 % v závislosti na zvolené sazbě. Reálné úrokové sazby ex-ante se vyvíjejí rozdílně v závislosti na použitém cenovém indexu (viz příloha č. 4). Nové úvěry deflované PPI se pohybují na 3,4 %, reálné sazby z termínovaných vkladů deflované CPI dosahují -0,8 %. 6

Akciový trh v lednu převážně posiloval, zejména v první polovině měsíce vlivem snížení úrokových sazeb ve Spojených státech. Na to ceny akcií reagovaly růstem a pozitivní nálada se přenesla i na evropské trhy. Akciový index PX 50 posílil o 4,9 % a uzavřel na hodnotě 501,8 bodů. K růstu přispěly zejména nejlikvidnější tituly obchodované ve SPAD. Komerční banka vzrostla o 11,9 %, očekávání na vyplacení zajímavé dividendy posílilo akcie tabákové společnosti Philip Morris o 10,5 %. Výrazný růst zaznamenaly také akcie Unipetrolu (+8,5 %) taženy zprávami o pokračující privatizaci společnosti. V lednu došlo na burze po zhruba půl roce velmi nízké obchodní aktivity k mírnému oživení, objem zobchodovaných akcií dosáhl 14,2 mld. Kč. 1.3. Veřejné finance V oblasti veřejných financí jsou v lednu k dispozici pouze některé dílčí výsledky (především za státní rozpočet), které nemění základní směry vývoje fiskální politiky státu v letech 2001 a 2002 prezentované v minulé situační zprávě. Nadále tedy předpokládáme, že v uvedených letech bude pokračovat nezdravý trend prohlubování strukturálního deficitu veřejných rozpočtů, v jehož důsledku může být omezena realizace vhodného mixu měnové a fiskální politiky. V roce 2001 je uvažováno s veřejným deficitem v simulaci Maastrichtu (bez privatizačních zdrojů a dotací transformačním institucím) na úrovni 6,0 % HDP, zatímco pro rok 2002 ještě nejsou definitivně vyjasněny vládní přístupy k některé z referenčních variant střednědobého fiskálního výhledu na období 2001-2003. Hospodaření státního rozpočtu za leden 2001 x) skončilo pokladním přebytkem ve výši 18,7 mld. Kč (loni ve stejném období přebytek 16,4 mld. Kč). Typickým sezónním rysem vývoje rozpočtu na počátku roku je nízké čerpání výdajů při jen pozvolném náběhu příjmů. Čerpání výdajů je koncentrováno především v mandatorních položkách důchodů a státních sociálních příspěvků, zatímco ostatní složky výdajů (zejména investice) jsou v tomto období čerpány pouze v minimální výši. V lednovém inkasu příjmů převažují výnosy pojistného na sociální zabezpečení (21,1 mld. Kč), daně z přidané hodnoty (14,6 mld. Kč), daně z příjmů fyzických osob (7,8 mld. Kč) a spotřebních daní (6,0 mld. Kč). Lednové výnosy DPH jsou redukovány relativně vysokými vratkami této daně (19,1 mld. Kč), jejichž vzestupný trend lze sledovat již od 1. čtvrtletí m. r. Tato skutečnost svědčí o oživení domácí nabídky, resp. investiční aktivitě podnikatelských subjektů. V nově zřízené rozpočtové kapitole Operace státních finančních aktiv nedošlo v průběhu ledna t. r. k takovým pohybům, které by výrazně ovlivnily výsledný přebytek státního rozpočtu. Stav na účtech SFA ke dni 31. ledna 2001 činí 22,9 mld. Kč, z toho představují 12,4 mld. Kč termínované vklady a 10,5 mld. Kč disponibilní zdroje využívané ke kompenzaci souhrnného účtu státní pokladny. Vliv veškerých operací finančních aktiv se promítá do celkového salda státního rozpočtu zápornou částkou 0,2 mld. Kč. V únoru lze očekávat podstatné snížení současného přebytku státního rozpočtu vlivem vysokých sezónních vratek DPH, odrážejících s cca dvouměsíční prodlevou pravidelné předzásobení domácího trhu koncem roku. x) V důsledku významných metodických změn vyplývajících z přijetí celé řady nových zákonů je omezena srovnatelnost základních rozpočtových veličin. 7

Hospodaření místních rozpočtů za rok 2000 je nyní v etapě finančního vypořádávání. Celoroční výsledky budou známy nejdříve koncem února t. r., nicméně podle předběžných odhadů lze očekávat vyrovnané nebo jen mírně schodkové saldo. Za samotný leden se výsledky nezpracovávají, avšak podle dosavadního vývoje předpokládáme rovněž vyrovnanou či mírně přebytkovou bilanci příjmů a výdajů. Vyrovnané bilance státních fondů dopravy a bydlení v roce 2000 výsledek hospodaření veřejných rozpočtů neovlivnily, ale v letošním roce by již měly hrát roli mnohem významnější. Do Státního fondu dopravní infrastruktury mají být převedeny celostátní výnosy silniční daně a dálničních poplatků (cca 8 mld. Kč ročně) a 20 % hrubého celoročního