VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií Finance a řízení. Správa daní

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií Finance a řízení Správa daní bakalářská práce Autor: Stanislava Vondráčková Vedoucí práce: Ing. Irena Fatrová Jihlava 2012

Anotace Tématem vybrané práce je správa daní Finančního úřadu v Pardubicích. Teoretická část je zaměřena na objasnění základních daňových pojmů, na konkrétní charakteristiku jednotlivých daní a na rozpočtové určení daní. V neposlední řadě také na správu daní. Praktická část zobrazuje rozbor jednotlivých daní z hlediska vybraného finančního úřadu. Závěr obsahuje předpokládaný vývoj v roce 2012 včetně prognózy budoucnosti. Klíčová slova daňový systém, daňová správa, charakteristika jednotlivých daní, základ daně, předmět daně, sazba daně, správa daně Annotation The topic of the thesis is tax administration of the (Inland) Revenue Office in Pardubice. The theoretical part is focused on clarifying the basic tax concepts, the specific characteristics of individual taxes and tax revenue. Last but not least, also on the administration of taxes. The practical part shows the analysis of individual taxes from the point of view of a selected (Inland) Revenue Office. Finally, it includes the expected development in 2012, including forecasts of the future. Keywords tax system, tax administration, characteristics of individual taxes, tax base, subject to taxation, tax rate, tax administration

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne... Podpis

Poděkování Chtěla bych poděkovat Ing. Ireně Fatrové za vedení při psaní bakalářské práce, především za její rady, názory a připomínky, které mi umožnily bakalářskou práci úspěšně dokončit. Též bych chtěla poděkovat Finančnímu úřadu v Pardubicích za vstřícnost a ochotu sdělovat mi informace, které byly pro moji práci nezbytné.

Obsah: Obsah:... 6 1. Úvod... 8 2. Teoretická část... 9 2.1. Daně jako příjem státního rozpočtu... 9 2.2. Rozpočtové určení daní... 10 2.3. Základní pojmy... 11 2.4. Daňová systém ČR... 17 2.5. Charakteristika vybraných daní... 18 2.5.1. Daň z příjmů fyzických osob... 18 2.5.2. Daň z příjmů právnických osob... 20 2.5.3. Daň z nemovitostí... 21 2.5.4. Daň dědická... 23 2.5.5. Daň darovací... 24 2.5.6. Daň z převodu nemovitostí... 25 2.5.7. Daň silniční... 26 2.6. Správa daní... 27 2.6.1. Finanční úřady... 28 2.6.2. Daňové řízení... 29 2.6.3. Zásady daňového řízení... 31 2.6.4. Úkony v daňovém řízení... 32 3. Praktická část... 33 3.1. Finanční úřad Pardubice... 33 3.2. Organizační struktura... 34 3.3. Daňové řízení v číslech... 35 3.3.1. Přípravné řízení... 36 3.3.2. Vyměřovací řízení... 37 3.3.3. Placení daní... 38 3.3.4. Vymáhací řízení... 51 3.4. Vývoj do budoucna... 53 6

4. Závěr... 58 5. Použité zdroje... 59 6. Seznam tabulek... 61 7. Seznam grafů... 62 8. Seznam obrázků... 62 7

1. Úvod Pro svoji bakalářskou práci jsem si vybrala téma Správa daní. Moje rozhodnutí pro toto téma podněcovala možnost vykonávat praxi na finančním úřadě. V teoretické části jsem se zaměřila samostatně na daně z pohledu příjmu do rozpočtů, podrobné vysvětlení základních daňových pojmů, rozdělení daní a jejich charakteristiku. Neopomněla jsem také zmíňku o rozpočtovém určení daní. V nemalé míře jsem se zabývala také tím, kdo a jakým způsobem provádí správu daní. V praktické části jsem provedla číselné zobrazení všech čtyř částí daňového řízení. Počátek rozboru spočíval především ve zjištění počtu registrovaných poplatníků v současné době. Pokračovalo to zjištěním počtu podaných daňových přiznání, konkrétně za rok 2010, 2011 a za část roku 2012. Nejvíce času jsem věnovala zpracování číselných dat o množství vybraných finančních prostředků jednotlivých daní za měsíce roku 2010 a 2011 v rámci určeného finančního úřadu. Závěrečná část byla věnována vymáhacímu řízení, konkrétně zjištění počtu vymožených nedoplatků od dlužníků za rok 2010 a 2011, a zjištění počtu dlužníků. 8

2. Teoretická část 2.1. Daně jako příjem státního rozpočtu Daně, i když ne v podobě, v jaké je známe dnes, mají stejně dlouhou historii jako stát. Stát vždy cítil nutnost hradit určité potřeby. Vzápětí byla také pociťována potřeba vytvářet rezervy na horší časy. Takové potřeby nebylo možno kvalitně uspokojovat, aniž by bylo vymezeno, kdo, kdy a v jaké výši má přispívat do společné pokladny. Stát začal jednotlivce k převzetí stanoveného podílu na úhradě společných potřeb zavazovat a to znamenalo počátek daní. [1] Povinnost platit daň lze interpretovat i právně, neboť bezesporu omezuje svobodu jednotlivce. Takový postup je v právním státě možný pouze na základě uložení povinnosti všeobecně závaznou právní normou, kterou v případě daní je vždy zákon. Daň je povinná platba, a tím se odlišuje od příspěvku, který poskytujeme dobrovolně na nějaký bohulibý účel. [1] Protože daně jsou určeny k úhradě potřeb, které jsou společné (vznikají buď společnosti jako celku např. obrana státu proti nepříteli, anebo je efektivnější je hradit ze společných zdrojů základní školství), plynou do veřejného rozpočtu. Z veřejného rozpočtu se tyto potřeby hradí, ať už se jedná o jakýkoliv rozpočet, například státu, obce, kraje nebo státního fondu. Daně mnohdy plynou i do nadnárodního rozpočtu, kdy část daní vybraných v České republice končí v rozpočtu Evropské unie. [1] Veřejný rozpočet je jak peněžním fondem, tak také finančním plánem veřejnoprávních subjektů. Soustavu veřejných rozpočtů tvoří státní rozpočet, dále rozpočty krajů a rozpočty obcí, zahrnují se sem i rozpočty příspěvkových organizací a rozpočty dobrovolných svazků obcí. [2] Veřejné rozpočty jsou schvalovány volenými orgány, ať už je to Poslanecká sněmovna, nebo zastupitelstvo. Největší příjem do rozpočtů, zejména pak do státního rozpočtu a rozpočtů obcí, tvoří příjmy daňové. Druh daně a část, která do jednotlivých rozpočtů plyne, je dána tzv. rozpočtovým určením daní. [2] 9

