Rozbor udržitelného rozvoje území

První Územně analytické podklady roku 2008 byly spolufinancovány z prostředků Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj. Podpora byla poskytnuta z Integrovaného operačního programu v kontinuální výzvě pro oblast intervence 5.3. Modernizace a rozvoj systémů tvorby územních politik, zaměření výzvy 5.3.a) Podpora při zavádění územně analytických podkladů obcí s rozšířenou působností. www.strukturalnifondy.cz/iop Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností CHEB Rozbor udržitelného rozvoje území 1. aktualizace 2010 pořizovatel: spolupráce: technická pomoc: Městský úřad Cheb, odbor stavební koordinátor projektu Ing. Monika Šimečková referent oddělení územního plánování Misot, s.r.o., RNDr. Mgr. Gabriela Licková, nám. Krále Jiřího z Poděbrad 507/6, 350 02 Cheb Ing. arch. Luděk Vystyd, nám. Krále Jiřího z Poděbrad 507/6, 350 02 Cheb GEOREAL spol. s r.o., Hálkova 12, 301 00 Plzeň datum zpracování: prosinec 2010

ÚAP, část b) Rozbor udržitelného rozvoje území Obsah textové části: 1. Přehled změn provedených touto aktualizací RURÚ... 3 2. Základní charakteristika ORP CHEB... 3 3. Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (URÚ), dílčí SWOT analýzy... 7 3.1. Horninové prostředí a geologie... 7 3.2. Vodní režim... 10 3.3. Hygiena životního prostředí... 13 3.4. Ochrana přírody a krajiny... 15 3.5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa... 17 3.6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura... 18 3.7. Sociodemografické podmínky... 20 3.8. Bydlení... 21 3.9. Rekreace... 22 3.10. Hospodářské podmínky... 23 4. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek... 24 4.1. Souhrnné SWOT analýzy pro jednotlivé pilíře URÚ... 25 4.2. Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek jednotlivých pilířů URÚ... 27 4.3. Celkové vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek... 31 5. Určení problémů k řešení v ÚPD... 32 6. Metodika zpracování RURÚ... 33 Obsah grafické části: 4. Problémový výkres prosinec 2010 verze 2.2010 2/33

1. Přehled změn provedených touto aktualizací RURÚ Zpracování pilotního projektu "Územně analytické podklady pro správní území obce s rozšířenou působností Cheb" v roce 20072008 bylo realizováno v rámci dotačního titulu Integrovaného operačního programu "ŠANCE PRO VÁŠ ROZVOJ". Projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie a Evropského fondu pro regionální rozvoj. Aktualizace projektu "Územně analytické podklady pro správní území obce s rozšířenou působností Cheb" v roce 20092010 obsahuje nová data o území, která byla získána ve spolupráci s Karlovarským krajem (generální poskytovatelé), dále z předaných Doplňujících průzkumů a rozborů pro ÚP Cheb, Libá, Luby, Nebanice, Vojtanov a z Územního plánu Dolní Žandov (nabytí účinnosti 7.1.2010). Dále byla aktualizovaná data předaná poskytovateli pro ORP Cheb. Ke spolupráci pro první aktualizaci ÚAP pro ORP Cheb byli přizváni odborníci, kteří se podíleli již na pilotním projektu a spolupracovali na tématech dle své odbornosti: Misot, s.r.o. o Horninové prostředí a geologie o Vodní režim o Hygiena životního prostředí o Ochrana přírody a krajiny o Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Úřad územního plánování o Veřejná dopravní Ing. Monika Šimečková o Veřejná technická infrastruktura Josef Průša Ing. arch. Luděk Vystyd o Sociodemografické podmínky o Bydlení o Rekreace o Hospodářské podmínky GEOREAL spol. s r.o. o Zpracování a kontrola dat o Tabulky (podklady, RURU) Povinnost aktualizace ÚAP obcí vyplývá ze zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Náležitosti obsahu ÚAP stanoví vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací dokumentace. 2. Základní charakteristika ORP CHEB a) Základní charakteristika území ORP Správní obvod obce s rozšířenou Cheb je druhým největším obvodem v Karlovarském kraji s rozlohou 497 km 2. Počtem obyvatel 52 766 je až na 3. místě (za Karlovými Vary a Sokolovem). Hustotou osídlení 106 obyvatel na km 2 se řadí na 3. místo v kraji (za Sokolovem a Aší). Ve správním obvodu Cheb je zahrnuto 21 obcí, kterými jsou: Dolní Žandov, Františkovy Lázně, Cheb, Křižovatka, Libá, Lipová, Luby, Milhostov, Milíkov, Nebanice, Nový Kostel, Odrava, Okrouhlá, Plesná, Pomezí nad Ohří, Poustka, Skalná, Třebeň, Tuřany, Velký Luh a Vojtanov. Území správního obvodu obce s rozšířenou působností Cheb je hraniční oblastí s Německem a nacházejí se zde hraniční silniční přechody Pomezí nad Ohří Schirnding, Svatý Kříž Waldsassen a Vojtanov Schönberg. Dále pak železniční přechody Vojtanov Bad Brambach a Cheb Schirnding. Krajina ORP Cheb je velmi rozmanitá. Většinou svého území leží v třetihorní Chebské pánvi s průměrnou nadmořskou výškou 450 m n.m., která je obklopena pahorkatinami a pohořími. Ze západu sem zasahuje pohoří Smrčiny, směrem od jihu a jihovýchodu pak Český les (přírodní park) a prosinec 2010 verze 2.2010 3/33

Slavkovský les (chráněná krajinná oblast) a od severozápadu Kamenné Vrch a od severovýchodu Leopoldovy Hamry, které jsou zachovalými zalesněnými plochami. Složitý geologický vývoj dal za vznik unikátním přírodním výtvorům. K nejzajímavějším přírodním útvarům na území patří vyhaslé třetihorní sopky Komorní hůrka a Železná hůrka a Národní přírodní rezervace SOOS s rozlehlým rašeliništěm, minerálním slatiništěm a unikátními útvary mofety. V roce 2009 byla nařízením vlády vyhlášena Evropsky významná lokalita Ramena Ohře, která zasahuje do území ORP Cheb a Sokolov. Předmětem ochrany jsou smíšené jasanovoolšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy, přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition, nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho Batrachion, bahnité břehy řek s vegetací svazů Chenopodion rubri p.p. a Bidention p.p. Zvláštností území, která mj. zapříčinila vznik a rozvoj Františkových Lázní (jeden ze tří vrcholů tzv. "lázeňského trojúhelníku"), je výskyt minerálních pramenů s vysokým obsahem solí a oxidu uhličitého. Rovněž v katastru obce Dolní Žandov se nachází několik pramenišť minerálních vod (Podlesí, Horní Žandov, Brtná). Díky své bohaté historii se na území nachází celá řada historických památek a kulturních zařízení. Historicky zajímavé jsou nejen města a větší obce, ale i obce menší, vesnice i vísky. Nacházejí se zde 2 městské památkové rezervace, 2 vesnické památkové rezervace a 2 vesnické památkové zóny. Ojedinělý typ památek představuje lázeňská architektura Františkových Lázní a lidová architektura v podobě hrázděných venkovských usedlostí (zejména Nový Drahov a Doubrava u Lipové). V krajině jsou vhodné terény pro oblíbenou cykloturistiku a turistiku. Spojení se sousední Spolkovou republikou Německo neumožňují pouze hraniční přechody, ale rovněž přeshraniční turistické stezky. Jde o Mýtinu (Lipová) Neualbenreuth, Dubina (Libá) Hammermühle, Starý Hrozňatov (Cheb) Hatzenreuth, Horní Hraničná (Pomezí nad Ohří) Pechtnersreuth, Plesná Brambach, Luby Wernitzgruen. V oblasti rovinaté Chebské pánve najdou vhodné terény méně zdatní turisté a cyklisté, těm náročnějším se nabízejí členitější pohraniční hvozdy. Porovnání základních geografických údajů všech ORP kraje Porovnání základních geografických údajů ORP Karlovarského kraje ORP Rozloha (km 2 ) % za kraj Počet obyvatel % za kraj Počet obyvatel sídla ORP % z počtu obyvatel celého ORP Hustota osídlení na km 2 Aš 144 4,3 17 879 5,8 13 373 74,8 124,4 Cheb 497 15,0 52 927 17,2 34 873 65,9 106,5 Karlovy Vary 1 196 36,1 89 983 29,2 51 459 57,2 75,2 Kraslice 265 8,0 14 114 4,6 7 108 50,4 53,3 Mariánské Lázně 405 12,2 24 646 8,0 13 758 55,8 60,8 Ostrov 319 9,6 29 940 9,7 17 357 58,0 94,0 Sokolov 489 14,8 78 914 25,6 24 467 31,0 161,4 Karlovarský kraj 3 314 100,0 308 403 100,0 162 395 93,0 Česká republika 78 865 10 467 542 132,7 tabulka č. 1 Statistická ročenka KK 2009, (data k 31.12.2008) prosinec 2010 verze 2.2010 4/33