výnosu spotřebních daní z uhlovodíkových paliv a maziv (cca 10 mld. Kč). Další příjmy těchto fondů závisí na přislíbených dotacích z FNM ( doprava 16,7 mld. Kč, bydlení 26 mld. Kč), jejichž realizaci však provází značná míra rizika. Definitivní výsledky hospodaření FNM za rok 2000 nejsou zatím známy. Obdobně nejsou k dispozici ani výsledky za leden 2001, avšak již nyní narůstají obavy ze situace, kdy při zpomalení procesu privatizace Fond opakovaně řeší chybějící zdroje rostoucí úvěrovou angažovaností (zejména úvěry od KoB). K 31. lednu t. r. čerpal FNM nový úvěr ve výši 12,2 mld. Kč, takže celkový nesplacený objem úvěrů v průběhu 1. čtvrtletí t. r. pravděpodobně vzroste až o cca 20,6 mld. Kč. Uvedenými prostředky Fond hodlá vykrývat výdaje přesunuté v závěru roku 2000 na letošek, přičemž celkový závazek uvažuje FNM splatit již v závěru t. r. potenciálními příjmy z privatizace. Zde však existují již zmíněná reálná rizika nejen ohledně získání potřebného objemu privatizačních příjmů, ale též z jejich nejistého načasování. Úroveň veřejného dluhu dosáhla podle zpřesněných údajů k 31. 12. 2000 výše 356,1 mld. Kč, tj. 18,8 % HDP. Očekává se, že veřejný dluh dosáhne v letošním roce výše cca 426 mld. Kč (21,2 % HDP) a oproti minulému roku vzroste o cca 70 mld. Kč. Rozhodující složkou veřejného dluhu je státní dluh, dosahující ke konci roku 2000 úrovně 289,8 mld. Kč (15,3 % HDP). Jeho meziroční nárůst 61,5 mld. Kč je důsledkem především profinancování schodku státního rozpočtu (46,1 mld. Kč) a ztráty KoB za r. 1998 (14,4 mld. Kč). Předpokládaný nárůst státního dluhu v roce 2001 (o 74,7 mld. Kč) se bude odvíjet úměrně k předpokládanému schodkovému hospodaření státního rozpočtu a emisi státních dluhopisů na profinancování dluhopisových programů. Protisměrně má působit snížení zahraničního dluhu splátka závazků výnosy z emisí dluhopisů na domácím trhu. 8

1.4 Devizový kurz 1.4.1 Vývoj devizového kurzu Po předchozím posilování došlo ve vývoji nominálního kurzu koruny vůči euru v prosinci a začátkem ledna k postupnému oslabení až na úroveň 35,50 korun za euro dne 17. ledna, která byla naposledy dosažena 10. října minulého roku. Po tomto datu došlo k opětovnému posílení koruny, která se během tří týdnů dostala na hladinu 34,60 korun za euro. Oznámení o deficitu státního rozpočtu lze spojit s krátkodobou depreciací kurzu v polovině ledna, avšak opětné zprávy o dalším přílivu investic (včetně potvrzeného nákupu PVK) vedly k soustavnějšímu posilování koruny. Zveřejnění dat o inflaci za leden 2001 nemělo na kurz koruny větší vliv. Kromě domácích vlivů se do kurzu koruny promítal i vývoj na světových trzích. Posílení koruny k euru pravděpodobně souviselo i s lednovou korekcí posilování eura vzhledem k dolaru, ke kterému docházelo od listopadu minulého roku. Kurz koruny vůči dolaru, který také odráží výše uvedené vlivy, se po předchozím posilování počátkem roku ustálil a pohybuje se v rozmezí 37 38 korun za dolar. Vývoj nominálního kurzu koruny vůči EUR a USD od ledna 2000 33 34 35 36 37 38 39 40 41 CZK/USD CZK/EUR 42 43 31.12.99 21.1.00 11.2.00 3.3.00 24.3.00 14.4.00 5.5.00 26.5.00 16.6.00 7.7.00 28.7.00 18.8.00 8.9.00 29.9.00 20.10.00 10.11.00 1.12.00 22.12.00 12.1.01 2.2.01 Vývoj výnosových diferenciálů Výnosové diferenciály pokračovaly v poměrně dynamickém poklesu. Pokles výnosového diferenciálu na splatnosti 10 let byl tentokrát téměř shodný v obou sledovaných případech. Změna mezi výnosy českého desetiletého vládního dluhopisu a jeho americkým ekvivalentem činila dalších cca 0,5 procentního bodu, takže diferenciál po pěti měsících opět klesl pod 1 procentní bod. Stejně tak i desetiletý výnosový diferenciál proti německým dluhopisům poklesl o cca 0,5 procentního bodu a sestoupil tak z jedenapůlročního maxima na čtyřměsíční minimum cca 1,7 procentního bodu. Podobný scénář sledoval i diferenciál na kratších splatnostech, který poklesl o cca 0,6 procentního bodu. Ke snížení diferenciálů vedl pokračující rostoucí trend cen českých dluhopisů, který byl narušen pouze v týdnu, kdy proběhla aukce patnáctiletého státního dluhopisu a ceny stagnovaly. Po aukci dne 19. ledna však ceny opět vzrostly, takže výnos do splatnosti 9