Státní rozpočet je, jako hlavní rozpočet, nejvýznamnějším veřejným rozpočtem, protože soustřeďuje největší část příjmů rozpočtové soustavy. Díky tomu se nejvíce podílí na nenávratném přerozdělování hrubého domácího produktu přes rozpočtovou soustavu, a to zejména prostřednictvím daní. [3] 2.2. Rozpočtové určení daní Celá tato kapitola o rozpočtovém určení daní je čerpána ze stránek ministerstva financí. [4] V případě, že správce daně spravuje i takové daně, které nejsou příjmem státního rozpočtu, převádí jejich výnos podle zákonného rozpočtového určení daní. Právní úprava daňových příjmů je uvedena v zákoně č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům, ve znění pozdějších předpisů. Výše zmíněný zákon upravuje především rozpočtové určení daně z přidané hodnoty, daní z příjmů a daně z nemovitostí. Daňové příjmy obcí a krajů neuvedené v zákoně o rozpočtovém určení daní upravují zvláštní zákony. Postup správce daně u převádění veškerých daňových příjmů do rozpočtů krajů a obcí vychází také ze zákona o rozpočtovém určení daní. Správce daně převádí daňový příjem určený příjemci nejméně jedenkrát měsíčně, je-li částka určená k převodu vyšší než 500 Kč. Při každém převodu se celkové částky převedené příjemcům od počátku roku zúčtují s následujícími převody daňových příjmů tzn., že se od částky nově vypočteného celkového nároku obcí a krajů odečte částka již dříve zaslaná do jejich rozpočtů. V případě obcí je rozpočtové určení daní dáno Vyhláškou č. 316/2008 Sb., o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů. 10

Obrázek 1: Schéma rozpočtového určení daní. Zdroj: Stránky ministerstva financí 2.3. Základní pojmy Většina této kapitoly je čerpána z knižního zdroje Daňový systém 2010 [1]. Zdroje u ostatních částí této kapitoly jsou uvedeny v textu. Daň Daň je povinná, nenávratná, zákonem stanovená, neúčelová, neekvivalentní, zpravidla pravidelná platba do veřejného rozpočtu. Funkce Daně jsou nástrojem hospodářské politiky státu a očekává se od nich mnohem více, než jen naplnění veřejných rozpočtů. Současné daně plní nebo mohou plnit nepřeberné množství funkcí. Mezi ty nejdůležitější patří: 1. Fiskální Fiskální funkce má schopnost naplnit veřejný rozpočet. I když se od daní požaduje mnohem více, vždy musí zůstat zachována jejich fiskální funkce. 2. Alokační Alokační funkce daně vyplývá především z toho, že na některých trzích selhává efektivnost tržních mechanismů. 11

3. Redistribuční Redistribuční funkce daní vychází z toho, že rozdělení důchodů ve společnosti na základě tržních mechanismů může být pro společnost nepřijatelné. Daně jsou vhodným nástrojem ke zmírnění rozdílů v důchodech. Toho je dosaženo z velké části díky tomu, že se ve větší míře vybírají od bohatších, což umožňuje státu prostřednictvím transferů zvyšovat příjmy chudým. 4. Stimulační Stimulační funkce daní využívá toho, že daně jsou vnímány zpravidla jako újma, a tak jsou ochotni udělat všechno proto, aby svou daňovou povinnost snížili. Proto stát subjektům poskytuje různé formy daňových úspor. 5. Stabilizační Součástí stimulační funkce mohou být opatření, která povedou ke zmírnění výkyvů ekonomického cyklu. V období konjunktury, kdy důchody i spotřeba rychle rostou, odčerpávají daně do veřejných rozpočtů vyšší díl, a tím pomáhají předcházet přehřátí ekonomiky a zároveň vytvářet rezervu pro horší časy. V období stagnace pak daně tím, že relativně menší podíl soustřeďují do veřejných rozpočtů, pomáhají naopak ekonomiku nastartovat. Progresivita daně Má-li daň plnit redistribuční funkci, tj. přerozdělovat důchody od bohatších k chudším, pak musí platit, že ten, kdo má více, bude platit vyšší daň. Neumíme změřit, kdo má více, a tak vycházíme ze základny, ze které se daň počítá, nazývá se základ daně. Roste-li základ daně pomaleji než daň, takovou daň označujeme jako progresivní, v opačném případě je daň degresivní. Daňové principy Za dobrý daňový systém je považován ten, který respektuje určité daňové principy. Vývoj daňové teorie je, tak jak vše ostatní, ovlivněn běžnou hospodářskou činností. S tou souvisí i potřeby řešit nově vznikající problémy. Daňová teorie se v současné době zabývá zejména stanovením výše potřeb a způsobem jejich pokrytí. Také se snaží o řešení otázek spojených s velikostí daňového břemene a jeho spravedlivého rozdělení mezi jednotlivé daňové subjekty. 12

Řešení zmíněných i celé řady dalších problémů spojených s pojmem daň je názorově i v praktické podobě fungujících daňových soustav rozdílné. Přesto je možno nalézt některé shodné principy řešení problémů tedy daňové principy. 1. Princip efektivnosti Hlavní podstatou tohoto principu je řešení otázek týkajících se vlivu daní na změny v ekonomickém chování daňových subjektů. Dále se zabývá tím, jak daně mohou omezit narušování tržního mechanismu, které je projevem vznikajících externalit. 2. Princip pružnosti Princip pružnosti značí takovou konstrukci daňového systému, která umožňuje, aby potřebné změny byly realizovány v co nejkratší době. 3. Princip administrativní jednoduchosti Tento princip vyjadřuje požadavek, aby daňový systém umožňoval jednoduchý výběr a správu daní. Také se snaží o to, aby vyžadoval pouze přiměřené náklady, a to jak v oblasti správy daní tak i v činnosti poplatníků. 4. Princip spravedlnosti Princip spravedlnosti se snaží najít kritérium, které je přijatelné, a především spravedlivé, ke všem poplatníkům. [7] Daňový subjekt Daňový subjekt je podle zákona osoba povinná strpět, odvádět a platit daň. Z hlediska daňové teorie se daňové subjekty dělí na poplatníky a plátce daně. 1. Poplatník Poplatník je daňový subjekt, jehož příjem nebo majetek je podroben dani. 2. Plátce Plátce daně je takový daňový subjekt, který je ze zákona povinen odvést do veřejného rozpočtu daň, kterou vybral od jiných subjektů nebo srazil jiným poplatníkům pod svou majetkovou odpovědností. Základ daně Základ daně je předmět daně vyjádřený v měrných jednotkách a upravený podle zákonných pravidel. 13