ORP Počet obcí % za kraj Počet obcí se statutem města % za kraj Počet obcí nad tisíc obyvatel % za kraj Počet katastráln ích území % za kraj Aš 5 3,8 2 5,4 3 7,1 24 4,3 Cheb 21 15,9 5 13,5 6 14,3 126 22,5 Karlovy Vary 40 30,3 8 21,6 8 19,0 175 31,2 Kraslice 8 6,1 4 10,8 3 7,1 39 7,0 Mariánské Lázně 14 10,6 3 8,1 4 9,5 61 10,9 Ostrov 14 10,6 6 16,2 5 11,9 46 8,2 Sokolov 30 22,7 9 24,3 13 31,0 90 16,0 Karlovarský kraj 132 100,0 37 100,0 42 100,0 561 100,0 Česká republika 6 249 592 1 367 13 027 tabulka č. 1 Statistická ročenka KK 2009, (data k 31.12.2008) b) Mapa ORP Schéma ORP Cheb s vyznačením stavebních úřadů Schéma ORP Cheb s vyznačením 21 obcí prosinec 2010 verze 2.2010 5/33

prosinec 2010 verze 2.2010 6/33

3. Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (URÚ), dílčí SWOT analýzy 3.1. Horninové prostředí a geologie A) Vyhodnocení stavu a vývoje území Území ORP Cheb je geologicky i geomorfologicky velmi pestré, ačkoliv velká část území je tvořena jednoduchým rovinatým terénem jedné z podkrušnohorských pánví pánve chebské. Hlavním důvodem pestrosti je skutečnost, že pánev se nachází na křížení dvou významných tektonických struktur, a to tzv. riftu oháreckého SV JZ směru a příkopové propadliny chebsko domažlické SSZ JJV směru. Projevem těchto linií na povrchu jsou podkrušnohorský prolom a tachovská brázda. Geologický význam chebské pánve je tedy z hlediska tektonické stavby českého masívu jako celku značný. S recentní aktivitou tektonických linií souvisí specifika popisovaného území a jeho velký potenciál popř. limity využití: vývěry léčebných pramenů nejen ve Františkových Lázních, rezervace SOOS s mofetami, nejmladší sopky Železná a Komorní hůrka (jíž věnoval svou pozornost i Johann Wolfgang von Goethe), zemětřesení, které bylo nejvýraznější v r.1985, nebo uranové zrudnění smrčinské žuly. Geologicky lze území rozdělit na dvě základní jednotky chebskou pánev a krušnohorskou oblast. Petrograficky lze území ORP Cheb rozdělit do čtyř skupin hornin lišících se nejen charakterem hornin, ale i plochou, kterou zaujímají. Od největší plošné výměry k nejmenší nyní skupiny posujeme: první skupinou hornin jsou uhlonosné sedimenty chebské pánve jíly a štěrkopísky v centrální části území ORP Cheb. Druhou nejpočetnější skupinou hornin jsou metamorfity hlavní zástupce je fylit (známý chebský fylit), ale jsou běžné i břidlice nebo svor (dyleňský svor). Matemorfity tvoří celý západní až jižní a celý severní až východní okraj chebské pánve. Třetí skupinou hornin jsou hlubinné vyvřeliny granitoidy, a to žula. V severozápadním okolí chebské pánve je to tzv. smrčinská žula, při jihovýchodním cípu chebské pánve tzv. žandovská žula. Čtvrtou nejméně početnou skupinou s rozptýlenými výchozy hornin jsou vyvřelé výlevné horniny a klastické vulkanické horniny čedičové horniny (Železná a Komorní hůrky, vrch Blatná s lomem v Libé, lom Slapany). Severní a severozápadní okraj chebské pánve tvoří Smrčiny, s nadmořskými výškami kolem 500700 m. Východní a jihovýchodní okraj pánve je formován pohořím Slavkovského lesa s nadmořskými výškami do 800 m. Povrch vlastní Chebské pánve je málo výrazný, tvoří jej mírná kopcovitá pahorkatina s nadmořskými výškami kolísajícími mezi 450 až 480 m. Poměrně plochý reliéf pánve s celkovým sklonem k JV, je slabě rozčleněn mělkými údolími vodních toků. Pominemeli výškové uspořádání pánve v porovnání s okolím a jeho význam pro umístění větrných elektráren v severovýchodní až východní části zájmového území, je místní geologie s tektonikou důležitá pro geomorfologii, a to zejména z hlediska orientace vodních toků a souvisejícího osídlení. Vodní toky se významnou měrou podílely i na akumulaci těžených nerostů sedimentárního původu písků a jílů. Ovšem geomorfologie je s těžbou provázána i naopak současné povrchové dobývání (stejně tak bývalá hlubinná těžba) se významně projevuje v terénu. Proto těžbu zařazujeme mezi faktory ovlivňující geomorfologii a krajinu zájmového území (v kapitole o vodě popisujeme mj. vliv těžby na hydrologii území). Geologie a geomorfologie se projevila v daném území také v cestní síti. Díky prostupnosti krajiny údolím řeky Ohře, která v zájmovém území našla nejsnazší průchod mezi Smrčinami a Českým lesem, dále díky Lipoltovskému a Šitbořskému potoku (přítokům Odravy), které našly nejjednodušší cestu mezi Českým a Slavkovským lesem, se město Cheb stalo významnou obchodní křižovatkou (směry vyjmenovaných toků jsou shodné se dvěma výše popisovanými hlavními tektonickými směry v území). Historie Chebu jako obchodního města na křižovatce důležitých cest je známa Cheb byl od středověku významným dopravním a obchodním centrem, ležel na důležité královské obchodní cestě z Norimberka do Prahy a významná byla také obchodní cesta z Chebu do Plavna přes Ašsko, a poštovní cesta z Chebu do Adorfu. V souvislosti s geologií a geomorfologií se v prostoru Chebské pánve vyvíjela především zemědělská výroba (Chebsko je obilnářskou oblastí). Plocha zemědělské půdy přesahuje 57%. V okolí pánve prosinec 2010 verze 2.2010 7/33

probíhala těžba rud a dosud probíhá těžba kamene. Také uvnitř pánve se těží sedimenty (jíly, písky), a těžilo se hnědé uhlí chebská pánev a její okolí je totiž dobrou surovinovou základnou pro stavební suroviny: štěrky, písky, stavební kámen. Její potenciál v oblasti stavebního kamene však není v současné době využit, protože tržní podmínky nejsou příznivé pro těžbu tohoto nerostu ať už z důvodu jeho kvality či náročnosti báňsko technických podmínek dobývání (viz přerušená těžba v sousedním území lom Lipná ve smrčinské žule). Na druhou stranu ložiska štěrků a písků jsou provozuschopná, o čem svědčí i obnovení těžby v pískovně Vrbová, která je výlučným dodavatelem pro betonárku Zapabeton v Aši. Ačkoliv rašelina není horním zákonem považována za nerost, zmiňujeme ji také jako surovinu s potenciálem souvisejícím s balneoprovozy ložiska Starý Hrozňatov a Vackovec. Jak už bylo uvedeno výše, jíly představují velký potenciál. Bohužel ani keramickému průmyslu se v současné době nedaří (především čínská konkurence ničí český a evropský keramický průmysl), takže nelze předpokládat nárůst těžby ani otevírání nových ložisek. Současná těžba bude v nejlepším případě stagnovat. To se týká nejen ložisek jílů (Hartoušov, Hněvín, Děvín, Mlýnek), ale i ložiska kaolinu (Velký Luh) a také sklářských písků (Velký luh). Potenciál a v současné době i stabilitu představuje bazalt ( čedič). Současný nesnižující se odbyt suroviny těžené jak ve Slapanech (včetně netěžených ložisek v k.ú.háje), tak v Libé je dokladem toho, že surovina je natolik výjimečná, že náklady na těžbu plus úpravu nepřekračují výnosy z prodeje suroviny. Střet zájmů představují dvě ložiska hnědého uhlí. Ochrana těchto ložisek není úměrná a blokuje územní rozvoj. V současné době je tento problém řešen v rámci rozpracovaného návrhu územního plánu obce Cheb a dalších obcí. Člověk využívá geologii a geomorfologii území kromě účelu těžby a zemědělské činnosti, také k lesnímu hospodaření (lesní půda zaujímá 27,12% celkového území) a k energetické soběstačnosti větrné (Čižebná, Vackov), vodní (VN Skalka, Jesenice, Horka) a sluneční elektrárny (Cheb, Františkovy Lázně). Geomorfologické členění zájmové oblasti víceméně odpovídá geologické stavbě. Centrální a největší část území ORP Cheb je tvořena Chebskou pánví. Její západní až severní okolí tvoří Smrčiny, na východě sousedí (od severu k jihu) s Krušnými horami, Sokolovskou pánví a Slavkovským lesem, na jihu se nachází Český les a Podčeskoleská pahorkatina. U vegetace a celkového krajinného rázu je běžná závislost na geologii a geomorfologii. S typem vegetace a krajinným rázem je samozřejmě spojena ochrana přírody a krajiny počínaje od zákonem obecně stanovených významných krajinných prvků (zák.č.114/1992 Sb. 3) lesů, rašelinišť, vodních toků, rybníků, jezer, údolních niv, a konče velkoplošnými chráněnými územími. K vodní i větrné erozi půdy a následnému zanášení vodních toků a vodních ploch, což souvisí s geomorfologií a klimatem, viz též kap.m.2 a M.5. Chebská pánev a blízké okolí je řazena do oblastí s nižším než 25% rozsahem plochy postižené erozí (dle údajů zpracovávaných Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy VÚMOP do online mapy eroze z r.2008 průběžně aktualizované). Plochy ohroženější jsou převážně v severním až SV, jižním a JZ okolí Chebské pánve včetně sousedních pánevních břehů. Nejvíce ohrožené s dlouhodobým odnosem půdy 10,1 až 12 t/ha/rok je v k.ú.opatov u Lubů. Jiné větší plochy ohrožené dlouhodobým smyvem se v zájmovém území nevyskytují. Extrémy a výjimky horninového prostředí a geologie Za "extrém" považujeme krajnost, jedná se o společné označení pro maximum a minimum (pozitivní / negativní). Za "výjimku" považujeme věc, událost, situaci nebo skutečnost, která je mimo zaběhnutá pravidla nebo není obsažena v obecném konstatování. Pokud je něco "zcela výjimečné", hodnotíme to jako "extrém". Stejně přistupujeme k hodnocení, pokud popisovaná výjimečnost má nadmístní význam. E X T R É M Y H O R N I N O V É H O P R O S TŘEDÍ A G E O L O GIE Za extrém je možné považovat seizmickou aktivitu, která doposud nejvíce postihla Skalnou, Dolní Žandov, Nový Kostel a Plesnou (v r.1985 byly poškozeny i domy v Chebu, Františkových Lázních a Kynšperku, intenzita těchto otřesů dosáhla stupně 7). Tento extrém představuje spíše limity využití území dle příslušných norem (Eurokód 8). Dle mapy seizmických oblastí je celý okres Cheb hodnocen jako jeden ze čtyř nejzatíženějších okresů. Jedná se o extrém v republikovém měřítku. prosinec 2010 verze 2.2010 8/33

