Frangois Fejta Rekviem za mrtvou říši o zkáze Rakouska-Uherska l' I
Památce mého otce, liberála, svobodného zednáře a loajálního občana rakousko-uherské monarchie Rose, Charlesovi, Andrée a mým vnoučatům Raphaelovi, Kalyane a Soreye : REKVIEM z ly Děkuji vřele všem těm mnohým, kdo mi v mém bádání laskavě pomáhali, zvláště l editelľl1n Státního archivu, Archivu francouzského ministerstva zahraničí, Archivu italského ministerstva zahraničí, Archivu pařížské policejní prefektwy, vídeiíského Haus-, Hof und Staatsarchivu, Archivu francouzského Velkého Orientu a Státní knihovny Obzvlášť děkuji profesoru Georgesovi-Henrimu Soutouovi, ktelý mi dal k dispozici svou nevydanou a informacemi doslova nabitou monumentální tezi o válečných ekonomických cílech mocností v letech 1914-1919, a rovněž Lorenzovi a Simeonovi von Habsburg ap Claudu Lafayeovi, kteří mi stejně jako mnozí jiní přátelé, historici, různí odborníci, svědkové a potomci přispěli svými radami, poznámkami a dokumenty Za mnohé pak vděčím také autorům velkolepého kolektivního díla Die Habsburger Monarchie, vzniklého pod vedením Adama Wandruszky a Petera Urbanitche a vydaného v roce 1980 ve Vídni rakouskou Akademií věd o zkáze Rakouska-Uherska ACADEMIA PRAHA 1998
Toto dílo bylo vydáno v rámci programu F X Š aldy finanční podpor u Ministerstva zahraničních věcí Francie, francouzskeho velvyslanectvz a Francouzského institutu v Praze Předmluva k novému vydání KŇAZSK'{ SEM NÁR sv Františka Xaverskeho BANSKÁ BYSTRICA KNIŽNICA značka: zapísané dňa: prlrastkové člslo: /185O!J \1 í98? t1 1 Franyois Fejta 1998 Translation Věra Dvořáková 1998 ISBN 80-200-0669-9 V srpnu 1988, v době, kdy jsem dokončil úpravy prvního francouzského vydání této knihy, začínal už s Gorbačovovou perestrojkou a glasností v některých zemích střední Evropy vanout vítr svobody Neočekával jsem však, že uplyne rok - revoluční rok 1989 - a Polsko, Maďarsko a Československo budou prakticky opět suverénní a že po dvaačtyřiceti letech spatřím zase svou rodnou zemi Neočekával jsem, a nečekal to nikdo, že se nadvláda Sovětského svazu nad zeměmi střední a balkánské Evropy tak náhle zhroutí a že nezadržitelným pohybem - který v každém případě nebyl nijak připravován a také nikým brzděn - dojde ke sjednocení Německa; nepočítal jsem ani s tím, že povstane i Rumunsko, Bulharsko a nakonec Albánie S onou řetězovou dekolonizací poslední evropské říše nepočítal nikdo Nástupnické státy Rakouska-Uherska, jehož rozbití analyzuji v této knize, se v roce 1989 ocitly jako zázrakem ve stejné situaci - až na několik málo rozdílů-, v jaké byly po druhé světové válce Osvobozeny od nacismu, ale osvobozeny annádou totalitářského Sovětského svazu, doufaly tehdy, že se budou těšit z míru, který pro ně - podle Atlantické charty a dohod mezi Rooseveltem, Churchillem a Stalinem - měl znamenat právo na sebeurčení Tři z těchto zemí, Polsko, Československo a Titova Jugoslávie, se tehdy teoreticky řadily k "vítězům" - i když Polsko muse10 přijmout hranice stanovené německo-sovětskou dohodou ze srpna 1939 -, kdežto k Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku, spojencům hitlerovského Německa, se přistupovalo jako k poraženým Ve skutečnosti čekal vítěze i poražené stejný osud: stát se satelity Sovětského svazu, který si politiku přátelství k SSSR, uloženou vládám zemí střední a východní Evropy, vyložil po svém Protože si Stalin nedělal o antikomunistickém a - s výjimkou Československa a Bulharska - i antiruském cítění národů střední Evropy žádné iluze, věnoval svou důvěru a podporu jen komunistickým menšinám V Jugoslávii, Bulharsku a Albánii se