Odpočty Odpočty, které se odčítají od základu daně, dělíme na standardní a nestandardní. 1. Standardní odpočty Standardní odpočty snižují základ daně o předem stanovenou pevnou částku. Daňový subjekt však musí splnit podmínky, na které se uplatnění standardního odpočtu váže. Tyto odpočty se zejména používají u daně z osobních důchodů. Zpravidla zohledňují sociální postavení poplatníka, a tak mohou i částečně kompenzovat určitý handicap, například invaliditu. Tento druh odpočtů se používal do roku 2005, od roku 2006 byly standardní odpočty nahrazeny slevami na dani. Příklady standardních odpočtů: Sleva na poplatníka Pro rok 2010 činila sleva na poplatníka 24 840 Kč, v roce 2011 byla snížena na 23 640 Kč. Sleva na manželku Pro rok 2010 i 2011 to byla částka 24 840Kč na manželku, žijící s poplatníkem ve společné domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč. Je-li manželka držitelkou průkazu ZTP/P, zvyšuje se částka 24 840 Kč na dvojnásobek. Sleva na nezaopatřené dítě Tato sleva činí 11 604 Kč. Sleva na invaliditu 1. nebo 2. stupně Tato sleva činí 2 520 Kč. Sleva na invaliditu 3. stupně Tato sleva činí 5 040 Kč. Sleva pro držitele průkazu ZTP/P Tato sleva činí 16 140 Kč. Sleva pro studenta Sleva pro studenta je 4 020 Kč, a to po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem. 2. Nestandardní odpočty Nestandardní odpočty představují položky, které daňový subjekt může odečíst od základu daně v prokazatelně vynaložené výši. Jedná se například o dary na veřejně prospěšné účely nebo úroky z úvěrů na bytovou potřebu. Uplatnění nestandardních odpočtů je limitováno, a to buď absolutní částkou, kterou odpočet nemůže překročit nebo relativní. 14

Příklady nestandardních odpočtů: Dary na veřejně prospěšné účely Dary si můžeme uplatnit, pokud úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období přesáhne 2% základu daně anebo činí alespoň 1000 Kč. Maximálně však lze odečíst nejvýše 10% ze základu daně. Úroky z úvěrů na bytové potřeby Úhrnná částka úroků z úvěrů na bytové potřeby, o kterou se snižuje základ daně ze všech úvěrů poplatníků v domácnosti, nesmí překročit 300 000 Kč. Příspěvky na penzijní připojištění Do částky 500 Kč měsíčně poskytuje stát podporu penzijnímu připojištění prostřednictvím přímých příspěvků. Díky tomu lze jako odpočet uplatnit zaplacené příspěvky převyšující 6 000 Kč za zdaňovací období. Maximální částka, o kterou lze základ daně takto snížit, je 12 000 Kč. Pojistné na soukromé životní pojištění Od základu daně lze ve zdaňovacím období odečíst částku 12 000 Kč. Zaplacené členské příspěvky člena odborové organizace U tohoto druhu odpočtu se používá kombinace absolutního a relativního stropu. Relativní limit je stanoven na 1,5% zdanitelných příjmů ze závislé činnosti zdaňovaných v základu daně. Zároveň absolutní limit činí 3 000 Kč. Úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání Tento druh odpočtu má absolutní maximum pro většinu poplatníků stanoveno ve výši 10 000 Kč. Daňová ztráta Daňová ztráta se od všech ostatních nestandardních odpočtů liší. Liší se především tím, že je možno o ni snížit nikoli základ daně, ale pouze souhrn dílčích základů daně s výjimkou dílčího základu daně příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků ( 6). Vyměřenou daňovou ztrátu může poplatník uplatnit kdykoli v nejvýše pěti následujících zdaňovacích obdobích. Tuto ztrátu může uplatnit najednou nebo po libovolných částech. 15

Sazba daně Sazba daně je algoritmus, díky němuž se ze základu daně (sníženého o odpočty) stanoví základní částka daně. Sazby dělíme na různé typy: 1. Jednotná sazba daně Jednotná sazba daně je taková, která je stejná pro všechny typy a druhy předmětu dané daně. 2. Diferencovaná sazba daně Výše diferencované sazby daně se liší podle druhu předmětu daně. Může být diferencovaná nejen podle kvality předmětu daně, ale i podle daňového subjektu. 3. Pevná sazba daně Tato sazba je taková, která je vztažena k fyzikální jednotce základu daně. 4. Relativní sazba daně Relativní sazbu daně užíváme tam, kde je hodnotový základ daně. Tato daň může být proporcionální k základu daně nebo může mít podobu progresivní sazby daně. Relativní sazba daně je obvyklá u běžných daní, setkáme se s ní ale i u daní kapitálových. 5. Lineární sazba daně Je to taková daň, kdy daň roste s růstem základu ve stejném poměru. Je obvykle stanovena jako určité procento ze základu daně, které se nemění s velikostí základu daně. 6. Progresivní sazba daně Má zpravidla výrazné přerozdělovací účinky. Říká se o ní, že nejlépe vyhovuje požadavku na daňovou spravedlnost, a to proto, že bohatší je schopen postrádat mnohem více než chudší. Daňové přiznání Výběr daně se provádí prostřednictvím zákonem dané povinnosti daňového subjektu vypočítat si výši daně. Daňový subjekt je povinen sdělit správci daně skutečnosti nutné pro vyměření daně. Tyto skutečnosti se sdělují zpravidla prostřednictvím předepsaných formulářů daňových přiznání v termínu stanoveném daňovým zákonem. Kromě toho je povinen odvést daň a to v termínu stanoveném daňovým zákonem. 16

Daňové přiznání se podává za každé zdaňovací období, kdy zdaňovacím obdobím je většinou kalendářní rok. 2.4. Daňová systém ČR Daňový systém České republiky je svými hlavními znaky podobný systémům vyspělých, obzvláště evropských zemí. Daňové příjmy pocházejí zhruba ve stejné míře z nepřímých a přímých daní. [5] Na daň je možno nahlížet z různých hledisek. Nejčastěji se setkáváme s tříděním daní podle vazby na důchod poplatníka. Další členění může být podle subjektu daně nebo podle vztahu ke schopnosti platit daň. [1] Členění podle vazby na důchod poplatníka daně 1. Přímé Přímé daně jsou placeny z vlastního příjmu poplatníka. Ze zákona jsou adresné a formálně nepřenosné na jiný subjekt. [3] I. Důchodové daň z příjmů fyzických osob, daň z příjmů právnických osob. II. Majetkové daň z nemovitosti, daň z převodu dědická, darovací, z převodu nemovitostí, daň silniční. [8] 2. Nepřímé U nepřímých daní odvádí daň do rozpočtu plátce daně nikoliv ze svého důchodu, ale vybírá ji v ceně zboží. Ze zákona se uvalují na spotřebu. [3] Daň z přidané hodnoty Spotřební daň [8] 17

