TEPELNÁ ZÁTĚŽ, TEPLOTNÍ REKORDY A SDĚLOVACÍ PROSTŘEDKY



Podobné dokumenty
Extrémní teploty venkovního vzduchu v Praze a dalších vybraných městech ČR

Vliv návštěvníků na mikroklima Kateřinské jeskyně. Influence of Visitors on Kateřinská Cave Microclimate

POČET ROČNÍKŮ JEHLIC POPULACÍ BOROVICE LESNÍ. Needle year classes of Scots pine progenies. Jarmila Nárovcová. Abstract

Český hydrometeorologický ústav, oddělení biometeorologických aplikací, Na Šabatce 17, Praha 4 - Komořany,

Karta předmětu prezenční studium

HODNOCENÍ EXTREMITY VYBRANÝCH TEPLOTNÍCH CHARAKTERISTIK PRO ÚZEMÍ JIŽNÍ MORAVY V OBDOBÍ

VYHODNOCENÍ SMĚRU A RYCHLOSTI VĚTRU NA STANICI TUŠIMICE V OBDOBÍ Lenka Hájková 1,2) Věra Kožnarová 3) přírodních zdrojů, ČZU v Praze

Uni- and multi-dimensional parametric tests for comparison of sample results

Zpracování studie týkající se průzkumu vlastností statistických proměnných a vztahů mezi nimi.

ÚKOL ,77 5,00 5 2,531,003,056 -,869,113

Marie Doleželová. Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno, oddělení meteorologie a klimatologie, Kroftova 43, Brno

Specifics of the urban climate on the example of medium-sized city

Návrhy dalších možností statistického zpracování aktualizovaných dat

EFFECT OF MALTING BARLEY STEEPING TECHNOLOGY ON WATER CONTENT

POTENCIÁLNÍ OHROŽENOST PŮD JIŽNÍ MORAVY VĚTRNOU EROZÍ

Pravděpodobnost předpovědí teploty vzduchu

Analýza teplotních. řad. Petr Štěpánek. Czech Hydrometeorological Institute, regional office Brno

4 TABULKY ZÁKLADNÍCH STATISTICKÝCH CHARAKTE- RISTIK TÌLESNÝCH ROZMÌRÙ TABLES OF BASIC STATISTICAL CHARACTERISTICS OF BODY PARAMETERS

VÝSKYT EXTRÉMNÍCH HODNOT TEPLOT VZDUCHU V PRŮBĚHU DVOU STOLETÍ V PRAŽSKÉM KLEMENTINU

Rožnovský, J., Litschmann, T., Středa, T., Středová, H., (eds): Extrémy oběhu vody v krajině. Mikulov, , ISBN

TĚŽBY NAHODILÉ, NEZDARY KULTUR A EXTRÉMY POČASÍ NA VYBRANÝCH LESNÍCH SPRÁVÁCH LESŮ ČESKÉ REPUBLIKY A JEJICH VLIV NA SMRK

TEPLOTY A VLHKOSTI PÔDY NA ÚZEMI ČR V ROKOCH 2000 AŽ

EKONOMIKA VÝROBY MLÉKA V ROCE 2011 ECONOMICS OF MILK PRODUCTION 2011

Příloha P.1 Mapa větrných oblastí

VLIV METEOROLOGICKÝCH PODMÍNEK NA ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ SUSPENDOVANÝMI ČÁSTICEMI

Kantor P., Vaněk P.: Komparace produkčního potenciálu douglasky tisolisté... A KYSELÝCH STANOVIŠTÍCH PAHORKATIN

STATISTICA Téma 8. Regresní a korelační analýza, regrese prostá

NÁVOD K POUŽITÍ VÁPNÍK 600 KATALOGOVÉ ČÍSLO 207

VÝSKYT SUCHÝCH MĚSÍCŮ V BRNĚNSKÉ SRÁŽKOVÉ ŘADĚ V OBDOBÍ

NĚKTERÉ ASPEKTY STANOVENÍ ABIOSESTONU ODHADEM POKRYVNOSTI ZORNÉHO POLE

Vliv přímořské léčby na atopický ekzém

RELATIONSHIP OF PHENO & CLIMA-DATA IN NORTH BOHEMIA REGION

SEIZMICKÝ EFEKT ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY ÚVODNÍ STUDIE

Semestrální projekt. do předmětu Statistika. Vypracoval: Adam Mlejnek Oponenti: Patrik Novotný Jakub Nováček Click here to buy 2

Metodologie pro ISK II

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ. FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ Ústav materiálového inženýrství - odbor slévárenství

Monitorování vývoje meteo situace nad ČR pomocí GPS meteorologie

Metodologie pro Informační studia a knihovnictví 2

VŠB Technická univerzita Ostrava

KULOVÝ STEREOTEPLOMĚR NOVÝ přístroj pro měření a hodnocení NEROVNOMĚRNÉ TEPELNÉ ZÁTĚŽE

Matematická statistika

Statistická analýza dat podzemních vod. Statistical analysis of ground water data. Vladimír Sosna 1