Za extrém je možné považovat akumulaci ložisek jílů prvotřídní kvality ve skalenské oblasti obce Skalná, Nová ves, Suchá, Vonšov, Zelená, Děvín. Představuje rozvoj území, protože dlouhodobě zajišťuje pracovní příležitosti a z dlouhodobého hlediska se podílí na ekonomické stabilitě území. V současné době však keramický průmysl stagnuje, a proto je ekonomický přínos omezen. Na druhou stranu těžba v povrchových lomech představuje zásahy do krajiny, do chráněné oblasti přirozené akumulace vody, popř. do ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů lázeňského města Františkovy Lázně. Tento extrém je tedy ve střetu zájmů, které všechny představují limity využití území. Obdobnou oblast akumulace kvalitních a žáruvzdorných keramických jílů v ČR nenajdeme. Jedná se tedy o extrém v republikovém měřítku.. Za extrém považujeme ochranu dvou ložisek hnědého uhlí zabírajících rozsáhlou výměru bez stanoveného chráněného ložiskového území. Ochrana totiž spočívá v zablokování územního rozvoje příslušnými orgány státní správy (ministerstvem životního prostředí a ministerstvem průmyslu a obchodu). Tento extrém je republikového významu s ohledem na končící zásoby hnědého uhlí. Za zcela výjimečnou jedná se o extrém v evropském měřítku považujeme z geologického hlediska rezervaci SOOS. Tuto rezervaci volíme jako zástupce mnoha dalších geologických zajímavostí a výjimečností republikového významu viz Příloha č.1. Za součást tohoto extrému je považován také mineralogický výskyt vltavínů v pískovně Dřenice, neboť je možné jej z hlediska geologického výzkumu hodnotit za republikový. Za související výjimku považujeme výstavbu rodinných domů Komorní Dvůr na úpatí Komorní hůrky jedná se o výjimku z hlediska ochrany unikátního geologického prvku (problém výstavby rodinných domů v lokalitě Komorní Dvůr je podrobněji popsán v kap. M.4, protože výstavba není pouze ve střetu zájmů z hlediska geologie, ale i ochrany přírody). Za extrém považujeme akumulaci lázeňských zřídel ve Františkových Lázních ve smyslu potenciálu (rekreačního, léčebného) a také limitů využití území (omezení průmyslu, těžby nerostů). Jako extrém lokalitu hodnotíme pouze v místním měřítku. V krajském měřítku se díky ostatním lázeňským místům jedná pouze o výjimečnou lokalitu, ovšem v republikovém měřítku má celá západočeská lázeňská oblast nesporný význam. Z tohoto důvodu jsou Františkovy Lázně se svými balneoprovozy a okolní přírodou a krajinou hodnoceny jako extrém a nejen jako výjimka. V Ý J I M K Y H O R N I N O V É H O P R O S TŘEDÍ A G E O L O GI E Hodnotímeli jako normální, že většina území se nachází v chebské pánvi, pak za výjimku považujeme okolí obcí Dolní Žandov, Libou, Luby, Poustku, Vojtanov, které se nachází zcela vně chebské pánve. Jedná se o výjimku místního významu. Hodnotímeli jako normální, že většina území ležícího v chebské pánvi se nachází "nad" ložisky hnědého uhlí s názvy Chebská pánev a Odravská pánev, pak za výjimku považujeme polohu zcela mimo uhelné zásoby, což platí pro obce Dolní Žandov, Libá, Lipová, Luby, Milíkov, Odrava, Okrouhlá, Plesná, Pomezí nad Ohří, Poustka, Tuřany, Velký Luh, Vojtanov. Jedná se o výjimku místního významu. Spíše za výjimku než za extrém považujeme stabilitu odbytu čediče z ložisek Slapany a Libá (vrch Blatná) v porovnání se stagnací těžby stavebního kamene nebo keramických surovin. Jedná se o výjimku místního významu. Hodnotímeli jako normální, že území je tvořeno sedimenty, metaforfity nebo granity, pak za výjimku označujeme lokality s neovulkanity těžená ložiska v obcích Libá, Slapany, netěžená ložiska v k.ú.háje a kužely pyroklastik Komorní a Železná hůrka. Jedná se o výjimku místního významu. Jako výjimku hodnotíme lesní plochy uvnitř Chebské pánve např. SOOS. Tato souvislá lesní plocha z části vznikla biologickou rekultivací po ukončené těžbě jílů. Výjimečnou ohroženost půdy představuje kategorie silně ohrožení půdy (koeficient ohrožení 0,61 0,75 je v k.ú. Opatov u Lubů a Dolní Pelhřimov Jedná se o výjimku místního významu. Jako výjimečnou hodnotíme výskyt perlorodky říční v pískovně Pomezná. Tato lokalita, resp. její okolí je zatíženo dosud aktivním sesuvem, který se nachází severozápadně od pískovny. Jeho vznik je prosinec 2010 verze 2.2010 9/33

spojen s narušením starého německého odvodňovacího systému a se zhoršením stability svahu vlivem těžby. K nápravě by mohlo dojít obnovením drenáže a svedením vody mimo toto území. B) Dílčí SWOT analýza 1. HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE SILNÉ STRÁNKY * geologická (Chebská pánev), hydrogeologická (SOOS, Fr. Lázně), geografická (pohraničí) a geomorfologická (členitý zvlněný terén) atraktivita území * historie a tradice těžby podporuje sounáležitost a historické vazby obyvatel k místu, nabízí témata turistických nebo naučných stezek (možné kombinovat s okolní probíhající těžbou) SLABÉ STRÁNKY * těžba zatěžuje dopravu * těžba v OP PLZ LM Fr.Lázně a v CHOPAV oblasti Mariánských Lázní vyžaduje zvýšenou prevenci a omezení těžebních aktivit za účelem nenarušení hydrogeologických podmínek PŘÍLEŽITOSTI * potenciální surovinová základna (štěrkopísky, cihlářské hlíny, jíly, kaolin, rašelina, uhlí...) OHROŽENÍ * iracionální využívání nerostných surovin (může ovlivnit vodní režim, ovzduší, přírodu ) * probíhající krize keramického a sklářského průmyslu může vyvolat omezení nebo ukončení těžby (ztrátu pracovních míst) IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY 1) S recentní aktivitou tektonických linií souvisí seizmicita limity využití území dle příslušných norem (Eurokód 8); 2) Ekonomická destabilizace místní těžební organizace (působící hlavně ve skalenské oblasti), jejímž odbytištěm je v obecném smyslu slova keramický průmysl; 3) Ochrana dvou ložisek hnědého uhlí bránící rozvoji území ve velkém plošném rozsahu (ve většině plochy Chebské pánve); 4) Geomorfologie je využívána mj. k pokusům zajištění energetické soběstačnosti, ovšem výroba elektřiny s nízkou účinností se děje na úkor krajinného rázu, ZPF, přírody celkově, 5) Zvýšená hlučnost, prašnost a zatížení místních komunikací nákladní dopravou 3.2. Vodní režim A) Vyhodnocení stavu a vývoje území Celá oblast ORP Cheb patří do úmoří Severního moře. Území je odvodňováno řekou Ohří, pramenící v Německu. Levostrannými přítoky Ohře jsou potok Sázek, pramenící v žulovém masivu nacházejícím se mezi Žírovicemi a Velkým Luhem, potok Plesná s prameništěm v Halštrovském lese a Libocký potok, vlévající se do Ohře u obce Liboc. Území františkolázeňského koridoru je odvodňováno potokem Slatinka, který ústí do Ohře u Tršnic. Pro přehled uvádíme i sousední území: ašský výběžek severní část okresu je odvodňován Rokytnicí, do které se vlévá hraniční Lužní potok a Ašským potokem, vtékajícím do Bílého Halštrova, sousední jižní část okresu v okolí Mariánských Lázní odvodňuje Kosový potok, náležící již k povodí Mže. Nejvýznamnějším tokem je Ohře, která na naše území se dostává u Pomezné. Většími levostrannými přítoky jsou Slatinný potok, Sázek, Plesná, Libocký potok a pravostrannými Odrava, Lipoltovský potok. Z umělých vodních nádrží jsou největší Jesenická přehrada na Odravě (754 ha) a Skalka na Ohři (385 ha) v blízkosti Chebu, které jsou využívány k rekreaci. Dále pak Horka na Libockém prosinec 2010 verze 2.2010 10/33

potoku, která tvoří hranici mezi územím ORP Cheb a Sokolov a slouží jako zásobárna pitné vody. Celková vodní plocha v území ORP Cheb zaujímá 2.247 ha, tj. 4,52% z celkové výměry 49.685 ha. Dnešní směr toků je v chebské pánvi, ve františkolázeňské části SZZ JVV (Stodolský potok) směru až SZ JV (Vonšovský potok, Sázek), v oldřichovsko pochlovické části převládá SJ směr (Plesná, Libocký potok), pro část odravskou je charakteristický směr JZSV (Odrava) a JJV až SSZ (Lipoltovský potok). Všechny vodoteče severní poloviny pánve ústí do řeky Ohře, jižní polovina pánve je odvodňována do Odravy. Odrava se jižně Nebanic vlévá do Ohře. Většina území nachází v CHOPAV chráněné oblasti přirozené akumulace vody Chebská pánev a Slavkovský les. Severní až severovýchodní část území spadá do CHOPAV Krušné hory. Činnosti v CHOPAV jsou limitovány nařízením vlády č.85/1981 Sb. Podle mapy ČR výskytu větrné a vodní eroze je Chebská pánev a blízké okolí řazena do oblastí s nižším než 25% rozsahem plochy postižené erozí. Člověk vodu potřebuje jako vodu pitnou, využívá ji k zemědělské a průmyslové výrobě, k rekreaci. Z tohoto důvodu významně usměrnil vodní toky jediný potok, jehož koryto nebylo zásadně upravováno, je potok Plesná. Člověk také odnepaměti využívá vodu podzemní příkladem významného zdroje pitné vody tohoto typu je vrt hluboký 220 m v k.ú.jindřichov. Místní hospodaření s vodou se projevuje i v odvodňování většiny zemědělských ploch, v budování protierozních a protizáplavových opatření. Usměrnění vodních toků, odvodňovací zařízení a další zásahy do přirozeného vodního režimu vedlo mj. k dnešní ochraně přirozených úseků místních vodotečí nejčastěji v rámci ÚSES. Nápravy nešetrných zásahů jsou řešeny také zvyšováním retenční schopnosti často v kombinaci s protierozním opatřením. Příkladem může být výstavba nových a obnova starých rybníků např. lokalita Komorní Dvůr na Střížovském potoce nebo soustava tří rybníků u bývalé roty jižně od Libé na bezejmenném potoce, popř. suché poldry na Vlastislavském potoce plán obce Libá aj. Klimatické poměry jsou dlouhodobě relativně drsnější než v okolních oblastech. Nejvyšší teploty jsou zaznamenávány v červenci a srpnu (27 až 30 C), nejnižší v únoru (do 30 C). Průměrná roční teplota kolísá od 6 do 8 C. Srážky se pohybují v suchých obdobích mezi 400600 mm/rok, ve vlhkých kolem 800 mm/rok. Nejvíce srážek je v letních měsících (červen, červenec 90 až 100 mm). V zimě je nejvíce srážek v prosinci 3040 mm. Nejméně srážek je v září (1020 mm). Údaje jsou vztaženy k chebské pánvi. Hydrogeologická charakteristika území je dána hlavně jeho geologickou stavbou v zásadě z hlediska hydrogeologických vlastností odlišujeme tři typy hornin, a to 1) metamorfika krušnohorské oblasti (pararuly, svorové ruly, svory a fylity); 2) granitoidy krušnohorské oblasti (smrčinský a žandovský žulový masív); 3) jílovito písčité uhlonosné sedimenty chebské pánve. Za výjimku považujeme také františkolázeňské prameny. Ochrana přírodních léčivých zdrojů a ložisek peloidů je zajištěna zákonem.smrčinský žulový masiv, porušený četnými zlomy a zvětralý do značných hloubek, obsahuje puklinové vody, doplňující zásoby podzemních vod terciérní výplně chebské pánve. Na doplňování těchto zásob se podílí i plášť krystalických břidlic a svorů, obsahujících rovněž puklinovou vodu. Chebská pánev je hlubokou tektonickou depresí, drenující podzemní vody širokého okolí budovaného krystalinikem a žulou. Podzemní vody třetihorních sedimentů v pánvi tvoří dva zvodnělé komplexy. Zvláštní postavení zaujímá františkolázeňská oblast minerálních pramenů. Svrchní pliocenní zvodněný komplex a spodní miocénní zvodněný komplex. Konkrétní extrémy a výjimky vodního režimu Za "extrém" považujeme krajnost, jedná se o společné označení pro maximum a minimum (pozitivní / negativní). Za "výjimku" považujeme věc, událost, situaci nebo skutečnost, která je mimo zaběhnutá pravidla nebo není obsažena v obecném konstatování. Pokud je něco "zcela výjimečné", hodnotíme to jako "extrém". Stejně přistupujeme k hodnocení, pokud popisovaná výjimečnost má nadmístní význam. prosinec 2010 verze 2.2010 11/33