2.5. Charakteristika vybraných daní Převážná část kapitoly Charakteristika vybraných daní je čerpána z knižního zdroje Daňový systém 2010 [1]. Ostatní zdroje jsou uvedeny v textu. V této kapitole se zaměřím pouze na přímé daně. U každé z těchto daní uvedu: poplatníky, předmět daně, základ daně, sazbu daně. 2.5.1. Daň z příjmů fyzických osob Dani z příjmů fyzických osob podléhají veškeré zdanitelné příjmy jednotlivce. Je to daň, která je spojena s největšími očekáváními na straně jedné (stát) a odporem na straně druhé (lidé). Právě tohoto odporu bylo u nás v posledních letech hojně využíváno v rámci programů politických stran. Požaduje se po ní, aby byla prostředkem přerozdělování důchodů od bohatších k sociálně potřebným. Její redistribuční účinky se v posledních letech dramaticky mění, spíše než od bohatších k chudším slouží k přerozdělování příjmů od zaměstnanců k těm, u kterých převažují jiné druhy příjmů (zejména příjmy z podnikání). Poplatníci Mezi poplatníky daně z příjmů fyzických osob řadíme všechny fyzické osoby. Tyto fyzické osoby dělíme do dvou skupin, a to na daňové rezidenty a daňové nerezidenty. Daňový rezident Daňový rezident je fyzická osoba, která má na území České republiky trvalé bydliště. Daňovým rezidentem může být i osoba, která tu nemá trvalé bydliště, avšak pobývá na území České republiky v průběhu kalendářního roku alespoň 183 dní říkáme, že osoba se obvykle zdržuje na území České republiky. Daňový rezident má neomezenou daňovou povinnost a podléhá dani z příjmů fyzických osob svými celosvětovými příjmy (příjmy z České republiky i příjmy ze zahraničí). 18

Daňový nerezident - Osoba, která není daňovým rezidentem, je daňovým nerezidentem a dani z příjmů fyzických osob podléhají jen příjmy z České republiky. Daňový nerezident má omezenou daňovou povinnost. Předmět daně Předmětem daně z příjmů jsou veškeré příjmy fyzických osob. Jedná se nejen o příjmy peněžní, ale také nepeněžní. Předmět daně z příjmů fyzických osob se skládá z pěti dílčích základů daně. Celá řada příjmů, které jsou předmětem daně, jsou od daně osvobozeny. Jsou ale i příjmy, které předmětem daně nejsou, jako například dědění či darování. Základ daně Základem daně je částka, o kterou příjmy poplatníka přesahují výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Základ daně tvoří pět dílčích základů daně, a ty odpovídají hlavním druhům zdanitelných příjmů. Tyto dílčí základy daně tvoří: [9], [1] 1. Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky ( 6) Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky jsou nejdůležitějším dílčím základem. Týká se největšího počtu poplatníků, neboť se v rámci něho zdaňují mzdy a platy. 2. Příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti ( 7) Jedná se zpravidla o nezávislé příjmy plynoucí z činnosti poplatníka. Příjmy z podnikání jsou příjmy z takových činností, které provádí podnikatel vlastním jménem, na vlastní účet, na vlastní zodpovědnost a za účelem dosažení zisku. 3. Příjmy z kapitálového majetku ( 8) Příjmy z kapitálového majetku jsou, až na drobné výjimky, jen příjmy z držení finančního majetku, tj. běžné a nikoli kapitálové příjmy. 4. Příjmy z pronájmu ( 9) Dílčí základ daně příjmů z pronájmu zahrnuje příjmy z pronajímání různých prostor. Ať už z pronájmu nemovitostí, bytů nebo jejich částí, také nebytových prostor a dále z pronájmu movitých věcí. Ovšem je-li příjem z pronájmu movitých věcí pouze příležitostný, považuje se za příjem ostatní. 5. Ostatní příjmy ( 10) Do ostatních příjmů patří všechny zdanitelné příjmy, které nebyly zachyceny v předchozích dílčích základech daně. 19

Z těchto dílčích základů jsou nejdůležitější příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky, tj. mzdy a podobné příjmy. Základ daně se snižuje ještě o nestandardní odpočty. Sazba daně Sazba daně z příjmů fyzických osob byla progresivní, ale od roku 2008 je lineární. Rok 2010 15% Rok 2011 15% 2.5.2. Daň z příjmů právnických osob Daň z příjmů právnických osob slouží pro všechny právnické osoby. Daň z příjmů právnických osob je velmi důležitá z pohledu podnikatelských subjektů. Zejména nominální sazba daně je často mezinárodně srovnávána a je jedním z ukazatelů, které rozhodují o zemi, do které bude investováno. Poplatníci Poplatníky daně z příjmů právnických osob můžeme rozdělit podle různých kritérií. Poplatníkem mohou být, stejně jako u daně z příjmů fyzických osob, daňový rezidenti či daňový nerezidenti. Další poplatníky mohou tvořit podnikatelské či nepodnikatelské subjekty. Daňový rezident Daňový rezident má neomezenou daňovou povinnost, tj. dani z příjmů právnických osob podléhá jak příjmy z území České republiky, tak i příjmy ze zahraničí. Daňovým nerezidentem Daňovým nerezidentem je právnická osoba, která má sídlo společnosti v zahraničí. Taková osoba má tedy omezenou daňovou povinnost pouze na příjmy ze zdrojů na území České republiky. Podnikatelské subjekty Podnikatelskými subjekty budeme rozumět pouze ty, které byly založeny za účelem podnikání. Takové osoby podléhají dani z příjmů právnických osob veškerými příjmy z činnosti a z nakládání s majetkem. 20

Nepodnikatelské subjekty Nepodnikatelské subjekty jsou ty, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem dosažení zisku. Podléhají dani z příjmů pouze v omezeném rozsahu a také pravidla pro úpravu základu daně jsou odlišná. Předmět daně Předmětem daně jsou veškeré příjmy z činností a z nakládání s majetkem. U nepodnikatelských subjektů jsou to především příjmy z činností vykonávaných za účelem dosažení zisku. Základ daně Základ daně z příjmů právnických osob se odvozuje od výsledku hospodaření před zdaněním. Poté se dosti podstatně upravuje. Výsledek hospodaření musí být před přeměnou na základ daně očištěn o vliv mezinárodních účetních standardů. Základ daně z příjmů právnických osob se rovněž snižuje o odpočty. Mezi nejčastěji používané patří například daňová ztráta či odpočty na výzkum a vývoj. Sazba daně Sazba daně s příjmů právnických osob je lineární. Rok 2010 19% Rok 2011 19% 2.5.3. Daň z nemovitostí Nemovitosti jsou oblíbeným předmětem majetkových daní již dlouhou dobu. Zřejmě je to z toho důvodu, že nemovitosti se špatně skrývají. Daně z nemovitostí se vybírají nikoli podle trvalého bydliště poplatníka či sídla společnosti, ale podle polohy nemovitosti. Je to proto, že výnos daně z nemovitosti je příjmem obcí. Daň z nemovitostí se dělí na dvě části: daň z pozemků a daň ze staveb. 21

1. Daň z pozemků Poplatníci Poplatníkem daně z pozemků je ve většině případů vlastník pozemku, stavby, bytu nebo samostatného nebytového prostoru. Dále poplatníkem může být také spoluvlastník, nájemce či uživatel nemovitosti. Předmět daně Předmětem daně z pozemků jsou pozemky nacházející se na území České republiky. Pozemek je charakterizován jako ohraničená část zemského povrchu zachycená v katastrální mapě vedené katastrálními úřady. Každý pozemek je označen číslem. Takto vymezený pozemek se nazývá parcela. Základ daně Daň z pozemků se vybírá ze zemědělské půdy, také ze stavebních a ostatních pozemků. Základem daně je výměra pozemků v m 2 (u zemědělské půdy ještě násobená průměrnou cenou půdy). Sazba daně Sazba daně je diferencovaná, především podle typu pozemku, a pevná (u zemědělské půdy lineární). Zákon č. 388/1992 Sb., o dani z nemovitostí ( 6) [10] 2. Daň ze staveb Poplatníci Poplatníkem daně ze staveb je nejčastěji vlastník pozemku, stavby, bytu nebo samostatného nebytového prostoru. Poplatníkem může být také spoluvlastník, nájemce či uživatel nemovitosti. 22