Odhady parametrů základního souboru. Cvičení 6 Statistické metody a zpracování dat 1 (podzim 2016) Brno, říjen listopad 2016 Ambrožová Klára

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Index tělesné hmotnosti, fyzická aktivita, spotřeba ovoce a zeleniny

Air Quality Improvement Plans 2019 update Analytical part. Ondřej Vlček, Jana Ďoubalová, Zdeňka Chromcová, Hana Škáchová

Pravděpodobnost a matematická statistika Doc. RNDr. Gejza Dohnal, CSc. dohnal@nipax.cz

Vodní režim půd a jeho vliv na extrémní hydrologické jevy v měřítku malého povodí. Miroslav Tesař, Miloslav Šír, Václav Eliáš

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Vliv rozdílného využívání lučního porostu na teplotu půdy

TENDENCE VÝVOJE VEGETACE NA JIHOZÁPADNÍ MORAVĚ

ZHODNOCENÍ INDEXU HUMIDEX NA ÚZEMÍ M STA BRNA. eský hydrometeorologický ústav, Kroftova 43, Brno, eská republika roznovsky@chmi.

Pravděpodobnost a matematická statistika Doc. RNDr. Gejza Dohnal, CSc. dohnal@nipax.cz

AGRITECH S C I E N C E, 1 1 VYBRANÉ MIKROKLIMATICKÉ PARAMETRY V RŮZNÝCH SYSTÉMECH USTÁJENÍ TELAT V PŘÍSTŘEŠKOVÝCH INDIVIDUÁLNÍ BOXECH (PIB)

Teplota vzduchu a srážky na meteorologické stanici Bučnice v povodí horní Metuje

Metodologie pro Informační studia a knihovnictví 2

Pravděpodobnost a matematická statistika Doc. RNDr. Gejza Dohnal, CSc.

Ústav matematiky Fakulta chemicko inženýrská Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

Zpracování a vyhodnocování analytických dat

Praktické možnosti redukce tepelné zátěže v chovech zvířat

PREDIKCE KLIMATU JIŽNÍ MORAVY

KLIMATICKÁ ZMĚNA PODLE MĚŘENÍ TEPLOT VZDUCHU V PRAŽSKÉM KLEMENTINU ZA 230 LET

VŠB Technická univerzita Ostrava BIOSTATISTIKA

Regresní analýza nehodovosti na světelně řízených křižovatkách

Tvorba grafů v programu ORIGIN

Odhady polohy mzdového rozdělení pomocí vybraných robustních odhadových funkcí

Vyhodnocení cenového vývoje drahých kovů na světových burzách v období let

THE PREDICTION PHYSICAL AND MECHANICAL BEHAVIOR OF FLOWING LIQUID IN THE TECHNICAL ELEMENT

FJFJ Cvičení 1. Lukáš Frýd

STŘEDNÍ PŘIROZENÉ DEFORMAČNÍ ODPORY PŘI TVÁŘENÍ OCELÍ ZA TEPLA - VLIV CHEMICKÉHO A STRUKTURNÍHO STAVU

Význam meteorologických měření v systému integrovaného pěstování ovoce

Univerzita Pardubice Chemicko-technologická fakulta Katedra analytické chemie

Vliv prostředí na dynamiku srážek a teploty vzduchu Effect of the Environment on Precipitation and Air Temperature Dynamics

1b. Ztráta tepla v závislosti na povrchu a objemu tělesa a na chladícím mediu

Petr Štěpánek, Pavel Zahradníček, Aleš Farda, Petr Skalák, Miroslav Trnka, Jan Meitner, Kamil Rajdl. Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.

Abstrakt: Autor navazuje na svůj referát z r. 2014; pokusil se porovnat hodnoty extrémů některých slunečních cyklů s pohybem Slunce kolem barycentra

Parametrická studie změny napětí v pánevní kosti po implantaci cerkvikokapitální endoprotézy

Porovnání předpovídané zátěže se zátěží skutečnou (podle modelu III-C BMP ČHMÚ) Martin Novák 1,2

VERIFICATION OF NUTRITIVE VALUE OF LINES SPRING BARLEY OVĚŘENÍ NUTRIČNÍ HODNOTY LINIÍ JARNÍCH JEČMENŮ

V praxi pracujeme s daty nominálními (nabývají pouze dvou hodnot), kategoriálními (nabývají více

Regresní a korelační analýza

STÁRNOUCÍ POPULACE OSTRAVY SOUČASNÝ STAV A OČEKÁVANÝ VÝVOJ

Statistika. Diskrétní data. Spojitá data. Charakteristiky polohy. Charakteristiky variability

Testy nezávislosti kardinálních veličin

MINIMÁLNÍ MZDA V ČESKÝCH PODNICÍCH

PROTOKOL. č o měření vzduchové neprůzvučnosti podle ČSN EN ISO a ČSN EN ISO

(motto: An unsophisticated forecaster uses statistics as a drunken man uses lamp-posts - for support rather than for illumination.