desetiletého státního dluhopisu dosáhl koncem ledna svého půlročního minima 6,54 % p.a. K jistému růstu výnosů došlo až po zveřejnění dat o inflaci, která byla vyšší než očekávaná, což zmírnilo očekávání trhu na snížení reposazby ČNB. K poklesu výnosového diferenciálu přispělo i to, že na rozdíl od korunových dluhopisů výnosy ze zahraničních dluhopisů změnily počátkem roku klesající trend a mírně rostly. Výnosové diferenciály rozdíl ve výnosu v procentech p.a 3 2 1 0-1 3.1.00 31.1.00 28.2.00 27.3.00 24.4.00 CZK 2Y - EUR 2Y CZK 10Y - EUR 10Y CZK 10Y - USD 10Y 22.5.00 19.6.00 17.7.00 14.8.00 11.9.00 9.10.00 6.11.00 4.12.00 1.1.01 29.1.01 Efektivní kurzy Index nominálního efektivního kurzu 1 v lednu 2001 proti předcházejícímu měsíci mírně oslabil o méně než 0,5 % vlivem ustálení kurzu koruny vůči dolaru a krátkodobému oslabení koruny vůči euru. Meziročně však tento index posílil o cca 2,6 %. Indexy efektivního reálného kurzu posílily podobně jako nominální kurz. Z hlediska vlivu na změnu cenové hladiny lze působení kurzu v lednu charakterizovat jako neutrální. Vývoj nominálního a reálného efektivního kurzu (analytický kurz, rok 1995 = 100) 125 120 115 110 105 posilování 100 95 90 85 Reálný efektivní kurz dle PPI Reálný efektivní kurz dle CPI Nominální efektivní kurz 80 1/93 7 1/94 7 1/95 7 1/96 7 1/97 7 1/98 7 1/99 7 1/00 7 1/01 1 Vážený geometrický průměr indexů průměrných měsíčních nominálních směnných kurzů vůči našim největším obchodním partnerům. Ve výpočtu je zahrnuto 21 zemí, jejichž stálé váhy odpovídají jejich podílu na obchodním obratu v roce 1995. 10

1.5 Finanční účet a devizové rezervy Podle předběžných údajů za leden t.r. dochází (poprvé od dubna loňského roku) ve srovnání s předchozím měsícem k poklesu celkové věřitelské pozice komerčních bank vůči zahraničí. Čistý příliv zdrojů ze zahraničí přes bankovní sektor tak v lednu představoval cca 5 mld. Kč. Na tomto vývoji se podílí zejména příliv krátkodobých zdrojů ze zahraničí (cca 30 mld. Kč), který byl způsoben jednak poklesem krátkodobých devizových aktiv bank a jednak nárůstem krátkodobých, zejména korunových pasiv bank ve vztahu k zahraničí. Současně však v průběhu ledna dochází k odlivu dlouhodobých devizových zdrojů do zahraničí (cca 25 mld. Kč), a to jak ve formě nárůstu dlouhodobých devizových aktiv bank, tak ve formě poklesu pasiv našich bank v cizích měnách. Z meziročního srovnání pozice komerčních bank vůči nerezidentům vyplývá, že v průběhu posledních dvanácti měsíců vzrostla celková věřitelská pozice bank ve vztahu k zahraničí o 67,8 mld. Kč. Trend rostoucího odlivu bankovních zdrojů do zahraničí v průběhu celého loňského roku byl ovlivněn především vývojem úrokového diferenciálu mezi sazbami Kč, EUR a USD. Banky investovaly své volné zdroje zejména do krátkodobých aktiv (především do zahraničních cenných papírů vč. eurobondů) a současně docházelo k tomu, že objem splátek dříve přijatých úvěrů přesahoval objem nově čerpaných úvěrových zdrojů ze zahraničí. Vývoj pozice komerčních bank vůči nerezidentům v mld. Kč 31.1. 2000 31.3. 2000 30.6. 2000 30.9. 2000 31.12. 2000 31.1. 2001 Změna leden/prosinec Změna za rok Krát. aktiva 331,8 330,2 316,3 350,6 379,4 357,3-22,1 +25,5 v tom v Kč 118,8 115,6 106,3 125,8 138,0 132,3-5,7 +13,5 Krát. pasiva 234,6 217,8 183,7 209,6 218,2 226,2 +8,0-8,4 v tom v Kč 89,5 100,0 87,7 89,4 64,3 70,4 +6,1-19,1 Dlouhá aktiva 134,2 127,5 136,2 142,8 119,3 129,7 +10,4-4,5 v tom v Kč 66,4 73,3 80,6 85,0 48,4 47,8-0,6-18,6 Dlouhá pasiva 112,4 119,6 116,6 103,6 89,0 74,3-14,7-38,1 v tom v Kč 8,0 8,6 11,1 10,1 9,7 11,1 +1,4 +3,1 Pozice celkem 118,3 119,7 151,6 179,4 191,0 186,1-4,9 +67,8 S ohledem na avizovanou privatizaci státních majetkových účastí ve významných podnicích lze i v průběhu letošního roku očekávat silný příliv přímých investic ze zahraničí. V nejbližších týdnech by měl být vývoj finančního účtu ovlivněn přílivem zdrojů z provedené privatizace Biocelu (6 mld. Kč) a Pražských vodovodů a kanalizací (6,2 mld. Kč). V kontextu se snižováním úrokových sazeb v USA, jakož i očekávané privatizace strategických podniků v ČR by mělo dojít k oživení zájmu zahraničních i domácích investorů o investice do českých dluhových i majetkových cenných papírů, což by se mělo příznivě projevit ve vývoji finančního účtu v oblasti portfoliových investic. V oblasti ostatních investic pokračuje trend přijímání úvěrů podnikovou sférou přímo od zahraničních subjektů. Koncem ledna získaly Třinecké železárny a Moravia Steel na podporu exportu střednědobý syndikovaný úvěr v hodnotě 40 miliónů USD od německé Dresden Bank a britské HSBC Bank. Půjčka se splatností do roku 2003 má být čerpána v tranších 1,3 mld. Kč a 9,2 miliónu EUR. 11