Předmět daně Předmětem daně ze staveb jsou stavby evidované v katastru nemovitostí. Jsou to různé druhy staveb, byty a samostatné nebytové prostory. Nejdůležitější místo mezi stavbami zaujímají budovy. Budovou se rozumí pozemní stavba, která je vymezena obvodovými zdmi a střešní konstrukcí. Základ daně Základem daně ze staveb je půdorys staveb v m 2. Sazba daně Sazba daně je diferencovaná a pevná. Její výše se s dalším nadzemním podlažím stavby zvyšuje. Zákon č. 388/1992 Sb., o dani z nemovitostí ( 11) [10] 2.5.4. Daň dědická Dani dědické podléhá bezúplatné nabytí majetku. Toto nabytí vzniká na základě dědictví ze závěti, dědictví ze zákona nebo z obou těchto důvodů současně. Poplatníci Poplatníkem dědické daně je každý dědic, který nabyl majetek na základě rozhodnutí příslušného orgánu v řízení o dědictví. Předmět daně Předmětem dědické daně je nabytí majetku děděním. Může se jednat o nemovitost či movité věci. Základ daně Základem dědické daně je cena nabytého majetku nebo cena dědického podílu pro jednotlivce určená v dědickém řízení. Pro stanovení základu daně se cena majetku dále upravuje. Snižuje se například o prokázané dluhy zůstavitele, dále přiměřené výdaje spojené s pohřbem zůstavitele či o odměnu notáře pověřeného soudem k úkonům v řízení o dědictví. 23

Sazba daně Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí ( 12,13,14) [11] 2.5.5. Daň darovací Darováním majetku se rozumí bezúplatný převod vlastnictví majetku na základě právního úkonu, a to jinak než smrtí zůstavitele. Tento převod podléhá dani darovací. Poplatníci U daně darovací je poplatníkem nabyvatel, tedy ten, kdo majetek bezúplatně získal. Předmět daně Předmětem darovací daně je bezúplatné nabytí majetku. Majetkem se pro tento účel rozumí v první řadě nemovitosti, dále movitý majetek a jiný majetkový prospěch. Základ daně Základem darovací daně je cena bezúplatně nabytého majetku bez osvobozené části předmětu daně snížená o prokazatelné dluhy a cenu jiných povinností, které se váží k předmětu daně. Sazba daně Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí ( 12,13,14) [11] 24

2.5.6. Daň z převodu nemovitostí Převodem nemovitostí rozumíme úplatný převod nebo přechod vlastnictví k určité nemovitosti z jedné osoby na druhou včetně vypořádání podílového spoluvlastnictví. Poplatníci Poplatník daně se určuje podle způsobu provedení převodu vlastnictví nemovitosti. Při úplatném převodu vlastnictví je poplatníkem dosavadní vlastník nemovitosti, který ji prodává. Poplatníkem může být ale i nabyvatel nemovitostí, a to v případě nabytí nemovitosti vydržením nebo při výkonu rozhodnutí, vyvlastnění, insolvenčního řízení po rozhodnutí o úpadku, nebo na základě smlouvy o zajišťovacím převodu práva. Předmět daně Předmětem daně z převodu nemovitostí je úplatný převod nebo přechod vlastnictví k nemovitostem. Základ daně Základem daně z převodu nemovitostí je nejčastěji cena nemovitosti. V některých případech to může být i cena podle zvláštního předpisu, cena skutečná či cena z dražby nebo exekuce. Sazba daně Sazba daně z převodu nemovitostí je, na rozdíl od ostatních majetkových daní, lineární a jednotná. Rok 2010 3% Rok 2011 3% 25

2.5.7. Daň silniční Tato daň je v České republice zaměřena na osoby, které při podnikání (při dosahování příjmů) využívají motorová vozidla k používání silniční sítě. Hlavním cílem placení silniční daně je vytvoření finančních zdrojů. Tyto prostředky slouží především na údržbu, opravy, rekonstrukce a výstavbu silniční sítě, které jsou nyní shromažďovány ve Státním fondu dopravní infrastruktury. Poplatníci Poplatníkem silniční daně je: 1. Fyzická nebo právnická osoba, uvedena v technickém průkazu, provozující vozidlo, které je zapsané v registru vozidel České republiky. 2. Zaměstnavatel, který vyplácí svému zaměstnanci cestovní náklady za užití osobního automobilu. Předmět daně Předmětem daně jsou silniční motorová vozidla a jejich přípojná zařízení, u kterých jsou současně splněny následující podmínky: Musí být registrována a provozována v České republice. U fyzických osob musí být užívána nebo určena k podnikání nebo jiné samostatně výdělečné činnosti. V případě právnických osob, konkrétně podnikatelských subjektů, jsou předmětem daně veškerá registrovaná a provozovaná vozidla. Předmětem daně u právnických osob, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, jsou předmětem daně pouze vozidla používaná k činnostem, z nichž plynou příjmy. Musí jít o vozidla s celkovou hmotností nad 3,5 tun určená pro přepravu nákladu. U těchto vozidel potom není směrodatné, zda jsou určena pro podnikání. 26

Základ daně Základ daně je vyjádřen ve fyzikálních jednotkách, které se liší podle druhu vozidla: u osobních automobilů zdvihový objem válců v motoru v cm 3, u ostatních vozidel největší povolená hmotnost v tunách a počet náprav, u návěsů součet největších povolených zatížení náprav v tunách a počet náprav. Sazba daně Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční ( 6) [12] 2.6. Správa daní Tato kapitola správy daní nejvíce čerpá z knižního zdroje Daňový systém ČR [1]. Zdroje u ostatních částí jsou uvedeny v textu. Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků upravuje pravidla pro jednání jednotlivých subjektů v průběhu řízení o daních. Především vymezuje jejich práva a povinnosti. Správa daní je definována takto: Správou daně se rozumí právo činit opatření potřebná ke správnému a úplnému zjištění, stanovení a splnění daňových povinností, zejména právo vyhledávat daňové subjekty, daně vyměřit, vybrat, vyúčtovat, vymáhat, nebo kontrolovat., jejich splnění ve stanovené výši a době. Nejdůležitějšími správci daně jsou územní finanční úřady, které spravují většinu vybraných daní. Daně mohou spravovat ale i jiné správní orgány, jako např. celní úřady (spotřební daně, cla) nebo územní úřady (správní poplatky). 27