Rožnovský, J., Litschmann, T., (eds): Závlahy a jejich perspektiva. Mikulov, , ISBN

Univerzita Pardubice Fakulta chemicko technologická Katedra analytické chemie Licenční studium Management systému jakosti

ZNALOSTI A DOVEDNOSTI ČESKÝCH ŽEN V OBLASTI INFORMAČNÍ BEZPEČNOSTI - VÝSLEDKY STATISTICKÉ ANALÝZY

ANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ

Pravděpodobnost a matematická statistika Doc. RNDr. Gejza Dohnal, CSc.

Foster Bohemia s.r.o. Laboratoř měření imisí Immission Measurement Laboratory. PROTOKOL č.: REPORT No.:

ZNALOSTI A DOVEDNOSTI ČESKÝCH MUŽŮ V OBLASTI INFORMAČNÍ BEZPEČNOSTI - VÝSLEDKY STATISTICKÉ ANALÝZY

VLIV METEOROLOGICKÝCH PODMÍNEK NA KONCENTRACE ŠKODLIVIN V OVZDUŠÍ V AGLOMERACI BRNO A JIHOMORAV- SKÉM KRAJI

UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ DISERTAČNÍ PRÁCE

DLOUHODOBÉ KOLÍSÁNÍ POČÁTKU VEGETAČNÍ SEZÓNY V ČR V LETECH

HODNOCENÍ SUCHA NA ÚZEMÍ ČR V LETECH

ZMĚNY ZÁKLADNÍHO SLOŽENÍ KRAVSKÉHO MLEZIVA V PRŮBĚHU PRVNÍCH 72 HODIN PO PORODU

IS THERE NECESSARY TO RECALCULATE VLTAVA CASCADE PURPOSES??

Analýza dat s využitím MS Excel

Transkript:

Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed.): XIV. Česko-slovenská bioklimatologická konference, Lednice na Moravě 2.-4. září 2002, ISBN 80-85813-99-8, s. 242-253 TEPELNÁ ZÁTĚŽ, TEPLOTNÍ REKORDY A SDĚLOVACÍ PROSTŘEDKY Květoň Vít Summary Thermal stress in interval 16th 25th June 2002 was analysed from a view of a course of measurements in the station Praha Klementinum during the period 1775-2002. One-days till ten-days averages of both a daily temperature maximum by extremthermometer (1775-2002) and an equivalent temperature in the 14 h local sun time (1845-2002) were counted. Variability and extreme value analysis of those parameters is presented. Hot wave in June 2002 was second highest in history of Klementin s measurements (dry temperature after y. 2000, equivalent temperature after y. 1881). Heat wave in June, 2002 corresponds to conditions with mean recurrence interval 20 years (dry temperature) and 30-45 years from a view equivalent temperature. Úvod Teplotní rekordy a tepelná zátěž lidského organismu jsou předmětem stálého zájmu veřejnosti a sdělovacích prostředků prakticky při každém výskytu vysokých teplot. Zejména sdělovací prostředky zpravidla nadšeně jásají nad každým překročením teplotního rekordu, s případnými úvahami nad tím, je-li to již ta pravá klimatická změna či nikoli, případně nad tím jak často se podobné horko v daném období vyskytuje, kdy se vyskytlo naposled apod.. To samo o sobě je pochopitelné. Poněkud mi ovšem vadí přílišná novinářská zkratka, která se bohužel vyskytuje téměř ve všech médiích a téměř vždy. Titulky teplotní rekord opět padl, jsou sice pravdivé, leč často poněkud zavádějící. Jen v lepším případě jsou v článku provázeny velmi ostýchavým a nenápadným upřesněním, že jde o rekord na dané stanici pro konkrétní den. Odborné veřejnosti není třeba připomínat, že překročení dosavadního staničního rekordu je daleko snazší u stanice s krátkou dobou pozorování, že překročení rekordu pro daný den nemusí znamenat, že třeba v předchozím nebo následujícím dni se již dříve nevyskytla teplota vyšší, že rekordní teplota pro region může být vyšší apod. Na druhé straně novináři často potřebné informace ani prostor k napsání fundovanějších článků prostě nemají. Následující příspěvek si klade velmi skromný cíl. Pro stanici Praha Klementinum demonstrovat výskyt vysokých teplot jednak z hlediska denních teplotních maxim a jejich dvou až desetidenních průměrů, jednak z hlediska ekvivalentní teploty. Metoda Pro zpracování byla použita denní data ze stanice Praha-Klementinum, a to za období 1. ledna 1775 do 30. června 2002. Denní teplotní maxima byla zpracována pro celé období, ekvivalentní teplota byla počítána jen pro období s existujícím pozorováním vlhkosti, tj. od 1. 242