E X T R É M Y V O D N ÍH O R E Ž IM U Celkově lze území hodnotit z hlediska vodního režimu za výjimečně příznivé, neboť je zaručena vysoká retenční schopnost, dále dostatečnost zdrojů pitné i užitkové vody, dostatek rekreačních a oddechových možností, které jsou umocňovány revitalizací např. břehy Ohře v Chebu. Jedná se o výjimku republikového významu díky chebské pánvi. Z hlediska vodních toků a vodních ploch je výjimečnost celého území zajištěná také dostatkem prostoru k akumulaci vody, a to jak z hlediska vody coby dobrého sluhy (dostatečná kapacita vodních zdrojů pro pitnou i užitkovou vodu, pro rekreaci), tak i vody coby špatného pána (ochrana před záplavami a erozí). Extrémem je kontaminace zejména dravých ryb celkovou rtutí a methyrtutí ve VN Skalka. Jedná se o dlouhodobý negativní jev, který není možné jednoduše odstranit. V současné době je řešen sportovním rybařením bez konzumace ryb a upozorněním na její vysoké hygienické riziko. Voda ve Skalce je nevhodná ke koupání pouze z důvodu výskytu sinic, což bývá běžný důvod. Extrémní je potok Plesná se svým přirozeným korytem ve většině délky svého toku. O jeho přirozeném charakteru svědčí rašeliniště a probublávání v některých místech významné lokality Vackovec, Bublák. Z hlediska ochrany CHOPAV však musíme zmínit případnou těžbu hnědého uhlí, na níž se zákaz plochy zabrané těžbou, která by byla větší než 10 ha, vztahuje pouze omezeně, a jak již bylo řečeno, těžba je významným geomorfologickým činitelem. Tento střet zájmů považujeme za extrémní. V Ý J IMKY V O D N ÍH O R E Ž IM U Nepříjemnou výjimkou je nedosažení ekologického potenciálu ani u jedné z nádrží Jesenice, Skalka, Horka. Extrémy v hodnocení celkového chemického stavu povrchových vod jsou následující: Slatinný potok po ústí do toku Ohře nevyhovující stav v oblasti všeobecných fyzikálně chemických látek a jejich syntézy (vyhovující z hlediska chemického složení), totéž hodnocení je pro Stodolský potok po jeho ústí do toku Sázek, dále pro Odravu po vzdutí nádrže Jesenice, Mohelenský potok. Protože se však jedná o běžný jev v celé republice, hodnotíme pouze jako výjimku. Ekologický stav je nevyhovující u většiny toků důvodem je zejména bentos. Světlou výjimkou jsou proto toky ekologicky vyhovující, a to: Libský potok po ústí do Ohře, Sázek po soutok se Stodolským potokem a až po ústí do Ohře, Lubinka po ústí do Plesné, Lipoltovský potok po ústí do Odravy, Libocký potok po vzdutí do nádrže Horka. Plochy erozně ohroženější jsou převážně v severním až SV, jižním a JZ okolí Chebské pánve včetně sousedních pánevních břehů. Nejvíce ohrožené s dlouhodobým odnosem půdy 10,1 až 12 t/ha/rok je v k.ú.opatov u Lubů. Jiné větší plochy ohrožené dlouhodobým smyvem se v zájmovém území nevyskytují. Ohroženost kategorie silně ohrožení půdy (koeficient ohrožení 0,61 0,75 je v k.ú. Opatova u Lubů a Dolní Pelhřimov. Výjimkou ve smyslu důležitosti je úpravna vody Nebanice se svými zdroji pitné vody. Její význam je místní. Jedná se o nejvydatnější zdroj, kterým jsou podzemní vody fluviálních štěrků a vildštejnského souvrství soutoku Ohře a Odravy. Neplnění hygienických limitů pro pitnou vodu (vyhl.č. 252/2004 Sb.) nepovažujeme za extrém ani výjimku. Jedná se spíš o problém menších obcí např. Podlesí, Salajna atd. kde vzhledem k nízkému počtu obyvatel a vyšším investičním nákladům na realizaci vodovodu se předpokládá zásobování z individuálních zdrojů, popř. investice do vodovodní sítě až po r.2015. Výjimkou je prameniště Podhoří, které není v současné době využíváno a které kvalitou své vody dokládá velmi dobrou funkci vzrostlého lesa. prosinec 2010 verze 2.2010 12/33

Bohužel nejsou výjimkou velké úniky vody z potrubí, které vyžadují rekonstrukci. V případě Františkových Lázní je tato rekonstrukce ztížena ochranou pramenů. Tj. za výjimku považujeme vodovodní řady bez velkých úniků vody. Další bohužel se týká dožilých vodovodních sítí případ Doubí. CHEVAK, a.s. tuto síť nepřevezme, a proto její opravy představují zátěž pro obec. B) Dílčí SWOT analýza 2. VODNÍ REŽIM SILNÉ STRÁNKY * dostatek vody a akumulačního objemu ve VN Skalka a Jesenice; dostatečná vydatnost vodních zdrojů * stanovení záplavových území umožňuje připravenost obce na záplavy SLABÉ STRÁNKY * 66% území ORP Cheb leží v OP PLZ druhého stupně (II.B) LM Fr.Lázně a Mariánské Lázně (z toho ještě asi 12% v II.a) a 100% území v CHOPAV Mariánské Lázně(zvýšená ochrana území vyvolává omezení některých podnikatelských aktivit, zvyšuje poplatky za odnětí pozemků ze ZPF, PUPFL apod.) * rozsáhlá regulace toků, velkoplošné odvodňovací systémy PŘÍLEŽITOSTI * zvýšení retenční schopnosti území např. zřízením vodních ploch * spolupráce s vědeckými institucemi zvýšení atraktivity území, doplnění znalostí OHROŽENÍ * nemožnost posouzení bilančnosti HG rajónu 2110 (nelze bilancovat podíl minerálních vod) * záplavy a další přírodní katastrofy * deregulace (revitalizace) vodních toků * zjištění úniků škodlivin z lomů, úniky PHM ze zemědělské mechanizace IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY 1) Rtuť v sedimentech VN Skalka; 2) Ekologický stav je nevyhovující u většiny toků; 3) Celkový chemický stav je nevyhovující u Slatinného p., Stodolského p., Odravy, Mohelenského p.; 4) Od extrému k extrému náprava škod způsobených meliorací, úpravou koryt, svedením vody mimo přirozenou dráhu odtoku atd. je nyní řešena budováním rybníků, jejichž účinek může situaci zhoršit (drénováním vody z podmáčeného okolního prostoru dochází k jeho vysušení příklad Komorní Dvůr); 5) Ohrožení erozí k.ú. Opatov u Lubů a Dolního Pelhřimova; 6) Velké kolísání hladiny vody ve VN Jesenice a Skalka (mj. příčina, že ani jedna z VN nedosáhla ekologického potenciálu); 7) Ochrana CHOPAV se nevztahuje v plném rozsahu na těžbu uhlí; 8) místy omezené možnosti protizáplavových opatření (např. v Libé); 9) Neplnění hygienických limitů pro pitnou vodu, popř. nedostatečná vydatnost v mnoha malých obcích (např. Podlesí, Salajna,...) a omezené možnosti řešení 10) stanovit priority při rekultivaci území po těžbě (na ZPF značně nákladné X na zeleň a vodní plochy levné a výhodné) 3.3. Hygiena životního prostředí A) Vyhodnocení stavu a vývoje území prosinec 2010 verze 2.2010 13/33