2.6.1. Finanční úřady Tato podkapitola čerpá ze stránek ministerstva financí [6]. Finanční úřady jsou zřízeny zákonem č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů. Finanční úřad řídí ředitel finančního úřadu. Finanční úřady vykonávají tyto činnosti: provozují správu daní, včetně vyhledávací činnosti, vykonávají řízení o přestupcích a jiných správních prohřešcích v oboru své působnosti, provádějí kontrolu dodržování zákonem stanovených povinností o účetnictví a dále ukládají účetním jednotkám pokuty a povinnosti odstranit protiprávní stav, s pověřením ministerstva financí poskytují mezinárodní pomoc při správě daní a při vymáhání některých finančních pohledávek, provádějí převody výnosů z daní, které vybírají, vymáhají a které nejsou příjmem do státního rozpočtu, vykonávají kontrolu dodržování povinností a zákazů při značkování a barvení některých vybraných minerálních olejů a při značkování dalších minerálních olejů, kontrolují značení tabákových výrobků, kontrolují dodržování zákazu prodeje lihovin a tabákových výrobků, provádějí výběr a vymáhání peněžních plnění, která podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu uložily, z pověření ministerstva financí provádějí přezkoumání hospodaření krajů, hlavního města Prahy a regionálních rad regionů soudržnosti a dále vykonávají dozor nad kontrolou hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a městských částí hlavního města Prahy, vykonávají i další činnosti, stanoví-li jim to jiný právní předpis. Některé finanční úřady též: drží dozor nad loteriemi a jinými podobnými hrami, provádějí správu odvodů za porušení rozpočtové kázně, uskutečňují kontrolu správy poplatků, které jsou příjmem státního rozpočtu. 28

2.6.2. Daňové řízení 1. Přípravné řízení Přípravné řízení je první ze čtyř částí daňového řízení. Jeho nejdůležitější částí je registrace daňových subjektů. Registrace daňových subjektů Registrační povinnost ze zákona má každý daňový subjekt, který získá oprávnění k provozování podnikatelské činnosti. Tuto povinnost splní podáním přihlášky k registraci. Registraci daňového subjektu správce daně stvrzuje vydáním osvědčení, ve kterém je uvedeno daňové identifikační číslo. Toto číslo musí daňový subjekt povinně uvádět na všech podáních správci daně. Toto číslo začíná znaky CZ. U fyzických osob pokračuje rodným číslem, u právnických osob identifikačním číslem. Daňový subjekt musí také oznamovat veškeré změny podstatných skutečností uvedených v přihlášce k registraci. Zejména se jedná o ukončení činnosti nebo zánik daňové povinnosti. Jakmile dojde ke změně údajů, které daňový subjekt uvedl v rámci registračního řízení, je povinen je do patnácti dnů ode dne změny nahlásit správci daně. 2. Vyměřovací řízení Vyměřovací řízení je další částí daňového řízení. Je to ta část, ve které je stanovena výše daně. Vyměřit daň může pouze správce daně, a to zvláštním druhem rozhodnutí zvaném platební výměr. Správce daně toto vyměření obvykle provádí na základě předem odevzdaného daňového přiznání. V tomto případě nemusí doručovat platební výměr, ale pouze vyměření zaznamená do spisu. Daň je obvykle vyměřena k poslednímu dni lhůty pro podání daňového přiznání. Lhůta pro vyměření daně je 3 roky od konce zdaňovacího období, ve kterém vznikla daňová povinnost. 3. Placení daní Hlavním smyslem celého daňového řízení je zaplacení daně v předem stanovené době. Proto je placení daní důležitou částí daňového řízení. Daň je splatná ve lhůtě splatnosti. Lhůta splatnosti Den splatnosti daně je totožný s posledním dnem lhůty pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období, pokud není zvláštním daňovým zákonem stanoveno jinak. 29

Daň lze platit například: převodem z účtu, v hotovosti, v pokladně správce daně, nejvýše však za jeden den do částky 500 000Kč, za hotovostní platbu se ale považuje i platba prostřednictvím poštovní poukázky anebo daňové složenky, přeplatkem na dani. 4. Vymáhací řízení Součástí pravidel, kterými se daňové řízení řídí, je též postup, jak vymoci zaplacení daně v případě, kdy daňový dlužník není ochoten nebo schopen dobrovolně zaplatit. Vymáhací řízení je proces, ve kterém správce daně využívá zákonem stanovené prostředky tak, aby donutil daňový subjekt k úhradě daňového nedoplatku. Správce daně má právo vymáhat daňové nedoplatky nejpozději do šesti let od konce roku, ve kterém se nedoplatek stal splatným. Obecné zástavní právo slouží k zajištění výběru daňových nedoplatků před výkonem daňové exekuce. Jádrem vymáhacího řízení je daňová exekuce. Daňová exekuce Před zahájením daňové exekuce správce daně zpravidla pošle písemnou výzvu k zaplacení daňového nedoplatku. V této výzvě musí být stanovena náhradní lhůta pro zaplacení nedoplatku. Po uplynutí náhradní lhůty zahájí správce daně výkon daňové exekuce, a to vydáním exekučního příkazu. 30

2.6.3. Zásady daňového řízení Přehled nejdůležitějších zásad, podle kterých se postupuje během daňového řízení: 1. Zákonný postup Správci daně mají povinnost zachovávat zákonný postup, to znamená, že musí dodržovat obecně závazné právní normy a používat jen takové prostředky, které jsou v souladu s právem. 2. Neveřejnost Daňové řízení musí být vždy neveřejné, což odpovídá vysoce osobnímu charakteru informací, se kterými se v daňovém řízení pracuje. 3. Mlčenlivost Všichni účastníci daňového řízení jsou vázáni mlčenlivostí, o všech skutečnostech, které se v souvislosti s daňovým řízením dozvěděli. Díky tomu je dosaženo účinné neveřejnosti informací. 4. Přiměřenost kroků a úkonů správce daně Tato zásada se vyznačuje tím, že správce daně je povinen dělat v daňovém řízení jen takové kroky, které vedou k dosažení cíle řízení a které současně představují pro daňový subjekt co nejmenší újmu. 5. Volné hodnocení důkazů správcem daně Zásadu volného hodnocení důkazů lze shrnout jako hodnocení důkazních prostředků, a to jednotlivě a ve vzájemných souvislostech. 6. Skutečný obsah věci. 7. Součinnost správce daně s daňovým subjektem. 8. Spolupráce daňového subjektu se správcem daně. 9. Rovnost daňových subjektů před správcem daně. 31