Stav devizových rezerv ČNB dosáhl ke konci ledna t.r. 492,4 mld. Kč, tj. 14,2 mld. EUR, což by podle předběžných výsledků postačovalo ke krytí 4 měsíčního dovozu zboží a služeb. Ve srovnání s předchozím měsícem devizové rezervy ČNB v korunovém vyjádření zaznamenaly pokles o 1,6 mld. Kč, což je výsledkem posílení kurzu Kč vůči EUR. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku devizové rezervy vzrostly o 31,1 mld. Kč. Devizové rezervy vyjádřené v euroměně zaznamenaly nárůst o 1,3 mld. EUR a v dolarovém vyjádření vzrostly pouze o 0,3 mld. USD. Vývoj devizových rezerv ČNB mld. EUR mld.usd mld.kč 14,500 510 14,000 500 mld.eur/usd 13,500 13,000 12,500 12,000 11,500 490 480 470 460 mld.kč 11,000 450 10,500 440 31.1.00 29.2.00 31.3.00 28.4.00 31.5.00 30.6.00 31.7.00 31.8.00 30.9.00 31.10.00 30.11.00 31.12.00 31.1.2001 Zájem trhu o korunové eurobondy pokračuje i v letošním roce, o čemž svědčí dvě lednové emise v celkové hodnotě 1,5 mld. Kč a ohlášení dalších dvou emisí v únoru v částce 1,7 mld. Kč. Z dřívějších emisí byly v lednu splaceny 2 emise v částce 2,0 mld. Kč a v únoru by měly být splatné 4 emise v celkové hodnotě 6 mld. Kč. 12

2. Poptávka a nabídka Meziroční reálný růst v % období predikce skutečnost IPP prosinec 2000-1,4 Tržby z průmyslové produkce prosinec 2000-1,0 Stavební výroba prosinec 2000-2,9 Tržby v maloobch. a pohostinství prosinec 2000-4,2 IPP Rok 2000 5,6 5,1 Tržby z prům. produkce Rok 2000-7,7 Stavební výroba Rok 2000 5,8 5,3 Tržby v maloobch. a pohostinství Rok 2000 5,1 4,7 v mld. Kč Obchodní bilance prosinec 2000 21,0 24,0 Od projednání 1.SZ nebyly zveřejněny žádné dodatečné informace, které by signalizovaly změnu předpokladů o vývoji makroekonomického rámce v letech 2001-2002. Z toho důvodu nevidíme v současné době důvod pro technickou či věcnou změnu naší predikce poptávky a nabídky. Celková domácí poptávka si v roce 2001 zachová přibližně stejné tempo růstu jako v roce minulém, tj. okolo 3,4 %. Růst domácí poptávky, pozvolné zlepšování institucionálního rámce a trend mírného zlepšování strany nabídky budou společně působit na pokračující růst reálného HDP kolem 2,7 %. Vzhledem k dosavadní poměrně stabilní vysoké dovozní náročnosti domácí poptávky však též očekáváme, že její růst bude částečně saturován rostoucími dovozy a povede tak k prohloubení záporného netto vývozu a to na úroveň cca 121,5 mld. Kč. V roce 2002 očekáváme mzr. růst domácí poptávky o cca 3,4 %. Růst reálného HDP mírně zrychlí a bude se pohybovat kolem 3,3 %. Přiblíží se tak tempu růstu domácí poptávky. Netto vývoz odhadujeme na úrovni cca 128 mld. Kč. 2.1 Domácí poptávka V 1. čtvrtletí 2001 poroste celková domácí poptávka mzr. tempem okolo 3,9 %. Za celý rok 2001 by se růst poptávky měl pohybovat na úrovni 3,4 %. Hlavní podíl na jejím růstu si udrží hrubá tvorba fixního kapitálu. Pozitivní příspěvek očekáváme též ze strany spotřeby domácností a změny stavu zásob, zatímco vládní spotřeba, vzhledem k omezením daným schválenými výdaji státního rozpočtu, se projeví spíše stagnací či mírným poklesem. Vývoj konečné spotřeby domácností bude v roce 2001 i nadále determinován především nízkým tempem růstu disponibilních důchodů a již tak nízkou mírou úspor. Domníváme se, že její růst bude i nadále spíše pozvolný a bude se pohybovat na úrovni 2,3 %. V 1. čtvrtletí letošního roku očekáváme mzr. růst cca 2 % a v 2. polovině roku její mírnou akceleraci. Konečná spotřeba vlády, jejíž predikce vychází z konsolidovaných výdajů státního a místních rozpočtů, v roce 2001 pravděpodobně poklesne, či bude stagnovat. Její vliv na očekávaný vývoj domácí poptávky bude tedy spíše neutrální. Hrubá tvorba fixního kapitálu si v roce 2001 i nadále udrží relativně vysoké tempo růstu, tj. cca 6 %. I přes pokles korunových investičních úvěrů v roce 2000 (za leden až listopad 2000 13