komunisté zmocnili vlády okamžitě, bez svobodných voleb stanovených Jaltskou dohodou V Polsku a Rumunsku byly derriokratické strany nejprve přijaty do vlády, potom však rychle zbaveny svých skutečných vůdců a nakonec zlikvidovány V dalších dvou zemích se s demokracií skoncovalo v roce 1948, v Maďarsku pod tlakem sovětského okupanta, v Československu známým, z Kremlu dirigovaným "pražským pučem" Všechny tyto země se pak na čtyřicet let octly ve sféře vlivu Sovětského svazu, který jim bez ohledu na tradice a aspirace jejich vlastních národů hleděl vnutit politický, ekonomický a kulturní režim podle své míry Sovětský svaz je začal zapojovat do komu- 5
Obsah Předmluva k novému vydání 5 Část první PŘÍČINY A CÍLE PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLKY Kapitola I Viníci 18 Kapitola II Itálie Od Trojspolku k neutralitě a potom k válce 35 Kapitola III Dohodu volí také Rumunsko 39 Část druhá NÁSTIN DĚJIN HABSBURSKÉHO DOMU DO XVIII STOLETÍ Kapitola IV Tu, Felix Austria, nube 44 Kapitola V Vzpurný lid 49 Kapitola VI Osvícený despotismus Habsburků 58 Kapitola VII Revoluce a kontrarevoluce v Nizozemí 65 Kapitola VIII Lombardie, Benátsko a Uhry tváří v tvář Francouzské revoluci 70 Kapitola IX Reformistické a revoluční Uhry 72 Kapitola X Národnostní konflikty v Uhrách a v Rakousku 80 Kapitola XI Dvě tváře Vídně 106 Kapitola XII František Ferdinand 115 Část třetí MEZI VÁLKOU A MÍREM Kapitola XIII Úmrtí Františka Josefa 122 Kapitola XIV Dvojí stránka korunovace 124 Kapitola xv Karel a Vilém 126 Kapitola XVI Briandův nezdar a neúspěch amerických arbitrážních snah 129 Kapitola XVII Vstříc separátnímu míru? Sixtova aféra 138 Kapitola XVIII Politika hraběte Czernina 149 Kapitola XIX Sixtova aféra (pokračování) 152 Kapitola xx: "Sabotáž míru"? 159 297
Kapitola XXI Španělsko jako prostředník 163 Kapitola XXII Zasahuje francouzský generální štáb 166 Kapitola XXIII Clemenceau a Rakousko 176 Kapitola XXIV Jednání Smuts-Mensdorff Kapitola xxv Wilsonových čtrnáct bodů rychle překonáno 183 Kapitola XXVI Karlovy poslední pokusy a Czerninova chyba 186 Kapitola XXVII Role Spojených států 189 Kapitola XXVIII Poslední křeče a dělení kořisti 195 Část čtvrtá OD KLASICKÉ VÁLKY K VÁLCE IDEOLOGICKÉ Kapitola XXIX Francouzská hegemonie aneb republikanizace Evropy Kapitola xxx Role svobodných zednářů Kapitola XXXI Vítězství Masaryka a Beneše, dvou géniů propagandy 202 224 233 Závěr 244 Poználnky '! 252 Přílohy,T 264 1 Habsbursko-lotrinská větev od Marie Terezie 264 2 Tajná smlouva z r 1915 266 3 První návrh císaře Karla 268 4 Rozhovor prince Sixta s Julesem Cambonem 272 5 Karlovo poselství Poincarému 274 6 Císařův druhý vlastnoruční dopis 275 7 Karlovo poselství Wilsonovi 276 8 Kongres zednářů v červnu 1917 278 Výňatky z proslovů a Uzávěrů kongresu 279 9 Kdo inspiroval francouzskou politiku? 281 10 Versailleská smlouva očima Kominterny 283 ll Jak byl připraven Trianon 284 12 Ani Praha, ani Budapešť nemohou nahradit Vídeň 286 13 Benešova odpovědnost 287 Pavel Tigrid: Stručný doslov českého čtenáře Rejstřík 288 291 Obsah 297 Frangois Fejta Rekviem za mrtvou říši o zkáze Rakouska-Uherska Z francouzského originálu Requiem pour un empire défunt Histoire de la destruction de l'autriche-hongrie, vydaného v nakladatelství Lieu Commun v Paříži v roce 1994, přeložila Věra Dvořáková Vydala Academia, nakladatelství Akademie věd ČR, Legerova 61, Praha 2 Obálku navrhl Zbyněk Benýšek Redaktorka publikace Drahoslava Janderová Technická redaktorka Jarmila Sojková Vydání 1, 1998 Ediční číslo 6909 Vytiskla CENT A, spol s r o, odštěpný závod Brno, Vídeňská 113 ISBN 80-200-0669-9 298