ledna 1845 do 30. června 2002. Uvnitř tohoto intervalu existují výpadky měření vlhkosti, které byly doplněny z dostupných okolních stanic. Data nebyla homogenizována. Ekvivalentní teplota byla počítána pro termín 14 hodin místního slunečního času podle vzorce TE= T + 1570*E/P, kde T je suchá teplota ve C, E tlak par a P tlak vzduchu na stanici v hpa. (Robitsch 1928). Protože starší klementinská data obsahují pouze relativní vlhkost měřenou vlhkoměrem, byly hodnoty tlaku par dopočítány ze suché teploty, relativní vlhkosti a tlaku vzduchu v termínu 14 hodin. Kromě denních hodnot byly vypočítány klouzavé dvou až desetidenní průměry denní maximální teploty a ekvivalentní teploty. S ohledem na zájem médií byl zpracován desetidenní interval od 16. do 25. června, kdy Českou republiku zasáhla v roce 2002 horká vlna. V tomto intervalu byly pro každý rok spočítány jedno- až desetidenní průměry denních maximálních teplot a ekvivalentních teplot z termínu 14 hodin. Z nich pak byly spočítány různé deskriptivní statistické charakteristiky a časové trendy. Byla provedena také frekvenční analýza ročních maxim analyzovaných charakteristik programem Xtremes (Reiss, Thomas 1997). Pro odhad extrémních hodnot bylo užito Gumbelovo rozdělení. Poznamenejme, že jednodenní průměr je vlastně totožný s příslušnou denní hodnotou a jeho roční maximum je tedy maximem z deseti denních hodnot ve dnech 16.-25. června daného roku. Naopak desetidenní průměr je průměrem celý desetidenní interval. Protože je to jen jedna hodnota pro každý rok, jde současně o roční maximum. Výsledky Extrémní hodnoty V tabulkách 1 a 2 jsou pořadí 15 nejvyšších hodnot pro 1- až 10-ti denní průměry denních teplotních maxim. Pro 1- až 5-denní průměry byly nejvyšší teploty byly v roce 2000, rok 2002 se umístil v dlouhodobých tabulkách na druhém místě. Při více než pětidenních průměrech postupně exkluzivita let 2000 a 2002 klesá. V tabulkách 3 a 4 jsou analogické údaje pro ekvivalentní teplotu. Zde dominuje rok 1881, rok 2002 se umístil až do osmidenních průměrů jako druhý. Z hlediska zátěže termoregulačního systému byla tedy horká vlna v roce 2002 v daném místě nejvyšší od roku 1881. Přitom rok 1881 nebyl z hlediska suchých teplot nijak výjimečný (Tab. 1 a 2). Základní deskripce Základní deskriptivní statistiky ročních maxim obou charakteristik jsou uvedeny v tabulkách 5 a 6. Např. teplotní maximum intervalu 16. - 25. června kolísalo v období 1775-2002 od 18,3 do 35,6 C, s průměrem 27,1 C. (Tab. 6., sloupec označený 1 ). Pro ekvivalentní teplotu se roční maximum desetidenního intervalu pohybovalo mezi 36,2 a 74 C, s průměrem 50,7 C za období 1845-2002. Je zajímavé, že variabilita ročních maxim studovaných charakteristik příliš nezávisí na počtu průměrovaných dní. Rozpětí kolísá od 17,3 do 19,6 C u denních maxim, a od 35,3 do 39,0 C u ekvivalentních teplot ve 14 h. (Rozdíl řádků Maximum a Minimum ve sloupcích 1 až 10 v tabulkách 5 a 6). Základní statistiku pro všechny hodnoty 1- až 10-denních průměrů v daném časovém intervalu a periodě uvádějí tabulky 7 a 8. Denní maximální teploty ve dnech 16.-25. června v letech 1775-2002 značně kolísaly, a to od 11,2 do 35,6 C, s průměrem 22,3 C (sloupec označený 1 v tabulce 7). Podobně ekvivalentní teploty ve 14 hodin se pohybovaly od 23 do 74 C, s průměrem 40,7 C, tabulka 8. Z průměrů, mediánu a percentilů uvedených 243