mzr. pokles o 3,1 %) a očekávaný pokles reálných investic veřejného sektoru v roce 2001 (mzr. o cca 1 %) se domníváme, že převáží positivní vlivy na růst investiční poptávky, jako jsou očekávané restrukturalizační investice související s přílivem PZI a zlepšení výsledku hospodaření podnikové sféry. V 1. čtvrtletí letošního roku očekáváme mzr. růst 9,7 %. Stav zásob (zásoby materiálu, nedokončené výroby, hotových výrobků a zboží) se vzhledem k očekávanému růstu ekonomické aktivity a především průmyslové produkce v roce 2001 zvýší více než v roce loňském (tj. o cca 47 mld. Kč oproti 38 mld. Kč) a přispěje tak positivně k růstu celkové domácí poptávky. V roce 2002 předpokládáme udržení tempa růstu celkové domácí poptávky na úrovni letošního roku, tj. kolem 3,4 %. Výchozí předpoklady pro predikci na rok 2002 nesignalizují, že by se v příštím roce výrazně změnil trend vývoje jednotlivých komponent očekávaný v roce letošním. I v roce 2002 tedy předpokládáme nejvyšší růstovou dynamiku u hrubé tvorby fixního kapitálu (cca 7 %), mírnější tempo růstu u spotřeby domácností (cca 2,3 %), stagnaci vládní spotřeby a další zvýšení růstu zásob. Meziroční míra změn komponent domácí poptávky (v % ze s.c. 1995) 30 Dom ácnosti Vláda Investice D om. -predikce Vláda -predikce Inv. -predikce 25 20 15 10 5 0-5 -10-15 -20 95/I III 96/1 III 97/I III 98/I III 99/I III 00/I III 01/I III 02/I III Reálná spotřeba, příjmy a disponibilní důchody domácností (mzr. změny v %) UKAZATEL Skutečnost Predikce 1998 1999 I/00 II/00 III/00 IV/00 2000 I/01 II/01 III/01 IV/01 2001 2002 Běžné příjmy domácností 3/ -3.4 0.0-0.6 0.2-0.2-0.6-0.3 1.2 0.4 0.7 1.9 1.1 1.3 Disponibilní důchod domácností 3/ -3.8-1.0 0.5-0.2-0.4-0.2-0.1 1.9 1.1 1.1 2.3 1.6 1.9 Spotřeba domácností -2.9 0.7 1.6 1.9 2.0 2.0 1.9 2.0 1.9 2.5 2.6 2.3 2.3 Tržby v odvětví obchodu a pohostinství 4/ -7.3 2.3 6.3 5.3 3.4 3.6 4.7 3.0 3.5 3.6 3.9 3.5 3.5 Míra úspor (v %) 11.3 10.5 8.4 9.0 9.3 8.2 8.7 8.4 8.5 8.0 8.1 8.2 7.9 UKAZATEL Úvěry -3.8 5.0 0.2 2.5 3.5 Leasing a nebankovní půjčky 0.4 0.0 1/ Odhad založený na korigovaných projekcích příslušných trendů (časové řady od roku 1993, SPSS). 2/ Predikce uvedená v tabulce na rok 2000 je středovou hodnotou intervalu. Rozptyl okolo středové hodnoty uvažujeme v rozmezí -1 až + 1 procentního bodu. 3/ Deflováno deflátorem spotřeby domácností. 4/ Čtvrté čtvrtletí 2000 skutečnost. Spotřeba domácností, důchody domácností a tržby v maloobchodě (mzr. změny v % ze s.c.) Spotř eba domácností D isp o n ib iln í d ů chod Tržby v m aloobchodě 20 15 mzr. změna v % 10 5 0-5 -10 I/96 III I/97 III I/98 III I/99 III I/00 III I/01 III I/02 III Pozn: Tržby predikce od 1.č tvrtletí 2001, ostatní predikce od 3. č tvrtle tí 20 00. 14

Vývoj hrubé tvorby fixního kapitálu a jejích faktorů 450.0 400.0 350.0 300.0 250.0 200.0 150.0 100.0 50.0 0.0-50.0-100.0 P ř ím é investice Odpisy nefin.podniků H rubá tvorba fix.kapitálu Změ na stavu stř ed. korun.úvě r ů Změ na stavu dlouhod.korun.úvě r ů Investice veř. rozpoč t ů Zisky nefin. podniků 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2.2 Vývoz a dovoz, netto export Předpoklady predikce vývozu a očekávaný mzr. růst reálného vývozu (v %) 1998 1999 2000 2001 2002 Kurs Kč/EUR + referenční scénář - 36,9 35,6 35,0 35,0 Kurs Kč /USD + referenční scénář 32,3 34,6 38,6 35,9 35,0 Reálný kurs Kč/DEM (mzr. v %)* -9,2 1,4-5,6-3,8-1,8 HDP SRN (mzr. změny v %) 2,1 1,6 3,0 2,7 2,4 Reálný vývoz (mzr. v %) 10,7 4,8 17,5 13,1 10,2 *S využitím cenového indexu CPI Předpoklady predikce dovozu a očekávaný mzr. růst reálného dovozu (v %) 1998 1999 2000 2001 2002 Domácí poptávka -3,0-0,9 3,4 3,4 3,4 Reálný vývoz 10,7 4,8 17,5 13,1 10,2 Reálný dovoz 7,9 4,0 17,3 13,0 9,8 Vývoj netto vývozu v roce 2001 bude určen především následujícími faktory: - pokračující růst domácí poptávky, - mírné zpomalení zahraniční konjunktury, - reálná apreciace devizového kursu, - pokračující pozvolný trend orientace domácí strany nabídky na exportní odvětví. V případě naplnění výše uvedených předpokladů o vývoji hlavních determinant netto vývozu odhadujeme prohloubení jeho záporného salda v roce 2001 na úroveň 121,5 mld. Kč (tj. zhoršení oproti loňskému roku o 12,7 mld. Kč). Podíl netto exportu na HDP se z předpokládaných 7,6 % v roce 2000 zvýší na 8,3 % v roce 2001. V roce 2002 očekáváme obdobný vývoj netto vývozu a jeho saldo kolem 128 mld. Kč. Podíl netto exportu na HDP by se měl pohybovat kolem 8,5%. Podíl netto exportu a běžného účtu na HDP v %, mzr. změna směnných relací v % 1 0 S m ě n n é r e la c e - m z r. z m ě n a v % 1 ) S m ě n n é r e la c e - p r e d ik c e B Ú /H D P v b.c. N X / H D P v s. c. P r e d ik c e B Ú / H D P P r e d ik c e N X / H D P 5 0 % -5-1 0-1 5 9 5 / I I I I 9 6 / I I I I 9 7 / I I I I 9 8 / I I I I 9 9 / I I I I 0 0 / I I I I 0 1 / I I I I 0 2 / I I I I 1) sm ě nné relace podle výbě rových indexů cen vývozu a dovozu zboží Č S Ú 15