2.6.4. Úkony v daňovém řízení Úkony v daňovém řízení činí všichni jeho účastníci, především správci daně a daňové subjekty. Pro správný přenos informací mezi nimi je nutné jednotlivé úkony formalizovat. Podání daňového subjektu Z každého podání musí být jasně zřejmé, kdo ho podává a co požaduje. Základní forma podání je písemná, avšak stále větší úsilí je věnováno tomu, aby hlavně do budoucna byla převažující formou podání elektronická v předepsaném tvaru. Rozhodnutí Rozhodnutí správce daně je nejdůležitější formou úkonu v daňovém řízení. Pouze rozhodnutím může správce daně uložit povinnosti a přiznávat práva daňovým subjektům a ostatním účastníkům daňového řízení. Závazné posouzení V některých případech má daňový subjekt možnost obrátit se na správce daně se žádostí o rozhodnutí o závazném posouzení. Když je závazné posouzení správcem daně vydáno, jedná se vlastně o jakési rozhodnutí předem, které zvyšuje právní jistotu daňového subjektu. Platební výměr Platebním výměrem správce daně stanovuje daň nebo jinou platební povinnost. Dodatečným platebním výměrem správce daně doměřuje daň oproti daňové povinnosti vyměřené dříve. Dodatečný platební výměr je zvláštním druhem rozhodnutí. Lhůty Aby daňové řízení řádně fungovalo, je třeba stanovit čas pro jednotlivé úkony a kroky. Tento čas se nazývá lhůta. Používají se zákonné lhůty (lhůta pro podání daňového přiznání), a není-li stanovena lhůta zákonná pro úkon daňového subjektu nebo třetí osoby, tak správce daně stanoví lhůtu individuální. Prodloužení lhůty Může se stát, že stanovená lhůta nemůže být z různých důvodů splněna. Jestliže ještě lhůta nevypršela, může správce daně lhůtu prodloužit, a to i na základě zdůvodněné žádosti daňového subjektu. Na prodloužení zákonné lhůty ale daňový subjekt právo nemá. U individuálních lhůt má subjekt na základě první žádosti dokonce na prodloužení lhůty v určitém rozsahu zákonný nárok. 32

3. Praktická část 3.1. Finanční úřad Pardubice Finanční úřad Pardubice sídlí v ulici Hronovická 2700, 531 15 Pardubice. Od 1.1. 2011 přešel ve finančním úřadě Pardubice výkon práv a povinností z Finančního ředitelství Hradec Králové na Generální finanční ředitelství v Praze. Finanční úřad Pardubice vykonává správu daní, odvodů, záloh na tyto příjmy, spravuje dotace, ukládá pokuty, vybírá a vymáhá odvody, poplatky, úhrady, pokuty a penále. V současné době je na finančním úřadě 188 zaměstnanců, toto číslo je však neustále pohyblivé. Pod Finanční úřad Pardubice spadají též zaměstnanci, kteří se fyzicky nacházejí na detašovaných pracovištích. Zejména se jedná o pracovníky oddělení kontroly na oddělených pracovištích v Chrudimi, Svitavách, či Ústí nad Orlicí. 33

3.2. Organizační struktura Tabulka 1: Organizační struktura Oddělení finančního úřadu 0200 0400 4100 5400 5500 5900 Zástupce ředitele FÚ Sekretariát a vnitřní správa Oddělení analytickovyhledávací Oddělení specializované kontroly Oddělení státního dozoru Oddělení kontrolní 2 5901 referát I. 5902 referát II. 9000 9100 9300 9400 9600 9800 Oddělení registrační a evidence daní Oddělení vyměřovací Oddělení kontrolní Oddělení vymáhací Oddělení majetkových daní a ostatních agend Oddělení dotací 9101 9301 9801 referát FO referát FO referát Pardubice 9102 9302 9802 referát PC referát PO referát Chrudim 9103 9803 referát FO referát Svitavy 9804 referát Ústí nad Orlicí Zdroj: Vlastní 34

3.3. Daňové řízení v číslech V praktické části budu vycházet z teorie daňového řízení a brát v potaz roky 2010 a 2011, především z důvodu možného porovnání. Níže je uveden číselník, který Finanční úřad Pardubice používá. Číselná data zde uvedená jsou pro lepší přehlednost zaokrouhlena na tisíce. Číselník druhů příjmů 74 daň silniční, 770 daň z příjmů právnických osob, 771 daň z příjmů právnických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby, 72 daň z příjmů fyzických osob podávajících přiznání, 772 daň z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby, 71 daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, 773 daň dědická, 774 daň darovací, 775 daň z nemovitostí, 776 daň z převodu nemovitostí. Na základě teorie daňového řízení, jsem ke každé jeho části zjistila konkrétní informace a čísla týkající se Finančního úřadu v Pardubicích. Tato data budu zavádět do tabulek a grafů především z důvodu přehlednosti. Cílem je zjistit počet registrovaných poplatníků, počet podaných daňových přiznání a počet vybraných finančních prostředků. Na konec uvedu též údaje o počtu poplatníků předaných na exekuce a množství vymožených finančních prostředků. V závěru bude uveden předpokládaný vývoj pro rok 2012 a následující roky na základě legislativních změn. 35

3.3.1. Přípravné řízení Nejdůležitější částí přípravného řízení je registrace. Na registračním oddělení pardubického finančního úřadu jsem získala údaje o konkrétních počtech registrovaných poplatníků k 31.3.2012. Na Finančním úřadě v Pardubicích je v současné době registrováno 110 582 poplatníků. Graf 1: Počet registrovaných poplatníků. Zdroj: Vlastní Z výše uvedeného grafu vyplývá, že největší podíl na celkovém počtu registrovaných daňových poplatníků zaujímají ostatní fyzické osoby, které ze zákona nemají povinnost se registrovat, ale činí toto z důvodu, že platí nějakou daň. Těchto osob je dle mého zjištění 75 262. Druhý nejvyšší podíl tvoří opět fyzické osoby, tentokrát ty, které podnikají jako osoby samostatně výdělečně činné a musí se tedy ze zákona registrovat. Těch je v současné době registrovaných 25 071. Registrovat se samozřejmě musí i právnické osoby. Právnických osob, které se ze zákona registrovat musí je v současnosti 5 806. Zbylé 3 543 jsou takové právnické osoby, jenž v Pardubicích a okolí podnikají, ale sídlo společnosti mají jinde. 36

3.3.2. Vyměřovací řízení V průběhu vyměřovacího řízení je stanovena výše daňové povinnosti. Nejčastěji toto probíhá na základě odevzdaného daňového přiznání. Z tohoto důvodu jsem se zaměřila na zjištění počtu podaných daňových přiznání. Zdroj: Vlastní Tabulka 2: Počet podaných daňových přiznání Druh daně Rok Z převodu Z DPFO DPPO Silniční Dědická Darovací nemovitostí nemovitosti 2010 25 889 3 982 6 533 43 394 4 306 4 033 2011 27 327 4 134 6 420 40 379 3 510 3 846 2012 17 102 1 337 6 317 6 147 1 241 3 133 Celkem 70 318 9 453 19 270 89 920 9 057 11 012 Výše uvedená tabulka zobrazuje počet podaných daňových přiznání, rozdělený podle jednotlivých daní. Rok 2012 je zde uveden spíše informativně, jelikož uvedená čísla jsou pouze za první čtvrtletí. U DPFO, DPPO a silniční daně se daňová přiznání podávají každý rok. Tato čísla se i tak neustále mění, jelikož se mění počet poplatníků těchto daní. U daně dědické a darovací musí podat přiznání pouze osoby spadající do 3. skupiny, jelikož první dvě skupiny jsou od daně osvobozeny. Daňové přiznání z převodu nemovitostí je podáváno v případě, že fyzická nebo právnická osoba koupí či prodá například nemovitost či pozemek, nebo převádí byt. Daňová přiznání z nemovitostí se podávají pouze jednou, a do dalších let jsou automaticky převáděna. Nové daňové přiznání musí poplatník podat v případě, že během roku nastala nějaká změna. 37