v tabulkách 6 až 8 je patrná vcelku dobrá symetrie empirického rozložení studovaných hodnot. Průměrné hodnoty všech čtyř charakteristik, tj. hodnoty z řádku Průměr v tabulkách 5 až 8, znázorňuje graf č. 1. Poznamenejme, že shoda hodnot ve sloupci 10 tabulek 5 a 7 a 6 a 8 vyplývá z konstrukce hodnocených charakteristik (viz metoda). Ze stejného důvodu k sobě konvergují křivky grafu č. 1 s rostoucím počtem dní. Časový průběh Časový průběh ročních maxim jednodenních, dvoudenních a pětidenních průměrů denních maximálních teplot znázorňují grafy č. 2 až 4. Jsou zde proloženy i regresní přímky a uvedeny jejich rovnice a koeficient determinace. Regrese byly spočteny pro všechny průměry. Byl zjištěn statisticky významný vzestupný trend, pro jedno- až osmidenní průměry na hladině 0,001, pro devítidenní průměr na hladině 0,05 a pro desetidenní průměr na hladině 0,10. Časový průběh ročních maxim jednodenních, dvoudenních a pětidenních průměrů ekvivalentních teplot ve 14 h znázorňují grafy č. 5 až 8. I zde jsou proloženy i regresní přímky a uvedeny jejich rovnice a koeficient determinace. Časový trend je však ve všech případech statisticky nevýznamný. Analýza extrémních hodnot Výsledky frekvenční analýzy sledovaných charakteristik obsahují tabulky č. 9 a 10. V tabulkách jsou roční maxima naměřená v roce 2002 a dále odhad 50- a 100- letých hodnot. V poslední řádce tabulek je uvedena míra extremity hodnot, naměřených v roce 2002, a to prostřednictvím odhadu středního intervalu opakování naměřených hodnot. Tyto intervaly znázorňuje i graf č. 9. Je patrné, že maximální suché teploty pozorované během horké vlny v červnu 2002 lze očekávat přibližně jednou za 20 let, omezíme-li se na jedno- až osmidenní průměry denních maxim (tabulka 9). Extremita odpoledních ekvivalentních teplot byla vyšší, a to zejména z pohledu vícedenních průměrů (střední doba opakování kolem 40 let, tabulka 10). Závěr Analýza charakteristik tepelné zátěže desetidenního období ve druhé polovině června na stanici Praha Klementinum ukázala statisticky významný vzestupný trend maximálních denních teplot a jejich až osmidenních průměrů o cca 1 C/100let. Meziroční kolísání sledovaných charakteristik, i kolísání teplot během desetidenních období jednotlivých let, je však značné. Z hlediska hodnocení výjimečnosti horké vlny v červnu 2002 lze konstatovat, že maximální suché teploty se v období 1775-2002 umístily jako druhé v pořadí za rokem 2000. Podobně je tomu u odpoledních ekvivalentních teplot za období 1845-2002, kde však na rozdíl od suché teploty dominuje rok 1881. Z klimatologického pohledu je významnější statistické hodnocení extremity pozorovaných hodnot. Podle něho lze podobné podmínky očekávat u suchých teplot jednou za 20 let, u ekvivalentních teplot jednou za 20 let u denního průměru, ale jednou za 40 let u tří až osmidenních průměrů. Lze tedy konstatovat, že tepelné zátěž živých organizmů v průběhu horké vlny z června 2002 byla značná a výjimečná. 244

Z pohledu let 1961-2000 a celé republiky lze řadu údajů o extrémních teplotách a horkých vlnách čerpat např. z prací (Kyselý, Kalvová, Květoň, 20000 a (Květoň, 2001). Reference Květoň,V. (2001): Normály teploty vzduchu na území České republiky a vybrané teplotní charakteristiky období 1961-2000. (Climatological normals of air temperature of the Czech Republic in the period 1961-1990 and selected air temperature characteristics of the period 1961-2000.) NKP Praha, 2001. Kyselý,J., Kalvová,J., Květoň,V. (2000):Heat waves Studia et geoph. at geod.,44. Reiss, R.-D., Thomas, M. (1997): Statistical analysis of extreme values, Birkhäuser Verlag, Basel; Boston; Berlin,. Robitsch,M.(1928): Aequivalenttemperatur and aequivalentthermometer. Met.Zschr., Band 45. Kontakt na autora: RNDr. Vít Květoň, Csc., vit.kveton@chmi.cz, Český hydrometeorologický ústav, Na Šabatce 17, 143 06 Praha 4 Komořany. 245

246

247

248

Tab. 1: Pořadí 15 nejvyšších 1- až 5- denních průměrů denních maxim dle extrémního teploměru v intervalu od 15. do 26. června. Praha - Klementinum. Období 1775-2002. Tab. 1: Order of 15 highest 1- to 5- daily averages of daily maxim of air temperatur by extremthermometer in interval June, 15.-26. Praha - Klementinum. Period 1775-2002. Poadí 1 den 2 dny 3 dny 4 dny 5 dní Rok C Rok C Rok C Rok C Rok C 1 2000 35.6 2000 35.3 2000 34.8 2000 34.2 2000 34.0 2 2002 34.6 2002 34.3 2002 33.9 2002 33.6 2002 33.2 3 1967 34.4 1967 33.4 1967 32.8 1861 32.3 1861 32.1 4 1930 33.5 1861 32.9 1861 32.6 1967 32.2 1967 31.9 5 1861 33.3 1934 32.6 1954 31.4 1954 31.2 1930 31.2 6 1935 33.2 1954 32.3 1930 31.4 1941 31.1 1954 31.0 7 1934 33.2 1930 32.1 1941 31.2 1917 31.0 1941 31.0 8 1954 32.4 1962 31.8 1962 31.2 1930 30.9 1917 30.9 9 1834 32.4 1950 31.7 1935 31.1 1962 30.8 1908 30.7 10 1941 32.4 1917 31.6 1917 31.1 1935 30.8 1962 30.6 11 1790 32.2 1834 31.5 1934 31.0 1908 30.7 1935 30.5 12 1950 32.1 1966 31.4 1834 30.8 1934 30.7 1788 30.2 13 1917 32.0 1790 31.3 1986 30.5 1834 30.5 1834 30.1 14 1908 32.0 1935 31.3 1950 30.4 1788 30.3 1950 30.1 15 1962 31.9 1908 31.3 1790 30.4 1790 30.3 1790 30.1 249