Současný stav hygieny životního prostředí se jeví jako přijatelný. Na stav hygieny životního prostředí má kladný účinek mírně podprůměrná hustota osídlení řešeného území vůči celku, České republice. Hustota osídlení v řešeném území je 102 obyvatel/km 2, zatímco průměr v ČR je 130 obyvatel/km 2. Stav hygieny životního prostředí také souvisí s poklesem dálkových imisí, jejichž snížení je přímým důsledkem využívání moderních technologií v průmyslových odvětvích a spalovacích procesech. Odkanalizování obcí v rámci ORP Cheb je přes 80%. Vzhledem k nepřítomnosti těžkého průmyslu je akustická zátěž prostředí také přijatelná. Výrobní závody, těžební zařízení, doprava a rekreační aktivity přítomné na území ORP Cheb jsou zdrojem mírné akustické zátěže. Vzhledem ke geologickému podloží území ORP Cheb je na většině území nízká až přechodná kategorie indexu radonového znečištění. V rámci ORP Cheb byl zahájen státní program vyhledávání budov s vyšším výskytem Rn s cílem zmapovat co největší počet budov se zvýšeným obsahem Rn. Mezi slabší stránky hygieny životního prostředí patří plynofikace obcí v rámci ORP Cheb. Plynofikováno je méně než 50% obcí. Přes značný počet odkanalizovaných obcí je mírnou zátěží vypouštění odpadních vod ze septiků a jímek do místních vodotečí či stojatých vod. Vlivem dopravy jsou mírně překročeny roční limity pro benzo(a)pyren. Ojedinělý je výskyt lokálních starých ekologických zátěží, vesměs s nízkým stupněm ohrožení hygieny životního prostředí. Do příležitostí pro příznivou změnu hygieny životního prostředí můžeme zařadit dostavbu a případnou rekonstrukci oddílně kanalizace v rámci řešeného území. S tím související minimalizaci počtu septiků a následné svedení odpadních vod do ČOV. Další možností pro snížení zátěže hygieny životního prostředí je zkvalitnění emisí z lokálních topenišť. Spolu s výše uvedenými příležitostmi na území ORP Cheb je nutné vést veřejný dialog s občany řešeného území na daná témata, rušení septiků a jímek na odpadní vody, změna topných médií. Jednotlivé ohlašovatele do integrovaného registru znečišťovatelů (IRZ) včetně sousedního území (např. elektrárna Tisová) za rok 2007 viz Příloha č.6. Konkrétní extrémy a výjimky Za "extrém" považujeme krajnost, jedná se o společné označení pro maximum a minimum (pozitivní / negativní). Za "výjimku" považujeme věc, událost, situaci nebo skutečnost, která je mimo zaběhnutá pravidla nebo není obsažena v obecném konstatování. Pokud je něco "zcela výjimečné", hodnotíme to jako "extrém". Stejně přistupujeme k hodnocení, pokud popisovaná výjimečnost má nadmístní význam. Extrémy v oblasti hygieny životního prostředí nejsou známy. Za klimatické výjimky je možné považovat výchylky z dlouhodobých průměrů. Za výjimky z hlediska nedodržování kvality ovzduší je možné považovat liniové zdroje znečišťování hlavní dopravní tahy, a sídla s převahou domácích topenišť na tuhá paliva. Běžným kompenzačním opatřením v působnosti obcí je výsadba zeleně, údržba místních komunikací a motivace občanů k využití plynofikace. Z hlediska pásem lesů ohrožených imisemi (Oblastní plány rozvoje lesů pro rok 2010 na portálu Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů) je na území ORP Cheb 5 lokalit kategorie C: dvě lokality se nachází v JZ části (Dolní a Horní Hraničná a Svatý kříž), jedna lokalita se nachází mezi Skalnou a Velkým Luhem, dvě lokality se nachází SZ od Plesné. Výjimka z hlediska překračování hygienických limitů pro hluk je v Horních Lomanech jedná se o rozhodnutí KHS ze dne 25.5.2006 č.j. KV/2168/2006/MV/Sir;Br, v němž došlo k povolení časově omezeného provozování komunikací I. tříd v karlovarském kraji, a to v úseku 0,4 až 0,6 km do 31.12.2011. Další výjimka udělená stejným povolením je pro lokalitu Leinbruk silnice č.i/21 v úseku 42,8 až 43,2 km. Výjimka v této lokalitě má trvání 31.12.2012. Silnice zahrnutá do výpočtu hlukových hladin je silnice R6, I/21 (viz portal.gov.cz). Jako výjimečné z hlediska radonového indexu je možné považovat zvýšené hodnoty radonu v jednom z vrtů sloužících k zásobování pitnou vodou obec Libá, což odpovídá geologickému podloží smrčinská žula. Obdobné hodnoty lze očekávat i v místech žandovského žulového masivu. prosinec 2010 verze 2.2010 14/33

B) Dílčí SWOT analýza 3. HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY * přes 80% obcí má vyhovující kanalizaci * méně než 50% obcí je plynofikována * převážně malá akustická zátěž z průmyslových závodů nebo jiných aktivit *) * na většině území ORP Cheb nízká až přechodná kategorie indexu radonové aktivity geologického podloží; byl zahájen státní program vyhledávání budov s vyšším výskytem Rn s cílem vyhledat co největší počet budov se zvýšeným obsahem radonu * většinou mírná překročení ročních limitů benzo(a)pyrenu * odpadní vody v septicích, odkud jsou vypouštěny do místních vodotečí a rybníků nebo řešeno bezodtokými jímkami * významný pokles dálkových imisí * ojedinělý výskyt lokálních SEZ, vesměs nízkého stupně ohrožení PŘÍLEŽITOSTI * dostavba oddílné kanalizace, zrušení septiků a svedení odpadních vod na ČOV OHROŽENÍ * občané se musí připravit na finančně náročnější likvidaci odpadních vod z bezodtokých jímek a septiků (po r.2015) * optimalizace média pro lokální topeniště * SEZ zjištění úniků znečišťujících látek IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY * časové zdržení plánů dostavby kanalizace 1) není řešeno odkanalizování splaškových vod z rekreačních oblastí 2) výstavba obchvatů měst a obcí pro snížení imisí a hlukové zátěže území 3.4. Ochrana přírody a krajiny A) Vyhodnocení stavu a vývoje území Stav a vývoj Biogeografická specifikace: Zájmové území spadá do bioregionu ChebskoSokolovského 1.26, tvořeného převážně kyselými písky a jíly, s četnými podmáčenými stanovišti. Významná pro šíření rostlinných i živočišných společenstev je biogeografická návaznost na Krušné hory, Slavkovský les a Doupovské hory. V ChebskoSokolovském bioregionu vegetačně převažuje dubojehličnatá varianta 4.vegetačního stupně, potenciální vegetaci tvoří zejména doubravy (acidofilního typu), olšiny a slatiny. Charakteristickou zvláštností je mozaika západního vlivu (ochuzená hercynská flora a fauna nižších poloh) a boreokontinentálních reliktů na organogenních substrátech. Netypické části tvoří pahorkatiny na nezvětralém krystaliniku na nichž se objevují i dubohabřiny (CULEK A KOL.1996). Konkrétní extrémy a výjimky Kritická místa pro tah obojživelníků: Skalná 10 přejetých jedinců na křižovatce směrů ze Starého Rybníka a z Vonšova; Luby 10 přejetých jedinců v k.ú. Božetín. prosinec 2010 verze 2.2010 15/33

Rybí přechod není v zájmovém území žádný (nejbližší Kynšperk). Do JV části území zasahuje ochranná zóna CHKO Slavkovský les. Není evidována žádná ptačí oblast (lokality NATURA) a jsou evidovány tyto Evropsky významné lokality lokalita Soos, U sedmi rybníků (k.ú. Vojtanov), Mechové údolí (k.ú. Brtná u Dolního Žandova), Ramena Ohře. Za výjimky považujeme místa krajinného rázu, která jsou něčím specifická např. Cheb a jeho význam pro celé Chebsko, jenž se odráží v místní kulturní krajině, Františkovy Lázně, Libá, rekreační oblasti Skalka a Jesenice, údolí Ohře, Skalenská oblast. Za výjimky dále považuje dominanty např. nebanické silo, větrné elektrárny ve svahu nad Novým Kostelem, vysílač Zelená hora a rozhledny. Sídla Chebska vznikala jako hromadné vsi s lánovým uspořádáním. Vzhledem k silné tržní i politické pozici města Chebu nevznikla v ostatních obcích náměstí ani návsi. Výjimkou jsou okrajové obce Dolní Žandov s podélnou návsí před kostelem a Luby s malým náměstíčkem před radnicí. Výjimkou jsou vyrovnané podíly ZPF a PUPFL Dolní Žandov, Luby, Pomezí nad Ohří, Plesná. Vyrovnanému poměru se blíží Libá a Skalná. Další výjimkou je téměř absence lesa v Nebanicích (pouze 6 ha) a velmi nízký podíl ZPF ve Velkém Luhu (49 ha). B) Dílčí SWOT analýza 4. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY * ekologicky stabilní území * nedostatečné finanční zdroje * rekultivace lomů * neudržováná zeleň místy dusí krajinu * maloplošná chráněná území; CHOPAV fungující prvky ÚSES * zachování některých biologicky cenných lokalit * drenážní systém * narušení cenných biotopů v minulosti, což vede k vysoké ochraně stávajících biotopů, a tím omezování některých aktivit nebo záměrů * vyšší polatky za odnětí půdy ze ZPF (CHOPAV, OP PLZ Fr. Lázně) i pro budování turistických stezek PŘÍLEŽITOSTI OHROŽENÍ * ekologickou údržbou krajiny a * zvýšení turistického ruchu na neúnosnou míru agroenvironmentálními opatřeními může dojít ke zvýšení pestrosti a počtu cenných biotopů a následně ke snížení ochrany tj. uvolní se prostor pro některé podnikatelské aktivity v současné době omezené * zvýšení retenční schopnosti území * těžbou dojde k ovlivnění vodního režimu (řešeno prevencí) * zvýšení ochrany biologicky cenných území legislativními opatřeními * dotační tituly prosinec 2010 verze 2.2010 16/33

IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY 1) nedořešené priority těžby hnědého uhlí a ochrany přírody, v případě budoucí těžby je třeba již nyní budovat ochranné pásy zeleně apod. 2) nadměrný rozvoj cestovního ruchu v oblastech cenných pro ochranu přírody a krajiny, 3) nefunkční část územního systému ekologické stability 3.5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa A) Vyhodnocení stavu a vývoje území Stav a vývoj ZPF a PUPFL Krajinný ráz území ORP Cheb je typický svou kulturní zemědělskou krajinou v Chebské pánvi, kterou protéká v meandrech řeka Ohře, s rozsáhlými vodními plochami (VN Jesenice v jižní části pánevní oblasti, VN Skalka a rybníky v západním výběžku pánve), místy rašeliništi a slatišti (Soos, Nový Hrozňatov, Vackovec), a lesními komplexy po obvodu Chebské pánve viz geomorfologické jednotky, jejichž názvy to dosvědčují: Smrčiny, Český les, Dyleňský les, Kynžvartský les, Slavkovský les... Tisícileté zemědělské hospodaření vytvořilo základní strukturu osídlení, kterou tvoří samostatné plužiny jednotlivých sídel o průměrném počtu cca 13 17ti jednolánových (děděním nerozdělovaných) statků. Krajinnému rázu odpovídá podíl zemědělského půdního fondu (ZPF) 57,03% a pozemků určených k plnění funkce lesa (PUPFL) 27,1%. Konkrétní extrémy a výjimky ZPF a PUPFL Extrémy nejsou známy. Výjimkou jsou vyrovnané podíly ZPF a PUPFL Dolní Žandov, Luby, Pomezí nad Ohří, Plesná. Vyrovnanému poměru se blíží Libá a Skalná. Další výjimkou je téměř absence lesa v Nebanicích (pouze 6 ha) a velmi nízký podíl ZPF ve Velkém Luhu (49 ha). B) Dílčí SWOT analýza 5.A ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY * přes 57% území jsou plochy ZPF * zpoplatnění za odnětí zemědělské půdy ze ZPF (CHOPAV, OP PLZ Fr. Lázně) * přibližně 33% ploch ZPF jsou TTP * * uměle sloučené plochy orné půdy do nepřirozeně velkých celků * racionální řěšení pozemků pomocí * velkoplošné drenážní systémy, regulace na pozemkových úprav většině vodních toků PŘÍLEŽITOSTI OHROŽENÍ * obnova remízků, fragmentace orné půdy * eroze a odvodnění pozemků * dotační tituly, pastevectví, agroturistika, chov koní 1) nutná přebonitace půdy ZPF IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY prosinec 2010 verze 2.2010 17/33

5.B POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA SILNÉ STRÁNKY * nadprůměrná lesnatost v porovnání s průměrem ČR; průměrná ve srovnání s Karlovarským krajem * ochranná a mimoprodukční funkce lesa převyšuje hospodářskou funkci * lesy zvláštního určení v CHOPAV SLABÉ STRÁNKY * vyšší náklady na provoz lesů zvláštního určení * vysoký podíl jehličnatých monokultur; málo smíšených a listnatých lesů PŘÍLEŽITOSTI * zalesňování vhodných oblastí, u nichž se nepředpokládá, že by v budoucnu byly využity k výrobním aj. aktivitám * ekologické hospodaření v lesích, výsadba původních dřevin OHROŽENÍ * přírodní katastrofy (vichřice, kůrovec, ) 1) omezit monokultury, vysazovat smíšený les IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY 3.6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura A) Vyhodnocení stavu a vývoje území Pro hodnocení stávajícího stavu a vývoje dopravní infrastruktury na správním území ORP Cheb byla využita řada koncepčních materiálů, především Politika územního rozvoje ČR 2008 (PÚR ČR 2008), Zásady územního rozvoje Karlovarského kraje (ZUR KK 2010). V rámci analýzy byly dále využity především materiály a data informačních systémů Ministerstva dopravy a Ředitelství silnic a dálnic ČR. Politika územního rozvoje České republiky: Rozvojové oblasti a rozvojové osy: Rozvojová osa OS7 Ústí nad Labem Karlovy Vary Cheb hranice ČR/Německo, navazuje na rozvojovou osu v zahraničí. Koridory a plochy dopravní infrastruktury: Železniční doprava Koridor konvenční železniční dopravy CE40a Praha Plzeň Cheb hranice ČR/Německo, řešící zlepšení železniční dopravní infrastruktury. Silniční doprava rychlostní komunikace R/6 Praha Karlovy Vary Cheb SRN, zkvalitnění silničního spojení a vazba na německou silniční síť. Zásady územního rozvoje Karlovarského kraje: Veřejně prospěšné stavby: Silniční doprava: D.07 přeložka silnice I/21 v prostoru Jesenice D.08 přeložka silnice I/21 v úseku R6 Františkovy Lázně D.09 přeložka silnice I/21 Františkovy Lázně D.14 přeložka silnice II/214 jihovýchodní obchvat Cheb D.15 přeložka silnice II/213 v obci Křižovatka D.16 přeložka navrhované trasy silnice II/216 a II/213 v prostoru obce Plesná D.77 dostavba úseku rychlostní silnice R6 na čtyřpruhové uspořádání SZ od města Cheb. Železniční doprava: D.100 trať č. 170 propojení železničních tratí Plzeň Cheb a Cheb Schirnding. prosinec 2010 verze 2.2010 18/33

Významná část území ORP Cheb je velmi dobře dopravně dostupná zejména díky budované rychlostní komunikaci R/6 Karlovy Vary Cheb Hranice NSR a železničnímu koridoru Plzeň Cheb hranice NSR. Zmíněná osa má celostátní význam a spolu s přilehlým územím tvoří jednu z nejdůležitějších rozvojových os Česka. Technická úroveň silniční sítě je v některých úsecích nevyhovující, zvláště pak v úsecích s výraznou zátěží nákladní dopravy. Na území je evidováno sportovní vnitrostátní letiště (bývalé vojenské letiště). Elektrická soustava má vazby na sousední Sokolovsko, především na elektrárny Tisová, Vřesová a rozvodnu ve Vítkově s transformací 220 kv/100 kv. Zásobování vodou je podstatnou složkou v území, která má nadregionální význam, vzhledem k tomu, že samotná Chebská pánev je jedinečná svým potenciálem velkého počtu vývěrů pramenů, podzemních i povrchových zdrojů vody. Hlavním je skupinový vodovod Nebanice s vazbou směrem Kynžvart Mariánské Lázně a také Luby. Kanalizace a čištění odpadních vod, a také zásobování teplem jsou řešeny na lokálních úrovních, nemají tedy vazby na sousední území. Zásobování zemním plynem a elektronické komunikace jsou součástí nadregionálních soustav jednotlivých provozovatelů. B) Dílčí SWOT analýza 6.A VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY * výhodná příhraniční poloha *chybějící napojení na republikovou a evropskou dálniční síť * síť cyklostezek vysoké zatížení obcí a měst tranzitní dopravou PŘÍLEŽITOSTI * další postupný rozvoj integrovaného dopravního systému *budování cyklostezek, oddělení motorové a nemotorové dopravy vysoká intenzita dopravy na hlavních tazích silniční sítě, přetížení některých úseků nákladní dopravou OHROŽENÍ * pokračující přesun dopravní zátěže železniční na silniční infrastrukturu IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY * zvyšující se tlak na kapacitu silniční infrastruktury 1) nedostatek odstavných a parkovacích ploch, 2) špatná kvalita povrchů komunikací, 3) vysoké zatížení obcí a měst tranzitní dopravou, 4) chybějící napojení na republikovou a evropskou dálniční síť 6.B VEŘEJNÁ TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY * vyhovující napojení na elektrickou energii * malé využívání alternativních a obnovitelných zdrojů * přes 80 % obcí má vyhovující kanalizaci * nevyhovující stav technické infrastruktury v některých venkovských částech území * dostatečná vydatnost vodních zdrojů PŘÍLEŽITOSTI OHROŽENÍ * úspory energie vytápění objektů a ohřev TUV * nedostatečná koncepčnost energetických programů prosinec 2010 verze 2.2010 19/33

* využívání obnovitelných zdrojů energie a přírodních zdrojů * jednostranná orientace na výrobu (opomíjení regulace a úspor) * rozšíření vodovodů, kanalizační sítě a ČOV * nedostatek finančních prostředků v obcích na rozvoj technické infrastruktury * modernizace technologie čištění odpadních vod stávajících ČOV IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY 1) nevyhovující stav technické infrastruktury v okrajových a venkovských částech území 3.7. Sociodemografické podmínky A) Vyhodnocení stavu a vývoje území Řešené území tvoří Chebská kotlina, státní hranice z Bavorskem od hranice k. ú. Vysoká u Staré Vody, po hranici k. ú. Polná u Hazlova, dále hranice k. ú. Hazlova a Otova u Hazlova, státní hranice se Saskem po hranici k. ú. Vernéřov u Kraslic, údolí Libockého potoka s hranicemi katastrů obce Kraslice, Krajková, Habartov, Kacéřov, Kynšperk na Ohří, svahy Slavkovského lesa s hranicemi k. ú. Březová, Lazy, Lázně Kynžvart a Stará Voda. Je to v podstatě střední část okresu Cheb bez Ašska s Hazlovem a MariánskoLázeňska s Lázněmi Kynžvart a Lazy. Skoro bezlesou úrodnou zemědělskou krajinou obklopenou zalesněným pohraničím a Slavkovského lesa protéká řeka Ohře a říčka Odrava s vodními nádržemi přehrad Jesenice a Skalka. Území dominuje vyhaslá sopka Komorní hůrka. Území bylo a je frekventovaným dopravním uzlem železniční i silniční dopravy i dálkových rozvodů elektřiny i plynu. Krajina je poznamenána násilným vysídlením hraničního pásma podél státní hranice, které způsobilo značné vylidnění, ale i zachování původních přírodních hodnot krajiny, do které byl dlouhodobě zakázaný vstup obyvatel. Historické město Cheb dominuje okolnímu osídlení, kterému je přirozeným centrem nejen na české straně hranice. Po druhé světové válce se zmenšil počet obyvatel na cca polovinu ( z 80 223 v roce 1931 na 37 788 v roce 1951). Od té doby ve všech sídlech mimo Cheb, Františkovy Lázně a Nebanice počet obyvatel stále klesal. Pouze vlastní Nebanice a Střížov jsou jediná sídla, která měly v roce 2001 nejvíce obyvatel ve své historii. B) Dílčí SWOT analýza 7. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY * příznivá věková struktura obyvatelstva * výrazné rozdíly mezi městskými středisky a venkovem * výhodná geopolitická poloha, vazba na Bavorsko PŘÍLEŽITOSTI * rozvoj vyššího školství v technických oborech, rozšířit nabídku vzdělání * vytvářet podmínky pro pracovní místa pro kvalifikované odborníky * nízká vzdělanost a kvalifikační úroveň obyvatelstva OHROŽENÍ * není uplatnění pro zaměstnance s vyšším stupněm vzdělání * zvyšující se podíl postproduktivní složky populace v dlouhodobém výhledu prosinec 2010 verze 2.2010 20/33

IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY 1) málo pracovních příležitostí pro vysokoškolsky a odborně vzdělané lidi, 2) odliv mladých z regionu do Prahy a větších center mimo kraj 3.8. Bydlení Vyhodnocení stavu a vývoje území Po druhé světové válce ustala na dlouhou dobu veškerá bytová výstavba v celém řešeném území. Asanace území historického jádra Chebu po roce 1956 byla jedna z prvních akcí nové bytové výstavby Chebu. Koncem padesátých let 20 století postavilo se v Chebu první sídliště v Sadové ulici a zahájena výstavba sídliště Spáleniště. Začátkem šedesátých let byly realizovány bytové domy pro státní statek v Milhostově, náhradou za zatopenou Jesenici a Dřenice byla postaveny bytové domy v Okrouhlé a rodinné domy v Lipové. Od té doby se realizovaly ve všech městech panelová sídliště ve velkém rozsahu až do roku 1992 (Zlatý vrch v Chebu). Výstavba rodinných domů se zprvu realizovala jako pohotovostní byty při výstavbě farem Státních statků. V Novém Kostele zůstala výstavba řadových RD torzem a po roce 1990 již nebyla dostavěná. Na rozdíl od Křižovatky, kde byly jednotlivé domy odprodány soukromníkům a dostavěny. Vlastní výstavby soukromých rodinných domů byla zahájena až koncem šedesátých let. Do roku 1990 nikdy však nedosáhla rozsahu výstavby ve vnitrozemí. Tím i demolicí mnoha sídel nebo jejich větších částí, došlo v celém Chebsku k značně nerovnoměrnému rozložení vzájemného poměru bytů v rodinných domech k bytům v bytových domech. V Chebu je tento poměr skoro čtvrtinový oproti celorepublikovému průměru, v okrese Che je na úrovni dvou třetin protože ani i na venkově převažovala výstavba bytů v bytových domech. Jak je patrné z tabulky postoupně se poměr vyrovnává. Přesto, hlavně v Chebu by se i nadále měla preferovat výstavba bytů v rodinných domcích a novou výstavbu bytových domů potlačit. Jako sociální byty a byty pro nutné profese je možno upravovat bytový fond ve stávajících sídlištích. S ohledem na značné úbytky obyvatel v řešeném území a velkorysosti požadavků na novou výstavbu je ve vlastním území obcí i v územních plánech (starších i zcela nových) dostatek ploch pro novou bytovou výstavbu. Lze odhadnout, že v souhrnu jev řešeném území k dispozici nových ploch pro byty s cca 20 až 45 tis. obyvateli (záleží na formě bytové výstavby). Dílčí SWOT analýza 8. BYDLENÍ SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY * vylidňování center sídel, novou výstavbou na * dostatek ploch pro bytovou výstavbu ve všech okrajích sídlech * kvalitní životní prostředí ve většině sídel a v * nerespektování struktury sídel při zástavbě jejich bezprostředním okolí nových ploch * vybudovaná páteřní technická infrastruktury území * hustá síť komunikací silnice i železnice. PŘÍLEŽITOSTI * rekonstrukce a úpravy stávajících objektů pro bydlení * dostatek ploch po zdemolovaných objektech a v prolukách * nevhodné typy domů do daného prostředí * předimenzování ploch pro bydlení zvyšuje nároky na dopravní i technickou infrastrukturu OHROŽENÍ * přílišný zábor ZPF výstavbou a soustředěnou zástavbou * zvýšené nároky na obč. vybavenost s malou kapacitou to znamená s neekonomickým provozem prosinec 2010 verze 2.2010 21/33

* postupná přestavba rekreačních objektů pro bydlení IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY * poškozování přírodního prostředí rekreačních oblastí nadměrnou dopravní zátěží spojenou s trvalým bydlením 1) ve stávajících a rozpracovaných územních plánech značný přebytek ploch pro bydlení neodopvídá demografickému vývoji 3.9. Rekreace A) Vyhodnocení stavu a vývoje území V daném území lze evidovat rozličné druhy rekreace. Většina malých venkovských sídel je převážně využívaná pro rekreaci (chalupy a chaty se zahradami). Ve všech městech je značně rozšířená rekreace spojená se zahradničením nebo chovatelstvím. Na březích přehradních nádrží vznikly chatové osady, autokempy a koupaliště. Jako centrální rekreační oblast pro Chebsko a Sokolovsko byla koncipována rekreační oblast Jesenice u přehradní nádrže postavené v roce 1961. Vznikly velké kolonie chat (Dřenice, Stebnice, Mechová Všeboř) a zahrad (Podhrad), byly postaveny autokempy, tábořiště a koupaliště (Dřenice, Václav, Karel, Ronak, Jesenice, Stebnice, ). Nedostatkem je špatná dopravní dostupnost a nevyhovuje jak dopravní tak technická infrastruktura. Chybí splašková kanalizace, parkoviště a veřejná sportoviště. Bohužel nadregionální charakter již není u této rekreační oblasti ve vyšších územních plánech preferován. Lokálnější charakter má rekreační oblast přehradní nádrže Skalka. Pro rekreaci byly postupně přestavěny sídla Bříza, Cetnov, Skalka, Podhoří, Tůně a částečně i Pomezí nad Ohří. Mimo chatové osady soukromníků, byl zřízen autokemp v Poohří, Vojenský rekreační areál (nyní zcela zdevastován) na Skalce a v Cetnově rekreační areál čs. Pošty. Také tyto osady nemají vyřešenu likvidaci splašků, zavedením vodovodů se jeví jako nutnost postavit i společnou splaškovou kanalizaci. Nedaleko hráze v Chebu bylo postaveno koupaliště s koupacím vorem a vodácká loděnice. Velkým problémem je však výskyt sinic, které převážnou část léta a podzimu znemožňují využívat vodu nádrže na koupání. Do doby vyřešení tohoto problému není vhodné do rozvoje oblasti investovat. Pro divoké koupání využívá se bývalá kaolinová jáma mezi Starostí a Dvorekem, obdobné jámy ve Velkém Luhu, Černý rybník u Manského dvora a několik rybníků u Plesné, Skalné, Lubů a v okolí Františkových Lázní. Celkově je mimo přehrad v řešeném území málo příležitostí k letní rekreaci a koupání. V řešeném území nejsou žádná zimní střediska rekreace. Obyvatelé využívají lyžařské svahy v Hundsbachu (Bavorsko), Mariánských Lázních a v Aši. Tam jsou i upravované běžecké lyžařské tratě. V současné době se buduje mnoho cyklostezek a stezek pro inlay bruslení (Cheb Slapany, Bavorsko, a další. B) Dílčí SWOT analýza 9. REKREACE SILNÉ STRÁNKY * dvě velké vodní plochy přehrad Jesenice a Skalka a atraktivní přírodní prostředí na jejich březích SLABÉ STRÁNKY * nekvalitní voda v přehradních nádržích (sinice) značně omezuje koupání a letní provoz rekr. zařízení prosinec 2010 verze 2.2010 22/33

* kvalitní přírodní prostředí podél státních hranic a bývalých hranic okresu Cheb (Slavkovský les,..) * Lázeňské město Františkovy Lázně a blízkost dalších lázeňských měst * nemovité kulturní památky, památkové rezervace a zóny a jiné turistické aktivity * minimální zátěž z výroby a zemědělství většiny vesnic, mnoho jezdeckých oddílů a chovných stájí. PŘÍLEŽITOSTI * vzájemné propojení pěších stezek a cyklostezek, plochy pro inline bruslení * rozšířit kapacity ubytování a stravování u přehradních nádržích a doplnit je sportovně rekreačním aktivním vybavením * vybudovat síť sportovišť a zařízení pro krátkodobou rekreaci * omezená možnost ubytování * využít plochy po těžbě štěrkopísků pro rekreaci * malá propagace území * omezené podmínky pro plavání, nedostatek krytých bazénů, koupaliště * nedostatečný počet sportovišť (chybí stadion pro lehkou atletiku, málo hřišť pro míčové hry, apod) OHROŽENÍ * bez vyčištění vody v přehradách nelze vhodnou rekreaci rozvíjet, nedostatečná technická infrastruktura rekreačních oblastí Skalka a Jesenice ohrožuje kvalitu vody IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY * ohrožení přírodního a životního prostředí rekreačních oblastí předimenzováním zástavby * pokles turistického zájmu v důsledku nedostačující infrastruktury a služeb 1) chybí technická a dopravní infrastruktura i občanské vybavení v rekr. oblastech, hlavně Skalka a Jesenice 2) sinice ve vodní nádrži omezují potenciál rekreačního území okolo nádrže Skalka i pro obyvatele Chebu, 3) chybí kryté koupaliště a plovárna v Chebu. 4) nedostatek a špatný stav sportovišť v celém území nejhorší stav v Chebu. 3.10. Hospodářské podmínky A) Vyhodnocení stavu a vývoje území Původně bylo území využíváno ponejvíce pro zemědělství. Od 19 století pro lázeňství a v okrajových územích oblasti vzniklo mnoho průmyslových objektů a zařízení (Hrozňatov, Šlapany, Háje, Libá, Skalná, Plesná, Luby, Libocký důl (Opatov). Cheb byl od středověku významným obchodním městem a dopravním uzlem. Tato pozice se posílila i po vybudování železniční sítě a dobudování silnic. V 19 století se i v Chebu rozvinulo mnoho průmyslových podniků. Výrazně do území zasáhla těžba kaolinu a hlín (Skalná, Vonšov, Nová Ves, Kateřina, Hájek, Velký Luh) a dalších nerostů (čedič St. Hrozňatov), štěrkopísek a písek (Okrouhlá, Dřenice, Milhostov, Vrbová), žula (Libá a Lipná). Zanikly již lomy, cihelny a pískovny v Těšově, Lužné, Starosti, Pomezné, Žírovicích, Šlapanech a N. Hrozňatově i těžba uhelných jílů v Kopanině, Třebeni a velmi stará divoká těžba Pomezí, Maškov,.. po níž zůstala poddolovaná území. Po roce 1990 výrazně posiluje zaměstnanost v terciální sféře (služby, pohostinství, státní správa, obchod, atd.) i přesto, že byly z území vymístěny vojenské posádky armády i ochrany hranic a omezila se přeprava na železnici Českými drahami a tím ubylo značné množství pracovních míst. Ve stejné době byly v Chebu zrušeny f. Eska, Jatka, PČP, redukoval se počet zaměstnanců ve f. KOVO a dalších. Obdobná situace je i v ostatních městech s dříve velmi rozvinutou průmyslovou prosinec 2010 verze 2.2010 23/33