3.3.3. Placení daní Měsíční srovnání Tabulka 3: Vybrané finanční prostředky za měsíc leden 2010 a 2011 Vybrané finanční prostředky Druh daně Leden 2010 Leden 2011 74 Silniční daň 4 440 000 6 084 000 770 DPPO -3 170 000 7 930 000 771 DPPO vybírané srážkou 479 000 627 000 72 DPFO podávajících přiznání 1 014 000 1 418 000 772 DPFO vybírané srážkou 17 532 000 9 721 000 71 DPFO podle 6 210 365 000 198 558 000 773 Daň dědická 1 000 0 774 Daň darovací 37 000 70 000 775 Daň z nemovitostí 1 173 000 1 435 000 776 Daň z převodu nemovitostí 8 259 000 4 907 000 Celkem 240 130 000 230 750 000 Zdroj: Vlastní Graf 2: Vybrané finanční prostředky za měsíc leden 2010 a 2011. Zdroj: Vlastní 38

Tabulka 4: Vybrané finanční prostředky za měsíc únor 2010 a 2011 Vybrané finanční prostředky Druh daně Únor 2010 Únor 2011 74 Silniční daň 4 433 000 3 643 000 770 DPPO 6 213 000-25 321 000 771 DPPO vybírané srážkou 2 605 000-209 000 72 DPFO podávajících přiznání 3 985 000 3 892 000 772 DPFO vybírané srážkou 10 196 000 8 412 000 71 DPFO podle 6 146 669 000 155 690 000 773 Daň dědická 244 000 21 000 774 Daň darovací 88 000 50 000 775 Daň z nemovitostí 1 249 000 1 313 000 776 Daň z převodu nemovitostí 8 502 000 7 775 000 Celkem 184 184 000 155 266 000 Zdroj: Vlastní Graf 3: Vybrané finanční prostředky za měsíc únor 2010 a 2011. Zdroj: Vlastní 39

Tabulka 5: Vybrané finanční prostředky za měsíc březen 2010 a 2011 Vybrané finanční prostředky Druh daně Březen 2010 Březen 2011 74 Silniční daň 2 236 000 1 387 000 770 DPPO 327 145 000 277 251 000 771 DPPO vybírané srážkou 2 033 000 361 000 72 DPFO podávajících přiznání 87 609 000 51 936 000 772 DPFO vybírané srážkou 9 230 000 14 396 000 71 DPFO podle 6 128 768 000 117 588 000 773 Daň dědická 24 000 50 000 774 Daň darovací 267 000 342 000 775 Daň z nemovitostí 982 000 1 364 000 776 Daň z převodu nemovitostí 7 194 000 8 658 000 Celkem 565 488 000 473 333 000 Zdroj: Vlastní Graf 4: Vybrané finanční prostředky za měsíc březen 2010 a 2011. Zdroj: Vlastní 40

Tabulka 6: Vybrané finanční prostředky za měsíc duben 2010 a 2011 Vybrané finanční prostředky Druh daně Duben 2010 Duben 2011 74 Silniční daň 15 890 000 16 916 000 770 DPPO -13 921 000-14 694 000 771 DPPO vybírané srážkou 2 431 000 551 000 72 DPFO podávajících přiznání -134 984 000-149 142 000 772 DPFO vybírané srážkou 11 260 000 12 488 000 71 DPFO podle 6 86 384 000 118 839 000 773 Daň dědická 23 000 0 774 Daň darovací 45 000 205 000 775 Daň z nemovitostí 1 814 000 1 259 000 776 Daň z převodu nemovitostí 7 353 000 6 608 000 Celkem -23 705 000-6 970 000 Zdroj: Vlastní Graf 5: Vybrané finanční prostředky za měsíc duben 2010 a 2011. Zdroj: Vlastní 41

Tabulka 7: Vybrané finanční prostředky za měsíc květen 2010 a 2011 Vybrané finanční prostředky Druh daně Květen 2010 Květen 2011 74 Silniční daň 862 000 1 391 000 770 DPPO 5 861 000 4 340 000 771 DPPO vybírané srážkou 1 794 000 336 000 72 DPFO podávajících přiznání -553 000-5 948 000 772 DPFO vybírané srážkou 10 246 000 10 364 000 71 DPFO podle 6 219 836 000 262 707 000 773 Daň dědická 53 000 21 000 774 Daň darovací 103 000 63 000 775 Daň z nemovitostí 98 260 000 97 110 000 776 Daň z převodu nemovitostí 8 527 000 6 979 000 Celkem 344 989 000 377 363 000 Zdroj: Vlastní Graf 6: Vybrané finanční prostředky za měsíc květen 2010 a 2011. Zdroj: Vlastní 42

Tabulka 8: Vybrané finanční prostředky za měsíc červen 2010 a 2011 Vybrané finanční prostředky Druh daně Červen 2010 Červen 2011 74 Silniční daň 1 952 000 1 086 000 770 DPPO 501 691 000 370 552 000 771 DPPO vybírané srážkou 21 900 000 8 841 000 72 DPFO podávajících přiznání 67 265 000 35 759 000 772 DPFO vybírané srážkou 13 309 000 24 296 000 71 DPFO podle 6 151 265 000 168 251 000 773 Daň dědická 29 000 68 000 774 Daň darovací 259 000 117 000 775 Daň z nemovitostí 11 032 000 14 021 000 776 Daň z převodu nemovitostí 11 192 000 7 118 000 Celkem 779 894 000 630 109 000 Zdroj: Vlastní Graf 7: Vybrané finanční prostředky za měsíc červen 2010 a 2011. Zdroj: Vlastní 43

Tabulka 9: Vybrané finanční prostředky za měsíc červenec 2010 a 2011 Vybrané finanční prostředky Druh daně Červenec 2010 Červenec 2011 74 Silniční daň 12 648 000 13 663 000 770 DPPO -87 569 000-38 534 000 771 DPPO vybírané srážkou 308 000 260 000 72 DPFO podávajících přiznání -787 000 917 000 772 DPFO vybírané srážkou 13 048 000 5 593 000 71 DPFO podle 6 156 673 000 171 742 000 773 Daň dědická 9 000 51 000 774 Daň darovací 95 000 66 000 775 Daň z nemovitostí 1 749 000 2 404 000 776 Daň z převodu nemovitostí 8 604 000 9 212 000 Celkem 104 778 000 165 374 000 Zdroj: Vlastní Graf 8: Vybrané finanční prostředky za měsíc červenec 2010 a 2011. Zdroj: Vlastní 44