Tab. 2: Pořadí 15 nejvyšších 6- až 10- denních průměrů denních maxim dle extrémního teploměru v intervalu od 15. do 26. června. Praha - Klementinum. Období 1775-2002. Tab. 2: Order of 15 highest 6- to 10- daily averages of daily maxim of air temperatur by extremthermometer in interval June,15. till 26. Praha - Klementinum. Period 1775-2002. Poadí 6 dní 7 dní 8 dní 9 dní 10 dní Rok C Rok C Rok C Rok C Rok C 1 2000 33.8 2000 33.8 1861 32.1 1967 32.0 1967 32.0 2 1967 32.0 1967 32.0 1967 32.0 1930 31.1 1941 30.9 3 1861 32.0 1861 32.0 1930 31.1 1941 30.9 1935 30.5 4 1930 31.2 2002 31.2 2002 31.1 1962 30.7 1961 29.6 5 2002 31.2 1930 31.1 1941 30.9 1935 30.5 1794 29.3 6 1954 31.0 1941 31.0 1962 30.7 1868 29.9 1965 29.3 7 1941 30.9 1962 30.7 1935 30.5 1961 29.6 1790 29.2 8 1962 30.8 1935 30.5 2000 30.4 1790 29.5 1983 28.8 9 1917 30.7 1790 30.2 1790 30.2 1965 29.3 1811 28.8 10 1935 30.5 1868 30.0 1834 30.1 1794 29.3 1930 28.7 11 1950 30.3 1970 30.0 1868 30.0 1983 28.8 1868 28.4 12 1790 30.2 1834 30.0 1961 29.6 1811 28.8 1911 28.3 13 1788 30.1 1961 29.6 1794 29.3 1834 28.7 1938 28.3 14 1834 30.1 1954 29.4 1965 29.3 1975 28.5 1962 28.2 15 1970 30.0 1965 29.3 1983 28.8 1938 28.3 1954 28.0 Tab. 3: Pořadí 15 nejvyšších 1- až 5- denních průměrů ekvivalentní teploty dle Robitsche ve 14 hodin místního času v intervalu od 15. do 26. června. Praha - Klementinum. Období 1845-2002. Tab. 3: Order of 15 highest 1- to 5- daily averages of equivalent temperatur by Robitsch in 14 hour local time in interval June,15.-26. Praha - Klementinum. Period 1845-2002. Poadí 1 den 2 dny 3 dny 4 dny 5 dní Rok C Rok C Rok C Rok C Rok C 1 1881 74.0 1881 70.3 1881 69.7 1881 68.7 1881 68.0 2 2002 65.7 2002 64.6 2002 64.6 2002 63.5 2002 63.4 3 1868 65.5 1868 64.4 1861 61.8 1861 61.4 1861 60.9 4 1885 64.2 1861 62.4 1986 60.7 1986 60.7 1868 60.5 5 1861 64.2 1986 62.0 1868 59.5 1868 59.7 1986 59.5 6 1992 63.1 1954 59.9 1954 58.9 1954 58.6 1954 58.5 7 1986 62.3 1885 58.9 1992 57.5 1908 57.3 1908 57.2 8 1864 61.7 1864 58.2 1975 57.1 1992 57.2 1992 56.9 9 1954 60.5 1908 57.8 1908 57.0 1975 56.6 1975 56.4 10 1875 60.5 1875 56.9 1864 56.9 1854 56.0 1854 55.7 11 1908 60.5 1945 56.9 1854 56.6 1953 55.0 1864 55.3 12 1968 59.3 1939 56.7 1953 55.6 1864 54.9 1885 54.9 13 1854 59.0 1975 56.6 1848 55.5 1885 54.5 1953 54.6 14 1945 59.0 1992 56.6 1945 55.4 1848 54.5 1873 54.1 15 1849 58.7 1848 56.4 1885 55.4 1945 54.1 1945 53.8 250