výrobou. Jen některé z továrních budov jsou využívány novými provozovnami a s pracovními místy. Nově však vznikl Průmyslový park ChebHradiště, rozšířila se průmyslová výroba v Novém Kostele a jsou připraveny plochy pro umístění další objektů potenciálních zařízení (Hradiště, Obilná, Trpeš Jesenice, Cheb, Střížov a další). B) Dílčí SWOT analýza 10. HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY * tradice průmyslové výroby a obchodu, rozvoj * nutnost výstavby v okrajové části města na průmyslového parku Cheb. plochách ZPF a ložisek nerostných surovin * atraktivita prostředí se zvýšenou turistickou * stárnutí obyvatelstva a málo pracovních návštěvností příležitostí pro mladé po ukončení vysokoškolských studií * lázeňské kapacity * omezování tradiční výroby (houslařství, textilní a keramický průmysl) PŘÍLEŽITOSTI OHROŽENÍ * Rozšíření terciární sféry služby pro turistiku a * poškození životního a přírodního prostředí rekreaci, nabídky pravidelných atraktivních akcí rekreační oblasti Jesenice nevhodnou zástavbou zvyšujících návštěvnost oblasti v okolí přehradní hráze * podpora středního a malého podnikání v oblasti služeb * zhoršení životního prostředí v případě výstavby zařízení se zvýšenou hlučností, prašností a plošnou náročností * Úprava území MPR a jeho zatraktivnění pro turistiku IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY 1) do výhledu omezené plochy pro rozvoj průmyslu (ze ZUR vypuštěn průmyslový park Dolní Dvory), 2) pokračující útlum zemědělské výroby 4. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek Hodnocení je provedeno formou SWOT analýzy, v tomto případě představuje definování faktorů a jevů, které: a) přispívají k rovnováze mezi pilíři SILNÉ STRÁNKY, b) mohou přispět k rovnováze PŘÍLEŽITOSTI, c) vytvářejí rovnováhu mezi pilíři SLABÉ STRÁNKY, d) mají potenciál k nerovnováze HROZBY. Z pohledu vyváženosti vztahu jednotlivých pilířů udržitelnosti je nutné v ORP Cheb zdůraznit, že jde o poměrně různorodé území: a) s koncentrací výroby kolem silnice I/6 a II/606 (Cheb, Odrava, Pomezí nad Ohří) b) zemědělskou oblastí (Luby, Nový Kostel, Velký Luh, Skalná, Milhostov, Třebeň, Nebanice, Odrava, Tuřany, Milíkov, Dolní Žandov), c) oblastí krajinných hodnot (Křižovatka, Skalná, Třebeň, Poustka, Františkovy Lázně, Libá) d) oblastí lázeňství (Františkovy Lázně, Třebeň, Poustka) e) oblastí rekreace a cestovního ruchu (Cheb, Lipová, Okrouhlá, Pomezí nad Ohří, Františkovy Lázně, Třebeň, Poustka, Libá) Do budoucna bude prioritou hledání nových směrů v rozvoji podnikání a vytváření nových pracovních příležitostí pro stabilizaci obyvatelstva. Zároveň je nutné podporovat rozvoj aktivit v oblasti cestovního ruchu. prosinec 2010 verze 2.2010 24/33

4.1. Souhrnné SWOT analýzy pro jednotlivé pilíře URÚ (pilíř) SWOT: Podmínky pro příznivé životní prostředí SILNÉ STRÁNKY S významné přírodní zdroje ložiska nerostných surovin, kvalitní vodní zdroje, lesy nadprůměrná lestnatost v porovnání s průměrem ČR a KK chráněná území a přírodní parky jako potenciál pro cestovní ruch ekologicky stabilní území dostatečná vydatnost vodních zdrojů, vyhlášená ochranná pásma zdrojů pitné vody a minerálních vod dostatek vody a akumulačního objemu (vodní nádrže Jesenice, Skalka) vysoké zastoupení prvků územní ekologické stability PŘÍLEŽITOSTI O využití přírodního potenciálu a relativně kvalitního prostředí podél hranice (zelený pás) revitalizace vodních toků šetrné využití přírodních zdrojů pro hospodářský rozvoj rozvoj cestovního ruchu vhodné využívání krajiny pro odpočinek a rekreaci zvýšení retenční schopnosti území provozování zemědělské výroby šetrné ke krajině zlepšování čistoty vody napojením objektů na kanalizační systém likvidace starých ekologických zátěží využití fondů EU pro dobudování kanalizační a vodovodní sítě využívání alternativních zdrojů energie využívání fondů EU pro plynofikaci obcí, realizaci systému nakládání s odpady tabulka č. 1 SLABÉ STRÁNKY W bilancované ložisko hnědého uhlí záplavová území omezení rozvoje vyplývající z ochrany krajiny zátěž životního prostředí tranzitem na I/6 (R/6), I/21 a I/24 existence objektů vypouštění odpadní vody do vodotečí mimo kanalizační systém výskyt starých ekologických zátěží expanze individuální bytové výstavby do volné krajiny HROZBY T rozvoj stavební činnosti na úkor zemědělské půdy a krajinného rázu omezení rozvoje obcí na území CHLÚ dopad otevření těžby hnědého uhlí na životní prostředí a rozvoj obcí urbanizace zástavby do volné krajiny přechod občanů od CZT k jinému způsobu vytápění narušení krajiny nevhodnými stavbami a činnostmi stagnace údržby krajiny nárůst počtu lokálních topenišť prudký nárůst cen energií působí negativně na kvalitu životního prostředí zvyšování produkce odpadů a kontaminace prostředí zastavování území v nivních plochách ÚÚP Cheb prosinec 2010 verze 2.2010 25/33

(pilíř) SWOT: Podmínky pro soudržnost společenství obyvatel SILNÉ STRÁNKY S aktivní krajina umožňuje krátkodobou rekreaci bydlení v atraktivní krajině a kvalitním životním prostředí tradiční rekreační oblast Chebského a Sokolovského okresu /přehradní nádrže Jesenice a Skalka vysoký potenciál cestovního ruchu velké množství nemovitých kulturních památek městské a vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny relativně dobrá dostupnost malých obcí autobusovou a železniční dopravou potenciál objektů pro přechod z druhého bydlení na trvalé bydlení PŘÍLEŽITOSTI O nárůst populace související se zvýšeným zájmem o bydlení v kvalitním životním prostředí a venkovském prostoru využití přírodního potenciálu území (zelená hranice) zvýšení atraktivity a propagace území v souvislosti s přírodními hodnotami a cestovním ruchem zlepšit povědomost obyvatel v oblasti ekologického způsobu vytápění a recyklace odpadů SLABÉ STRÁNKY W omezení rozvoje obcí vyplívající z ochrany ložiska hnědého uhlí zátěž životního prostředí vlivem tranzitní polohy ORP (hraniční přechody Pomezí nad Ohří, Vojtanov) zábory volné krajiny pro výstavbu pokles obyvatelstva v hraničních a komunikačně koncových plochách území absence lékařské péče v menších obcích nedostatečná obslužnost sociálními službami v malých obcích regionu nedostatečná občanská vybavenost mimo větší města nízká vzdělanost obyvatelstva přetrvávající segregace určitých sociálních skupin HROZBY T nevhodný charakter nových objektů pro bydlení ve vztahu k okolnímu prostředí a tradičnímu charakteru krajiny úpadek tradičního průmyslu (textilní, výroba hudebních nástrojů) nedostatek kvalifikovaných pracovních sil odliv mládeže do větších měst a následné vysídlování vesnic úpadek občanské a sociální infrastruktury malá schopnost čerpat finance ze Strukturálních fondů EU tabulka č. 2 ÚÚP Cheb (pilíř) SWOT: Podmínky pro hospodářský rozvoj SILNÉ STRÁNKY S dobré dopravní spojení s krajským centrem dopravní propojení měst regionu veřejnou dopravou nárůst populace kladné migrační saldo druhé bydlení a rekreační využití území potenciál pro ekonomická rozvoj dobrá občanská vybavenost centra ORP pracovní příležitosti vázané na průmyslovou zónu v Chebu existence léčivých zdrojů minerálních vod SLABÉ STRÁNKY W špatná dostupnost základních sociálních služeb v periferních polohách ORP malý počet trvale bydlících obyvatel v ředě obcí dostupnost trhu práce závislá na kvalitě dopravního spojení nepříznivá situace ve vybavenosti menších obcí sociální a technickou infrastrukturou nedostatek kvalifikovaných pracovních sil prezentace mikroregionů a měst navenek nevyhovující maloobchodní síť v menších prosinec 2010 verze 2.2010 26/33

lázeňství dostatečné množství vodních zdrojů postupné zlepšování vzhledu obcí PŘÍLEŽITOSTI O dokončení rychlostní komunikace R/6 v úseku Sokolova realizace obchvatů Chebu a Františkových Lázní existence průmyslových a zemědělských objektů, výhodných pro rozvoj malého a středního podnikání volné překračování hranic v rámci schengenského prostoru vybudování dopravního terminálu v Chebu mobilita umožňující bydlení ve venkovské krajině rozvoj komunikačních technologií a možnosti práce doma zlepšení občanské vybavenosti pro stabilizaci obyvatel využití fondů EU pro dobudování kanalizační a vodovodní sítě napojení zastavitelných ploch na inženýrské sítě využívání alternativních zdrojů energie využívání fondů EU pro plynofikaci obcí, realizaci systému nakládání s odpady intenzivní rozvoj na přestavbových plochách na úkor extenzivní expanze do krajiny nabídka národních a evropských programů pro rozvoj venkovských obcí a venkovských území tabulka č. 3 městech útlum zemědělské výroby, špatný technický stav provozovaných podnikatelských objektů HROZBY T nedostatečné kapacity sociálních služeb v souvislosti se stárnutím obyvatelstva odliv vzdělaných mladých lidí do měst za širším spektrem příležitostí úzká specializace ekonomické činnosti hrozba ztráty pracovních příležitostí hospodářský pokles zadlužení obcí a nedostatečnost jejich rozpočtů nedostatek finančních zdrojů na opravy a údržbu silniční sítě a na realizaci dopravních staveb pokles nebo zastavení dotací z fondů EU a státního rozpočtu zvyšování podílu obyvatel důchodového věku odliv návštěvníků vlivem málo kvalitních služeb ÚÚP Cheb 4.2. Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek jednotlivých pilířů URÚ Tabulka č. 2 z Metodické pomůcky k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí, příloha časopisu Urbanismus a územní rozvoj, ročník XII, číslo 5/2009 prosinec 2010 verze 2.2010 27/33