2.3 Hrubý domácí produkt Pozvolná restrukturalizace strany nabídky a její rostoucí orientace na konkurenceschopná odvětví (ať již orientovaná na zahraniční či domácí poptávku) se dosud positivně projevovala spíše ve smyslu růstu obratových ukazatelů (IPP, tržby ve službách, apod.). Její vliv na růst přidané hodnoty, jež je rozhodující pro tvorbu reálného HDP, je však v důsledku silné dovozní náročnosti klíčových odvětví výrazně nižší. Na základě dosavadního vývoje nelze očekávat v roce 2001 zásadní positivní zlom uvedeného trendu a tedy ani výraznou akceleraci ekonomického růstu. Za předpokladu uvažovaného růstu domácí poptávky a postupného snižování elasticity netto vývozu na domácí poptávce odhadujeme růst reálného HDP v roce 2001 kolem 2,7 %. V roce 2002 očekáváme postupně se projevující příznivé dopady restrukturalizace strany nabídky v podobě snižující se dovozní náročnosti a vyšší konkurenceschopnosti, jež ve svém důsledku povedou k dalšímu mírnému snižování elasticity netto vývozu na domácí poptávku a pokračujícímu růstu vývozů. Výsledkem uvedených procesů bude dle našich předpokladů rychlejší růst reálného HDP kolem 3,3 %. Očekávaný vývoj v klíčových odvětvích nabídky (mzr. změny v % ze s.c.) 25 20 15 Stavební produkce Tržby z m aloob. a pohost. T ržb y v e sp o jích In d ex p rů m. produkce Tržby v dopravě mzr. změna v % 10 5 0-5 -1 0-1 5-2 0 96/I III 97/I III 98/I III 99/I III 00/I III 01/ III Souhrnné ukazatele poptávky a nabídky (mzr. změna v % ze s.c. 1995) UKAZATEL SKUTEČNOST PREDIKCE I/99 II/99 III/99 IV/99 1999 I/00 II/00 III/00 IV/00 2000 I/01 II/01 III/01 IV/01 2001 2002 HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT -3.7-0.8 0.4 1.0-0.8 4.3 2.1 2.2 1.9 2.6 2.2 2.8 3.0 2.8 2.7 3.3 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA (dom.popt. a vývoz) -2.9 1.6 1.4 4.8 1.3 9.6 7.4 10.4 9.1 9.1 7.7 8.3 6.2 8.4 7.6 6.5 CELKOVÁ DOMÁCÍ POPTÁVKA 1) -1.3 0.5-2.3-0.6-0.9 2.4 2.7 6.5 1.9 3.4 3.9 3.0 2.2 4.4 3.4 3.4 KONEČNÁ DOMÁCÍ POPTÁVKA 2) -0.7-1.4-1.7-0.6-1.1 1.8 2.7 3.3 2.7 2.6 3.5 3.0 2.2 2.8 2.8 3.3 v tom: Spotřeba domácností 2.4 1.2-0.7 0.1 0.7 1.6 1.9 2.0 2.0 1.9 2.0 1.9 2.5 2.6 2.3 2.3 Spotřeba vlády 0.3-0.6 0.6-0.5-0.1 1.9 0.9-1.6 0.4 0.4-0.5 0.7-1.2-0.6-0.4-0.1 Tvorba fixního kapitálu -6.9-6.5-4.6-1.3-4.4 2.3 5.8 9.1 4.8 5.5 9.7 6.8 3.8 4.7 5.9 7.0 Spotřeba neziskových institucí -4.0 0.0-13.9-10.3-7.9 0.0 0.0 0.0 1.5 0.4-0.3-0.8-1.4 1.6-0.1 2.3 DOVOZ ZBOŽÍ A SLUŽEB -1.8 4.7 2.9 9.6 4.0 16.5 13.9 21.6 17.3 17.3 14.0 14.3 9.8 13.8 13.0 9.8 VÝVOZ ZBOŽÍ A SLUŽEB -5.3 3.1 7.5 13.6 4.8 21.0 14.0 16.0 19.4 17.5 12.6 15.0 11.5 13.2 13.1 10.2 ČISTÝ VÝVOZ ZBOŽÍ A SLUŽEB (saldo, mld. Kč) -26.3-20.1-10.7-37.2-94.3-20.7-22.7-27.4-38.0-108.8-27.5-24.1-24.8-45.1-121.5-128.0 PODÍL NETTO VÝVOZU NA HDP -8.1-5.8-2.9-10.7-6.8-6.1-6.4-7.2-10.7-7.6-8.0-6.6-6.4-12.4-8.3-8.5 1) vč. změny stavu zásob; 2) beze změny stavu zásob; pozn.: střed intervalu + 0.5 procentního bodu v roce 2000 a 2001 a + 1 procentní bod v roce 2002 2.4 Obchodní bilance a běžný účet Za leden prosinec 2000 došlo k mzr. zhoršení schodku obchodní bilance o 62,4 mld. Kč, z toho ze 3/4 v důsledku vývoje ve třídě 3 SITC - Energetické suroviny (prakticky 100 % vliv cenového vývoje) a z cca 1/4 v ostatních třídách, a to především v důsledku věcného zhoršení, 16