Tab. 4: Pořadí 15 nejvyšších 6- až 10- denních průměrů ekvivalentní teploty dle Robitsche ve 14 hodin místního času v intervalu od 15. do 26. června. Praha - Klementinum. Období 1845-2002. Tab. 4: Order of 15 highest 6- to 10- daily averages of equivalent temperatur by Robitsch in 14 hour local time in interval June,15. till 26. Praha - Klementinum. Period 1845-2002. Poadí 6 dní 7 dní 8 dní 9 dní 10 dní Rok C Rok C Rok C Rok C Rok C 1 1881 67.6 1881 67.7 1881 67.7 1881 67.7 1881 62.4 2 2002 62.9 2002 61.9 2002 61.9 1868 57.3 1885 55.0 3 1861 61.0 1861 60.9 1861 59.9 1975 56.1 1864 54.8 4 1868 60.4 1868 58.6 1868 57.3 1861 55.6 1953 54.4 5 1954 58.2 1954 58.2 1992 56.7 1885 55.0 1868 54.0 6 1992 56.7 1992 56.6 1975 56.0 1864 54.8 1875 52.9 7 1975 56.1 1975 56.0 1885 55.0 1953 54.4 1967 52.4 8 1885 55.1 1885 54.9 1864 54.9 2002 53.6 1989 52.1 9 1864 54.9 1864 54.8 1953 54.4 1930 53.0 1991 51.8 10 1986 54.9 1953 54.4 1873 54.0 1939 53.0 1945 51.2 11 1953 54.4 1873 54.0 1954 53.0 1875 53.0 1979 50.7 12 1873 54.1 1945 53.7 1939 53.0 1989 52.6 1941 50.3 13 1945 53.5 1939 53.1 1930 52.9 1967 52.4 1861 50.3 14 1939 53.3 1998 53.0 1875 52.9 1991 51.8 1970 50.2 15 1930 53.0 1930 53.0 1989 52.6 1970 51.5 1935 49.6 Tab. 5: Deskriptivní statistika ročních maxim 1- až 10- denních průměrů maximálních denních teplot dle extrémního teploměru v intervalu od 15. do 26. června. Praha - Klementinum. Období 1775-2002. Tab. 5: Descriptive statistics of anual maxima of 1- to 10- daily averages of daily maxim of air temperatur by extremthermometer in interval June,15. till 26. Praha - Klementinum. Period 1775-2002. Počet dní (Count of days) 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Počet případů (Size) 228 228 228 228 228 228 228 228 228 228 Průměr (Mean) 27.1 26.1 25.4 25.0 24.8 24.4 24.1 23.7 23.2 22.5 Median 27.3 26.3 25.6 25.1 24.9 24.3 24.1 23.7 23.2 22.2 Minimum 18.3 17.7 17.0 16.5 14.5 14.3 14.2 14.2 14.2 13.4 Maximum 35.6 35.3 34.8 34.2 34.0 33.8 33.8 32.1 32.0 32.0 Percentil 5% 21.3 19.6 19.3 18.9 18.7 18.8 18.7 18.3 17.7 16.7 20% 24.4 23.3 22.4 22.3 22.0 21.3 21.2 20.4 20.1 19.7 40% 26.5 25.2 24.5 24.2 24.0 23.7 23.6 22.9 22.1 21.5 60% 28.0 27.3 26.5 26.1 25.7 25.3 25.0 24.6 23.8 23.3 80% 29.8 28.7 28.0 27.6 27.4 27.3 27.0 26.8 26.5 25.5 95% 32.2 31.5 30.9 30.7 30.4 30.3 30.0 29.8 28.8 28.4 251

Tab. 6: Deskriptivní statistika ročních maxim 1- až 10- denních průměrů ekvivalentních teplot dle Robitsche ve 14 hodin místního času v intervalu od 15. do 26. června. Praha - Klementinum. Období 1845-2002. Tab. 6: Descriptive statistics of anual maxima of 1- to 10- daily averages of equivalent temperatur by Robitsch in 14 hour local time in interval June,15. till 26. Praha - Klementinum. Period 1845-2002. Počet dní (Count of days) 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Počet případů (Size) 158 158 158 158 158 158 158 158 158 158 Průměr (Mean) 50.7 48.4 47.1 46.5 46.0 45.4 44.8 43.8 42.6 41.1 Median 50.4 48.4 47.2 46.5 46.3 45.4 45.1 43.5 42.3 40.2 Minimum 36.2 34.3 33.2 32.6 32.3 32.3 31.3 31.4 28.7 26.8 Maximum 74.0 70.3 69.7 68.7 68.0 67.6 67.7 67.7 67.7 62.4 Percentil 5% 39.5 38.1 36.4 35.9 35.8 35.4 34.7 33.5 33.4 31.3 20% 45.7 43.6 42.1 41.3 40.5 40.0 39.3 38.0 36.5 35.7 40% 49.6 46.7 45.7 45.3 44.6 43.9 43.5 41.8 40.4 39.0 60% 51.9 49.7 48.4 47.7 47.2 46.6 46.4 45.8 44.1 42.0 80% 55.7 53.7 52.2 51.5 50.8 50.3 49.6 48.6 47.9 46.7 95% 61.7 58.2 57.1 57.2 56.9 55.2 55.0 54.9 53.6 52.1 Tab. 7: Deskriptivní statistika 1- až 10- denních průměrů denních maxim dle extrémního teploměru v intervalu od 15. do 26. června. Praha - Klementinum. Období 1775-2002. Tab. 7: Descriptive statistics of 1- to 10- daily averages of daily maxim of air temperatur by extremthermometer in interval June,15. till 26. Praha - Klementinum. Period 1775-2002. Počet dní (Count of days) 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Počet případů (Size) 2280 2052 1824 1596 1368 1140 912 684 456 228 Průměr (Mean) 22.3 22.3 22.4 22.4 22.4 22.5 22.5 22.5 22.5 22.5 Median 22.1 22.2 22.2 22.2 22.3 22.3 22.5 22.4 22.3 22.2 Minimum 11.2 12.4 12.9 13.2 13.4 13.3 13.4 13.4 13.4 13.4 Maximum 35.6 35.3 34.8 34.2 34.0 33.8 33.8 32.1 32.0 32.0 Percentil 5% 15.6 16.0 16.3 16.5 16.6 16.8 16.8 16.8 16.7 16.7 20% 18.6 19.0 19.3 19.5 19.5 19.6 19.6 19.6 19.6 19.7 40% 21.0 21.1 21.2 21.3 21.4 21.4 21.5 21.5 21.4 21.5 60% 23.3 23.3 23.2 23.3 23.3 23.3 23.4 23.4 23.3 23.3 80% 26.2 25.8 25.6 25.5 25.5 25.6 25.6 25.6 25.6 25.5 95% 29.3 28.8 28.4 28.2 28.2 28.2 28.2 28.3 28.2 28.4 Tab. 8: Deskriptivní statistika 1- až 10- denních průměrů ekvivalentní teploty dle Robitsche ve 14 hodin místního času v intervalu od 15. do 26. června. Praha - Klementinum. Období 1845-2002. Tab. 8: Descriptive statistics of 1- to 10- daily averages of equivalent temperatur by Robitsch in 14 hour local time in interval June,15. till 26. Praha - Klementinum. Period 1845-2002. Počet dní (Count of days) 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Počet případů (Size) 1580 1422 1264 1106 948 790 632 474 316 158 Průměr (Mean) 40.7 40.8 41.0 41.1 41.3 41.4 41.5 41.4 41.3 41.1 Median 39.7 40.2 40.5 40.7 40.8 40.9 40.9 40.9 40.6 40.2 Minimum 23.0 23.3 25.1 24.4 25.0 25.0 24.9 26.7 26.8 26.8 Maximum 74.0 70.3 69.7 68.7 68.0 67.6 67.7 67.7 67.7 62.4 Percentil 5% 28.5 29.8 30.9 31.5 31.8 32.0 32.2 32.1 31.7 31.3 20% 33.7 34.4 35.1 35.6 35.8 36.0 36.1 35.9 35.8 35.7 40% 37.8 38.4 38.9 39.2 39.3 39.3 39.1 39.1 39.0 39.0 60% 42.2 42.3 42.4 42.5 42.5 42.6 42.7 42.5 42.5 42.0 80% 47.5 46.9 46.4 46.3 46.4 46.5 46.5 46.4 46.6 46.7 252

95% 54.7 53.8 53.3 52.6 52.5 52.7 52.9 52.9 52.7 52.1 Tab. 9: Roční maxima 1- až 10- denních průměrů maximálních denních teplot dle extrémního teploměru v intervalu od 15. do 26. června. Praha - Klementinum. Období 1775-2002. Odhad 50- a 100letých hodnot a odhad středního intervalu opakování pro hodnoty naměřené v roce 2002. Gumbelovo rozdělení extrémních hodnot. Tab. 9: Annual maxima of 1- to 10- daily averages of daily maxim of air temperatur by extremthermometer in interval June,15. till 26. Praha - Klementinum, period 1775-2002. Estimation of 50-100- year values and estimation of mean recurrence interval for observed value in year 2002. Gumbel's distribution of extreme values. Poet dní (Count of days) 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 2002 ( C) 34.6 34.3 33.9 33.6 33.2 31.2 31.2 31.1 26.9 25.3 50 years( C) 38.4 37.5 36.7 36.5 36.5 36.0 35.4 35.0 34.2 33.4 100 years( C) 40.7 39.8 39.1 38.9 38.9 38.4 37.7 37.3 36.4 35.6 Střední interval opakování hodnoty z roku 2002. (Mean recurrence interval of observed value in y. 2002.) Poet let (Count of years) 17 20 23 22 20 13 15 17 6 5 Tab. 10: Roční maxima 1- až 10- denních průměrů ekvivalentních teplot dle Robitsche ve 14 hodin místního času v intervalu od 15. do 26. června. Praha - Klementinum. Období 1845-2002. Odhad 50- a 100letých hodnot a odhad středního intervalu opakování pro hodnoty naměřené v roce 2002. Gumbelovo rozdělení extrémních hodnot. Tab. 10: Annual maxima of 1- to 10- daily averages of equivalent temperatur by Robitsch in 14 hour local time in interval June,15. till 26. Praha - Klementinum. Period 1845-2002. Estimation of 50-100-year values and estimation of mean recurrence interval for observed value in year 2002. Gumbel's distribution of extreme values. Počet dní (Count of days) 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 2002 ( C) 65.7 64.6 64.6 63.5 63.4 62.9 61.9 61.9 53.6 47.7 50 years( C) 71.7 68.6 66.8 66.1 65.7 64.5 64.2 62.8 61.8 59.6 100 years( C) 76.0 72.7 70.9 70.2 69.8 68.5 68.2 66.7 65.8 63.5 Střední interval opakování hodnoty z roku 2002. (Mean recurrence interval of observed value in y. 2002.) Počet let (Count of years) 19 29 38 35 37 41 37 45 13 7 253