které lze připsat zejména oživení domácí poptávky. Saldo obchodní bilance s vyloučením vlivu cenových změn ve třídě 3 bylo v roce 2000 vyšší o 15,5 mld. Kč. Nárůst salda v důsledku růstu poptávky tak neznamenal zásadnější zhoršení elasticity dovozu. Na druhé straně je však zřejmé, že stávající úroveň elasticity (přes značné zlepšení proti roku 1997) znamená značné riziko zranitelnosti vnější rovnováhy. Vysoké investiční dovozy se významnějším způsobem do zhoršení salda obchodní bilance nepromítly; mzr. zhoršení salda ve skupině 7 - Stroje a dopravní prostředky představovalo v roce 2000 5,7 mld. Kč. Odhady vývoje obchodní bilance na základě ekonometrického modelu, odvození od netto vývozu, odvození od strukturální analýzy s propočtením vývoje ve třídě 3 podle referenčních hodnot a extrapolace vývoje v posledních 6 měsících signalizují celkové saldo v letošním roce na úrovni cca 130 mld. Kč. 12ti měsíční klouzavý úhrn obchodní bilance (mld. Kč) -60 skuteč nost predikce -80-100 v mld. Kč -120-140 -160-180 12/95 4 8 12/96 4 8 12/97 4 8 12/98 4 8 12/99 4 8 12/00 4 8 12/01 Předpokládaný vývoj obchodní bilance v roce 2001 znamená při očekávaném přebytku bilance služeb (40 43 mld. Kč), běžných převodů (16 19 mld. Kč), schodku bilance výnosů (-15 až -18 mld. Kč) a při použití středu predikce HDP dosažení cca 4,5 % podílu záporného salda běžného účtu (90 mld. Kč) na HDP. V roce 2002 očekáváme záporné saldo obchodní bilance kolem 125 mld. Kč. Předpokládaný vývoj obchodní bilance znamená (při použití středu predikce HDP) dosažení cca 3,9 % podílu záporného salda běžného účtu (85 mld. Kč) na HDP. Očekáváme, že salda ostatních komponent běžného účtu se v roce 2002 udrží v rámci intervalů predikovaných pro rok 2001. Vývoj jednotlivých komponent běžného účtu (mld. Kč) 30 obchod. bil. bil. služeb bil. výnosů b ě ž. př evody 20 10 0 9 4 /I III 9 5 /I III 9 6 /I III 9 7 /I III 9 8 /I III 9 9 /I III 0 0 /I III 0 1 /I III 0 2 /I III mld. Kč -1 0-2 0-3 0-4 0-5 0-6 0 od 4. č tvrtletí 2000 predikce 17

3. Trh práce UKAZATEL OBDOBÍ PREDIKCE SKUTEČNOST Míra nezaměstnanosti - ke konci období podle MPSV ( v %) leden 2001 9.0 9.1 Průměrná nominální mzda v průmyslu. (mzr. změna v %) prosinec 2000 6.0 3.7 Produktivita práce v průmyslu (mzr. změna v %) prosinec 2000 5.6 2.2 Oproti minulé SZ nedošlo ke změně predikce žádného ukazatele trhu práce (zaměstnanosti, nezaměstnanosti, průměrné nominální mzdy a jednotkových mzdových nákladů). V důsledku úpravy predikce míry inflace na rok 2001 a 2002 došlo ke zvýšení odhadu průměrné reálné mzdy o 0,3, resp. 0,4 proc. bodu. Revidované výsledky ukazují, že odhad mzdově nákladových rizik se proti minulé SZ nezměnil*. I nadále předpokládáme, že vývoj na trhu práce v letech 2001 a 2002 nebude faktorem urychlujícím inflaci. *Od 1. SZ došlo z důvodu konzistence časových řad k nahrazení expertně odhadované mzdy v NH oficiálně publikovanou mzdou ve sledovaných organizacích. 3.1. Zaměstnanost a nezaměstnanost Základní údaje o vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti UKAZATEL Čtvrtletí 2000 Čtvrtletí 2001 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 I. II. III. IV. I. II. III. IV. Zaměstnanost celkem (mzr. změny v %) 0.7 0.2-0.7-1.4-2.1-0.8-0.5 0.0-1.3-0.8-0.3-0.6-0.8-0.6-0.6-0.2 Zaměstnanost celkem - v tis. osob 4963 4972 4937 4866 4764 4726 4702 4700 4707 4727 4742 4735 4669 4698 4714 4726 z toho: zaměstnanci 4274 4278 4249 4138 4024 3976 3944 3937 3963 3972 3974 3980 3921 3944 3948 3953 ostatní 1/ 688 694 688 727 740 750 758 764 744 754 769 755 749 755 767 773 Počet neumístěných osob - v tis. osob 153.0 186.3 268.9 386.9 487.6 457.3 426.0 397.8 493.5 451.4 458.2 457.3 457.0 428.2 436.0 426 Míra nezaměstnanosti v % - ke konci obd. 2.9 3.5 5.2 7.5 9.4 8.8 8.2 7.6 9.5 8.7 8.8 8.8 8.8 8.2 8.4 8.2 Mzr. změna (+ přírůstek; - úbytek) tis. osob - zaměstnanosti celkem 35.8 9.4-35.4-70.8-101.6-38.1-23.6-2.1-63.6-38.3-13.7-30.0-37.3-28.3-28.0-9.0 - počtu neumístěných osob -14.4 33.3 82.6 118.0 100.7-30.3-31.3-28.2 60.1 16.4-11.6-30.3-36.5-23.2-22.2-31.3 Rozdíl 2/ 21.4 42.7 47.2 47.2-0.9-68.4-54.9-30.3-3.50-21.9-25.3-60.3-73.8-51.5-50.2-40.3 Predikce zaměstnanosti od 4. čtvrtletí 2000 1/ Zahrnuje členy produkčních družstev a podnikatele vč. pomáhajících rodinných příslušníků 2/ Rozdíl mezi mzr. změnou počtu neumístěných osob a mzr. změnou zaměstnanosti (odchody do důchodu, příchody ze škol, změna míry participace apod.) V lednu letošního roku se potvrdil očekávaný nárůst nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti dosáhla ke konci ledna 9,1 %, což představuje ve srovnání s minulým měsícem zvýšení o 0,3 proc. bodů. Lednový nárůst počtu nezaměstnaných o 16,7 tis. osob v porovnání s minulým měsícem je sezónním jevem (zvyšování nezaměstnanosti zejména v souvislosti s uvolňováním pracovníků ke konci roku a s ukončením pracovních poměrů na dobu určitou), nejedná se tedy o změnu trendu. Růst nezaměstnanosti v lednu 2001 byl v porovnání s minulými lety velmi mírný: v roce 1999 činil 0,6 proc. bodu, v roce 2000 0,4 proc. bodu. Vývoj nabídky a poptávky po práci Počet nezaměstnaných (levá osa) Volná pracovní místa (levá osa) 600 Míra nezaměstnanosti (pravá osa) Neumíst. na 1 voln. místo (pravá osa) 16 v tis. osob 500 400 300 200 100 0 1997 2/98 4 6 8 10 12 2 4 6 8 10 12 2 4 6 8 10 12 14 12 10 8 6 4 2 0 v %, osob 18

V průběhu roku 2001 předpokládáme, že trend z minulého roku indikující zmírňování poklesu zaměstnanosti a snižování nezaměstnanosti bude nadále pokračovat. Pokračování trendu připisujeme několika faktorům: pokračujícímu růstu výkonnosti ekonomiky, jehož zdrojem je domácí i zahraniční poptávka, strukturálním změnám včetně přílivu zahraničních investic a účinnosti některých vládou přijatých opatření na podporu trhu práce, která jsou zaměřená především do ohrožených oblastí severních Čech a Moravy. Tyto faktory společně vyústí v nárůst počtu volných pracovních míst. Aplikace aktivní politiky zaměstnanosti (včetně rozsahu poskytnutých investičních pobídek zahraničním i domácím investorům) bude s ohledem na objem vyčleněných finančních prostředků ze státního rozpočtu pro letošní rok přibližně na úrovni předchozího roku (v minulém roce byla vlivem aktivní politiky zaměstnanosti snížena míra nezaměstnanosti o více jak 1 procentní bod). Přes zlepšující se tendence ve vývoji na trhu práce budou nadále přetrvávat disproporce mezi nabídkou a poptávkou po pracovní síle v regionální, kvalifikační a profesní struktuře. Proces snižování nezaměstnanosti může být narušen razantnějším postupem restrukturalizace v podnicích, kde rozhodující podíl vlastní stát a narůstajícím počtem bankrotujících podniků. Vývoj míry nezaměstnanosti v letech 1995 2001 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 12.0 10.0 8.0 v % 6.0 4.0 2.0 0.0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Poz.: Od února 2001 predikce m ě síce Po zhodnocení těchto faktorů předpokládáme ke konci roku 2001 ještě mírný pokles zaměstnanosti o cca 0,5 % a míru nezaměstnanosti v rozmezí 7,6 až 8,6 %. Ke konci roku 2002 očekáváme již stagnaci zaměstnanosti a koncovou míru nezaměstnanosti v intervalu 7,0 až 8,0 %. 3.2 Mzdy a příjmy z mezd Základní údaje o mzdovém vývoji 1/ 2/ UKAZATEL SKUTEČNOST PREDIKCE mzr. změna v % I/99 II/99 III/99 IV/99 1999 I/00 II/00 III/00 IV/00 2000 I/01 II/01 III/01 IV/01 2001 2002 PRŮMĚRNÁ MZDA VE SLEDOVANÝCH ORG. (nominální) 3/ 7/ 8.6 8.0 8.7 7.9 8.2 6.7 5.7 6.1 6.6 6.4 7.7 8.0 8.6 8.2 8.1 7.7 (reálná) 5.5 5.5 7.4 5.7 6.0 3.0 2.0 2.0 2.3 2.4 3.3 3.3 4.8 4.4 3.9 2.9 v tom: Nepodnikatelská sféra (nominální) 13.9 14.3 13.3 11.2 13.1 2.7 1.9 2.2 2.5 2.3 9.3 10.6 10.8 10.6 10.3 8.0 (reálná) 10.6 11.7 11.9 9.2 10.7-0.9-1.8-1.8-1.6-1.5 4.8 5.9 6.9 6.7 6.0 3.2 Podnikatelská sféra (nominální) 7.5 6.4 7.7 7.0 7.1 8.1 6.9 7.3 8.3 7.7 7.4 7.3 8.1 7.6 7.6 7.7 (reálná) 4.4 3.9 6.4 5.0 4.8 4.3 3.0 3.1 3.9 3.7 2.9 2.7 4.3 3.8 3.4 3.0 z toho např. : soukromé organizace (nominální) 4/ 6.0 5.0 6.3 5.6 5.5 6.3 6.5 6.3........ (reálné) 2.9 2.6 5.0 3.6 3.3 2.6 2.6 2.2........ státní organizace (nominální) 5/ 11.1 9.3 7.6 5.5 8.4 4.9 6.6 7.1........ (reálné) 7.9 6.8 6.3 3.5 6.2 1.2 2.8 3.0........ mezinárodní organizace (nominální) 6/ 10.5 7.4 10.3 12.2 9.7 10.5 9.2 8.2........ (reálné) 7.3 4.9 9.0 10.1 7.5 6.7 5.3 4.0........ 1/ Predikce nominálních hodnot pro roky 2000, 2001 a 2002 je středovou hodnotou intervalu +/- 0.5 proc. bodů. 2/ Predikce reálných hodnot byla získána deflováním nominálních hodnot inflací pro rok 2000, 2001 a 2002 uvedenou v příloze SZ. V případě intervalů bylo použito křížového deflování horní a dolní mezí inflace. 3/ Oficiálně ČSÚ sledované organizace (velké organizace zahrnující cca 60-70 % všech subjektů). Z důvodu neexistence odpovídající časové řady považujeme tento ukazatel za reprezentanta průměrné mzdy v NH a to včetně propočtu mezd a platů a dále jednotkových mzdových nákladů. 4/ Zahrnují tuzemské (fyzické a právnické) osoby bez státní účasti. 5/ Zahrnují tuzemské (fyzické a právnické) osoby se 100 % státní účasti. 6/ Zahrnují subjekty s tuzemským a zahraničním kapitálem. 7/ Jedná se o mzdy zúčtované k výplatě, nikoli skutečně vyplacené. Pramen: Statistické informace ČSÚ (Evidenční počet zaměstnanců a jejich mzdy v ČR). 19